CZ20014089A3

CZ20014089A3 - Deriváty spiroimidazolidinu, jejich příprava a pouľití, a farmaceutické prostředky, které je obsahují

Info

Publication number: CZ20014089A3
Application number: CZ20014089A
Authority: CZ
Inventors: Volkmar Wehner; Hans Ulrich Stilz; Wolfgang Schmidt; Dirk Seiffge
Original assignee: Aventis Pharma Deutschland Gmbh
Priority date: 1999-05-17
Filing date: 2000-05-06
Publication date: 2002-02-13
Also published as: CN1356986A; HK1047104B; JP4686029B2; NO20015617D0; NO320687B1; CA2373433A1; WO2000069831A1; TWI256386B; ZA200109370B; SI1183241T1; HUP0202364A3; KR100658962B1; DK1183241T3; MXPA01011611A; IL146276A0; HUP0202364A2; HU228917B1; AU4756000A; US6399643B1; ES2204595T3

Description

Deriváty spiroimidazolidinu, jejich příprava a použití, a farmaceutické prostředky, které je obsahují

Oblast techniky

Předložený vynález se týká spiroimidazolidinových derivátů vzorce I

kde Ε, V, W, X, R¹ a R² mají význam, popsaný níže. Sloučeniny vzorce I jsou cenné farmaceuticky aktivní sloučeniny, vhodné například pro terapii a profylaxi zánětlivých onemocnění, například reumatoidní artritidy, nebo alergických poruch. Sloučeniny vzorce I jsou inhibitory adhese a migrace leukocytů a/nebo antagonisté adhesního receptorů VLA-4, patřícího do skupiny integrinů. Jsou obecně vhodné pro terapii a profylaxi onemocnění, způsobených nebo souvisejících s nežádoucím rozsahem adhese a/nebo migrace leukocytů, nebo onemocnění, při kterých hrají roli interakce buňka-buňka nebo buňka-matrice na bázi interakcí receptorů VLA-4 s jejich ligandy. Vynález se dále týká postupů pro přípravu sloučenin vzorce I, použití těchto sloučenin, a farmaceutických přípravků, obsahujících sloučeniny vzorce I.

Dosavadní stav techniky

Integriny jsou skupina adhesních receptorů, které hrají důležitou úlohu při pochodech, probíhajících při vazbě buňka-buňka nebo buňka-extracelulární matrice. Mají

αβ-heterodimerní strukturu, vyskytují se v širokém spektru buněk a jsou evolučně vysoce konzervovány. Mezi integriny patří například receptor fibrinogenu na destičkách, který interaguje zvláště s RGD sekvencí fibrinogenu, nebo receptor vitronektinu na osteoklastech, který interaguje zvláště s RGD sekvencí vitronektinu nebo osteopontinu. Integriny se dělí na tři hlavní skupiny, na podrodinu β2, jejíž reprezentanty jsou LFA-1, Mac-1 a pl50/95, které jsou odpovědné zvláště za interakci i buňka-buňka imunitního systému, a na podrodiny βΐ a β3, jejichž reprezentanti zprostředkují hlavně adhesi buněk na komponenty ' extracelulární matrice (Ruoslahti, Annu. Rev. Biochem. 1988,

57, 375). Integriny podrodiny βΐ, které jsou rovněž nazývány VLA proteiny („very latě (activation) antigen)/ zahrnují přinejmenším šest receptorů, interagujících specificky s fibronektinem, kolagenem a/nebo lamininem jako ligandy.

V rodině VLA je integrin VLA-4 (α4β1) atypický, protože je většinou omezen na lymfoidní a myeloidní buňky a v těchto buňkách odpovídá za interakce buňka-buňka s mnoha jinými buňkami. Tak například, VLA-4 zprostředkuje interakci lymfocytů T a B s fragmentem lidského plazmového fibronektinu (FN), který váže heparin-II. Vazba VLA-4 s fragmentem lidského plazmového fibronektinu, který váže heparin-II, je založena zvláště na interakci s LDVP sekvencí. V protikladu k fibrinogenovému nebo vitronektinovému receptorů není VLA-4 typický RGD-vazebný integrin (Kilger a Holzmann, J. Mol. Meth. 1995, 73, 347).

i Leukocyty, cirkulující v krvi, mají normálně pouze nízkou afinitu k vaskulárním endoteliálním buňkám, které jsou ve • výstelce cév. Cytokiny, uvolňované ze zanícené tkáně, způsobují aktivaci endoteliálních buněk a tím expresi velkého množství antigenů na povrchu buněk. Mezi ně patří například adhesní molekuly ELAM-1 („endothelial cell adhesion molecule-1, rovněž označovaná jako E-selektin), které mezi jiným váží neutrofily, dále molekuly ICAM-1 („intercellular adhesion molecule-1), které interaguji s LFA-1 („leukocyte function-associated

antigen 1), a VCAM-1 („vascular cell adhesion molecule-1), které váží různé leukocyty, mezi jiným i lymfocyty (Osborn a spol., Cell 1989, 59, 1203). VCAM-1 je právě tak jako ICAM-1 členem superrodiny imunoglobulinových genů. VCAM-1 (původně známá jako INCAM-110) byla identifikována jako adhesní molekula, indukovaná na endoteliálnich buňkách zánětlivými cytokiny jako jsou TNF a IL-1 a lipopo-lysacharidy (LPS) . Elices a spolupracovníci (Cell 1990, 60, 577) prokázali, že VLA-4 a VCAM-1 tvoří pár receptor-ligand, který zprostředkuje adhesi lymfocytů na aktivovaný endotel. Vazba VCAM-1 na VLA-4 se tu neděje v důsledku interakce VLA-4 s RGD sekvencí; tato sekvence není ve VCAM-1 obsažena (Bergelson a spol., Current Biology 1995, 5, 615). VLA-4 se však vyskytuje i na jiných leukocytech, a adhese leukocytů jiných než lymfocytů je rovněž zprostředkována VCAM-l/VLA-4 adhesním mechanismem. VLA-4 je tedy individuálním příkladem βΐ integrinového receptoru, který přes ligandy VCAM-1 a fibronektin hraje důležitou roli jak v interakcích buňka-buňka, tak i v interakcích buňka-extracelulární matrice.

Cytokinem indukované adhesní molekuly hrají důležitou úlohu v transferu leukocytů do extravaskulárních tkáňových oblastí. Leukocyty se transferují do zánětlivých extravaskulárních tkáňových oblastí působením buněčných adhesních molekul, které jsou exprimovány na povrchu endoteliálnich buněk a slouží jako ligandy pro povrchové proteiny nebo proteinové komplexy (receptory) leukocytů (názvy ligand a receptor je možno použít i obráceně). Napřed musí dojít k adhesi leukocytů v krvi k endoteliálním buňkám, než mohou migrovat do synovia. Protože molekuly VCAM-1 se váží k buňkám, nesoucím integrin VLA-4 (α4β1), jako jsou eosinofily, lymfocyty T a B, monocyty nebo neutrofily, tyto molekuly a VCAM-l/VLA-4 mechanismus mají za úkol transferovat buňky tohoto typu z krve do oblastí infekce a zánětlivých ohnisek (Elices a spol., Cell 1990, 60, 577;

Osborn, Cell 1990, 62, 3; Issekutz a spol., J. Exp. Med. 1996,

183, 2175).

VCAM-l/VLA-4 adhesní mechanismus souvisí s mnoha fyziologickými a patologickými pochody. Vedle cytokinem indukovaného endotelu je VCAM-1 exprimována mezi jiným i následujícími buňkami: myoblasty, lymfoidními dendritickými buňkami, a tkáňovými makrofágy, reumatoidním synoviem, cytokinem stimulovanými neurálními buňkami, parietálními epiteliálními buňkami Bowmanovy kapsule, renálním tubulárním epitelem, a zanícenou tkání při odmítání transplantu během transplantace srdce a ledvin, i tkání zažívacího traktu při odmítání transplantu.

Bylo rovněž nalezeno, že VCAM-1 je exprimována na tkáňových oblastech arteriálního endotelu, odpovídajících raným arteriosklerotickým plakům králičího modelu. VCAM-1 je rovněž exprimována na folikulárních dendritických buňkách lidských lymfových nodů a byla nalezena na buňkách stromy kostní dřeně, například u myší. Posledně zmíněný nález ukazuje na funkci VCAM-1 ve vývoji B-buněk. Vedle buněk hematopoietického původu byl VLA-4 nalezen také například na buněčných liniích melanomu, a mechanismus adhese VCAM-l/VLA-4 souvisí s metastází takových nádorů (Rice a spol., Science 1989, 246, 1303).

Hlavní forma, ve které se VCAM-1 vyskytuje in vivo v endoteliálních buňkách, a která je dominantní formou in vivo, je značena jako VCAM-7D a nese sedm imunoglobulinových domén. Aminokyselinové sekvence domén 4, 5 a 6 jsou podobné sekvencím domén 1, 2 a 3. V další formě, sestávající ze šesti domén, která je zde označována jako VCAM-6D, je čtvrtá doména odstraněna alternativním sestřihem. VCAM-6D může rovněž vázat * buňky, exprimující VLA-4.

Další detailní informace o VLA-4, VCAM-1, integrinech a adhesních proteinech je možno nalézt v literatuře (například Kilger a Holzmann, J. Mol. Meth. 1995, 73, 347; Elices, Cell Adhesion in Human Disease, Wiley, Chichester 1995, str. 79; Kuijpers, Springer Semin. Immunopathol. 1995, 16, 379).

Co se týče role mechanismu VCAM-l/VLA-4 v pochodech adhese buněk, které jsou důležité například při infekcích, zánětech

nebo ateroskleróze, byly činěny pokusy ovlivňovat onemocnění, například záněty, intervencí do těchto adhesních pochodů (Osborn a spol., Cell 1989, 59, 1203), a to tak, že se použily monoklonální protilátky, směrované proti VLA-4. Monoklonální protilátky (mAB) tohoto typu, které jako antagonisté VLA-4 blokují interakci mezi VCAM-1 a VLA-4, jsou známy. Například anti-VLA-4 mAB HP2/1 a HP1/3 inhibují adhesi Ramos buněk, exprimujících VLA-4 („B-cell-like cells)/ k endoteliálním buňkám lidské míchy a k COS buňkám, transfekovaným VCAM-1. Podobně anti-VCAM-1 mAB 4B9 inhibuje adhesi buněk Ramos, buněk Jurkat („T-cell-like cells) a buněk HL60 („granulocyte-like cells) k buňkám COS, transfekovaným genetickými konstrukty, které vyvolávají expresi VCAM-6D a VCAM-7D. In vitro údaje s protilátkami, směrovanými proti a4 podjednotce VLA-4 ukazují, že adhese lymfocytů k synoviálním endoteliálním buňkám je blokována; právě tato adhese hraje svou úlohu při reumatoidní artritidě (van Dinther-Janssen a spol., J. Immunol. 1991, 147, 4207) .

In vivo experimenty ukázaly, že anti-a4 mAB může inhibovat experimentální autoimunitní encefalomyelitidu. Migrace leukocytů do zánětlivého ložiska je podobně blokována monoklonální protilátkou proti a4 řetězci VLA-4. Ovlivňování VLA-4-dependentniho adhesního mechanismu protilátkami bylo rovněž zkoumáno na modelu astmatu, aby se studovala úloha VLA-4 v transferu leukocytů do zanícené plicní tkáně (WO-A-93/13798). Podávání protilátek anti-VLA-4 inhibovalo opožděnou a nadměrnou reakci dýchacích cest u alergických ovcí.

VLA-4-dependentní mechanismus adhese buněk byl rovněž studován na modelu střevního zánětu („inflammatory bowel disease - IBD) u primátů. U tohoto modelu, odpovídajícího ulcerativní kolitidě u člověka, podání protilátek anti-VLA-4 signifikantně potlačilo akutní zánět.

Nadto bylo možno prokázat, že VLA-4-dependentní adhese buněk hraje svou úlohu v následujících klinických stavech, včetně

-6··· ·· ··· ··· · · ··· následujících chronických zánětlivých pochodů: reumatoidní artritida (Cronstein a Weismann, Arthritis Rheum. 1993, 36,

147; Elices a spol., J. Clin. Invest. 1994, 93, 405), diabetes mellitus (Yang a spol., Proč. Nati. Acad. Sci. USA 1993, 90, 10494), systemický lupus erythematosus (Takeuchi a spol.,

J. Clin. Invest. 1993, 92, 3008), alergie pozdního typu („type IV allergy) (Elices a spol., Clin. Exp. Rheumatol.

1993, 11, S77), roztroušená skleróza (Yednock a spol., Nátuře 1992, 356, 63), malárie (Ockenhouse a spol., J. Exp. Med.

1992, 176, 1183), arterioskleróza (0'Brien a spol., J. Clin. Invest. 1993, 92, 945), transplantace (Isobe a spol., Transplantation Proceedings 1994, 26, 867), různá maligní onemocnění, například melanom (Renkonen a spol., Am. J. Pathol. 1992, 140, 763), lymfom (Freedman a spol., Blood 1992, 79, 206) a jiné (Albelda a spol., J. Cell Biol. 1991, 114, 1059).

Blokování VLA-4 vhodnými antagonisty tedy nabízí možnosti účinné terapie, zvláště například léčby různých zánětlivých stavů včetně astmatu a IBD. Fakt, že antagonisté VLA-4 se zvláště hodí pro terapii reumatoidní artritidy, je v tomto případě způsoben jak už bylo řečeno tím, že napřed musí nastat adhese leukocytů v krvi k endoteliálním buňkám, dříve než tyto mohou migrovat do synovia, a že receptor VLA-4 se účastní této adhese. Skutečnost, že VCAM-1 je indukována zánětlivými látkami na endoteliálních buňkách (Osborn, Cell 1990, 62, 3; Stoolman, Cell 1989, 56, 907), a transfer různých leukocytů do oblastí infekce a zánětlivých ohnisek byly již diskutovány výše.

Buňky T současně adherují k aktivovanému endotelu, hlavně adhesním mechanismem LFA-l/ICAM-1 a VLA-4/VCAM-1 (Springer,

Cell 1994, 76, 301). Vazebná kapacita VLA-4 vůči VCAM-1 je v případě reumatoidní artritidy u většiny synoviálních T-buněk zvýšená (Postigo a spol., J. Clin. Invest. 1992, 89, 1445). Navíc byla pozorována zvýšená adhese synoviálních T-buněk k fibronektinu (Laffon a spol., J. Clin. Invest. 1991, 88, 546; Morales-Ducret a spol., J. Immunol. 1992, 149, 1424). VLA-4 je ovlivňován jak během své exprese, tak co se týče jeho funkce

-Ίvůči T-lymfocytům reumatoidní synoviální membrány. Blokování vazby VLA-4 k jeho fyziologickým ligandům VCAM-1 a fibronektinu umožňuje účinnou prevenci nebo zmírnění artikulárních zánětlivých pochodů. To je také potvrzeno experimenty s protilátkou HP2/1 na potkanech kmene Lewis s adjuvantní artritidou, ve kterých byla pozorována účinná prevence nemoci (Barbadillo a spol., Springer Semin. Immunopathol. 1995, 16, 427). Pro tyto skutečnosti je VLA-4 důležitou cílovou molekulou pro terapii.

Výšeuvedené protilátky VLA-4 a použití protilátek jako antagonistů VLA-4 jsou popsány v patentových přihláškách WO-A-93/13798, WO-A-93/15764, WO-A-94/16094, WO-A-94/17828 a WO-A-95/19790. V patentových přihláškách WO-A-94/15958, WO-A-95/15973, WO-A-96/00581, WO-A-96/06108 a WO-A-96/20216 jsou jako antagonisté VLA-4 popsány peptidové sloučeniny. Použití protilátek a peptidových sloučenin jako farmaceutických prostředků má však některé nevýhody, například nemožnost orální aplikace, snadnou degradovatelnost nebo imunologické působení při dlouhodobém užívání, a proto se hledají antagonisté VLA-4, mající příznivý profil vlastností pro použití v terapii a profylaxi.

Spisy WO-A-95/14008, WO-A-93/18057, US-A-5 658 935,

US-A-5 686 421, US-A-5 389 614, US-A-5 397 796, US-A-5 424 293 a US-A-5 554 594 popisují substituované pětičlenné heterocykly, které obsahují aminovou skupinu, amidinovou skupinu nebo guanidinoskupinu na N-terminálním konci molekuly a které inhibují agregaci destiček. Spis EP-A-796 855 popisuje další heterocykly, které jsou inhibitory kostní resorpce. Spisy EP-A-842 943, EP-A-842 945 a EP-A-842 944 uvádějí, že sloučeniny této serie a další sloučeniny překvapivě také inhibují adhesi leukocytů a že jsou antagonisté VLA-4.

Spisy EP-A-903 353, EP-A-905 139, EP-A-918 059 a WO-A-99/60015 (Německá patentová přihláška 19821483.9) popisují další sloučeniny, které inhibují adhesi leukocytů a které jsou

antagonisté VLA-4. Vlastnosti těchto sloučenin však v mnoha ohledech nejsou stále uspokojivé a stále trvá poptávka po sloučeninách, majících zlepšený profil vlastností. Spis EP-A-918 059 popisuje mezi jiným imidazolidinové deriváty, které obsahují spiro-připojený cyklický systém na imidazolidinovém kruhu. Nejsou v něm však specificky zmíněny spiroimidazolidinové deriváty předloženého vynálezu, které se vyznačují svým výhodným profilem vlastností.

Podstata vynálezu

Předložený vynález se týká sloučenin vzorce I

kde

R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je fenylová skupina nebo (C1-C4)-alkylová skupina;

X je skupina -CH₂-CH₂- nebo skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, kde jedna ze skupin CH₂ v těchto dvou zbytcích může být nahrazena karbonylovou skupinou C=O;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-R³, skupina -CO-H, skupina -CH2-O-R⁴, skupina -CH2—O-CO-R⁴, skupina -CH₂-O-CO-O-R⁵, nebo 5-tetrazolylová skupina;

R³ je hydroxylová skupina, (Ci-C₁₀)-alkoxylová skupina, fenyl-(Ci-C₈)-alkoxylová skupina, fenyloxylová skupina,

(Ci-Cg) -alkylkarbonyloxy- (Ci-Ce) -alkoxylová skupina, fenylkarbonyloxy-(Cx-Ce) -alkoxylová skupina, fenyl- (Ci-C₆) -alkylkarbonyloxy- (Cx-Ce) -alkoxylová skupina, (Cx-Cg) -alkoxykarbonyloxy- (Οχ-Οβ) -alkoxylová skupina, fenyloxykarbonyloxy-(Οχ-Ce)-alkoxylová skupina, fenyl- (Οχ-Ce) -alkoxykarbonyloxy- (Οχ-Ce) -alkoxylová skupina, aminová skupina, mono-((Cx-C₁₀)-alkyl)-aminová skupina, di- ( (Cx-Cio) -alkyl) -aminová skupina, nebo

R⁴R⁴N-CO-(Cx~Ce)-alkoxylová skupina, ve které substituenty R⁴ jsou na sobě nezávislé a mohou být stejné nebo rozdílné;

R⁴ je atom vodíku, (Οχ-Οχο) -alkylová skupina, fenylová skupina nebo fenyl-(Cx~Cg)-alkylová skupina;

R⁵ má jeden z významů, definovaných pro R⁴, s výjimkou atomu vodíku;

přičemž fenylová skupina znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, která je substituována jedním nebo více stejnými nebo různými substituenty z řady obsahující (Cx~C₄)-alkylovou skupinu, (C1-C4)-alkoxylovou skupinu, methylendioxyskupinu, ethylendioxyskupinu, atom halogenu, trifluormethylovou skupinu a trifluormethoxylovou skupinu;

ve všech jejich stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a jejich fyziologicky přijatelných solí.

Jestliže se ve sloučenině vzorce I vyskytne nějaká skupina více než jednou, například jestliže R² je fenylová skupina a další fenylová skupina se nachází v substituentu E, pak tyto skupiny jsou ve všech případech na sobě nezávislé a mohou být stejné nebo rozdílné.

Alkylové skupiny mohou být nerozvětvené nebo rozvětvené. To platí i pro případy, kdy nesou substituenty nebo jsou samy substituenty v jiných skupinách, například v alkoxylových skupinách, v alkoxykarbonylových skupinách nebo arylalkylových

skupinách. Příkladem vhodných alkylových skupin jsou methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, n-butylová skupina, n-pentylová skupina, n-hexylová skupina, n-heptylová skupina, n-oktylová skupina, n-nonylová skupina, n-decylová skupina, isopropylová skupina, isobutylová skupina, isopentylová skupina, isohexylová skupina, 3-methylpentylová skupina, neopentylová skupina, neohexylová skupina,

2,3,5-trimethylhexylová skupina, sek-butylová skupina, terc-butylová skupina, nebo terc-pentylová skupina.

Preferované alkylové skupiny jsou methylová skupina, ethylová skupina, n-propylová skupina, isopropylová skupina, n-butylová skupina, isobutylová skupina, sek-butylová skupina, terc-butylová skupina, n-pentylová skupina, isopentylová skupina, n-hexylová skupina a isohexylová skupina. Substituované alkylové skupiny mohou být substituovány v jakýchkoliv požadovaných polohách.

Jestliže dvojvazný zbytek X ve vzorci I je dvojvazný

1,2-ethylenový zbytek -CH₂-CH₂-, t.j. jestliže X spolu se dvěma skupinami CH₂, ke kterým je X vázán, tvoří tetramethylenový zbytek, pak sloučeniny vzorce I obsahují spiranově připojený cyklopentanový kruh a představují sloučeniny vzorce Ia, které je možno označit jako 4,4-tetramethylenimidazolidinové deriváty.

Jestliže ve sloučeninách vzorce Ia jedna ze skupin CH₂ v cyklopentanovém kruhu je nahrazena skupinou C=O, t.j.

jestliže zbytek X ve vzorci I obsahuje skupinu -CH₂-CO- nebo skupinu —CO—CH₂—, jedná se o sloučeniny vzorce Ib.

-11• · · · · ··· ··· ·· · · ·

,W

Ve sloučeninách vzorce lb zbytek X spolu se dvěma skupinami CH₂ve vzorci I, ke kterým je vázán, tvoří 2-oxotetramethylenový zbytek -CH₂-CO-CH2-CH₂-. Sloučeniny vzorce lb je možno označit jako 4,4-(2-oxotetramethylen)imidazolidinové deriváty.

Jestliže dvojvazný zbytek X ve vzorci I je dvojvazný

1,3-propylenový zbytek -CH₂-CH₂-CH₂-, t.j. jestliže X spolu se dvěma skupinami CH₂, ke kterým je vázán, tvoří pentamethylenový zbytek, sloučeniny vzorce I obsahují spiranově připojený cyklohexanový kruh, a jsou to tudíž sloučeniny vzorce lc, které je možno označit jako 4,4-pentamethylenimidazolidinové deriváty.

(Ic)

Jestliže ve sloučeninách vzorce lc se jedna ze skupin CH₂v cyklohexanovém kruhu nahradí skupinou C=0, t.j. jestliže X je jednou ze skupin -CO-CH₂-CH₂-, -CH₂-CO-CH₂- nebo -CH₂-CH₂-CO-, vznikají sloučeniny vzorce Id nebo Ie.

o (Id)

-12v · · ♦ · ·

Ve sloučeninách vzorce Id a Ie zbytek X spolu se dvěma skupinami CH2 ve vzorci I, ke kterým je X vázán, tvoří

2- oxopentamethylenový zbytek -CH₂-CO-CH₂-CH₂-CH2- nebo

3- oxopentamethylenový zbytek -CH2-CH2-CO-CH2-CH2-. Sloučeniny vzorce Id a Ie je možno označit jako 4,4-(2-oxopentamethylen)imidazolidinové deriváty respektive 4,4-(3-oxopentamethylen)imidazolidinové deriváty. Jestliže se ve zbytku -CH₂-CH₂-CH₂-, reprezentujícím X, nahradí skupina CH₂ skupinou karbonylovou, nahradí se přednostně střední skupina CH₂, t.j. jedná se přednostně o sloučeniny vzorce Ie.

Fenylové skupiny mohou být nesubstituované, monosubstituované nebo polysubstituované, například mohou být monosubstituované, disubstituované, trisubstituované, tetrasubstituované nebo pentasubstituované stejnými nebo rozdílnými substituenty. Jestliže fenylová skupina je substituována, s výhodou má jeden nebo dva stejné nebo rozdílné substituenty. Totéž platí například pro substituované fenylové skupiny ve skupinách jako je fenylalkylová skupina, fenylkarbonylová skupina atd. Fenylalkylové skupiny jsou například benzylová skupina,

1-fenylethylová skupina nebo 2-fenylethylová skupina, zvláště benzylová skupina, přičemž všechny tyto skupiny mohou být také substituovány.

V monosubstituovaných fenylových skupinách může být substituent v poloze 2, v poloze 3 nebo v poloze 4. V disubstituovaných fenylových skupinách mohou být substituenty v poloze 2,3, v poloze 2,4, v poloze 2,5, v poloze 2,6, v poloze 3,4 nebo v poloze 3,5. V trisubstituovaných fenylových skupinách mohou

13být substituenty v poloze 2,3,4, v poloze 2,3,5, v poloze 2,4,5, v poloze 2,4,6, v poloze 2,3,6 nebo v poloze 3,4,5. Jestliže fenylová skupina je substituována substituenty z řady obsahující methylendioxyskupinu (-O-CH₂-O-) a ethylendioxyskupinu (-O-CH2-CH2-O-) , pak s výhodou nese pouze jednu z těchto skupin (a popřípadě další substituenty).

Příklady substituovaných fenylových skupin, které například mohou být R², jsou 2-methylfenylová skupina, 3-methylfenylová skupina, 4-methylfenylová skupina, 2,3-dimethylfenylová skupina, 2,4-dimethylfenylová skupina, 2,5-dimethylfenylová skupina, 2,6-dimethylfenylová skupina, 3,4-dimethylfenylová skupina, 3,5-dimethylfenylová skupina, 2,4,5-trimethylfenylová skupina, 2,4,6-trimethylfenylová skupina, 3,4,5-trimethylfenylová skupina, 2-(n-butyl)fenylová skupina, 3-(n-butyl)fenylová skupina, 4-(n-butyl)fenylová skupina,

2- isobutylfenylová skupina, 3-isobutylfenylová skupina,

4-isobutylfenylová skupina, 3-terc-butylfenylová skupina, 4-terc-butylfenylová skupina, 2-methoxyfenylová skupina,

3- methoxyfenylová skupina, 4-methoxyfenylová skupina,

2.3- dimethoxyfenylová skupina, 2,4-dimethoxyfenylová skupina,

2.5- dimethoxyfenylová skupina, 2,6-dimethoxyfenylová skupina,

3.4- dimethoxyfenylová skupina, 3,5-dimethoxyfenylová skupina,

2.4.5- trimethoxyfenylová skupina, 2,4,6-trimethoxyfenylová skupina, 3,4,5-trimethoxyfenylová skupina, 2-(n-butoxy)fenylová skupina, 3-(n-butoxy)fenylová skupina, 4-(n-butoxy)fenylová skupina, 2-isobutoxyfenylová skupina, 3-isobutoxyfenylová skupina, 4-isobutoxyfenylová skupina, 2-terc-butoxyfenylová skupina, 3-terc-butoxyfenylová skupina, 4-terc-butoxyfenylová skupina, 2,3-methylendioxyfenylová skupina, 3,4-methylendioxyfenylová skupina, 2,3-ethylendioxyfenylová skupina,

3.4- ethylendioxyfenylová skupina, 2-fluorfenylová skupina,

3-fluorfenylová skupina, 4-fluorfenylová skupina,

2.3- difluorfenylová skupina, 2,4-difluorfenylová skupina,

2.5- difluorfenylová skupina, 2,6-difluorfenylová skupina,

3.4- difluorfenylová skupina, 3,5-difluorfenylová skupina,

-14··· ·· ···

2.4.5- trifluorfenylová skupina, 2,4,6-trifluorfenylová skupina,

3.4.5- trifluorfenylová skupina, 2,3,5,6-tetrafluorfenylová skupina, 2,3,4,5,β-pentafluorfenylová skupina, 2-chlorfenylová skupina, 3-chlorfenylová skupina, 4-chlorfenylová skupina,

2.3- dichlorfenylová skupina, 2,4-dichlorfenylová skupina,

2.5- dichlorfenylová skupina, 2,6-dichlorfenylová skupina,

3.4- dichlorfenylová skupina, 3,5-dichlorfenylová skupina, 2-bromfenylová skupina, 3-bromfenylová skupina, 4-bromfenylová skupina, 3-jodfenylová skupina, 4-jodfenylová skupina,

2-trifluormethylfenylová skupina, 3-trifluormethylfenylová skupina, 4-trifluormethylfenylová skupina, 3,4-bis(trifluormethyl) fenylová skupina, 3,5-bis(trifluormethyl)fenylová skupina, 2-trifluormethoxyfenylová skupina, 3-trifluormethoxyfenylová skupina, 4-trifluormethoxyfenylová skupina, atd. Substituované fenylové skupiny mohou však obsahovat i rozdílné substituenty v jakékoliv požadované kombinaci, jako například 3-methoxy-4-methylfenylová skupina, 4-fluor-3-methoxyfenylová skupina, 3-fluor-4-methoxyfenylová skupina,

3.5- difluor-4-methoxyfenylová skupina, 3-fluor-4,5-methylendioxyfenylová skupina, 3-fluor-4,5-ethylendioxyfenylová skupina, 2-chlor-3-methylfenylová skupina, 3-chlor-4-methylfenylová skupina, 3-chlor-4-fluorfenylová skupina atd.

Atom halogenu znamená atom fluoru, atom chloru, atom bromu nebo atom jodu, přičemž preferován je atom fluoru nebo atom chloru.

Fyziologicky přijatelné soli sloučenin vzorce I jsou zejména netoxické nebo farmaceuticky použitelné soli. Soli tohoto typu sloučenin vzorce I, které obsahují kyselé skupiny, například karboxylovou skupinu, reprezentující skupinu E, jsou například soli alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin, jako například sodné soli, draselné soli, hořečnaté soli a vápenaté soli, nebo amonné soli jako například soli s fyziologicky přijatelnými kvarterními amoniovými ionty a adiční soli kyselin s amoniakem a fyziologicky přijatelnými organickými aminy jako je například methylamin, ethylamin, triethylamin,

2-hydroxyethylamin, tris(2-hydroxyethyl)amin,

α,α,α-tris(hydroxymethyl)methylamin (tromethamin) nebo s aminokyselinami, zvláště bázickými aminokyselinami. Soli kyselé sloučeniny vzorce I a organického aminu mohou obsahovat uvedené dvě složky v poměru 1:1 (nebo přibližně 1:1) nebo v jiném poměru, například v poměru přibližně 1:0,5 až přibližně 1:4 (1 molekula sloučeniny vzorce I k 0,5 až 4 molekulám aminu), zvláště v poměru přibližně 1:0,5 až přibližně 1:2 (1 molekula sloučeniny vzorce I k 0,5 až 2 molekulám aminu).

Sloučeniny vzorce I, které obsahují bázické skupiny, například aminovou skupinu, v alkoholické složce karboxylátové esterové skupiny, tvoří soli s anorganickými kyselinami jako je například kyselina chlorovodíková, kyselina sírová nebo kyselina fosforečná, i s organickými karboxylovými nebo sulfonovými kyselinami, jako je například kyselina octová, kyselina citrónová, kyselina benzoová, kyselina maleinová, kyselina fumarová, kyselina vinná, kyselina methansulfonová nebo kyselina p-toluensulfonová. Sloučeniny, obsahující současně kyselé skupiny i bázické skupiny mohou také existovat ve formě vnitřních solí nebo betainů nebo zwitteriontů, které jsou rovněž zahrnuty v předloženém vynálezu.

Ze sloučenin vzorce I je možno získat soli pomocí běžných postupů, které jsou odborníku známy, například smísením s organickou nebo anorganickou kyselinou nebo bází v rozpouštědle nebo ředidle, nebo také z jiných solí výměnou aniontu nebo kationtu.

Sloučeniny vzorce I mohou existovat ve stereoizomerních formách. Všechna přítomná asymetrická centra ve sloučeninách vzorce I mohou mít nezávisle na sobě konfiguraci S nebo konfiguraci R, nebo mohou existovat jako R/S směs. Tak například asymetrický atom, ke kterému je vázán substituent R², může mít konfiguraci R nebo konfiguraci S, nebo sloučenina vzorce I může existovat, co se týče tohoto uhlíkového atomu, jako směs R/S. Podobně asymetrický atom uhlíku, ke kterému je vázána skupina -CH2-W (což je isobutylová (= 2-methylpropylová)

nebo cyklopropylmethylová skupina), a imidazolidinový kruh, může mít konfiguraci R nebo S, nebo sloučenina vzorce I může vzhledem k tomuto atomu uhlíku existovat jako směs R/S. Všechny ostatní asymetrické atomy uhlíku mohou mít také konfiguraci R nebo konfiguraci S, nebo sloučenina vzorce I může vzhledem ke každému z těchto atomů uhlíku existovat jako směs R/S.

Vynález zahrnuje všechny možné stereoizomery sloučenin vzorce I, například čisté nebo převážně čisté enantiomery a čisté nebo převážně čisté diastereoizomery a směsi dvou nebo více stereoizomerních forem, například směsi enantiomerů a/nebo diastereoizomerů, ve všech poměrech. Enantiomery jsou tedy předmětem vynálezu v enantiomerně čisté formě, jako levotočivé i jako pravotočivé antipody, ve formě racemátů i ve formě směsí obou enantiomerů ve všech poměrech. Podobně jsou předmětem vynálezu diastereoizomery v diastereoizomerně čisté formě i ve formě jejich směsí ve všech poměrech. Příklady individuálních stereoizomerů, které jsou předmětem vynálezu, jsou vzorce If, lg, Ih a li.

sloučeniny

(If) dg) (Ih) » 4 · 1 · • · * • ·

-174 · • » t 4 * ·

Pokud je to žádoucí, mohou se individuální stereoizomery připravit syntézou, vycházející ze stereochemicky jednotných výchozích sloučenin, nebo stereoselektivní syntézou, nebo dělením směsi stereoizomerů s použitím obvyklých metod, například chromatografií nebo krystalizací, v případě enantiomerů například chromatografií na chirálních fázích. Před dělením stereoizomerů je případně možno provést derivatizaci. Dělení směsi stereoizomerů je možno provádět ve stadiu sloučenin vzorce I nebo ve stadiu výchozích sloučenin, nebo ve stadiu meziproduktu během syntézy.

Sloučeniny vzorce I podle vynálezu mohou obsahovat pohyblivé atomy vodíku, to znamená, že mohou existovat v různých tautomerních formách. Všechny tautomery sloučenin vzorce I jsou rovněž předmětem předloženého vynálezu. Předložený vynález rovněž zahrnuje solváty a adiční sloučeniny nebo adukty sloučenin vzorce I, například adukty s vodou, t.j. hydráty, nebo adukty s alkoholy nebo aminy. Vynález dále zahrnuje deriváty sloučenin vzorce I, například estery, amidy, profarmaka a jiné fyziologicky přijatelné deriváty, a rovněž aktivní metabolity sloučenin vzorce I. Vynález se zvláště týká také profarmak sloučenin vzorce I, které mohou být převedeny na sloučeniny vzorce I za fyziologických podmínek. Vhodná profarmaka sloučenin vzorce I, t.j. chemicky modifikované deriváty sloučenin vzorce I, mající cíleně zlepšené vlastnosti, jsou odborníkům v oboru známa. Bližší údaje, týkající se profarmak, jsou uvedeny v literatuře (například Fleisher a spol., Advanced Drug Delivery Reviews 19 (1996) 115; Design of Prodrugs, H. Bundgaard, Ed., Elsevier, 1985; H. Bundgaard,

Drugs of the Future 16 (1991) 443). Možná profarmaka sloučenin vzorce I jsou zvláště esterová profarmaka, amidová profarmaka,

aldehydová profarmaka a alkoholová profarmaka karboxylových skupin. Jako příklad esterových profarmak a amidových profarmak je možno uvést (C1-C4) -alkylestery, jako jsou methylestery, ethylestery, isopropylestery, isobutylestery, substituované alkylestery jako jsou hydroxyalkylestery, acyloxyalkylestery, aminoalkylestery, acylaminoalkylestery, dialkylaminoalkylestery, nesubstituované amidy nebo N-(C1-C4)-alkylamidy jako jsou methylamidy nebo ethylamidy.

Co se týče strukturních prvků V a W, předložený vynález zahrnuje čtyři varianty, z nichž každá je vysloveně předmětem předloženého vynálezu. V jedné z těchto variant substituent W ve vzorci I je isopropylová skupina, t.j. skupina -CH(CH₃)₂, přičemž současně V je atom vodíku. Tato varianta tedy zahrnuje sloučeniny vzorce lk

kde

R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je fenylová skupina nebo (C1-C4)-alkylová skupina;

X je skupina -CH₂-CH₂- nebo skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, kde jedna ze skupin CH₂ v těchto dvou skupinách může být nahrazena karbonylovou skupinou C=0;

E je skupina -CO-R³, skupina -CO-H, skupina -CH2-O-R⁴, skupina -CH2-O-CO-R⁴, skupina -CH₂-O-CO-O-R⁵, nebo 5-tetrazolylová skupina;

R³ je hydroxylová skupina, (C1-C10) -alkoxylová skupina, fenyl-(Ci-Cg)-alkoxylová skupina, fenyloxylová skupina,

-19(Ci-C₈) -alkylkarbonyloxy- (Ci-Cg) -alkoxylová skupina, fenylkarbonyloxy-(Ci-C₆)-alkoxylová skupina, fenyl- (Ci-C₆) -alkylkarbonyloxy- (Ci-C₆) -alkoxylová skupina, (Ci-Cg) -alkoxykarbonyloxy- (Ci-C₆) -alkoxylová skupina, fenyloxykarbonyloxy-(Ci-C₆)-alkoxylová skupina, fenyl (Ci-C₆) -alkoxykarbonyloxy- (Ci-Cg) -alkoxylová skupina, aminová skupina, mono-((C1-C10)-alkyl)-aminová skupina, di-( (C1-C10) -alkyl) -aminová skupina, nebo

R⁴R⁴N-CO- (C1-C6) -alkoxylová skupina, ve které substituenty R⁴ jsou na sobě nezávislé a mohou být stejné nebo rozdílné;

R⁴ je atom vodíku, (C1-C10)-alkylová skupina, fenylová skupina nebo fenyl-(Ci-Cg)-alkylová skupina;

R⁵ má jeden z významů, definovaných pro R⁴, s výjimkou atomu vodíku;

přičemž fenylová skupina znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, která je substituována jedním nebo více stejnými nebo různými substituenty z řady obsahující (C3.-C4) -alkylovou skupinu, (C1-C4) -alkoxylovou skupinu, methylendioxyskupinu, ethylendioxyskupinu, atom halogenu, trifluormethylovou skupinu a trifluormethoxylovou skupinu;

ve všech jejich stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a jejich fyziologicky přijatelné soli.

Druhá z těchto čtyř variant se týká sloučenin vzorce I, ve kterých W je cyklopropylová skupina, t.j. skupina

H/CH, 'CH_ a současně V je atom vodíku. Třetí varianta se týká sloučenin vzorce I, ve kterých W je isopropylová skupina a současně V je methoxylová skupina, t.j. skupina -OCH3. Čtvrtá varianta se

-20týká sloučenin vzorce I, ve kterých W je cyklopropylová skupina a současně V je methoxylová skupina. Podskupina sloučenin podle vynálezu zahrnuje sloučeniny druhé, třetí a čtvrté varianty, popsané výše, t.j. sloučeniny vzorce I, ve kterých V je atom vodíku nebo methoxylová skupina a W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina, ale ve kterých současně V není atom vodíku a současně W není isopropylová skupina. Rovněž tyto sloučeniny druhé, třetí a čtvrté varianty vynálezu jsou předmětem vynálezu ve všech svých stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech a ve formě svých fyziologicky přijatelných solí.

Preferované významy individuálních strukturních prvků ve vzorci I, které mohou být navzájem nezávislé, jsou následující:

E je s výhodou skupina -CO-R³, skupina -CO-H, skupina -CH2-O-R⁴, skupina -CH2-0-C0-R⁴ nebo skupina -CH2-O-CO-O-R⁵; zvláště skupina -CO-R³, skupina -CO-H, skupina -CH2-O-R⁴ nebo skupina -CH2-O-CO-R⁴, obzvláště skupina -CO-R³, skupina -CH2-O-R⁴ nebo skupina -CH2-O-CO-R⁴, ještě výhodněji skupina -CO-R³ nebo skupina -CH2-O-R⁴, nej výhodněji skupina -CO-R³. Preferovanou skupinou -CH2-O-R⁴, representující substituent E, je hydroxymethylová skupina -CH2-OH. Zvláště preferované významy pro E jsou -CO-O-(C1-C4)-alkylová skupina, skupina -CO-OH, skupina -CO-NH₂ a skupina -CH₂-OH, zvláště skupina -CO-OH, skupina -CO-NH₂ a skupina -CH₂-OH, obzvláště skupina -CO-OH.

X je s výhodou skupina -CH₂-CH₂- nebo skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, zvláště skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, kde žádná ze skupin CH₂ není nahrazena karbonylovou skupinou.

R² je s výhodou nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina, která je substituována methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma (C1-C4)-alkoxylovými skupinami, zvláště methoxylovými skupinami, nebo (C1-C4)-alkylová skupina, kde (C1-C4)-alkylová skupina je s výhodou methylová, ethylová nebo isobutylová skupina, zvláště methylová nebo ethylová skupina, a

-21obzvláště methylová skupina. Zvláště výhodné je, když R² je nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina, která je substituována methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma methoxylovými skupinami, nebo methylová skupina. Obzvláště výhodné je, když R² je nesubstituovaná fenylová skupina,

3.4- methylendioxyfenylová skupina, 3,4-ethylendioxyfenylová skupina, 2-methoxyfenylová skupina, 3-methoxyfenylová skupina,

4-methoxyfenylová skupina, 2,3-dimethoxyfenylová skupina,

2.4- dimethoxyfenylová skupina, 2,5-dimethoxyfenylová skupina,

2,6-dimethoxyfenylová skupina, 3,4-dimethoxyfenylová skupina,

3.5- dimethoxyfenylová skupina nebo methylová skupina.

R³ je s výhodou hydroxylová skupina, (Οχ-Οβ)-alkoxylová skupina nebo aminová skupina (-NH2) , zvláště hydroxylová skupina, (C1-C4)-alkoxylová skupina nebo aminová skupina, obzvláště hydroxylová nebo aminová skupina, a nejlépe hydroxylová skupina.

R⁴ je s výhodou atom vodíku nebo (Ci-Cg)-alkylová skupina, zvláště atom vodíku nebo (C1-C4)-alkylová skupina.

R⁵ je s výhodou (Ci-Cg) -alkylová skupina, zvláště (C1-C4) -alkylová skupina.

Preferované sloučeniny vzorce I jsou takové, které mají jednotnou konfiguraci na jednom nebo více chirálních centrech, například na atomu uhlíku, nesoucím substituent R², a/nebo na atomu uhlíku, nesoucím skupinu -CH2-W. Znamená to, že jsou preferovány sloučeniny, které existují v homogenní nebo téměř homogenní konfiguraci na jednom nebo více chirálních centrech, buďto v konfiguraci R nebo v konfiguraci S, ale nikoliv jako směs R/S. Jak již bylo vysvětleno, jednotlivá chirální centra v těchto sloučeninách vzorce I však mohou nezávisle na sobě mít konfiguraci R nebo konfiguraci S a mohou mít stejnou nebo různou konfiguraci. Zvláště preferovanými sloučeninami vzorce I jsou takové, ve kterých atom uhlíku, nesoucí skupinu -CH2-W má

-22konfiguraci S, t.j. v konfiguraci, která je pro toto stereocentrum znázorněna ve vzorcích If a lg. Zvláště preferované sloučeniny vzorce I jsou rovněž takové, ve kterých atom uhlíku, nesoucí skupinu R², má konfiguraci znázorněnou ve vzorcích If a lh. Jestliže R² je fenylová skupina nebo substituovaná fenylová skupina, pak v těchto zvláště preferovaných sloučeninách atom uhlíku, nesoucí skupinu R², má konfiguraci S; když R² je například methylová, ethylová nebo isobutylová skupina, pak má tento atom konfiguraci R. Zvláště preferované sloučeniny vzorce I jsou takové, ve kterých výšeuvedená dvě stereocentra mají konfiguraci znázorněnou ve vzorci If.

Preferovány jsou takové sloučeniny vzorce I, ve kterých jeden nebo více substituentů má preferovaný význam nebo specifický význam z uvedených významů, přičemž všechny kombinace preferovaných významů těchto substituentů jsou předmětem předloženého vynálezu.

Zvláště preferovány jsou sloučeniny vzorce I, ve kterých R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina, která je substituována methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma (C1-C4) -alkoxylovými skupinami, nebo (C1-C4)-alkylová skupina;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-R³, skupina -CO-H, skupina -CH2-O-R⁴, skupina -CH2—0-CO-R⁴ nebo skupina -CH₂-O-CO-O-R⁵;

R³ je hydroxylová skupina, (C1-C10) -alkoxylová skupina, fenyl-(Ci-C₈)-alkoxylová skupina, fenyloxylová skupina, (Ci-Cg) -alkylkarbonyloxy- (Ci-Cé) -alkoxylová skupina, fenylkarbonyloxy-(Ci-Cg) -alkoxylová skupina, fenyl- (Ci-Cg) -alkylkarbonyloxy- (Ci-Cé) -alkoxylová skupina, (Ci-Cg) -alkoxykarbonyloxy- (Ci-Cg) -alkoxylová skupina, fenyloxykarbonyloxy- (Ci-.Cg) -alkoxylová skupina, fenyl- (Ci-Cg) -alkoxykarbonyloxy- (Ci-C₆) -alkoxylová skupina, aminová skupina, mono-((C1-C10)-alkyl)-aminová skupina, di- ( (C1-C10) -alkyl) -aminová skupina, nebo

R⁴R⁴N-CO- (C1-C6) -alkoxylová skupina, ve které substituenty R⁴jsou na sobě nezávislé a mohou být stejné nebo rozdílné;

R⁴ je atom vodíku, (C1-C10) -alkylová skupina, fenylová skupina nebo fenyl-(Ci-Cs)-alkylová skupina;

R⁵ má jeden z významů, definovaných pro R⁴, s výjimkou atomu vodíku;

přičemž fenylová skupina, obsažená v substituentu E, znamená nesubstituovanou fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu, která je substituována jedním nebo více stejnými nebo různými substituenty z řady obsahující (C1-C4)-alkylovou skupinu, (C1-C4)-alkoxylovou skupinu, methylendioxyskupinu, ethylendioxyskupinu, atom halogenu, trifluormethylovou skupinu a trifluormethoxylovou skupinu;

Zvláště preferované sloučeniny jsou sloučeniny vzorce I, kde R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina, která je substituována methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma methoxylovými skupinami, nebo (C1-C4)-alkylová skupina;

-24····· · · · · • · · · · · · ··· • · · · · · • «· · ···· • · · · · « · ··· · · · · · · · · ·· ·

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-OH, skupina -C0-0-(C1-C4)-alkyl, skupina -CO-NH2 nebo skupina -CH₂-OH;

Podskupinu těchto sloučenin tvoří sloučeniny vzorce I, kde R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je fenylová skupina, která je substituována methylendioxyskupinou nebo ethylendioxyskupinou, nebo fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma methoxylovými skupinami;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-OH, skupina -C0-0-(C1-C4)-alkyl, skupina -CO-NH₂ nebo skupina -CH₂-OH;

Další podskupinu těchto sloučenin tvoří sloučeniny vzorce I, kde

R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je nesubstituovaná fenylová skupina;

-25X je skupina -CH₂-CH₂- nebo skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, kde jedna ze skupin CH₂ v těchto dvou skupinách může být nahrazena karbonylovou skupinou C=O;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-OH, skupina -CO-O-(C1-C4)-alkyl, skupina -CO-NH₂ nebo skupina -CH₂-OH;

Další podskupinu těchto sloučenin tvoří sloučeniny vzorce I, kde

R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je (C1-C4)-alkylová skupina, s výhodou methylová skupina;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

Pro výšeuvedené varianty vynálezu, ve kterých ve sloučeninách vzorce I substituent V je atom vodíku a substituent W je isopropylová skupina, t.j. pro sloučeniny vzorce Ik, jsou dále uvedeny příklady konkrétních sloučenin, z nichž každá je výslovně předmětem předloženého vynálezu. Ve jménech sloučenin jsou použity následující zkratky:

-26IBU = 2-methylpropyl = isobutyl = -CH-CH₂-CH (CH₃) ₂;

4PM-3-PUB-DI = 4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4PM-3-MPUB-DI - 4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4TM-3-PUB-DI = 4,4-tetramethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4TM-3-MPUB-DI - 4,4-tetramethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4OPM-3-PUB-DI = 4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4OPM-3-MPUB-DI = 4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4OTM-3-PUB-DI = 4,4-(2-oxotetramethylen)-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl;

4OTM-3-MPUB-DI = 4,4-(2-oxotetramethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl.

Název jako například 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino) -3- (3, 4-dimethoxyfenyl) propionamid tedy znamená sloučeninu 3-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid, vyjádřený vzorcem Im.

o (Im) o

och₃

OCI-L

-27Předložený vynález se týká například následujících sloučenin:

kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid, 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid, 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid, 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid, 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid, 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-methylpropanol,

-28kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid, 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid, 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid, 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid, 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid, 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(IBU)-propanol,

-29kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid, 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid, 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid, 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid, 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid, 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-fenylpropanol,

kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl) propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl) propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl) propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2-methoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl) propionové, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl) propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

-32• ·

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová,

-33kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl·)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl) propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

-35··· · <» · » * · ♦ · · ·

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,3-dimethoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová,

-36kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol,

-373-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyf enyl )propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyf enyl) propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyf enyl ) propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyf enyl )propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyf enyl ) propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyf enyl )propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

-38• · ·

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,5-dimethoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionová,

-393-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(2,6-dimethoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyf enyl ) propionová,

kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3, 4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol, • · · · • ·

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionové,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

-423-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3, 5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,5-dimethoxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová,

kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl) propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl )propionamid,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl) propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl) propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl )propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl) propanol,

-443-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3, 4-methylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-methylendioxyfenyl)propanol, kyselina 3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3, 4-ethylendioxyfenyl)propionová,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl) propionamid,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3, 4-ethylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl) propionamid,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionamid,

-453-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionamid,

3-(2-(4PM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3, 4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4PM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4TM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3- (3,4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OPM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-PUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propanol,

3-(2-(4OTM-3-MPUB-DI)-2-(IBU)-acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propanol.

Všechny výšeuvedené sloučeniny jsou předmětem předloženého vynálezu ve všech jejich stereoizomerních formách a ve formě jejich směsí ve všech poměrech. Sloučenina 3-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxo imidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamid, uvedená výše jako příklad, je tedy předmětem vynálezu m.j. ve formě (RS)-3-( (RS) - (2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu, ve formě (S)-3-((S)-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu, ve formě (S)-3-((R)-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-46-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu, ve formě (R)-3-((S)-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu, ve formě (R)-3-((R)-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen) -3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu, ve formě (S)-3-((RS)-(2-(4,4-(3-oxopentamethylen) -3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl ) propionamidu, ve formě (R)-3-( (RS) - (2-(4,4-(3-oxo· pentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu, ve formě (RS)-3-((R)-(2-(4,4-(3-oxo· pentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-di-methoxyfenyl)propionamidu, a ve formě (RS)-3-((S)—(2-(4,4-(3-oxopentamethylen)-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionamidu. Toto platí výslovně pro všechny uvedené sloučeniny. Jinými slovy, o se týče jednotlivých stereoizomerů, všechny uvedené sloučeniny jsou předmětem vynálezu ve stereochemickém uspořádání, které j znázorněno ve vzorci If, právě tak jako v uspořádání, znázorněném ve vzorci Ig, právě tak jako v uspořádání znázorněném ve vzorci Ih, i v uspořádání, znázorněném ve vzorci li, zvláště pak ve stereochemickém uspořádání, znázorněném ve vzorci If. Všechny výšeuvedené sloučeniny jsou předmětem vynálezu rovněž ve formě jejich fyziologicky přijatelných solí a ve formě profarmak a jiných fyziologicky přijatelných derivátů, například jejich esterů.

Předložený vynález se dále výslovně týká všech sloučenin, analogických uvedeným individuálním sloučeninám, které místo acetylaminoskupiny, substituované isobutylovou skupinou,

-47obsahují acetylaminoskupinu, substituovanou cyklopropylmethylovou skupinou, dále všech sloučenin, analogických uvedeným individuálním sloučeninám, které místo 4-(3-arylureido)-benzylové skupiny obsahují 4-(3-arylureido)-3-methoxybenzylovou skupinu, a všech sloučenin, analogických uvedeným individuálním sloučeninám, které současně místo acetylaminoskupiny, substituované isobutylovou skupinou, obsahují acetylaminoskupinu, substituovanou cyklopropylmethylovou skupinou a místo 4-(3-arylureido)benzylové skupiny obsahují 4-(3-arylureido)-3-methoxybenzylovou skupinu, přičemž všechny tyto sloučeniny jsou předmětem předloženého vynálezu rovněž ve všech jejich stereoizomerních formách, ve formě jejich směsí ve všech poměrech, a ve formě jejich fyziologicky přijatelných soli i ve formě jejich profarmak.

Sloučeniny vzorce I je možno připravit například kondenzací sloučeniny vzorce II

se sloučeninou vzorce III h₂n (III) kde ve vzorcích II a III substituenty X, W, V, E, R¹ a R² jsou definovány výše, nebo funkční skupiny v těchto substituentech mohou být rovněž přítomny v chráněné formě nebo ve formě

prekurzorů, a kde G je hydroxykarbonylová skupina, (Ci-Cg)-alkoxykarbonylová skupina nebo aktivovaný derivát karboxylové kyseliny, jako je chlorid kyseliny nebo aktivní ester.

Při kondenzaci sloučenin vzorce II a III je obvykle nutné, aby karboxylová skupina, která je přítomna, ale neúčastní se kondenzační reakce, byla chráněna odstranitelnou chránící skupinou, například jako vhodný (Ci-C₆)-alkylester, jako je terc-butylester, nebo jako benzylester. Jestliže se mají připravit sloučeniny vzorce I, ve kterých substituent E je například hydroxykarbonylová skupina nebo skupina, která se má připravit z hydroxykarbonylové skupiny, pak ve sloučeninách vzorce III může substituent E původně být například hydroxykarbonylová skupina ve chráněné formě a pak, po kondenzaci sloučenin vzorce II a III v jednom nebo více krocích, může být tato hydroxykarbonylová skupina uvolněna, nebo se může syntetizovat žádaný konečný substituent E.

Prekurzory funkčních skupin jsou skupiny, které se mohou převést na žádanou funkční skupinu obvyklými odborníku známými syntetickými postupy. Tak například kyanskupina, kterou je možno hydrolýzou převést na amidovou skupinu nebo na karboxylovou skupinu, nebo která může být převedena na tetrazol reakcí s azidem, může být označena jako prekurzor těchto skupin. Podobně alkoholovou skupinu, která se dá oxidovat na aldehydovou skupinu, je možno označit jako prekurzor této skupiny. Příklady chránících skupin, které se zavedou do molekuly před provedením reakčního postupu a pak se opět odstraní, byly již uvedeny.

Při kondenzaci sloučenin vzorce II a III se použijí s výhodou kondenzační metody peptidové chemie, které jsou odborníkům v oboru dobře známy (viz například publikaci Houben-Weyl: Methoden der Organischen Chemie, Volume 15/1 a 15/2, Georg Thieme Verlag, Stuttgart, 1974). Vhodná kondenzační nebo kopulační činidla jsou například karbonyldiimidazol,

karbodiimidy jako dicyklohexylkarbodiimid (DCC) nebo diisopropylkarbodiimid, 0-((kyan(ethoxykarbonyl)methylen)amino) -N,N,Ν',N'-tetramethyluronium-tetrafluoroborát (TOTU) , nebo anhydrid kyseliny propylfosfonové (PPA). Kondenzace se mohou provádět za standardních podmínek, které jsou odborníkům dobře známy. Obecně jsou prováděny v inertním rozpouštědle nebo ředidle, například v organickém aprotickém rozpouštědle jako je N,N-dimethylformamid (DMF), dimethylsulfoxid (DMSO), N-methyl-2-pyrroiidon (NMP), tetrahydrofuran (THF) nebo dimethoxyethan (DME). Podle toho, o jakou kondenzaci se v daném případě jedná, může být výhodné přidat bázi, jako je terciární amin, nebo pomocná činidla, například N-hydroxysloučeninu jako je 1-hydroxybenzotriazol (HOBT). Zpracování reakční směsi a čištění produktu se může provést standardními metodami. Po kondenzaci se vhodným způsobem odstraní přítomné chránící skupiny. Tak například benzylové skupiny v benzylesterech se mohou odstranit hydrogenací, nebo chránící skupiny typu terc-butylu se mohou odstranit působením kyselin. Sloučeniny vzorce I se rovněž mohou připravit například sekvenční syntézou na pevné fázi za použití běžných metod, přičemž je možné zavádět jednotlivé strukturní prvky do molekuly v různém pořadí.

Aminosloučeniny vzorce III jsou komerčně dostupné, nebo se dají syntetizovat dobře známými standardními pochody (nebo analogicky podle nich) z výchozích sloučenin, které jsou komerčně dostupné nebo se mohou připravit postupy, popsanými v literatuře nebo analogicky podle nich. Tak například opticky aktivní 3-substituované kyseliny 3-aminopropionové vzorce III nebo jejich estery, zvláště estery kyseliny 3-fenyl-3-aminopropionové, je možno připravit z příslušných 3-substituovaných akrylových kyselin, které jsou přístupné z odpovídajících aldehydů. 3-Substituované kyseliny akrylové se převedou na chloridy kyselin působením oxalylchloridu a získané chloridy se převedou na estery reakcí s alkoholy, například na terc-butylestery působením terc-butylalkoholu. Pro zavedení

-50• · aminové skupiny se pak ester reaguje s lithnou solí opticky aktivního aminu, například lithnou solí (R)-(+)-N-benzyl-N-(1-fenylethyl)aminu, a následně se v získaném

3-substituovaném terc-butyl-3-(N-benzyl-N-(1-fenylethyl)amino)propionátu benzylová a fenylethylová skupina odstraní katalytickou hydrogenací. Pro přípravu sloučenin vzorce III, kde substituent E je hydroxymethylová skupina (CH2OH) nebo etherifikovaná nebo esterifikovaná hydroxymethylová skupina, se při kondenzační reakci mohou použít 3-substituované 3-aminopropanoly nebo jejich estery nebo ethery, které se získají z 3-substituovaných 3-aminopropionových kyselin nebo jejich esterů redukcí karboxylu (nebo esterové skupiny), například z ethylesteru nebo terc-butylesteru působením lithiumaluminiumhydridu nebo směsi lithiumaluminiumhydrid/chlorid hlinitý.

Sloučeniny vzorce II se mohou připravit například z výchozích sloučenin vzorce IV

Buchererovou reakcí, například působením uhličitanu amonného a kyanidu draselného, čímž se získají sloučeniny vzorce V

kde ve vzorcích IV a V je skupina X definována výše, nebo může být přítomna funkční skupina v chráněné formě nebo ve formě prekurzoru.

fc ·

-51Sloučeniny vzorce VI

(VI) kde W, X a G máji význam, definovaný výše, nebo ve kterých mohou být přítomny funkční skupiny v chráněné formě nebo ve formě prekurzorů, se pak mohou získat reakcí sloučenin vzorce V například s prvním alkylačním činidlem vzorce LG-CH(G)-CH₂-W, kterým se do molekuly zavede skupina -CH(G)-CH₂-W. Reakce sloučenin vzorce VI s druhým alkylačním činidlem vzorce VII

(VII) kde V a R¹ jsou definovány výše, pak vede k odpovídajícím sloučeninám vzorce II. Skupina LG je nukleofilně substituovatelná odcházející skupina, například atom halogenu jako je atom chloru nebo atom bromu, nebo sulfonyloxylová skupina jako je tosyloxylová skupina, methylsulfonyloxylová skupina nebo trifluormethylsulfonyloxylová skupina.

Sloučeniny vzorce II se mohou rovněž připravit například reakc sloučeniny vzorce VI napřed s činidlem vzorce 4-(PG-NH)-CgVH3-CH₂-LG, kde LG je nukleofilně substituovatelná odcházející skupina a skupina V v poloze 3 je atom vodíku nebo methoxylová skupina, čímž se získá sloučenina vzorce VIII

PG-N

H

(VIII)

-52kde skupiny G, V, W a X jsou definovány výše a kde PG je skupina, chránící aminy, například terc-butoxykarbonylová skupina nebo benzyloxykarbonylová skupina. Po odstranění chránící skupiny PG se sloučeniny vzorce II získají reakcí uvolněné aminové skupiny H₂N s fenylisokyanátem nebo s 2-methylfenylisokyanátem. Podobně jako sloučeniny vzorce VIII se mohou připravit a použít i sloučeniny, ve kterých skupina PG-NH- ve vzorci VIII je nahrazena skupinou, která je prekurzorem aminové skupiny a která se pak převedena aminovou skupinu v následujícím reakčním kroku. Tak například sloučenina vzorce VI se může napřed podrobit reakci s nitrosloučeninou vzorce 4-O₂N-C₆VH₃-CH₂-LG za vzniku sloučeniny, odpovídající sloučenině vzorce VIII, pak se nitroskupina převede na aminovou skupinu, například katalytickou hydrogenaci, načež se aminoskupina může podrobit reakci s fenylisokyanátem nebo 2-methylfenylisokyanátem, čímž se získá žádaná sloučenina vzorce II.

V případě, že se má připravit sloučenina vzorce I, ve které jedna ze skupin CH₂ ve zbytku X ve spiranově připojeném kruhu je nahrazena skupinou C=0, je výhodné napřed chránit tuto karbonylovou skupinu, například jako ketal, a provést Buchererovu reakci s chráněnou sloučeninou vzorce IV, například s monoketalem cykloalkandionu. Alkylace chráněné sloučeniny vzorce V za vzniku sloučenin vzorce VI a VIII se pak provedou jak je vysvětleno, načež se karbonylová skupina v substituentu X opět uvolní po této alkylaci nebo někdy v průběhu další syntézy. V případě ketalové chránící skupiny se uvolnění chráněné karbonylové skupiny může provést působením kyseliny, a to analogickými postupy, jaké jsou popsány v literatuře.

Obecně se jednotlivé kroky při přípravě sloučenin vzorce I mohou provádět odborníkům známými metodami nebo analogicky podle nich. Jak již bylo řečeno a jak je odborníkům známo, při syntéze sloučenin vzorce I může být ve všech krocích syntézy v konkrétních případech vhodné dočasně blokovat funkční skupiny, které by mohly způsobit vedlejší nebo nežádoucí

-53reakce, přičemž chránící strategie se přizpůsobí konkrétnímu syntetickému problému.

Sloučeniny vzorce I je možno získat i následujícím způsobem. N-substituované aminokyseliny, dostupné standardními pochody, nebo s výhodou jejich estery, jako například methylestery, ethylestery, terc-butylestery nebo benzylestery, například sloučeniny vzorce IX

ve kterých R¹, V a X jsou definovány výše, se podrobí reakci s isokyanátem vzorce X

pro který platí výšeuvedené definice a který je dostupný standardními postupy z odpovídající sloučeniny, obsahující místo isokyanátové skupiny skupinu H₂N, čímž se získají močovinové deriváty, například vzorce XI

(XI) pro který platí výšeuvedené definice. Sloučeniny vzorce XI je možno cyklizovat na sloučeniny vzorce I zahříváním s kyselinou.

Cyklizace sloučenin vzorce XI na sloučeniny vzorce I se může

-54také provést působením bází v inertních rozpouštědlech, například působením hydridu sodného v aprotickém rozpouštědle jako je dimethylformamid. Během reakce mohou být funkční skupiny v chráněné formě.

Sloučeniny vzorce I se rovněž mohou získat reakcí sloučeniny vzorce IX s isokyanátem vzorce XII

(XII) kde Q je například alkoxylová skupina, například (C1-C4)-alkoxylová skupina jako je methoxylová skupina, ethoxylová skupina nebo terc-butoxylová skupina, nebo (C₆-Ci₄)-aryl-(C1-C4)-alkoxylová skupina, například benzyloxylová skupina, a W je definováno výše. V tomto případě se získá sloučenina vzorce XIII

kde X, W, V, Q a R¹ jsou definovány výše, která se pak cyklizuje působením kyseliny nebo báze, jak je popsáno výše pro cyklizaci sloučenin vzorce XI, za vzniku sloučeniny vzorce XIV

(XIV) ·· · • · · · a * • 3 Φ 4 * * ·· 199

-55>· · »··· «

• · • · • ·

kde Q, W, V, X a R¹ jsou definovány výše. Ve sloučenině vzorce XIV je pak možno převést skupinu CO-Q na karboxylovou skupinu COOH, například hydrolýzou. Jestliže se cyklizace sloučeniny vzorce XIII na sloučeninu vzorce XIV provádí s použitím kyseliny, přeměna skupiny CO-Q na skupinu COOH se také může provést současně s cyklizací. Následná kondenzace se sloučeninou vzorce III, jak je popsána výše pro kondenzaci sloučenin vzorce II a III, pak poskytne sloučeninu vzorce I. Také při této syntéze mohou být funkční skupiny přítomny v chráněné formě nebo ve formě prekurzorů.

Další metodou přípravy sloučenin vzorce sloučenin vzorce XV

I je například reakce

(XV) pro který platí výšeuvedené definice, s fosgenem nebo jeho příslušným ekvivalentem (analogicky jak popisují S. Goldschmidt a M. Wick, Liebigs Ann. Chem. 575 (1952), 217, a C. Tropp,

Chem. Ber. 61 (1928), 1431).

Sloučeniny vzorce I je také možno připravit tak, že se napřed kondenzuje sloučenina vzorce XVI

OH (XVI) kde X je definováno výše a PG je skupina, chránící aminy, jako například benzyloxykarbonylová skupina, se sloučeninou vzorce XVII

-56• · (χνιι;

Q' kde substituent Q' je chráněný hydroxyl karboxylové skupiny, například alkoxylová skupina jako terc-butoxylová skupina, a substituent W je definován výše, čímž vznikne sloučenina vzorce XVIII

kde X, W, PG a Q' jsou definovány výše. Ve sloučenině vzorce XVIII je pak možno selektivně odstranit chránící skupinu PG z aminové skupiny, například hydrogenaci v případě benzyloxykarbonylové skupiny, načež se provede cyklizace zavedením skupiny CO, čímž vznikne sloučenina vzorce XIX

(XIX) kde X, W a Q' jsou definovány výše. Pro zavedení karbonylové skupiny je možno použít například fosgen nebo jeho ekvivalent (analogicky jako ve výšezmíněné reakci sloučenin vzorce XV). Intermediátem, který může vzniknout, nebo může být výslovně připraven, při přeměně sloučeniny vzorce XVIII na sloučeninu vzorce XIX, je například isokyanát. Přeměna sloučeniny vzorce

-57XVIII na sloučeninu vzorce XIX se může provést v jednom nebo ve vice krocích. Tak například se může napřed do molekuly zavést karbonylová skupina a v odděleném kroku se pak provede cyklizace za přítomnosti báze jako je hydrid sodný, podobně jako cyklizace popsané výše. Sloučeniny vzorce XVIII, kde PG je benzyloxykarbonylová skupina, se mohou rovněž přeměnit na sloučeniny vzorce XIX přímo, aniž by se pro zavedení karbonylové skupiny použila další syntetická komponenta, jako je fosgen. Jestliže se na sloučeniny vzorce XVIII, kde PG je benzyloxykarbonylová skupina, působí bází jako je hydrid sodný, mohou se sloučeniny vzorce XIX získat přímo.

Sloučeniny vzorce XIX se pak mohou alkylovat na skupině NH, například za použití činidla vzorce VII, jak je popsáno výše pro sloučeniny vzorce VI, a po konverzi chráněné karboxylové skupiny CO-Q' na volnou karboxylovou skupinu COOH se žádané sloučeniny vzorce I mohou syntetizovat jak je popsáno výše pro sloučeniny vzorce VI a II. V této syntéze mohou být funkční skupiny rovněž v chráněné formě nebo ve formě prekurzorů.

Sloučeniny vzorce I se dále mohou připravit tak, že se napřed podrobí reakci sloučenina vzorce

XX

(XX) kde X a Q' jsou definovány výše, vzniku sloučeniny vzorce XXI s isokyanátem vzorce XII za

.W (XXI)

ΪΓ⁰ o

-58• · · · * * kde X, W, Q a Q' mají výšeuvedený význam. Sloučenina vzorce XXI se pak cyklizuje působením silné kyseliny, například zředěné (1:1) kyseliny chlorovodíkové, čímž se připraví sloučenina vzorce XXII.

Sloučeniny vzorce XXII je možno připravit také tak, že se napřed připraví sloučenina vzorce XVIII, kde X, W a Q' mají význam uvedený výše a PG je alkoxykarbonylová skupina jako je (C1-C4)-alkoxykarbonylová skupina, nebo arylalkoxykarbonylová skupina jako je fenyl-(C1-C4)-alkoxykarbonylová skupina, nebo aryloxykarbonylová skupina jako je fenyloxykarbonylová skupina, tato sloučenina se uvolněním chráněné karboxylové skupiny CO-Q' převede na sloučeninu vzorce XVIII, kde CO-Q' je volná karboxylová skupina (CO-OH), PG je alkoxykarbonylová skupina, arylalkoxykarbonylová skupina nebo aryloxykarbonylová skupina, a X a W mají výšeuvedený význam, načež se tato sloučenina cyklizuje působením báze, jako je například uhličitan sodný, za vzniku sloučeniny vzorce XXII.

Sloučeniny vzorce Ha

kde R¹, V, W a X mají výšeuvedený význam, je pak možno získat reakcí sloučenin vzorce XXII s alkylačním činidlem vzorce VII za přítomnosti přebytku báze, například za přítomnosti přebytku

-59* · n-butyllithia, a následným okyselením. 4-(3-Arylureido)benzylová skupina se rovněž může zavést do sloučenin vzorce XXII postupně, analogicky jako v přípravě sloučenin vzorce VIII a sloučenin vzorce II, z nich získaných. Jestliže ve sloučeninách vzorce XXII je skupina CH₂ v substituentu X nahrazena karbonylovou skupinou, je výhodné chránit tuto karbonylovou skupinu při alkylačních reakcích za vzniku sloučenin vzorce Ha a znovu ji po alkylací uvolnit, jak již bylo vysvětleno výše.

Sloučeniny vzorce I, ve kterých substituent E je například hydroxykarbonylová skupina nebo hydroxymethylová skupina, mohou být převedeny standardními postupy na sloučeniny vzorce I, kde E má jiné významy, nebo na jiná profarmaka nebo na deriváty sloučenin vzorce I. Pro přípravu esterů sloučeniny vzorce I, kde E je hydroxykarbonylová skupina, mohou být esterifikovány odpovídajícími alkoholy, například za přítomnosti kondenzačního činidla jako je DCC, nebo sloučeniny vzorce I, kde E je hydroxykarbonylová skupina, mohou být alkylovány reakcí s alkylhalogenidy jako jsou alkylchloridy nebo alkylbromidy, například za použití chloralkanamidů, čímž vzniknou sloučeniny vzorce I, kde E je skupina R⁴R⁴N-CO-alkoxy-CO-, nebo reakcí s acyloxyalkylhalogenidy, čímž vzniknou sloučeniny vzorce I, kde E je skupina acyloxyalkoxy-CO-. Sloučeniny vzorce I, ve kterých E je hydroxykarbonylová skupina, se mohou převést na amidy za použití amoniaku nebo organických aminů za přítomnosti kondenzačního činidla. Sloučeniny vzorce I, kde E je skupina CO-NH₂ se s výhodou také mohou získat reakcí na pevné fázi, a to kondenzací sloučeniny, kde E je skupina COOH, s Rinkovou amidovou pryskyřicí za přítomnosti kondenzačního činidla jako je TOTU, a následným jejím uvolněním z pryskyřice působením kyseliny trifluoroctové. Sloučeniny vzorce I, kde E je hydroxymethylová skupina CH₂OH, mohou být etherifikovány nebo esterifikovány na hydroxymethylové skupině za použití standardních postupů. Sloučeniny vzorce I, kde E je CH₂OH, je možno převést na sloučeniny vzorce I, kde E je aldehydová

-60··· · · · ·* · skupina, aplikací standardních postupů pro selektivní oxidaci alkoholů na aldehydy, například reakcí s chlornanem sodným v přítomnosti 4-acetamido-2,2,6,6-tetramethylpiperidin-l-oxylu (4-acetamido-TEMPO).

Sloučeniny vzorce I jsou cenné farmaceuticky účinné sloučeniny, které jsou vhodné například pro terapii a profylaxi zánětlivých onemocnění, alergických onemocnění nebo astmatu. Sloučeniny vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli a deriváty se podle vynálezu mohou podávat živočichům, s výhodou savcům, a zvláště člověku, jako farmaceutické prostředky pro terapii nebo profylaxi. Mohou se aplikovat jako takové, ve směsích spolu navzájem nebo ve formě farmaceutických prostředků, umožňujících enterální nebo parenterální podání, které jako aktivní složku obsahují účinnou dávku přinejmenším jedné sloučeniny vzorce I a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a derivátů, spolu s farmaceuticky přijatelnými nosiči a/nebo přísadami.

Předložený vynález se proto rovněž týká použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů jako léčiv, použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů pro výrobu léků pro terapii a profylaxi výšeuvedených i nížeuvedených nemocí, například pro terapii a profylaxi zánětlivých onemocnění, a použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů pro terapii a profylaxi těchto onemocnění. Předložený vynález se dále týká farmaceutických prostředků (nebo farmaceutických kompozic), které obsahují účinnou dávku přinejmenším jedné sloučeniny vzorce I a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a derivátů, a farmaceuticky přijatelný nosič, t.j. jeden nebo více farmaceuticky nezávadných nosičů a/nebo přísad.

Léky se mohou aplikovat systemicky nebo lokálně. Mohou se podávat například orálně jako pilulky, tablety, potahované tablety, cukrem potahované tablety, granule, tvrdé nebo měkké želatinové tobolky, prášky, roztoky, syrupy, emulze, suspenze i

-61• · · · · • · · · c · jiné farmaceutické formy. Aplikace se také může dít vaginálně nebo rektálně, například ve formě čípků, nebo parenterálně nebo implantací, například ve formě injekčních roztoků nebo infúzních roztoků, mikrokapslí nebo tyčinek, nebo topicky nebo perkutánně, například jako krémy, masti, prášky, roztoky, emulze nebo tinktury, nebo jinými způsoby, například formou nosních sprejů nebo aerosolových směsí. Parenterální aplikace roztoků se může dít například intravenózně, intramuskulárně, subkutánně, intraartikulárně, intrasynoviálně nebo jinými způsoby.

Farmaceutické prostředky podle vynálezu se připraví známým způsobem, a to smísením sloučeniny nebo sloučenin vzorce I a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a derivátů s farmaceuticky inertními anorganickými a/nebo organickými nosiči a/nebo přísadami. Pro přípravu pilulek, tablet, potahovaných tablet a tvrdých želatinových tobolek se může použít například laktosa, kukuřičný škrob nebo jeho deriváty, mastek, kyselina stearová nebo její soli, polyethylenglykoly atd. Pro přípravu měkkých želatinových tobolek a čípků se mohou použít například tuky, vosky, polotuhé a kapalné polyoly, polyethylenglykoly, přírodní nebo ztužené oleje atd. Vhodné nosiče pro přípravu roztoků, například injekčních boztoků, nebo emulzí nebo syrupů jsou například voda, alkoholy, glycerol, dioly, polyoly, sacharosa, invertní cukr, glukosa, rostlinné oleje atd. Vhodné nosiče pro mikrokapsle, implanty nebo tyčinky jsou například kopolymery kyseliny glykolové a kyseliny mléčné. Farmaceutické prostředky normálně obsahují přibližně 0,5 až přibližně 90 % hmotnostních sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů. Množství aktivní sloučeniny vzorce I a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a derivátů ve farmaceutických prostředcích je obvykle přibližně 0,2 až přibližně 1000 mg, s výhodou přibližně 1 až 500 mg, avšak podle charakteru farmaceutického přípravku může být množství aktivní sloučeniny i vyšší.

-62• · · · · ·

Vedle aktivních sloučenin a nosičů mohou farmaceutické prostředky navíc obsahovat excipienty nebo přísady, například plnidla, bobtnadla, pojivá, lubrikanty, smáčedla, stabilizátory, emulgátory, konzervanty, sladidla, barviva, ochucovadla, aromatické látky, ztužovadla, ředidla, pufry, rozpouštědla, látky usnadňující rozpouštění, činidla pro dosažení depotního účinku, soli měnící osmotický tlak, potahovací látky nebo antioxidanty. Mohou rovněž obsahovat dvě nebo více sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů. Mohou také vedle přinejmenším jedné sloučeniny vzorce I a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a derivátů obsahovat jednu nebo více jiných farmaceuticky aktivních sloučenin, například látky, které vykazují protizánětlivý účinek.

Jestliže sloučeniny vzorce I nebo farmaceutické prostředky, které je obsahují, jsou aplikovány ve formě aerosolů, například ve formě nosních aerosolů, nebo inhalací, může se tak dít například za použití spreje, nebulizéru, pumpičkového nebulizéru, inhalačního aparátu, dozovacího inhalátoru nebo inhalátoru pro suchý prášek. Farmaceutické formy pro podání sloučenin vzorce I ve formě aerosolu se mohou připravit za použití pochodů, které jsou odborníkům v oboru dobře známy. Pro jejich přípravu se například použijí roztoky nebo disperze sloučenin vzorge I ve vodě, ve směsích vody a alkoholů nebo ve vhodných solných roztocích, za použití obvyklých přísad, jako jsou například benzylalkohol nebo jiná vhodná konzervační činidla, absorpci zvyšující činidla pro zlepšení biologické dostupnosti, solubizéry, dispergenty atd., a pokud je to vhodné, s použitím obvyklých propelantů, například chlorfluoruhlovodíků a/nebo fluoruhlovodíků.

Vhodné jiné farmaceuticky aktivní sloučeniny, které vedle sloučenin vzorce I mohou být obsaženy ve farmaceutických prostředcích podle vynálezu, ale se kterými sloučeniny vzorce I mohou být rovněž kombinovány jiným způsobem ve smyslu kombinační terapie nebo kombinační profylaxe, jsou zvláště

-63• · · • · · takové aktivní sloučeniny, které jsou vhodné pro terapii nebo profylaxi výšeuvedených i nížeuvedených onemocnění, pro jejichž terapii nebo profylaxi jsou sloučeniny vzorce I vhodné. Příkladem skupin aktivních sloučenin tohoto typu jsou steroidy, nesteroidní protizánětlivé látky, nesteroidní protizánětlivé deriváty kyseliny octové, nesteroidní protizánětlivé deriváty kyseliny propionové, nesteroidní antiastmatika, deriváty kyseliny salicylové, pyrazolony, oxicamy, leukotrienové antagonisty, inhibitory biosyntézy leukotrienu, inhibitory cyklooxygenasy, inhibitory cyklooxygenasy-2 (inhibitory COX-2), antihistaminika, antagonisté Hl-histaminu, nesedativní antihistaminika, sloučeniny zlata, P2-agonisté, anticholinergika, antagonisté muskarinu, antihyperlipidemika, antihypercholesterolemika, inhibitory HMG-CoA reduktasy, statiny, deriváty kyseliny nikotinové, imunosupresanty, cyklosporiny, β-interferony, protinádorová léčiva, cytostatika, inhibitory metastáz, antimetabolity, deriváty kyseliny

5- aminosalicylové, antidiabetika, inzulíny, sulfonylmočoviny, biguanidy, glitazony, inhibitory α-glukosidasy a jiné.

Příklady vhodných aktivních sloučenin, které je možno uvést jsou kyselina acetylsalicylová, benorilát, sulfasalazin, fenylbutazon, oxyfenbutazon, metamizol, mofebutazon, feprazon, celecoxib, rofecoxib, diclofenac, fentiazac, sulindac, zomepirac, tolmetin, indometacin, acemetacin, ibuprofen, naproxen, carprofen, fenbufen, indoprofen, ketoprofen, pirprofen, kyselina thiaprofenová, diflunisal, kyselina flufenamová, kyselina meclofenamová, kyselina mefenamová, kyselina niflumová, kyselina tolfenamová, piroxicam, isoxicam, tenoxicam, kyselina nikotinová, prednison, dexamethason, hydrokortison, methylprednisolon, betamethason, beclomethason, budesonid, montekulast, prankulast, zafirkulast, zileuton, cyklosporin, rapamycin, tacrolimus, methotrexat,

6- merkaptopurin, azathioprin, interferon-beta-la, interferon-beta-lb, kyselina 5-aminosalicylová, leflunomid, D-penicilamin, chlorochin, glibenclamid, glimepirid,

-64troglizaton, metformin, acarbosa, atorvastatin, fluvastatin, lovastatin, simvastatin, pravastatin, colestipol, colestyramin, probucol, clofibrat, fenofibrat, benzafibrat, gemfibrozil, ipatropiumbromid, clenbuterol, fenoterol, metaproterenol, pirbuterol, tolubuterol, salbutamol, salmeterol, terbutalin, isoetarin, ketotifen, efedrin, oxitropiumbromid, atropin, kyselina cromoglyková, teofylin, fexofenadin, terfenadin, cetirizin, dimetinden, difenhydramin, difenylpyralin, feniramin, bromfeniramin, chlorfeniramin, dexchlorfeniramin, alimemazin, antazolin, astemizol, azatadin, clemastin, cyproheptadin, hydroxyzin, loratidin, mepyramin, promethazin, tripelennamin, triprolidin a jiné.

Použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí nebo profarmak v kombinační terapii nebo kombinační profylaxi spolu s jednou nebo více jinými aktivními látkami se může provést, jak bylo uvedeno, podáváním všech aktivních sloučenin společně v jednom farmaceutickém prostředku, například v tabletě nebo v tobolce. Farmaceutické prostředky tohoto typu, ke kterým se všechna předchozí vysvětlení vztahují, představují výslovně předmět předloženého vynálezu. Množství aktivních sloučenin v těchto farmaceutických prostředcích je obecně takové, že je přítomno účinné množství každé z aktivních sloučenin. Kombinační terapie nebo kombinační profylaxe se však může provádět i tak, že aktivní sloučeniny jsou obsaženy ve dvou nebo více oddělených farmaceutických prostředcích, které mohou být obsaženy v jednom balení nebo ve dvou nebo více oddělených baleních. Podávání sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí nebo produktů a druhých aktivních sloučenin se může dít společně nebo odděleně a může být prováděno současně nebo následně v jakémkoliv pořadí. Podávání se může rovněž provádět různými způsoby, například jedna aktivní sloučenina se může podávat orálně, zatímco druhá injekcí, inhalací nebo topickou aplikací.

Sloučeniny vzorce I mají například schopnost inhibovat pochody spojené s interakcí buňka-buňka a interakcí buňka-matrice, ve

-65kterých hrají úlohu interakce mezi VLA-4 a jeho ligandy. Aktivita sloučenin vzorce I může být prokázána například v testu, ve kterém se měří vazba buněk, obsahujících receptor VLA-4, například leukocytů, k ligandům tohoto receptoru, například k VCAM-1, který může být s výhodou připraven pro tento účel i genetickým inženýrstvím. Detaily tohoto testu jsou popsány níže. Sloučeniny vzorce I jsou zvláště schopny inhibovat adhesi a migraci leukocytů, například adhesi leukocytů k endoteliálním buňkám, která - jak bylo vysvětleno výše - je řízena adhesním mechanizmem VCAM-l/VLA-4. Vedle svého protizánětlivého účinku jsou proto sloučeniny vzorce I a jejich fyziologicky přijatelné soli a deriváty obecně vhodné pro terapii a profylaxi nemocí, založených na interakci mezi receptorem VLA-4 a jeho ligandy, nebo které mohou být ovlivněny inhibici této interakce. Tyto sloučeniny vzorce I jsou zvláště vhodné pro terapii a profylaxi nemocí, které jsou přinejmenším částečně způsobeny nežádoucím rozsahem adhese leukocytů a/nebo migrace leukocytů, nebo jsou s ním spojeny, a pro jejichž prevenci, zmírnění nebo léčení by měla být adhese a/nebo migrace leukocytů snížena.

Předložený vynález se proto rovněž týká sloučenin vzorce I a jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů jako inhibitorů adhese a/nebo migrace leukocytů nebo jako inhibitorů receptoru VLA-4, a použití sloučenin vzorce I pro přípravu léků k tomuto účelu, t. zn. jako léků pro terapii nebo profylaxi onemocnění, ve kterých dochází k nežádoucímu rozsahu adhese leukocytů a/nebo k nežádoucímu rozsahu migrace leukocytů, nebo pro terapii nebo profylaxi onemocnění, ve kterých hrají roli VLA-4-dependentní adhesní pochody, a rovněž se týká použití sloučenin vzorce I a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a derivátů při terapii a profylaxi onemocnění tohoto typu.

Sloučeniny vzorce I se mohou použít jako protizánětlivé látky v případě symptomů zánětů, vzniklých z velmi různých příčin, aby se zabránilo nežádoucím škodlivým důsledkům zánětu, nebo aby se tyto zmírnily nebo potlačily. Tyto sloučeniny jsou

-66• · použity například pro terapii nebo profylaxi onemocnění jako artritida, reumatoidní artritida, polyartritida, zánětlivé onemocnění střev (ulcerativní kolitida), systemický lupus erythematosus, pro terapii nebo profylaxi zánětlivých poruch centrálního nervového systému jako je například roztroušená skleróza, nebo pro terapii nebo profylaxi astmatu nebo alergií, například alergií pozdního typu (alergie typu IV). Jsou dále vhodné pro terapii nebo profylaxi kardiovaskulárních poruch, arteriosklerózy, restenóz, diabetů, poškození transplantovaných orgánů, poruch imunity, poruch autoimunity, růstu nádorů nebo nádorových metastáz při různých maligních onemocněních, malárie, i dalších nemocí, při kterých je blokování integrinu VLA-4 a/nebo ovlivnění aktivity leukocytů vhodné pro prevenci, zmírnění nebo léčbu.

Dávky použitých sloučenin vzorce I se mohou pohybovat v širokém rozmezí a musí být voleny u každého případu podle individuálních podmínek, jak je zvykem a jak je lékaři známo. Závisí například na charakteru a vážnosti onemocnění, na stavu pacienta, na použité sloučenině, na tom, zda se jedná o chronický nebo akutní stav nemoci nebo zda se jedná o profylaxi, nebo zda jsou vedle sloučenin vzorce I podávány další aktivní sloučeniny. V případě orálního podání je pro dospělého pacienta o hmotnosti 75 kg vhodná denní dávka přibližně 0,01 až přibližně 100 mg/kg, s výhodou přibližně 0,1 až přibližně 10 mg/kg (ve všech případech se jedná o mg sloučeniny na kg tělesné hmotnosti), aby se dosáhlo účinných výsledků. V případě intravenózního podání je obecně denní dávka přibližně 0,01 až přibližně 50 mg/kg tělesné hmotnosti, s výhodou přibližně 0,01 až přibližně 10 mg/kg. Denní dávka může být rozdělena na několik dávek, například 2, 3 nebo 4, zvláště když se jedná o podání relativně velkých množství. Jestliže je to vhodné, může být podle individuálních okolností nutné odchýlit se od uvedené denní dávky, a to směrem nahoru i směrem dolů.

-67Vedle svého použití jako farmaceuticky aktivní sloučeniny v humánním i veterinárním lékařství, sloučeniny vzorce I a jejich soli a deriváty, vhodné pro tento účel, mohou být nadto využity pro diagnostické účely, například pro in vitro diagnózy buněčných nebo tkáňových vzorků, i jako pomocné látky nebo jako vědecké nástroje v biochemických studiích, ve kterých je požadováno blokování VLA-4 nebo ovlivnění interakce buňka-buňka nebo buňka-matrice. Dále mohou být sloučeniny vzorce I a jejich soli použity jako meziprodukty pro přípravu jiných sloučenin, zvláště jiných farmaceuticky aktivních sloučenin, které se dají získat ze sloučenin vzorce I, například modifikací nebo zavedením zbytků nebo funkčních skupin, například esterifikací, redukcí, oxidací nebo jinými přeměnami funkčních skupin.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionová

a) 4-(3-Fenylureido)benzylalkohol

30,6 g (200 mmol) 4-nitrobenzylalkoholu se hydrogenuje na 1,0 g palladia na uhlí (10% Pd, 50 % vody) v 500 ml methyl-terc-butyletheru. Po úplné absorpci vodíku se katalyzátor odfiltruje, a k filtrátu se při 15 °C během 30 minut přidá za míchání 24 g (200 mmol) fenylisokyanátu. Vyloučená tuhá látka se odsaje a promyje se methyl-terc-butyletherem. Získá se 43 g (89 %) produktu.

-68b) 4-(3-Fenylureido)benzylchlorid g (354 mmol) thionylchloridu se přikape při teplotě 30 °C k suspenzi 42,8 g (177 mmol) 4-(3-fenylureido)benzylalkoholu v 500 ml dichlormethanu. Směs se pak michá 1 hodinu při teplotě 40 °C. Po ukončeni vývoje plynu se reakční směs nechá zchladnout na laboratorní teplotu. Vyloučený produkt se odsaje a promyje se dichlormethanem. Získá se 44,26 g (96 %) produktu.

c) Methyl-1-aminocyklohexan-l-karboxylát ml thionylchloridu se přidá po částech při teplotě -5 °C k roztoku 50 g (350 mmol) kyseliny 1-aminocyklohexan-1-karboxylové v 1,25 litru methanolu. Reakční směs se míchá 5 hodin při laboratorní teplotě a pak se nechá stát při laboratorní teplotě přes noc. Methanol se odpaří ve vakuu, odparek se smíchá s vodou, vodný roztok se nastaví na pH 9 přídavkem nasyceného roztoku uhličitanu sodného a extrahuje se dvakrát dichlormethanem. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Výtěžek 36,35 g (66 %).

d) Methyl-1-(3-((S)-l-terc-butoxykarbonyl-3-methylbutyl)ureido)cyklohexankarboxylát

Roztok 28 g (179 mmol) methyl-l-aminocyklohexan-l-karboxylátu se přidá k roztoku 38 g (179 mmol) L-leucin-terc-butylester— isokyanátu (připraveného analogicky jak popsal J.S. Nowick a spol., J. Org. Chem. 1996, 61, 3929) ve 300 ml absolutního DMF. Reakční směs se míchá 2 hodiny při laboratorní teplotě a pak se nechá stát přes noc. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu, ke zbytku se přidá heptan a směs se míchá 2 hodiny při teplotě místnosti. Sraženina se odsaje a promyje heptanem. Výtěžek 45,94 g (69 %).

e) Kyselina (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octová

11,4 g (30,8 mmol) methyl-1-(3-((S)-1-terc-butoxykarbonyl-3-methylbutyl)ureido)cyklohexankarboxylátu se zahřívá 8 hodin

-69na teplotu 60 °C ve 200 ml 6 N kyseliny chlorovodíkové. Směs se nechá stát při laboratorní teplotě přes noc a pak se extrahuje diethyletherem. Spojené extrakty se zahustí ve vakuu a zbytek se vyjme do malého množství acetonitrilu, přidá se voda a podrobí se lyofilizaci. Výtěžek 8,28 (95 %).

f) Kyselina (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octová ml roztoku n-butyllithia (2,5 M v hexanu) se přidá při teplotě -76 °C pod argonem k roztoku 7,4 g (26,24 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové ve 150 ml absolutního tetrahydrofuranu. Směs se míchá 30 minut při teplotě -76 °C a pak se nechá ohřát na teplotu 0 °C a přidá se po částech 6,82 g (26,24 mmol) 4-(3-fenylureido)benzylchloridu. Reakční směs se míchá 30 minut při teplotě 0 °C, nastaví se na pH 1 přídavkem 1 N kyseliny chlorovodíkové, zředí se vodou a extrahuje se ethylacetátem. Po oddělení fází se organická fáze vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odpaří ve vakuu. Takto získaný zbytek se přečistí preparativní HPLC. Výtěžek je 2,18 g (16 %).

g) Ethyl-(S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-fenylpropionát

525 mg (1,42 mmol) TOTU a 230 μΐ (1,35 mmol) N,N-diisopropylethylaminu se přidá postupně za chlazení ledem k roztoku 720 mg (1,42 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové a 274 mg (1,42 mmol) ethyl-(S)-3-amino-3-fenylpropionátu (připraveného z hydrochloridu) ve 20 ml absolutního dimethylformamidu. Po 1 hodině při laboratorní teplotě se rozpouštědlo odpaří ve vakuu, zbytek se rozpustí v ethylacetátu a ethylacetátový roztok se postupně promyje vždy dvěma porcemi vodného roztoku KHSO4/K2SO4, nasyceného roztoku NaHCO3 a nasyceného

-ΊΟ·»«·· · · ·· • · * · « ·· · · · • · · · · ♦ • ·· · · ♦ · · • « · · · · · a·· ·· ··« ··· ·· · roztoku chloridu sodného. Po vysušení organické fáze nad síranem sodným a filtraci se rozpouštědlo odpaří ve vakuu a odparek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě ethylacetát-heptan (1:1). Produktové frakce po zahuštění poskytnou 826 mg (85 %) titulní sloučeniny.

h) Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionová

3,61 ml 1 M roztoku hydroxidu lithného se přidá k roztoku 820 mg (1,2 mmol) ethyl-(S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionátu ve 30 ml methanolu a směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se přidá 10 ml methanolu a 1,2 ml 1 M roztoku hydroxidu lithného a směs se znovu míchá přes noc. Pak se přidá 30 ml vody a většina methanolu se odpaří ve vakuu. Zbylá vodná fáze se nastaví na pH 1 přídavkem 1 N kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se nad síranem sodným a zahustí se.

Získaný surový produkt (760 mg) se rozpustí ve směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Výtěžek produktu je 639 mg.

ES( + )-MS: 654,4 (M + H)⁺.

Způsob přípravy výchozí sloučeniny hydrochloridu ethyl-(S)-3-amino-3-fenylpropionátu

i) (R)-2-Amino-2-fenylethanol g (920 mmol) lithiumborohydridu se rozpustí ve 420 ml absolutního tetrahydrofuranu. K tomuto roztoku se přikape za míchání 233,5 ml (1,84 mol) trimethylchlorsilanu a pak se po částech během 4 hodin přidá 69,5 g (0,46 mol) (R)-fenylglycinu a reakční směs se míchá přes noc při laboratorní teplotě. Pak se přidá 690 ml methanolu, směs se míchá 2 hodiny při laboratorní teplotě a zahustí se ve vakuu. Zbytek se za míchání

-71rozpustí v 690 ml 20%ního vodného roztoku hydroxidu draselného a vodná fáze se extrahuje třikrát ethylacetátem. Spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Výtěžek produktu je 41,2 g (65,3 %).

FAB-MS: 138 (M + H)⁺.

j) (R)-2-Benzyloxykarbonylamino-2-fenylethanol

40,5 g (295 mol) (R)-2-amino-2-fenylethanolu se rozpustí ve 385 ml absolutního dimethylformamidu. K tomuto roztoku se při teplotě 0 °C za míchání přidá 73,5 g N-(benzyloxykarbonyloxy)sukcinimidu (295 mmol) a směs se míchá 1 hodinu při 0 °C.

Ledová lázeň se odstraní a směs se nechá stát 48 hodin při laboratorní teplotě. Pak se reakční roztok zahustí ve vakuu a zbytek se vyjme do 500 ml ethylacetátu. Organická fáze se promyje dvakrát 10%ním roztokem kyseliny citrónové a jednou vodou, vysuší se nad bezvodým síranem sodným a zahustí se.

Takto získaný krystalický surový produkt (82,3 g) se znovu rozpustí v ethylacetátu, organická fáze se promyje dvakrát 10%ním roztokem kyseliny citrónové a jednou vodou, a zahustí se. Zbytek se pak překrystaluje ze směsi ethylacetátpetrolether. Výtěžek produktu je 74,6 g (93,3 %).

FAB-MS: 272 (M + H)⁺.

k) (R)-2-Benzyloxykarbonylamino-2-fenylethyl-4-methylfenylsulfonát

53,9 g (R)-2-benzyloxykarbonylamino-2-fenylethanolu (198,7 mmol) se rozpustí ve směsi 500 ml methylenchloridu a

80,3 ml (993,5 mmol) pyridinu. Při teplotě 0 °C se za míchání přidá roztok 45,5 g (238,4 mmol) tosylchloridu ve 240 ml methylenchloridu a směs se míchá 7 hodin při laboratorní teplotě. Pak se přidá dalších 11,36 g (59,61 mmol) tosylchloridu a směs se míchá 5 hodin při teplotě 0 °C. Reakční směs se nechá stát přes noc při laboratorní teplotě a pak se zahustí ve vakuu. Zbytek se vyjme do ethylacetátu, organická ··*· ' ··· · * * · «·» «· ··· ··* ·· fáze se promyje třikrát 10%ním vodným roztokem kyseliny citrónové a dvakrát vodou, vysuší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Odparek se rozmíchá s diethyletherem, odsaje se, promyje se diethyletherem a vysuší se nad kysličníkem fosforečným. Výtěžek produktu je 60,9 g (72 %). Matečný louh se zahustí, vyjme se do směsi n-heptan-ethylacetát (6:4) a podrobí se chromatografií na silikagelu, čímž se získají další 3,5 g (4,2 %) produktu. Celkový výtěžek je tedy 64,4 g (76,2 %).

FAB-MS: 426 (M + H)⁺.

l) (S)-3-Benzyloxykarbonylamino-3-fenylpropionitríl

60,5 g (R)-2-benzyloxykarbonylamino-2-fenylethyl-4-methylfenylsulfonátu (142,2 mmol) se rozpustí v 675 ml dimethylformamidu.

K tomuto roztoku se přidá 13,9 g (213,3 mmol) kyanidu draselného, 5,64 g 18-crownu-6 (21,33 mmol) a 520 mg jodidu draselného (3,13 mmol) a směs se míchá 20 hodin při teplotě 50 °C. Reakční roztok se nalije do 500 ml ledové vody a míchá se 5 hodin při teplotě 0 °C. Vyloučená sraženina se odsaje a rozpustí se v ethylacetátu. Organická fáze se třikrát promyje vodou, vysuší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Odparek se rozmíchá s diethyletherem, odsaje, se promyje se diethyletherem a vysuší se nad kysličníkem fosforečným. Výtěžek produktu je 25,3 g (63,5 %).

FAB-MS: 281 (M + H)⁺.

m) Ethyl-(S)-3-benzyloxykarbonylamino-3-fenylpropionát g (S)-3-benzyloxykarbonylamino-3-fenylpropionitrilu (53,51 mmol) se suspenduje ve směsi 110 ml absolutního ethanolu a 30 ml dioxanu. Do suspenze se při teplotě 10 - 15 °C uvádí plynný chlorovodík za chlazení a míchání. Suspenze brzy přejde na čirý roztok. Plynný chlorovodík se uvádí za chlazení dále, až chromatografie na tenké vrstvě již neukazuje žádný výchozí materiál. Pak se reakčním roztokem probublává dusík po dobu 15 minut a roztok se zahustí ve vakuu. Ke zbytku se přidává

-73voda tak dlouho, až vytvořený zákal již nemizí. Směs se míchá 30 minut za laboratorní teploty a vodná vrstva se pak extrahuje třikrát ethylacetátem. Spojené organické fáze se promyjí vodou, vysuší se nad síranem hořečnatým a zahustí se ve vakuu. Zbytek se vyjme do směsi ethylacetát-petrolether (1:1) a podrobí se chromatografií na silikagelu. Získá se tak 10,55 g (60 %) produktu.

FAB-MS: 328 (M + H)⁺.

n) Hydrochlorid ethyl-(S)-3-amino-3-fenylpropionátu

10,29 g ethyl-(S)-3-benzyloxykarbonylamino-3-fenylpropionátu (31,44 mmol) se rozpustí ve 125 ml ethanolu a podrobí se katalytické hydrogenaci na palladiu na uhlí při pH 4 v autobyretš za přídavku 2 N ethanolické HCl. Katalyzátor se odsaje přes křemelinu a filtrát se zahustí. Zbytek se rozmíchá s diethyletherem, odsaje se, a produkt se promyje diethyletherem a vysuší se nad kysličníkem fosforečným. Výtěžek 5,05 g (70 %) .

FAB-MS: 194 (M + H)⁺.

Příklad 2

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové

100 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové se suspenduje v 15 ml vody,

-74k suspenzi se přidá 20,4 mg a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylaminu a výsledná směs se míchá 30 minut za laboratorní teploty. Nerozpuštěné složky se odfiltrují a filtrát se podrobí iyofilizaci. Získá se 105 mg tromethaminové soli kyseliny (S)-3-((S)—2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-fenylpropionové, která podle ¹H-NMR spektra obsahuje 1,3 mol tromethaminu na 1 mol kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové.

ES(+)-MS: 122,0 (α,a,α-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺; 654,4 (kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-fenylpropionová + H)⁺; 775,4.

Příklad 3

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-methylpropionová

132 mg (0,988 mmol) HOBT a 245 mg (1,18 mmol) DCC se přidá za chlazení ledem k roztoku 500 mg (0,988 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové v 15 ml absolutního dimethylformamidu. Reakční směs se míchá po dobu 1 hodiny za chlazení ledem, přidá se 157 mg (0,988 mmol)

-75• · terc-butyl-(R)-3-aminobutanoátu, míchá se 3 hodiny při laboratorní teplotě a nechá se stát přes noc. Reakční směs se zfiltruje a filtrát se zahustí ve vakuu. Zbytek se vyjme do ethylacetátu a promyje se dvakrát vodným roztokem KHSO₄/K₂SO₄ a dvakrát vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se vyjme do směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Získaný zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě ethylacetát-heptan (1:3 a 1:1). Odparek po zahuštění produktových frakcí se vyjme do směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Aby se rozštěpila terc-butylesterová skupina, přidá se 10 ml 95%ní kyseliny trifluoroctové a směs se nechá stát při laboratorní teplotě po dobu 15 minut. Po odstranění těkavých složek ve vakuu se zbytek vyjme do směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Výtěžek 463 mg (79 %) produktu.

ES( + )-MS: 592,4 (M + H)⁺.

Příklad 4

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-(2-methylpropyl)propionová

OH

132 mg (0,988 mmol) HOBT a 245 mg (1,18 mmol) DCC se přidá za chlazení ledem k roztoku 500 mg (0,988 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové v 15 ml absolutního

-76• « e · • · dimethylformamidu. Reakční směs se míchá 1 hodinu za chlazení ledem, přidá se 199 mg (0,988 mmol) terc-butyl-(R)-3-amino— -5-methylhexanoátu, míchá se 3 hodiny při laboratorní teplotě a nechá se stát přes noc. Reakční směs se zfiltruje a filtrát se zahustí ve vakuu. Zbytek se vyjme do ethylacetátu a promyje se dvakrát vodným roztokem KHSO4/K2SO4 a dvakrát vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se podrobí chromatografií na silikagelu v soustavě ethylacetát-heptan (1:3 a 1:1). Po zahuštění produktových frakcí se odparek vyjme do směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Aby se rozštěpila terc-butylesterová skupina, přidá se 10 ml 95%ní kyseliny trifluoroctové a směs se míchá při laboratorní teplotě po dobu 30 minut. Po odstranění těkavých složek ve vakuu se zbytek vyjme do směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Výtěžek 447 mg (71 %).

ES(+)-MS: 634,4 (M + H)⁺.

Sloučeniny příkladů 5, 6 a 7 je možno připravit z výchozí kyseliny 1-aminocyklopentan-l-karboxylové, analogicky jak je popsáno v příkladech 1, 3 a 4.

Příklad 5

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-tetramethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-fenylpropionová

OH

O

Příklad 6

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-tetramethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-methylpropionová

Příklad 7

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-tetramethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-(2-methylpropyl)propionová

Příklad 8

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-fenylpropionová

OH

-78• *

a) 4-(3-(2-Methylfenyl)ureido)benzylalkohol

30.6 g (200 mmol) 4-nitrobenzylalkoholu se hydrogenuje za chlazení ledem na 1,0 g 10%ního palladia na uhlí (50 % vody) v 500 ml methyl-terc-butyletheru. Když se absorpce vodíku ukončí, katalyzátor se odfiltruje a k filtrátu se při teplotě 15 °C přidá 24,8 ml (200 mmol) 2-methylfenylisokyanátu během minut. Vyloučená tuhá sraženina se odsaje a promyje se methyl-terc-butyletherem. Výtěžek 46,9 g (92 %).

b) 4-(3-(2-Methylfenyl)ureido)benzylchlorid

5,66 ml (78,12 mmol) thionylchloridu se přikape za chlazení ledem k suspenzi 10 g (39,06 mmol) 4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzylalkoholu ve 150 ml dichlormethanu. Reakční směs se pak míchá 1,5 hodiny při laboratorní teplotě a pak se nalije do 200 ml n-heptanu. Heptan se odlije od vyloučeného oleje a olej se míchá s diisopropyletherem. Získaná tuhá látka se odfiltruje a promyje se diisopropyletherem. Získá se tak 8,32 g (78 %) produktu.

c) Kyselina (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) octová

26.6 ml roztoku n-butyllithia (2,5 M v hexanu) se přidá při teplotě -76 °C pod argonem k roztoku 9,5 g (33,6 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové ve 190 ml absolutního tetrahydrofuranu. Směs se míchá 30 minut při teplotě -76 °C a pak se nechá ohřát na 0 °C. Přidá se roztok 9 g (33,6 mmol)

4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzylchloridu v 95 ml NMP a směs se míchá 60 minut při laboratorní teplotě. Přidá se 38 ml 2 N kyseliny chlorovodíkové a tetrahydrofuran se odstraní ve vakuu. Po přídavku dichlormethanu se směs nastaví na pH 1 přídavkem 1 N kyseliny chlorovodíkové. Fáze se oddělí a vodná fáze se extrahuje dichlormethanem. Spojené organické fáze se suší nad síranem sodným, zfiltrují se a zahustí se ve vakuu.

-Ί9• ·

Zbytek se nalije do ledové vody, sraženina se odsaje a podrobí se chromatografií na silikagelu v soustavě dichlormethanmethanol-kyselina octová-voda (95:5:0,5:0,5). Zahuštění produktových frakcí a následná lyofilizace poskytne 5,05 g (29 %) titulní sloučeniny.

d) Ethyl-(S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-fenylpropionát

566 mg (4,26 mmol) HOBT a 1,05 g (5,11 mmol) DCC se přidá za chlazení ledem k roztoku 2,22 g (4,26 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové ve 30 ml absolutního dimethylformamidu. Směs se míchá 1 hodinu při 0 °C a přidá se 823 mg (4,26 mmol) ethyl-3-amino-3-fenylpropionátu (připraveného z hydrochloridu). Směs se míchá 4 hodiny při laboratorní teplotě a nechá se stát přes noc. Močovina se odsaje a filtrát se zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a ethylacetátový roztok se promyje pokaždé dvakrát vodným roztokem KHSO4/K2SO4, nasyceným roztokem NaHCO3 a vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se chromatografuje na silikagelu (ethylacetát-heptan 1:3 a 1:1). Zahuštění produktových frakcí poskytne 1,98 g (67 %) titulní sloučeniny.

e) Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-fenylpropionová

8,5 ml 1 M roztoku hydroxidu lithného se přidá k roztoku 1,97 g (2,83 mmol) ethyl-(S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionátu ve 120 ml methanolu a směs se nechá stát 3 dny při laboratorní teplotě. Methanol se odstraní ve vakuu a zbylá vodná fáze se nastaví na pH 1 přídavkem 1 N kyseliny chlorovodíkové a

-80extrahuje se dvakrát ethylacetátem. Organická fáze se promyje vodou, vysuší se nad síranem sodným a zfiltruje se. Rozpouštědlo se odpaří ve vakuu a zbytek se rozpustí ve směsi acetonitril-voda a podrobí se lyofilizaci. Výtěžek produktu je 1,69 g (89 %) produktu.

ES(+)-MS: 668,4 (M + H)⁺.

Příklad 9

Kyselina (R)-3-( (S)-2- (4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-methylpropionová

OH

Sloučenina se připraví kondenzací kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2- (2-methylpropyl) octové s terc-butyl-(R)-3-aminobutanoátem analogicky jako v příkladu 3.

Příklad 10

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2-methylpropyl)propionová

OH

O

-81Tuto sloučeninu lze připravit kondenzací kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové s terc-butyl-(R)-3-amino-5-methylhexanoátem analogicky jak je popsáno v příkladu 4.

Sloučeniny příkladů 11, 12 a 13 je možno připravit z výchozí kyseliny 1-aminocyklopentan-l-karboxylové, analogicky jak je popsáno v příkladech 8, 9 a 10.

Příklad 11

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-tetramethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-fenylpropionová

Příklad 12

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-tetramethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-methylpropionová

O

-82• · ·

Příklad 13

Kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-tetramethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(2-methylpropyl)propionová

Příklad 14 (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionamid

Titulní sloučenina se připraví z 1,012 g (2 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2- (2-methylpropyl) octové a 204 mg (2 mmol) (R)-3-aminobutanamidu jak je popsáno v příkladu 1. Po chromatografickém přečištění kondenzačního produktu se získá 392 mg (33 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 591,4 (M + H)⁺.

-83Příklad 15 (S)-3-((S)-2-(4,4-Pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionamid

271 mg (2,04 mmol) HOBT a 290 mg (1,4 mmol) DCC se přidají za chlazení ledem k roztoku 800 mg (1,22 mmol) kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové (viz příklad 1) v 10 ml dimethylformamidu. Reakční směs se míchá 1 hodinu při laboratorní teplotě, přidá se 101 μΐ 25%ního vodného roztoku amoniaku a nechá se stát přes noc při laboratorní teplotě. Pak se směs zfiltruje, filtrát se zahustí ve vakuu, zbytek se rozpustí v dichlormethanu a organická fáze se promyje dvakrát vodným roztokem KHSO₄/K₂SO₄, dvakrát nasyceným roztokem NaHCCb a dvakrát vodou. Organická fáze se vysuší nad síranem hořečnatým, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se pak přečistí chromatografií na silikagelu v soustavě ethylacetát-heptan (9:1), čímž se získá 543 mg (68 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 653,4 (Μ + H)⁺.

Příklad 16

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-(4-methoxyfenyl)propionová • * · * · · • ·· · · · · · • · · · · · ·

X · · · » · * · » · » *·

Titulní sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1 ze 2,02 g (3,98 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octové a 1 g (3,98 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(4-methoxyfenyl)propionátu (příprava tohoto β-aminoesteru a jiných β-aminoesterů použitých při přípravě sloučenin v příkladech je popsána, viz S.G. Davies a spol., Tetrahedron:Asymmetry 2, 183 (1991) a J. Chem. Soc. Perkin Trans. 1, 1129 (1994)). Po kondenzaci a chromatografickém přečištění kondenzačního produktu se rozštěpí terc-butylester a produkt se přečistí chromatografií, čímž se získá 1,116 g (41 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 684,4 (M + H)⁺.

Příklad 17

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionové

.0

-85• r * « · · ·· « ·· ·« · * · · · · < · • · · · *«··· ··· · · » · · <«< ·· >1· *·· »· »*·

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2.

Z 550 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionové bylo získáno 632 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionové ku tromethaminu je přibližně 1:1,5).

ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

684,5 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová + H)⁺,

805, 5 (M + H)⁺.

Příklad 18

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1.

Z 1,08 g (2,14 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2-(2-methylpropyl)octové a 600 mg (2,14 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionátu se po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení • · · · • ·

-86• · · · · · terc-butylesteru a následném chromatografickém přečištění získá 341 mg (22 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 714,4 (M + H)⁺.

Příklad 19

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 160 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové se získá 188 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové ku tromethaminu je přibližně 1 : 2,1).

ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

714,4 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 835,5 (M + H)⁺.

« · • · ·

-87Příklad 20

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetyl-

OH

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1.

Z 1,5 g (2,96 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové a 833 mg (2,96 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionátu se po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru a rozetření s vodou a pak s pentanem získá 1,17 g (55 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 714,4 (Μ + H)⁺.

Příklad 21

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové

-88• · · · · ·

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 200 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové se získá 235 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové ku tromethaminu je přibližně 1 : 1,4).

ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

714.4 (kyselina (S)-3-( (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino) -3- (3, 4-dimethoxyfenyl) propionová + H)⁺,

835.4 (M + H)⁺.

Příklad 22

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-(3-methoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1. Z 1,5 g (2,96 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové a 1,48 g (2,96 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3-methoxyfenyl)propionátu se po kondenzaci, přečištění kondenzačního produktu chromatografií, rozštěpení terc-butylesteru a rozetření s vodou a pak s pentanem získá 1,01 g (50 %) titulní sloučeniny.

-89ES(+)-MS: 684,4 (Μ + H)⁺.

Příklad 23

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 216 mg kyseliny (S)-3-( (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové (viz příklad 8) se získá 235 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové ku tromethaminu je přibližně 1 : 1,5).

ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

668,4 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionová + H)⁺, 789, 5 (M + H)⁺.

Příklad 24

Tromethaminová sůl kyseliny (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionové

-90• ·

OH

OH o O h₂n

\—/ Η H \—/

OH

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 250 mg kyseliny (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionové (viz příklad 9) se získá 315 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyseliny (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionové k tromethaminu je přibližně 1 : 1,3).

ES(+)MS: 122,0 (α,a,α-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

606,4 (kyselina (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionová + H)⁺, 727,5 (M + H) ⁺ .

Příklad 25

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(3-methoxyfenyl)propionová

OH

O

-91Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 1 g (1,92 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octové (viz příklad 8) a 963 mg (3,84 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3-methoxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru a rozetření s vodou a pak s pentanem se získá 555 mg (40 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 698,4 (M + H)⁺.

Příklad 26

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 900 mg (1,73 mmol) kyseliny ( (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octové (viz příklad 8) a 434 mg (1,73 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(4-methoxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru a rozetření s vodou a s pentanem se získá 348 mg (29 %) titulní sloučeniny. ES( + )-MS: 698,4 (M + H)⁺.

-92Příklad 27

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionové ,

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 170 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionové (viz příklad 26) se získá 173 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová ku tromethaminu je přibližně 1 : 1,6).

ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

698,4 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(4-methoxyfenyl)propionová + H)⁺, 819,5 (M + H)⁺.

Příklad 28

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino) -3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 900 mg (1,73 mmol) kyseliny ((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octové (viz příklad 8) a 486 mg (1,73 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru a rozetření s vodou a s pentanem se získá 330 mg (26 %) titulní sloučeniny. ES( + )-MS: 728,4 (M + H)⁺.

Příklad 29

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové

H₂N'

OH ,OH

ΌΗ

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2

Ze 160 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové (viz příklad 28) se získá 82 mg odpovídající

tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyselina (S) -3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová ku tromethaminu je přibližně 1 : 4,2).

ES(+)-MS: 122,0 (α,a,α-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

728,5 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 849,5 (M + H) ⁺ .

Příklad 30

Sodná sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové

molekvivalent 1 N roztoku hydroxidu sodného se přidá k roztoku 292 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové (viz příklad 28) v tetrahydrofuranu. Směs se míchá po dobu 30 minut, pak se odpaří tetrahydrofuran ve vakuu a roztok se zředí vodou a podrobí se Iyofilizaci. Po přečištění na Sephadexu za použití vody se získá 216 mg titulní sloučeniny.

-95• ·

ES(+)-MS: 728,3 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 750,3 (M + H)⁺.

Příklad 31

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jako v příkladu 1, a to z 1 g (1,92 mmol) kyseliny ((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octové (viz příklad 8) a 540 mg (1,92 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru, chromatografickém přečištění preparativní HPLC, zahuštění produktových frakcí, lyofilizaci a rozetření s vodou a s pentanem se získá 480 mg (34 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 728,4 (M + H)⁺.

Příklad 32

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-( (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 150 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové (viz příklad 31) se získá 175 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxy fenyl)propionová ku tromethaminu je přibližně 1 : 1,3). ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

728,5 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 849, 6 (M + H)⁺.

Příklad 33

Sodná sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové

-97• · · · · • · · • ♦ · molekvivalent 1 N roztoku hydroxidu sodného se přidá k roztoku 300 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová (viz přiklad 31) v tetrahydrofuranu. Směs se míchá po dobu 30 minut, pak se odpaří tetrahydrofuran ve vakuu, roztok se zředí vodou a podrobí se lyofilizací. Přečištění na Sephadexu za použití vody poskytne 154 mg titulní sloučeniny. ES(+)-MS: 728,3 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 750,3 (M + H)⁺.

Příklad 34

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 590 mg (1,1 mmol) kyseliny ((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)octové (viz příklad 8) a 475 mg (1,7 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu a rozštěpení terc-butylesteru se získá 650 mg (81 %) titulní sloučeniny.

ES( + )-MS: 726,2 (M + H)⁺.

-98Příklad 35 • » · · · · • · · · · · « · v • · · · • · · · · « · ··· · · ··· ft · · ·9

Sodná sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxy-

0,95 molekvivalentu 1 N roztoku hydroxidu sodného se přidá k suspenzi 600 mg (0,83 mmol) kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-penta methylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionové (viz příklad 34) ve vodě. Směs se míchá po dobu 30 minut, pak se zfiltruje a filtrát se podrobí lyofilizaci. Získá se 610 mg (98 %) titulní sloučeniny. ES(+)-MS: 726,2 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-ethylendioxyfenyl)propionová + H)⁺, 748,2 (M + H)⁺.

Příklad 36 (R)-3-((S)-2-(4,4-Pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino) -3-methylpropionamid

-99• · • · « · «

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 15, a to ze 150 mg (0,247 mmol) kyseliny (R)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionové (viz příklad 9). Po chromatografickém přečištění surového produktu na silikagelu za použití ethylacetátu jako eluentu, koncentraci produktových frakcí, rozetření zbytku s vodou a pak s pentanem a lyofilizaci se získá 74 mg (50 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 605,4 (M + H)⁺.

Příklad 37

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)—3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová

a) 4-(3-(2-Methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylalkohol g (81,8 mmol) 3-methoxy-4-nitrobenzylalkoholu se podrobí hydrogenaci za chlazení ledem na 1,3 g palladia na uhlí (10%ní, 50 % vody) v 500 ml methyl-terc-butyletheru. Po ukončené absorpci vodíku se katalyzátor odfiltruje a k filtrátu se za míchání během 30 minut přidá 10,14 ml (81,8 mmol) 2-methylfenylisokyanátu. Reakční směs se nechá stát přes noc a vyloučená tuhá sraženina se odsaje a promyje methyl-terc-butyletherem. Získá se 20,5 g (88 %) 4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylalkoholu.

-100• ·

b) 4-(3-(2-Methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylchlorid

7,65 ml (104,8 mmol) thionylchloridu se přikape za chlazení ledem k suspenzi 15 g (52,4 mmol) 4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylalkoholu v 300 ml dichlormethanu. Reakční směs se pak míchá 3 hodiny při laboratorní teplotě, nechá se stát přes noc a pak se nalije do 1000 ml n-heptanu. Heptan se odlije od vyloučeného oleje, zbytek se znovu suspenduje s n-heptanem a heptan se opět odlije. Tato procedura se opakuje ještě dvakrát. Zbytek se pak rozpustí v dichlormethanu, nalije se do 800 ml ledového diisopropyletheru a směs se míchá 2 hodiny za chlazení ledem. Produkt se odsaje a promyje diisopropyletherem. Po vysušení nad kysličníkem fosforečným je získá 12 g (75 %) titulní sloučeniny.

c) Kyselina (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)—3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octová

6,6 ml roztoku n-butyllithia (2,5 M v hexanu) se přidá při -40 °C pod argonem k roztoku 1,98 g (8,21 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové ve 40 ml absolutního tetrahydrofuranu. Reakční směs se míchá 30 minut při teplotě -40 °C, pak se nechá ohřát na 0 °C a přidá se roztok 2,5 g (8,21 mmol)

4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzylchloridu v 10 ml

NMP. Reakční směs se nechá ohřát na teplotu 0 °C a pak se při této teplotě míchá 2 hodiny. Přidá se 15 ml 1 N kyseliny chlorovodíkové a tetrahydrofuran se odstraní ve vakuu. Zbytek se nalije do 300 ml methyl-terc-butyletheru. Fáze se oddělí a

-101• · * organická fáze se promyje vodou, vysuší se nad síranem sodným, zfiltruje se a zahustí se ve vakuu. Odparek se přečistí preparativní HPLC. Zahuštění produktových frakcí a následná lyofilizace poskytne 716 mg (17 %) titulní sloučeniny.

d) Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 300 mg (0,55 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)octové a 154 mg (0,55 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru, chromatografickém přečištění preparativní HPLC, zahuštění produktových frakcí a lyofilizaci se získá 205 mg (49 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 758,3 (M + H)⁺.

Příklad 38

Tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl) propionové

-102.]

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 2. Ze 100 mg kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové (viz příklad 37) se získá 123 mg odpovídající tromethaminové soli (stechiometrie: poměr kyselina (S) -3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová ku tromethaminu je přibližně 1 : 1,3).

ES(+)-MS: 122,0 (a,a,a-tris(hydroxymethyl)methylamin + H)⁺,

758,3 (kyselina (S)-3-( (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 879,4 (M + H)⁺.

Příklad 39

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 257 mg (0,496 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-cyklopropylmethyloctové a 140 mg (0,496 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionátu. Po

-103-

kondenzaci, chromatografickém přečištění kondenzačního produktu, rozštěpení terc-butylesteru a lyofilizaci se získá 296 mg (82 %) titulní sloučeniny.

ES( + )-MS: 726, 3 (M + H) ⁺ .

Kyselina (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethyloctová se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 37, a to z kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethyloctové a 4-(3-(2-methylfenyl)-ureido)benzylchloridu (viz příklad 8).

Kyselina (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethyloctová se připraví z kyseliny (S)-2-amino-3-cyklopropylpropionové následujícím způsobem.

K suspenzi 10 g (77,5 mmol) kyseliny (S)-2-amino-3-cyklopropylpropionové ve 160 ml dioxanu se při teplotě 0 °C přidává 1 N roztok hydroxidu sodného, až se dosáhne pH 8 - 9. Pak se přidá 16,9 g (77,5 mmol) di-terc-butyldikarbonátu, ledová lázeň se odstraní a pH se udržuje na 8 - 9 dalším přidáváním 1 N roztoku hydroxidu sodného. Směs se nechá stát přes noc, dioxan se odstraní ve vakuu, k vodné fázi se přidá ethylacetát a fáze se oddělí. Vodná fáze se nastaví na pH 4,5 přidáním 1 N kyseliny chlorovodíkové a extrahuje se ethylacetátem. Takto získaná ethylacetátová fáze se vysuší nad síranem sodným, sušidlo se odfiltruje a filtrát se zahustí ve vakuu. Zbytek se rozpustí v 1000 ml dichlormethanu a k roztoku se přidá 53,4 ml benzylalkoholu, 8,37 g 4-dimethylaminopyridinu a 18,8 g DCC. Reakční směs se míchá 6 hodin a pak se nechá stát přes noc. Zfiltruje se, filtrát se zahustí a ke zbytku se přidá 300 ml 90%ní kyseliny trifluoroctové. Směs se míchá 10 minut při laboratorní teplotě, kyselina trifluoroctová se odpaří ve vakuu a zbytek se dvakrát chromatografuje na silikagelu v soustavě dichlormethan-methanol (95:5), čímž se získá 11,48 g (68 %) benzyl-(S)-2-amino-3-cyklopropylpropionátu.

-104K suspenzi 39,9 g (279 mmol) kyseliny 1-aminocyklohexan-1-karboxylové ve směsi 75 ml tetrahydrofuranu a 75 ml vody se po kapkách přidá 23,8 ml chloromravenčanu methylnatého ve 40 ml tetrahydrofuranu tak, aby teplota nepřesáhla 50 °C. Během toho se pH roztoku udržuje na 8,5 až 9,5 přidáváním 25%ního roztoku hydroxidu sodného. Směs se 30 minut míchá při pH 8, zředí se vodou, tetrahydrofuran se odpaří ve vakuu a vodná fáze se dvakrát promyje methyl-terc-butyletherem. Vodná fáze se nastaví na pH 2 přidáním 6 N kyseliny chloro-vodíkové a extrahuje se methyl-terc-butyletherem a pak dichlor-methanem. Spojené organické fáze se zahustí ve vakuu, zbytek se rozetře s diethyletherem a produkt se odfiltruje. Získá se 47,85 g (85 %) kyseliny 1-methoxykarbonylaminocyklohexan-1-karboxylové.

K roztoku 3,2 g (16 mmol) kyseliny 1-methoxykarbonylaminocyklohexan-l-karboxylové a 3,5 g (16 mmol) benzyl-(S)-2-amino-3-cyklopropylpropionátu ve 40 ml tetrahydrofuranu se přidá 216 mg HOBT a 3,2 g (16 mmol) DCC. Směs se míchá 1 hodinu při laboratorní teplotě a nechá se stát přes noc. Pak se zfiltruje, tetrahydrofuran se odpaří ve vakuu, zbytek se vyjme do methylterc-butyletheru a roztok se dvakrát promyje nasyceným roztokem NaHCO₃ a dvakrát roztokem KHSO4/K2SO4. Organická fáze se vysuší nad síranem sodným, zfiltruje se a rozpouštědlo se odstraní ve vakuu. Zbytek se rozpustí v ethylacetátu a hydrogenuje se na palladiu na uhlí (10%ní, 50 % vody). Katalyzátor se odfiltruje a k organické fázi se přidá 500 ml vody a 4,5 g NaHCO₃. Po vytřepání a oddělení fází se vodná fáze míchá 2 hodiny při teplotě 100 °C. Přidá se 3,39 g Na2CO₃, roztok se míchá 8 hodin při 100 °C a pak se nechá stát přes noc. Přidá se 500 ml 6 N kyseliny chlorovodíkové a vodná vrstva se extrahuje methylterc-butyletherem. Fáze se oddělí, organická fáze se promyje vodou, vysuší se nad síranem sodným, zfiltruje se a zahustí ve vakuu. Zbytek se rozetře s heptanem a produkt se odfiltruje. Získá se tak 3,7 g (83 %) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethyloctové.

-105-

Příklad 40

Kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropyl methylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová

Sloučenina se připraví analogicky jak je popsáno v příkladu 1, a to z 522 mg (1 mmol) kyseliny (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-cyklopropylmethyloctové (přípravu viz příklad 39) a 284 mg (1 mmol) terc-butyl-(S)-3-amino-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionátu. Po kondenzaci se kondenzační produkt chromatograficky přečistí, terc-butylester se rozštěpí 90%ní kyselinou trifluoroctovou, kyselina trifluoroctová se odstraní ve vakuu, zbytek se vyjme do dichlormethanu, dichlormethanová fáze se třikrát promyje vodou a dichlormethan se odstraní ve vakuu. Zbytek se podrobí lyofilizaci, čímž se získá 590 mg (81 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 726,3 (M + H)⁺.

Příklad 41

Sodná sůl kyseliny (S)-3-( (S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové

-106t · a · · <

e » · · ·

K suspenzi 540 mg (0,74 mmol) kyseliny (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové ve 20 ml vody se přidá po částech za míchání 7,07 ml 0,1 N roztoku hydroxidu sodného a směs se míchá 1 hodinu při laboratorní teplotě. Pak se směs zfiltruje a filtrát se lyofilizuje, čímž se získá 524 mg (95 %) titulní sloučeniny.

ES(+)-MS: 726,3 (kyselina (S)-3-((S)-2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová + H)⁺, 748,3 (M + H) ⁺ .

Výzkum biologické aktivity (A) Adhezní test buněk U937/VCAM-1

Nížepopsaný postup představuje specifickou metodu testování aktivity sloučenin vzorce I na interakci mezi VCAM a VLA-4. Buněčné vazebné komponenty, jako jsou integriny VLA-4, se aplikují v jejich neupravené (přírodní) podobě na lidské buňky U937 (ATCC CRL 1593), které patří do skupiny leukocytů. Použité specifické vazebné komponenty jsou metodou genového inženýrství upravené rozpustné rekombinantní fúzní bílkoviny, které se skládají z extracytoplasmové domény lidského VCAM-1 a konstantní oblasti lidského imunoglobulinu podskupiny IgGl.

-107• · ·

Postup pro měření adheze buněk U937 (ATCC CRL 1593) na hVCAM-1(1-3)-IgG

1. Příprava lidského VCAM-1(1-3)-IgG a lidského CD4-IgG

Použije se genový konstrukt pro expresi extracelulární domény lidského VCAM-1, kombinovaný s genetickou sekvencí těžkého řetězce lidského imunoglobulinu IgGl (závěs, oblasti CH2 a CH3)(získáno od Brian Seed, Massachusetts General Hospital, Boston, USA; srovnej Damle and Aruffo, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 1991, 88, 6403). Rozpustný fúzní protein hVCAM-1(1-3)-IgG obsahuje tři aminoterminální domény typu extracelulárního imunoglobulinu lidského VCAM-1 (Damle a Aruffo, Proč. Nati. Acad. Sci. USA 1991, 88, 6403). Jako negativní kontrola slouží fúzní protein CD4-IgG (Zettlmeissl a spol., DNA and Cell Biology 1990, 9, 347). Rekombinantní bílkovina v rozpustné formě se exprimuje po DEAE/dextran mediované DNA transfekci v buňkách COS (ATCC CRL 1651) podle standardního postupu (Ausubel a spol., Current protocols in molecular biology, John Wiley & Sons, lne., 1994).

2. Postup pro měření adheze buněk U937 na hVCAM-1(1-3)-IgG

2.1 96-jamkové mikrotitrační misky (Nunc Maxisorb) se inkubuji 1 hodinu při laboratorní teplotě se 100 μΐ/jamka roztoku kozího séra, obsahujícího protilátku na lidský IgG (10 μg/ml v 50 mM Tris, pH 9,5). Po oddělení roztoku protilátky se misky jednou promyjí PBS.

2.2 Misky se inkubuji s blokovacím pufrem (1% BSA v PBS)

150 μΐ/jamka 0,5 hodiny při laboratorní teplotě a po odstranění blokovacího pufru se opět jednou promyjí PBS.

2.3 100 μΐ/jamka buněčného supernatantu transfekovaných buněk COS se inkubuje při laboratorní teplotě po dobu

1,5 hodiny. Buňky COS se transfekují plasmidem kódujícím tři N-terminální domény imunoglobulinového typu VCAM-1, spřažené s Fc částí lidského IgGi (hVCAM-1(1-3)-IgG).

Obsah hVCAM-1(1-3)-IgG je přibližně 0,5-1 μg/ml. Po

-108odstranění buněčného supernatantu se misky jednou promyjí PBS.

2.4 Misky se inkubují se 100 μΐ blokovacího pufru Fc receptoru (1 mg/ml γ-globulin, 100 mM NaCl, 100 μΜ MgCl₂, 100 μΜ MnCl₂, 100 μΜ CaCl₂, 1 mg/ml BSA v 50 mM HEPES, pH 7,5) při laboratorní teplotě po dobu 20 minut. Po oddělení blokovacího pufru Fc receptoru se misky jednou promyj i PBS.

2.5 Do misek se nejprve pipetuje 20 μΐ vazebného pufru (100 mM NaCl, 100 μΜ MgCl₂, 100 μΜ MnCl₂, 100 μΜ CaCl₂, mg/ml BSA v 50 mM HEPES, pH 7,5) a testované látky se přidají v 10 μΐ vazebného pufru a inkubují se 20 minut. Jako kontroly se použijí protilátky proti VCAM-1 (BBT,

No. BBA6) a proti VLA-4 (Immunotech, No. 0764).

2.6 Buňky U937 se inkubují 20 minut v pufru blokujícím Fc receptor a potom se pipetují v koncentraci 1 x 10⁶/ml a v objemu 100 μΐ na jamku (konečný objem 125 μΐ/jamka).

2.7 Misky se pomalu pod úhlem 45° ponoří do stop pufru (100 mM NaCl, 100 μΜ MgCl₂, 100 μΜ MnCl₂, 100 μΜ CaCl₂ v 25 mM Tris, pH 7,5) zatřepou se a vylijí se. Postup se opakuj e.

2.8 Na miskách se potom inkubuje 50 μΐ/jamka roztoku barvičky (16,7 μg/ml Hoechst Dye 33258, 4% formaldehyd, 0,5%

Triton X-100 v PBS) po dobu 15 minut.

2.9 Misky se zatřepou, vylejí se a pomalu se pod úhlem 45° ponoří do stop pufru (100 mM NaCl, 100 μΜ MgCl₂, 100 μΜ MnCl₂, 100 μΜ CaCl₂ v 25 mM Tris, pH 7,5). Proces se opakuje. Potom se misky měří v prostředí stop pufru na cytofluorimetru (Millipore) (citlivost: 5, filtr: vlnová délka excitace 360 nm, vlnová délka emise 460 nm) proti stop pufru.

-109Intensita světla emitovaného z obarvených buněk U937 je mírou počtu buněk U937, které adherovaly k hVCAM-1(1-3)-IgG a zůstaly na misce, a tedy mírou schopnosti přidané testované sloučeniny tuto adhesi inhibovat. Z hodnot inhibice adheze při různých koncentracích testované sloučeniny se vypočte koncentrace IC₅₀, která způsobuje 50%ní inhibici adheze.

3. Výsledky

V adhezním testu buněk U937/VCAM-1 byly získány následující výsledky (hodnoty IC50 jsou udány v nM (nanomol/litr) ) .

Sloučenina příkladu č. IC₅₀ (nM)

3,2

4,5

17

85,4

3,2

2,2

4

1, 9

2,4

3

1,6

3

6,7

5,5

1,7

1,1

2,6

3,4

2,1

1, 9

3,6

0,8

-110-

32	0,6
33	1,3
34	1,8
35	3,4
37	1,3
38	1,6
39	0,8
40	2,1
41	2,3

Farmakologické vlastnosti sloučenin vzorce I mohou být také zkoumány na následujících modelech.

B) Adhese leukocytů u potkana

Na tomto modelu adheze leukocytů je vliv sloučenin vzorce I na adhezi leukocytů sledován v žilkách potkana. Adheze leukocytů k endotelu postkapilárních žilek je považována za důležitý stupeň zánětlivých reakcí. Během infiltrace leukocytů z krve do zanícených oblastí dochází k dobře koordinované dynamické sekvenci jevů, při kterých hrají aktivní roli chemotaktické cytokiny a buněčné adhezní molekuly. Bylo zjištěno, že interakce VCAM-l/VLA-4 mají rozhodující úlohu při adhezi a migraci leukocytů, i při zvýšení permeability žilek pro makromolekuly, kteréžto pochody jsou indukovány různými mediátory a cytokiny (D. Seiffge, Int. J. Microcirc. 1995, 15, 301). Na popisovaném modelu je celkový zánět nebo revmatický zánět, vedoucí k adhezi leukocytů a jejich migraci na postižené oblasti orgánů, vyvolán systemickým nebo lokálním injikováním endotoxinů, např. zymosanu, bakteriálních toxinů jako jsou lipopolysacharidy (LPS) Freundova adjuvantu. Zvýšená adheze k endotelu žilek, vyvolaná endotoxinem, se pak stanoví.

-111Pro stanovení adhese leukocytů se použije kamera inverzního mikroskopu (Zeiss) osazeného videosystémem. Samci potkana kmene Sprague-Dawley (o tělesná hmotnosti asi 250 g) se injikují zymosanem nebo bakteriálním endotoxinem pod mírnou premedikací halothanem. Kontrolním zvířatům se aplikuje stejný objem 0,9%ního roztoku soli. Testovaná látka se potom zvířatům aplikuje subkutánně nebo orálně v jedné nebo více dávkách. Měření se provedou pod anestezí vyvolanou intramuskulárním podáním urethanu 1,25 g/kg. Potkanům se umožní spontánní dýchání skrz tracheální trubici. Tělesná teplota se udržuje na 37 °C pomocí tepelně regulované podložky. Na termostatizovaném okně (37 °C) stolku mikroskopu se řezem v podbřišku obnaží mezenterium a při 37 °C se převrství kapalným parafinem. Ileocekální oblast mezenteria se fixuje pomocí tří tupých jehel a modelovací hmoty. Po třicetiminutové ekvilibraci, během které se tkáň stabilizuje, se stanoví adheze leukocytů v postkapilárních žilkách o průměru 20 - 30 pm a délce přibližně 100 pm počítáním ve 2 - 3 segmentech žilky během 1 hodiny v 10 minutových intervalech. Leukocyty jsou považovány za adherované k endotelu, jestliže jsou nehybné po dobu 30 sekund. Po ukončení experimentu se stanoví celkový počet leukocytů a obsah fibrinogenu v krvi. Inhibice adheze leukocytů testovanou sloučeninou se vyjadřuje poklesem (v %) počtu adherovaných leukocytů u léčených zvířatech ve srovnání s počtem u kontrolních zvířat.

C) Hypersensitivita pozdního typu u myší

Antialergický a protizánětlivý účinek látek vzorce I se sleduje na modelu hypersensitivity pozdního typu (DTH model). DTH je zánětlivá reakce kůže, která se indukuje sensibilizací antigenními látkami. Aby se stanovila příslušná zánětlivá reakce a infiltrace leukocytů do zanícené oblasti in vivo, látky se testují na následujícím myším modelu DTH (viz také T. B. Issekutz, J. Immunol. 1991, 147, 4178).

-112-

U skupiny myších samic kmene BALB/c (o tělesné hmotnosti přibližně 20 g) se vytvoří silná zánětlivá DTH reakce epikutánní aplikací 150 μΐ 3%ního roztoku oxazolonu na oholenou část kůže. Po 6 dnech se reakce exponuje aplikací 20 μΐ l%ního roztoku oxazolonu na pravé ucho zvířete. Testované látky se aplikují subkutánně nebo per os vždy 44 hodin a 20 hodin před expozicí a 4 hodiny po expozici. Bezprostředně před expozicí reakce a 24 hodin po expozici se změří změna tlouštky pravého ucha zduřelého v důsledku zánětu mikrometrem Mitutoyo Engineering. Rozdíl mezi oběma měřeními se stanoví pro každou skupinu zvířat. Potom se porovnají střední hodnoty rozdílů mezi skupinou zvířat, kterým byla aplikována testovaná sloučenina na straně jedné a skupiny kontrolních zvířat na straně druhé. Procento inhibice zduření ucha indikuje míru účinnosti testované látky.

D) Protiastmatický účinek u morčat

Vliv na funkci plic a na protiastmatickou účinnost sloučenin vzorce I lze stanovit na modelu morčat metodou, kterou popsal G. Moacevic (Arch. Toxicol. 1975, 34, 1). Technické detaily při přípravě této studie odpovídají popisu dle Moacevice. Použijí se samci morčat albínů s tělesnou hmotností od 300 do 500 g. Zvířata se umístí do přístroje na měření změny objemu orgánů (FMI) a zaznamenají se tři počáteční hodnoty respirační frekvence a amplitudy. Na tomto modelu je astmatická respirace charakterizována poklesem respirační amplitudy (= snížení respiračního objemu v důsledku broncho-konstrikce) a zvýšením respirační frekvence (= reflexní reakce). Tyto podmínky jsou u astmatických pacientů známy jako dušnost.

Dvacet dva dní před počátkem studie jsou morčata albíni sensibilizována 1 ml 0,l%ního roztoku ovalbuminu na jedno zvíře ve dvou následných dnech. Experimentální astmatický záchvat se indukuje inhalací 0,3%ním roztokem ovalbuminu po dobu 1 minuty.

Po 40 - 60 minutové fázi zotavení zvířata inhalují testovanou

-113látku ve vodném roztoku. Bezprostředně potom se podává 0,3%ní roztok ovalbuminu po dobu 1 minuty. V následné 30ti minutové fázi zotavení zvířata dýchají normální vzduch. Proces se opakuje dvakrát. V případě, že astmatický záchvat ohrožuje život zvířete, podává se mu kyslík.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Sloučenina vzorce I kde

R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je fenylová skupina nebo (Cx~C₄)-alkylová skupina;

X je skupina -CH₂-CH₂- nebo skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, kde jedna ze skupin CH₂ v těchto dvou skupinách může být nahrazena karbonylovou skupinou C=0;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-R³, skupina -CO-H, skupina -CH2-O-R⁴, skupina -CH2-O-CO-R⁴, skupina -CH₂-O-CO-O-R⁵, nebo

5-tetrazolylová skupina;

R³ je hydroxylová skupina, (Οχ-Ο₁₀) -alkoxylová skupina, fenyl-(Cx-Cg)-alkoxylová skupina, fenyloxylová skupina, (Οχ-Cg) -alkylkarbonyloxy- (Cx-C₆) -alkoxylová skupina, fenylkarbonyloxy-(Οχ-Ο₆)-alkoxylová skupina, fenyl- (Οχ-Οβ) -alkylkarbonyloxy- (0χ-0₆) -alkoxylová skupina, (Οχ-Cg) -alkoxykarbonyloxy- (0χ-0₆) -alkoxylová skupina, fenyloxykarbonyloxy-(Οχ-Οθ)-alkoxylová skupina, fenyl- (0χ-0₆) -alkoxykarbonyloxy- (0χ-0₆) -alkoxylová skupina, aminová skupina, mono-((Οχ-Οχο)-alkyl)-aminová skupina, di-( (Οχ-Οχο)-alkyl)-aminová skupina, nebo

R⁴R⁴N-CO-(Οχ-Οβ)-alkoxylová skupina, ve které substituenty

R⁴ jsou na sobě nezávislé a mohou být stejné nebo rozdílné;

-115

R⁴ je atom vodíku, (C1-C10)-alkylová skupina, fenylová skupina nebo fenyl-(Ci-Cg)-alkylová skupina;

R⁵ má jeden z významů, definovaných pro R⁴, s výjimkou atomu vodíku;

přičemž fenylová skupina je nesubstituovaná fenylová skupina nebo fenylová skupina, která je substituována jedním nebo více stejnými nebo různými substituenty z řady obsahující (C1-C4) -alkylovou skupinu, (C1-C4) -alkoxylovou skupinu, methylendioxyskupinu, ethylendioxyskupinu, atom halogenu, trifluormethylovou skupinu a trifluormethoxylovou skupinu;

ve všech jejích stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a její fyziologicky přijatelné soli.
2. Sloučenina vzorce I podle nároku 1, kde W je isopropylová skupina a V je atom vodíku, ve všech jejích stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a její fyziologicky přijatelné soli.
3. Sloučenina vzorce I podle nároku 1 a/nebo nároku 2, kde R²je nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina, která je substituována methylendioxylovou skupinou nebo ethylendioxylovou skupinou, fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma (C1-C4)-alkoxylovými skupinami, nebo (C1-C4)-alkylová skupina, ve všech jejích stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a její fyziologicky přijatelné soli.
4. Sloučenina vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 3, kde E je skupina -CO-R³ nebo skupina -CH₂-OH a R³ je hydroxylová skupina, (Οχ-Οβ)-alkoxylová skupina nebo aminová skupina, ve všech jejích stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a její fyziologicky přijatelné soli.

-116• · · · · « · · · ·
5. Sloučenina vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 4, kde

R¹ je atom vodíku nebo methylová skupina;

R² je nesubstituovaná fenylová skupina, fenylová skupina, která je substituována methylendioxylovou skupinou nebo ethylendioxylovou skupinou, fenylová skupina, která je substituována jednou nebo dvěma methoxylovými skupinami, nebo (Ci-C₄)-alkylová skupina;

X je skupina -CH₂-CH₂- nebo skupina -CH₂-CH₂-CH₂-, kde jedna ze skupin CH₂ v těchto dvou skupinách může být nahrazena karbonylovou skupinou C=0;

W je isopropylová skupina nebo cyklopropylová skupina;

V je atom vodíku nebo methoxylová skupina;

E je skupina -CO-OH, skupina -CO-O-(C1-C4)-alkyl, skupina -CO-NH2, nebo skupina -CH₂-OH;

ve všech jejích stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a její fyziologicky přijatelné soli.
6. Sloučenina vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 5, která je kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2-methylpropyl)propionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-fenylpropionová,

-117• · · · kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(2-methylpropyl)propionová,

3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionamid,

3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionamid, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová,

3-(2-(4, 4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionamid, kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová,

-118• · · kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, nebo kyselina 3-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, ve všech jejích stereoizomerních formách a jejich směsích ve všech poměrech, a její fyziologicky přijatelné soli.
7. Sloučenina vzorce 1 podle jednoho nebo více nároků 1 až 6, která je kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido) benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoímidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(2-methylpropyl)propionová, kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methyl propyl)acetylamino)-3-fenylpropionová, kyselina (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methyl propyl)acetylamino)-3-methylpropionová, kyselina (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methyl propyl)acetylamino)-3-(2-methylpropyl)propionová, (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)

-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionamid,

-119(S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl) -2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionamid, kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methyipropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-fenylureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl) acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methyl propyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina (S) -3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methyl propyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionamid, kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionová, nebo kyselina (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl) ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, a její fyziologicky přijatelné soli.

-1208. Sloučenina vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 7, která je tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-fenylpropionové, tromethaminová sůl kyseliny (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-methylpropionové, tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, sodná sůl kyseliny (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionová, tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové, sodná sůl kyseliny (R)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-1-yl)-2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl)propionové, tromethaminová sůl kyseliny (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)-3-methoxybenzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl) -2-(2-methylpropyl)acetylamino)-3-(3,4-dimethoxyfenyl) propionové, nebo sodná sůl kyseliny (S)-3-((S)-(2-(4,4-pentamethylen-3-(4-(3-(2-methylfenyl)ureido)benzyl)-2,5-dioxoimidazolidin-l-yl)-2-cyklopropylmethylacetylamino)-3-(2,4-dimethoxyfenyl)propionové.

-121jednoho nebo se t í m, že reakci se
9. Způsob přípravy sloučeniny vzorce I podle více nároků 1 až 8, vyznačující sloučenina vzorce II se podrobí kondenzační sloučeninou vzorce III (III) (II) kde ve vzorcích II a III skupiny Ε, V, W, X, R¹ a R² jsou definovány v nárocích 1 až 8, nebo funkční skupiny jsou přítomny v chráněné formě nebo ve formě prekurzorů, a kde G je hydroxykarbonylová skupina, (Ci-Cg)-alkoxykarbonylová skupina nebo aktivovaný derivát karboxylové kyseliny.
10. Použití sloučeniny vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 8 a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejích profarmak jako léčiva.
11. Farmaceutický prostředek, vyznačující se tím, že obsahuje jednu nebo více sloučenin vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 8, a/nebo jejich fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejich profarmak, a farmaceuticky přijatelný nosič.
12. Použití sloučeniny vzorce I podle jednoho nebo více nároků

1 až 8, a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejích profarmak jako protizánětlivého léčiva.

-12213. Použití sloučeniny vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 8, a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejích profarmak v terapii nebo profylaxi artritidy, reumatoidní artritidy, polyartritidy, zánětlivého onemocnění střev, systemického lupus erythematosus, roztroušené sklerózy nebo zánětlivých poruch centrálního nervového systému.
14. Použití sloučeniny vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 8, a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejích profarmak v terapii nebo profylaxi astmatu nebo alergií.
15. Použití sloučeniny vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 8, a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejích profarmak v terapii nebo profylaxi kardiovaskulárních poruch, arteriosklerózy, restenóz, diabetů, poškození transplantovaných orgánů, poruch imunity, poruch autoimunity, růstu nádorů nebo jejich metastáz, nebo malárie.
16. Použití sloučeniny vzorce I podle jednoho nebo více nároků 1 až 8 a/nebo jejích fyziologicky přijatelných solí a/nebo jejích profarmak jako inhibitoru adhese a/nebo migrace leukocytů, nebo pro inhibici receptorů VLA-4.