CZ20013272A3

CZ20013272A3 - Řídicí ventil pro injektor vstřikovacího systému paliva

Info

Publication number: CZ20013272A3
Application number: CZ20013272A
Authority: CZ
Inventors: Friedrich Boecking
Original assignee: Robert Bosch Gmbh
Priority date: 2000-01-13
Filing date: 2000-12-22
Publication date: 2003-02-12
Also published as: JP2003519752A; WO2001051797A3; CN1391636A; EP1190169A2; WO2001051797A2; BR0008947A; DE10001099A1; US20030057293A1

Description

Řídicí ventil pro injektor vstřikovacího systému paliva

Oblast techniky * Vynález se týká řídicího ventilu pro injektor vstřikovacího i systému paliva pro spalovací motory s pouzdrem, přičemž řídicí '·* ventil má nastavovací člen a je ovládán ovladačem, přičemž pomocí řídicího ventilu je možné vytvořit hydraulické spojení mezi zpětným tokem paliva a řídicím prostorem injektoru.

Dosavadní stav techniky

V souvislosti se pokračujícím technickým rozvojem jsou vyvíjeny snahy vytvořit řídicí ventily injektorů a samotné injektory pokud možno co nejkompaktnější a současně tak, aby mohly realizovat krátké uzavírací časy. Ze spisu EP 0 740 068 A2 je známý vstřikovač, u kterého je řídicí prostor ohraničen čelní plochou vstřikovací jehly. Tak je možné dosáhnout kompaktní konstrukce. Tímto opatřením se ovšem zmenší uzavírací rychlost vstřikovací jehly, protože překompenzování hydraulických sil ve směru uzavíracího pohybu vstřikovací jehly není možné.

_ř Úkolem vynálezu je připravit řídicí ventil pro injektor, který je i kompaktní a umožňuje vysoké uzavírací rychlosti vstřikovací trysky.

Podstata vynálezu

Tento úkol splňuje řídicí ventil pro injektor vstřikovacího systému paliva pro spalovací motory s pouzdrem, přičemž řídicí ventil má nastavovací člen a je ovládán ovladačem, přičemž pomocí

44 4444	4 4·	44 4
4 4 4	44 4	•	4 V	• ·
• 4	• 4	•	4 ·
• 4 · ··♦· ··	4 4 444 ♦·	a	4 · ··	4 4 4 4

řídicího ventilu je možné vytvořit hydraulické spojení mezi zpětným tokem paliva a řídicím prostorem injektoru, podle vynálezu, jehož podstatou je, že nastavovací člen je v činném spojení s tlačným pístem, že tlačný píst hydraulicky odděluje řídicí prostor od řídicího ventilu, dříve než je dosaženo spojovací polohy řídicího ventilu, která hydraulicky odděluje řídicí prostor od řídicího ventilu, a že zbývající nastavovací dráha řídicího ventilu až po dosažení této spojovací polohy slouží pro zvýšení tlaku v řídicím prostoru tlačným pístem.

Výhodou řídicího ventilu podle vynálezu je, že s pomocí části nastavovacího pohybu řídicího ventilu je v řídicím prostoru vykonávána vytlačovací práce a tím se prostřednictvím tohoto nastavovacího pohybu zvyšuje v řídicím prostoru tlak. Tak se při uzavírání řídicího ventilu získá strmější tlakový nárůst v řídicím prostoru a tím také strmější nárůst uzavírací síly, působící na vstřikovací jehlu. V důsledku toho se zkracuje doba uzavírání. Zkrácenou dobou uzavírání se zpřesňuje dávkování a rovněž regulace hlavního vstřikování může být prováděna přesněji a s většími stupni volnosti.

U jedné varianty vynálezu je upraveno, že nastavovací člen a vrtaný otvor pouzdra tvoří prstencový prostor, jehož první konec je hydraulicky spojen se zpětným tokem paliva a jehož druhý konec je hydraulicky spojen s řídicím prostorem, a že nastavovací člen je axiálně posuvný pomocí axiálního zdvihátka, vedeného v prvním vodicím vrtaném otvoru a má prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči řídicímu prostoru. U alternativní formy provedení má nastavovací člen prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči zpětnému toku paliva, takže řídicí ventil podle vynálezu je možné realizovat na bázi 2/2 řídicího ventilu nebo na bázi 2/3 řídicího ventilu.

V doplnění vynálezu je upraveno, že tlačný píst je s spojen s nastavovacím členem na svém konci, odvráceném od zdvihátka, že koaxiálně k prvnímu vodícímu otvoru na opačném konci prstencového prostoru je upraven druhý vodicí otvor s řídicí hranou, a že druhý vodicí otvor, počínaje na řídicí hraně, je uzavíratelný tlačným pístem, takže vytlačovací práce v řídicím prostoru je jednoduchým a účinným způsobem spojena s nastavovacím pohybem řídicího ventilu.

U dalšího provedení vynálezu mají prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči zpětnému toku paliva a/nebo prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči řídicímu prostoru těsnicí kuželky ve tvaru komolého kužele, uspořádané koaxiálně s podélnou osou zdvihátka, takže po celou dobu životnosti řídicího ventilu je dosahováno dobrého těsnicího účinku.

V dalším doplnění vynálezu je upraveno, že mezi vrtaným otvorem i řídicím prostorem a zpětným tokem paliva jsou vytvořeny těsnicí plochy, které spolupůsobí s prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči řídicímu prostoru a/nebo prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči zpětnému toku paliva, takže se tím získá jednoduché a prostorově úsporné uspořádání těsnicích ploch.

Jiné provedení vynálezu předpokládá, že je upravena vratná pružina, která působí na nastavovací člen ve směru jeho činnosti, « takže i při absenci systémového tlaku zaujímá řídicí ventil trvale definovanou spínací polohu.

U další formy provedení je pouzdro provedeno dvoudílné, takže výrobna i montáž jsou usnadněny.

*·		•			··	•
• 9		··	•	•	* »
•	*	•	•	•	♦ ·	•
•	• ·	•	•	•	• é ·	•
•	• ·	*	•	•	9 9	•
• · ··	··	···			··	···

V doplnění vynálezu je upraveno, že řídicím ventilem je 2/3 řídicí ventil, takže je vylepšeno dávkování menších předvstřikových množství a současně jsou možná velká množství pro hlavní vstřikování.

U dalšího provedení vynálezu ohraničují čelní strany zdvihátka, odvrácené od nastavovacího členu a píst, ovládaný ovladačem, tlakový prostor hydraulického převodníku naplněný kapalinou, takže regulační dráha a nastavovací síla ovladače mohou být přizpůsobeny požadavkům řídicího ventilu, popřípadě injektoru podle vynálezu.

U jedné varianty vynálezu je ovladačem piezoelektrický ovladač, takže jsou zajištěny velké nastavovací síly a rychlé odezvové reakce.

U jiné formy provedení vynálezu je nastavovací člen vytvořen jako rotačně symetrický, zejména v podstatě válcovitý, nebo je tento nastavovací člen vytvořen v kulovitém tvaru a prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči zpětnému toku paliva a/nebo prostředky k utěsnění prstencového prostoru vůči řídicímu prostoru jsou těsnicí čáry, probíhající na kulovitém povrchu, takže podle provozních podmínek je vždy k dispozici vhodný nastavovací člen.

V dalším doplnění vynálezu je upraveno, že vstřikovacím systémem paliva je vstřikovací systém se společným tlakovým zásobníkem, nazývaný common rail, takže výhody řídicího ventilu podle vynálezu mohou být uplatněny také u těchto vstřikovacích systémů.

Úvodem jmenovaný úkol je podle vynálezu vyřešen také injektorem pro vstřikovací systémy paliva spalovacích motorů s pouzdrem a s řídicím ventilem ovládaným ovladačem, přičemž • 9ί00· •t · • · • 0 0 •0 >

♦ 00'0 00 pomocí řídicího ventilu je možné vytvořit hydraulické spojení mezi zpětným tokem paliva a řídicím prostorem injektoru a přičemž řídicím ventilem je řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků. Tento injektor vykazuje výhody podle vynálezu, které byly již popsány výše.

V doplnění vynálezu je upraveno, že řídicí prostor je ohraničen čelní plochou vstřikovací jehly, takže je tím získána obzvlášť kompaktní konstrukce injektoru a uzavírací časy injektoru podle vynálezu jsou přesto velmi krátké.

Přehled obrázků na výkresech

Další výhody a výhodná provedení vynálezu jsou patrné z následujícího popisu podle obrázků, na kterých znamená obr. 1 schématicky znázorněný injektor, obr. 2 forma provedení řídicího ventilu podle vynálezu v řezu a obr. 3 průběh tlaku v řídicím prostoru a příslušných polohách řídicího ventilu ve druhé formě provedení podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn injektor 1 podle vynálezu. Palivo je do vstřikovací trysky 7 přiváděno přes neznázorněnou vysokotlakou přípojkou přítokovým kanálem 5. a přes přítokovou škrticí klapku 9 do řídicího prostoru 11. Řídicí prostor 11 je přes pouze naznačený odtokový kanál spojen s odtokovou škrticí klapkou 13 a přes schématický znázorněný řídicí ventil 15 nepřímo se zpětným tokem 17 paliva.

R«	R 99 ♦	•	9 R		··	R
• R	R	R R R		•	•	RR
R	R	• ·		•	• ·	«
R	• 9	R ♦		R	9 9 ·	♦
R	• e	• 9		R	• ·	•
·#··	RR	···	«1		R ·	• R

Řídicí prostor 11 je ohraničen vstřikovací jehlou 1 9. Vstřikovací jehla 19 brání tomu, aby palivo pod tlakem teklo mezi vstřiky do neznázorněného spalovacího prostoru. Vstřikovací jehla 19 vykazuje změnu 23 průřezu z většího průměru 25 na menší průměr 27. Svým větším průměrem 25 je vstřikovací jéhla 19 vedena v pouzdře

29. Změna 23 průřezu ohraničuje tlakový prostor 31 vstřikovací trysky 7..

Při uzavřené odtokové škrticí klapce 13 je hydraulická síla, působící na čelní plochu 3 3 vstřikovací jehly 19. větší než hydraulická síla působící na změnu 23 průřezu, protože čelní plocha 33 vstřikovací jehly 19 je větší než prstencová plocha změny 23. průřezu. V důsledku toho je vstřikovací jehla 19 vtlačována do sedla 35 vstřikovací jehly a těsní přítokový kanál 5. k neznázorněnému spalovacímu prostoru.

Pokud není neznázorněné vysokotlaké čerpadlo vstřikovacího systému paliva poháněno, protože motor nepracuje, neznázorněná pružina vstřikovací trysku 7, respektive injektor X uzavírá.

Je-li řídicí ventil 15 otevřen, proudí palivo od řídicího prostoru do zpětného toku paliva. Tím poklesne tlak v řídicím prostoru 11 a hydraulická síla, působící na čelní plochu 33 vstřikovací jehly 19 se zmenšuje. Jakmile je tato hydraulická síla menší než hydraulická síla působící na změnu 23 průřezu, vstřikovací jehla 19 otevírá, takže palivo se může dostat neznázorněným vstřikovacím otvorem vstřikovací trysky do spalovacího prostoru. Tato nepřímá regulace vstřikovací jehly 19 přes hydraulický výkonový zesilovací systém je nezbytná, protože větší síla, potřebná pro rychlejší otevírání vstřikovací jehly 19 nemůže být řídicím ventilem 1 5 vytvořena přímo. Takzvané „regulační množství“, potřebné přitom dodatkově ·· 9·99 • · · • ·

• 4 ··

k množství paliva vstřikovaného do spalovacího prostoru, vniká přes přítokovou škrticí klapku 9, řídicí prostor 11 a řídicí ventil do zpětného toku 17 paliva.

Dodatečně k regulačnímu množství vzniká ve vedení vstřikovací jehly také únik. Regulační a únikové množství se přivádí přes.zpětný tok 17 paliva opět zpátky do neznázorněného palivového zásobníku. Mezi vstřiky je řídicí ventil 15 a tím také vstřikovací tryska 7 uzavřen. Řídicí ventil 15 je ovládán schématicky znázorněným ovladačem 37. Mezi řídicím ventilem 15 a ovladačem 37 může být upraven neznázorněný hydraulický tlakový převodník.

Obr. 2 znázorňuje formu provedení řídicího ventilu 15 podle vynálezu. V pouzdře 29 je upraven vrtaný otvor 41. Koaxiálně s vrtaným otvorem 41 je upraven první vodicí otvor 43. Ve vrtaném otvoru 41 je uspořádán nastavovací člen 45, který má nákružek 47. tlačný píst 49 i první těsnicí kuželku 51 a druhou těsnicí kuželku 53.. Vrtaný otvor 41 a nákružek 47 tvoří prstencový prostor 54.. Prostřednictvím vhodného dimenzování může prstencový prostor 54 převzít funkci odtokové škrticí klapky. V prvním vodicím otvoru 43. je vedeno zdvihátko 55. které je spojeno s nastavovacím členem 45. Tlačný píst 49 je uspořádán na straně nastavovacího členu 45. protilehlé vůči zdvihátku 55..

Mezi prstencovým prostorem 54 a odtokovým kanálem s odtokovou škrticí klapkou 13 je upraven druhý vodicí otvor 59. provedený jako stupňový otvor. Osazení druhého vodícího otvoru 59 představuje řídicí hranu 61, spolupůsobící s tlačným pístem 49. Pohybuje-li se tlačný píst 49 tak daleko směrem do druhého vodícího otvoru 59. že dosáhne svým větším průměrem řídicí hrany 61. je hydraulické spojení mezi řídicím prostorem 11 a zpětným tokem 17 paliva přerušeno.

• 4	«Μ *	4	44 4
• 4	•	·· 4 4	• ·	• ·
•		4 4®	• ·
•	4 4	• 4 4	• · ·
	• ·	4 · ·	• ®	44
• S 4 4	• ·	*•4 4 4	4 4

Mezi vrtaným otvorem 41 a druhým vodicím otvorem 59 je v pouzdře 29 vytvořeno první těsnicí sedlo 63, které první těsnicí kuželkou 51 může hydraulicky oddělovat prstencový prostor 54 od řídicího prostoru 11. Druhá těsnicí kuželka 53 může spolu s druhým těsnicím sedlem 65, uspořádaným mezi vrtaným otvorem 41 a zpětným tokem 17 paliva, hydraulicky oddělovat prstencový prostor 54 od zpětného toku 17 paliva.

V řídicím prostoru 11 je upravena pružina 67 trysky, která zajišťuje to, že i při neexistujícím tlaku paliva zůstává vstřikovací tryska 7 uzavřena.

Řídicí ventil je ovládán neznázorněným ovladačem, který působí na zdvihátko 5 5.

Vratná pružina 75 se opírá jednou stranou o osazení 77 pouzdra 29 a druhou stranou přes Seegerovu pojistku 79 o zdvihátko 55. Pomocí vratné pružiny 75 je zajištěno, že nastavovací člen 45 zaujme i při chybějícím tlaku v řídicím prostoru 11 první spojovací polohu a. Kromě toho je ovladač zatížen jenom tlakem, což je důležité zejména při použití piezoelektrického ovladače, protože tyto ovladače pracují spolehlivě jen na tlak.

Řídicí ventil 15 podle vynálezu může být používán jako 2/2 řídicí ventil nebo 2/3 řídicí ventil. Následně bude nejdříve popsán způsob funkce řídicího ventilu 15 podle vynálezu se třemi spojovacími polohami.

V první spojovací poloze a dosedá druhá těsnicí kuželka 53 na druhé těsnicí sedlo 65 a zpětný tok 17 paliva je od prstencového prostoru 54 hydraulicky oddělen.

9 9	9(999	9	99 ·*
9 9	9	99	9 · 9 9 9
9	9	9	*9 9 9
«	9 9	9	• 9 9 9 9
9	9 9	9	9 · 9 9
9 99 9	»9	»99	99 9® ·

Ve druhé spojovací poloze b dosedá první těsnicí kuželka 5 1 na první těsnicí sedlo 63 a řídicí prostor 11 je od prstencového prostoru 54 hydraulicky oddělen.

V obou spojovacích polohách a a b jsou řídicí prostor 11 a zpětný tok 17 paliva hydraulicky odděleny, to znamená že vstřikovací tryska 7 je uzavřena.

Při přechodu od první spojovací polohy a ke druhé spojovací poloze b je na krátkou dobu vytvořeno hydraulické spojení mezi řídicím prostorem 11 a zpětným tokem 17 paliva, to znamená, že tlak v řídicím prostoru 11 je alespoň částečně zrušen a vstřikovací tryska 7 krátkodobě otevírá. Toto krátkodobé otevření je využíváno pro předběžné vstřikování. Předvstříknuté množství a trvání předvstřiku může být konstrukčně určeno dimenzováním ovladače a odtokového kanálu s odtokovou škrticí klapkou 13, popřípadě prstencového prostoru 54, s větší opakovanou přesností.

Při vylíčeném přechodu od první spojovací polohy a do druhé spojovací polohy b je dosaženo ventilového zdvihu c, který se vyznačuje tím, že tlačný píst 49 a řídicí hrana 61 uzavírají řídicí prostor 11 proti zpětnému toku paliva. Při setrvávajícím ventilovém zdvihu až po dosažení spojovací polohy b působí tlačný píst 49 vzhledem k řídicímu prostoru 11 jako píst pístového čerpadla a zvyšuje tlak v tomto řídicím prostoru 11. Zvýšením tlaku se zvětšuje také uzavírací síla působící na vstřikovací jehlu 19. což vede ke zkrácení uzavíracího času.

Ve třetí spojovací poloze d zaujímá nastavovací člen 45 mezilehlou polohu, ve které první těsnicí kuželka 51 a druhá těsnicí kuželka 53 nepřiléhají na první těsnicí sedlo 63 nebo na druhé těsnicí

sedlo 65. Vstřikování nastává v podstatě současně v časovém intervalu, ve kterém řídicí ventil 15 zaujímá spojovací polohu d.

Pokud je řídicí ventil 15 podle vynálezu provozován jako 2/2 řídicí ventil, zaujímá mezi vstřiky spojovací polohu b. Předvstřikování je spouštěno tím, že na krátký čas je nastavována spojovací poloha d a následně opět spojovací poloha b. Hlavní vstřikování je prováděno stejným způsobem, s tím rozdílem, že doba otevření vstřikovací trysky 7 je delší.

U tohoto druhu provozu je jak po ukončení předvstřiku tak i po ukončení hlavního vstřiku uzavírací doba vstřikovací jehly 19 zkrácena tlačným pístem 49 výše popsaným způsobem.

Obr. 3 znázorňuje souvislost mezi spojovacími polohami, respektive ventilovým zdvihem řídicího ventilu 15, zdvihem 8 1 vstřikovací jehly 19 a tlakem p. v řídicím prostoru 11.

Obr. 3a znázorňuje tlak p v řídicím prostoru 11 po čas t. Na obr. 3b je vynesen časový průběh zdvihu 81 vstřikovací jehly 19 a obr. 3c a 3d udávají příslušné spojovací polohy řídicího ventilu 1 5. Na obr. 3c je řídicí ventil 15 jako 2/3 ventil, na obr. 3d je řídicí ventil 15 provozován jako 2/2 ventil.

Následně je popsán nejdříve způsob funkce 2/3 řídicího ventilu 15. Vycházeje od první spojovací polohy a na obr. 3c se řídicí ventil 15 pohybuje působením ovladače do spojovací polohy d. V důsledku toho odpadá tlak p. v řídicím prostoru počínaje od hodnoty phd (viz obr. 3a). Jakmile tlak ρ,ο zůstává pod limitem, opouští vstřikovací jehla 19 sedlo 3 5 vstřikovací jehly a vstřikování začíná. Tento postup je patrný z pohledu na obr. 3a a 3b.

Na konci vstřikování je nastavovací člen 45 řídicího ventilu 15 uveden do spojovací polohy e, vyznačené na obr. 3c. V této spojovací poloze se škrcení proudu paliva od řídicího prostoru 11 do zpětného toku 17 paliva odehrává mezi tlačným pístem 49 a řídicí hranou 61. Tím se zvyšuje tlak p. v řídicím prostoru 11, jak je patrné z obr. 3a.

Je-li tlak p. v řídicím prostoru 11 dostatečně vysoký, pohybuje se nastavovací člen 45 do druhé spojovací polohy b. Jakmile řídicí ventil 1 5 dosáhne ventilového zdvihu c a tlačný píst 49 řídicí prostor 11 utěsní vůči zpětnému toku 17 paliva na řídicí hraně 61, působí tlačný píst 49 v řídicím prostoru 11 jako pístové vysokotlaké čerpadlo. Spojovací poloha e a ventilový zdvih c se nacházejí ve vzájemné bezprostřední blízkosti, takže v rozlišení, zvoleném na obr. 3c jsou téměř identické. Vytlačovací práce tlačného pístu 49 je znázorněna jako šrafovaná plocha 83 na obr. 3a. Protažená čára 85. představuje tlakový průběh řídicího ventilu podle dosavadního stavu techniky, kdežto čárkovaná čára 87 tlakový průběh řídicího ventilu 15 podle vynálezu.

é.)’. -Mety

Pl/Qčcý— 32½½

Claims

1. Řídicí ventil pro injektor (1) vstřikovacího systému paliva pro spalovací motory s pouzdrem, přičemž řídicí ventil (15) má nastavovací člen (45) a je ovládán ovladačem (37), přičemž pomocí řídicího ventilu (15) je možné vytvořit hydraulické spojení mezi zpětným tokem (17) paliva a řídicím prostorem (11) injektoru (1), vyznačující se tím, že nastavovací člen (45) je v činném spojení s tlačným pístem (49), že tlačný píst (49) hydraulicky odděluje řídicí prostor (11) od řídicího ventilu (15), dříve než je dosaženo spojovací polohy (b) řídicího ventilu (15), která hydraulicky odděluje řídicí prostor (11) od řídicího ventilu (15), a že zbývající nastavovací dráha řídicího ventilu (15) až k dosažení této spojovací polohy (b) slouží pro zvýšení tlaku v řídicím prostoru (11) tlačným pístem (49).

2. Řídicí ventil podle nároku 1, vyznačující se tím, že nastavovací člen (45) a vrtaný otvor (41) pouzdra (29) tvoří prstencový prostor (54), jehož první konec je v hydraulickém spojení se zpětným tokem (17) paliva a jehož druhý konec je v hydraulickém spojení s řídicím prostorem (11), a že nastavovací člen (45) je axiálně posouvatelný pomocí zdvihátka (55), vedeného v prvním vodicím otvoru (43) a má prostředek (51) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči řídicímu prostoru (11).

3. Řídicí ventil podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že nastavovací člen (45) má prostředek (53) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči zpětnému toku (17) paliva.

4. Řídicí ventil podle jednoho z nároků 2 a 3, vyznačující se tím, že tlačný píst (49) je spojen s nastavovacím členem (45) na jeho konci, odvráceném od zdvihátka (55), že koaxiálně s prvním vodicím otvorem (43) je na opačném konci prstencového prostoru (54) upraven druhý vodicí otvor (59) s řídicí hranou (61), a že druhý vodicí otvor (59) je, počínaje na řídicí hraně (61), uzavíratelný tlačným pístem (49).

5. Řídicí ventil podle jednoho z nároků 2 až 4, vyznačující se tím, že prostředky (53, 51) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči zpětnému toku (17) paliva a/nebo prostředky (51) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči řídicímu prostoru (11) mají těsnicí kuželku (53, 51) ve tvaru komolého kužele, uspořádanou koaxiálně s podélnou osou zdvihátka (55).

6. Řídicí ventil podle jednoho z nároků 2 až 5, vyznačující se tím, že mezi vrtaným otvorem (41) i řídicím prostorem (11) a zpětným tokem (17) paliva jsou vytvořeny těsnicí plochy (63, 65), které spolupůsobí s prostředky (51) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči řídicímu prostoru (11) a/nebo s prostředky k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči zpětnému toku (17) paliva.

7. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že je upravena vratná pružina (75), která působí na nastavovací člen (45) ve směru činnosti ovladače (37).

8. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že pouzdro (29) je provedeno jednodílné.

9. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že řídicím ventilem (15) je 2/3 řídicí ventil.

10. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že čelní strana zdvihátka (55), odvrácená od nastavovacího členu (45) a píst, ovládaný ovladačem (37), ohraničují tlakový prostor hydraulického převodníku, naplněný kapalinou.

v

11. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ovladačem (37) je piezoelektrický ovladač.

12. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že nastavovací člen (45) je rotačně symetrický, zejména v podstatě válcový.

13. Řídicí člen podle jednoho z nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že nastavovací člen (45) je vytvořen v kulovitém tvaru, a že prostředky (53) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči zpětnému toku (17) paliva a/nebo prostředky (51) k utěsnění prstencového prostoru (54) vůči řídicímu prostoru (11) jsou těsnicí čáry, probíhající na kulovém povrchu.

v

14. Řídicí ventil podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že vstřikovacím systémem paliva je vstřikovací systém se společným tlakovým zásobníkem.

15. Injektor (1) pro vstřikovací systém paliva pro spalovací motory s pouzdrem (29) a s řídicím ventilem (15) ovládaným ovladačem (37), přičemž pomocí řídicího ventilu (15) je možné vytvořit hydraulické spojení mezi zpětným tokem (17) paliva a řídicím prostorem (11) injektoru (1), vyznačující se tím, že řídicím ventilem je řídicí ventil (15) podle jednoho z předcházejících nároků.

16. Injektor (1) podle nároku 15, vyznačující se tím, že řídicí prostor (11) je ohraničen čelní plochou (33) vstřikovací jehly (19).