CZ2001194A3 - Trubka, zejména kouřová trubka se souosou odvětrávací trubkou - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká trubky, zejména kouřové trubky, která je opatřena soustřednou odvětrávaci trubkou. Vynález se rovněž týká součástí, které tvoří shora uvedenou trubku. Předmětná trubka je určena zejména pro připojení k vytápěcímu zařízení s vyrovnaným tahem kouřových plynů.

Dosavadní stav techniky

Při spalování každého paliva jakékoliv spalovací vytápěcí příslušenství spotřebovává vzduch (oxidační činidlo), který musí být do tohoto příslušenství přiváděn, přičemž vytváří produkty hoření, které musejí být odváděny pryč.

Způsob, jakým jsou tyto dvě funkce přivádění vzduchu a odvádění produktů hoření či spalování splněny, umožňuje určit typ instalovaného systému.

Hlavní rozdíl spočívá mezi otevřenými kouřovými zařízeními a vyváženými kouřovými zařízeními.

První uvedené zařízení odebírá vzduch, který potřebuje pro spalování, přímo z místnosti, ve které je toto zařízení instalováno. V tomto případě jsou produkty spalování odváděny trubkou s přirozeným tahem nebo mechanickým odsáváním.

··

Vyvážená kouřová zařízení odebírají oxidační vzduch přímo zvnějšku místnosti, ve které jsou instalovány, přičemž rovněž vypouštějí produkty spalování na toto místo. Takováto zařízení jsou proto zcela nezávislá z hlediska jejich provozu na větrání místnosti, což umožňuje lepší ovládání jejich účinnosti.

S použitím tohoto typu zařízení může být přivádění oxidačního vzduchu a odvádění kouřových plynů prováděno různými způsoby.

Pokud je zařízení umístěno v blízkosti obvodové zdi obydlí, může být zásobováno vzduchem a může vypouštět produkty spalování přes zeď prostřednictvím souosých trubek, z nichž každá má svou vlastní úlohu. Tento typ trubky, která je rovněž známa odborníkům z dané oblasti techniky jako sestava kouřového kanálu, je v daném případě vodorovný.

V případě spalovacího zařízení, vzdáleného od obvodových zdí, je uplatňován stejný princip, který však využívá dvou svislých souosých trubek, procházejících otvorem ve střeše. Vzduch může být rovněž přiváděn a kouřové plyny mohou být odváděny dvěma samostatnými trubkami, které jsou vodorovné a často rovnoběžné, popřípadě v alternativním uspořádání, kdy je jedna trubka vodorovná a druhá svislá.

Dvě soustředné trubky velkých rozměrů mohou sloužit pro několik zařízení s vyváženým kouřovým kanálem. To se týká zejména budov, obsahujících několik bytů nebo několik pater.

Těmito soustřednými trubkami jsou například dvě soustředné rovnoběžné kovové trubky, které jsou vzájemně vůči sobě přidržovány s využitím rozpěrných kusů. Pro vytvoření trubky je například do sebe zasunuto několik prvků, vytvořených ze dvou souosých trubek.

Přestože není vystavena příliš vysokým teplotám, je vnitřní trubka vystavena působení koroze. Je proto nutno používat vysoce jakostní slitiny pro výrobu této vnitřní trubky. Nezávisle na tom je však odolnost takové trubky časově omezena.

Podstata vynálezu

Úkolem předmětu tohoto vynálezu je vyvinout trubku pro vyvážený kouřový kanál, která bude odolná proti korozi. Tato trubka bude s výhodou vytvořena z několika prvků, které mohou být velmi rychle a snadno sestaveny.

Shora uvedeného úkolu bylo v souladu s předmětem tohoto vynálezu dosaženo vyvinutím trubky, zejména kouřové trubky se souosou odvětrávací trubkou, sestávající z několika prvků kouřové trubky, z nichž každý má vnitřní trubku a vnější trubku, které jsou spolu vzájemně spojeny prostřednictvím alespoň jednoho rozpěrného kusu nebo ekvivalentní součásti, přičemž jsou vždy dva prvky trubky spojeny dohromady.

Vnitřní trubka je trubkou, vyrobenou z keramického materiálu, a vnější trubka je trubkou, vyrobenou z kovového materiálu.

Vnitřní trubka je s výhodou delší, než vnější trubka.

• · · ·

S výhodou je zde uspořádáno pouzdro pro spojeni dvou přiléhajících vnějších trubek.

Každá vnitřní trubka má s výhodou na každém ze svých dvou konců alespoň jeden radiální výstupek, přičemž je keramické těsnění umístěno mezi dvěma přiléhajícími vnitřními trubkami, a přičemž jsou uspořádány upínací prostředky pro vzájemné upnutí radiálních výstupků dvou přiléhajících vnitřních trubek a pro stlačení těsnění.

Každá vnitřní trubka má s výhodou kruhový válcový celkový tvar a na každém ze svých konců má límec ve tvaru komolého kužele, rozšiřující se směrem k příslušnému konci, přičemž upínací prostředky sestávají ze v podstatě prstencovitého upínacího límce o průřezu ve tvaru písmene V a z upínacího šroubu nebo ekvivalentního prvku.

Každý prvek s výhodou obsahuje rozpěrný kus, tvořený prstencem, obklopujícím vnitřní trubku, ze kterého radiálně vyčnívají poutka nebo očka, která jsou s výhodou čtyři.

Vrcholky poutek nebo oček každého rozpěrného kusu jsou s výhodou uloženy v obvodové drážce, vytvořené ve vnitřní povrchové ploše vnější trubky.

Spojovací objímka je s výhodou podélně rozříznuta, přičemž dva okraje štěrbiny jsou spolu spojeny kloubovým spojovacím mechanizmem.

Vnější trubka má na svém vnějším čele obvodové vyboulení, odpovídající drážce a určené pro uložení rozpěrného kusu, přičemž každá vnější trubka je opatřena alespoň jedním vnějším obvodovým vyboulením, uspořádaným v blízkosti jednoho konce vnější trubky, přičemž objímka je opatřena dvěma vnitřními drážkami, z nichž každá drážka odpovídá vyboulení na vnější trubce.

V souladu s dalším aspektem předmětu tohoto vynálezu byl dále rovněž vyvinut trubkový prvek, určený zejména pro konstrukci kouřové trubky pro vyvážený kouřový systém, obsahující vnitřní trubku a vnější trubku, které jsou ve správné poloze vzájemně vůči sobě udržovány prostřednictvím alespoň jednoho rozpěrného kusu, přičemž vnitřní trubka je trubkou, vyrobenou z keramického materiálu, a vnější trubka je trubkou, vyrobenou z kovového materiálu, přičemž vnitřní trubka je delší, než vnější trubka.

Vnitřní trubka má s výhodou kruhový válcový celkový tvar, přičemž je na každém ze svých konců opatřena límcem ve tvaru komolého kužele, rozšiřujícího se směrem k příslušnému konci.

Shora uvedené uspořádání umožňuje použití keramické vnitřní trubky, která je odolná vůči korozi, spolu s kovovou vnější objímkou pro odvětrávání vnitřní trubky.

Každý trubkový prvek obsahuje rozpěrný kus, který je u výhodného provedení vytvořen prstencem, obklopujícím vnitřní trubku, ze kterého radiálně vystupují s výhodou čtyři očka. Tato očka mohou být rovněž tři nebo případně dvě, což může být postačující, přičemž však musejí být dodrženy přesné výrobní tolerance za účelem zaručení, že vnitřní a vnější trubky budou udržovány ve správné poloze vzájemně vůči sobě.

---- -- -- ·· · * · * · · · ··«>

J J · J · ··· » » fr * * b * to · to toto £ • * * · · to» toto to to to

Proto je počet čtyř oček velice dobrým kompromisem mezi požadavky na mechanické přidržování a požadavky na hospodárnost výroby.

Vrcholky oček každého rozpěrného kusu jsou s výhodou uloženy v obvodové drážce, vytvořené ve vnitřní povrchové ploše vnější trubky.

Vnitřní trubka a vnější trubka tak mohou být velmi snadno vzájemně spojeny zaklapnutím.

Objímkou pro spojení dvou přiléhajících vnějších trubek může být například objímka, která je podélně rozříznutá, přičemž jsou oba okraje rozříznutého místa například spojeny prostřednictvím kloubového spojovacího mechanizmu.

Za tím účelem aby byla objímka správně umístěna na vnějších trubkách, které spojuje, může být vnější trubka například opatřena na svém vnějším čele obvodovým vyboulením, které odpovídá příslušné drážce, a které je určeno pro uložení rozpěrného kusu, přičemž je toto obvodové vyboulení s výhodou uspořádáno v blízkosti jednoho konce vnější trubky.

Objímka může být s výhodou opatřena dvěma vnitřními drážkami, přičemž každá tato drážka odpovídá vyboulení na vnější trubce. Objímka je tak správně umístěna na vnějších trubkách, přičemž kromě toho spolupráce mezi vybouleními a drážkami zajišťuje, že je objímka správně v osovém směru udržována na vnějších trubkách.

Předmět tohoto vynálezu se rovněž týká trubkového prvku, který může být například použit pro vytvoření kouřové trubky, která byla popsána výše.

Provedení trubkového prvku umožňuje dosáhnout velmi dobrého spojení mezi dvěma přiléhajícími vnitřními trubkami a umožnit dosažení velmi dobrého utěsnění, přičemž je sestavení a montáž velice rychlá a snadná.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude v dalším podrobněji objasněn na příkladech jeho konkrétního provedení, jejichž popis bude podán s přihlédnutím k přiloženým obrázkům výkresů, kde:

obr. 1 znázorňuje nárysný pohled v částečném řezu, zobrazující trubkový prvek podle tohoto vynálezu a dva konce přiléhajících trubkových prvků;

obr. 2 znázorňuje axonometrický pohled na upínací límec ve zvětšeném měřítku;

obr. 3 znázorňuje axonometrický pohled na rozpěrný kus v podstatě v tomtéž měřítku;

obr. 4 znázorňuje axonometrický pohled na spojovací objímku stále ve stejném měřítku;

obr. 5 znázorňuje pohled v podélném řezu na spojení mezi dvěma trubkovými prvky, přičemž řez je veden podél čáry V-V z obr. 6, a přičemž rozpěrný kus není znázorněn v řezu; a obr. 6 znázorňuje pohled v příčném řezu, přičemž řez je veden podél čáry VI-VI z obr. 5.

··. ··*·		• ·		•
		• ·	•	•	♦	• »
8	ί H· (	• ·	• ··	*	*	•
	* ·	• ♦	•	*
	·· »	·«	··			··«

Příklady provedení vynálezu

Na vyobrazení podle obr. 1 je znázorněn prvek, který je po sestavení s ostatními prvky určen k vytvoření kouřové trubky. Tento prvek sestává z vnitřní trubky 2 a z vnější trubky £, přičemž v blízkosti každého konce trubek 2 a _4 je uspořádán rozpěrný kus 6 pro udržování vnitřní trubky 2 v řádné poloze vzhledem k vnější trubce £.

Vnitřní trubka 2 má kruhový válcový celkový tvar. Na obou svých koncích je opatřena límcem ve tvaru komolého kužele. Základna tohoto komolého kužele o větším průměru vytváří koncové čelo vnitřní trubky 2, zatímco vrchol komolého kužele o menším průměru je připevněn ke kruhovému válcovému tělesu vnitřní trubky 2. Vnitřní trubka 2^ tak má tvar, který je otočně souměrný kolem osy 10, přičemž má na každém konci příčný plochý prstencovitý povrch 12. Vnější průměr tohoto příčného plochého prstencovitého povrchu 12 odpovídá většímu průměru límce S, zatímco vnitřní průměr tohoto příčného plochého prstencovitého povrchu 12 odpovídá vnitřnímu průměru vnitřní trubky 2.

Jak je zřejmé z vyobrazení na obr. 5, je na příčném plochém prstencovitém povrchu 12 vnitřní trubky 2_ vytvořena prstencovitá drážka 14, zatímco na protilehlém příčném plochém prstencovitém povrchu 12 je vytvořeno prstencovité žebro 16, které má doplňkový tvar k prstencovité drážce 14. Mezi každou soustavou vnitřních trubek 2 je upevněno těsnění vhodného tvaru, které není na vyobrazeních znázorněno. Toto těsnění je umístěno mezi dvěma příčnými plochými prstencovitými povrchy 12, z nichž jeden je opatřen

prstencovitou drážkou 14,

zatímco druhý je opatřen prstencovítým žebrem 16.

Přítomnost tohoto prstencovitého žebra 16 a této prstencovité drážky 14 umožňuje, aby byla vnitřní trubka 2 přesně umístěna vzhledem k další vnitřní trubce 2. Tento tvar je rovněž výhodný z hlediska utěsnění, dosahovaného těsněním, kterým je ploché těsnění, zaujímající v podstatě tvar příčných plochých prstencovitých povrchů 12. Toto těsnění je vyrobeno ze žáruvzdorné keramické tkaniny. Je umístěno mezi každou soustavou dvou k sobě přiléhajících vnitřních trubek 2^, které jsou přibližně vystředěny na ose 10.

Vnitřní trubka 2 je vyrobena z keramického materiálu na bázi jílu. Tato vnitřní trubka 2 je vyrobena například hydrostatickým lisováním.

Vnější trubka ý má rovněž kruhový válcový tvar. Její vnitřní průměr je větší, než je vnější průměr vnitřní trubky 2_, takže vnitřní trubka 2 může být uložena uvnitř vnější trubky £, přičemž je současně umožněno, aby vzduch cirkuloval kolem vnitřní trubky 2. Vnější trubka £ je kratší, než vnitřní trubka 2.

Vnější trubka _4 je vyrobena z kovového plechu. Její vnější povrchová plocha je na každém konci opatřena obvodovým vyboulením 18. Vnitřní drážka 20 odpovídá tomuto vnějšímu obvodovému vyboulení 18.

Rozpěrné kusy 6 umožňují, aby byla vnitřní trubka 2 udržována ve vystředěném stavu ve vnější trubce £. V důsledku toho jsou vnitřní trubka 2_ a vnější trubka £ uloženy zhruba

• ·		··		9 -»	99
• *		•	•	*	• 9	• ·
• >	•		•	··♦	9	9	•
• *	• ·	•		• 9 9	9		9
* *	•	•	•	9 »	9 9	•
	•	·»		99	99	• 9(9

soustředně kolem osy 10. Z hlediska délky trubek je vnější trubka £ rovněž vystředěna vzhledem k vnitřní trubce 2.

Rozpěrný kus 6 je podrobněji znázorněn ve větším detailu na vyobrazení podle obr. 3.

Tento rozpěrný kus 6 je opatřen prstencem 22 a čtyřmi poutky nebo očky 24 . Prstencem 22 je kovový pás, který je svinut tak, že má vnitřní průměr, který v podstatě odpovídá vnějšímu průměru vnitřní trubky 2. Jeden konec tohoto kovového pásu je opatřen štěrbinou nebo výřezem 26, zatímco druhý konec tohoto kovového pásu je opatřen zástrčkou 28. Šířka této zástrčky 28 je taková, že zástrčka 28 může být vložena do štěrbiny nebo výřezu 26. Prstenec 22 je upevněn kolem vnitřní trubky 2, přičemž je zástrčka 28 mimo štěrbinu nebo výřez 26. Za účelem připevnění prstence 22 k vnitřní trubce 2 se zástrčka 28 zasune do štěrbiny nebo výřezu 26 z vnitřní strany, načež se zástrčka 28 ohne směrem ven.

Poutka nebo očka pásku. Tento rovnoramenný trojúhelníku kovový trojúhelník.

jsou rovněž vyrobena pásek je ohnut tak, že vytváří

Základna tohoto rovnoramenného z kovového prstence 22. trojúhelníku je připevněna

Pro připevnění vnější povrchové k vnější povrchové ploše základny rovnoramenného ploše prstence použito například bodového svařování elektrickým může být obloukem.

Čtyři poutka nebo očka 24 jsou v podstatě shodná. Jsou připevněna k prstenci 22 tak, že jsou přesazena zhruba o 90° vzájemně vůči sobě, pokud je rozpěrný kus 6 na svém místě na vnitřní trubce 2. Výška poutek nebo oček 24 je taková, že pokud je prstenec 22 na svém místě kolem vnitřní trubky 2, * *

·· »'· • · · · * · » · · ·· · · • · · · · » · • · ·> ·'» ·»· pak vrchol rovnostranného trojúhelníku, tvořeného poutky nebo očky 24, může být uložen uvnitř vnitřní drážky 20, provedené na vnější trubce _4, čímž je dosaženo zaklapovacího připevnění. Pokud je tedy rozpěrný kus 6 na svém místě, tak zabraňuje nežádoucímu vzájemnému osovému pohybu vnitřní trubky 2 a vnější trubky 4.

Trubkový prvek je tak sestaven prostřednictvím umístění dvou rozpěrných kusů 6 na vnitřní trubku 2^ a následným zasunutím této vnitřní trubky 2, opatřené dvěma rozpěrnými kusy (5, do vnější trubky 4L Rozpěrné kusy 6 jsou umístěny tak, že je vnější trubka £ osově vystředěna vzhledem k vnitřní trubce 2. Jeden konec vnitřní trubky 2, zejména límec potom vyčnívá z každého konce vnější trubky _4.

Rozpěrné kusy 6 umožňují, aby byly vnitřní trubka 2 a vnější trubka _4 udržovány ve správné poloze vzájemně vůči sobě při přepravě trubkových prvků. Zaklapovací upevnění je dostatečně pevné k tomu, aby zabránilo jakémukoliv rozpojení vnitřní trubky 2 od vnější trubky £ při manipulaci s trubkovým prvkem.

Dva trubkové prvky jsou vzájemně spolu spojeny s použitím upínacího límce 30 a objímky 32. Upínací límec 30 je podrobněji znázorněn ve větším detailu ne vyobrazení podle obr. 2, zatímco na vyobrazení podle obr. 4 je podrobněji znázorněna ve větším detailu objímka 32.

Upínacího límce 30 je použito pro spojení dvou sousedním vnitřních trubek 2 a rovněž pro přitlačení těsnění, umístěného mezi těmito dvěma vnitřními trubkami 2. Upínací límec má torický prstencovitý celkový tvar, přičemž má

··» v průřezu tvar písmene V, a přičemž špička tohoto písmene V leží na vnější straně prstence. Upínací límec 30 je vyroben ze dvou částí, které mají v podstatě stejnou délku. Tyto dvě části jsou spolu kloubově upevněny na jednom konci prostřednictvím kloubu 34, přičemž jsou na svém druhém konci opatřeny očkem 36. Tato dvě očka 36 jsou opatřena otvory, takže mohou být připevněna prostřednictvím šroubu 38. Celková konstrukce upínacího límce 30 je pro odborníka z dané oblasti techniky zřejmá.

Upínací límec 30 musí umožnit, aby mohlo být těsnění řádně stlačeno. Za tím účelem je úhel, který svírají větve písmene V, tvořící průřez upínacího límce 30, menší, a s výhodou výrazně menší, než je dvojnásobek úhlu mezi příčným plochým prstencovitým povrchem 12 vnitřní trubky 2 a povrchem ve tvaru komolého kužele odpovídajícího límce 8^.

Pokud je upínací límec 30 na svém místě kolem dvou límců :8 vnitřních trubek 2, přičemž těsné utažení šroubů 38 umožňuje mechanické spojení mezi dvěma sousedními vnitřními trubkami 2 a rovněž umožňuje, aby těsnění, vložené mezi tyto dvě vnitřní trubky 2, bylo řádně stlačeno. Tím je dosaženo vodotěsného a vzduchotěsného mechanického spojení v důsledku utěsnění. Těsněním je suché těsnění, které za těchto podmínek sestavy je schopno odolávat vysokým teplotám a chemickému působení kyselin.

Objímka 32, znázorněná na vyobrazení podle obr. 4, je určena pro spojení dvou vnějších trubek £ pro účely vytvoření odvětrávací trubky, vytvářející spojitý prostor kolem vnitřní trubky 2. Tato objímka 32 má kruhový válcový tvar, přičemž je opatřena osovou štěrbinou 40. Dva okraje 42 osové štěrbiny 40 ·· **♦*! ·· ·♦ ·♦ • * * · · « · · · • } · · ♦ ·♦· · · • · · · 9 * · ··« · • · ♦ ···» · · ·♦ · ·<* ·· ·» · jsou spojeny kloubovým spojovacím mechanizmem 44, který umožňuje, aby tyto dva okraje 42 byly umístěny těsně u sebe nebo aby byly od sebe vzdáleny. Mechanizmus tohoto typu je pro odborníka z dané oblasti techniky zřejmý.

Shora uvedený kloubový spojovací mechanizmus 44 obsahuje dvě ramena. První rameno je uspořádáno tak, že se může otáčet kolem čepu, umístěného v blízkosti jednoho okraje 42 tak, že je rovnoběžný s tímto okrajem 42. Druhé rameno je rovněž uspořádáno tak, že se může otáčet kolem čepu, rovnoběžného s druhým okrajem 42 a umístěného v blízkosti tohoto druhého okraje 42. Druhý konec druhého ramene je svou částí připevněn prostřednictvím třetího čepu, rovnoběžného s prvními dvěma čepy, k prvnímu rameni. Je tak vytvořen trojúhelník, který může být deformován s využitím dvou ramen. Působením na první rameno je možno měnit délku základny trojúhelníku, což způsobuje, že dva okraje 42 osové štěrbiny 40 se k sobě přibližují nebo se od sebe vzdalují. V důsledku toho je možno provádět upnutí. Takovéto ústrojí je pro odborníka z dané oblasti techniky zcela zřejmé.

Na své vnitřní povrchové ploše v blízkosti každého konce je objímka 32 opatřena obvodovou drážkou 4 6. Tyto dvě obvodové drážky 46 jsou od sebe vzdáleny o délku, která odpovídá vzdálenosti dvou obvodových vyboulení 18 dvou sousedních vnějších trubek £, pokud jsou příslušné vnitřní trubky 2 spojeny k sobě. Je zcela pochopitelné, že tvar obvodové drážky 46 odpovídá tvaru obvodového vyboulení 18.

Objímka 32 je s výhodou vyrobena ze stejného materiálu jako vnější trubky 4^.

444 • 4 4 · ·44 • 4444· 4 «

4* 4 * * * * * * * * ·· · 4 4 44 4 4 4 4 4

Dva trubkové prvky mohou být spolu vzájemně spojeny velmi rychle. Jediné, co je ve skutečnosti nutno provést, je umístit těsnění na příčný plochý prstencovitý povrch 12 vnitřní trubky 2, umístit druhou prstencovitou trubku na toto těsnění a upevnit upínací límec 30. Poté se připevní objímka 32 za účelem zajištění spojitého prostoru mezi dvěma vnějšími trubkami Trubka může být takto sestavena velmi rychle.

Takto zkonstruovaná trubka má tu výhodu, že je odolná vůči korozi. Jelikož použité těsnění je perfektně těsné, nejsou vnější kovové trubky vystaveny působení kouřových plynů, procházejících vnitřním prostorem vnitřních trubek 2.

Je zcela pochopitelné, že předmět tohoto vynálezu není omezen pouze na shora popsané výhodné provedení, které zde bylo uvedeno formou neomezujícího příkladu. Předmět tohoto vynálezu naopak zahrnuje veškeré své alternativní formy, které spadají do rozsahu dále uvedených patentových nároků.

Jak vnitřní trubka, tak i vnější trubka mohou mít pochopitelně i jiné tvary. Pro tyto trubky není závazné, aby měly kruhový průřez. Mohou tedy mít pochopitelně čtvercový, mnohoúhelníkový, jakož i jiný průřez.

Systém spojování vnitřních trubek může být rovněž zcela odlišný od originální formy spojení, která byla shora popsána. Vnitřní trubky mohou být například spojovány vzájemným zasouváním do sebe, jak je popsáno například v patentovém spise EP 0 424 617.

	bb	*bbb bb	bb bb	b
	v	*	b b b	• · b	b>
15	•	b	• b b	bbb b b	9
• b • *	* bbb ♦ b b	b bbb b b b b b	b b
	bb	• bb	bb bb	b»·

Vnější trubkách s příslušných mechanizmus, objímka nemusí být nutně umístěna na vnějších použitím odpovídajících obvodových drážek a obvodových vyboulení. Stejně tak upevňovací použitý na této objímce, může být zcela odlišný.

Claims (8)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Trubka, zejména kouřová trubka se souosou odvětrávací trubkou, sestávající z několika prvků kouřové trubky, z nichž každý má vnitřní trubku (
2. 2) a vnější trubku (4), které jsou spolu vzájemně spojeny prostřednictvím alespoň jednoho rozpěrného kusu (6) nebo ekvivalentní součásti, přičemž jsou vždy dva prvky trubky spojeny dohromady, vyznačující se tím, že vnitřní trubka (2) je trubkou, vyrobenou z keramického materiálu, a vnější trubka (4) je trubkou, vyrobenou z kovového materiálu, vnitřní trubka (2) je delší, než vnější trubka (4), a je zde uspořádáno pouzdro (32) pro spojení dvou přiléhajících vnějších trubek (4).

   2. Trubka podle nároku 1, vyznačuj ící se tím, že každá vnitřní

   trubka (2) má na každém ze svých dvou konců alespoň jeden radiální výstupek (8), přičemž je keramické těsnění umístěno mezi dvěma přiléhajícími vnitřními trubkami (2), a přičemž jsou uspořádány upínací prostředky pro vzájemné upnutí radiálních výstupků (8) dvou přiléhajících vnitřních trubek (2) a pro stlačeni těsnění.
3. 3. Trubka podle nároku 2, vyznačující se tím, že každá vnitřní trubka (2) má kruhový válcový celkový tvar a na každém ze svých konců má límec (8) ve tvaru komolého kužele, ·· *♦>· ♦ » » 9 9

   9 9 • ·« • ···· • * ·· • · ·· ·· ·· •♦ •· •9 rozšiřující se směrem k příslušnému konci, přičemž upínací prostředky sestávají ze v podstatě prstencovitého upínacího límce (30) o průřezu ve tvaru písmene V a z upínacího šroubu (38) nebo ekvivalentního prvku.
4. 4. Trubka podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačující se tím, že každý prvek obsahuje rozpěrný kus (6), tvořený prstencem (22), obklopujícím vnitřní trubku (2), ze kterého radiálně vyčnívají poutka nebo očka, která jsou s výhodou čtyři.
5. 5. Trubka podle nároku

   4, vyznačující se tím, že vrcholky poutek nebo oček (24) každého rozpěrného kusu (6) jsou uloženy v obvodové drážce (20), vytvořené ve vnitřní povrchové ploše vnější trubky (4).
6. 6. Trubka podle jednoho z nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že spojovací objímka (32) je podélně rozříznuta, přičemž dva okraje (42)

   štěrbiny (40) jsou spolu spojeny kloubovým spojovacím mechanizmem (44) • 7. Trubka podle nároků 5 a 6, vyznačuj i c í se tím, že vnější trubka (4)

   má na svém vnějším čele obvodové vyboulení (18), odpovídající drážce (20) a určené pro uložení rozpěrného kusu (6), přičemž každá vnější trubka (4) je opatřena alespoň jedním vnějším obvodovým vyboulením, uspořádaným v blízkosti jednoho konce vnější trubky (4), přičemž objímka (32) je opatřena dvěma vnitřními drážkami (46), z nichž každá drážka (46) odpovídá vyboulení na vnější trubce (4).

   ·· ·· »· 9 18 9 » • · * · » ♦ · · · • ··♦ 9 9 • · • 9 • • 9 • * ·· • · · · • · r • ·· • ♦ • · ·· • 9 9 • 9 ·· • e • ··
7. 8. Trubkový prvek, určený zejména pro konstrukci kouřové trubky pro vyvážený kouřový systém, obsahující vnitřní trubku (2) a vnější trubku (4), které jsou ve správné poloze vzájemně vůči sobě udržovány prostřednictvím alespoň jednoho rozpěrného kusu (6), vyznačující se tím, že vnitřní trubka (2) je trubkou, vyrobenou z keramického materiálu, a vnější trubka (4) je trubkou, vyrobenou z kovového materiálu, přičemž vnitřní trubka (2) je delší, než vnější trubka (4).
8. 9. Prvek podle nároku 8, vyznačující se tím, že vnitřní trubka (2) má kruhový válcový celkový tvar, přičemž je na každém ze svých konců opatřena límcem (8) ve tvaru komolého kužele, rozšiřujícího se směrem k příslušnému konci.