CZ20004882A3 - Sole structure for a shoe or an innersole - Google Patents

Description

Oblast vynálezu

Vynález se týká struktury podešve nebo vložky pro botu s vrchní vrstvou, která je difuzně otevřená a další pod ní ležící vrstvou, která sestává z vlákenného materiálu s nasákavými vlákny, jakož i způsobu k jejich výrobě.

Dosavadní stav techniky

Struktura podešve je ve smyslu vynálezu chápána jako část boty nacházející se pod chodidlem uživatele, která může být také vytvořena jako vložka. Nohy lidí, zejména jejich chodidla, jsou pokládána za části těla s vysokým výdajem potu. Toto je problematické, neboť nohy jsou často dlouhé hodiny uzavřeny v botách, které jsou v protikladu k ostatním částím oblečení jen těžko přístupné pro intenzivní čistění, stím následkem, že v botách částečně vzniká značný vývoj zápachu. Protože boty jsou ktomu dimenzovány tak že zabraňují vnikání vlhkosti, je sotva k podivu, že se jen pomalu daří odvádění vlhkosti vzniklé pocením nohou. Vnitřek bot je proto často vlhký, takže tam vzniká atmosféra, v které se dobře množí bakterie a houby. Zranění na nohách, jako například puchýře, se v tomto prostředí hojí jen pomalu.

K řešení těchto problémů jsou známé vložky, které mohou přijímat vlhkost. Takové vložky mohou být do boty vloženy a čas od času vyměněny. V evropské patentové přihlášce EP 0 693 259 A2 je popsáno takové uspořádání vložky, v kterém jsou jednotlivé vyměnitelné prvky umístěny přibližně tam, kde se na noze nachází nejvíce potních žláz. Také vyměnitelné prvky mají známé přednosti vložek. Ve WO 97/40717 je navržena struktura podešve u které je při nejméně třívrstvé struktuře pamatováno na absorpční vrstvu, která slouží k nasávání potu. Jeho odstranění se provádí vypráním

podešve. US-A-4 461 099 konečně pamatuje na použití třívrstvé podešve, u které se absorpce uskutečňuje mezivrstvou z aktivního uhlí. Avšak v současné době není známa žádná struktura podešve, která by byla sto přijmout a od chodidla odloučit mnoho vlhkosti, vlhkost při tom rychle z oblasti chodidla odvést a při nepoužívání bot vlhkost opět odevzdat do okolí.

Vynález si naproti tomu dal za úkol vytvořit strukturu podešve, která má všechny tyto vlastnosti a při tom je jednoduše vyrobitelná.

Podstata vynálezu

Tento úkol je podle vynálezu vyřešen tím, že struktura sestává ze dvou vrstev a tyto jsou spolu vpichovány.

Základní ideou vynálezu je vytvořit spodní vrstvu ze savých vláken k akumulování vlhkosti a nad ní uspořádat vrchní vrstvu, která oddělí vlhkost od chodidel. Aby byla vlhkost při nepoužívání bot uvolněna, musí být vrchní vrstva difuzně otevřená. K tomu jsou obě vrstvy spolu spojeny vpichováním, takže se ve vrchní vrstvě nacházejí nasákavá vlákna, která vlhkost přijímají a na základě své nasákavosti odvádějí do spodní vrstvy. Nasákavá vlákna tedy působí jako kanály, které odstraňují vlhkost z horní vrstvy. Struktura podešve podle vynálezu je tedy savá aniž je na povrchu vlhká, přičemž vlhkost se může ještě lehce odpařit. Mimo to se dá snadno vyrobit.

K urychlení přepravy vlhkosti z horní vrstvy by nasákavá vlákna měla být dalekosáhle do vrchní vrstvy vpíchnuta, tedy nad střed horní vrstvy, nebo dokonce přímo až pod vrchní stranu vrchní vrstvy. Aby byla vlhkost od chodidel oddělena, neměla by nasákavá vlákna přímo být ve spojení s chodidly, tedy ne docela dosahovat až k vrchní straně vrchní vrstvy.

Ve výhodné podobě vynálezu je vrchní vrstva tvořena rounem. Takovýto materiál se příjemně nosí a mimoto se dá dobře vpichovat. Zpracování takovéto vrchní vrstvy je tedy jednoduché. Jako materiál se k tomu účelu

doporučuje především PES (polyester) nebo syntetické materiály. Tato vlákna jsou difózně otevřená a u podešví se už osvědčila.

Také spodní vrstva je zprávě jmenovaných důvodů svýhodou tvořena rounem, které ovšem musí být savé. Jako materiály se doporučují zejména viskózová střiž, polyamid, nebo bavlna.

Vrstvy struktury podešve podle vynálezu jsou v ideálním případě dosti silné, že vrchní vrstva dobře oddělí vlhkost od chodidel a spodní vrstva může dostatečná množství vlhkosti akumulovat. Při tom by neměla být celková struktura podešve příliš těžká a také ne tak silná, aby podešev vesměs působila houbovitě. Aby byly tyto vlastnosti splněny, má spodní a vrchní vrstva pokud možno plošnou hmotnost od 300 do 400 g/m².

Oblast použití pro strukturu podešve podle vynálezu je rozličný. Dá se použít jak ve vycházkových botách se stélkou nebo bez ní, v horolezeckých, turistických, nebo lyžařských botách, jakož i ve sportovních botách a pryžových holínkách. Přínos je možný jak u pánských, tak u dámských bot. K tomu může být struktura podešve v botě integrována, nebo najít použití jako od boty oddělená vložka. Z toho vyplývají příslušné tvary pro vložky nebo strukturu podešví. Aby byl postup výroby rozdílných podešví přesto utvářen podobně, vynález navrhuje aspoň v jedné z obou vrstev použít tvarovatelný materiál a strukturu podešve tvarovat. Vhodný je zde zejména podíl tavitelných vláken v jedné, nebo v obou vrstvách. Struktura podešve se nechá při působení tepla razit a potom může dodatečně sloužit jako nosič stélky. Podle oblasti použití jsou možná rozdílná ražení.

Materiály, které jsou pro strukturu podešve podle vynálezu navrhovány, zejména rouna, mají takovou vlastnost, že v nich může třením vzniknou elektřina, takže se struktura podešve podle okolností nabije. K odvedení tohoto náboje se navrhuje vnést aspoň do jedné vrstvy vodivá vlákna, zejména z oceli nebo uhlíku. K tomu může být vodivými vlákny vytvořen elektrický

kontakt mezi člověkem a zemí, takže statické náboje člověka jsou stále odváděny. Tím se dá zabránit elektrickým ranám, které by mohl člověk na základě statického náboje zakusit. Při použití odpovídajících bot také nenastanou poškození zejména elektronických přístrojů, která mohou vzniknout při zpracování staticky nabitým člověkem. Vpichováním mohou být vodivá vlákna, která jsou uplatněna jen v jedné vrstvě, zavedena do druhých vrstev.

Vynález dále navrhuje způsob výroby struktury podešve. Při tom jsou obě vrstvy položeny na sebe a následně společně vpichovány. Postup výroby je jednoduchý a umožňuje při tom výrobu kvalitních podešví.

Další předmět vynálezu je tvarovaná podešev. Tato vlastnost je dosažitelná podílem tvarovatelného materiálu v jedné z vrstev. Tvarování se provádí pokud možno po vpichování, protože tvarovaná struktura podešve se dá jen těžko vpichovat. Struktura podešve může být také dodávána výrobci bot v netvarovaném stavu a teprve výrobcem bot tvarována, což je zejména při použití tavitelných vláken dobře možné.

obrázků na vvkresec/?

Další podrobnosti, význaky a přednosti se dají vzít z následující časti popisu, v které je příklad provedení vynálezu blíže vysvětlen na základě obrázku v schematickém provedení. Obrázek ukazuje svislý řez strukturou podešve podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Struktura podešve podle vynálezu sestává z vrchní vrstvy 1 a spodní vrstvy 2, které jsou spolu vpichovány. Vrchní vrstva 1 je difuzně otevřená a spodní vrstva 2 obsahuje nasákavá vlákna 3, na obrázku jen naznačená, která jsou vpichováním částečně zavedena do vrchní vrstvy. Nasákavá vlákna 3 tam

působí jako kanály, které odvádí vlhkost vznikající pod vložkou do spodní vrstvy. Nejsou-li boty nošeny, vlhkost tak může ze spodní vrstvy 2 vystoupit difuzně otevřenou vrchní vrstvou 1. Tím je možné rychlé vysušení podešve. Struktura podešve podle vynálezu může výt vytvořena jako výměnná vložka, nebo být v botě integrována.

Claims (11)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1.

   Struktura podešve nebo vložky pro botu^ svrchní vrstvou (1), která je difuzně otevřená, a další pod ní ležící vrstvou (2), která sestává z vlákenného materiálu s nasákavými vlákny (3), vyznačující se tím, že struktura sestává ze dvou vrstev (1, 2) a obě vrstvy (1, 2) jsou vzájemně spojeny vpichováním.
2. 2. Struktura podešve podle nároku ly vyznačuj ící se tím, že obě vrstvy (1,2) jsou vzájemně spojeny vpichováním tak, že část nasákavých vláken (3) je zavedena až ke středu vrchní vrstvy (1), s výhodou až přímo pod vrchní stranu vrchní vrstvy (1), nikoliv však až k ní.
3. 3. Struktura podešve podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že vrchní vrstva (1) je rouno, zejména z PES, nebo syntetických materiálů.
4. 4. Struktura podešve podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní vrstva (2) je rouno zejména zviskózových vláken, polyamidu, nebo bavlny.
5. 5. Struktura podešve podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní vrstva (2) a nebo vrchní vrstva (1) má plošnou hmotnost od 300 do 400 g/m².
6. 6. Struktura podešve podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní vrstva (2) a nebo vrchní vrstva (1) vykazuje podíl tvarovatelných materiálů, zejména z tavitelných vláken a struktura podešve je tvarovaná.
7. 7. Struktura podešve podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že spodní vrstva (2) a nebo vrchní vrstva (1) obsahuje podíl elektricky vodivých vláken, zejména z uhlíku nebo oceli.

   φφ ··· ·· · φ · í * · * · · · Z Z * *··· ·* ·· ···· «· ···
8. 8. Způsob výroby struktury podešve podle jednoho z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obě vrstvy (1, 2) se na sebe položí a následně se vpichují.
9. 9. Způsob podle nároku 8, vyznačující se tím, že spodní vrstva (2) a/nebo vrchní vrstva (1) obsahuje podíl tvarovatelného materiálu a struktura podešve se po vpichování tvaruje.
10. 10. Způsob podle nároku 9, vyznačující se tím, že použitím tavitelných vláken se struktura podešve po vpichování pomocí tepelného nárazu, zejména pomocí horkého vzduchu, sráží a následně nastává tvarování.
11. 11. Způsob podle jednoho z nároků 8 až 10, vyznačující se tím, že před tvarováním nebo po něm se jednostranně nebo oboustranně nanáší kašírovací vrstva.