CZ20004814A3

CZ20004814A3 - Způsob zpracování kalu

Info

Publication number: CZ20004814A3
Application number: CZ20004814A
Authority: CZ
Inventors: Marc Joseph Henri Remy; Régis Patrick Marie Hervé Poisson; Eric Judenne
Original assignee: S. A. Lhoist Recherche Et Developpement
Priority date: 1998-07-09
Filing date: 1999-06-23
Publication date: 2001-12-12
Also published as: NO20010106D0; BE1012066A3; WO2000002823A1; DE69904188D1; HUP0103663A2; DE69904188T2; AU4354499A; SK20392000A3; EP1098856A1; DK1098856T3; CZ293086B6; SK284212B6; PL345492A1; ATE228485T1; EE200100016A; NO20010106L; EP1098856B1

Description

Způsob zpracování kalu

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu zpracování kalu. Tento způsob zahrnuje :

- plnění kalu pro zpracování do mísícího zařízení,

- přidání alespoň jednoho alkalického činidla do zpracovávaného kalu,

- důkladné promíchání kalu s alespoň jedním alkalickým činidlem, a

- odvedení zpracovaného kalu z mísícího zařízení,

- dávkování alespoň jednoho alkalického činidla.

Dosavadní stav techniky

Podle příslušných předpisů, ale i z praktických důvodů se musí kaly před vyvezením z čistících stanic zpracovat. Jedním ze způsobů jejich zpracování je vápnění.

Vápnění kalů v čistících stanicích má několik pozitivních účinků : jejich stabilizaci zastavením fermentace, vyloučení většiny stopových prvků kovů, vytvoření nové struktury po vysušení, jejich zhodnocení obohacením o vápník a likvidací patogenních mikroorganizmů (DEWANDRÉ et al. Le chaulage des boues. L'eau, industrie, les nuisances, 1994, 174, 4648).

Při provádění této techniky se však množství přidávaného vápna převážně odhaduje a ve většině případů dochází k tomu, že dávka vápna je větší nebo menší než optimální. Příliš malá dávka vápna způsobí provozovateli čistírny potíže : nemá pro kaly legální odbyt (není dostatečně zbaveno patogenních organizmů a nemůže být využito v zemědělství, nebo obsah sušiny není natolik dostatečný, aby kal mohl být naložen a odvezen), šíří se zápach a dochází ke konfliktům s okolními obyvateli a se zemědělci. Užití nadbytečného množství vápna vede ke zvýšeným výdajům na jeho zpracování.

Postupná ztráta obsahu vápníku po zpracování kalu je dalším známým problémem, který je způsoben nekontrolovaným vápněním kalů. Jestliže jsou kaly určeny ke zhodnocení v zemědělství, je jejich rovnoměrné složení (A, P, K, Ca,....) jedním z hlavních kriterií kvality, která je sledována nejen zemědělci, ale také příslušnými právními předpisy.

• 99

-2Je také známo, že určení obsahu sušiny si vyžaduje přibližně 24 hodin. V současné praxi se obsah sušiny v čistících stanicích stanoví takto : zváží se vzorek kalu, poté se 15 až 20 hodin suší při teplotě 105°C a znovu se zváží. Tímto zdlouhavým a drahým způsobem se stanoví obsah sušiny kalu ke zpracování a zároveň se rozhodne o množství alkalického činidla, které bude do kalu přidáváno. Další nevýhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že v průběhu 24 hodin se mohou vlastnosti kalu změnit a v důsledku toho i množství přidávaného vápna nemusí být optimální.

Způsob, který byl zmíněn v úvodu této Části, je popsán v dokumentu US-A-5401402. Podle tohoto patentu se kal mísí ve šnekové míchačce s nehašeným vápnem. Kal odchází ze šneku míchačky ve tvaru granulí. Množství přidávaného vápna je řízeno a kontrolováno v závislosti na výšce kalu v míchačce nebo v závislosti na momentu jeho tření na šneku. Nevýhodou tohoto způsobu je velká citlivost na změny sušiny kalu před jeho zpracováním a na kolísání reaktivity použitého vápna. Je obecně známo, že oba tyto parametry mohou být velmi variabilní, a proto lze tento způsob považovat za nepřesný. Na začátku míchání je možné stanovit množství přidávaného vápna pouze přibližně. Potřebné množství vápna se tedy přidává až následně a stále dodatečně, z čehož je zřejmé, že je nemožné účinně kontrolovat optimální dávkování, které by zajistilo potřebné vlastností zpracovaných kalů.

Dosavadní technika užívá různé způsoby měření Teologických vlastností kašovitých hmot a zejména kalů. Mezi různými způsoby můžeme jmenovat penetrometrii a měření tažením (viz A. POITOU et al., Intemational Workshop, The Rheologyy of sludges, Bari, 17. březen 1997). Základní výzkumy provedené s kaly prokázaly exponenciální vztah mezi jejich kohezí a obsahem sušiny (viz např. K. WICHMAN et al., Mechanical properties of waterwork sludges-shear strenght, Wat. Sci. Těch., Vol. 36, n° 11, str. 43-50, 1997 ; S. GAZBAR, Evaluation et amélioration des performances des procédés de déshydratation mécanique des boues rísiduaires, doktorandská práce přijatá 13. 12. 1993 v Institut Nationale Polytecnique vLorraine ; J.-P. TISOT a J.-M. ABADIE, Characterisation of sludge and geometrical properties, Intemational Workshop, The Rheologyy of sludges, Bari, 17. březen 1997).

Podstata vynálezu

Podstatou vynálezu je způsob zpracování kalu, který je jednoduchý, umožňuje zohlednit kolísání obsahu sušiny v nezpracovaném kalu a tím určit přesné množství přidaného alka9 9

...........

• · 9··· ····:

• · 9 9···9·· ·* ···· 99 ·9 ··9·»

-3lického činidla, a to od samého počátku zpracování kalu. Způsob podle vynálezu umožní zpracovat kal tak, aby finální produkt vykazoval předem určené vlastnosti a zejména jeho koheze odpovídala minimální kohezi stanovené pro další manipulaci se zpracovanými kaly a/nebo obsah sušiny odpovídal příslušným předpisům z hlediska uložení kalů nebo jejich využití pro zhodnocení zemědělské půdy.

Způsob podle vynálezu se vyznačuje tím, že mimo jiné obsahuje :

- krok změření alespoň jedné míry koheze kalu pro zpracování před nebo v průběhu jeho plnění do mísícího zařízení,

- v závislosti na uvedené alespoň jedné změřené míře koheze kalu ke zpracování krok přidání alespoň jednoho alkalického činidla za účelem dosažení předem stanovené koheze nebo obsahu sušiny zpracovávaného kalu.

Jednoduchým měřením koheze kalu, např. penetrační zkouškou nebo tažením, se snadno a rychle stanoví obsah sušiny. Toto měření, které se může provést před zpracováním kalu a tedy ještě před krokem jeho míchání, umožní stanovit množství přidávaného činidla tak, aby kal po zpracování měl předurčenou míru koheze a tedy předurčený obsah sušiny. Dávkování činidla předpokládá předurčit výsledný obsah sušiny na základě funkce Ci = f (Si), kde Ci představuje míru koheze kalu před zpracováním a Si obsah jeho sušiny. Po volbě požadovaného obsahu sušiny S₂ se stanoví odpovídající množství přidávaného činidla.

Je třeba poznamenat, že stejné množství přidaného alkalického činidla, např. nehašeného vápna, způsobí větší zvýšení suchosti než přidání inertní fáze. Alkalickým činidlem podle vynálezu je každá látka, která může zvýšit suchost kalu přínosem sušiny a snížit množství vody v kalu a to v důsledku :

1. spotřeby vody chemickou reakcí, např. vytvořením hydroxidu vápenatého v případě užití nehašeného vápna.

2. významného odpaření vody, které je způsobeno uvolněným teplem vlivem exotermické reakce mezi alkalickým činidlem a vodou.

3. vsáknutím vody do pórů vytvořeného hydroxidu.

Provádění způsobu podle vynálezu výhodně obsahuje :

změření alespoň jedné míry koheze kalu v průběhu nebo po jeho zpracování,

- porovnání každé této změřené hodnoty koheze s předurčenou hodnotou pro zpracovaný kal a • ·

- v závislosti na uvedeném porovnání případné upravení množství přidaného alespoň jednoho alkalického činidla za účelem dosažení předurčené míry koheze.

Takový postup umožňuje mimořádně přesně kontrolovat provádění způsobu zpracování kalů i za předpokladu, že výchozí vlastnosti kalů se budou měnit. Způsob podle vynálezu může výhodně obsahovat krok určení obsahu sušiny na základě měření koheze, a to ať se jedná o výchozí měření nebo přidaná měření, pomocí výše uvedeného přímého vztahu mezi kohezí a obsahem sušiny. Porovnání hodnot se tedy provádí mezi jednotlivými obsahy sušiny.

Zvláště výhodné provádění způsobu podle vynálezu obsahuje :

- měření vzorku kalu před zpracováním, které obsahuje určení specifického vztahu mezi mírou jeho koheze a obsahem sušiny,

- volba předurčené míry koheze a obsahu sušiny a

- v závislosti na uvedeném vztahu mezi kohezí a obsahem sušiny dávkování předem stanoveného množství alespoň jednoho alkalického činidla tak, aby bylo dosaženo předurčených hodnot zpracovaného kalu.

Tento způsob je zvláště výhodný v případě, jestliže vlastnosti kalu nejsou před jeho zpracováním známé, což je příznačné zejména u organických kalů, jejichž vlastnosti jsou často nepředvídatelné. Předběžným vzorkem, který je snadno proveditelný např. měněním vlhkosti kalu, můžeme postupným měřením vytvořit křivku hodnot kalu, která znázorňuje příznačný vztah jeho koheze a sušiny. Právě tento funkční vztah bude využit při zpracování kalů podle vynálezu a umožní jednoduchým způsobem zohlednit změny hodnot sušiny zpracovávaného kalu.

Zdokonalený způsob provádění vynálezu obsahuje

- před zpracováním kalu pořízení jeho vzorků přidáváním různého množství alespoň jednonoho alkalického činidla. Vzorkováním se určí pro zpracovávaný kal specifický vztah mezi jeho mírou koheze a obsahem sušiny a

- případné upřesnění množství přidaného alkalického činidla s odkazem na tento specifický vztah tak, aby výsledné hodnoty odpovídaly hodnotám, které byly předem stanoveny.

Tento postup umožní s vysokou přesností a případně automaticky dosáhnout požadované míry koheze zpracovaného kalu.

• ·

4 • 4 4 · • · • · · ···· « · I ·· ···· 4· 44 Φ4 ···

-5Výhodný postup provádění způsobu podle vynálezu obsahuje :

- zpracování kalu v prvém kroku míchání s alespoň jedním alkalickým činidlem a ve druhém kroku míchání kalu s alespoň jedním alkalickým činidlem a/nebo inertní přísadou a

- alespoň v jednom z těchto kroků alespoň jedno měření míry koheze zpracovávaného kalu a případně úpravu množství přidávaného alkalického činidla, případně inertní přísady tak, aby sledované hodnoty zpracovaného kalu odpovídaly předem zvoleným hodnotám.

Způsob podle vynálezu umožňuje jednoduchým způsobem zpracovat kaly, jejichž složení bude vyváženější, zejména pro jejich využití při zúrodnění půdy.

Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude blíže objasněn popisem příkladů jeho provádění s odkazy na výkres, na kterém znázorňuje:

obr. 1 - prvý příklad provedení způsobu podle vynálezu obr. 2 - vztah koheze - obsah sušiny v případě městských kalů obr. 3 - vztah koheze - obsah sušiny před zpracováním těchto kalů obr. 4 a 5 - dva jiné příklady provedení způsobu podle vynálezu obr. 6 - vývoj míry koheze v závislosti na obsahu sušiny podle které bylo přidáno nehašené vápno (černé čtverečky) nebo inertní fáze (bílé trojúhelníky) obr. Ί - schéma penetrometru užitého v souvislosti se způsobem podle vynálezu

Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je znázorněn prvý příklad provedení způsobu podle vynálezu. V tomto příkladu se přivádí kontinuálně potrubím 2 do mísícího zařízení 1 kal B pro zpracování a dávkovačem 3 (např. šnekovým podavačem, který je poháněn motorem 3 A) alespoň jedno činidlo, např. nehašené vápno, jehož granulometrie je výhodně menší než 5 mm (nejlépe 0,5 mm až 3 mm). Kal zpracovaný tímto činidlem odchází z mísícího zařízení 1 kontinuálně potrubím 4. Činidlo je uskladněno např. v zásobníku 5.

Jestliže jsou vlastnosti kalu známé, např. po provedení předběžných testů, charakterizuje se kal určením existujícího přímého vztahu mezi jeho kohezí a obsahem sušiny. Tento vztah se zjistí měřením kohezních sil pomocí známých přístrojů, např. kuželovým penetro·· ·· ·· ···· ··<

···· ·· · · ·· · • · ···♦·♦· ··· «··· a · ·♦ ···· ·· ·· ··a*·

-6metrem. Přidá se voda k určení koheze kalu při nejmenším obsahu sušiny nebo po částečném vyschnutí pro stanovení koheze kalu s větším obsahem sušiny. Na obr. 2 je znázorněn příklad vztahu koheze - sušina, který byl stanoven pro kal zbavený vody a pocházející z čistící stanice odpadních vod. Takový kal obsahuje 10 až 50 hmotnostních %, běžněji 15 až 40 hmotnostních % sušiny.

Měřící přístroj 6 (např. penetrometr, texturometr, přístroj na měření tažnosti a obdobné přístroje) určí kohezi kalu ke zpracování před jeho vstupem do mísícího zařízení 1. Tento přístroj měří např. každých 20 minut kohezi kalu, která se vyjadřuje v kPa. Koheze kalu obecně odpovídá pnutí při kterém dochází kjeho deformaci. Je známo, že sesednutí a hromadění kalu závisí na jeho kohezi. Proto je v zájmu zpracovatelů kontrolovat kohezi kalů.

Měřič průtoku 7 měří kontinuálně průtokové množství kalu ke zpracování. Měřič průtoku je přístroj, který nejen měří, ale také zhruba vyhodnocuje průtok kalu, např. na základě jeho hmotnosti.

Informace z měřícího přístroje 6 a měřiče průtoku 7 přichází do řídící jednotky 8, kterou je např. počítač. Tato jednotka je opatřena pamětí nebo jiným sofwarem pro vytvoření křivky koheze - obsah sušiny zpracovávaného kalu. V závislosti na požadovaném obsahu sušiny S2 a kohezi Cl změřené měřícím přístrojem 6, řídící jednotka 8 vypočítá nebo určí koncentraci nehašeného vápna tak, aby výsledkem zpracování byl kal s požadovaným obsahem sušiny. Tento výpočet může být proveden podle rovnice (I):

100. [(S2/S1)- 1] _tc =----------—---------------- (I) + [0,32 . (Pc / 100)] -S2 / 100 ve které:

tc je koncentrace vápnění vyjádřena v % na hmotnostní jednotku sušiny, Pc ie množství (vyjádřeno v %) CaO, který se reakcí s H2O přemění na Ca(OH)2, je obsah sušiny kalu před jeho zpracováním vyjádřený v % na hmotnostní jednotku, který je určený vztahem Cl = f (Sl) a je obsah sušiny kalu po jeho zpracování vyjádřený v % na hmotnostní jednotku, který je požadovanou hodnotou.

♦· ······ ·· · • ♦ ·· · ··«· • · · · · t « • · · · · ··· ···· ·· ·· 99 · · ·

-7Na obr. 2 je znázorněn příklad vztahující se k tomuto výpočtu. Po změření koheze Cl se určí S1 a je vhodné zvýšit obsah sušiny přibližně o 6 % k dosažení požadovaného obsahu sušiny S2. Jestliže použijeme vzorec (I) a určíme Pc 92 %, pak vzhledem k původnímu obsahu sušiny přidáme 31,5 % vápna.

Řídící jednotka 8 řídí pohon motoru 3 A, který otáčí šnekem dávkovače 3 v závislosti na potřebném množství nehašeného vápna na kg sušiny kalu ke zpracování a v závislosti na množství jeho sušiny tak, aby množství nehašeného vápna přiváděného do mísícího zařízení odpovídalo násobku dávky nehašeného vápna na kg sušiny kalu ke zpracování a množství jeho sušiny. Kal odváděný z mísícího zařízení má pak obsah sušiny, který je blízký požadovanému obsahu S2. Přitom je možné vzít v úvahu, že na hodnotu S2 bude mít vliv pokračující reakce vápna po výstupu zpracovaného kalu z mísícího zařízení.

Řídící jednotka může každých 20 minut upravit množství přiváděného vápna na kg sušiny zpracovávaného kalu. Jednotka kontroluje od samého počátku a nepřetržitě množství nehašeného vápna ve vztahu k množství sušiny zpracovávaného kalu. Uvedené řízení a kontrola se provádí pomocí známé techniky.

V příkladu popsaném na obr. 1 je možné, nikoli však nezbytné, určit kohezi zpracovávaného kalu. Kohezi měří přístroj 9, který může být stejného typu jako měřící přístroj 6. Přístroj 9 vyšle signál do řídící jednotky 8, která řídí přísun nehašeného vápna do mísícího zařízení. Jestliže koheze zjištěná přístrojem 9 překročí požadovanou míru koheze o více než jeden stupeň předurčené prahové hodnoty, řídící jednotka 8 upraví automaticky o příslušný stupeň množství přiváděného vápna na kg sušiny zpracovávaného kalu. Měřící přístroj 9 může výhodně vyslat signál do řídící jednotky 8 v čase mezi dvěma signály vyslanými měřícím přístrojem 6.

Stejně tak jako existuje pro kal B1 před zpracováním přímá exponenciální funkce mezi jeho kohezi a obsahem sušiny, existuje jiná exponenciální funkce mezi kohezi tohoto zpracovaného kalu B2 a jeho obsahem sušiny. Tento funkční vztah je znázorněn na obr. 3, na kterém křivka znázorňuje tuto funkci při přidávání různého množství alkalického činidla ke zpracovávanému kalu. Tento vztah je typu : C2 = f (S2).

Kohezi Cl kalu ke zpracování měří přístroj 6 (obr. 1). Pomocí křivky B1 z obr. 3 můžeme usuzovat, že obsah sušiny je např. 23,5 % (Sl). Předurčí se požadovaná koheze C2 po zpracování kalu. Na křivce B2 se určí obsah sušiny S2 požadovaný po zpracování kalu,

-8který odpovídá kohezi C2. Z grafu na obr. 3 je zřejmé, že se jedná o obsah sušiny 32 % hmotnostních. Pomocí formule I se vypočítá koncentrace vápnění.

Tento způsob se může obejít bez řídící jednotky a všechny výpočty a příkazy budou prováděny manuálně.

Na obr. 4 je znázorněno provádění způsobu, které se liší od příkladu na obr. 1 tím, že obsahuje dva kroky přivádění alkalického činidla, např. nehašeného vápna.

V prvém kroku se kal zpracovává s minimálním množstvím činidla tak, aby v závěru tohoto kroku měl určitou míru koheze (např. alespoň 5 kPa). Toto minimální množství činidla závisí na hrubém množství nezpracovaného kalu. Prvý krok se provádí v mísícím zařízení 1A, do kterého přichází z dávkovače 30 nehašené vápno. Poháněči motor 30A dávkovače je řízen zařízením 31, do kterého přichází signál z měřiče průtoku 7 kalu vstupujícího do mísícího zařízení 1A. Ve druhém kroku měřící přístroj 6 změří kohezi kalu předzpracovaného v prvém kroku a podle vztahu koheze - sušina předzpracovaného kalu se do mísícího zařízení 1B dávkuje činidlo tak, aby koheze kalu po zpracování ve druhém kroku se blížila předurčené kohezi. Řídící jednotka 8 řídí obrátky motoru 3A, který pohání plnící šnek 3 dopravující do druhého mísícího zařízení 1B nezbytné množství vápna.

U způsobu znázorněného na obr. 4 je také zajištěno dávkování alkalického činidla, které se provádí obdobným způsobem jako na obr. 1.

Způsob na obr. 5 obsahuje jednak dávkování alkalického činidla, např. nehašeného vápna, a jednak inertní přísady, např. uhličitanu vápenatého. Do prvého mísícího zařízení 1A se přivádí ze zásobníku 5 dávkovačem 30 příslušné množství nehašeného vápna. Motor 30A dávkovače je řízen řídící jednotkou 8, do které přichází signál z měřiče průtoku 7 a z měřícího přístroje 60 o míře koheze. Kal zpracovaný v prvém kroku je poté ošetřen v mísícím zařízení 1B částicemi CaCCb (jsou přiváděny ze zásobníku 50). Uhličitan vápenatý je dávkován dávkovačem 31 poháněným motorem 32, jehož obrátky řídí řídící jednotka 81 podle signálů od měřícího přístroje 61 koheze předzpracovaného kalu alkalickým činidlem a měřičem průtoku 7 a/nebo vedlejším měřičem průtoku 70. Koheze kalu vycházejícího z mísícího zařízení 1B může být měřena měřícím přístrojem 9, který vyšle signál do řídící jednotky 81 kontrolující přísun uhličitanu vápenatého do mísícího zařízení 1B. Jestliže koheze zjištěná přístrojem 9 je nižší o více než jeden stupeň než předurčená prahová hodnota, řídící jednotka 81 zvýší automaticky o příslušný stupeň dávkování uhličitanu vápenatého na kg sušiny zpracovávaného kalu. Jestliže koheze zjištěná přístrojem 9 je vyšší o více než jeden stupeň

-9předurčené prahové hodnoty, řídící jednotka 81 sníží automaticky o příslušný stupeň množství vápna na kg sušiny zpracovávaného kalu.

Obr. 6 znázorňuje přímý vliv přidání nehašeného vápna (křivka Dl) a uhličitanu vápenatého (křivka D2) na kohezi kalu. Z grafu je zřejmé, že přidávání vápna má významný vliv na kohezi od nižšího obsahu sušiny. Naopak u téhož kalu přidávání uhličitanu vápenatého začíná ovlivňovat kohezi až když obsah sušiny kalu je vyšší než 35 hmotnostních %. Graf rovněž ukazuje, že přidávání nehašeného vápna do kalu s obsahem sušiny větším než 35 hmotnostních % významně zvyšuje jeho kohezi, což je méně snadné kontrolovat. Způsob zpracování ve dvou krocích, který využívá alkalického činidla a inertní přísady umožňuje rychlou úpravu počáteční koheze pomocí činidla (CaO) (přerušovaná čára x - y) a finální úpravu pomocí přísady (uhličitanu vápenatého) (přerušovaná čára y - z) a docílení požadovaného složení zpracovaného kalu.

Alkalickým činidlem lze užít nehašené vápno, pálený dolomit, cement, popílky, látky vázající vodu a jejich směsi. Mezi inertními pojivý, které se užijí případně současně nebo po aplikaci činidla, můžeme jmenovat uhličitany vápenaté, hořečnaté, draselné. Tyto uhličitany mohou být ve formě drtě, zrn nebo prášku, písku, celulózových vláken, papírových vláken, drcených rudných hornin, silikátů, aluminosilikátů, drcených nebo mletých fosforečnanů, dusičnanů, železných nebo dřevěných pilin...., a jejich směsi. Množství užité přísady je výhodně nejméně 25 hmotnostních % množství užitého činidla.

Na obr. 7 je schématicky znázorněn prostředek pro měření koheze typu penetrometru, který se použije při provádění způsobu podle vynálezu.

Kal je posunován směrem k mísícímu zařízení potrubím 100, které je v jednom místě shora otevřené. V tomto místě je nad potrubím 100 umístěna stupnice 200. Do prudícího kalu se spouští měřící kužel 300 a hloubka jeho proniknutí se měří na uvedené stupnici.

Vynález není limitován výše uvedenými příklady a v rámci patentových nároků může být doplněn o další varianty jeho provádění.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Způsob zpracování kalu, který obsahuje plnění kalu do mísícího zařízení, přidání alespoň jednoho alkalického činidla do zpracovávaného kalu, důkladné promíchání kalu s alespoň jedním alkalickým činidlem a odvedení zpracovaného kalu z mísícího zařízení a dále dávkování alespoň jednoho alkalického činidla, vyznačující se tím, že obsahuje krok změření alespoň jedné míry koheze kalu pro zpracování před jeho plněním do mísícího zařízení nebo v průběhu jeho plnění a v závislosti na uvedené alespoň jedné změřené míře koheze tohoto kalu obsahuje krok přidání alespoň jednoho alkalického činidla za účelem dosažení předem stanovené míry koheze nebo obsahu sušiny zpracovávaného kalu.
2. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje krok určení obsahu sušiny kalu pro zpracování na základě každé změřené hodnoty jeho koheze a krok dávkování alespoň jednoho činidla v množství určeném na základě alespoň jedné určené hodnoty obsahu sušiny.
3. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že obsahuje krok přidaného změření alespoň jedné míry koheze kalu v průběhu jeho zpracování nebo po zpracování, krok porovnání každé této změřené míry koheze s předurčenou hodnotou koheze po zpracování kalu a v závislosti na uvedeném porovnání krok případného upravení množství přidaného alespoň jednoho alkalického činidla za účelem dosažení předurčené hodnoty.
4. Způsob podle nároku 1, vyznačující se tím, že kromě již uvedeného obsahuje krok přidaného změření alespoň jedné míry koheze kalu v průběhu jeho zpracování nebo po zpracování, krok stanovení obsahu sušiny tohoto kalu během nebo po zpracování na základě každého přidaného měření míry koheze, krok porovnání každé stanovené hodnoty týkající se obsahu sušiny tohoto kalu v průběhu nebo po dokončení zpracování s předurčeným obsahem sušiny pro zpracovaný kal a v závislosti na uvedeném porovnání krok případného upravení množství přidaného alespoň jednoho alkalického činidla za účelem dosažení předurčeného obsahu sušiny.

Ί>1/ Jcrjo -
5. Způsob podle kteréhokoli z nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že obsahuje krok vzetí vzorku kalu a jeho změření před zpracováním, když účelem vzorkování je určení specifického vztahu mezi mírou jeho koheze a obsahem sušiny, krok volby předurčené míry koheze a obsahu sušiny a v závislosti na uvedeném vztahu mezi kohezí a obsahem sušiny krok dávkování předem stanoveného množství alespoň jednoho alkalického činidla tak, aby bylo dosaženo předurčených hodnot zpracovaného kalu.
6. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž5, vyznačující se tím, že obsahuje krok vzetí vzorku kalu před zpracováním a provedení doplňkové zkoušky přidáváním různého množství alkalického činidla, přičemž vzorkování obsahuje doplňkové určení specifického vztahu mezi mírou jeho koheze a obsahem sušiny a případný krok úpravy velikosti dávky alespoň jednoho alkalického činidla za účelem dosažení předurčené míry koheze a obsahu sušiny.
7. Způsob podle nároků 5a 6, vyznačující se tím, že obsahuje krok měření alespoň jedné míry koheze zpracovávaného kalu prováděný v postupných intervalech a krok případné úpravy postupně změřených hodnot koheze tohoto kalu, přičemž tato úprava se provádí příslušným způsobem na základě vztahu koheze- obsah sušiny.
8. Způsob podle kteréhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obsahuje prvý krok zpracování kalu mícháním s alespoň jedním alkalickým činidlem a druhý krok míchání kalu s alespoň jedním alkalickým činidlem a/nebo inertní přísadou a provedení v alespoň v jednom z těchto kroků alespoň jednoho změření míry koheze zpracovávaného kalu a krok případné úpravy množství přidávaného alkalického činidla, případně inertní přísady tak, aby sledované hodnoty zpracovaného kalu odpovídaly předem zvoleným hodnotám.
9. Způsob podle kteréhokoli z nároků laž8, vyznačující se tím, že alkalickým činidlem je podle volby nehašené vápno, pálený dolomit, cement, popílky, látky vázající vodu a jejich směsi.
10. Způsob podle nároků 8a 9, vyznačující se tím, že inertní přísadou jsou podle volby uhličitany vápenaté, hořečnaté, draselné, písek, celulózová vlákna, papírová vlákna, drcené horniny, silikáty, fosforečnany, dusičnany, železné nebo dřevěné piliny, zeolity, oxidy křemičité, oxidy hlinité, sepiolity, aluminosilikáty a jejich deriváty, aktivní uhlí, plynové saze, jíl, prach z elektrických filtrů a směsi uvedených látek.
11. Způsob podle kteréhokoli z nároků lažlO, vyznačující se tím, že zjištění alespoň jedné míry koheze obsahuje měření proniknutí předmětu do kalu.