CZ20003689A3 - Způsob inhibice MRP1 - Google Patents

Abstract

Předkládaný vynález se týká sloučeniny obecného vzorce I, kteráje použitelná pro inhibici resistentních nádorů, u kterých je resistence způsobená částečně nebo plně MRP-1.

Description

Oblast vynálezu

Předkládaný vynález se týká sloučenin vzorce I, které jsou použitelné pro inhibici resistentních nádorů, u kterých je resistence způsobená částečně nebo plně MRP-1.

Dosavadní stav techniky

Společně s chirurgií a radioterapií je chemoterapie účinným způsobem léčby mnoha nádorů. Skutečně je v současnosti několik typů nádorů, které jsou považovány za kurabilní chemoterapií a patří mezi ně Hodgkinova nemoc, velkobuněčný lymfom, akutní lymfocytární leukemie, testikulární nádory a časná stadia karcinomu prsu. Další zhoubné nádory, jako je ovariální karcinom, malobuněčný karcinom plic a pokročilý karcinom prsu, nejsou dosud kurabilní, ale pozitivně reagují na kombinovanou chemoterapii.

Jedním z nejvýznamnějších nevyřešených problémů protinádorové terapie je léková resistence. Po selekci resistence na jedno cytotoxické léčivo se mohou buňky stát zkříženě resistentními na celou řadu léků různé struktury a buněčných cílů, například na alkylační činidla, antimetabolity, hormony, platinová léčiva a přirozené sloučeniny. Tento fenomén se označuje jako mnohotná léková resistence (MDR). U některých typů buněk je resistence vlastním rysem těchto buněk, u jiných, jako je například malobuněčný karcinom plic, je obvykle vlastností získanou.

Je známo, že taková resistence je multifaktoriální a že je způsobena nejméně dvěma proteiny: 170 kDa P-glykoproteinem (MDR-1) a později identifikovaným 190 kDa proteinem mnohotné • ······ · · · · φ φ • · ···· · · · •· ·Φ · · ··· · · φφφ lékové resistence (MRP-1). Ačkoliv patří jak MDR1, tak MRP1 do superrodiny transportních proteinů vážících ATP, jedná se o strukturálně velmi odlišné molekuly a mají méně než 15% homologii aminokyselin. I přes strukturální odlišnosti mezi těmito dvěma proteiny nebyly v roce 1994 známy významné rozdíly v charakteru resistence MDR1 a MRP1 buněčných linií. Nicméně, asociace - nebo její chybění - MRP1 a resistence na konkrétní cytostatika je známá. Viz Cole et al., Pharmacological Characterization of Multidrug Resistant MRPl-transfected Human Tumor Cells, Cancer Research 54: 5902-5910, 1994. Doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid jsou substráty MRP1, t.j. MRP1 se může vázat na tato cytostatika a může je redistribuovat pryč z místa jejich účinku, z jádra a mimo buňku. Id. a Marquard, D. a Center, M.S. Cancer Research 52: 3157, 1992.

Doxorubicin, daunorubicin a epirubicin patří mezi anthracykliny. Jedná se o izoláty různých kmenů Streptomyces a působí prostřednictvím inhibice syntézy nukleových kyselin.

Tato činidla jsou užitečná při léčbě nádorů kostí, vaječníků, močového měchýře, štítné žlázy a zejména prsu. Jsou také užitečná pro léčbu akutní lymfoblastické a myeloblastické leukemie, Wilmsova tumoru, neuroblastomu, sarkomů měkkých tkání, Hodgkinských a non-Hodgkinských lymfomů a bronchogenního karcinomu.

Vincristin, náležící do třídy vinca-alkaloidů, je izolátem z běžné rostliny, barvínku (Vinca rosea Linn). Mechanismus účinku vincristinu se stále zkoumá, ale souvisí s inhibici tvorby mikrotubulů v mitotickém vřeténku. Vincristin je užitečný při léčbě akutní leukemie, Hodgkinovi nemoci, non-Hodgkinských maligních lymfomů, rhabdomyosarkomu, neuroblastomu a Wilmsova tumoru.

• fe ·# ·· · ·· fe · · · · - · * · · · • ····'· · · · · fe · fe · · · fe · ··· • fe »♦ · fefe fefefe fefe · · ·

Etoposid, člen epipodophyllotoxinové třídy cytostatik, je semisyntetickým derivátem podophyllotoxinu. Etoposid působí jako inhibitor topoizomerázy a je použitelný pro léčbu nádorů varlat a plic.

V současnosti není známo, co způsobí vznik resistence buněčné linie prostřednictvím MDR1 nebo MRP1 mechanismu. Vzhledem ke tkáňové specificitě těchto transportérů a/nebo v případech, kde převládá jeden z mechanismů by bylo výhodné mít selektivní inhibitor pro jeden z těchto proteinů. Dále, při podání léku nebo léků, které jsou substráty pro jeden z proteinů, by bylo výhodné současné podání činidla, které by bylo selektivním inhibitorem tohoto proteinu. Proto je žádoucí vývoj sloučenin, které jsou selektivními inhibitory MDR1 nebo MRP1.

Podstata vynálezu

Předkládaný vynález se týká sloučenin vzorce I:

X;

kde:

R je vodík, COR¹,

SO₂R² nebo skupina vzorce

R¹ je C -C^alkyl, aryl, substituovaný aryl, furanyl, indolyl, thiofenylmethyl, 5-methylisoxazolyl, NHR⁴ nebo CHR^SOR^S;

R² je 3,5-dimethylisoxazolyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně ♦ ' · · > · · • · · 9 · ··· · · · * · « · · · · · · . · 4 444 4 4 4 4444 «·»···*·

4 <» * · · · · · · 4 · substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro,

C -C alkyl, trifluormethyl, C -C alkoxy, C C alkanoyl, karbo(C -C₄alkoxy) nebo amino(C_x-C₄alkyl);

R³ je fenyl, kde fenylová skupina je volitelně substituovaná jedenkrát trifluormethylem nebo N-acetylamino-skupinou;

R⁴ je vodík, C_x-C_salkyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C^-C^alkyl, trifluormethyl, C_x-C₄alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C^-C^alkyl);

R⁵ je vodík, C_x-C₄alkyl nebo fenyl; a

R® je fenyl nebo acetyl; nebo jejich farmaceuticky přijatelných solí nebo solvatů.

Předkládaný vynález se dále týká způsobu inhibice MRPl u savce, který obsahuje podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátu savci, který potřebuje takovou léčbu.

V jiném provedení se předkládaný vynález týká způůsobu pro inhibici resistentních nádorů, který obsahuje podání účinného množství sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvátu, v kombinaci s účinným množství cytostatického činidla, savci, který potřebuje takovou léčbu.

Předkládaný vynález se také týká farmaceutického prostředku obsahujícího sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát, v kombinaci s jedním nebo více cytostatickými činidly, farmaceutickými nosiči, ředidly a nebo přísadami.

Předkládaný vynález spočívá v objevu, že vybraná skupina sloučenin - sloučeniny vzorce I - jsou selektivními inhibitory proteinu mnohotné lékové resistence (MRPl) a jsou proto • · ·4 · · 4 · 4 • · · · 0 4·· 4 44 • 444444 4 4 44 ·

4 » · · 444 44 4 použitelné pro léčbu mnohotné lékové resistence (MDR) způsobené MRPl u resistentních nádorů a u nádorů, u kterých by mohla vzniknout resistence.

Termín inhibice, jak je použit v souvislosti s MRPl, a inhibice MRPl, označuje zabránění, zmírnění, zastavení, omezení, zpomalení nebo obrácení progrese nebo snížení schopnosti MRPl redistribuovat cytostatikum z místa jeho působení, nej častěji z jádra nádorové buňky a mimo buňku.

Termín účinné množství sloučeniny vzorce I, jak je zde použit, označuje množství sloučeniny podle předkládaného vynálezu, které je schopné inhibovat MRPl. Termín účinné množství cytostatika označuje množství cytostatika účinné pro inhibici nádoru, resistence a podobně.

Termín inhibice resistentního nádoru nebo nádoru, u kterého by mohlo dojít ke vzniku resistence označuje zabránění, zmírnění, zastavení, omezení, zpomalení nebo obrácení progrese, zpomalení růstu nebo usmrcení resistentního nádoru nebo nádoru, u kterého by mohlo dojít ke vzniku resistence.

Termín resistentní nádor označuje nádor, který je resistentní na chemoterapii, kde tato resistence je částečně nebo plně způsobena MRPl. Mezi takové nádory patří, bez omezení, nádory močového měchýře, kostí, prsu, plic (malobuněčné), varlat a štítné žlázy, a také konkrétnější typy nádorů, jako je například akutní lymfoblastická nebo myeloblastická leukemie, Wilmsův tumor, neuroblastom, sarkom měkkých tkání, Hodgkinský a non-Hodgkinský lymfom a bronchogenní karcinom.

Nádor, u kterého by mohlo dojít ke vzniku resistence je

tftf tftf · • ·· · tf tf ·· • tftf · · ·' ·

Ítf tftftf tftftf tftf • tftftftf

·.· tftf tftf tftftf nádor, kterému není resistence vlastní a u kterého není v současnosti přítomná, ale u kterého může vzniknout v důsledku působení MRP1 po zahájení chemoterapie. Proto zahrnují způsoby podle předkládaného vynálezu profylaktické a terapeutické podávání sloučenin vzorce I.

Termín chemoterapie označuje použití jednoho nebo více cytostatik, kde alespoň jedno cytostatikum je substrátem pro MRP1. Substrátem pro MRP1 je cytostatikum, které se váže na MRP1 a které je redistribuováno z místa svého účinku (jádra buňky) mimo buňku, což způsobuje menší účinnost terapie.

Termíny léčba nebo léčení mají své obvyklé významy, které zahrnují prevenci, zabránění, zmírnění, zlepšení, zastavení, omezení, zpomalení nebo obrácení progrese nebo zmenšení závažnosti lékové resistence způsobené MRP1 u tumorů s mnohotnou lékovou resistenci.

Sloučeniny vzorce I obsahují alespoň 2 centra chirality, které jsou umístěny v pozici 1 a 2 indanového kruhu.

Enantiomery s absolutním sterechemickým uspořádáním R,R nebo

S,S spadají do rozsahu předkládaného vynálezu. To znamená, že sloučeniny vzorce I, jejichž substituenty v pozici 1 a 2 indanového kruhu mají trans uspořádání, spadají do rozsahu předkládaného vynálezu.

V obecných vzorcích předkládaného vynálezu mají obecné chemické termíny své obvyklé významy. Například, termín C -C₃alkyl označuje methyl, ethyl, propyl, isopropyl a cyklopropyl. Termín C^-C^alkyl označuje stejné skupiny jako C_i-C₃alkyl, ale také butyl, cyklobutyl, s-butyl a t-butyl. Termín C -C alkyl označuje stejné skupiny jako C -C alkyl, ale také monovalentní, přímé, rozvětvené nebo cyklické nasycené ·· ·· ♦ · φ ··

Φ · · · · 9 9 9- 9 99

9 9 9 · 9 9 ·' 9

999999 9 9 9 9 9

99 99 999 9 9 99 9 uhlovodíkové řetězce obsahující 5 nebo 6 atomů uhlíku, jako je například cyklopentyl, pentyl, hexyl, cyklohexyl a podobně.

Termín C₂-C₄alkanoyl označuje C_i-C₃alkylovou skupinu navázanou prostřednictvím karbonylové skupiny.

Termín C^-C^alkoxy označuje C_;l-C₄ alkyl ovou skupinu navázanou prostřednictvím kyslíkového atomu.

Termíny halogen nebo halogenid se týkají fluoru, chloru, bromu nebo jodu.

Termín aryl označuje fenyl, benzyl a naftyl.

Termín substituovaný aryl označuje fenylovou, benzylovou a naftylovou skupinu, v příslušném pořadí, která je parasubstituovaná C^-C^alkylem, C_x-C₄alkoxy- skupinou nebo halogenem, nebo která je substituovaná nezávisle třikrát C^-C^alkoxy- skupinou.

Termín chránící skupina pro amino- skupinu, jak je zde použit, označuje substituent amino- skupiny běžně používaný pro blokování nebo chránění amino-skupiny během reakce jiných funkčních skupin sloučeniny. Příklady takových chránících skupin pro amino- skupinu jsou formylová skupina, tritylová skupina, ftalimidová skupina, acetylová skupina, trichloracetylové skupina, chloracetylová, bromacetylová a jodacetylová skupina, blokovací skupiny urethanového typu, jako je benzyloxykarbonyl, 9-fluorenylmethoxykarbonyl (FMOC) a podobně; a podobné chránící skupiny pro amino- skupinu. Typ chránící skupiny pro amino- skupinu není zásadní, pokud je derivatizovaná amino- skupina stabilní za podmínek následujících reakcí na jiných pozicích molekuly a pokud může • a

·· ·♦ • · · « «	• 9 9 9 9. · ·	9 9
• · · · · · 9	• · 9 9
9 9 9 9	999 9 9	9 9

být odstraněna ve vhodnou dobu bez narušení zbytku molekuly. Podobné chránící skupiny pro amino- skupinu používané v cephalosporinech, penicilinech a peptidech jsou také zahrnuty v tomto termínu. Další příklady skupin zahrnutých výše uvedenými termíny jsou popsány v T.W. Greene, Protective Groups in Organic Synthesis, John Wiley and Sons, New York, N.Y. 1991, kapitola 7, která je zde dále uváděna jako odkaz pod heslem Greene. Výhodnou chránící skupinou pro amino- skupinu je t-butylkarbonyl.

Termín aktivační skupina pro karbonyl označuje substituent na karbonylu, který způsobuje to, že karbonyl je náchylný k nukleofilní adici. Vhodnými aktivačními skupinami jsou ty skupiny, které odebírají elektron na karbonylové skupině.

Mezi takové skupiny patří například alkoxy, aryloxy, aromatické heterocykly obsahující dusík nebo amino-skupiny jako je oxybenztriazol, imidazolyl, nitrofenoxy, pentachlorfenoxy,

N-oxysukeinimid, N,N'-dicyklohexylisoure-O-yl,

N-hydroxy-N-methoxyamino a podobně; acetaty, mravenčnany, sulfonaty jako je methansulfonat, ethansulfonat, benzensulfonat nebo p-toluenylsulfonat a podobně; halogenidy, zejména chlorid, bromid nebo jodid.

Obecně znamená termín farmaceutický, když je použit jako přídavné jméno, v podstatě netoxický pro živý organismus. Například, termín farmaceutická sůl, jak je zde použit, označuje sůl sloučeniny vzorce I, která je v podstatě netoxická pro živý organismus. Viz například Berge, S.M., Bighley, L.D. a MOnkhouse, D.C., Pharmaceutical Salts, J. Pharm. Sci. 66: 1, 1977. Mezi obvyklé farmaceutické soli patří soli připravené reakcí sloučenin vzorce I s anorganickými nebo s organickými kyselinami. Takové soli jsou známé jako adiční soli s kyselinami. Tyto farmaceutické soli mají často zvýšenou • » · φ * · · · ·.· · :

« ΦΦ · Φ φφφ φφφφ

Φ ΦΦ Φ « Φ Φ Φ Φ φ φ Φ*Φ·Φ· φ · Φ » φ · • Φ Φφφφ «φφ

ΦΦ ΦΦ ΦΦ ΦΦΦ ΦΦ ΦΦΦ rozpustnost ve srovnání s původními sloučeninami a proto jsou často vhodnější pro přípravu kapalných přípravků nebo emulzí.

Příklady farmaceutických adičních solí sloučeniny vzorce I s kyselinami jsou síran, pyrosíran, hydrosíran, siřičitan, hydrosiřičitan, fosforečnan, monohydrogenfosforečnanm * dihydrogenfosforečnan, metafosforečnan, pyrofosforečnan, chlorid, bromid, jodid, octan, propionát, dekanoat, kaprylat, akrylat, mravenčnan, isobutyrat, kaproat, heptanoat, propiolat, štavelan, malonat, jantaran, suberat, sebaceat, fumarat, maleinan, butyn-1,4-dioat, hexyn-1,6-dioat, benzoát, chlorbenzoat, methylbenzoat, dinitrobenzoat, hydroxybenzoat, methoxybenzoat, ftalat, sulfonat, xylensulfonat, fenylacetat, fenylpropionat, fenylbutyrat, citrát, laktat, gamma-hydroxybutyrat, glykolat, vinan, methansulfonat, ethansulfonat, propansulfonat, naftalen-l-sulfonat, naftalen-2-sulfonat, mandlan a podobně.

Termín solvát označuje agregát, který obsahuje jednu nebo více molekul rozpuštěného činidla, jako je sloučenina vzorce I, s jednou nebo více molekulami rozpouštědla.

Termín vhodné rozpouštědlo označuje rozpouštědlo, které je inertní ve vztahu k probíhajícím reakcím a které dostatečně rozpustí reaktanty pro průběh požadované reakce. Příklady ’ vhodných rozpouštědel jsou dichlormethan, chloroform,

1,2’-dichlorethan, diethylether, acetonitril, ethylacetat,

1,3-dimethyl-2-imidazolidon, tetrahydrofuran, dimethylformamid, toluen, chlorbenzen, dimethylsulfoxid, jejich směsi a podobně.

Termín aktivační činidlo pro karbonyl označuje činidlo, které mění karbonyl karboxylové kyseliny na skupinu náchylnější k nukleofilní adici a patří mezi ně činidla uvedená v The φ · · · · · · n • * · · ΦΦΦ· · φ « φ φ φ φ « · · · φ • Φ · · · φ · φ « · V φ

Peptides, Gross and Meienhofer, Eds., Academie Press (1979), kapitola 2, a M.Bodanzsky, Principles of Peptide Synthesis, 2. vydání, Springer-Verlag Berlin Heidelberg, 1993, které jsou zde dále uváděny jako The Peptides a Peptide Synthesis, v příslušném pořadí. Konkrétně, mezi činidla aktivující karbonyl patří nukleofilní zdroje halogenů jako je thionylbromid, thionylchlorid, oxalylchloríd a podobně; alkoholy jako je nitrofenol, pentachlorfenol a podobně; aminy jako je

N-hydroxy-N-methoxamin a podobně; halogenidy kyselin, jako jsou halogenidy kyseliny octové, mravenčí, methansulfonové, ethansulfonové, benzensulfonové nebo p-toluensulfonové a podobně; a sloučeniny jako je 1,1'-karbonyldiimidazol, benztriazol, imidazol, N-hydroxysukcinimid, dicyklohexylkarbodiimid a podobně.

Termín vhodná termodynamická bazeoznačuje bázi, která účinkuje jako zachycovací činidlo pro jakékoliv protony, které mohou být produkovány jako vedlejší produkty reakce nebo baze, která umožňuje reversibilní deprotonaci kyselého substrátu a je dostatečně reaktivní pro provedení požadované reakce bez provádění jakékoliv nežádoucí reakce. Příklady termodynamických baží zahrnují například uhličitany, hydrogenuhličitany a hydroxidy (například uhličitan lithný, sodný nebo draselný, hydrogenuhličitan nebo hydroxid), tri(C_x-C₄alkyl)aminy nebo heterocykly obsahující aromatický dusík (například pyridin).

Ačkoliv jsou všechny sloučeniny podle předkládaného vynálezu užitečné, některé sloučeniny jsou výhodnější než jiné. Následující seznam uvádí několik skupin výhodných sloučenin, prostředků a způsobů. Je třeba si uvědomit, že každá položka seznamu může být kombinována s ostatními položkami seznamu za vzniku dalších skupin výhodných provedení:

a) R je COR¹;

·.· φ · φ φ * • · φ · · φ «φ · φ ·

Φ ΦΦΦΦΦΦ Φ φ *5 φ φ Φ Φ ΦΦΦΦ «Φ

b) R je SO₂R²;

c) R^x je fenyl;

d) R¹ je benzyl;

e) R^x je 3,4,5-trimethoxyfenyl;

f) R¹ je 3,4,5-trimethoxybenzyl;

g) R² je fenyl;

. h) R² je 4-methoxyfeny1;

i) R² je 3,5-dimethoxyisoxazol;

- j) sloučenina je farmaceutická sůl;

k) sloučenina je hydrochloridová sůl;

l) sloučeniny části Příklady provedení vynálezu;

m) způsob, ve kterém je savcem člověk;

n) způsob, ve kterém je cytostatikem doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid;

o) způsob, ve kterém je nádorem Wilmsův tumor, nádor močového měchýře, kosti, prsu, plic (malobuněčný), varlat nebo štítné žlázy, nebo je jím akutní lymfoblastická nebo myeloblastická leukemie, neuroblastom, sarkom měkkých tkání, Hodgkinův a non-Hodgkinův lymfom nebo bronchogenní karcinom.

p) prostředek, ve kterém je cytostatikem doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid;

q) sloučeninou je R izomer;

r) sloučeninou je S izomer;

s) sloučeninou je směs izomerů.

< Sloučeniny podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny různými postupy, včetně syntézy na pevné fázi nebo v roztoku.

» Techniky syntézy na pevné fázi jsou uvedeny ve schématu 1.

Konkrétní pořadí stupňů nutné pro přípravu sloučenin vzorce I závisí na konkrétní syntetizované sloučenině, výchozí sloučenině a na relativní labilitě substituovaných skupin.

Reakce schématu 1 jsou všechny provedeny na pevné fázi. To • · » · · » » · · • » ♦ · · · · · · · p • · · 9 ·'· · · · « »*♦*·· « · 9 9 · • · · · · ♦ 99 9 99 99 9 znamená, že molekula, která je zpracovávána v různých reakcích, je navázaná na nerozpustnou polystyrénovou pryskyřici a činidla použitá pro modifikaci molekuly nebo přidávaná k navázané molekule jsou rozpustná. Obecnou strategií pro syntézu tohoto typu, která je použitelná v tomto případě, je použití velkého molárního nadbytku nenavázaných činidel, vzhledem k navázanému činidlu, pro zajištění konpletní konverse navázané molekuly. Po dokončení konverze mohou být rozpustná činidla jednoduše odfiltrována. Kontaminovaná pryskyřice, která obsahuje zbytky právě dokončené reakce, může být přečištěna vypláchnutím pryskyřice, například stejným rozpouštědlem, jako bylo použito v reakci. Například, pokud byla reakce provedena v tetrahydrofuranu, je možno vypláchnout pryskyřici čistým tetrahydrofuranem. Tyto principy jsou použitelné pro všechny reakce uvedené ve schématu 1.

Sloučeniny vzorce I mohou být připraveny způsobem uvedeným ve schématu 1, kde PS je polystyrénová pryskyřice, R^s ke aktivační skupina pro karbonyl a R, R¹, R² a R³ jsou stejné, jak byly definovány výše.

· 9 9 ‘ 9 9 9 • ••9 · · · · * · ·

9 · 9 9·· 99 9 9»

IX

Kyseliny vzorce II mohou být aktivovány za vzniku aktivovaných karboxylových kyselin vzorce III za použití způsobů dobře známých v oboru. Viz například The Peptides nebo • tftftf tf» · ·· tf • tftf tf · ··· tf tftftf ···· tftf ♦ tftf · tf tf tftftf tftftf · · tf tf · tf· tftftftf tftftf tf* tftf tftf tftftf tftf tftftf

Peptide Synthesis pro obecný popis aktivace v roztoku a následující část Přípravky pro aktivaci pevné fáze. Konkrétně, sloučeniny vzorce II jsou obvykle připraveny reakcí karboxylované polystyrénové pryskyřice s molárním nadbytkem aktivačního činidla ve vhodném rozpouštědle. Běžným a vhodným rozpouštědlem pro tento účel je směs dichlormethanu a dimethylformamidu. Oxalylchlorid je vhodným aktivačním činidlem a obvykle se použije trojnásobný molární nadbytek tohoto aktivačního činidla. Obvykle se reakce provede při teplotě zpětného toku směsi během asi 24 hodin.

Estery vzorce V navázané na pryskyřici mohou být připraveny ze sloučenin vzorce IV a aktivovaných kyselin navázaných na pryskyřici vzorce III za použití způsobů dobře známých v oboru. Pro obecný popis konverze aktivovaných karboxylových kyselin na estery v roztoku viz například Larock, Comprehensive Organic Transformations, str. 978-979, VCH Publishers, New York, N.Y. 1989, který je zde dále označován jako Larock. Konkrétně, ester vzorce III za přítomnosti termodynamické baze, volitelně za přítomnosti termodynamické baze a volitelně za přítomnosti dimethylaminopyridinu (DMAP), může být vystaven působení sloučeniny vzorce IV. Tetrahydrofuran je obvyklým a výhodným rozpouštědlem. DMAP je výhodně použit v katalytickém množství, obvykle v 50% molárním množství vzhledem k navázanému materiálu. Sloučenina vzorce IV je, nicméně, použita v nadbytku, obvykle v přibližně 1,4 až 2,5-násobném molárním nadbytku. Výhodnou baží je pyridin a je obvykle použit ve velkém molárním nadbytku, obvykle v přibližně 20-násobném molárním nadbytku. Po smísení všech činidel se reakce obvykle nechá probíhat při teplotě zpětného toku směsi po dobu 8 až 12 dnů.

Chránící skupina pro amino- skupinu obsažená ve sloučenině

·· ·· • · · · ·	* 99
9 9 9 9
• 999 9 · «	9 9 9 9
9 9. 9 9	• 9 9 9 9

vzorce V může být nyní odstraněna za vzniku sloučeniny vzorce

VI. Volba chránících skupin a činidel a způsobů pro vložení nebo odstranění chránících skupin je uvedena v Green. Výhodné chránící skupiny a způsoby pro jejich odstranění jsou uvedeny v části Přípravy.

Volný amin vzorce VI navázaný na pryskyřici v přítomnosti vhodného rozpouštědla, volitelně v přítomnosti organické baze a volitelně v přítomnosti dimethylaminopyridinu (DMAP) může nyní reagovat se sloučeninou vzorce VII za zisku sloučeniny vzorce X, kde R je COR¹. Obvyklým a vhodným rozpouštědlem je dichlormethan. Pokud je použita baze, tak je obvykle výhodnou baží pyridin. Dále, pokud je použita baze, tak jsou baze a sloučenina vzorce VII obvykle použity ve velkém stochiometrickém nadbytku vzhledem k materiálu navázanému na pryskyřici. Například je baze obvykle použita v 15 až 20-násobném molárním nadbytku, zatímco sloučenina IV je obvykle použita v 5- až 8-násobném molárním nadbytku. Pokud není použita baze, tak je sloučenina vzorce VII obvykle použita v relativně velkém stochiometrickém nadbytku. Reakce je obvykle provedena při teplotě v rozmezí od přibližně 0 °C do přibližně teploty zpětného toku rozpouštědla během 10 minut až 18 hodin. Výhodně je reakce provedena při teplotě přibližně 15-40 °C během 12 až 24 hodin a nejlépe je provedena při teplotě okolí během 18 hodin.

Za stejných podmínek jako v předchozím odstavci může být sloučenina vzorce VI alternativně zpracována za použití sloučeniny vzorce VIII nebo IX za zisku, v příslušném pořadí, sloučeniny vzorce X, kde R je SO₂R² nebo skupina vzorce

V další reakci schématu 1 je nitro- skupina v pozici 2 indanového kruhu redukována na amino- skupinu, což vede k zisku • 9 9' 9

9 9 9

9

99 sloučenin vzorce XI. Způsoby pro redukci nitro- skupiny na amin jsou dobře známé v oboru. Viz například Larock na str. 412-415 nebo části Přípravy a Příklady. Obvykle je transformace provedena vystavení sloučeniny vzorce X navázané na pryskyřici působení velkému molárnímu nadbytku redukčního činidla ve vhodném rozpouštědle. Pro tento účel je vhodným rozpouštědlem dimethylformamid. Dihydrat chloridu cínatého je obvykle vhodným redukčním činidlem. Reakce je obvykle provedena při teplotě v rozmezí od přibližně 0 °C do přibližně teploty zpětného toku rozpouštědla během 12 až 72 hodin. Výhodně je reakce provedena při teplotě přibližně 15-40 °C během 30 až 60 hodin a nejlépe je provedena při teplotě okolí během 48 hodin.

Další reakce schématu 2 je acylace amino- skupiny vytvořené v předešlé reakci za vzniku sloučenin vzorce XIII. Tato acylace má stejný reakční profil a stejná činidla jako konverse sloučenin vzorce VI na sloučeniny vzorce X s tou výjimkou, že v tomto případě je jediným použitým acylačním činidlem sloučenina vzorce XI, t.j. aktivovaná kyselina 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxaz-4-oylová.

Nakonec může být sloučenina vzorce XIII cyklizována a uvolněna z pryskyřice za zisku sloučeniny vzorce XIV. Tato transformace může být provedena reakcí sloučeniny vzorce XIII navázané na pryskyřici s vhodnou termodynamickou baží ve vhodném rozpouštědle. Obvyklým a výhodným rozpouštědlem je tetrahydrofuran. Obvyklou a vhodnou termodynamickou baží je hydroxid sodný přidaný jako 2N roztok v methanolu. Reakce je obvykle provedena při přibližně 15 °C až přibližně teplotě zpětného toku směsi během 30 minut až 18 hodin. Výhodně je reakce provedena při teplotě okolí během 18 hodin. Baze je obvykle použita ve značném molárním nadbytku, obvykle v přibližně 10-15-násobném molárním nadbytku vzhledem ke

ΊΊ • * * « ·· · 9 9 « · ♦ * 9 · ♦· 9 9 9 • 9 · · 9 9 9 9 9

9 999 999 9 9 9 9 sloučenině vzorce XIV. Výhodně je použit 11-13-násobný molární nadbytek.

Jakákoliv chránící skupina pro amino- skupinu přítomná v cyklizovaných sloučeninách vzorce I může být volitelně odstraněna, jak je uvedeno v Greene, za zisku volného aminu. Výhodné volby chránících skupin a způsoby pro jejich odstranění jsou uvedeny v Přípravách a Příkladech.

Farmaceutické soli sloučenin podle předkládaného vynálezu jsou obvykle připraveny reakcí sloučeniny vzorce I s ekvimolárním množstvím nebo s nadbytkem kyseliny. Činidla jsou obvykle kombinována ve společném rozpouštědle, jako je diethylether, tetrahydrofuran, methanol, ethanol, isopropanol, benzen a podobně. Soli se obvykle vysráží z roztoku během přibližně jedné hodiny až přibližně deseti dnů a mohou být izolovány filtrací nebo jinými běžnými způsoby.

Kyselinami obvykle použitými pro přípravu farmaceutických adičních solí s kyselinami jsou anorganické kyseliny, jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíkové, jodovodíková, sírová, fosforečná a podobně, a organické kyseliny, jako je kyselina p-toluensulfonová, methansuifonová, ethansulfonová, š fa vel ová, p-bromfenylsuifonová, uhličitá, jantarová, citrónová, vinná, benzoová, octová a podobně. Výhodné farmaceutické adični soli s kyselinami jsou soli vytvořené s anorganickými kyselinami jako je kyselina chlorovodíková, bromovodíková a sírová, a soli vytvořené s organickými kyselinami jsko je kyselina maleinová, vinná a methansulfonová.

Je třeba si uvědomit, že konkrétní protiiont tvořící část soli podle předkládaného vynálezu není zásadní, pokud je sůl jako celek farmakologicky přijatelná a pokud protiiont • · ' ·· » · · · » · 9 · » 9 fefefe • fefe' • fefe · · fefe fefe • fefefefe • fefe fefe fefefe nezpůsobuje nežádoucí kvality soli jako celku.

Sloučeniny vzorců II, IV, VII, VIII, IX a XII jsou známé v oboru a pokud nejsou dostupné komerčně, mohou být snadno syntetizovány standardními postupy používanými v oboru. Například sloučeniny vzorce IV mohou být připraveny způsobem uvedeným v sekci Přípravy.

Optimální čas reakcí schématu 1 může být stanoven podle sledování postupu reakce za použití běžných chromatografických technik. Dále, je výhodné provádět reakce podle předkládaného vynálezu v inertní atmosféře, jako je například argon, nebo lépe dusík. Volba rozpouštědla není obvykle zásadní, pokud je použité rozpouštědlo inertní k probíhajícím reakcím a pokud dostatečně rozpouští reaktanty, aby mohla proběhnout požadovaná reakce. Meziprodukty podle předkládaného -vynálezu jsou výhodně přečištěny před jejich použitím v následujících reakcích. Přečištěnní meziproduktů obvykle zahrnuje promytí pryskyřice, jak bylo popsáno výše. Sloučeniny vzorce I mohou být přečištěny krystalizaci z reakčního roztoku během jejich tvorby. Tyto sloučeniny mohou být získány filtrací.

Alternativně může být reakční rozpouštědlo odstraněno extrakcí, odpařením nebo dekantováním. Tyto konečné sloučeniny vzorce I mohou být dále přečištěny, pokud je to žádoucí, pomocí běžných technik, jako je rekrystalizace nebo chromatografie na pevných nosičích jako je silikagel nebo oxid hlinitý.

Následující Přípravy a Příklady jsou uvedeny pro lepší dokreslení provedení předkládaného vynálezu a neměly by být interpretovány jako omezení rozsahu vynálezu. Odborníků v oboru bude jasné, že existují různé modifikace, které se neodchylují od rozsahu či myšlenky předkládaného vynálezu. Všechny publikace uvedené v přihlášce jsou srozumitelné odborníkům v • · · · · oboru, kterého se vynález týká. Použité termíny a zkratky mají své obvyklé významy, pokud není uvedeno jinak. Například, °C, N, mmol, g, ml, M, HPLC, MS(IS), MS(FAB) a H NMR označují stupně Celsia, normál nebo normalitu, milimol, gram, mililitr, molaritu, vysokoúčinnou kapalinovou chromatografii, hmotnostní spektrometrii s ionizací postřikem, hmotnostní spektrometrii s ostřelováním rychlými atomy a spektrometrii s protonovou nukleární magnetickou rezonancí, v příslušném pořadí.

Příklady provedení -vynálezu

Přípravy

Příprava 1: 6-nitro-l-indanon

Do roztoku 1-indanonu (25,0 g, 189 mmol) v koncentrované kyselině sírové (84 ml) při 0 °C se přidá roztok dusičnanu draselného (8,33 g, 82,4 mmol) v kyselině sírové (40 ml) rychlostí dostatečnou pro udržování vnitřní teploty pod 15 °C. Po dokončení přidávání se reakční směs mísí při 0 °C po dobu 1 hodiny. Reakční směs se potom nalije do drceného ledu a důkladně se mísí po dobu 30 minut. Suspenze se filtruje, suší se vzduchem a přečistí se kapalinovou chromatografii (5% ethylacetat/toluen) za zisku 18,90 g titulní sloučeniny (56%).

Příprava 2: 6-nitro-l-indanol

Roztok 6-nitro-l-indanonu (18,9 g, 107 mmol) v methanolu (300 ml) se ochladí na 0 °C a v několika malých dílech se přidá borohydrid sodný (4,04 g, 107 mmol). Reakční směs se potom mísí přes noc při 25 °C. Reakce se utlumí při 0 °C methanolickou kyselinou chlorovodíkovou (200 ml), roztok se koncentruje za redukovaného tlaku, rozpustí se v dichlormethanu, promyje se • 4 4 4 '4 4 4 - 4 4

4-4 4 4 4 · ·· •444 44 4 4

ΟΛ 44444444444

ZU 4······ vodou a organická vrstva se rekoncentruje za zisku surového alkoholu ve formě hnědé pevné substance, která se použije bez dalšího přečištění v přípravě 3.

Příprava 3: 6-nitro-l-inden

Do roztoku 6-nitro-l-indanolu v toluenu (300 ml) se přidá katalytické množství kyseliny p-toluensulfonové a reakce se zahřívá při teplotě zpětného toku po dobu 1 hodiny za použití Dean-Stárková lapače pro odstranění vody. Organická vrstva se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (3 x 200 ml), suší se přes síran hořečnatý, filtruje se a rozpouštědlo filtrátu se odstraní ve vakuu. Surový zbytek se krystalizuje s methanolu za zisku 13,41 g titulní sloučeniny (78% ve dvou stupních).

Příprava 4: 6-nitro-1,2-epoxyindan

Do roztoku 6-nitro-l-indenu (10,5 g, 65,3 mmol) v dichlormethanu (350 ml) při 0 °C se přidá kyselina metachlorperbenzoová (29,0 g, 92,4 mmol) v malých dílech během 1 hodiny. Po míšení přes noc při teplotě 25 °C se směs promyje nasyceným vodným roztokem siřičitanu sodného (2 x 20 ml) a nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného (3 x 200 ml), filtruje se přes filtr z bavlny a koncentruje se ve vakuu za zisku titulní sloučeniny, která se použije v přípravě 5 bez dalšího přečištění.

Příprava 5: Trans-6-nitro-l-amino-2-hydroxyindan

Suspenze 6-nitro-l,2-epoxyindanu v koncentrovaném hydroxidu amonném (250 ml) se zahřívá přes noc v olejové lázni při 45 °C. Další den se přidá voda a bazická vodná vrstva se nasytí chloridem sodným. Kalná reakční směs se extrahuje tetrahydrofuranem do té doby, než není při TLC detekovatelný žádný produkt ve vodné vrstvě. Organické vrstvy se kombinují, suší se přes síran hořečnatý, filtrují se, koncentrují se a rekrystalizují se z ethylacetátu za zisku 11,54 g titulní sloučeniny (91% ve dvou stupních).

Příprava 6: Trans~N-t-butyloxykarbonyl-6-nitro-l-amino-2-hydroxyindan

Do roztoku trans-6-nitro-l-amino-2-hydroxyindanu (8,34 g,

42,9 mmol) v tetrahydrofuranu (200 ml) se přidá roztok di-t-butyldikarbonatu (11,3 g, 51,5 mol) v tetrahydrofuranu (50 ml). Po míšení po dobu 1 hodiny při 25 °C se rozpouštědlo odstraní za redukovaného tlaku a vzniklý pevný materiál se rekrystalizuje z ethylacetátu za zisku 11,37 g titulní sloučeniny. (90%) .

Příprava 7: Syntéza l-amino~2-hydroxy-6-nitroindanu přes O-vázaného na pryskyřici v trans poloze

Stupeň 1: Aktivace pryskyřice/vazba l-amino-2-hydroxy-6-nitroindanu na pryskyřici přes -0- v trans poloze

Pod atmosférou dusíku se 3 1 zkumavka s oblým dnem se třemi hrdly vybavená horní míchačkou a další nálevkou naplní karboxylovanou polystyrénovou pryskyřicí (70 g, 2,8 mmol CO^H/g pryskyřice), bezvodým dichlormethanem (11) a bezvodým dimethylformamidem (10 ml). Potom se přidávací nálevkou pomalu po kapkách přidá oxalylchlorid (50,8 ml, 582 mmol). Po zahřívání při teplotě zpětného toku přes noc pod atmosférou dusíku se rozpouštědlo odstraní ve vakuu za použití plynové dispersní trubice. Pryskyřice se potom promyje bezvodým

φ φ <

φ · dichlormethanem (3 χ 500 ml). Po dokončení promytί se pryskyřice suší ve vakuu po dobu 2 až 3 hodin. V tuto dobu se polymer resuspenduje v suchém tetrahydrofuranu (11) a potom následuje adice suchého pyridinu (314 ml, 3,88 mmol), DMAP (12 g, 97 mmol) a l-amino-2-hydroxy-6-nitroindanu přes O-vázaného na pryskyřici (85,6 g, 291 rnmol). Směs se zahřívá při teplotě zpětného toku po dobu 10 dnů v inertní atmosféře. Rozpouštědlo se odstraní vakuovou filtrací a pryskyřice se potom promyje tetrahydrofuranem (3 x 300 ml), dichlormethanem (3 x 300 ml) a suší se přes noc ve vakuuové pícce za zisku 122,18 g titulní sloučeniny ve formě světle hnědé pryskyřice.

Stupeň 2: Odstranění chránících skupin z 1-amino-2-hydroxy-6-nitroindanu přes O-vázaného na pryskyřici v trans poloze

Do zkumavky s oblým dnem vybavené míchací tyčinkou se umístí N-t-butylkarbonyl-l-amíno-2-hydroxy-6-nitroindan přes O-vázaný na pryskyřici v trans poloze (28 mg, 0,028 mmol), 500 1 dichlormethanu a kyselina trifluoroctová (109 1, 0,141 mmol).

Reakční směs se mísí při teplotě 25 °C přes noc. Pryskyřice se potom získá filtrací, resuspenduje se v 10% triethylaminu/dichlormethanu, mísí se po dobu 15 minut, znovu se přefiltruje a nakonec se promyje dichlormethanem za zisku titulní sloučeniny.

Obecný postup příprav 8-36

N-R-(isoxazolo[3,4-cJ-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)-l-amino-2-hydroxyindan přes O-vázaný na pryskyřici v trans poloze

44. >4 • · * 4 • «4 · • « 4«4 4 • · 4 «4

• •4

Stupeň 1: Vložení R skupiny - N-R-l-amino-2-hydroxy-6-nitroindan přes O-vázaný na pryskyřici v trans poloze

Do 10 ml zkumavky s oblým dnem se umístí 1-amino-2-hydroxy-6-nitroindan přes O-vázaný na pryskyřici (0,0283 mmol) a potom se přidá 500 ul roztoku pyridinu (36,6 ul, 0,452 mmol) a DMAP (0,518 mg, 0,00424 mmol) v dichlormethanu. Potom se přidá 1M roztok komerčně dostupné sloučeniny vzorce VI, VII nebo VIII v dichlormethanu (184 ul, 0,184 mmol) a vzniklá směs se mísí přes noc při 25 °C. V tuto dobu se rozpouštědlo odstraní filtrací ve vakuu a pryskyřice se promyje postupně 50 ml dichlormethanu, dimethylformamidu, methanolu a dichlormethanu, za zisku titulní sloučeniny (sloučeniny vzorce X).

Stupeň 2: Redukce - 6-amino-l-((N-R)-amino)-2-hydroxyindan přes O-vázaný na pryskyřici v trans poloze • · · ·

Do roztoku N-R-l-amino-2-hydroxy-6-nitroindanu přes

0-vázaného na pryskyřici v trans poloze (0,0283 mmol) v dimethylfórmamidu (0,625 ml) se přidá dihydrát choloridu cínatého (102 mg, 0,452 mmol). Po míšení při 25 °C po dobu 48 hodin se pryskyřice izoluje filtrací a promyje se postupné 50 ml dichlormethanu, dimethylfórmamidu, methanolu, dimethylfórmamidu, methanolu a dichlormethanu, za zisku titulní sloučeniny (sloučeniny vzorce XI).

Stupeň 3: Acylace - N-R-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)-1-amino-2-hydroxyindanu přes O-vázaného na pryskyřici v trans poloze

Do 10 ml zkumavky s oblým dnem se umístí 6-amino-l-((N-R)-amino)-2-hydroxyindan přes Ο-vázaný na pryskyřici v trans poloze (0,0283 mmol) a potom se přidá 500 ul roztoku pyridinu (36,6 ul, 0,452 mmol) a DMAP (0,518 mg, 0,00424 mmol) v dichlormethanu. Potom se přidá 1M roztok 3-(2-chlor-6-fluorfenyl)-5-methylisoxaz-4-oyl chloridu v dichlormethanu (184 ul, 0,184 mmol) a vzniklá směs se mísí přes noc při 25 °C. V tuto dobu se rozpouštědlo odstraní filtrací ve vakuu

a pryskyřice se promyje postupně 50 ml dichlormethanu, dimethylformamidu, methanolu, dimethylformamidu, methanolu a dichlormethanu za zisku diacylovaného materiálu (sloučeniny vzorce XIII).

Přípravy 8-36 odpovídají prekursorům pro příklady 1-29 uvedené dále.

Příprava 37: Trans-6-amino-1-((N-t-butyloxykarbonyl)-amino)-2-hydroxyindan

Paladium na uhlíku (10%, 500 mg) se navlhčí methanolem a potom se do něj přidá trans-N-t-butyloxykarbonyl-6-nitro-l-amino-2-hydroxyindan (2,63 g, 8,94 mmol) rozpuštěný ve 100 ml methanolu. Při 50 psi se vytvoří atomosfére vodíku a udržuje se v Parrově třepačce po dobu přibližně 18 hodin. Katalyzátor se odfiltruje přes talek a promeje se methanolem. Methanol se odstraní ve vakuu za zisku 2,23 g titulní sloučeniny (94%).

MS(FD) m/z 264 (M+). IR(CHC1₃) 3444, 3009, 2983, 1692, 1625 cm^-1.

Příprava 38: 1-(trans-1-((N-t-butyloxykarbonyl)-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Trans-6-amino-1-((N-t-butyloxykarbonyl)-amino)-2-hydroxyindan (4 g, 7,97 mmol) se rozpustí v 10 ml 2N hydroxidu sodného v methanolu a mísí se pod atomosférou dusíku při teplotě okolí po dobu přibližně 18 hodin. Reakční směs se ředí ethylacetátem, promyje se IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové a solankou, suší se přes síran sodný, filtruje se a koncentruje se. Zbytek se krystalizuje z dichlormethanu za zisku 4,07 g titulní sloučeniny (100%). EA vypočítaná pro C H CÍN O : C 62,31; H, 5,02; N, 8,72. Zjištěno: C, 62,11; H,

2524 25

5,08; Ν, 8,65. MS(FD) m/Z 481 (M-H).

Příprava 39: 1-(trans-l-amino-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2 -on, trifluoracetat l-(trans-l-{(N-t-butyloxykarbonyl)-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on (759 mg, 1,57 mmol) se rozpustí v 25 ml suchého dichlormethanu a mísí se pod atmosférou dusíku při teplotě okolí. Přidá se kyselina trifluoroctová (10 ml) a reakční směs se mísí po dobu 1 hodiny. Rozpouštědla se odstraní ve vakuu a zbytek se zpracuje dichlormethanem/hexany za vysrážení 850 mg titulní sloučeniny (100). MS(FD) m/z 381 (M+). IR(KBr) 3058, 2998,

1792, 1657, 1629, 1598 cm¹.

Příklady

Obecný postup pro příklady 1-29

Do zkumavky obsahující N-R-6-isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)-1-amino-2-hydroxyindan přes 0-vázaný na pryskyřici v trans poloze (0,0283 mmol) se přidá 1M roztok hydroxidu sodného v methanolu (375 ul, 0,375 mmol) a tetrahydrofuran (400 ul). Po míšení při 25 °C se reakce neutralizuje 4M kyselinou chlorovodíkovou v methanolu (100 ul, 0,400 mmol). Pryskyřice se přefiltruje a filtrát se koncentruje za redukovaného tlaku za zisku sloučenin příkladů 1-29, které dávají uspokojivé výsledky při ^ΧΗ NMR a MS(IS) analýze.

φ φ · φ φ · φ φ · φφφφ · · · · · • ΦΦΦ φ φ φ φ φ φφφφφφ φ φ φφ φ φ φφφφ · φ φ φφ Φ· φφφ φφ

Příklad 1:	1-(trans-1-((N-acetyl)-amino-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin -2-on
Příklad 2:	1-(trans-1-((N-benzoyl)-amino-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin -2-on
Příklad 3:	1-(trans-1-((N-[4-methylbenzoyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on
Příklad 4:	1-(trans-1-((N-[4-methoxybenzoyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on
Příklad 5:	1-(trans-1-((N-[4-fluorbenzoyl]}-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on
Příklad 6:	1-(trans-1-((N-[4-chlorbenzoyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2 -on
Příklad 7:	1-(trans-1-((N-[ -fenylacetyl])-amino)-2- -hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 8: 1-(trans-1-((Ν-[ -(4-chlorfenyl)acetyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3, 4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on • · ' ·· ·· · ·· • · · · ···· · · · • «····· · · · · · • · · · · · · · · ·· · · ·

Příklad 9: 1-(trans-1-((Ν-[ -fenoxyacetyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl- 6 -chlorchinolin-2-on

Příklad 10: l-(trans-l-((N-[2-fenoxybutanoyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-me t hyl- 6 -chlorchinolin-2-on

Příklad 11: 1-(trans-1-((N-[ -fenyl- -acetoxaacetyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 12: 1-(trans-1-((N-naftoyl)-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 13: N-n-butyl-N'-(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 14: N-cyklohexyl-N’-(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 15: N-fenyl-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 16: N-(4-isopropylfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c] -1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina • fefefe fefe · fefe • fefe · · · · · · ·· • ••• fefe fe fefe • ······ fe · fefe · •fe ·· fefe fefefe fefe ···

Příklad 17: N-(3-trifluormethylfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3, 4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 18: N-(4-methoxyfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 19: N-(3-acetylfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 20: N-(3-(aminomethylfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 21: N-(3-karboxyethoxyfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl močovina

Příklad 22: 1-(trans-1-((N-[3-nitrofenylsulfonyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methy1-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 23: 1-(trans-1-{(N-[(5-methylisoxazol-4-yl)sulfonyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2 -on

Příklad 24: N-(3-trifluorfenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl isothiomočovina

Φ Φ »· ·· ·· · ·· φ

Příklad 25: Ν-(N-acetyl-3-aminofenyl)-Ν' -(trans-2-hydroxy-6-(isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-onyl)indanyl isothiomočovina

Příklad 26: 1-(trans-1-((N-[furan-2-oyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-l,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 27: 1-(trans-1-{(N-[lH-indol-3-oyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 28: 1-(trans-1-((N-( -(thifen-2-yl)acetyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

Příklad 29: l-(trans-1-((N-[5-methylisoxazol-3-oyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-díhydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

MS(FAB) m/z 491 (M+l). % NMR (CDC1₃: 2,7 (1,8H, s), 2,45 (1,2H, S), 2,85 (1,8H, s), 2,9 (1,2H, s), 3,0-3,1 (IH, m) ,

3,3-3,5 (IH, m), 4,25 (IH, bs), 4,3-4,4 (0,6 H, m), 4,6-4,7 (0,4H, m) , 5,3-5,4 (0,4H, m), 5,4-5,5 (0,6H, m), 6,35 (0,6H,

S), 6,42 (0,4H, S), 6,54 (0,4H, d), 6,6 (0,6H, d), 7,15-7,55 (5H, m) .

Příklad 30: l-(trans-l-((N-[3,4,5-trimethoxybenzoyl])-amino)-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on

1-(trans-1-amino-2-hydroxyindan-6-yl)isoxazolo[3,4-c]-1,2-dihydro-3-methyl-6-chlorchinolin-2-on, trifluoracetat (305 mg, 0,615 mmol) se rozpustí v 10 ml suchého dimethylformamidu a ·· ·· · * · · · • ♦ · · · · · · ·'·· mísí se při pokojové teplotě pod atmosférou dusíku. Přidá se 3,4,5-trimethoxybenzoylchlorid (142 mg, 0,615 mmol) a po něm triethylamin (187 mg, 1,85 mmol). Reakční směs se mísí po dobu přibližně 18 hodin a zpracuje se následujícím způsobem: reakční směs se naředí ethylacetátem a IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové, organická vrstva se promyje dvakrát IN vodným roztokem kyseliny chlorovodíkové, organická vrstva se promyje třikrát hydrogenuhličitanem sodným a třikrát solankou a suší se přes síran sodný. Ethylacetát se odstraní a bílý pevný materiál se trituruje s dichlormethanem/hexany za zisku 275 mg titulní sloučeniny (78%) MS(IS) 576 (M+) . EA vypočítaná pro C₃o^H2S^clN3°₇· C, 62,56; H, 4,55; N, 7,30. Zjištěno: C, 62,41; H, 4,40? N, 7,19.

Sloučeniny podle předkládaného vynálezu jsou inhibitory MRPl. Proto mohou být sloučeniny podle předkládaného vynálezu použity pro inhibici jakéhokoliv nádoru majícího vlastní nebo získanou resistencí na cytostatika způsobenou částečně nebo plně MRPl. Jinými slovy, léčba takových nádorů účinným množstvím sloučeniny podle předkládaného vynálezu způsobí větší citlivost nádoru na chemoterapii, která je méně účinná v důsledku působení MRPl.

Vincristin, epirubicin, daunorubicin, doxorubicin a etoposid jsou cytostatika, která jsou substráty MRPl. Viz Cole et al., Pharmacological Characterization of Multidrug Resistent MRP-transfected Human Tumor Cells, Cancer Research 54:

5902-5910, 1994. Protože je MRPl ubikvitní u savců, zejména u člověka (Nooter, K. et al., Expresion of the

Multidrug-Resistence Associated Protein (MRP) Gene in Hunam Cancers, Clin. Can. Res. 1: 1301-1310 (1995), může být účinnost chemoterapie použité pro inhibici nádorů využívající jakéhokoliv z těchto činidel snížena působením MRPl. Tak mohou ·· ♦· ·· · ·· • · 9 · 9999 999 ···· 99 9 99

999999 9 9 99 9

99 99 999 99 9 být nádory močového měchýře, kostí, prsu, plic (malobuněčné), varlat a štítné žlázy, a také konkrétnější typy nádorů, jako je například akutní lymfoblastická nebo myeloblastická leukemie, Wilmsův tumor, neuroblastom, sarkom měkkých tkání, Hodgkinský a non-Hodgkinský lymfom a bronchogenní karcinom, inhibovány kombinací jednoho nebo více z výše uvedených cytostatik a sloučeniny podle předkládaného vynálezu.

Biologická aktivita sloučenin podle předkládaného vynálezu byla hodnocena za použití iniciálního vyšetřovacího testu, který rychle a přesně měří aktivitu testované sloučeniny v inhibici MRP1 nebo MDRl. Testy vhodné pro hodnocení této schopnosti jsou dobře známé v oboru. Viz například T. McGrath et al., Biochemical Pharmacology, 38: 3611, 1989; D. Marquardt and M.S. Center, Cancer Research 52: 3157, 1992; D. Marquardt et al., Cancer Research 50: 1426, 1990; a Cole et al., Cancer Research 54: 5902-5910, 1994.

Test na inhibici MRP-1 zprostředkované resistence na doxorubicin a MDR-1 zprostředkované resistence na vincristin.

HL60/ADR a HL60/VCR jsou kontinuální buněčné linie, které jsou selektovány pro resistenci na doxorubicin a vincristin, v příalušném pořadí, kultivací HL60, buněčné linie lidské akutní myeloblastické leukemie, ve stoupajících koncentracích doxorubicinu a vincristinu do získání vysoce resistentních variant.

HL60/ADR a HL60/VCR buňky byly kultivovány na RPMI 1640 (Gibco) obsahujícím 10% fetální hovězí sérum (FBS) a 250 ug/ml GENTAMICINU™ (Sigma); buňky byly odebrány; byly promyty testovacím mediem (stejné jako kultivační medium); byly spočítány a byly ředěny v koncentraci 2 x 10^s buněk/ml v testovacím mediu. 50 ul buněk bylo umístěno do jamek 96-jamkové tkáňové kultivační plotny. Jeden sloupec každé 96-jamkové plotny sloužil jako negativní kontrola a bylo do něj umístěno kultivační medium neobsahující buňky.

Testované sloučeniny a referenční sloučeniny byly rozpuštěny v dimethylsulfoxidu (DMSO) v koncentraci 5 mM. Vzorky byly ředěny na 20 uM v testovacím mediu a 25 ul každé testované sloučeniny bylo přidáno do 6 jamek. Standardy pro test byly zpracovány ve 4 provedeních. 25 ul 0,4% DMSO bylo přidáno do 4 jamek jako kontrola (rozpouštědlo). Do všech jamek bylo přidáno testovací medium pro dosažení konečného objemu 100 ul na jamku.

Plotny byly inkubovány při 37 °C po dobu 72 hodin ve zvlhčovaném inkubátoru s atmosférou 5% oxidu uhličitého. Životaschopnost a vitalita buněk byly měřeny oxidací tetrazoliové soli za vhodných podmínek. Plotny byly inkubovány po dobu 3 hodin při 37 °C. Absorbance byla stanovena při 490 nm za použití čtečky mikroploten.

Schopnost testované sloučeniny inhibovat resistenci HL60/ADR a HL60/VCR buněk na doxorubicin byla stanovena srovnáním absorbance jamek obsahujících testovanou sloučeninu a cytostatikum (doxorubicin) s absorbancí jamek obsahujících cytostatikum bez testované sloučeniny. Kontroly byly použity pro vyloučení pozadí a pro ověření toho, že výsledky nejsou arteficiální. Výsledky tohoto testu jsou vyjádřeny jako procento inhibice růstu buněk. Cytostatikum samotné při použitých koncentracích obvykle neinhibuje růst HL60/ADR a HL60/VCR buněk.

Representativní sloučeniny vzorce I vykazovaly významný účinek v inhibici MRPl mnohotné lékové resistence. Mnoho ·· ·· ·· .» ♦♦ • ·· · » · ·· « · *··· · · · ·· • ······ · · · · · • · · · · · ·· >· ·· ·· ··· ·· sloučenin vykazovalo statisticky významné zvýšení aktivity při kombinaci s cytostatikem ve srovnání s aktivitou cytostatika samotného. Kromě toho, většina testovaných sloučenin vykazovala významný stupeň selektivní inhibice HL60/ADR buněčné linie ve srovnání s HL60/VCR buněčnou linií.

Při podání cytostatika ve způsobu podle předkládaného vynálezu může být dávka cytostatika různá. Je třeba si uvědomit, že skutečná dávka podaného cytostatika bude určena lékařem, podle relevantních okolností, jako je typ léčeného onemocnění, vybraný způsob podání, typ podaného cytostatika, věk, hmotnost a reakce konkrétního pacienta (savce) a závažnost příznaků u pacienta. Množství podaného cytostatika určí lékař a je sledováno lékařem. Pro určení dávky cytostatika je užitečným zdrojem The Physician’s Desk Reference, publikovaná Medical Economics Company v Montvale, NJ 07645-1742, která je každoročně aktualizovaná.

Výhodné prostředky - a způsoby podle předkládaného vynálezu využívající tyto prostředky - jsou ty, které neobsahují cytostatikum. Je tedy výhodné podání sloučenin podle předkládaného vynálezu odděleně od cytostatika. Cytostatika uváděná v této přihlášce jsou komerčně dostupná a mohou být získána v předem připravených formách vhodných pro způsoby podle předkládaného vynálezu.

Sloučeniny vzorce I samostatně, nebo v kombinaci s cytostatikem, jsou obvykle podány ve formě farmaceutického prostředku. Tyto prostředky mohou být podány různými způsoby, včetně orálního, rektálního, transdermálního, subkutánního, intravenosního, intramuskulárního a intranasálního. Takové prostředky jsou připraveny způsoby dobře známými ve farmacii a obsahují alespoň jednu aktivní sloučeninu vzorce I.

*· ·· «· í « · · 4 » • · · · · · • » ··· · · Φ • · · · -» • · a · · <

Předkládaný vynález také obsahuje způsoby použití farmaceutických prostředků obsahujících, jako aktivní složku, sloučeniny vzorce I, a volitelně cytostatikum, v asociaci s farmaceutickými nosiči. Při výrobě prostředků podle předkládaného vynálezu je aktivní složka obvykle smísena s přísadou, naředšna přísadou nebo uzavřena v nosiči, který může být ve formě kapsle, prášku, papírku nebo jiného kontaineru. Pokud slouží přísada jako ředidlo, tak se může jednat o pevný, semi-solidní nebo kapalný materiál, který slouží jako vehikulum, nosič nebo medium pro aktivní složku. Prostředky mohou být tedy ve formě tablet, pilulek, prášků, medicínských oplatek, prášků, oplatek, elixirů, suspenzí, emulzí, roztoků, sirupů, aerosolů (jako pevné prostředky nebo v kapalném mediu), mastí obsahujících například až 10% hmotnostních aktivní sloučeniny, kapslí z měkké nebo tuhé želatiny, čípků, sterilních injekčních roztoků a sterilně balených prášků.

Při přípravě prostředku může být nezbytné rozemletí aktivní sloučeniny pro dosažení vhodné velikosti částic před tím, než jsou smíseny s dalšími složkami. Pokud je aktivní sloučenina v podstatě nerozpustná, je obvykle rozemleta na velikost částic nižší než 200 mesh. Pokud je aktivní složka rozpustná ve vodě, tak je velikost částic upravena mletím pro dosažení rovnoměrné distribuce v prostředku, například na velikost 40 mesh.

Příklady vhodných přísad jsou laktosa, dextrosa, sacharosa, sorbitol, manitol, škroby, arabská klovatina, fosforečnan vápenatý alginaty, tragant, želatina, křemičitan vápenatý, mikrokrystalická celulosa, polyvinylpyrrolidon, celulosa, voda, sirup a methylcelulosa. Prostředky mohou dále obsahovat: kluzná činidla jako je talek, stearan hořečnatý a minerální olej; smáčivá činidla; amulgační a suspendační činidla; konzervační činidla jako jsou methyl- a propylhydroxybenzoaty; sladidla; a chuťová korigens. Prostředky podle předkládaného vynálezu mohou být připraveny tak, aby umožňovaly rychlé, zpomalené nebo oddálené uvolňování aktivní složky po podání pacientovi, za použití postupů dobře známých v oboru.

Prostředky jsou obvykle připraveny ve formě dávkových jednotek, ve kterých každá dávka obsahuje od přibližně 5 do přibližně 100 mg, lépe od přibližně 10 do přibližně 30 mg každé aktivní složky. Termín dávková jednotka označuje fyzicky samostatnou jednotku vhodnou pro jedno podání lidskému jedinci a jiným savcům, kde každá jednotka obsahuje předem určené množství aktivního materiálu vypočítané pro dosažení požadovaného terapeutického efektu a vhodné farmaceutické přísady.

Sloučeniny vzorce I jsou účinné v širokém rozmezí dávek. Například, dávka na den je obvykle v rozmezí od přibližně 0,5 do přibližně 30 mg/kg tělesné hmotnosti. V léčbě dospělých je výhodnou dávkou dávka v rozmezí od přibližně 1 do přibližně 15 mg/kg/den, v jedné dávce nebo rozděleně do několika dávek. Nicméně, skutečné podané množství bude určeno lékařem, podle relevantních okolností, jako je typ léčeného onemocnění, vybraný způsob podání, typ podané sloučeniny, věk, hmotnost a reakce konkrétního pacienta a závažnost příznaků u pacienta, a proto uvedené rozmezí dávek neomezuje rozsah předkládaného vynálezu. Za některých okolností může být adekvátní dávka nižší než je uvedené rozmezí, zatímco za jiných okolností mohou být použity vyšší dávky bez způsobení nežádoucích účinků, pod podmínkou, že jsou takové vyšší dávky nejprve rozděleny do několika menších dávek pro podání během dne.

Pro přípravu pevných prostředků, jako jsou tablety, je hlavní aktivní složka smísena s farmaceutickou přísadou za

vzniku materiálu obsahujícího homogenní směs sloučeniny podle předkládaného vynálezu. Termín homogenní”, jak je zde použit, znamená, že aktivní složka je rovnoměrně přítomná v materiálu tak, že tento materiál může být rozdělen do stejně účinných dávkových jednotek, jako jsou tablety, pilulky a kapsle. Tento pevný materiál je potom rozdělen do dávkových jednotek výše uvedeného typu, které obsahují od 0,1 do 500 mg aktivní složky podle předkládaného vynálezu.

Tablety nebo pilulky podle předkládaného vynálezu mohou být potaženy nebo jinak zpracovány pro získání dávkové formy mající prodloužený účinek. Například může tableta nebo pilulka obsahovat složku vnitřní dávky a vnější dávky, kde vnější složka tvoří obal vnitřní složky. Dvě složky mohou být separovány enterální vrstvou, která brání desintegraci v žaludku a umožňuje průchod vnitřní složky do duodena v intaktním stavu, nebo oddálení jejího uvolnění. Pro takové enterální vrstvy nebo potahy mohou být použity různé materiály, včetně mnoha polymerických kyselin a směsí polymerických kyselin s vhodnými materiály, jako je šelak, cetylalkohol a celulosaacetat.

Mezi nové prostředky v kapalných formách pro orální nebo injekční podání patří vodné roztoky, vhodně ochucené sirupy, vodné nebo olejové suspenze a ochucené emulze s jedlými oleji, jako je olej z bavlníkových semen, sesamový olej, kokosový olej nebo podzemnicový olej, stejně jako elixíry a podobná farmaceutická vehikula.

Prostředky pro inhalaci nebo insuflaci zahrnují roztoky a suspenze ve farmaceutických vodných nebo organických rozpouštědlech, nebo jejich směsích, a prášky, kapalné nebo pevné prostředky mohou obsahovat vhodné farmaceutické přísady, jak byly popsány výše. Výhodně jsou prostředky podány orálním nebo nasálním způsobem do respiračního traktu pro dosažení lokálního nebo systémového účinku. Prostředky ve výhodných farmaceutických rozpouštědlech mohou být nebulizovány za použití inertních plynů. Nebulizované roztoky mohou být vdechnuty přímo z nebulizačního zařízení nebo může být nebulizační zařízení napojeno na obličejovou masku, stan nebo dýchací přístroj s přerušovaným pozitivním tlakem. Prostředky ve formě roztoků, suspenzí nebo prášků mohou být podány, výhodně orálně nebo nasálně, ze zařízení dodávajících prostředek vhodným způsobem.

Následující příklady prostředků jsou pouze ilustrativní a nijak neomezují rozsah vynálezu. Termín aktivní složka označuje sloučeninu vzorce I nebo její farmaceutickou sůl nebo solvát, volitelně s jedním nebo více cytostatiky.

Příklad prostředku 1

Připraví se kapsle z tuhé želatiny obsahující následující složky:

Složka

Aktivní složka Škrob

Stearan hořečnatý

Množství (mg/kapsli! 30, 0

305,0

5,0

Výše uvedené složky se smísí a plní se do kapslí z tuhé želatiny v množství 340 mg.

Příklad prostředku 2

Za použití následujících složek se připraví tablety:

« « · · · 4 * 4 4 4 4

444444 4 4 4 4 4 4

444« »44 .«· 4t* »44 44 444

Množství (mg/kapsli) 25,0 200,0 10,0 5,0

Složka

Aktivní složka Celulosa, mikrokrystalická Koloidní oxid křemičitý Kyselina stearová

Složky se smísí a lisují se za vzniku tablet o hmotnosti 240 mg.

Příklad prostředku 3

Za použití následujících složek se připraví inhalační prostředek ve formě suchého prášku:

Složka Hmotnost (%)

Aktivní složka 5

Laktosa 95

Aktivní složka se smísí s laktosou a směs se přidá pro zařízení pro inhalaci suchého prášku.

Příklad prostředku 4

Tablety obsahující 30 mg aktivní složky se připraví následujícím způsobem:

Množství

Složky (mg/tabletu)

Aktivní složka 30,0 mg

Škrob 45,0 mg

Mikrokrystalická celulosa 35,0 mg

Polyvinylpyrrolidon (jako 10% roztok ve vodě) 4,0 mg

Karboxymethyl škrob sodný 4,5 mg

Stearan hořečnantý 0,5 mg

Talek 1,0 mg

Celkem 120 mg

Aktivní složka, škrob a celulosa se prosejí přes U.S. síto č. 20 mesh a důkladně se promísí. Roztok polyvinylpyrrolidonu se smísí se získaným práškem a protlačí se přes U.S. síto č. 16 mesh. Takto připravené granule se suší při 50-60 °C prosejí se přes U.S. síto 16 mesh. Potom se ke granulím přidají karboxymethylcelulosa sodná, steran hořečnatý a talek, které byly předem prosety přes U.S. síto č. 30 mesh, a po promísení se granule lisují na tabletovacím přístroji za zisku tablet o hmotnosti 120 mg.

Příklad prostředku 5

Kapsle, obsahující každá 40 mg následujícím způsobem:

Složka

Aktivní složka

Škrob

Stearan hořečnatý

Celkem

Aktivní složka, celulosa, škrob prosejí přes U.S. síto č. 20 mesh želatiny v množství 150 mg.

aktitvní složky, se připraví

Množství (mg/kapsli) 40,0 mg

109,0 mg 1,0 mg

150,0 mg a stearan hořečnatý se smísí, a plní se do kapslí z tuhé

Příklad prostředku 6

Čípky každý obsahující 25 mg aktivní složky, se připraví t · následujícím způsobem:

Složka Množství

Aktivní složka 25 mg

Glyceridy nasycených mastných kyselin do 2000 mg

Aktivní složka se proseje přes U.S. síto č. 60 mesh a suspenduje se v glyceridech nasycených mastných kyselin, které byly předem roztaveny za použití minimálního nutného tepla. Směs se potom nalije do čípkové formy o nominální kapacitě 2,0 g a nechá se vychladnout.

Příklad prostředku 7

Suspenze, každá obsahující 50 mg aktivní složky na 5,0 ml, se připraví následujícím způsobem:

Složka Množství

Aktivní složka	50,0 mg
Xanthanová klovatina	4,0 mg
Karboxymethylcelulosa sodná (11%)/
mikrokrystalická celulosa (89%)	50,0 mg
Sacharosa	1,75 mg
Benzoat sodný	10,0 mg
Chuťové korigens a barvivo	q.s.
Přečištěná voda do	5,0 ml

Aktivní složka, sacharosa a xanthanová klovatina se promísí, prosejí se přes U.S. síto č. 10 mesh a potom se smísí s předem připraveným roztokem mikrokrystalické celulosy a karboxymethylcelulosy sodné ve vodě. Benzoat sodný, chuťová korigens a barvivo se naředí trochou vody a přidají se za stálého míšení. Potom se přidá voda pro získání dostatečného • · • · * · * · · « « · · ··· · ·· ·· · · · · · · ····«· · · « · · obj emu.

Příklad prostředku 8

Kapsle, každá obsahující 15 mg následujícím způsobem:

Složka

Aktivní složka

Škrob

Stearan hořečnatý

Celkem

Aktivní složka, celulosa, škrob prosejí přes U.S. síto č. 20 mesh želatiny v množství 425 mg.

Příklad prostředku 9 aktitvní složky, se připraví

Množství (mg/kapsli) 15,0 mg

407,0 mg 3,0 mg

425,0 mg a stearan hořečnatý se smísí, a plní se do kapslí z tuhé

Intravenosní prostředek se připraví následujícím způsobem:

Složka Množství Aktivní složka 250,0 mg Izotonický salinický roztok 1000 ml

Příklad prostředku 10

Lokální prostředek se připraví následujícím způsobem:

Složka

Aktivní složka Emulgační vosk Kapalný parafin

Množství 1-10 g g 20 g • · · ·

Bílý měkký parafin do 100 g

Bílý měkký parafin se zahřívá do roztavení. Za míšení se přidá kapalný parafin a emulgační vosk a míšení pokračuje do rozpuštění. Přidá se aktivní složka a míšení pokračuje do vzniku disperze. Směs se potom ochladí na teplotu, při které solidifikuje.

Příklad prostředku 11

Sublinguální nebo bukální tablety, každá obsahující 10 mg aktivní složky, mohou být připraveny následujícím způsobem:

Složka Množství na tabletu

Aktivní složka	10,0 mg
Glycerol	210,5 mg
Voda	143,0 mg
Citrát sodný	4,5 mg
Polyvinylalkohol	26,5 mg
Polyvinylpyrrolidon	15,5 mg

Celkem 410,0 mg

Glycerol, voda, citrát sodný, polyvinylalkohol a polyvinylpyrrolidon se smísí dohromady za nepřetržitého míšení a udržováním teploty nad přibližně 90 °C. Jakmile přejdou polymery do roztoku, tak se roztok ochladí na přibližně 50-55 °C a pomalu se vmíchá aktivní složka. Homogenní směs se nalije do forem vyrobených z inertního materiálu za vzniku difusní matrice obsahující lék o tloušťce přibližně 2-4 mm. Tato difusní matrice se potom nastříhá za zisku jednotlivých tablet vhodné velikosti.

• ΦΦΦΦΦ ·· ·» ·· φ·· φφ φφφ

Jiným výhodným prostředkem použitým ve způsobech podle předkládaného vynálezu je transdermální prostředek (náplast). Takové transdermální náplasti mohou být použity pro umožnění kontinuálnih nebo diskontinuálního toku sloučeniny podle předkládaného vynálezu do těla v kontrolovaných množstvích. Příprava a použití transdermálních náplastí pro podání farmaceutických činidel je dobře známé v oboru. Viz například U.S. patent č. 5023252, udělený 11.6.1991, který je zde uveden jako odkaz. Takové náplasti mohou být připraveny pro kontinuální, pulsní nebo jiné vybrané dodání farmaceutických činidel.

Často je žádoucí nebo nutné podat farmaceutický prostředek do mozku, přímo nebo nepřímo. Přímé techniky obvykle vyžadují umístění katetru pro podání léku do komorového systému jedince, aby bylo možno překonat hematoencephalickou barieru. Jeden takový implantovatelný systém pro podání, používaný pro transport biologických faktorů do specifických anatomických oblastí těla, je popsán v U.S. patentu 5011472, uděleném 30.4.1991, který je zde uveden jako odkaz.

Nepřímé techniky, které jsou obvykle výhodnější, obvykle obsahují přípravu prostředků umožňujících průnik léku v důsledku konverse hydrofilních léků na léky nebo proléčiva rozpustná v lipidech. Toho je obvykle dosaženo pomocí blokování hydroxylových, karbnylových, sulfátových a primárních aminových skupin přítomných na léku, což zvýší rozpustnost léku v tucích a umožní jeho transport přes hematoencephalickou barieru. Alternativně, průnik hydrofilních léků může být zesílen infusí hypertonických roztoků, kteréí mohou dočasně otevřít hematoencephalickou barieru.

Claims (15)

1. Sloučenina vzorce I

R¹ je C_x-C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, furanyl, indolyl, thiofenylmethyl, 5-methylisoxazolyl, NHR⁴ nebo CHR⁵OR^S;

R² je 3,5-dimethylisoxazolyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro,

C -C alkyl, trifluormethyl, C-C alkoxy, C C alkanoyl, karbo(C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C_x~C₄alkyl);

R³ je fenyl, kde fenylová skupina je volitelně substituovaná jedenkrát trifluormethylem nebo N-acetylamino-skupinou;

R⁴ je vodík, C_x-C_galkyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C_x-C₄alkyl, trifluormethyl, C_x-C₄alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C_x-C₄alkyl);

R^s je vodík, C_x-C₄alkyl nebo fenyl; a r^s je fenyl nebo acetyl; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvat.

2. Sloučenina podle nároku 1, kde R je COR¹ a R¹ je

3,4,5-trimethoxyfenyl.

99 99 99 · 99 • · 9 · 9 9 9 · 9 9 9

9 9· 9 9 9 9 9 9

9 999999 9 9 99 · ·« 99 99 999 99 999

3. Způsob inhibice MRP1 u savce vyznačující se tím, že savci, který potřebuje takovou léčbu, je podáno účinné množství sloučeniny vzorce I:

i;

kde:

R je vodík, COR¹, SO₂R² nebo skupina vzorce

R¹ je C-C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, furanyl, indolyl, thiofenylmethyl, 5-methylisoxazolyl, NHR⁴ nebo CHR⁵OR^S;

R² je 3,5-dimethylisoxazolyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C^-C^alkyl, trifluormethyl, C^-C^alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C -C₄alkoxy) nebo amino(C^-C^alkyl);

R³ je fenyl, kde fenylová skupina je volitelně substituovaná jedenkrát trifluormethýlem nebo N-acetylamino-skupinou;

R⁴ je vodík, C -C_ealkyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C_i-C₄alkyl, trifluormethyl, C^-C^alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C^-C^alkoxy) nebo amino(C_i-Cealkyl);

R^s je vodík, C^-Cealkyl nebo fenyl; a

R⁶ je fenyl nebo acetyl; nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvatu.

4. Způsob podle nároku 3vyznačující se tím, že savcem je člověk.

5. Způsob podle nároku 4vyznačující se tím, že sloučenina vzorce I je sloučenina, kde R je COR¹ a R¹ je 3,4,5-trimethoxyfenyl.

6. Způsob inhibice resistentních nádorů nebo nádorů, u kterých by mohlo dojít ke vzniku resistence, u savce vyznačující se tím, že savci, který potřebuje takovou léčbu, je podáno účinné množství sloučeniny vzorce I:

R¹ je C-C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, furanyl, indolyl, thiofenylmethy1, 5-methylisoxazolyl, NHR⁴ nebo CHR^SOR^S; r² je 3,5-dimethylisoxazolyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro,

C -C^alkyl, trifluormethyl, C^-C^alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C^-C^alkoxy) nebo amino(C^-C^alkyl);

R³ je fenyl, kde fenylová skupina je volitelně substituovaná jedenkrát trifluormethylem nebo N-acetylamino-skupinou;

R⁴ je vodík, C-C alkyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C_x-C₄alkyl, trifluormethyl, C^-C^alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C_x-C₄alkyl);

R⁵ je vodík, C_x-C₄alkyl nebo fenyl; a

R⁶ je fenyl nebo acetyl; nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo solvatu;

v kombinaci s účinným množstvím jednoho nebo více cytostatických činidel.

7. Způsob podle nároku 6vyznačující se tím, že savcem je člověk.

8. Způsob podle nároku 7vyznačující se tím, že cytostatikum je vybráno ze skupiny: doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid.

9. Způsob podle nároku 7vyznačující se tím, že nádor je vybrán z Wilmsova tumoru, nádoru močového měchýře, kosti, prsu, plic (malobuněčného), varlat nebo štítné žlázy, nebo souvisí s akutní lymfoblastickou a myeloblastickou leukémií, neurobíastorném, sarkomem měkkých tkání, Hodgkinským a non-Hodgkinským lymfomem nebo bronchogenním karcinomem.

10. Způsob podle jakéhokoliv z nároků 7-9 vyznačující se tím, že sloučenina vzorce I je sloučenina, kde R je COR¹ a R¹ je 3,4,5-trimethoxyfenyl.

11. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje sloučeninu vzorce I:

kde :

R je vodík, COR^X,

• • · · · • 9 · • • · • • * · 9 9 9- 9 9 9 9 • • • 999 • · • 9 9 9 9 • • · • • 9 9 9 • ·· ·· • · 999 9 9 • · ·

R¹ je C_x-C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, furanyl, indolyl, thiofenylmethyl, 5-methylisoxazolyl, NHR⁴ nebo CHR^sOR^e;

R² je 3,5-dimethylisoxazolyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C^-C^alkyl, trifluormethyl, C^-C^alkoxy, C^C^alkanoyl, karbo(C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C^-C^alkyl);

R³ je fenyl, kde fenylová skupina je volitelně substituovaná jedenkrát trifluormethylem nebo N-acetylamino-skupinou;

R⁴ je vodík, C_x-C₆alkyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C-C alkyl, trifluormethyl, C_x-C₄alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo{C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C^-C^alkyl);

R⁵ je vodík, C^-C^alkyl nebo fenyl; a

R⁶ je fenyl nebo acetyl; nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo solvat;

v kombinaci s jedním nebo více farmaceutickými nosiči, ředidly nebo přísadami.

12. Prostředek podle nároku 11 vyznačuj ící se tím, že sloučenina vzorce I je sloučenina, kde R je COR¹ a R³· je 3,4,5 -trimethoxyfenyl.

13. Farmaceutický prostředek vyznačující se tím, že obsahuje:

(a) sloučeninu vzorce I kde:

i;

·· ·· ·· · ·· · • · · · · ··· · ··· ···· · · · · · · • ······ · « · · · · ·· ···· ··· • · ·· ·· ··· ·· · · *

NHR³

R je vodík, COR¹, SO₂R² nebo skupina vzorce ;

R¹ je C_x-C₄alkyl, aryl, substituovaný aryl, furanyl, indolyl, thiofenylmethyl, 5-methylisoxazolyl, NHR⁴ nebo CHR⁵OR^S;

R² je 3,5-dimethylisoxazolyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C_x-C₄alkyl, trifluormethyl, C_x-C₄alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo{C -C alkoxy) nebo amino{C-C alkyl);

R³ je fenyl, kde fenylová skupina je volitelně substituovaná jedenkrát trifluormethylem nebo N-acetylamino-skupinou;

R⁴ je vodík, C_x-C₆alkyl nebo fenyl, kde fenyl je volitelně substituovaný skupinou vybranou z následujících skupin: nitro, C_x-C₄alkyl, trifluormethyl, C_x-C₄alkoxy, C₂_C₄alkanoyl, karbo(C_x-C₄alkoxy) nebo amino(C_x~C₄alkyl);

R^s je vodík, C_x-C₄alkyl nebo fenyl; a

R⁶ je fenyl nebo acetyl; nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo solvát;

(b) jedno nebo více cytostatických činidel; a (c) jeden nebo více farmaceutických nosičů, ředidel nebo přísad.

14. Prostředek podle nároku 13 vyznačuj ící se tím, že cytostatikum je vybráno ze skupiny: doxorubicin, daunorubicin, epirubicin, vincristin a etoposid.

15. Prostředek podle nároku 13 vyznačuj ící se tím, že sloučenina vzorce I je sloučenina, kde R je COR¹ a R¹ je 3,4,5-trimethoxyfenyl.