CZ20003255A3

CZ20003255A3 - Deriváty triazolu s protiplísňovými účinky

Info

Publication number: CZ20003255A3
Application number: CZ20003255A
Authority: CZ
Inventors: Toshiyuki Konosu; Sadao Oida; Makoto Mori; Takuya Uchida; Satoshi Ohya; Akihiko Nakagawa
Original assignee: Sankyo Company Limited
Priority date: 1999-09-09
Filing date: 2000-09-06
Publication date: 2001-04-11
Also published as: ZA200004762B; PL342443A1; PL197873B1; CZ297383B6

Description

Deriváty triazolu s protiplísňovými účinky

Oblast techniky

Tento vynález se týká derivátů triazolu s výraznými účinky proti značnému množství plísní, některých derivátů v krystalické formě, farmaceutického přípravku obsahujícího uvedené deriváty, použití uvedených derivátů při léčení a prevenci plísňových infekcí a meziproduktu používaného při přípravě uvedených derivátů.

Dosavadní stav techniky

Obecný vzorec derivátů triazolu s protiplísňovými účinky je uveden v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350 a EP-A-0841327:

R^a ohLr^ď n^n-^S^s\=N Ar'

O )-(R^cC=CR^d)_q—(R'c=CR')_r—Ar² kde R^a představuje atom vodíku nebo alkylovou skupinu, R^b představuje alkylovou skupinu, Ar¹ a Ar² představují výhodně substituovanou fenylovou skupinu, q a r představují 1, a R^c, R^d, R^e, R^f představují atomy vodíku. Podobné sloučeniny, v kterých je atom síry nahrazen methylenovou skupinou, jsou uvedeny v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 11-80135 a WO-A-99/02524.

Tyto sloučeniny stavu techniky vykazují dobré protiplísňové účinky. Existuje nicméně poptávka po dalších látkách se zlepšenými protiplísňovými účinky, stabilitou, farmakokinetikou a bezpečností.

Podstata vynálezu

Předmětem tohoto vynálezu je tedy popsat řadu nových sloučenin s protiplísňovými účinky.

Další předměty a výhody tohoto vynálezu jsou zřejmé z následujícího popisu.

Sloučeniny toho vynálezu jsou sloučeniny obecného vzorce I:

CN kde Ar představuje fenylovou skupinu, která je výhodně substituována 1 až 3 substituenty vybranými ze skupiny halogenů a trifluormethylových skupin, a jejich farmaceuticky přijatelné soli a estery.

Tento vynález také popisuje sloučeninu (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -ylj-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol (viz. vzorec Ib níže) v krystalické formě:

F • · • · • · ······· ······· ··· · · · · · ·

Tento vynález také popisuje farmaceutický přípravek, který obsahuje účinné množství farmakologicky účinné sloučeniny spolu s farmaceuticky přijatelným ředidlem nebo nosičem, kde farmakologicky účinná sloučenina je sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester.

Tento vynález také popisuje použití sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo esteru jako léku a použití sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo esteru při výrobě léků pro prevenci nebo léčbu plísňových infekcí.

Obrázek 1 znázorňuje difraktogram rentgenových paprsků první krystalické formy (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3,-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu, který se získá práškovou metodou s použitím K_a - paprsků mědi, λ = 0,154 nm (1,54 A). Na vertikální ose práškového difraktogramu rentgenových paprsků se vynese intenzita difrakce v počtu pulsů za vteřinu (cps), zatímco na horizontální osu úhel difrakce jako hodnotu 2Θ.

Obrázek 2 znázorňuje difraktogram rentgenových paprsků druhé krystalické formy (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3,-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu, který se získá práškovou metodou s použitím K_a - paprsků mědi, λ = 0,154 nm (1,54 A). Na vertikální ose práškového difraktogramu rentgenových paprsků se vynese intenzita difrakce v počtu pulsů za vteřinu (cps), zatímco na horizontální osu úhel difrakce jako hodnotu 2Θ.

Mezi příklady halogenových atomů, které jsou výhodnými substituenty skupiny Ar, patří atomy fluoru, chloru a bromu. Upřednostňovány jsou atomy fluoru a chloru, přičemž nejvíce upřednostňované jsou atomy fluoru.

Mezi příklady substituentu Ar patří fenylová, dichlorfenylová, difluorfenylová, dibromfenylová, chlorfenylová, fluorfenylová, bromfenylová, trifluorfenylová, trichlorfenylová, tribromfenylová, (trifluormethyl)fenylová, bis(trifluormethyl)fenylová, tris(trifluormethyl)fenylová, fluor(trifluormethyl)fenylová a chlor(trifluormethyl)fenylová skupina.

• · · ·

Výhodně je skupina Ar představována fenylovou skupinou s 1 až 2 substituenty vybranými z atomů fluoru, chloru a trifluormethylových skupin. Ještě výhodněji je substituent Ar představován fenylovou skupinou s 1 nebo 2 atomy fluoru. Dokonce ještě výhodněji je substituent Ar představován 2-fluorfenylovou, 4-fluorfenylovou, 2,3-difluorfenylovou, 2,4-difluorfenylovou nebo 2,5-difluorfenylovou, zvláště pak 2-fluorfenylovou nebo 2,4-difluorfenylovou skupinou. Nejvýhodněji je substituent Ar představován 2,4-difluorfenylovou skupinou.

Sloučeniny vzorce I tohoto vynálezu se vyskytují ve formě stereoizomerů a geometrických izomerů. Ve sloučeninách vzorce I jsou dva asymetrické atomy uhlíku a každý z těchto atomů má R nebo S konfiguraci. Konfigurace R je výhodná pro oba atomy. Tyto optické izomery se izolují běžnou optickou rozlišovací metodou. Každý ze čtyř možných optických izomerů pro jakoukoliv danou sloučeninu vzorce I se připraví asymetrickou syntézou. Tyto optické izomery se také izolují běžnými technikami jako je trakční krystalizace a chromatografie.

Sloučeniny vzorce I obsahují 2,5-disubstituovaný-1,3-dioxanový kruh. Následkem toho se tyto sloučeniny s ohledem na pozice 2- a 5- vyskytují jako cis nebo trans izomery. Upřednostňované jsou trans izomery. Tyto cis a trans izomery se izolují běžnými technikami jako je trakční destilace a chromatografie.

Sloučeniny vzorce I mají dvě dvojné vazby. Následkem toho se vyskytují jako geometrické izomery, kde každá dvojná vazba má buď konfiguraci E, nebo konfiguraci Z. Upřednostňované geometrické izomery jsou ty, ve kterých obě dvojné vazby mají konfiguraci E. Tyto geometrické izomery se izolují běžnými technikami jako je trakční krystalizace a chromatografie.

Tento vynález zahrnuje každý jednotlivý izomer, který je popsán výše, a směsi dvou či více těchto izomerů v jakémkoli poměru, zahrnující racemické směsi.

Z možných izomerů sloučenin vzorce I je nejvíce upřednostňovaný následující izomer vzorce la:

Tento vynález obsahuje farmaceuticky přijatelné estery sloučenin vzorce I. Tyto farmaceuticky přijatelné estery se také nazývají pro-medikamenty, ve kterých je funkční skupina (hydroxyskupina) ve sloučenině vzorce I chráněna skupinou, která se po vpravení derivátu do těla živých zvířat chemicky nebo biologicky rozštěpí (např. hydrolýzou) za vzniku výchozí sloučeniny vzorce I nebo její soli. Zda je derivát sloučeniny vzorce I farmaceuticky přijatelný, se stanoví snadno. Zkoumaný ester je orálně nebo nitrožilně vpraven do testovaného zvířete jako je myš nebo krysa a poté se zkoumají tělní tekutiny testovaného zvířete. Jestliže je v tělních tekutinách testovaného zvířete zjištěna výchozí látka vzorce I nebo její sůl, považuje se zkoumaný ester sloučeniny vzorce I za farmaceuticky přijatelný.

Skupinou ve sloučeninách vzorce I, jejíž modifikací se získává její farmaceuticky přijatelný ester, je hydroxylová skupina. Farmaceuticky přijatelné estery sloučenin vzorce I jsou tedy ty, ve kterých je hydroxylová skupina chráněna a poskytuje ester, který se v tělech živých zvířat štěpí za vzniku výchozí látky vzorce I nebo její soli.

Mezi farmaceuticky přijatelné estery sloučenin vzorce I patří například ty, ve kterých je hydroxyskupina chráněna acylovou skupinou. Mezi příklady acylových skupin patří alifatické acylové skupiny, aromatické acylové skupiny, alkoxykarbonylové skupiny, aralkyloxykarbonylové skupiny, aminoacylové skupiny a skupiny kyseliny fosforečné.

• ·

Alifatické acylové skupiny mají 1 až 20 atomů uhlíku a obsahují 1 až 3 dvojné nebo trojné vazby. Mezi příklady alifatických acylových skupin patří alkylkarbonylové skupiny s 1 až 20 atomy uhlíku, alkenylkarbonylové skupiny s 3 až 20 atomy uhlíku a alkinylkarbonylové skupiny s 3 až 20 atomy uhlíku, přičemž tyto skupiny jsou výhodně substituovány nejméně jedním substituentem jako je hydroxyskupina, alkoxyskupina, atom halogenu, alkanoyloxylová skupina, skupina kyseliny fosforečné, karboxyskupina a alkoxykarbonylová skupina.

Mezi příklady alkylkarbonylové skupiny s 1 až 20 atomy uhlíku patří formylová, acetylová, propionylová, butyrylová, isobutyrylová, pivaloylová, valerylová, isovarelylová, oktanoylová, nonanoylová, dekanoylová, 3-methylnonanoylová, 8-methylnonanoylová, 3-ethyloktanoylová, 3,7-dimethyloktanoylová, undekanoylová, dodekanoylová, tridekanoylová, tetradekanoylová, pentadekanoylová, hexadekanoylová, 1-methylpentadekanoylová, 14-methylpentadekanoylová, 13,13-dimethyltetradekanoylová, heptadekanoylová, 15-methylhexadekanoylová, oktadekanoylová, 1-methylheptadekanoylová, nonadekanoylová a eikosanoylová skupina.

Mezi příklady alkenylkarbonylové skupiny s 3 až 20 atomy uhlíku patří akryloylová, methakryloylová, krotonoylová, isokrotonoylová a (E)-2-methyl-2-butenoylová skupina.

Mezi příklady alkinylkarbonylové skupiny s 3 až 20 atomy uhlíku patří propioloylová skupina.

Aromatické acylové skupiny jsou arylkarbonylové skupiny se 7 až 11 atomy uhlíku jako je benzoylová, α-naftoylová a β-naftoylová skupina. Arylový kruh těchto aromatických acylových skupin má výhodně nejméně jeden substituent, jako je alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, aromatická acylová skupina (která má výhodně nejméně jeden substituent jako je alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku), halogenový atom, alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupina, karboxyskupina, alkoxykarbonylová skupina, kde alkoxylová skupina obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substi7

• · · • · · • · · tuována skupinou kyseliny fosforečné, alkanoyloxyalkylová skupina, ve které alkylová skupina obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku, nebo alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituována karboxyskupinou.

Alkoxykarbonylové skupiny zahrnují karbonylovou skupinu, která je substituována alkoxyskupinou s 1 až 20 atomy uhlíku. Mezi příklady alkoxykarbonylové skupiny patří methoxykarbonylová, ethoxykarbonylová, isobutoxykarbonylová a terciární butoxykarbonylová skupina. Alkoxyskupina těchto alkoxykarbonylových skupin má výhodně alespoň jeden substituent, jako je alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenový atom, alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupina, alkanoyloxyskupina, skupina kyseliny fosforečné, karboxylová skupina, alkoxykarbonylová skupina, kde alkoxyskupina má 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituována skupinou kyseliny fosforečné nebo alkylovou skupinou s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituována karboxylovou skupinou.

Aralkyloxykarbonylové skupiny zahrnují karbonylovou skupinu, která je substituována aralkyloxylovou skupinou s 8 až 20 atomy uhlíku. Mezi jejich příklady patří benzyloxykarbonylová skupina. Arylový kruh těchto aralkyloxykarbonylových skupin má výhodně alespoň jeden substituent, jako je alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, halogenový atom, alkoxyskupina s 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyskupina, skupina kyseliny fosforečné, karboxyskupina, alkoxykarbonylová skupina, kde alkoxylová skupina obsahuje 1 až 4 atomy uhlíku, hydroxyalkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku, která je substituována kyselinou fosforečnou, nebo alkylová skupina s 1 až 4 atomy, která je substituována karboxyskupinou.

Aminoacylová skupina je skupina aminokyseliny jako je glycylová, alanylová, leucylová, fenylalanylová, glutamylová a asparaginylová skupina, nebo aminoalkanoylová skupina s 1 až 10 atomy uhlíku jako je β-alanylová, aminobutyrylová a aminooktanoylová skupina.

• ♦ « • · · ·

Skupina kyseliny fosforečné zahrnuje kyselinu fosforečnou; kyselinu monoalkylfosfonovou, kde alkylová skupina obsahuje 1 až 20 atomů uhlíku. Mezi její příklady patří methylfosforečnanové, ethylfosforečnanové, propylfosforečnanové, butylfosforečnanové, decylfosforečnanové a oktadecylfosforečnanové skupiny; a skupina dialkylfosfonové kyseliny, kde jsou alkylové skupiny shodné nebo rozdílné a obsahují 1 až 20 atomů uhlíku; mezi jejíž příklady patří dimethylfosforečnanové, diethylfosforečnanové, dipropylfosforečnanové, dibutylfosforečnanové, didecylfosforečnanové a dioktadecylfosforečnanové skupiny.

Farmaceuticky přijatelná sůl sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný ester je sůl, která je stejně málo toxická, nebo nepatrně toxičtější, než je sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný ester a která má stejnou, nebo nepatrně nižší, farmakologickou účinnost.

Sloučeniny vzorce I a její farmaceuticky přijatelné estery obsahují zásaditou triazolovou skupinu a také aminoacylové skupiny, takže po přídavku kyseliny tvoří soli. Mezi takovéto soli patří soli anorganických kyselin, například hydrochloridy, hydrobromidy, sírany a dusičnany; soli karboxylových kyselin, například acetáty, fumaráty, maleáty, oxaláty, malonáty, sukcináty, citráty a maláty; sulfonáty, například methansulfonáty, ethansulfonáty, benzensulfonáty a toluensulfonáty; a soli aminokyselin, například glutamáty a aspartáty. Upřednostňují se soli anorganických a karboxylových kyselin, nejvíce se upřednostňují hydrochloridy, dusičnany, fumaráty, maleáty a oxaláty.

Farmaceuticky přijatelné estery sloučenin vzorce I obsahují skupinu kyseliny fosforečné nebo karboxyskupinu a potom tvoří soli se zásadami. Mezi takovéto soli patří například soli alkalických kovů, například soli sodné, draselné a lithné; další anorganické soli, například amoniové soli; aminové soli, například t-oktylaminové, dibenzylaminové, morfolinové, glukosaminové, fenylglycinalkylesterové, ethylendiaminové, methylglukaminové, guanidinové, diethylaminové, triethylaminové, dicyklohexylaminové, Ν,Ν’-dibenzylethylendiaminové, chlorprokainové, prokainové, diethanolaminové, benzylfenethylaminové, piperazinové, tetramethylamoniové a tris(hydroxymethyl)aminomethanové soli.

Když se sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný ester nechá stát na vzduchu, sloučenina nebo její ester absorbuje vodu a hydratuje. Sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný ester nebo sůl absorbuje také rozpouštědlo a vzniká tak solvát. Tyto hydráty a solváty tento vynález také popisuje.

V tomto vynálezu je sloučenina vzorce Ib ve formě krystalické pevné látky s pravidelným prostorovým uspořádáním atomů (skupin atomů) a toto uspořádáni se opakuje. Krystal se liší od amorfní pevné látky, která nemá pravidelné prostorové uspořádání atomů.

Odlišné krystalické formy sloučeniny vzorce Ib tohoto vynálezu se vyrobí v závislosti na použitých podmínkách krystalizace. Tyto odlišné krystalické formy mají odlišné prostorové uspořádání atomů a mají odlišné fyzikálně chemické vlastnosti.

Tento vynález popisuje tyto odlišné krystalické formy a směsi dvou nebo více těchto krystalických forem.

Jeden příklad sloučeniny vzorce Ib v krystalické formě je krystalická forma, která má hlavní píky vzdáleností krystalové mřížky 0,314, 0,339, 0,371, 0,375, 0,421, 0,488, 0,528, 0,542, 0,589, 0,595, 0,679, 0,686, 0,803 a 0,841 nm (3,14, 3,39, 3,71, 3,75, 4,21, 4,88, 5,28, 5,42, 5,89, 5,95, 6,79, 6,86, 8,03 a 8,41 A), tyto hodnoty se změří difrakcí rentgenových paprsků práškovou metodou s použitím K_o - paprsků mědi, λ = 0,154 nm (1,54 A). Druhý příklad sloučeniny vzorce Ib v krystalické formě je krystalická forma s hlavními píky vzdáleností krystalové mřížky 0,362, 0,396, 0,454, 0,459, 0,479, 0,491, 0,532, 0,548, 0,618, 0,799 a 1,593 nm (3,62, 3,96, 4,54, 4,59, 4,79, 4,91, 5,32, 5,48, 6,18, 7,99 a 15,93 A), tyto hodnoty se změří difrakcí rentgenových paprsků práškovou metodou s použitím K_a - paprsků mědi, λ = 0,154 nm (1,54 A). Hlavní píky jsou ty, které mají difrakční intenzitu větší než 2000 pulsů za vteřinu (cps).

Mezi upřednostňované sloučeniny vzorce I a její farmaceuticky přijatelné soli a estery patří:

(A) sloučenina vzorce I, kde Ar představuje 2,4-difluorfenylovou nebo 2-fluorfenylovou skupinu, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester.

(B) sloučenina vzorce I, kde Ar představuje 2,4-difluorfenylovou skupinu, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester.

(C) sloučenina vzorce la:

kde Ar představuje fenylovou skupinu nebo fenylovou skupinu s 1 až 3 substituenty vybranými z halogenových atomů a trifluormethylových skupin, nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester.

(D) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol (sloučenina Ib) nebo její farmaceuticky přijatelná sůl nebo ester.

Více upřednostňované jsou následující sloučeniny vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo deriváty:

(2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2-fluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol, • · · · · • · · · · · · • · · · · · » ·· ··· · · « • · · · · · · • ·· ·· · · · · (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(4-fluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-biitanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]th io]-2-(2,3-d ífluorfeny I)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,5-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(4-chlorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-dichlorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol a (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-[4-(trifluormethyl)fenyl]-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol.

Ještě více upřednostňované jsou následující sloučeniny vzorce I a jejich farma ceuticky přijatelné soli a estery:

(2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl jthio]-2-(2-fl uorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yljth io]-2-(4-fl uorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol, • 444 • · · · 4 · · • · 4 · 4 4« 4 • _w · · · · · • · · · 4 · 4 • 4 · 4 · 44 44 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-y l]th io]-2-(2,3-d ifl uorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol, (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -ylj-1,3-dioxan-5yljthio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol a (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,5-d ifl uorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol.

Nejvíce upřednostňovaná sloučenina vzorce I je (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4 -(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol.

Sloučeniny vzorce I se připraví metodou A znázorněnou níže.

Metoda A

CN

V uvedeném reakčním schématu je substituent Ar stejný, jako byl definován dři ve.

• · · · • ·

Metoda A zahrnuje reakci sloučeniny vzorce V se sloučeninou vzorce II za přítomnosti acetalizačního činidla v inertním rozpouštědle, přičemž voda, která vzniká během reakce, se z reakční směsi odstraní.

V metodě A se namísto sloučeniny vzorce V jako výchozí látka používá její sůl nebo následující sloučenina vzorce Va:

(Va) kde Ar je definováno výše a R⁴ je alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, arylová skupina s 6 až 10 atomy uhlíku nebo idenylová skupina.

Alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku v definici substituentu R⁴ je případně rozvětvená alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, mezi něž patří například methylová, ethylová, propylová, isopropylová, butylová, isobutylová, sekundární butylová, terciární butylová, pentylová a hexylová skupina. Upřednostňuje se případně rozvětvená alkylová skupina s 1 až 4 atomy uhlíku. Arylová skupina s 6 až 10 atomy uhlíku v definici substituentu R⁴ je skupina aromatického uhlovodíku s 6 až 10 atomy uhlíku jako je fenylová nebo naftylová skupina, přičemž upřednostňovaná je fenylová skupina. Výhodné jsou sloučeniny vzorce Va, kde R⁴ představuje fenylovou skupinu.

Sloučeniny vzorce V se připraví podle metody popsané v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350 nebo podle její modifikované verze. Sloučeniny vzorce Va se získají jako meziprodukty při přípravě sloučenin vzorce V, která je popsána v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350. Soli sloučenin vzorce V se získají odstraněním acetalové chránící skupiny ze sloučenin vzorce Va použitím kyseliny.

V metodě A se acetaly sloučeniny vzorce II použijí jako alternativní výchozí látky při přípravě sloučeniny vzorce II. Sloučenina vzorce II se připraví metodou B popsanou • · · ·· · níže, zatímco acetal sloučeniny vzorce II se získá z acetalu sloučeniny vzorce IV jako výchozí látky v metodě B.

V metodě A se množství použité sloučeniny vzorce II nebo použité množství jejího acetalu pohybuje v rozsahu 0,5 až 5 molárních ekvivalentů sloučeniny vzorce V, výhodně v množství 0,9 až 1,2 molárních ekvivalentů.

Použití rozpouštědla v metodě A není zvláštně omezeno, pokud nemá nepříznivý vliv na reakci a pokud rozpouští výchozí látky alespoň do určitého stupně. Vhodná rozpouštědla jsou aprotická rozpouštědla, například halogenované uhlovodíky jako dichlormethan, chloroform nebo 1,2-dichlorethan; aromatické uhlovodíky jako benzen, toluen nebo xylen; ethery jako diethylether nebo tetrahydrofuran; nebo jejich směs. Upřednostňované jsou halogenované uhlovodíky a ethery, zvlášť upřednostňovaný je dichlormethan nebo tetrahydrofuran.

Mezi vhodná acetalizační činidla v metodě A patří například anorganické kyseliny jako kyselina chlorovodíková, kyselina sírová nebo kyselina dusičná; Lewisovy kyseliny jako fluorid boritý, chlorid zinečnatý, chlorid horečnatý, chlorid titaničitý nebo chlorid hlinitý; sulfonové kyseliny jako methansulfonová kyselina, benzensulfonová kyselina, p-toluensulfonová kyselina, kafrosulfonová kyselina nebo trifluormethansulfonová kyselina; karboxylové kyseliny jako kyselina mravenčí, kyselina octová, trifluoroctová kyselina, kyselina šťavelová nebo citrónová; a silylační činidla jako chlortrimethylsilan nebo trimethylsilyl trifluormethansulfonát. Upřednostňovaná acetalizační činidla jsou deriváty sulfonové kyseliny, zvláště výhodná je potom p-toluensulfonová kyselina.

Použité množství acetalizačního činidla v metodě A se pohybuje mezi 0,5 až 3 molárními ekvivalenty množství použité sloučeniny vzorce V, a výhodně mezi 1,0 až 1,4 molárními ekvivalenty.

Voda, která v metodě A vzniká během reakce, se odstraní azeotropickou destilací reakčního rozpouštědla, odpařováním za sníženého tlaku nebo použitím dehydratačního činidla jako jsou molekulární síta.

·· ··

• · · · · · · ··· ·· ·· · ·

Reakční teplota použitá v reakci metody A závisí na mnohých faktorech jako je použité rozpouštědlo, výchozí látky a použité acetalizační činidlo. Obvykle se však pohybuje mezi 0°C až bodem varu použitého rozpouštědla, výhodně mezi 5 °C až 40 °C.

Reakční doba reakce metody A závisí na řadě faktorů jako jsou výchozí látky, acetalizační činidlo, rozpouštědlo a reakční teplota. Obvykle se však pohybuje mezi 0,5 až 24 hodinami, výhodně mezi 1 až 5 hodinami.

Po úplném proběhnutí reakce metody A se reakční směs zneutralizuje vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného nebo roztokem podobného činidla, požadovaná sloučenina se poté izoluje běžnými izolačními technikami. Reakční směs nebo zbytek reakční směsi, jenž se získá odpařením rozpouštědla z reakční směsi, se například rozdělí mezi organické rozpouštědlo a vodu, organická vrstva se promyje vodou, rozpouštědlo se potom oddestiluje a vzniká požadovaný produkt vzorce I.

Je-li to nezbytné, přečistí se takto získaný produkt běžnými technikami jako je překrystalizace, přesrážení nebo chromatografie.

Farmaceuticky přijatelný ester sloučeniny vzorce I se připraví běžným způsobem známým všem odborníkům (viz například „Protective Groups in Organic Synthesis“, Theodora W. Greene, Peter G. M. Wurts, 2. vydání, 1991, John Wiley & Sons, lne.). Z těchto farmaceuticky přijatelných esterů se acylové deriváty připraví podle běžně známých postupů acyiace hydroxyskupiny.

Takto získaná sloučenina vzorce I nebo její ester se přídavkem farmaceuticky přijatelné kyseliny nebo zásady k roztoku sloučeniny vzorce I nebo k roztoku jejího esteru převede na sůl.

Při přípravě soli sloučeniny vzorce I nebo soli jejího farmaceuticky přijatelného esteru je použití rozpouštědla v podstatě bez omezení, pokud nemá nepříznivý vliv na reakci a pokud rozpouští výchozí látky alespoň do určitého stupně. Mezi vhodná • · · · · · • · · • · · · • · • « rozpouštědla patří například aromatické uhlovodíky jako benzen nebo toluen; halogenované uhlovodíky jako dichlormethan nebo chloroform, ethery jako diethylether, tetrahydrofuran nebo dioxan; estery jako ethylacetát; alkoholy jako methanol nebo ethanol; ketony jako aceton; nitrily jako acetonitril; uhlovodíky jako hexan nebo cyklohexan; nebo jejich směsi.

Kyselina na přípravu farmaceuticky přijatelné soli je farmaceuticky přijatelná kyselina, například anorganické kyseliny jako kyselina chlorovodíková, bromovodíková, kyselina sírová nebo dusičná; karboxylové kyseliny jako kyselina octová, fumarová, maleinová, šťavelová, citrónová nebo kyselina jablečná; sulfonové kyseliny jako methansulfonová kyselina, ethansulfonová kyselina, benzensulfonová kyselina nebo kyselina toluensulfonová; a deriváty aminokyselin jako kyseliny glutamové nebo aspartové. Upřednostňované jsou anorganické a karboxylové kyseliny, zvláště upřednostňovaná je potom kyselina chlorovodíková, dusičná, kyselina mravenčí, maleinová a šťavelová.

Zásada na přípravu farmaceuticky přijatelné soli je farmaceuticky přijatelná zásada, například hydroxidy alkalických kovů nebo hydroxidy kovů alkalických zemin jako hydroxid sodný, draselný, lithný, vápenatý nebo hydroxid hořečnatý; uhličitany alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin jako uhličitan sodný, draselný, lithný, vápenatý nebo uhličitan hořečnatý; hydrogenuhličitany alkalických kovů jako hydrogenuhličitan sodný, draselný nebo hydrogenuhličitan lithný; další anorganické zásady jako amoniak, a aminové soli jako t-oktylamin, dibenzylamin, morfolin, glukosamin, fenylglycinalkylester, ethylendiamin, methylglukamin, guanidin, diethylamin, triethylamin, dicyklohexylamin, Ν,Ν’-dibenzylethylendiamin, chlorprokain, prokain, diethanolamin, benzylfenethylamin, piperazin, tetramethylamonium a tris(hydroxymethyl)aminomethan.

Požadovaná sůl sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelný ester se z reakčniho roztoku sloučeniny vzorce I nebo jejího farmaceuticky přijatelného esteru s kyselinou nebo zásadou vysráží jako krystalky nebo prášek. Požadovaná sůl se také získá jako sraženina přídavkem rozpouštědla, které mírně rozpouští sůl na její roztok, nebo odstraněním rozpouštědla z roztoku obsahujícím požadovanou sůl.

· ·· · ·

Pro syntézu sloučenin vzorce I tohoto vynálezu je obzvlášť vhodná sloučenina vzorce II nebo její acetal, a proto tyto také tvoří část tohoto vynálezu. Upřednostňovaná je zejména následující sloučenina vzorce lla nebo její acetal.

OHC

(Ε) (E)

CN (Ha)

Acetal sloučeniny vzorce II nebo sloučeniny vzorce lla je derivát, ve kterém je aldehydová skupina sloučeniny vzorce II nebo sloučeniny vzorce lla chráněna skupinou vzorce CH(OR¹)(OR²), kde substituenty R¹ a R² jsou shodné nebo rozdílné a každý z nich je nezávisle vybrán ze skupiny obsahující atomy vodíku a alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo R¹ a R² společně tvoří alkylenovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku.

Alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v definici substituentů R¹ a R² zahrnují methylové, ethylové, propylové, isopropylové, butylové, isobutylové, sekundární butylové a terciární butylové skupiny, z nichž upřednostňované jsou methylové skupiny.

Alkylenové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku v definici substituentů R¹ a R² zahrnují methylenové, methylmethylenové, ethylenové, propylenové, trimethylenové, tetramethylenové, 1-methyltrimethylenové, 2-methyltrimethylenové a 3-methyltrimethylenové skupiny, z nichž upřednostňované jsou ethylenové skupiny.

Výhodné acetaly sloučenin vzorce II a lla jsou ty, které mají acetalovou skupinu -CH(OR¹)(OR²), kde jak R¹, tak R² představují methylovou skupinu.

Sloučenina vzorce II a její acetaly obsahují dvě dvojné vazby a vyskytují se tedy jako geometrické izomery, kde každá dvojná vazba má E nebo Z konfiguraci. Tento · ·«· · • · * • · · » vynález popisuje jak individuální geometrické izomery, tak směs dvou nebo více těchto izomerů. Mezi těmito izomery jsou výhodné ty, kde obě dvojné vazby ve sloučenině vzorce lla a v jejich acetalech mají konfiguraci E.

Pokud se sloučenina vzorce II nebo její acetal nechá stát na otevřené atmosféře, absorbuje vodu a tvoří hydrát. Sloučenina se vzorcem II nebo její acetal absorbuje také rozpouštědlo a tvoří solvát. Tyto hydráty a solváty tento vynález také popisuje.

Výchozí látka vzorce II se připraví metodou B znázorněnou v níže uvedeném reakčním schématu.

Metoda B

(R^dO)₃P (Vil)

CN

Step B2

OHC-CH=CH-CHO (IV)

CN

X v reakčním schématu představuje halogenový atom (výhodně atom chloru nebo bromu) a R³ alkylovou skupinu s 1 až 6 atomy uhlíku, která je substituována alespoň jedním atomem fluoru.

Metoda B zahrnuje reakci 4-(halogenmethyl)-3-fluorbenzonitrilu sloučeniny vzorce VI [která se například připraví způsobem popsaným v J. Med. Chem., 40. 2064 (1997)] se sloučeninou vzorce VII a vzniká sloučenina vzorce lil, poté následuje reakce sloučeniny vzorce III se sloučeninou vzorce IV a vzniká požadovaná sloučenina vzorce II.

«« ··*· • a « · ·<

r.

• · · • * · • · · · · · ··· · v · · <·

Alkylová skupina s 1 až 6 atomy uhlíku, která je substituována alespoň jedním atomem fluoru, představuje v definici substituentu R³ například methylovou, fluormethylovou, difluormethylovou, trifluormethylovou, ethylovou, 1-fluorethylovou, 2-fluorethylovou, 2,2-difluorethylovou, 2,2,2-trifluorethylovou, propylovou, isopropylovou,

3- fluorpropylovou, butylovou, isobutylovou, sekundární butylovou, terciární butylovou,

4- fluorbutylovou, pentylovou nebo hexylovou skupinu. Z těchto skupin jsou upřednostňované alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, které jsou substituovány 1 až 3 atomy fluoru, jako například methylové, ethylové, propylové, butylové nebo 2,2,2-trifluorethylové skupiny, více upřednostňované jsou nesubstituované alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku a nejvíce upřednostňované jsou ethylové skupiny.

Sloučenina vzorce III se připraví v kroku B1 zahříváním 4-(halogenmethyl)-3-fluorbenzonitrilu sloučeniny vzorce VI [která se připraví například způsobem popsaným vJ. Med. Chem., 40. 2064 (1997)] se sloučeninou vzorce VII za přítomnosti nebo při absenci rozpouštědla v kroku B1.

Mezi sloučeniny vzorce IV patří například 4-(chlormethyl)-3-fluorbenzonitril a 4-(brommethyl)-3-fluorbenzonitril, přičemž upřednostňuje se 4-(brommethyí)-3-fluorbenzonitril.

Mezi sloučeniny vzorce VII patří například trialkylfosforitany, kde jsou alkylové skupiny shodné nebo rozdílné a jde o primární alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku jako trimethylfosforitan, triethylfosforitan, tripropylfosforitan nebo tributylfosforitan; a tris(fluoralkyl)fosforitany, kde jsou fluoralkylové skupiny shodné nebo rozdílné a jde o primární alkylové skupiny s 1 až 4 atomy uhlíku, které jsou substituovány nejméně jedním atomem fluoru, například tris(2,2,2-trifluorethyl)fosforitan. Upřednostňované sloučeniny vzorce VII jsou trialkylfosforitany, z nichž nejvíce upřednostňovaný je triethylfosforitan.

Sloučenina vzorce VII se použije v množství 1 až 5 molárních ekvivalentů množství použité sloučeniny vzorce VI, výhodně v množství 1 až 1,5 molárních ekvivalentů sloučeniny vzorce VI.

• <r ·

Použití rozpouštědla v kroku B1 je v podstatě bez omezení, pokud nemá nepříznivý vliv na reakci a pokud výchozí látky rozpouští alespoň do určitého stupně. Vhodná rozpouštědla jsou aprotická rozpouštědla, například uhlovodíky jako hexan, cyklohexan, heptan, oktan, nonan, děkan nebo dekalin; aromatické uhlovodíky, které jsou substituovány nejméně jedním alkylem nebo halogenem, jako benzen, toluen, xylen, mesitylen, ethylbenzen nebo chlorbenzen; halogenované uhlovodíky jako chloroform nebo dichlorethan; estery jako ethylacetát nebo butylacetát; ethery jako tetrahydrofuran, dimethoxyethan nebo dioxan; nitrily jako acetonitril; amidy jako dimethylformamid; nebo jejich směs. Výhodně se kroku B1 provede bez přítomnosti rozpouštědla.

Reakční teplota kroku B1 závisí na mnoha faktorech jako je původ výchozích látek a rozpouštědla, je-li použito, typicky se však pohybuje mezi 80 °C až 170 °C, výhodně mezi 85 °C až 150 °C.

Reakční doba kroku B1 závisí především na reakční teplotě a na rozpouštědle, je-li použito. Obvykle se pohybuje mezi 0,5 až 24 hodinami, výhodně mezi 1 až 3 hodin.

Poté, co reakce kroku B1 proběhne dokonce, se odpaří těkavé látky, jako je přebytek sloučeniny vzore VII, meziprodukty reakce a rozpouštědlo, a zůstane požadovaný produkt vzorce lil, který se použije v následujícím kroku B2 bez dalšího čištění.

Je-li to nezbytné, přečistí se produkt vzorce III běžnými technikami jako je překrystalizace, přesrážení nebo chromatografie.

V kroku B2 se připraví sloučenina vzorce II nebo její acetal kondenzací sloučeniny vzorce lil se sloučeninou vzorce IV nebo s jejím acetalem za přítomnosti zásady v rozpouštědle, je-li to nezbytné, a pokud se to požaduje, odstraní se acetalové chránící skupiny.

Acetal sloučeniny vzorce IV je sloučenina, ve které je jedna ze dvou aldehydových skupin sloučeniny vzorce IV chráněna skupinou vzorce CH(OR¹)(OR²), kde R¹ • 9 4499 »

• · »9 ·γ ·· « · · · · · • · · »< · · • · · · · ·

99 99 a R² jsou definovány výše. Mezi upřednostňované acetaly sloučeniny vzorce IV patří dimethylacetaly a ethylenacetaly, z nichž nejvíce upřednostňované je dimethylacetal sloučeniny vzorce IV.

Sloučenina vzorce IV nebo její acetal se připraví podle postupu popsaného v literatuře [viz například Chem. Ber., 45, 1748 (1912); Tetrahedron Lett., 38, 1121 (1997); Justus Liebigs Ann. Chem., 638, 187 (1960); a J. Chem. Soc., Perkin Trans. 1, 1907 )1991)] nebo podle modifikované verze těchto postupů.

Sloučenina vzorce IV nebo její acetal se v kroku B2 obvykle použije v množství 0,5 až 1,5 molárních ekvivalentů množství použité sloučeniny vzorce III, a výhodně v množství 0,9 až 1,2 molárních ekvivalentů.

Použití rozpouštědla v této kondenzační reakci je v podstatě bez omezení, pokud nemá nepříznivý vliv na reakci a výchozí látky rozpouští alespoň do určitého stupně. Mezi vhodná činidla patří ethery jako tetrahydrofuran, dioxan nebo dimethoxyethan; uhlovodíky jako hexan, cyklohexan, benzen nebo toluen; sulfoxidy jako dimethylsulfoxid; nebo jejich směs. Výhodná jsou etherová rozpouštědla, z nichž obzvlášť výhodný je tetrahydrofuran.

Použití zásady v kroku B2 není zvláštně omezeno, pokud je zásada schopna odejmout ze sloučeniny vzorce III aktivní proton. Mezi vhodné zásady patří organolithné sloučeniny jako methyllithium, butyllithium nebo fenyllithium; hydridy kovů jako hydrid lithný, hydrid sodný nebo draselný; alkoxidy jako methoxid sodný nebo terciární butoxid draselný; a sulfoxidy s alkalickými kovy jako dimesylsodík. Z uvedených sloučenin jsou výhodné organolithné sloučeniny, obzvlášť výhodné je butyllithium.

Množství použité zásady se pohybuje mezi 0,9 až 1,5 molárních ekvivalentů množství sloučeniny vzorcem III, výhodně mezi 1 až 1,1 molárních ekvivalentů.

Teplota kondenzační reakce závisí především na použité zásadě. Obvykle se pohybuje v rozsahu -78 °C až po teplotu místnosti, výhodné je rozmezí -20 °C až 10 °C.

• · · · · • · · • · · ·

Reakční doba kroku B2 závisí především na reakční teplotě a použitém rozpouštědle. Pohybuje se obvykle mezi 30 minutami až 24 hodinami, výhodně mezi 1 až 3 hodinami.

Je-li použita acetalová chránící skupina a cílová sloučenina je volný aldehyd vzorce II, přidá se po úplném proběhnutí kondenzace k reakční směsi kyselina, reakční směs se poté míchá, aby se odstranila acetalová chránící skupina a výsledkem je sloučenina vzorce II.

Použití kyseliny pro odstranění acetalové chránící skupiny je v podstatě bez omezení, pokud neovlivňuje ostatní substituenty a jde o kyselinu běžně používanou v organických syntézách. Mezi vhodné použitelné kyseliny patří například anorganické kyseliny jako kyselina chlorovodíková, sírová nebo dusičná; sulfonové kyseliny jako kyselina methansulfonová, benzensulfonová, p-toluensulfonová, kafrosulfonová nebo kyselina trifluormethansulfonová; a karboxylové kyseliny jako kyselina mravenčí, octová, trifluoroctová, šťavelová nebo citrónová. Z těchto kyselin jsou upřednostňované kyseliny anorganické, obzvlášť upřednostňovaná je kyselina chlorovodíková.

Množství kyseliny použité k odejmutí chránící skupiny je v podstatě bez omezení. Výhodně je množství kyseliny takové, kdy výsledné pH reakční směsi je mezi -1 až 3, výhodně v rozmezí 0 až 1.

Teplota použitá v reakci odejmutí chránící skupiny se obvykle pohybuje mezi -10 °C a 40 °C, výhodné je rozmezí 0 °C až po teplotu místnosti.

Doba reakce odejmutí chránící skupiny závisí především na pH reakční směsi a reakční teplotě. Obvykle se pohybuje mezi 0,2 až 3 hodinami, výhodně mezi 0,5 až 1,5 hodinami.

• · • · · ·

Reakční produkt vzorce II nebo jeho acetal se izoluje běžnými technikami, například rozdělením reakční směsi mezi organické rozpouštědlo a vodu, promytím organické vrstvy vodo a následuje odpaření rozpouštědla.

Získaný produkt vzorce II nebo jeho acetal se následně čistí běžným způsobem jako je překrystalizace, přesrážení nebo chromatografie.

Sloučenina vzorce II se alternativně vyrábí podle metody popsané v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350 nebo podle její modifikované verze.

Sloučenina vzorce la, což je izomer sloučeniny vzorce I, se připravuje podle metody A s použitím sloučeniny vzorce Vb (viz níže) a sloučeniny se vzorcem Ha jako výchozích látek.

ch₃
QhLh	r-OH
Ť^^s \	(Vb)
Ar	^OH

Tímto postupem se získá směs cis a trans izomerů, co se týče substituentů v 2a 5- polohách na 1,3-dioxanovém kruhu. Trans izomer vzorce la se ze směsi cis a trans izomerů izoluje chromatografií nebo překrystalizací. Když se voda, která vzniká během reakce v metodě A, za sníženého tlaku odstraní, převládající produkt je trans izomer.

Sloučenina vzorce Vb se připraví podle metody popsané v Japonské patentové příloze (Kokai) Hei 8-333350 nebo podle její modifikované verze. Sloučenina vzorce Ha se vyrobí metodou B, když se v kroku B2 použije jako výchozí látka fumaraldehyd mono-dimethylacetalu.

Krystalky sloučeniny vzorce lb nebo krystalky její soli se získají z jejího přesyceného roztoku. Přesycený roztok se získá běžným způsobem jako je zakoncentrování • · · ·

roztoku sloučeniny vzorce Ib nebo roztoku její soli, ochlazení roztoku sloučeniny vzorce Ib nebo roztoku její soli nebo přídavkem rozpouštědla, ve kterém je sloučenina vzorce Ib nebo její sůl omezeně rozpustná, k roztoku této sloučeniny nebo její soli, ve kterém je snadno rozpustná. Srážení krystalů nastane spontánně v reakční nádobě nebo se urychlí přídavkem krystalizačního zárodku k přesycenému roztoku sloučeniny vzorce Ib nebo její soli, mechanickou stimulací například ultrazvukem nebo poškrábáním uvnitř reakční nádoby.

Krystalizuje se produkt vzorce Ib izolovaný podle metody A nebo surový reakční produkt obsahující sloučeninu vzorce Ib.

Zisk přesyceného roztoku sloučeniny vzorce Ib nebo její soli koncentrací jejího roztoku se provádí použitím rotační odparky nebo podobného zařízení za atmosférického tlaku nebo za sníženého tlaku spolu se zahříváním.

Při zisku přesyceného roztoku sloučeniny vzorce Ib nebo přesyceného roztoku její soli ochlazováním roztoku závisí teplota použitá k ochlazování roztoku na použitém rozpouštědle a pohybuje se obvykle v rozsahu 0 °C až po teplotu místnosti.

Zisk přesyceného roztoku sloučeniny vzorce Ib nebo její soli přídavkem rozpouštědla, ve kterém je sloučenina o vzorci Ib nebo její sůl omezeně rozpustná, k roztoku této sloučeniny o vzorci Ib nebo její soli, ve kterém je snadno rozpustná, se provádí tak, že se nejprve rozpustí sloučenina vzorce Ib nebo její sůl v rozpouštědle, ve kterém je snadno rozpustná, poté se přidá druhé rozpouštědlo, ve kterém je rozpustná málo. Je-li to nezbytné, roztok se ochladí a vznikají krystalky sloučeniny vzorce Ib.

Mezi rozpouštědla, ve kterých je sloučenina vzorce Ib snadno rozpustná, patří acetáty jako ethylacetát; ketony jako aceton nebo 2-butanon; primární alkoholy jako methanol, ethanol, propanol nebo butanol; cyklické ethery jako tetrahydrofuran; amidy jako dimethylformamid nebo dimethylacetamid; sulfoxidy jako dimethylsulfoxid; nitriiy

jako acetonitril; a halogenované uhlovodíky jako dichlormethan nebo chloroform. Z těchto rozpouštědel se upřednostňuje ethylacetát, aceton nebo ethanol.

Rozpouštědla, ve kterých je sloučenina vzorce Ib omezeně rozpustná, závisí na druhu rozpouštědla, ve kterém je sloučenina vzorce Ib rozpustná snadno. Mezi vhodná rozpouštědla patří alifatické uhlovodíky jako petrolether, pentan, hexan nebo heptan; necyklické ethery jako diethylether nebo diisopropylether; aromatické uhlovodíky jako benzen nebo toluen; sekundární nebo terciární alkoholy jako 2-propanol nebo 2-methylpropanol; a voda. Z těchto rozpouštědel se upřednostňuje hexan, heptan, diisopropylether, 2-propanol nebo voda.

Dvě krystalické formy sloučeniny vzorce Ib tohoto vynálezu se výhodně připraví přídavkem hexanu k roztoku sloučeniny vzorce Ib v ethylacetátu nebo rozpuštěním sloučeniny vzorce Ib v zahřáté směsi 2-propanolu a ethylacetátu. Je-li to nezbytné, následuje ochlazení roztoku.

Sloučeniny vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli a estery vykazují znamenitou účinnost vůči mnoha eumycetám. Mezi eumycety patří například druhy Candida spp., Aspergillus spp., Cryptococcus spp., Mucor spp., Histoplasma spp., Blastomyces spp., Coccidioides spp., Paracoccidioides spp., Trichophyton spp., Epidermophyton spp., Microsporum spp., Malassezia spp., Pseudalleschería spp., Sporothrix spp., Rhinosporidum spp., Fonsecaea spp., Wangiella spp., Phialophora spp., Exophiala spp., Cladosporium spp., Alternaria spp., Aureobasidium spp., Chaetomium spp., Curvularia spp., Drechslera spp., Mycocentrospora spp., Phoma spp., Hendersonula spp., Scytalidium spp., Corynespora spp., Leptosphería spp., Madurella spp., Neotestudina spp., Scedosporium spp., Pyrenochaeta spp., Geotríchum spp., Trichosporon spp., Chrysosporium spp., Coprinus spp., Schizophyllum spp., Pneumocystis spp., Conidiobolus spp., Basidiobolus spp., Paecilomyces spp., Penicillium spp., Acremonium spp., Fusarium spp., Scopulariopsis spp., Rhizomucor spp. a Absidia spp..

Výsledkem tohoto výrazného protiplísňového účinku je, že sloučeniny vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli a estery se používají jako léčiva, výhodně jako protiplísňová činidla.

Sloučenina vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo ester se podává samotná nebo jako směs sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo esteru s farmaceuticky přijatelnými excipienty (inertní přísady) nebo ředidly. Přípravky tohoto vynálezu mají buď formu tablet, kapslí, granulí, prášků nebo sirupů pro orální podávání, nebo pro injekční, lokální, vaginální a podkožní podávání nebo čípky pro parenterální podávání, případně formy vhodné pro inhalaci (orální nebo intranasální).

Farmaceutické přípravky se vyrobí známým způsobem s použitím přísad jako jsou excipienty, pojivá, disintengranty, lubrikanty, stabilizátory, korigenty, suspenzační činidla, ředidla a rozpouštědla.

Mezi vhodné excipienty patří například deriváty cukru jako laktosa, sacharosa, glukosa, mannitol nebo sorbitol; deriváty škrobu jako kukuřičný škrob, bramborový škrob, α-škrob, dextrin nebo karboxymethylškrob; deriváty celulosy jako krystalická celulosa, nízko substituovaná hydroxypropylcelulosa, hydroxypropylmethylcelulosa, karboxymethylcelulosa nebo vnitřně zesíťovaná karboxymethylcelulosa sodná; arabská guma; dextran; pullulan; silikátové deriváty jako lehký anhydrid kyseliny křemičité; fosforečnanové deriváty jako fosforečnan vápenatý; uhličitanové deriváty jako uhličitan sodný; síranové deriváty jako síran vápenatý; glykoly; a koloidní oxid křemičitý.

Mezi vhodná pojivá patří například deriváty škrobu a celulosy stejné jako deriváty popsané výše, želatina, polyvinylpyrrolidin a Macrogol.

Mezi vhodné disintegranty patří například stejné deriváty škrobu a celulosy jako jsou popsané výše, chemicky upravený derivát škrobu nebo celulosy jako kros-karmelóza sodná, karboxymethylškrob sodný a zesíťovaný polyvinylpyrrolidin.

• · • * · ···· ···· ···· ··· ···· • ·· ........

• · ······· ···· ··· ··· ·· ·· ··

Mezi vhodné lubrikanty patří například mastek, kyselina stearová, stearáty kovů jako stearát vápenatý nebo horečnatý; vosky jako včelí vosk, vorvaňovina; glykoly; karboxylové kyseliny jako kyselina fumarová; sírany jako síran vápenatý; leucin, deriváty kyseliny křemičité jako anhydrid kyseliny fosforečné nebo její hydrát; a deriváty škrobu stejné jako jsou popsány výše pro excipienty.

Mezi stabilizátory patří například estery kyseliny para-hydroxybenzoové jako methylparaben nebo propylparaben; alkoholy jako chlorbutanol, benzylalkohol, fenethylalkohol; benzalkoniumchlorid; deriváty fenolu jako fenol nebo kresol; thimerosal; acetanhydrid; kyselina sorbitolová; kyselina boritá; kyselina adipová; karboxyláty sodné jako benzoát sodný, laurylsírany jako laurylsíran sodný nebo hořečnatý; antioxidanty jako retinol, tokoferol nebo askorbát sodný; a hydrotalcit.

Mezi korigenty patří například sladidla, kvasná činidla a aromatizační činidla běžně používaná k tomuto účelu.

Mezi suspenzační činidla patří například polysorbát 80 a karboxymethylcelulosa sodná.

Mezi vhodná rozpouštědla pro přípravu formulací k parenterálnímu podávání patří například voda, ethanol, glycerin, fyziologický roztok, glukosový roztok, vodu obsahující α-, β- nebo γ-cyklodextrin s 2 až 11 hydroxypropylovými skupinami na molekulu cyklodextrinu, propylenglykol, polyethylenglykol 200 a polyethylenglykol 400.

Dávka sloučeniny vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo esteru se mění v závislosti na mnoha faktorech jako je stáří a symptomy pacienta a způsob podávání léku. Vhodná dávka pro dospělého člověka při orálním podání je minimálně 1 mg (výhodně 5 mg) denně a maximálně 2000 mg (výhodně 1000 mg) denně. Vhodná dávka pro dospělého člověka při nitrožilním podání je minimálně 0,1 mg (výhodně 0,5 mg) denně a maximálně 600 mg (výhodně 500 mg) denně. Sloučeninu vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelnou sůl nebo ester se podávají buď najednou, nebo, je-li to • · • · · ········ • · ······· ···· ··· ··· ·· ·· ·· vyžadováno, se dávka rozdělí na příhodné části, které se podávají jednou až šestkrát během dne v závislosti na pacientových symptomech.

Příklady provedení vynálezu

Záměrem následujících příkladů, referenčních příkladů, příkladů testů a příkladů forem je více objasnit tento vynález a v žádném případě není jejich účelem omezit rámec vynálezu.

Příklad 1 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thioj-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol

.i) diethyl(4-kyano-2-fluorbenzyl)fosfonát

Směs 1,5 g (7,0 mmol) 4-(brommethyl)-3-fluorbenzonitrilu [odkaz J. Med. Chem., 40, 2064 (1997)] a 1,4 g (8,4 mmol) triethylfosforitanu se zahřívá při teplotě 150 °C po dobu 2 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje za sníženého tlaku. Těkavé složky v takto získaném zbytku se odstraní zahříváním uvedeného zbytku při teplotě 100 °C za vakua po dobu 1 hodiny, za vzniku 1,97 g (kvantitativní výtěžek) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje, který v mrazícím boxu přechází na pevné skupenství. Tento olejovitý zbytek se použije v dalším kroku bez dalšího čištění.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (270 MHz, CDCI₃) δ 10⁶ (ppm):

1,27 [6H, triplet, J = 7,1 Hz], • ·

3,24 [2H, dublet, J = 22,3 Hz],

4,00 až 4,05 (4H, multiplet),

7,37 [1H, dublet, J = 9,2 Hz],

7,43 [1H, dublet, J = 7,9 Hz],

7,51 [1H, triplet dubletů, J_t = 9,2 Hz, J_d = 2,6 Hz],

Infračervené (dále IR) spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 2237, 1262, 1054, 1029.

Hmotnostní spektrum m/z (El): 271 (M⁺+1), 139, 109 (100 %), 93.

1.ii) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitril

Do roztoku 209 mg (0,77 mmol) diethyl(4-kyano-2-fluorbenzyl)fosfonátu [který se získá v předcházejícím kroku 1.i)] ve 4 ml bezvodého tetrahydrofuranu se při teplotě -78 °C, za stálého míchání a po kapkách přidá 0,5 ml (0,77 mmol) roztoku butyllithia v hexanu o koncentraci 1,53 mol/l (1,53 N). Směs se míchá při teplotě -78 °C po dobu 30 minut. Po uplynutí této doby se ke směsi přidá roztok 100 mg (0,77 mmol) komerčně dostupného mono-dimethylacetalfumaraldehydu ve 2 ml bezvodého tetrahydrofuranu a výsledná směs se míchá při teplotě -78 °C po dobu 2 hodin. Chladící lázeň se potom odstraní a směs se míchá v ledové lázni po dobu dalších 15 minut. K reakční směsi se přidá 3,9 ml (0,39 mmol) kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 0,1 mol/l (0,1 N) a směs se potom míchá po dobu 30 minut v ledové lázni a potom po dobu 1 hodiny při teplotě místnosti. Po uplynutí této doby se ke směsi v ledové lázni přidá nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Výsledná směs se rozdělí mezi ethylacetát a vodu, organická vrstva se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Takto získaný krystalický zbytek se nechá rekrystalovat ze směsi ethylacetátu a hexanu, za vzniku 127 mg (výtěžek 87 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě světle žlutých krystalů.

Teplota tání: 174 až 177 °C.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (270 MHz, CDCI₃) δ 10^-6 (ppm):

6,36 [1H, dublet dubletů, J = 15, 8 Hz],

7,14 [1H, jako dublet, J = 3 Hz],

7,16 [1H, dublet, J = 8 Hz],

7,28 [1H, dvojitý dublet dubletů, J = 15, 8, 3 Hz],

7,40 [1H, dublet dubletů, J = 10, 1 Hz],

7,47 [1H, dublet dubletů, J = 8, 1 Hz],

7.67 [1H, triplet, J = 8 Hz],

9.68 [1H, dublet, J = 8 Hz].

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm¹: 2230, 1681, 1672, 1621, 1421, 1159, 1124.

Hmotnostní spektrum m/z (El): 201 (M⁺), 172 (100 %), 158, 145.

Analytický výpočet C₁₂H₈FNO: C 71,64, H 4,01, N 6,96.

nalezeno: C 71,48, H 4,27, N 6,83.

.iii) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

Směs 4,63 g (23,0 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 1 .ii)], 8,43 g (24,3 mmol) (2R,3R)-2-(2,4-difluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hel 8-333350], 5,07 g (26,7 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny a 200 ml bezvodého tetrahydrofuranu se nechá stát při teplotě místnosti po dobu 30 minut. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje použitím rotační odparky a za vakua se vysuší. Výsledný zbytek se rozpustí ve 150 ml bezvodého tetrahydrofuranu a výsledná směs se potom za vakua použitím rotační odparky odpařuje do sucha. Tato procedura se opakuje ještě dvakrát. Roztok výsledného zbytku ve 150 ml bezvodého tetrahydrofuranu se za stálého míchání nalije do nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného. Produkt se poté extrahuje ethylacetátem • · • ·· ·· · · · · · · • · ······· ···· ··· ··· ·· ·· ·· a organická vrstva se promyje vodným roztokem chloridu sodného, vysuší bezvodým síranem horečnatým a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Zbytkový olej se odbarví chromatografii v silikagelové (500 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 2:1 jako eluentu, za vzniku 9,35 g (výtěžek 74 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě žluté amorfní pevné látky.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10⁶ (ppm):

1,19 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3.33 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3.40 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3.62 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,64 (1H, triplet, J = 11 Hz),

4,30 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,43 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,83 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,01 (1H, s),

5,03 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,07 (1H, dublet, J = 4 Hz),

5,90 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6.62 (1H, dublet dubletů, J = 15, 11 Hz),

6,7 až 6,8 (2H, multiplet),

6,73 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6,95 (1H, dublet dubletů, J = 16, 11 Hz),

7,3 až 7,4 (1H, multiplet),

7.34 (1H, dublet, J = 9 Hz),

7.40 (1H, dublet, J = 8 Hz),

7,58 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,79 (2H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 2232, 1616, 1499, 1418, 1140.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 543 (M⁺+1).

• *

• · · to ♦ · • · · ·· ··

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ - 76,6° (c = 1,00, CHCI₃).

Příklad 2 krystalický (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol, připravený způsobem popsaným v předcházejícím příkladu 1, se rozpustí v horké směsi 2-propanolu a ethylacetátu smíchaných v poměru 9:1. Výsledný roztok se potom v ultrazvukové lázni vystaví účinkům ultrazvukových vln, za vzniku sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě prášku, který se zachytí filtrací.

Teplota tání: 111 až 112 °C.

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 2232, 1616, 1499, 1419, 1141.

Práškový difraktogram rentgenových paprsků krystalického produktu, zobrazený na obrázku 1, se získá ozařováním krystalického produktu použitím K_a - paprsků mědi. Na vertikální osu práškového difraktogram rentgenových paprsků se vynese difrakční intensita v jednotkách pulsů za sekundu (cps). Na horizontální osu se vynese difrakční úhel jako hodnota 2Θ. Vzdálenost mřížkových ploch d se vypočítá použitím rovnice 2d sinO = ηλ, kde n je rovno 1.

Příklad 3 krystalický (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,3-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol, připravený způso<»·«·· · · * ·* ·· • · » 4444 » * · · •444 ·· · · ·· · • 44 44 4····· • « ··· ··«· • ·· · ·4 4 4 4 · ·· 4 · · · bem popsaným v předcházejícím příkladu 1, se rozpustí v ethylacetátu a potom se přidá stejné množství hexanu, což vede ke vzniku krystalů sloučeniny uvedené v nadpisu.

Teplota tání: 127 až 128 °C.

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 2232, 1616, 1499, 1419, 1140.

Práškový difraktogram rentgenových paprsků krystalického produktu, zobrazený na obrázku 2, se získá ozařováním krystalického produktu použitím K_a - paprsků mědi. Na vertikální osu práškového difraktogramu rentgenových paprsků se vynese difrakční intensita v jednotkách pulsů za sekundu (cps). Na horizontální osu se vynese difrakční úhel jako hodnota 2Θ. Vzdálenost mřížkových ploch d se vypočítá použitím rovnice 2d sine = ηλ, kde n je rovno 1.

Příklad 4 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]th io]-2-(2,4-d ifl uorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol (syntéza dehydratací použitím molekulárních sít)

K roztoku 760 mg (3,77 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím příkladu 1 .ii)] a 1,36 g (3,77 mmol) (2R,3R)-2-(2,4-difluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v Japonské pa• * «· · » · » • * ·· tentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350] ve 13 ml dichlormethanu se přidá 791 mg (4,16 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny. Výsledná směs se zakoncentruje použitím rotační odparky. Do výsledného zbytku se přidá 13 ml dichlormethanu a 13 g molekulárních sít o rozměrech 0,4 nm (4 A) a směs se potom míchá při teplotě místnosti přes celou noc. Po uplynutí této doby se k reakční směsi přidá vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Molekulární síta se odstraní filtrací a filtrát se rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Organická vrstva se vysuší a zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (20 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 1,42 g (výtěžek 69 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní pevné látky. Spektrální data jsou identická s daty pro sloučeninu uvedenou v nadpisu příkladu 1.

Příklad 5 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yljth io]-2-(2-fluo rfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

5. i) (2R,3R)-2-(2-fluorfenyl)-3-[(trans-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol

K roztoku 0,93 g (4,0 mmol) (2R,3S)-2-(2-fluorfenyl)-3-methyl-2-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiranu [připraveného způsobem popsaným v Chem. Pharm. Bull., 43, 441 až 449 (1995)] a 1,14 g (4,8 mmol) trans-5-(acetylthio)-2-fenyl-1,3-dioxanu [připraveného způsobem popsaným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350] v 15 ml ethanolu se přidá 0,12 ml (0,59 mmol) roztoku methoxidu sodného • •4 ·

v methanolu o koncentraci 4,9 mol/l (4,9 M). Výsledná směs se míchá při teplotě 87 °C po dobu 13 hodin. Po ochlazení se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a vodný roztok chloridu amonného. Organická vrstva se promyje vodným roztokem chloridu amonného a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (75 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 3:2 jako eluentu, za vzniku 0,68 g (výtěžek 40 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní pevné látky.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10^-6 (ppm):

1,21 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,42 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3.49 (1H, triplet tripletů, J = 11,5 Hz),

3.75 (2H, triplet, J = 11 Hz),

3,72 (2H, triplet, J = 11 Hz),

4,41 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,52 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,89 (1H, dublet, J = 14 Hz),

4,92 (1H, dublet, J = 1 Hz),

5,07 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5.49 (1H, singlet),

6,94 až 7,03 (2H, multiplet),

7,17 až 7,23 (1H, multiplet),

7,33 až 7,41 (3H, multiplet),

7.49 (2H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

7.75 (1H, singlet),

7,77 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (CHCI₃) cnv¹: 3131, 1732, 1376, 1140.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 430 (M⁺+1).

5.ii) (2R,3R)-2-(2-fluorfenyl)-3-[[1-(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1-(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

K roztoku 13 g (30,3 mmol) (2R,3R)-2-(2-fluorfenyl)-3-[(trans-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím příkladu 5.i)] v 80 ml toluenu se přidá 110 ml (110 mmol) kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 mol/l (N). Výsledná směs se zahřeje na teplotu 50 °C po dobu 2,5 hodiny. Po uplynutí této doby se vodná vrstva oddělí a olejovitá vrstva se dvakrát extrahuje zředěnou kyselinou chlorovodíkovou a potom vodným roztokem chloridu sodného. Vodné vrstvy se spojí a po malých částech se k nim přidává hydrogenuhličitan sodný, dokud se nepřestanou uvolňovat bublinky oxidu uhličitého. Výsledná směs se extrahuje ethylacetátem a extrakt se potom zakoncentruje za sníženého tlaku, za vzniku zbytku ve formě pevné látky. Tento zbytek se zachytí filtrací a potom promyje malým množstvím ethylacetátu, za vzniku 5,57 g (výtěžek 55 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě světle hnědé pevné látky.

Teplota tání: 121-123 °C.

1.21 (3H, dublet, J = 7 Hz),

2,47 (1H, triplet, J = 6 Hz),

2,78 (1H, triplet, J = 6 Hz),

3,24 (1H, kvintet, J = 6 Hz),

3,50 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,7 až 4,0 (4H, multiplet),

4,92 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,14 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,16 (1H, singlet),

6,97 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 12, 8, 1 Hz),

7,02 (1H, triplet dubletů, J = 8, 1 Hz),

7.22 (1H, trojitý dublet dubletů, J = 8, 5, 2 Hz),

7,39 (1H, triplet dubletů, J = 8, 2 Hz), • · • · · · • · ·

7,765 (1H, singlet),

7,770 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 1513, 1485, 1451, 1275, 1209, 1136, 1072, 1054.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 342 (M⁺+1).

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ - 78,2° (c = 1,16, CHCI₃).

Analytický výpočet C₁₅H2₀F₂N₄O₃S: C 52,77, H 5,91, N 12,31.

nalezeno: C 52,74, H 5,95, N 12,34.

5. i i i) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fIuorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2-fluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

Surová sloučenina uvedená v nadpisu se získá ve formě oleje stejným způsobem jako je popsán v předcházejícím příkladu 1 .iii) použitím 510,7 mg (1,50 mmol) (2R,3R)-2-(2-fluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl )-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 5.ii)], 300 mg (1,50 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 1.ii)] a 283,1 mg (1,64 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny. Olej se odbarví chromatografií v silikagelové (50 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 431 mg (výtěžek 55 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní bezbarvé pevné látky.

1,19 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,39 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,38 až 3,45 (1H, multiplet),

3,62 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,65 (1H, triplet, J = 11 Hz),

9

4.31 (1H, dvojitý dublet dubletu, J = 11, 5, 2 Hz),

4,44 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz),

4,87 (1H, dublet, J = 14 Hz),

4.92 (1H, singlet),

5,04 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,07 (1H, dublet, J = 4 Hz),

5,90 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6,62 (1H, dublet dubletů, J = 15, 11 Hz),

6.75 (1H, dublet, J = 15 Hz),

6,98 (1H, dublet dubletů, J = 15, 11 Hz),

6.92 až 7,02 (2H, multiplet),

7,18 až 7,23 (1H, multiplet),

7.32 až 7,36 (2H, multiplet),

7,41 (1H, dublet dubletů, J = 8, 1 Hz),

7,58 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7.75 (1H, singlet),

7,77 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm¹: 3426, 2852, 2231, 1141.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 525 (M⁺+1).

Příklad 6 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yljth ioj-2-(4-fluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

y.,i/ o

F • · · · · · » · · • · · ·

6.i) cis-5-(acetylthio)-2-fenyl-1,3-dioxan

Směs 30 g (90 mmol) trans-2-fenyl-5-(p-toluensulfonyloxy)-1,3-dioxanu (připraveného způsobem popsaným v Tetrahedron, 48, 5941 až 5950), 15,3 g (134 mmol) thioacetátu draselného, 240 ml toluenu a 60 ml Ν,Ν-dimethylacetamidu se míchá při teplotě 100 °C po dobu 3 hodin a potom při teplotě 110 až 120 °C po dobu 7 hodin. Po ochlazení se reakční směs rozdělí mezi toluen a voda. Organická vrstva se potom promyje vodou, vysuší bezvodým síranem hořečnatým a zakoncentruje se. Výsledný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (200 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:4 jako eluentu, za vzniku surové sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě pevné látky. Tato pevná látka se rekrystalizuje ze směsi ethylacetátu a hexanu, za vzniku 10 g (výtěžek 47%) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě hnědých krystalů ve tvaru jehliček.

Teplota tání: 94 až 95 °C.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (270 MHz, CDCI₃) δ 10'⁶ (ppm):

2,39 (3H, singlet),

3,71 (1H, široký singlet),

4,19 (2H, široký dublet, J = 12 Hz),

4,38 (2H, široký dublet, J = 12 Hz),

5,55 (1H, singlet),

7,30 až 7,42 (3H, multiplet),

7,42 až 7,55 (2H, multiplet).

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 1676, 1402, 1130.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 238 (M⁺), 237,178, 107, 105, 43 (100 %).

6. i i) (2R,3R)-2-(4-fluorfenyl)-3-[(cis-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

K roztoku 2,33 g (10 mmol) (2R,3S)-2-(4-fluorfenyl)-3-methyl-2-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiranu [připraveného způsobem popsaným v Chem. Pharm. Bull., 43, 441 až 449 (1995)] a 2,38 mg (10 mmol) cis-5-(acetylthio)-2-fenyl-1,3-dioxanu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 6.i)] ve 40 ml ethanolu se přidá 1 ml (0,59 mmol) roztoku methoxidu sodného v methanolu o koncentraci 0,59 mol/l (4,8 M). Výsledná směs se míchá při teplotě 80 °C po dobu 5 hodin. Po ochlazení se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Organická vrstva se oddělí a promyje se nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (50 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 2:1 jako eluentu, za vzniku 3,1 g (výtěžek 72 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě hnědé pěnové pevné látky.

1,29 (3H, dublet, J = 7 Hz),

2,97 (1H, multiplet),

3,50 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,26 (1H, dubletu podobný, J = 12 Hz),

4,36 (1H, dublet dubletů, J = 12, 3 Hz),

4,36 (1H, dublet dubletů, J = 12, 2 Hz),

4,42 (1H, dublet dubletů, J = 12, 3 Hz),

4.56 (1H, singlet),

4.57 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,10 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,61 (1H, singlet),

6,89 (2H, triplet, J = 9 Hz),

7,16 (1H, dublet dubletů, J = 9, 5 Hz),

7.3 až 7,5 (3H, multiplet),

7.4 až 7,6 (2H, multiplet),

7,69 (1H, singlet),

7,80 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm¹: 1732, 1605, 1509, 1278, 1135.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 430 (M⁺+1).

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ - 59,8° (c = 1,29, CHCI₃).

6.iii) (2R,3R)-2-(4-fluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1-(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

K roztoku 3,1 g (7,2 mmol) (2R,3R)-2-(4-fluorfenyl)-3-[(cis-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 6.ii)] ve 39 ml methanolu se přidá 1 ml (12 mmol) kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 12mol/l (12 N). Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti podobu 16 hodin. Po uplynutí této doby se k reakční směsi opatrně přidává vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného dokud roztok není slabě alkalický. Většina methanolu se odpaří ze směsi za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se potom rozdělí mezi ethylacetátu a vodného roztoku chloridu sodného. Organická vrstva se vysuší bezvodým síranem hořečnatým a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (30 g) koloně použitím směsi methanolu a ethylacetátu v poměru 1:9 jako eluentu, za vzniku 2,15 g (výtěžek 87 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě hygroskopické světle hnědé pěnové pevné látky.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (270 MHz, CDCI₃) 5 10^-6 (ppm):

1.26 (3H, dublet, J = 7 Hz),

2.6 až 2,8 (2H, široký),

3,16 (1H, kvintet, J = 6 Hz),

3.27 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3.6 až 4,0 (4H, multipiet),

4,66 (1H, dublet, J = 14 Hz),

4,92 (1H, singlet),

4,94 (1H, dublet, J = 14 Hz),

6,99 (2H, triplet, J = 9 Hz),

7,25 (2H, dublet dubletů, J = 9, 5 Hz),

7,75 (1H, singlet),

7,84 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 1605, 1510, 1277.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 342 (M⁺+1).

Specifická rotace: [ot]_D ²⁵ - 26,9° (c = 1,55, CHCI₃).

6.iv) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(4-fluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanoí

Surová sloučenina uvedená v nadpisu se získá ve formě oleje stejným způsobem jako je popsán v předcházejícím příkladu 1 .iii) použitím 510,7 mg (1,50 mmol) (2R,3R)-2-(4-fluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 6.iii)], 301 mg (1,50 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 1 .ii)] a 283 mg (1,64 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny. Olej se odbarví chromatografií v silikagelové koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 214 mg (výtěžek 27 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní bezbarvé pevné látky.

1,21 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,13 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,33 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3,58 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,60 (1H, triplet, J = 11 Hz), • ·

4,26 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,37 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,52 (1H, dublet, J = 14 Hz),

4.60 (1H, singlet),

5,98 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,04 (1H, dublet, J =4 Hz),

5,89 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6.60 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,74 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6.94 (1H, dublet dubletů, J = 16, 11 Hz),

6.95 až 6,99 (2H, multiplet),

7,21 až 7,24 (1H, multiplet),

7,34 (1H, dublet dubletů, J = 10, 1 Hz),

7,40 (1H, dublet dubletů, J = 8, 1 Hz),

7,58 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,71 (1H, singlet),

7,83 (1H, singlet).

Infračervené (IR) spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 3428, 2231, 1509, 1140.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 525 (M⁺+1)

Příklad 7 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yljth io]-2-(2,3-d ifluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

F • · · · • · · · • * · ·

• · · ·

7.i) (2R)-2',3'-difluor-2-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)propiofenon

Směs 0,5 g (2,6 mmol) 1-brom-2,3-difluorbenzenu, 0,681 g (28 mmol) kovového hořčíku a 40 ml tetrahydrofuranu se zahřívá, dokud nedojde k iniciaci tvorby Grignardova činidla. Jakmile se reakce nastartuje, směs se ochladí na 0 °C. Ke směsi se postupně během 0,5 hodiny přidává roztok 4,5 g (23 mmol) 1-brom-2,3-difluorbenzenu ve 30 ml tetrahydrofuranu. Po přidání roztoku se směs míchá při teplotě místnosti po dobu 1,5 hodiny. Směs se ochladí na -30 °C a po dobu 20 minut se po kapkách přidává roztok 4,87 g (20 mmol) 4-[(2R)-2-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)propionyljmorfolinu [připraveného způsobem popsaným v Chem. Pharm. Bull., 41, 1035 až 1042 (1993)] ve 30 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se potom míchá při teplotě místnosti po dobu 2 hodin, po jejímž uplynutí se reakce zastaví přídavkem nasyceného vodného roztoku chloridu amonného. Produkt reakce se extrahuje ethylacetátem, přičemž organická vrstva se promyje vodným roztokem chloridu sodného a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Takto získaný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (75 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:9 jako eluentu, za vzniku 4,80 g (výtěžek 89 %) ve formě bezbarvého oleje.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) 5 10^-6 (ppm):

1,44 [(3/2)H, dublet dubletů, J = 7, 1 Hz],

1,49 [(3/2)H, dublet dubletů, J = 7,1 Hz],

1.49 až 1,90 (6H, multiplet),

3,33 až 3,38 [(1/2)H, multiplet],

3.50 až 3,55 [(1/2)H, multiplet],

3,68 až 3,74 [(1/2)H, multiplet],

3,87 až 3,93 [(1/2)H, multiplet],

4,66 [(1/2)H, triplet, J =4 Hz],

4,75 [(1/2)H, triplet, J = 4 Hz],

4,85 [(1/2)H, kvartet dubletů, J = 7, 2 Hz],

5,10 [(1/2)H, kvartet dubletů, J = 7, 2 Hz],

7,14 až 7,21 (1H, multiplet),

7,30 až 7,39 (1H, multiplet), • · • · · ·

7,54 až 7,58 (1H, multiplet).

Infračervené (IR) spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 1700, 1481, 1273.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 271 (M⁺+1).

7.ii) (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-1,2,3-butantriol (Dimethylisopropoxysilyl)methylmagnesium chlorid se připraví z roztoku 5,74 g (34,4 mmol) chlormethyldimethylisopropoxysilanu ve 40 ml tetrahydrofuranu a 0,84 g (34,3 mmol) kovového hořčíku. K roztoku Grignardova činidla se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá roztok 4,65 g (17,2 mmol) (2R)-2',3'-difluor-2-(3,4,5,6-tetra-hydro-2H-pyran-2-yloxy)propiofenonu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 7.i)] ve 20 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 30 minut, po jejímž uplynutí se reakce zastaví přídavkem nasyceného vodného roztoku chloridu amonného. Produkt reakce se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje vodným roztokem chloridu sodného a zakoncentruje se na 8,1 g surového (2S,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-1-(isopropoxydimethylsilyl)-3-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)-2-butanolu ve formě oleje.

K roztoku surového oleje ve směsi 40 ml methanolu a 40 ml tetrahydrofuranu se přidá 1,4 g (17 mmol) hydrogenuhličitanu a 16 ml 31% vodného roztoku peroxidu vodíku. Výsledná směs se míchá při 80 °C po dobu 40 minut. Po ochlazení reakční směsi se produkt reakce extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje vodným roztokem chloridu sodného a zakoncentruje se na 10 g surového (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-3-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)-2-butandiolu ve formě oleje.

K roztoku oleje ve 40 ml methanolu se přidá 0,20 g (1,05 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (125 g) koloně použitím směsi • · · · ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1, za vzniku 3,74 g (kvantitativní výtěžek) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje.

0,96 (3H, dublet, J = 6 Hz),

3,80 (1H, dublet, J = 12 Hz),

3,94 (1H, singlet),

4,32 [1H, dublet dubletů, J = 12, 2 Hz],

4,53 [1H, dublet dubletů, J = 6, 3 Hz],

7,09 až 7,13 (2H, multiplet),

7,46 až 7,50 (1H, multiplet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹.· 3402, 3174, 1481, 1272, 1104.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 219 (M⁺+1).

7.iií) (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-1,3-bis(methansulfonyloxy)-2-butanol

K roztoku 3,51 g (16,1 mmol) (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-1,2,3-butantriolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 7.ii)] v 18 ml pyridinu se při teplotě 0 °C přidá 5,71 g (50 mmol) methansulfonylchloridu. Poté, co se výsledná směs po dobu 0,5 hodiny míchá, se k reakční směsi přidá nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a produkt se extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje ředěnou kyselinou chlorovodíkovou a poté se promyje vodným roztokem chloridu sodného a zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (100 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 5,04 g (výtěžek 84%) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvého oleje.

1,28 (3H, dublet, J = 7 Hz),

2,99 (3H, singlet),

3,10 (3H, singlet),

3,41 (1H, singlet),

4,75 (2H, dublet, J = 1 Hz),

5,31 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

7,16 až 7,23 (2H, multiplet),

7.46 až 7,50 (1H, multiplet).

IR spektrum v_max (KBr) cm¹: 3486, 1485, 1350, 1344, 1171.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 375 (M⁺+1).

7.iv) (2R,3S)-2-(2,3-difluorfenyl)-3-methyl-2-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiran

K suspenzi 1,84 g (41,1 mmol) 55% disperze hydridu sodného v oleji ve 30 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá 3,32 g (48,1 mmol) 1H-1,2,4-triazolu. Potom, co se přestane uvolňovat plynný vodík, se do výše zmíněné reakční směsi přidá 4,50 g (12 mmol) (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-1,3-bis(methansulfonyloxy)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 7.iii)] v 13 ml Ν,Ν-dimethylformamidu. Tato výsledná směs se míchá při teplotě 70 °C po dobu 1,5 hodiny. Po ochlazení se do reakční směsi přidá nasycený roztok chloridu amonného. Produkt reakce se extrahuje ethylacetátem a organická vrstva se třikrát promyje vodou a jednou vodným roztokem chloridu sodného a potóm se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (100 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 1,80 g (výtěžek 59 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje.

1,66 (3H, dublet, J = 6 Hz),

3,23 (1H, kvartet, J = 6 Hz),

4.46 (1H, dublet, J = 15 Hz),

4,91 (1H, dublet, J = 15 Hz),

6,79 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 8, 6, 1 Hz),

6,93 (1H, trojitý dublet dubletů, J = 8, 6, 1 Hz),

7,08 (1H, kvartet dubletů, J = 8, 1 Hz),

7,82 (1H, singlet),

7,98 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 3111,1486, 1273, 1136.

Hmotnostní spektrum m/z (El): 251 (M⁺), 236, 188, 153, 141, 96 (100 %).

7.v) (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-3-[(trans-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

K roztoku 1,77 g (7,1 mmol) (2R,3S)-2-(2,3-difluorfenyl)-3-methyl-2-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiranu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 7.iv)] a 2,20 g (9,2 mmol) trans-5-(acetylthio)-2-fenyl-1,3-dioxanu [připraveného způsobem popsaným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350] ve 20 ml ethanolu se přidá 0,29 ml (1,4 mmol) roztoku methoxidu sodného v methanolu o koncentraci 4,8 mol/l (4,9 M). Výsledná směs se potom zahřívá pod zpětným chladičem po dobu 7 hodin. Po ochlazení se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a vodný roztok chloridu amonného. Organická vrstva se promyje nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a zakoncentruje se za sníženého tlaku, za vzniku 3,65 g sloučeniny uvedené v nadpisu v surovém stavu. Všechen (0,28 g) surový zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (15 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 2:5 jako eluentu, za vzniku 0,21 g sloučeniny uvedené v nadpisu.

1,23 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3.39 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,50 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3,75 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,77 (1H, triplet, J = 11 Hz),

4.40 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,52 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,87 (1H, dublet, J = 14, 6 Hz),

5,08 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,12 (1H, dublet, J = 1 Hz),

5.49 (1H, singlet),

6,92 až 6,98 (1H, multiplet),

7,05 (1H, kvartet dubletů, J = 8, 1 Hz),

7,11 až 7,16(1 H, multiplet),

7,34 až 7,41 (1H, multiplet),

7,34 až 7,41 (3H, multiplet),

7.49 (2H, dublet dubletů, J = 7, 3 Hz),

7,79 (1H, singlet),

7,82 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 3405, 1480, 1275, 1140, 1075.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 448 (M⁺+1).

7.vi) (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol

K roztoku 3,35 g surového (2R,3R)-2-(2,3-difluorfenyl)-3-[(trans-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 7.v)j ve 45 ml toluenu se přidá 30 ml (30 mmol) kyseliny chlorovodíkové o koncentraci 1 mol/l (1 N). Výsledná směs se zahřívá při 50 °C po dobu 6 hodin. Na konci této fáze se oddělí vodná vrstva. Olejovitá vrstva se potom dvakrát extrahuje roztokem ředěné kyseliny chlorovodíkové. Vodní vrstvy se potom spojí a k roztoku se opatrně v malých dávkách přidává hydrogenuhličitan sodný dokud se nepřestane uvolňovat plynný oxid uhličitý. Reakční směs se potom extrahuje ethylacetátem a extrakt se zakoncentruje za sníženého tlaku, za vzniku sloučeniny uvedené v nadpisu v pevném skupenství. Pevná látka se promyje směsí ethylacetátu a hexanu

• · · · · • · · · · · v poměru 2:1 a filtrací se získá 1,54 g [celkový výtěžek kroku 7.v) je 61 %] sloučeniny uvedené v nadpisu.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, DMSO) δ 10‘⁶ (ppm):

1,06 (3H, dublet, J = 7 Hz),

2.85 (1H, kvintet, J = 6 Hz),

3,55 až 3,68 (5H, multiplet),

4,80 (1H, dublet, J = 15 Hz),

4.85 (1H, triplet, J = 5 Hz),

5,04 (1H, triplet, J = 5 Hz),

5,10 (1H, dublet, J = 15Hz),

6,01 (1H, singlet),

6,97 až 7,01 (2H, multiplet),

7,23 až 7,30 (1H, multiplet),

7,62 (1H, singlet),

8,31 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 3238, 1480, 1272, 1206, 1138.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 360 (M⁺+1).

7.vii) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-d ioxa n-5-y l]thio]-2-(2,3-d ifluorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

Surová sloučenina uvedená v nadpisu se získá ve formě oleje stejným způsobem jako je popsán v příkladu 1 .iii) použitím 643,3 mg (1,80 mmol) (2R,3R)-2-(2,3-d ifluorfenyl )-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 7.vi)], 361,8 mg (1,80 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 1 .ii)] a 376,3 mg (1,98 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny. Olej se odbarví chromatografii v silikagelové (50 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 533,7 mg (výtěžek 55 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní bezbarvé pevné látky.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10® (ppm):

1,21 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,36 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3.43 (1H, triplet tripletů, J = 11,5 Hz),

3.62 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,64 (1H, triplet, J = 11 Hz),

4,32 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz),

4.43 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz),

4,85 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,06 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,07 (1H, dublet, J = 4 Hz),

5,12 (1H, singlet),

5,90 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6.62 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,75 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6,92 až 6,99 (2H, multiplet),

7,01 až 7,08 (1H, multiplet),

7,10 až 7,14 (1H, multiplet),

7,34 (1H, dublet dubletů, J = 10, 1 Hz),

7,41 (1H, dublet dubletů, J = 8,1 Hz),

7,58 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,79 (1H, singlet),

7,82 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 3406, 2231, 1480, 1275, 1140.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 543 (M⁺+1).

• » ··· ♦

I · 9 • · ·· • ♦ · • · · ’ • · · ·

Příklad 8 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-y l]th io]-2-(2,5-d ifl uorfenyl)-1 -(1H-1,2,4-triazol-1 -yl )-2-buta nol

8.i) (2R)-2',5'-difluor-2-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)propiofenon

6,50 g (výtěžek 98 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje se získá reakcí a čištěním popsaným v předcházejícím příkladu 7.i) použitím 7,04 g (36,5 mmol) 1-brom-2,5-difluorbenzenu a 6,0 g (25 mmol) 4-[(2R)-2-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)propionyl]morfolinu [připraveného způsobem popsaným v Chem. Pharm. Bull., 41, 1035 až 1042 (1993)].

1,43 [(3/2)H, dublet dubletů, J = 6, 1 Hz],

1,48 [(3/2)H, dublet dubletů, J = 7, 1 Hz],

1,50 až 1,89 (6H, multiplet),

3,36 [(1/2)H, dublet tripletů, J = 12, 4 Hz],

3,53 [(1/2)H, dublet tripletů, J = 12, 4 Hz],

3,73 [(1/2)H, dublet tripletů, J = 12, 4 Hz],

3,90 [(1/2)H, dublet tripletů, J = 11,4 Hz],

4,66 [(1/2)H, triplet, J =4 Hz],

4,75 [(1/2)H, triplet, J =4 Hz],

4,87 [(1/2)H, kvartet dubletů, J = 7, 1 Hz],

5,12 [(1/2)H, kvartet dubletů, J = 7, 2 Hz],

7,08 až 7,15 [1H, multiplet],

7,17 až 7,25 [1H, multiplet],

7,50 až 7,54 [1H, multiplet].

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm'¹: 1698, 1491, 1417, 1257.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 271 (M⁺+1).

8.ii) (2R,3R)-2-(2,5-difIuorfenyl)-1,2,3-butantriol

4,90 g (výtěžek 95 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje se získá reakcí popsanou v předcházejícím příkladu 7.ii) použitím 6,40 g (23,7 mmol) (2R)-2',5'difluor-2-(3,4,5,6-tetrahydro-2H-pyran-2-yloxy)propiofenonu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 8.i)] a 7,90 g (47,4 mmol) (dimethylisopropoxysilyl)methylmagnesium chloridu v prvním kroku reakce, 22 ml 31% roztoku peroxidu vodíku a 1,8 g (21 mmol) hydrogenuhličitanu sodného v druhém kroku a 0,3 g (1,57 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny ve třetím kroku reakce, následovaným odbarvením chromatografií v silikagelové (100 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:2 až 1:0 jako eluentu.

0,95 (3H, dublet, J = 6 Hz),

3,77 (1H, dublet, J = 11 Hz),

4,31 [1H, dublet dubletů, J = 11,2 Hz],

4,52 [1H, dublet dubletů, J = 6, 3 Hz],

6,94 až 7,00 (2H, multiplet),

7,44 až 7,48 (1H, multiplet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 3422, 1487, 1142, 1065.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 219 (M⁺+1).

* · • · ······· ···( 9·· ··· ·· ·· ·*

8.iii) (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-1,3-bis(methansulfonyl)-2-butanol

Stejným způsobem jako je popsáno v předchozím příkladu 7.iii) se 4,80 g (10,1 mmol) (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-1,2,3-butantriolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 8.ii)] nechá reagovat s 7,75 g (67,8 mmol) methansulfonylchloridu a výsledný produkt se odbarví chromatografií v silikagelové (110 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:2 až 1:1 jako eluentu, za vzniku

7,56 g (výtěžek 92 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvého oleje.

1,27 (3H, dublet, J = 6 Hz),

2,99 (3H, singlet),

3,11 (3H, singlet),

3,36 (1H, singlet),

4,73 (2H, singlet),

5,32 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

7,03 až 7,26 (2H, multiplet),

7,43 až 7,47 (1H, multiplet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 3484, 1492, 1346, 1169.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 375 (M⁺+1).

8.iv) (2R,3S)-2-(2,5-difluorfenyl)-3-methyl-2-[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]oxiran

Stejným způsobem jako je popsáno v předchozím příkladu 7.iv) se 7,00 g (18,7 mmol) (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-1,3-bis(methansulfonyl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 8.iii)] nechá reagovat s 1 H-1,2,4-triazolem a produkt reakce se odbarví chromatografií v silikagelové (100 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 až 3:2 jako eluentu, za vzniku 2,65 g (výtěžek 56 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje.

• 0 *·* 0 • « • · 00

« 0 * 0 0 • · · · · 0 · 000 0» 0· »·

1,64 (3H, dublet, J = 6 Hz),

3,20 (1H, kvartet, J = 6 Hz),

4,42 (1H, dublet, J = 15 Hz),

4,97 (1H, dublet, J = 15 Hz),

6,79 až 6,81 (1H, multiplet),

6,89 až 6,96 (1H, multiplet),

6.99 (1H, dublet tripletů, J = 9, 4 Hz),

7,83 (1H, singlet),

7.99 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 3110, 1500, 1490, 1184, 1135.

Hmotnostní spektrum m/z (El): 251 (M⁺+1).

8.v) (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-3-[(trans-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

Stejným způsobem jako je popsáno v předchozím příkladu 7.v) se 2,59 g (10,3 mmol) (2R,3S)-2-(2,5-difluorfenyl)-3-methyl-2-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]oxiranu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 8.iv)] nechá reagovat s3,19g (13,4 mmol) trans-5-(acetylthio)-2-fenyl-1,3-dioxanu [připraveného způsobem popsaným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350], za vzniku 5,36 g sloučeniny uvedené v nadpisu v surovém stavu. 0,27 g odbarvené sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní pevné látky se získá chromatografii 0,36 g surového produktu v silikagelové (20 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu.

1,22 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,38 (1H, kvartet, J = 7 Hz), ·· • · *· ·· ··· • ΐ • c ·· ·> · · ♦ · V · «·· ·· · «' · *

3.49 (1H, triplet tripletů, J = 12, 5 Hz),

3,75 (1H, triplet, J = 12 Hz),

3,77 (1H, triplet, J = 12 Hz),

4,41 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 12, 5, 2 Hz),

4,52 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 12, 5, 2 Hz),

4,88 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,06 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,08 (1H, dublet, J = 1 Hz),

5.49 (1H, singlet),

6,85 až 6,91 (1H, multiplet),

6,95 (1H, dublet tripletů, J = 9, 4 Hz),

7,08 až 7,13 (3H, multiplet),

7,36 až 7,41 (2H, multiplet),

7.49 (1H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

7,80 (1H, singlet),

7,82 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 3405, 1487, 1140, 1074.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 448 (M⁺+1).

8.vi) (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-3-[[1 -(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1 -(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol

Stejným způsobem jako je popsáno v předchozím příkladu 7.vi) se 5,0 g surového (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-3-[(trans-2-fenyl-1,3-dioxan-5-yl)thio]-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 8.v)] vyčistí kyselinou chlorovodíkovou a získaný produkt se odbarví chromatografii v silikagelové (50 g) koloně použitím směsi methanolu a ethylacetátu v poměru 3:100 jako eluentu, za vzniku 3,17 g (celkový výtěžek kroku 8.v) činí 83 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje.

»··9

1,22 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,27 (1H, kvintet, J = 6 Hz),

3,50 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,75 (1H, dublet dubletů, J = 11, 6 Hz),

3.78 až 3,86 (2H, multiplet),

3,96 (1H, dublet dubletů, J = 11,6 Hz),

4,89 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,19 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,56 (1H, singlet),

6.87 až 7,00 (2H, multiplet),

7,16 až 7,11 (1H, multiplet),

7.78 (1H, singlet),

7.88 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 3302,1488,1047.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 360 (M⁺+1).

8.vii) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,5-difluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

Stejným způsobem jako je popsáno v předchozím příkladu 1 .iii) se nechá reagovat 1,02 g (2,84 mmol) (2R,3R)-2-(2,5-difluorfenyl)-3-[[1-(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 8.vi)], 571,6 mg (2,84 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyijbenzonitrilu a 594,5 mg (3,13 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny a produkt reakce se odbarví chromatografii v silikagelové (75 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 1,03 g (výtěžek 66%) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní bezbarvé pevné látky.

• · · ·

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10^-6 (ppm): 1,20 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,35 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,41 (1H, triplet tripletů, J = 11,5 Hz),

3.62 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,64 (1H, triplet, J = 11 Hz),

4,31 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz),

4,43 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz),

4,86 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,03 (1H, dublet, J = 14 Hz),

5,06 až 5,08 (2H, multiplet),

5,90 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6.62 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,75 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6,95 (1H, dublet dubletů, J = 16, 10 Hz),

6,85 až 6,98 (2H, multiplet),

7,07 až 7,12 (1H, multiplet),

7,34 (1H, dublet, J = 10 Hz),

7,40 (1H, dublet, J = 8 Hz),

7,58 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,79 (1H, singlet),

7,81 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm·¹: 3416, 2231, 1487, 1141.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 543 (M⁺+1).

• · • ·

Příklad 9 [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]acetát

K suspenzi 48 mg (1,10 mmol) 55% disperze hydridu sodného (který byl předčištěn hexanem) v 5 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se za stálého míchání a ph teplotě 0 °C přidá 543 mg (1,00 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu. Potom, co se přestane uvolňovat plynný vodík, se směs ochladí na teplotu 0 °C a k reakční směsi se přidá 117,8 mg (1,50 mmol) acetylchloridu. Výsledná směs se míchá při teplotě 70 °C po dobu 28 hodin. Po ochlazení na teplotu místnosti se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok chloridu amonného. Organická vrstva se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného a poté se zakoncentruje za sníženého tlaku. Takto získaný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (50 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:2 až 2:1 jako eluentu, za vzniku 226,2 mg oleje obsahujícího směs sloučeniny uvedené v nadpisu a výchozích látek v poměru 7:3. Olej se dále odbarví chromatografií v 18 cyklech v HPLC s recyklem [JAIGEL-1H (20 mm i.d χ 600 mm) a JAIGEL-2H (20 mm i.d. χ 600 mm), což jsou výrobky Japan Analytical Industry, Co. Ltd., byly zkombinovány do série] použitím chloroformu jako eluentu, za vzniku 120 mg (výtěžek 21%) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě amorfní pevné látky.

• · · ·

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10⁶ (ppm): 1,35 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

2,11 (3H, singlet),

3,08 (1H, triplet tripletů, J = 11,5 Hz),

3,52 (2H, triplet, J = 11 Hz),

3,92 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,15 až 4,23 (2H, multipiet),

5,00 (1H, dublet, J =4 Hz),

5,32 (1H, dublet dubletů, J = 15, 3 Hz),

5,38 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5.85 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6,58 (1H, dublet dubletů, J = 15,12 Hz),

6,74 (1H, dublet, J = 15 Hz),

6.85 až 6,98 (3H, multipiet),

7,28 až 7,36 (3H, multipiet),

7,57 (1H, dublet tripletů, J = 8, 4 Hz),

7.94 (1H, singlet),

7.95 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 2231,1746, 1504,1141.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 585 (M⁺+1).

• · • ·

Příklad 10 [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yljthioj-1 -(2,4-difluorfenyl)-1 -[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyijpropyl]benzoát

K suspenzi 48 mg (1,10 mmol) 55% disperze hydridu sodného v oleji (který byl předčištěn hexanem) v 3 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá 543 mg (1,00 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 1 nebo 4)]. Potom, co se přestane uvolňovat plynný vodík, se k reakční směsi přidá 210,9 mg (1,50 mmol) benzoylchloridu. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 6 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného. Organická vrstva se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Takto získaný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (40 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 234,2 mg (výtěžek 36 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvé amorfní pevné látky.

1,47 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

3,08 (1H, multiplet),

3.53 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3.54 (1H, triplet, J = 11 Hz),

4,03 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,18 až 4,22 (2H, multiplet),

5,01 (1H, dublet, J =4 Hz),

5,50 (1H, dublet dubletů, J = 15, 3 Hz),

5.55 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5.86 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6,59 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,74 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6.88 až 6,97 (3H, multiplet),

7,34 (1H, dublet, J = 10 Hz),

7,40 až 7,50 (4H, multiplet),

7.56 až 7,64 (2H, multiplet),

7.86 (1H, singlet),

7.89 (1H, singlet),

7,94 (2H, dublet, J = 8 Hz).

IR spektrum v_max (KBr) cm¹: 2231, 1724, 1504,1276.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 647 (M⁺+1).

• · « • · · • · ·

Příklad 11 [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yljth io]-1 -(2,4-difluorfenyl)-1 -[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]propyl]-isobutyluhličitan

K suspenzi 48 mg (1,10 mmol) 55% disperze hydridu sodného v oleji (který byl předčištěn hexanem) v 3 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá 543 mg (1,00 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 1 nebo 4)] a výsledná směs se potom míchá při teplotě místnosti. Potom, co se přestane uvolňovat plynný vodík, se reakční směs ochladí na teplotu 0 °C a potom se k reakční směsi přidá 204,9 mg (1,50 mmol) isobutylchlormravenčanu. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok chloridu amonného. Organická vrstva se promyje vodou a vodným roztokem chloridu sodného a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný olejovitý zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (25 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:2 jako eluentu, za vzniku 192,3 mg (výtěžek 30 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvé amorfní pevné látky.

• · * · ·

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10^-6 (ppm): 0,95 (3H, dublet, J = 7 Hz),

0,97 (3H, dublet, J = 7 Hz),

1.34 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

3,05 (1H, triplet tripletů, J = 12, 5 Hz),

3.49 (1H, triplet, J = 12 Hz),

3.50 (1H, triplet, J = 12 Hz),

3,89 až 3,99 (3H, multiplet),

4,19 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 12, 5, 2 Hz),

4.34 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 12, 5, 2 Hz),

4.97 (1H, dublet, J =4 Hz),

5.34 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

5,43 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,86 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6,58 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,73 (1H, dublet, J = 15 Hz),

6,92 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,85 až 6,96 (2H, multiplet),

7,33 (1H, dublet, J = 10 Hz),

7,40 (1H, dublet, J = 7 Hz),

7,45 (1H, dublet tripletů, J = 8, 2 Hz),

7,57 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,95 (1H, singlet),

7.97 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 2231, 1749, 1504, 1141.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 643 (M⁺+1).

Příklad 12 [(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]th io]-1 -(2,4-difluorfenyl)-1 -[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]propyl]aminoacetát

12.i) [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]-(1,3-dioxo-1,3-dihydro-2-isoindolyl)aminoacetát

K suspenzi 410 mg (2,00 mmol) N-ftaloylglycinu v 10 ml dichlormethanu se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá 280 mg (2,2 mmol) oxalylchloridu a 15 μί Ν,Ν-dimethylformamidu. Poté, co se tato směs při teplotě místnosti po dobu 3 hodin míchá, se z reakční směsi odpařováním za sníženého tlaku odstraní rozpouštědlo a potom se směs za vakua odpaří do sucha, za vzniku surového kyselého chloridu ve formě pevné látky.

K suspenzi 87 mg (2,00 mmol) 55% disperze hydridu sodného v oleji (který byl předčištěn hexanem) v 5 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá 542 mg (1,00 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 1 nebo 4)] a směs se potom míchá za teploty místnosti a po dobu 40 minut. Poté, co se reakční • · · · směs ochladí na teplotu 0 °C, se ke směsi přidá roztok surového kyselého chloridu získaného výše uvedeným způsobem ve 4 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se potom míchá při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny. Po uplynutí této doby se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a vodu. Organická vrstva se postupně promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného, 10% vodným roztokem chloridu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Takto získaný olejovitý zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (10 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 187 mg (výtěžek 26 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje.

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10'⁶ (ppm):

1.37 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

2,99 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3.47 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3.48 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,82 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,1 až 4,2 (2H, multiplet),

4,45 (1H, dublet, J = 17 Hz),

4.57 (1H, dublet, J = 17 Hz),

4,97 (1H, dublet, J =4 Hz),

5.33 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5.37 (1H, dublet dubletů, J = 15, 2 Hz),

5,84 (1H, dublet, J = 15, 4 Hz),

6.58 (1H, dublet dubletů, J = 15,11 Hz),

6,74 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6,8 až 7,0 (2H, multiplet),

6,92 (1H, dublet dubletů, J = 16, 11 Hz),

7.33 (1H, dublet dubletů, J = 10, 2 Hz),

7,35 až 7,45 (2H, multiplet),

7,57 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,77 (2H, dublet dubletů, J = 6, 3 Hz),

7,91 (2H, dublet dubletů, J = 6, 3 Hz),

7,99 (1H, singlet),

8,12 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 2233, 1726, 1504, 1417.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 730 (M⁺+1).

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ + 5,5° (c = 1,02, CHCI₃).

12.ii) [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]-aminoacetát

K roztoku 180 mg (0,25 mmol) [(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl )-1-((1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]( 1,3-dioxo-1,3-dihydro-2-isoindolyl)aminoacetátu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 12.i)] v 5 ml dichlormethanu v ledové lázni se přidá 104 mg (2,22 mmol) methylhydrazinu. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 5 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje a za vakua odpaří do sucha. K výsledné směsi se přidá dichlormethan a potom se dichlormethan odpaří za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se rozpustí v dichlormethanu, roztok se nechá stát při teplotě místnosti po dobu 12 hodin, a poté se zakoncentruje. Výsledný zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (5 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a ethanolu v poměru 9:1 jako eluentu, za vzniku 126 mg (výtěžek 85 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bledě žluté amorfní pevné látky.

Spektrum Ή-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ 10^-6 (ppm):

1,35 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

3,04 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3,4 až 3,5 (4H, multiplet),

3,90 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,1 až 4,3 (2H, multiplet), • ·

5,00 (1H, dublet, J = 4 Hz),

5,36 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,38 (1H, dublet dubletů, J = 15, 2 Hz),

5,85 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6,59 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,74 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6,80 až 6,95 (3H, multiplet),

7,3 až 7,4 (2H, multiplet),

7,40 (1H, dublet dubletů, J = 8, 1 Hz),

7,57 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7.91 (1H, singlet),

7.92 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹.· 2233, 1748, 1615, 1504, 1276, 1140.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 600 (M⁺+1).

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ + 14,6° (c = 0,52, CHCI₃).

Příklad 13 [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5 -yl]th io]-1 -(2,4-difluorfenyl)-1 -[(1H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]propyl]3-aminopropionát

F • ·

13.i) [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difIuorfenyl)-1-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]

3-(1,3-dioxo-1,3-dihydro-2-isoindolyl)propionát

K suspenzi 438,4 mg (2,00 mmol) N-ftaloyl-p-alaninu [připraveného způsobem popsaným v J. Agric. Food Chem., 47,1276 až 1284 (1999)] ve 3 ml dichlormethanu se za stálého míchání přidá 280 mg (2,2 mmol) oxalylchloridu a 15 μΙ N,N-dimethylformamidu. Poté, co se tato směs při teplotě místnosti po dobu 40 minut míchá, se z reakční směsi odpařováním za sníženého tlaku odstraní rozpouštědlo a potom se směs za vakua odpaří do sucha, za vzniku surového kyselého chloridu ve formě pevné látky.

K suspenzi 48 mg (1,10 mmol) 55% disperze hydridu sodného v oleji (který byl předčištěn hexanem) v 5 ml Ν,Ν-dimethylformamidu se za stálého míchání a při teplotě 0 °C přidá 543 mg (1,00 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 1 nebo 4)] a výsledná směs se potom míchá při teplotě místnosti po dobu 20 minut. Poté, co se reakční směs ochladí na teplotu 0 °C, se k reakční směsi přidá roztok surového kyselého chloridu získaného výše uvedeným způsobem ve 4 ml tetrahydrofuranu. Výsledná směs se potom míchá při teplotě místnosti po dobu 1 hodiny. Po uplynutí této doby se reakční směs rozdělí mezi ethylacetát a nasycený vodný roztok chloridu amonného. Organická vrstva se promyje vodou, potom nasyceným vodným roztokem chloridu sodného a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný olejovitý zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (40 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 100 mg (výtěžek 13%) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě oleje.

1,33 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

2,82 (1H, triplet dubletů, J = 7, 1 Hz),

2,92 (1H, triplet, J = 7 Hz),

2,95 až 3,03 (1H, multiplet), • · • · » » · • * ·

3,47 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3,49 (1H, triplet, J = 11 Hz),

3.85 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,94 až 4,00 (2H, multipiet),

4,05 až 4,11 (2H, multipiet),

4.97 (1H, dublet, J =4 Hz),

5,31 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,35 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,84 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6.57 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,73 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6,77 až 6,85 (2H, multipiet),

6,92 (1H, dublet dubletů, J = 16, 10 Hz),

7,29 až 7,35 (2H, multipiet),

7,40 (1H, dublet dubletů, J = 8,1 Hz),

7.57 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,71 až 7,75 (2H, multipiet),

7,83 až 7,89 (2H, multipiet),

7.86 (1H, singlet),

7.97 (1H, singlet).

13. i i) [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1 -(2,4-d ifl uorfenyl)-1 -[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]propyl]

3-aminopropionát

K roztoku 100 mg (0,13 mmol) [(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]3-( 1,3-dioxo-1,3-dihydro-2-isoindolyl)propionátu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 13.i)] ve 2 ml dichlormethanu v ledové lázni se přidá 222,7 mg (4,38 mmol) methyl hydrazinu. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 20 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje a za vakua odpaří do sucha. K výslednému zbytku se přidá dichlormethan a potom se £

dichlormethan odpaří za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se potom rozpustí v dichlormethanu, roztok se nechá stát při teplotě místnosti po dobu 12 hodin, a poté se zakoncentruje. Takto získaný zbytek se odbarví chromatografíi v silikagelové (15 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a methanolu v poměru 9:1, za vzniku 41,5 mg (výtěžek 50 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bledě žluté amorfní pevné látky.

1.35 (3H, dublet dubletů, J = 7, 2 Hz),

2,52 až 2,65 (2H, multiplet),

3,01 až 3,08 (3H, multiplet),

3,51 (2H, triplet, J = 11 Hz),

3,87 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,16 až 4,23 (2H, multiplet),

4,99 (1H, dublet, J = 4 Hz),

5,37 (2H, singlet),

5.85 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

6,58 (1H, dublet dubletů, J = 15, 11 Hz),

6,74 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6.85 až 6,92 (2H, multiplet),

6.92 (1H, dublet dubletů, J = 16, 11 Hz),

7,33 (1H, dublet dubletů, J = 10, 1 Hz),

7.35 až 7,41 (2H, multiplet),

7,57 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7.93 (1H, singlet),

8,11 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 2233, 1504, 1141, 1050.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 614 (M⁺+1).

Příklad 14 [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]hydrogenfosforečnan sodný

14.i) diallyl[(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-ylj-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]propyl] fosforitan

K suspenzi 570 mg (1,00 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -y I]-1,3-d ioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-d ifluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 1 nebo 4)] a 350 mg (5 mmol) tetrazolu ve 4 ml směsi acetonitrilu a dichlormethanu v poměru 1:1 se přidá 490 mg (2,00 mmol) bis(allyloxy)(diisopropylamino)fosfinu [připraveného způsobem popsaným v Tetrahedron Lett., 30, 4219 (1989)]. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 15 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje a výsledný zbytek se rozpustí v ethylacetátu. Takto získaný roztok se promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a zakoncentruje se za sníženého tlaku. Výsledný olejovitý zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (15 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 609 mg (výtěžek 89 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvého oleje.

• ·

Spektrum ¹H-nukleární magnetické rezonance (400 MHz, CDCI₃) δ W⁶ (ppm):

1.29 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,25 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3,60 až 3,70 (3H, multiplet),

4.30 až 4,60 (6H, multiplet),

1.29 (3H, dublet, J = 7 Hz),

4.95 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,08 (1H, dublet, J=4Hz),

5,20 až 5,30 (2H, multiplet),

5.30 až 5,40 (3H, multiplet),

5.89 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

5.90 až 6,10 (2H, multiplet),

6,62 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,70 až 6,85 (2H, multiplet),

6,75 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6.95 (1H, dublet dubletů, J = 16,10 Hz),

7.30 až 7,45 (3H, multiplet),

7,58 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,64 (1H, singlet),

8,19 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 2233, 1732, 1616, 1501.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 687 (M⁺+1).

14.ii) diallyl[(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl] fosforečnan

K roztoku 530 mg (0,772 mmol) diallyl[(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2

-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]fosforitanu [připraveného způsobem popsaným v předcházejí • · cím kroku 14.i)] ve 3 ml dichlormethanu se při teplotě 0 °C přidá 0,42 ml roztoku terciální butylhydroperoxidu v nonanu o koncentraci 5 mol/l (5 M). Výsledná směs se míchá při teplotě 0 °C po dobu 1 hodiny. Po uplynutí této doby se k reakční směsi přidá 5 ml nasyceného vodného roztoku thiosíranu a tato směs se míchá při teplotě místnosti po dobu jedné hodiny. Produkt reakce se potom extrahuje ethylacetátem. Organická vrstva se promyje nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a potom se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (15 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 2:1 až 4:1 jako eluentu, za vzniku 447 mg (výtěžek 82 %) sloučeniny ve formě viskózní bezbarvé pevné látky.

1,29 (3H, dublet, J = 7 Hz),

3,18 (1H, triplet tripletů, J = 11, 5 Hz),

3,63 (2H, triplet dubletů, J = 11,2 Hz),

3.79 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

4,28 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,38 (1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz),

4,45 až 4,60 (2H, multiplet),

4,66 (2H, multiplet),

5,05 (1H, dublet, J = 4 Hz),

5,08 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,27 (1H, široký dublet, J = 10 Hz),

5,31 (1H, široký dublet, J = 10 Hz),

5,34 (1H, široký dublet, J = 17 Hz),

5,43 (1H, široký dublet, J = 17 Hz),

5,72 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,88 (1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz),

5,85 až 6,05 (2H, multiplet),

6,61 (1H, dublet dubletů, J = 15, 11 Hz),

6,75 (1H, dublet, J = 16 Hz),

6.80 až 6,90 (2H, multiplet),

6,94 (1H, dublet dubletu, J = 16, 11 Hz),

7,30 až 7,40 (3H, multiplet),

7,57 (1H, triplet, J = 8 Hz),

7,69 (1H, singlet),

8,40 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 2231, 1616, 1504, 1420.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 703 (M⁺+1).

14.iii) diallyl[(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1 -(2,4-difIuorfenyl)-1 -[(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)methyl]propyl] fosforečnan [alternativa krokům 14.i) a 14.ii)]

Suspenze 860 mg (1,52 mmol) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 1 nebo 4)] a 40 mg (1,67 mmol) hydridu sodného v 5 mi dimethylformamidu se míchá při teplotě místnosti po dobu 10 minut. Ke hnědé reakčni směsi se přidá 300 mg (1,53 mmol) diallylfosforylchloridu [připraveného způsobem uvedeným v Tetrahedron Lett., 28, 2259 (1987)] a výsledná směs se potom míchá při teplotě místnosti po dobu 2 hodin. Po uplynutí této doby se reakčni směs naředí ethylacetátem a ethylacetátový roztok se potom promyje nasyceným vodným roztokem hydrogenuhličitanu sodného a nasyceným vodným roztokem chloridu sodného, vysuší se bezvodým síranem hořečnatým a zakoncentruje se za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví stejným způsobem, jak je popsán v předcházejícím kroku 14.ii), za vzniku 204 g (výtěžek 19 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě viskózní bezbarvé pevné látky. NMR, IR a hmotnostní spektra jsou identická se spektry uvedenými v předcházejícím kroku 14.ii).

• · ···« • « • · · · • ·

14.iv) [(1 R,2R)-2-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl] hydrogenfosforečnan sodný

K roztoku 185 mg (0,263 mmol) diallyl[(1R,2R)-2-[[trans-2-[(1E,3E)-4-(4-kyano-2fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-1-(2,4-difluorfenyl)-1-[(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)methyl]propyl]fosforečnanu [připraveného způsobem popsaným v předcházejících krocích 14.ii) nebo 14.iii)] v 1,5 ml dichlormethanu se přidá 1 mg dichlorbis(trifenylfosfin)paladia (II) a 192 mg (0,66 mmol) hydridu tributylcínu. Výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 15 minut. Po uplynutí této doby se k reakční směsi přidá hexan, což způsobí vysrážení nerozpustné látky. Roztok supernatantu této směsi se opatrně dekantuje. K roztoku zbytku v 5 ml methanolu se přidá 3 ml nasyceného vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného a výsledná směs se míchá při teplotě místnosti po dobu 15 hodin. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje za sníženého tlaku, ke zbytku se přidá methanol a nerozpustné látky se potom odstraní filtrací. Filtrát se zakoncentruje za sníženého tlaku. Výsledný zbytek se odbarví chromatografií s obrácenými fázemi na Cosmosil 75C₁₈-PREP (20 ml, výrobek Nacalai Tesque, lne.) použitím směsi methanolu a vody v poměru 3:2 jako eluentu. Zachycená frakce obsahující požadovaný produkt se zakoncentruje a lyofílizuje, za vzniku 76 ml (výtěžek 45 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě bezbarvé pevné látky.

1,18 (3H, dublet, J = 7 Hz),

2,89 (1H, multiplet),

3,40 až 3,60 (2H, m),

3,74 (1H, kvartet, J = 7 Hz),

3,97 (1H, multiplet),

4,14 (1H, multiplet),

5,05 (1H, dublet, J = 6 Hz),

5,09 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,39 (1H, dublet, J = 15 Hz),

5,73 (1H, dublet dubletů, J = 15, 5 Hz), «* ··♦· • >

4ř ·» ·· ·· • r · · · · • · · ♦ * · » · · · · · * • · · * · ·

6,52 (1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz),

6,70 až 6,80 (2H, multiplet),

6,74 (1H, dublet dubletů, J = 16 Hz),

6,95 (1H, dublet dubletů, J = 16, 11 Hz),

7,35 až 7,45 (2H, multiplet),

7,55 až 7,70 (2H, multiplet),

7,65 (1H, singlet),

8,69 (1H, singlet).

IR spektrum v_max (KBr) cm’¹: 3417, 2232, 1616, 1498, 1418.

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 645 (M⁺+1).

Referenční příklad 1 (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyanofenyl)-1,3-butadien-1 -ylj-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol (Srovnávací sloučenina A)

1.i) 4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitril

Roztok 13,1 g (99 mmol) 4-formylbenzonitrilu (komerčně dostupného) a 40 g (120 mmol) (trifenylfosforanyliden)krotonaldehyd [připravený způsobem popsaným v Tetrahydron Lett., 493 (1971)] v 200 ml dichlormethanu se míchá při teplotě místnosti přes noc. Po uplynutí této doby se reakční směs zakoncentruje do sucha za vakua. Výsledný zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (250 g) koloně použitím ethylacetátu jako eluentu, za vzniku požadované sloučeniny a jejího geometrického izomeru. Roztok směsi dvou izomerů ve 150 ml toluenu se zahřívá pod zpětným chladičem a ozařuje se wolframovou lampou (300 W) po dobu 12 hodin. Reakční směs se potom zakoncentruje za vakua. Výsledný zbytek se odbarví chromatografií v silikagelové (1,2 kg) koloně použitím směsi ethylacetátu a toluenu v poměru 1:9 jako eluentu, za vzniku 3,46 g (výtěžek 19 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě světle hnědých krystalů ve tvaru jehliček, které byly zachyceny filtrací.

·* ···· ·*

4« · « 4 » « 9Λ9

Teplota tání: 147 až 150 °C.

6,36 [1H, dublet dubletů, J = 15, 8 Hz],

7,00 [1H, dublet, J = 16 Hz],

7,09 [1H, dublet dubletů, J = 16, 10 Hz],

7,27 [1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz],

7,59 [2H, dublet, J = 8 Hz],

7.67 [1H, dublet, J = 8 Hz],

9.67 [1H, dublet, J = 8 Hz],

IR spektrum v_max (CHCI₃) cm¹: 2226, 1683, 1670, 1626.

Hmotnostní spektrum m/z (El): 183 (M⁺, 100 %), 154, 140, 127, 115.

Analytický výpočet C₁₂H₉NO: C 78,67, H 4,95, N 7,65.

nalezeno: C 78,56, H 5,05, N 7,62.

.ii) (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyanofenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]th io]-2-(2,4-d ifluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol

Směs 240 mg (1,31 mmol) 4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím kroku 1.i)], 392 mg (1,09 mmol) (2R,3R)-2-(2,4-difIuorfenyl)-3-[[1-(hydroxymethyl)-2-hydroxyethyl]thio]-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanolu [připraveného způsobem popsaným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350], 249 mg (1,31 mmol) monohydrátu p-toluensulfonové kyseliny, 16 mg dichlormethanu a 3,9 g molekulárních sít o rozměrech 0,4 nm (4 A) se míchá při teplotě místnosti přes noc. K reakční směsi se potom přidá vodný roztok hydrogenuhličitanu sodného a nerozpustné látky se odstraní filtrací. Výsledný filtrát se extrahuje ethylacetátem a organická vrstva se vysuší a potom zakoncentruje. Výsledný zbytek se odbarví chromatografii v silikagelové (15 g) koloně použitím směsi ethyl·· ·· »··· '

• 0*0 acetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 465 mg (výtěžek 81 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě pevné látky. Pevná látka se rekrystalizuje ze směsi ethylacetátu a hexanu, za vzniku krystalů.

Teplota tání: 147 až 149 °C.

1,19 [3H, dublet, J = 7 Hz],

3,33 [1H, kvartet, J = 7 Hz],

3,40 [1H, triplet tripletů, J = 11,5 Hz],

3,62 [1H, triplet, J = 11 Hz],

3,64 [1H, triplet, J = 11 Hz],

4,31 [1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz],

4,43 [1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11, 5, 2 Hz],

4,83 [3H, dublet, J = 14 Hz],

5,00 [1H, singlet],

5,03 [1H, dublet, J = 14 Hz],

5,06 [1H, dublet, J = 4 Hz],

5.87 [1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz],

6.59 [1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz],

6,61 [1H, dublet, J = 15 Hz],

6,7 až 6,8 [2H, multiplet],

6.87 [1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz],

7,35 [1H, triplet dubletů, J = 8, 7 Hz],

7,48 [2H, dublet, J = 8 Hz],

7.60 [2H, dublet, J = 8 Hz],

7,79 [2H, singlet],

IR spektrum v_max (KBr) cm-¹: 2225, 1617, 1603, 1500, 1140 (KBr).

Hmotnostní spektrum m/z (FAB): 525 (M⁺+1).

JÍ>

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ - 73,4° (c = 1,30, CHCI₃).

Analytický výpočet C₂₇H₂₆F₂N₄O₃S: C 61,82, H 5,00, N 10,68.

nalezeno: C 62,00, H 5,01, N 10,56.

Referenční příklad 2 (2R,3R)-4-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1-yl]-1,3-dioxan-5-yl]-2-(2,4-difluorfenyl)-3-methyl-1-(1H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol (Srovnávací sloučenina C)

Stejným způsobem jako je popsán v předcházejícím příkladul .iii) se nechá reagovat 708 mg (3,51 mmol) 3-fluor-4-[(1E,3E)-5-oxo-1,3-pentadienyl]benzonitrilu [připraveného způsobem popsaným v předcházejícím příkladu 1.ii)] a 1000 mg (2,93 mmol) (4S,5R)-5-(2,4-difluorfenyl)-2-(hydroxymethyl)-4-methyl-6-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-1,5-hexandiolu [připraveného způsobem popsaným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 11-80135]. Surový extrakt se odbarví chromatografii v silikagelové (20 g) koloně použitím směsi ethylacetátu a hexanu v poměru 1:1 jako eluentu, za vzniku 1,18 g (výtěžek 77 %) sloučeniny uvedené v nadpisu ve formě světlé amorfní pevné látky.

0,83 [3H, dublet, J = 7 Hz],

1,09 [1H, multiplet],

1,43 [1H, multiplet],

1,95 až 2,20 [2H, multiplet],

3,45 [1H, triplet, J = 11 Hz],

3.47 [1H, triplet, J = 11 Hz],

4,11 [1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz],

4,23 [1H, dvojitý dublet dubletů, J = 11,5, 2 Hz],

4.48 [3H, dublet, J = 14 Hz],

4,86 [1H, singlet],

4,94 [1H, dublet, J = 14 Hz],

« ·

5,03 [1H, dublet, J =4 Hz],

5,91 [1H, dublet dubletů, J = 15, 4 Hz],

6,61 [1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz],

6,65 až 6,80 [3H, multiplet],

6,95 [1H, dublet dubletů, J = 15, 10 Hz],

7,33 [1H, dublet dubletů, J = 10, 1 Hz],

7,35 až 7,45 [1H, multiplet],

7,39 [1H, dublet dubletů, J = 8, 1 Hz],

7,57 [1H, triplet, J = 8 Hz],

7,77 [1H, singlet],

7,87 [1H, singlet].

IR spektrum v_max (KBr) cm'¹: 2231,1615, 1499, 1141.

Hmotnostní spektrum m/z (El): 524 (M⁺, 100 %), 368, 224.

Specifická rotace: [a]_D ²⁵ - 66° (c = 0,5, CHCI₃).

Příklady forem

Příklad formy 1

Tvrdé kapsle

Složky uvedené níže se smíchají v níže uvedených množstvích, za vzniku níže uvedeného složení. To se potom používá k plnění standardních dvousložkových tvrdých želatinových kapslí, po kterém se kapsle umyje a vysuší, za vzniku požadované tvrdé kapsle.

• · · ·

··· ·· ·· · ·

Prášková sloučenina lb	100 mg
Laktóza	150 mg
Celulóza	50 mg
Stearan hořečnatý	6 mg
306 mg

Příklad formy 2

Měkké kapsle

V poživatelném oleji jako je sojový olej, bavlníkový olej nebo olivový olej se připraví směs sloučeniny lb a nastříkne se do želatiny, čímž se získá měkká kapsle obsahující 100 mg aktivní příměsi. Kapsle se potom omyje a vysuší, za vzniku požadované měkké kapsle.

Příklad formy 3

Kapsle

Ve shodě s běžnými metodami se vyrábějí kapsle se složením uvedeným níže.

Sloučenina lb 100 mg

Koloidní oxid křemičitý 0,2 mg

Stearan horečnatý 5 mg

Mikrokrystalická celulóza 275 mg

Škrob 11 mg

Laktóza 98,8 mg

490 mg

Je-li požadováno, nechají se kapsle potáhnout vrstvou vhodného přípravku.

» · · to to « • · • · · ·

Příklady testů

Příklad testu 1

Protiplísňové účinky in vitro

Protiplísňové účinky testovaných sloučenin se určí podle jejich minimálních inhibičních koncentrací (MIC), které se měří metodami uvedenými níže.

1.i) Metoda měření pro druhy Candida

Použije se modifikovaná verze procedury popsané v Japonském Journal of Medical Mycology, 36, 62 (1995), MIC se stanoví mikroředicí metodou v tekutém médiu. Každá testovaná sloučenina se rozpustí v dimethylsulfoxidu (DMSO). Připraví se řada roztoků v sérii každé sloučeniny v DMSO a výsledné roztoky se potom připraví použitím média RPMI1640 (výrobek firmy Dainippon Pharmaceutical Co., Ltd.), které bylo upraveno kyselinou (morfolin)propansulfonovou (MOPS) o koncentraci 0,165 mol/l (0,165 M) na pH = 7,0. Konečná koncentrace DMSO nepřesahuje 1 %. Kolonie testovaných plísní se suspendují do fyziologického roztoku a jejich množství se upraví na hodnotu 500 až 2500 buněk/ml médiem RPMI1640, které bylo upraveno MOPS o koncentraci 0,165 mol/l (0,165 M) na pH = 7,0. Do všech komínků mikrotitračních destiček se nadávkuje 100 μΙ plísňové suspenze. Potom se vždy do jednoho z uvedených komínků přidá 100 μΙ od každé zředěné testované sloučeniny a promíchá se v nich s plísňovou suspenzí. Poté se inkubuje při teplotě 35 °C po dobu 24 až 72 hodin. MIC se pro každou testovací sloučeninu stanoví v případě, když je pozorován zřetelný růst v kontrolních komíncích, kam nebyla přidána žádná testovaná sloučenina. MIC je definována jako nejnižší koncentrace sloučeniny způsobující alespoň 80% inhibici růstu v porovnání s růstem v kontrolních komíncích.

• · • · • · .ii) Metoda měření pro Cryptococcus neoformans

Použije se modifikovaná verze ředicího testu protiplísňové citlivosti kvasinek v tekutém médiu, přijatý standard M27-A (Vol. 17, No. 9, červen 1997, NCCLS). MIC se stanoví mikroředicí metodou v tekutém médiu. Každá testovaná sloučenina se rozpustí v dimethylsulfoxidu (DMSO). Připraví se řada roztoků v sérii každé sloučeniny v DMSO a výsledné roztoky se potom připraví použitím kvasinkového dusíkového média (výrobek firmy Difco Laboratories), které bylo upraveno MOPS o koncentraci 0,165 mol/l (0,165 M) na pH = 7,0. Konečná koncentrace DMSO nepřesahuje 1 %. Kolonie testovaných plísní se suspendují do fyziologického roztoku a jejich množství se upraví na hodnotu 5000 až 25 000 buněk/ml kvasinkovým dusíkovým médiem, které bylo upraveno MOPS o koncentraci 0,165 mol/l (0,165 M) na pH = 7,0. Do všech komínků mikrotitračních destiček se nadávkuje 100 μΙ plísňové suspenze. Potom se vždy do jednoho z uvedených komínků přidá 100 μΙ od každé zředěné testované sloučeniny a promíchá se v nich s plísňovou suspenzí. Poté se inkubuje při teplotě 35 °C po dobu 48 až 72 hodin. MIC se pro každou testovací sloučeninu stanoví v případě, když je pozorován zřetelný růst v kontrolních komíncích, kam nebyla přidána žádná testovaná sloučenina. MIC je definována jako nejnižší koncentrace sloučeniny způsobující alespoň 50% inhibici růstu v porovnání s růstem v kontrolních komíncích, což se měří prostřednictvím absorbance světelného záření o vlnové délce 485 nm.

.iii) Metoda měření pro druhy Aspergillus

Použije se modifikovaná verze protokolu uvedeného Antimicrob. Agents Chemother., 39, 314 (1995), MIC se stanoví mikroředicí metodou v tekutém médiu. Testované sloučeniny se rozpustí v dimethylsulfoxidu (DMSO). Připraví se řada roztoků v sérii každé sloučeniny v DMSO a výsledné roztoky se potom připraví použitím média RPMI1640 (výrobek firmy Dainippon Pharmaceutical Co., Ltd.), které bylo upraveno MOPS o koncentraci 0,165 mol/l (0,165 M) na pH = 7,0. Konečná koncentrace DMSO nepřesahuje 1 %. Kolonie testovaných plísní se suspendují do fyziologického roztoku a jejich množství se upraví na hodnotu 10 000 buněk/ml médiem RPMI1640, které bylo upraveno MOPS o koncentraci 0,165 mol/l (0,165 M) na pH = 7,0. Do všech komínků • · · · • ·

mikrotitračních destiček se nadávkuje 100 μΙ plísňové suspenze. Potom se vždy do jednoho z uvedených komínků přidá 100 μΙ od každé zředěné testované sloučeniny a promíchá se v nich s plísňovou suspenzí. Poté se inkubuje při teplotě 30 °C po dobu 24 až 72 hodin. MIC se pro každou testovací sloučeninu stanoví v případě, když je pozorován zřetelný růst v kontrolních komíncích, kam nebyla přidána žádná testovaná sloučenina. MIC je definována jako nejnižší koncentrace sloučeniny způsobující alespoň 80% inhibici růstu v porovnání s růstem v kontrolních komíncích.

Účinky in vitro sloučeniny obecného vzorce lb tohoto vynálezu se testují použitím výše uvedených testů a porovnají se s účinky srovnávací sloučeniny A (připravené způsobem uvedeným v předchozím referenčním příkladu 1) a s účinky srovnávací sloučeniny B (připravené způsobem uvedeným v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350), jejichž struktury jsou ukázány níže. Srovnávací sloučeniny A a B jsou sloučeniny uvedené v Japonské patentové přihlášce (Kokai) No. Hei 8-333350 a EP-A-0841327. Výsledky jsou uvedeny v tabulce 1.

Obecné vzorce srovnávacích sloučenin A a B jsou následující:

Sloučenina A

F • · ······ ······ ··· · · ·· · ·

Sloučenina Β

Tabulka 1. Protiplísňové účinky in vitro.

sloučenina	hodnota MIC (pg/i)
C.a. (1)^b)	C.a. (2)^c)	C.a. (3)^d)	C.n.^e)	A.f. ⁰
sloučenina	0,25	< 0,008	0,063	< 0,008	0,031
Ib
srovnávací	0,5 až 1	0,016	0,125 až	0,016	0,031
sloučenina A			0,25
srovnávací	0,5	0,031 až	0,125 až	< 0,008	0,125
sloučenina B		0,063	0,25

Testovacími mikroorganismy pro označení b) až f) jsou:

b) C.a. (1): Candida albicans ATCC 64550.

c) C.a. (2): Candida albicans TIMM 3164.

d) C.a. (3): Candida albicans TIMM 3165.

e) C.n.: Cryptococcus neoformans TIMM 0362.

f) A.f.: Aspergillus fumigatus SANK 10569.

• · · ♦

Jak je zřejmé z tabulky 1, sloučenina obecného vzorce lb tohoto vynálezu vykazuje stejné nebo lepší in vitro protiplísňové účinky, než srovnávací sloučeniny A a B popsané v Japonské patentové přihlášce (Kokai) No. Hei 8-333350 a EP-A-0841327.

Příklad testu 2

Test stability za přítomnosti kyseliny

Stabilita sloučenin tohoto vynálezu v přítomnosti kyseliny se stanoví z jejich poločasů rozkladu (t_1/2) v kyselém roztoku měřených metodou popsanou níže.

K roztoku testované sloučeniny (koncentrace testované sloučeniny je 167 pg/ml) ve 300 μΙ acetonitrilu se přidá 700 μΙ kyseliny chlorovodíkové (pH = 2,0) o koncentraci 0,01 mol/l (0,01 N), za vzniku směsi, ve které je výchozí koncentrace testované látky rovna 50 pg/ml a obsah acetonitrilu činí 30 %. Poté se směs inkubuje při teplotě 37 °C. V předem stanovených časových intervalech se z reakční směsi odebírají malá množství roztoku a neutralizací vodným roztokem hydroxidu sodného se v nich zastaví reakce. Kvantitativní stanovení zbytkového podílu testovací látky v roztoku se stanoví HPLC.

Poločas rozkladu (t_1/2) testované sloučeniny v kyselině chlorovodíkové o koncentraci 0,01 mol/l (0,01 N) se vypočítá z následující rovnice použitím rychlostní konstanty rozkladu k_deg, která se určí semilogaritmickou regresí výsledků analýz zbytkových podílů v roztoku.

(t_1/2) = (In 2)/k_deg

Čím vyšší je hodnota (t_1/2) pro danou sloučeninu, tím vyšší je její stabilita v přítomnosti kyseliny.

Výsledky získané pro sloučeninu obecného vzorce lb tohoto vynálezu a výsledky pro srovnávací sloučeninu A, srovnávací sloučeninu B a srovnávací sloučeninu C (která i** · · · · · · • · · · · · • · · · · · je uvedena v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 11-80135 a WO-A-99/02524 a je připravena způsobem uvedeným v předcházejícím srovnávacím příkladu 2) jsou uvedeny v tabulce 2 níže.

Sloučenina C

CN

Tabulka 2. Stabilita v kyselém roztoku.

sloučenina	ti/₂ (min)
sloučenina lb	6,40
srovnávací sloučenina A	3,12
srovnávací sloučenina B	1,54
srovnávací sloučenina C	2,42

Sloučenina obecného vzorce lb tohoto vynálezu vykazuje vyšší stabilitu v přítomnosti kyseliny oproti srovnávacím sloučeninám A, B a C.

• · · · »

• · ·

Příklad testu 3

Rychlost absorpce orálním požitím

Rychlost absorpce orálním požitím sloučeniny tohoto vynálezu se stanoví z biologické dostupnosti (BA) uvedené sloučeniny měřené metodou popsanou níže.

SD krysám, které přes noc hladověly, se bud orálně (4 zvířata) nebo nitrožilně do kaudální žíly (3 zvířata) podá testovaná sloučenina v polyethylenglykolu 400 (PEG 400). Orální dávka testované sloučeniny činí 20 mg na 1 kg váhy těla krysy. Nitrožilní dávka testované sloučeniny nastříknutá do kaudální žíly činí 2 mg na 1 kg váhy těla krysy. Množství použitého PEG 400 činí 1 ml na 1 kg váhy těla krysy pro orální i nitrožilní podání. Hodnoty biologické dostupnosti (BA) se vypočítají z následující rovnice použitím integrovaných hodnot koncentrace testované sloučeniny v krvi po 48 hodinách od orálního podání [AUCpJO^eh)] a integrovaných hodnot koncentrací v krvi extrapolovaných z 0 do nekonečného času od nitrožilního podání do kaudální žíly [AUC_iv(0-°o)].

BA (%) = {[(AUC^CMeh)) / (dávka_po)] / [(AUC_iv(0-«>)) / (dávkaj]} χ 100

Čím vyšší je hodnota BA, tím vyšší je rychlost absorpce orálním požitím. Výsledky pro sloučeninu obecného vzorce Ib tohoto vynálezu a výsledky pro srovnávací sloučeniny A, B a C jsou uvedeny v tabulce 3.

Tabulka 3. Biologická dostupnost.

sloučenina	BA (%)
sloučenina Ib	123
srovnávací sloučenina A	50,7
srovnávací sloučenina B	6,24
srovnávací sloučenina C	57,8

Sloučenina obecného vzorce Ib tohoto vynálezu vykazuje vyšší rychlost absorpce orálním požitím, než je tomu u srovnávacích sloučenin A, B a C.

Uvedené výsledky ukazují, že sloučeniny obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli a estery tohoto vynálezu vykazují lepší in vitro a in vivo protiplísňové účinky, než látky popsané v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 8-333350 a v Japonské patentové přihlášce (Kokai) Hei 11-80135. Sloučeniny tohoto vynálezu také vykazují nižší toxicitu. Následně sloučeniny obecného vzorce I a jejich farmaceuticky přijatelné soli a estery tohoto vynálezu jsou zvláště použitelné jako protiplísňová činidla proti velkému množství eumycet.

Průmyslová využitelnost

Sloučeniny popsané v tomto vynálezu nebo jejich farmaceuticky přijatelné soli nebo estery se používají jako léky, resp. jako výchozí látky při výrobě léků pro prevenci nebo léčbu plísňových infekcí.

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

Sloučenina obecného vzorce I:

CH₃

CN (D kde Ar představuje fenylovou skupinu výhodně substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými ze skupiny obsahující atomy halogenů a trifluormethylové skupiny, a její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery.
2. Sloučenina obecného vzorce I podle nároku 1, kde Ar představuje 2,4-difluorfenylovou skupinu nebo 2-fluorfenylovou skupinu, a její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery.
3. Sloučenina obecného vzorce I podle nároku 1, kde Ar představuje 2,4-difluorfenylovou skupinu, a její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery.
4. Sloučenina obecného vzorce I podle nároku 1, kde uvedená sloučenina obecného vzorce I je sloučenina obecného vzorce Ia:

CH (Ia)

CN • · • · • · • · • · • · · kde Ar představuje fenylovou skupinu výhodně substituovanou 1 až 3 substituenty vybranými ze skupiny obsahující atomy halogenů a trifluormethylové skupiny, a její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery.
5. (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1-(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol nebo jeho farmaceuticky přijatelné soli nebo estery.
6. (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol v krystalické formě.
7. (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-d ioxan-5-yl]th io]-2-(2,4-d ifl uorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1 -yl)-2-butanol v krystalické formě podle nároku 6 s hlavními píky při vzdálenosti mřížek 0,314, 0,339, 0,371, 0,375 0,421, 0,488, 0,528, 0,542, 0,589, 0,595, 0,679, 0,686, 0,803 a 0,841 nm stanovenými rentgenovou difrakcí práškovou metodou použitím K_a -paprsků mědi.
8. (2R,3R)-3-[[trans-2-[(1 E,3E)-4-(4-kyano-2-fluorfenyl)-1,3-butadien-1 -yl]-1,3-dioxan-5-yl]thio]-2-(2,4-difluorfenyl)-1 -(1 H-1,2,4-triazol-1-yl)-2-butanol v krystalické formě podle nároku 6 s hlavními píky při vzdálenosti mřížek 0,362, 0,396, 0,454, 0,459, 0,479, 0,491, 0,532, 0,548, 0,618, 0,799 a 1,593 nm stanovenými rentgenovou difrakcí práškovou metodou použitím K_a - paprsků mědi.
9. Farmaceutický přípravek vyznačující se tím, že obsahuje účinné množství farmakologicky účinné sloučeniny spolu s jejím farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem, přičemž farmakologicky účinná sloučenina je podle nároků 1 až 8 sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery.
10. Sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery podle nároků 1 až 8 pro použití ve formě léku.
11. Sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery podle nároků 1 až 8 pro použití ve formě protiplísňového činidla.

·« ·· ·· * · · · · ’ • · · · · • · « · · · • · · · · • ·· ·· ·*
12. Sloučenina obecného vzorce I nebo její farmaceuticky přijatelné soli nebo estery podle nároků 1 až 8 pro výrobu léku pro prevenci nebo léčení plísňových infekcí.
13. Sloučenina obecného vzorce II

OHC

CH—CH-CH-CH-^ . (Π)

CN nebo její acetalové deriváty.
14. Sloučenina obecného vzorce II podle nároku 13, obecného vzorce lla: