CZ20002999A3 - Dekodér pro digitální audiovizuální vysílací systém a způsob zpracování digitálního obrazu - Google Patents

Abstract

Dekodér pro digitální audiovizuální vysílací systém obsahuje procesor pro dekomprimování a zobrazování komprimovaných dat nehybných obrazů a paměť (66,67). Paměť (66, 67) zahrnuje ukládací paměť (66) určenou pro příjem z procesoru dekomprimovaných dar reprezentujících množství nehybných obrazů(63,64, 65), a alespoň jednu zobrazovací paměť (67) upravenou pro současné uchování dat reprezentujících množství nehybných obrazů (68, 69, 70, 71) a čitelnou zpracovatelským prostředkem před zobrazením, přičemž data reprezentující množství nehybných obrazůjsou kopírována z ukládací paměti (66) do zobrazovací paměti (67) pro následné zobrazeni

Description

Dekodér pro digitální audiovizuální vysílací systém a způsob zpracování digitálního obrazu

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká dekodéru pro digitální 5 audiovizuální vysílací systém, přičemž tento dekodér zahrnuje zpracovatelský prostředek pro dekomprimování a zobrazení komprimovaných dat digitálního obrazu a paměťový prostředek.

Dosavadní stav techniky

Přenosové vysílání digitálních dat je velmi dobře známé v oblasti placených TV systémů, ve kterých je šifrovaná nebo kódovaná audiovizuální informace vysílána, obvykle prostřednictvím satelitního nebo satelitního/kabelového spojení, k množství účastníků, z nichž každý má v držení ¹⁵ dekodér schopný dekódování vysílaného programu pro následné sledování. Rovněž jsou známé pozemní digitální přenosové systémy. Systémy z poslední doby rovněž používají přenosové spoje pro vysílání dalších dat, navíc k nebo stejně jako audiovizuální data, jako jsou počítačové programy nebo interaktivní aplikace.

Při nejzákladnější úrovni fungování takovýchto systémů jsou digitální audio a video data, týkající se televizního programu, vysílána v komprimovaném formátu, například podle kompresního standardu MPEG-2. Dekodér přijímá a dekomprimuje tato data, aby generoval televizní program.

Kromě jednoduchých dat televizního programu se stále více stává běžným, že po dekodéru je vyžadováno, aby zpracovával další komprimovaná obrazová nebo grafická data.

Například v případě, že dekodér obsahuje funkce webového • •fl ·« prohlížeče, může být po procesoru v dekodéru vyžadováno, aby přijímal a dekomprimoval stahovaná data digitálního obrazu, například nehybné video obrazy, grafické ikony, pohybující se počítačově vytvářené obrazy a podobně. Tyto obrazové informace mohou být zobrazovány přes normální obrazy televizního programu.

Taková data nehybných nebo pohybujících se obrazů mohou být obvykle přijímána v jednom z libovolného počtu komprimovaných formátů, které jsou v současnosti používány ve spojení s webovskými prohlížeči na bázi PC. Například může být obraz formátován a komprimován podle obecně známých standardů GIF nebo PNG, kde obraz je popsán barevnou vyhledávací tabulkou, definující tabulku barev a matici hodnot obrazových prvků (pixelů) odkazujících na tuto 15 tabulku, přičemž maticová data jsou komprimovaná podle známe kompresní procedury pro vytvoření GIF/PNG obrazu.

Alternativně může být obraz formátován a komprimován jako nehybný MPEG nebo JPEG obraz, ve kterém je každý obrazový prvek (pixel) přímo sdružen s hodnotou červené/zelené/modré ,

barvy.

Cílem předkládaného vynálezu je vytvořit prostředek efektivně zpracovávající takové stahované soubory nehybných obrazů.

Podstata vynálezu

Podle předkládaného vynálezu je vytvořen dekodér pro digitální audiovizuální vysílací systém, přičemž tento dekodér obsahuje procesor pro dekomprimování a zobrazování komprimovaných dat nehybných obrazů a paměť, a přičemž 30 podstata vynálezu spočívá v tom, že paměť zahrnuje ukládací · 0 ♦ 0 0

00 » 0 0 0 •· 00 paměť určenou pro příjem z procesoru dekomprimovaných dat reprezentujících množství nehybných obrazů, a alespoň jednu zobrazovací paměť upravenou pro uchování dat reprezentujících množství nehybných obrazů a čitelnou procesorem před zobrazením, přičemž data reprezentující množství nehybných obrazů jsou kopírována z ukládací paměti do zobrazovací paměti pro následné zobrazení.

Toto rozdělení paměti na ukládací a zobrazovací paměťovou oblast zavádí určitý stupeň pružnosti do zobrazování dat nehybných obrazů, zejména umožněním toho, aby data reprezentující daný nehybný obraz byla uchovávána současně jak v ukládací tak i v zobrazovací paměti. Data reprezentující jeden nebo více nehybných obrazů mohu být uchovávána neurčitou dobu v ukládací paměti, pokud zde existuje možný požadavek na tato data, dokonce i poté, co obraz již byl odstraněn z obrazovky vymazáním dat ze zobrazovací paměti.

V některých případech mohou být dekomprimovaná obrazová data jednoduše kopírována jako taková do zobrazovací paměti. Za určitých okolností ale jsou data digitálních obrazů, která jsou kopírována z ukládací paměti do zobrazovací paměti, modifikována nebo duplikována během kroku kopírování, například aby se změnila velikost digitálního obrazu nebo aby se kopíroval stejný obraz několikrát do zobrazovací paměti.

Výhodně je zpracovatelský prostředek upraven pro zpracování obrazových dat v zobrazovací paměti jako jedné vrstvy mezi množstvím vrstev vzájemně ukládaných jedna přes druhou při zobrazování.

* A*· *0·· *0 ·· A 0 A 0 · · * · · · AAAA • 00 A A 0* A*

Jak je diskutováno výše, obrazová data mohou být uložena ve vyšší vrstvě přes, například, audiovizuální informaci reprezentující normální televizní obrazy. V jednom provedení mohou být ale obrazová data v zobrazovací paměti zobrazována ve vrstvě obvykle používané zpracovatelským prostředkem (procesorem) pro zobrazení přenášené audiovizuální informace. To může být, například, ten případ, kdy dekodér přepíná z televizního režimu, ve kterém je zobrazováno přenášené vysílání, do režimu webovského prohlížeče, ve kterém jsou namísto běžných televizních programů zobrazována obrazová dača stahovaná z internetu.

Výhodně paměť zahrnuje druhou zobrazovací paměť čitelnou prostředkem grafického procesoru a odpovídající druhé vrstvě zobrazovaných obrazových dat, přičemž tato data 15 jsou kopírována z ukládací paměci do druhé zobrazovací paměti pro následné zobrazení v druhé vrstvě obrazových dat.

Opět jako předtím mohou být digitální obrazová data, která jsou kopírována z ukládací paměti do druhé zobrazovací paměti, modifikována během kroku kopírování.

V jednom provedení, například, kde dekodér přepíná mezi televizním režimem a režimem webovského prohlížeče, mohou být obrazová data v druhé zobrazovací paměti zobrazována v nejnižší vrstvě pozadí, obvykle používané zpracovatelským prostředkem pro zobrazování přenášené nehybné audiovizuální informace.

Výhodně jsou částečná obrazová data kopírována z ukládací paměti do zobrazovací paměti za řízení aplikace spouštěné uvnitř dekodéru tak, aby bylo možné zobrazit část obrazu. To může být žádoucí, například, když dekomprimování a • 00

0 0 • 0 0 0

0· 0* • 0 0 0 * 0 0 •0 00· 00 0 • 00 · · 0 0 • •0 · * 00 00 stahování (zavádění) obrazu do ukládací paměti procesorem postupuje v množství fází.

V jednom provedení jsou obrazová data kopírována z ukládací paměti do první nebo druhé zobrazovací paměti pod řízením vysokoúrovňové aplikace spouštěné v procesoru. Alternativně může být tento proces zpracováván automaticky aplikací nižší úrovně, sdružené například s obecným zpracováním přijímaných obrazových dat.

Komprimovaná digitální obrazová data jsou výhodně ukládána ve vyrovnávací paměti před dekomprimováním procesorem. Není nezbytné aby tento vyrovnávací paměťový prostředek byl jedním integrálním blokem v paměti, zejména když data přicházejí v množství bloků informací. V jednom provedení tak tato vyrovnávací paměť zahrnuje množství vyrovnávacích paměťových prvků. Každý paměťový prvek může odpovídat, například, bloku dat, stahovanému do dekodéru.

Výhodně dekomprimování a přenos obrazových dat z vyrovnávacích paměťových prvků do ukládací paměti a z

2Q ukládací paměti do zobrazovací paměti je řízen procesorem tak, že obrazová informace přítomná v ukládací paměti je přenášena do zobrazovací paměti na konci dekomprimování obsahu každého vyrovnávacího paměťového prvku.

Může se, například, stát, že informace, odpovídající jednomu obrazu, bude rozložena přes množství paměťových vyrovnávacích prvků. Jak je každý vyrovnávací prvek vyprazdňován a dekomprimován, je informace připravená pro zobrazení přenášena bezprostředně do zobrazovací paměti, což umožňuje částečné zobrazení celého obrazu.

» 9 9 1

99

Navíc nebo alternativně je dekomprimování a přenos skupiny obrazů v jednom obrazovém souboru z vyrovnávací paměti do ukládací paměti a z ukládací paměti do zobrazovací paměti řízeno procesorem tak, že obrazová informace je přenášena z ukládací paměti do zobrazovací paměti na konci dekomprimování každého obrazu v obrazovém souboru.

Jak bylo diskutováno výše, obrazová data mohu být vysílána v jakémkoliv počtu formátů. V jednom provedení je procesor upraven pro dekomprimování obrazových dat vysílaných v kompresním standardu, jako je GIF nebo PNG, který využívá barevnou vyhledávací tabulku.

Navíc nebo alternativně je procesor upraven pro dekomprimování obrazových dat vysílaných v kompresním standardu, jako je MPEG nebo JPEG, který využívá barevnou hodnotu červené/modré/zelené, sdruženou s každým obrazovým prvkem (pixelem).

Všechny funkce dekomprimování, zobrazování a podobně mohou být integrovány v jednom procesoru. Alternativně procesor v dekodéru nemusí být nezbytně proveden v jednom čipu, ale může být rozdělen, například, na obecný procesor pro zpracování dekomprimování dat a grafický procesor pro přípravu dekomprimovaných dat pro zobrazení.

Podobně, ačkoliv přihláška uvádí ukládací paměť, zobrazovací paměť a podobně, mělo by být zcela zřejmé, že tato označení nemusí odpovídat fyzicky odděleným paměťovým zařízením (RAM, ROM, FLASH a podobně), ale mohou odpovídat jedné nebo více paměťovým oblastem přiděleným pro tento účel řídící aplikací a rozděleným mezi jedno nebo více fyzických paměťových zařízení.

Φ φ * φ «φ φφ φφφ φφφ φφ φ φ φ φ φ φ · φ • Φ φφ

Předkládaný vynález byl výše diskutován ve spojení s dekodérem. Předkládaný vynález je ale stejně tak rozšířen na způsob zpracování digitálního obrazu uvnitř takového dekodéru, přičemž tento způsob v obecných a výhodných aspektech odpovídá výše diskutovanému vynálezu.

V kontextu přihlášky předkládaného vynálezu označuje termín digitální audiovizuální vysílací systém všechny vysílací systémy pro vysílání nebo přenos primárně audiovizuálních nebo multimediálních digitálních dat.

Přestože předkládaný vynález je použitelný zejména pro přenosové digitální televizní systémy, může být tento předkládaný vynález stejně tak použit při filtrování dat vysílaných pevnou telekomunikační sítí pro multimediální internetovské aplikace a podobně.

Podobně termín dekodér je použit pro označení integrovaného příjímače/dekodéru pro příjem a dekódování kódovaného vysílání, prvků přijímače a dekodéru takového systému, které jsou uvažovány samostatně, a rovněž přijímače schopného příjmu ne-kódovaných přenosů. Tento termín rovnocenně pokrývá dekodéry obsahující přídavné funkce, jako jsou webovské prohlížeče, společně s dekodéry integrovanými s jinými zařízeními, například integrovaná zařízení VHS/dekodér, digitální televize nebo podobně.

Termín MPEG označuje standardy datového přenosu, vyvinuté Mezinárodní Standardizační Organizací v pracovní skupině Expertní skupina pro film a zejména, ale ne výhradně, standard MPEG-2 vyvinutý pro digitální televizní aplikace a definovaný v dokumentech ISO 13818-1, ISO 13818-2,

ISO 13818-3 a ISO 13818-4. V kontextu s touto přihláškou předkládaného vynálezu tento termín zahrnuje všechny • *9 «9 * 9 9 9 9 • 9 999 99 9 • 9 9 9 9 9 9 ··* *9 99 ·· varianty, modifikace nebo rozvinutí MPEG formátů použitelných pro oblast digitálního datového přenosu.

V následujícím popisu bude pouze prostřednictvím příkladů podrobněji popsáno výhodné provedení předkládaného vynálezu ve spojení s odkazy na připojené výkresy.

Přehled obrázků na výkresech

Obr.l znázorňuje přehled digitálního televizního systému;

Obr. 2 znázorňuje prvky přijímače/dekodéru podle obr. 1;

Obr. 3 znázorňuje blokové schéma počítačového systému přijímače/dekodéru;

Obr. 4 znázorňuje ve formě vrstvy obrazová data zpracovávaná grafickým procesorem podle obr. 2;

Obr. 5 znázorňuje operace prováděné v paměti pro obrazová data, která mají být zobrazena ve vrstvě MPEG podle obr. 4; a

Obr. 6 znázorňuje operace prováděné v paměti pro částečné zobrazení obrazových dat ve vrstvě MPEG.

Příklady provedení vynálezu

Celkový přehled digitálního televizního systému 1 podle předkládaného vynálezu je znázorněn na obr. 1.

Předkládaný vynález zahrnuje většinou běžný digitální televizní systém 2, který využívá známý MPEG-2 kompresní 30 systém pro vysílání komprimovaných digitálních signálů.

ί · 0 0 · 0 0 4 • · 0 ··· 0 · 1 * 0 0 0 0 0 0 4 ¹ 0·0 00 00 00

Přesněji MPEG-2 komprimátor 2 ve vysílacím centru přijímá tok digitálního signálu (obvykle tok video signálů). Komprimátor 2 je spojen s multiplexorem a kodérem 4 prostřednictvím spojení 5.

Multiplexor 4. přijímá množství dalších vstupních signálů, sestavuje jeden nebo více vysílacích toků a vysílá komprimované digitální signály do vysílače 2 vysílacího centra přes spojení J_, které samozřejmě může být představováno velkým množstvím různých forem včetně telekomunikačních linek. Vysílač 6 vysílá elektromagnetické signály přes vzestupné spojení 2 směrem k satelitnímu odpovídači 9, kde jsou tyto signály elektronicky zpracovány a vysílány přes teoretické sestupné spojení IQ do pozemního přijímače 12., běžně ve formě parabolické antény vlastněné nebo pronajímané koncovým uživatelem. Signály přijímané přijímačem 12 jsou vysílány do integrovaného přijímače/dekodéru 13 vlastněného nebo pronajímaného koncovým uživatelem a spojeného s televizním zařízením 14 koncového uživatele. Přijímač/dekodér 13 dekóduje komprimovaný MPEG-2 signál na televizní signál pro televizní zařízení 14.

Jiné transportní kanály pro vysílání dat jsou samozřejmě možné, jako je pozemní přenos, kabelové vysílání, kombinované satelitní/kabelové spojení, telefonní sítě a podobně.

Ve vícekanálovém systému, multiplexor 4 zpracovává audio a video informace přijímané z množství paralelních zdrojů a interaguje s vysílačem 6 pro přenos informace po odpovídajícím počtu kanálů. Vedle audiovizuální informace, mohou být zprávy nebo aplikace nebo jakýkoliv jiný druh digitálních dat zaváděny do některých nebo do všech těchto *9 ·

999 »9 ·· kanálů, proloženě s vysílanou digitální audio a video informací.

Systém 15 podmíněného přístupu je spojen s multiplexorem 1 a přijímačem/dekodérem 13 a je umístěn částečně ve vysílacím centru a částečně v dekodéru. Tento systém umožňuje koncovému uživateli přístup k digitálním televizním vysíláním (přenosům) od jednoho nebo více dodavatelů (poskytovatelů) vysílání. Inteligentní karta, schopná dekódování zpráv týkajících se komerčních nabídek (to jest jeden nebo několik televizních programů, které jsou prodávány dodavatelem vysílání), může být vložena do přijímače/dekodéru 13. S použitím dekodéru 13 a inteligentní karty může koncový uživatel nakupovat komerčně nabízené vysílané události bud' v módu předplacení nebo v módu platby 15 za shlédnuti.

Jak bylo zmiňováno výše, programy vysílané systémem jsou kódovány v multiplexoru 4., přičemž podmínky a kódovací klíče, aplikované na daný přenos, jsou určovány systémem 15 podmíněného přístupu. Vysílání kódovaných dat tímto způsobem je velmi dobře známé v oblasti placených TV systémů. Obvykle jsou kódovaná data vysílána společně s řídícím slovem pro dekódování těchto dat, přičemž řídící slovo je samo kódováno prostřednictvím tak zvaného exploatačního klíče a vysíláno v kódované formě.

Kódovaná (šifrovaná) data a kódované (šifrované) řídící slovo jsou potom přijímána dekodérem 13, který má přístup k ekvivalentu exploatačního klíče, který je uložen na inteligentní kartě vložené do dekodéru, pro dekódování

3Q kódovaného řídícího slova a potom pro dekódování vysílaných dat. Předplacený účastník bude přijímat, například, v • · · • φ · φ • ♦ φ · • Φ ·· φφφ φ * · φφφ • φ φ φ φφφ ·Φ • · « φ · · φ · φ φφ přenášené měsíční ECM (opravňovací řídící zpráva) exploatační klíč potřebný pro dekódování řídícího slova a tak pro umožnění sledování vysílání.

Interaktivní systém 16, rovněž spojený s multiplexorem 4. a přij ímačem/dekodérem 13 a opět umístěn částečně ve vysílacím centru a částečně v dekodéru, umožňuje koncovému uživateli interagovat s různými aplikacemi přes modemový zpětný kanál 17. Modemový zpětný kanál 17 může být rovněž využit pro komunikace použité v systému 15 podmíněného přístupu. Interaktivní systém 16 může být použit, například, pro umožnění divákovi komunikovat bezprostředně s vysílacím centrem pro požadavek o autorizaci sledování určité události, stažení aplikace a podobně.

Ve spojení s odkazy na obr. 2 budou nyní popsány 15 prvky přijímače/dekodéru 13, nebo nastavovací řídící skříně (STB), upravitelného pro použití v předkládaném vynálezu. Prvky znázorněné na tomto obrázku budou popsány ve spojení s funkčními bloky.

Dekodér 13 zahrnuje centrální procesor 20 obsahující přidružené paměťové prvky a upravený pro příjem vstupních dat ze sériového rozhraní 21, paralelního rozhraní 22, modemu 23 (spojeného s modemovým zpětným kanálem 17 podle obr. 1), a přepínacích kontaktů 24 na předním panelu dekodéru.

Dekodér je navíc upraven pro příjem vstupů z infra-červeného dálkového ovladače 25 přes řídící jednotku 26 a rovněž má dvě zařízení 27, 28 pro čtení inteligentních karet, která jsou upravena pro čtení bankovních respektive účastnických inteligentních karet 29, 30 Zařízení 28 pro čtení účastnické inteligentní karty zabírá s vloženou

9 · · 9 9 • 9 9 ·

99 • · 9 9 9 9 * 9 9 9 9 9 • « 9 9 · _B ··· 99 99 účastnickou inteligentní kartou 30 a s jednotkou 29 podmíněného přístupu pro přivedení potřebného řídícího slova do demultiplexoru/dekodéru 30 pro umožnění dekódování kódovaných přenášených signálů. Dekodér rovněž obsahuje běžný ladič (tuner) 31 a demodulátor 32 pro příjem a demodulaci satelitního vysílání před filtrováním a demultiplexováním prostřednictvím jednotky demultiplexoru/dekodéru 30.

Zpracování dat uvnitř dekodéru je obecně realizováno prostřednictvím centrálního procesoru 20. Softwarová architektura tohoto centrálního procesoru odpovídá virtuálnímu počítači interagujícímu přes vrstvu rozhraní s operačním systémem nižší úrovně, který je realizován v hardwarových součástkách dekodéru. To nyní bude popsáno ve spojení s odkazy na obr. 3.

Pro účely tohoto popisu je aplikace úsek strojového kódu pro řízení vysokoúrovňových funkcí přijímače/dekodéru 13. Například, když koncový uživatel namíří ohnisko dálkového ovladače na tlačítkový objekt viděný na obrazovce televizního zařízení a stlačí potvrzovací klávesu, spustí se sekvence instrukcí, sdružená s tímto tlačítkem.

Interaktivní aplikace nabízí menu a vykonává příkazy na žádost koncového uživatele a poskytuje data týkající se účelu této aplikace. Aplikace mohou být bud’ rezidentními aplikacemi, to znamená, že jsou uloženy v ROM (nebo FLASH nebo jiné energeticky nezávislé paměti) přijímače/dekodéru 13, nebo mohou být vysílány a stahovány do RAM nebo FLASH paměti tohoto přijímače/dekodéru 13.

Aplikace jsou uloženy v paměťových místech přijímače/dekodéru 13 a jsou reprezentovány jako zdrojové ♦ · » • · · • · * · 00 ·· »» » » » V » v ··· 0 0 0 «

0 000 00 0

0 0 0 0 0 0 ··· 00 00 00 soubory. Zdrojové soubory zahrnují soubory jednotky popisu grafických objektů, soubory jednotky proměnných bloků, soubory instrukčních sekvencí, aplikační soubory a datové soubory.

Přijímač/dekodér obsahuje paměť rozdělenou na RAM médium, FLASH médium a ROM médium, ale tato fyzická organizace je odlišná od logické organizace. Paměť může být dále rozdělena na paměťová média nebo objemy sdružené s různými rozhraními. Z jednoho úhlu pohledu může být paměť považována za součást hardwaru; z jiného úhlu pohledu lze paměť považovat za podporující nebo obsahující celý znázorněný systém, až na hardware.

Ve spojení s odkazy na obr. 3, počítačový systém lze považovat za soustředěný na prováděcím prostředku 40 tvořícím část virtuálního počítače 41. Ten je spojen s aplikacemi na jedné straně (vysokoúrovňová strana) a na druhé straně (nízkoúrovňová strana) přes různé mezilehlé logické jednotky, diskutované níže, s hardwarem 42 přijímače/dekodéru. Hardware 42 přijímače/dekodéru lze považovat za prostředky zahrnující různé porty odpovídající funkčním blokům, jak bylo diskutováno výše ve spojení s odkazy na obr. 2 (rozhraní 26 pro dálkový ovladač 25, rozhraní 30 MPEG toku, sériové rozhraní 21, paralelní rozhraní 22, rozhraní čtecích zařízení 27, 28 pro čtení inteligentních karet, a rozhraní 23 pro modemový zpětný kanál 17) .

S virtuálním počítačem 41 jsou spojené různé aplikace 43, přičemž některé z běžněji používaných aplikací mohou být více či méně trvale rezidentní v systému, jak je naznačeno prostřednictvím aplikace 44., zatímco jiné budou stahovány do

0

0

0

000 • 0 0 · 0

0 0 0 « 0

0 0 * <

00 • 0 • 0 ·

0 0 0 • · 0 0 00 00 systému, například z MPEG datového toku nebo z jiných portů podle požadavků.

Virtuální počítač 41 zahrnuje, kromě prováděcího prostředku 40, určitou funkci rezidentní knihovny 45, která obsahuje blok 46 nástrojů. Knihovna 45 obsahuje nejrůznější funkce v jazyku C, používané prováděcím prostředkem 40. Tyto funkce zahrnují manipulaci s daty, jako je komprimování, dekomprimování nebo porovnávání datových struktur, kreslení čar a podobně. Knihovna 45 rovněž zahrnuje informaci o ovladačích nebo budičích 49 zařízení v mikroprogramovém vybavení v přijímači/dekodéru, jako jsou čísla verzí hardwaru a softwaru a dostupný prostor RAM, a funkce použité při stahování nového (logického) zařízení 47. Funkce mohou být stahovány do knihovny, která je uložena ve FLASH nebo RAM paměti.

Prováděcí prostředek 40 je spojen s řídícím programem 48 (logických) zařízení, který je spojen se sadou (logických) zařízení 47., která jsou spojena s budiči 49 (logických) zařízení, které jsou dále spojeny s porty nebo rozhraními. V širším smyslu může být budič (řídící program, ovladač) zařízení považován za prostředek, který definuje logické rozhraní, takže dva různé budiče zařízení mohou být spojeny se společným fyzickým portem. Budič zařízení bude obvykle spojen s více než jen jedním zařízením; pokud je zařízení spojeno s jedním budičem zařízení, bude toto zařízení obvykle konstruováno k tomu, aby bylo plné funkční pro komunikaci, takže potřeba samostatného budiče zařízení je odstraněna. Určitá zařízení mohou komunikovaz sama vzájemně mezi sebou.

Jak bude popsáno níže, existují 3 formy komunikace ze zařízení 47 až k prováděcímu prostředku: prostřednictvím • 0 · • 0 · • 0 0 » 00 00 • 0 · 0 ί 0 0 * · 000 0 0 0 • · · 0 0 0 0 ··· «0 00 00 proměnných, vyrovnávacích paměťových stupňů a událostí, které jsou předávány do sad front událostí.

Každá funkce přijímače/dekodéru je reprezentována jako (logické) zařízení 47. Zařízení mohou být buď lokální 5 nebo vzdálená. Lokální zařízení zahrnují inteligentní karty, propojovací signály SCART, modemy, sériová a paralelní rozhraní, přehrávač MPEG video a audio signálů, MPEG úsek a prostředek pro vyjímání (MPEG) tabulek. Vzdálená zařízení, vykonávaná na vzdáleném miste, se liší od lokálních zařízení ¹⁰ tím, že port a procedura musí být definovány správcem nebo konstruktérem systému, spíše než aby byl definovány zařízením a budičem zařízení a zkonstruovány výrobcem přij ímače/dekodéru.

Prováděcí prostředek 40 pracuje pod řízením mikroprocesorem a společným aplikačním programovacím rozhraním. Tyto prvky jsou nainstalovány v každém přijímači/dekodéru, takže z pohledu aplikací jsou všechny přijímaČe/dekodéry naprosto stejné.

Prováděcí prostředek 40 spouští aplikace 43 na příjímači/dekodéru. Prováděcí prostředek 40 rovněž vykonává interaktivní aplikace a přijímá události z vnějšku přijímače/dekodéru, zobrazuje grafiku a texty, volá zařízení pro poskytování služeb a pro specifické výpočty využívá funkce knihovny 45, která je s prováděcím prostředkem 40 spojena.

Prováděcí prostředek 40 je proveditelný kód instalovaný v každém přijímači/dekodéru a zahrnuje interpreter pro interpretaci a spouštění aplikací. Prováděcí prostředek 40 je adaptabilní pro jakýkoliv operační systém, včetně operačního systému pracujícího vždy s jednou úlohou (jako je MS-DOS). Prováděcí prostředek 40 pracuje na bázi jednotek řadiče zpracování (které přebírají různé události, jako je stlačení klávesy, pro provedení různých akcí) a obsahuje svůj vlastní rozvrhující program pro řízení front událostí z různých hardwarových rozhraní. Prováděcí prostředek 4Q rovněž zpracovává zobrazování grafiky a textu. Jednotka řadiče zpracování zahrnuje sadu akcí-skupin. Každá událost způsobuje, že se jednotka řadiče zpracování přesune z její současné akce-skupiny do jiné akce-skupiny v závislosti na charakteru události a vykoná akce této nové akce-skupiny.

Prováděcí prostředek 40 zahrnuje zaváděcí program kódu pro zavádění a stahování aplikací 43 do paměti přijímače/dekodéru. Pouze potřebný úsek kódu je stahován do RAM média nebo FLASH média, aby se zajistilo optimální využití. Stažená data jsou ověřena prostřednictvím ověřovacího mechanismu pro zabránění jakékoliv modifikace aplikace 43 nebo vykonání jakékoliv neznámé či neautorizované aplikace. Prováděcí prostředek 40 dále zahrnuje dekomprimátor. Protože aplikační kód (určitá forma přechodného kódu) je komprimován z důvodů úspor prostoru a kvůli rychlejšímu stahování z MPEG toku nebo přes vestavěný režim přijímače/dekodéru, musí být kód dekomprimován před zavedením do RAM. Prováděcí prostředek 40 rovněž zahrnuje interpreter pro interpretaci aplikačního kódu pro aktualizaci různých proměnných hodnot a určování změn stavů, a prostředek pro ověřování chyb.

Před využitím služeb jakéhokoliv zařízení 47 musí být program (jako je instrukční sekvence pro aplikaci) deklarován jako klient, to jest logická přístupová cesta k zařízení 47 nebo řídícímu programu 48 zařízení. Řídící program poskytuje klientovi klientské číslo, které je uváděno při všech přístupech k zařízení. Zařízení 47 může mít několik klientů, přičemž počet klientů pro každé zařízení 47 je specifikován v závislosti na typu zařízení 47. Klient je zaveden do zařízení 47 prostřednictvím procedury Device: Open Channel. Tato procedura přiděluje klientovi klientské číslo. Klient může být vyjmut ze seznamu klientů řídícího programu 48 prostřednictvím procedury Device: Close Channel.

Přístup k zařízením 47, zajištěný prostřednictvím řídícího programu 48 zařízení, může být buď synchronní nebo asynchronní. Pro synchronní přístup je použita procedura Device: Call. To je prostředek pro přístup k datům, který je bezprostředně dostupný, nebo funkce, která s sebou nenese čekání na požadovanou odezvu. Pro asynchronní přístup je použita procedura Device: 1/0. To je prostředek přístupu k datům, který zahrnuje čekání na odezvu, například sledování frekvencí tuneru pro nalezení multiplexu nebo získání zpět tabulky z MPEG toku. Když je požadovaný výsledek dosažen, je událost vložena do fronty prováděcího prostředku pro signalizování jejího příchodu. Další procedura Device:

Event zajišťuje prostředek pro správu neočekávaných událostí.

Jak je uvedeno výše, je hlavní smyčka prováděcího prostředku spojena s různými jednotkami řadiče zpracování a, když hlavní smyčka zachytí příslušnou událost, je řízení dočasně převedeno na jednu z těchto jednotek řadiče zpracování.

Může být tedy zcela jasně patrné, že počítačový systém, realizovaný v procesoru 20, poskytuje platformu φ

« φ φ · φ φ φ · φ φ * ••φ φφ • · φ φ φ φ φφ φφ mající značnou pružnost při umožňování aplikaci, aby komunikovala s různými zařízeními.

Opět ve spojení s odkazy na obr. 2 bude nyní podrobněji popsáno zpracování zvukových a obrazových dat každým z přidružených procesorů. V případě přijímaných audio a video signálů budou MPEG pakety, obsahující tyto signály, demultiplexovány a filtrovány tak, aby předávaly audio a video data v reálném čase a ve formě paketového základního toku (PES) audio a video dat do jednoúčelových audio a video procesorů nebo dekodérů 33 respektive 34. Konvertovaný výstup z audio procesoru 33 přechází do před-zesilovače 35 a potom přes audio výstup přijímače/dekodéru. Konvertovaný výstup z video procesoru 34 přechází přes grafický procesor 36 a

PAL/SECAM kodér 37 do video výstupu přijímače/dekodéru. Video 1 5 procesor může být běžného typu, jako je ST 3520A od firmy SGS Thomson.

Grafický procesor 36 navíc přijímá grafická data pro zobrazení (jako jsou vytvářené obrazy a podobně) z centrálního procesoru 20 a kombinuje tyto informace s informacemi přijímanými z video procesoru 34 pro vytváření zobrazení na obrazovce, které kombinuje pohybující se obrazy společně s překrývajícím textem nebo dalšími obrazy.

Příkladem grafického procesoru, upraveného pro provádění tohoto typu činnosti, je CM 9310 od firmy C-CUBE.

V případě přijímaných teletextových a/nebo titulkovacích dat konverze PES dat v reálném čase pro vytváření vhodných obrazů může být rovněž zpracovávána jednoúčelovými procesory. V nejběžnějších systémech je toto ale zpracováváno obecným procesorem 20.

• fl flfl flflfl • flfl · • fl · ·· « • · • · flfl flfl

Ve skutečnosti mnoho funkcí, sdružených s prvky, jako je grafický procesor 36, videodekcdér (video procesor) 34, centrální procesor 20 a podobně, může být kombinováno nebo rozděleno množstvím způsobů, například pro integrování centrálního a grafického procesoru do jednoho zpracovatelského prostředku (jednoho procesoru) a podobně.

Ve spojení s odkazy na obr. 4 bude nyní podrobněji popsána funkce grafického procesoru 36. Jak bylo diskutováno výše, grafický procesor přijímá a zpracovává video data v reálném čase z video dekodéru 34 společně s grafickými daty z obecného centrálního procesoru 20, aby vytvářel překrývající se zobrazení na obrazovce.

Jak je znázorněno na obr. 4, je grafický procesor 36 upraven pro zpracování vstupních dat rozdělených do čtyř zvláštních vrstev; vrstvy 50 pozadí, vrstvy 51 MPEG, grafické vrstvy 52 a vrstvy 53 kurzoru. Jak by mělo být zcela zřejmé, vrstva 50 pozadí odpovídá nejnižší vrstvě zobrazení na obrazovce, přičemž ostatní vrstvy jsou postupně pokládány s různými stupni průhlednosti nebo opacity přes tuto vrstvu.

V případě, kdy dekodér je konfigurován pro zobrazení přenášeného video signálu, odpovídají vrstvy 50, 51 pozadí a MPEG toku dat přijímaných z videcdekodéru 34., přičemž vrstva 50 pozadí odpovídá MPEG nehybným obrazům přijímaným z dekodéru 34 a vrstva 51 MPEG odpovídá pohybujícím se video MPEG signálům přijímaným z dekodéru. Rozdělení video signálu na pevnou a měnící se část je známou vlastností MPEG komprese.

Jiné konfigurace dekodéru jsou samozřejmě možné, například když vrstvy 50., 51 pozadí a MPEG jsou kompletovány • 9

99 • 99 ·· obrazovými daty v jakémkoliv počtu formátů přijímaných z procesoru 20. Například v případě, kdy dekodér pracuje v konfiguraci webovského prohlížeče, může procesor 20 dodávat data nehybných a/nebo pohybujících se obrazů pro kompletování vrstev 50, 51 pozadí a MPEG. Vrstva 50 pozadí může stejně tak odpovídat, například, pozadí barev a vrstva 51 MPEG jednomu nebo více oknům zobrazovaným přes pozadí a obsahujícím, například, informace, pohybující se ikony nebo podobně. Činnost systému při zpracování obrazových dat bude podrobněji popsána níže ve spojení s odkazy na obr. 5 a obr. 6.

Data nehybných a pohybujících se obrazů z vrstev 50, pozadí a MPEG jsou míchána dohromady prostřednictvím grafického procesoru 36, jak je reprezentováno prvkem 54, přičemž je vytvořen kombinovaný výstup. Směšování informace 15 vrstvy 51 MPEG pres vrstvu 50 pozadí grafickým procesorem může být prováděno s využitím tak zvaného alfa směšovacího faktoru pro umožnění většího nebo menšího stupně průhlednosti obrazových prvků (pixelů) v obrazu vrstvy MPEG. V případě pohybujícího se video obrazu přijímaného z videodekodéru 34 je použit stejný směšovací faktor pro všechny pixely uvnitř video sekvence. V případě obrazových dat z centrálního procesoru 20 může být hodnota směšovacího faktoru pro vrstvu 51 MPEG jiná pro různé části obrazovky.

Grafická vrstva 52 je použita pro texty, tvary, ikony 2 5 a podobně, které budou zobrazovány na obrazovce přes obrazy přicházející z vrstev 50., 51 pozadí a MPEG, například pro umožnění zobrazení pohybující se ikony nebo podobně, vytvářené procesorem 20., přes video sekvenci v reálném čase, přicházející z videodekodéru 34.

“ » 0 •

• · ··· ··

Podobným způsobem jako je prováděno směšování pro vrstvy 50, 51 pozadí a MPEG provádí prvek 55 směšování grafické vrstvy 52 s kombinovaným výstupem vrstev 50. 21 pozadí a MPEG. Jak bude popsáno, mohou být různým oblastem uvnitř grafické vrstvy 52 přiřazeny různé směšovací faktory a tím odpovídající odlišná úroveň průhlednosti v závislosti na vlastnostech dat uvnitř každé oblasti.

Finální vrstva 53 kurzoru reprezentuje opakní obraz kurzoru, vytvářený hardwarem za řízení centrálním procesorem 20 a položený přes všechny předcházející vrstvy. Jak je znázorněno prostřednictvím směšovacího prvku 22, je tato vrstva kombinována se sloučeným výstupem z kombinace všech předcházejících vrstev pro vytvoření konečného kombinovaného výstupu 57 vysílaného do kodéru 37 pro následné zobrazení. Na rozdíl od předcházejících vrstev kurzor prezentuje kontinuálně opakní vzhled a je uložen přes kombinované vrstvy bez jakéhokoliv směšování.

Ve spojení s odkazy na obr. 5 a obr. 6 bude nyní popsána činnost zařízení 47 typu, znázorněného na obr. 3 a upraveného pro dekomprimování a zobrazení stahovaných obrazů ve vrstvě 51 MPEG. V následujícím popisu je termín obraz použit pro označení komprimovaného digitálního obrazu.

Obvykle třídy použitých obrazových formátů mohou zahrnovat Nehybný MPEG obraz, obraz ve formátu JPEG, obraz ve formátu PNG, obraz ve formátu GIF a podobně.

Přestože se následující popis bude soustředit na zpracování a zobrazení jednoho obrazu, může být samozřejmě zobrazována sekvence nehybných obrazů jeden po druhém tak, aby se vytvořila sekvence pohybujícího se obrazu.

• » • ·

9 ·

9 9

9 9

999 ·*

Jak je patrné z obr. 5, sražená komprimovaná obrazová data 60, 61, 62 jsou nejprve uložena ve vyrovnávacím úseku paměti RAM v dekodéru, který je vztahovou značkou označen jako vyrovnávací úsek 63 paměti. Tato vyrovnávací paměť může být typu, který je inicializován a spravován vysokoúrovňovou aplikací 43, která je odpovědná za dekódování a zobrazování obrazů, nebo může být oblastí paměti, která je spravována řídícím programem 68 zařízení, krerý je znázorněn na obr. 3.

Každý typ obrazového souboru nebo skupiny obrazových souborů zahrnuje záhlaví indikující formát obrazového souboru (GIF, MPEG a podobně) a rovněž informace potřebné pro dekomprimování obrazového souboru. Například soubor 62 v GIF formátu, který zahrnuje více než jeden obraz, má celkové záhlaví popisující velikost celkové oblasti, ve které budou 15 zobrazeny dva dekomprimované obrazy, a specifické záhlaví pro každý obraz, které popisuje jeho velikost a polohové souřadnice uvnitř celé oblasti.

Následně po stažení komprimovaného obrazu do vyrovnávacího úseku 63 paměti bude zařízením prováděno dekomprimování obrazových dat v odezvě na příkaz

PICTURE_DECOMPRESS přijatý z aplikace. Následně dekomprimovaná obrazová data 63, 64., 65 jsou uložena v samostatném ukládacím úseku paméoi RAM, který je označen vztahovou značkou jako ukládací oaměť 66, a který je 25 ^— rezervován pro obrazová data případně určená pro zobrazení v MPEG vrstvě. Každému dekomprimovanému obrazu nebo obrazové sekvenci je zařízením přidělen idendifikační odkaz Idl, Id2, Id3 obrazu, přičemž tato ID (identifikační) hodnota je dodána do vysokoúrovňové aplikace a použita pro následné operace, které mají být provedeny na těchto datech.

♦ · ·

• · I fe 4 4 1 ·· ·· >··

Na rozdíl od komprimovaných obrazových dat, dočasně uchovávaných ve vyrovnávacím úseku 63 paměti pro aplikaci, mohou být dekomprimovaná obrazová data 63. 64, 65 uchovávána po neurčitou dobu v ukládací paměti 66 až do toho okamžiku, kdy aplikace rozhodne o vymazání těchto informací.

Uložení dekomprimovaných obrazových dat v samostatně přidělené paměťové oblasti umožňuje datům, aby s nimi bylo manipulováno množstvím způsobů před zobrazením. Například změnění velikosti obrazu může být provedeno buď samotným zařízením, řídícím programem zařízení nebo vysokoúrovňovou aplikací. Stejně tak může být obraz duplikován, aby mohl být zobrazen v množství poloh na obrazovce. Konverze barevných dat sdružených s obrazem, například pro kompenzaci omezení ve funkcích grafického procesoru, může být rovněž na obrazu provedena.

Modifikovaná nebo nemodifikovaná data, uložená v ukládací paměti 66, jsou v odezvě na příkaz PICTURE_DISPLAY z aplikace předávána do samostatné zobrazovací paměti 67, která je úsekem paměti RAM, přidělené pro obrazy, které mají být zobrazeny ve vrstvě 51 MPEG (viz obr. 2). Velikost zobrazovací paměti 67 odpovídá ploše obrazovky. Jak je znázorněno, jsou obrazy Idl a Id2 zobrazeny v polohách 68 a .69, zatímco obraz nebo sekvence obrazů Id3 je duplikován a zobrazen v polohách 70, 21· Informace v úseku zobrazovací paměti 67 je přiváděna do grafického procesoru 36, aby se vytvořila vrstva 51 MPEG, jak je znázorněno na obr. 2.

Kromě přenosu obrazové informace mezi ukládací pamětí 66 a zobrazovací pamětí 67 může být rovněž prováděn přenos kopírovacích informací uchovávaných v ukládací paměti 66 do paměťové oblasti (není znázorněna) , sdružené se zobrazením • · · · · * · ·« ·« ··· »♦ · · · obrazů ve vrstvě 50 pozadí podle obr. 2. Například jeden obraz může být kopírován a zobrazován mnohokrát ve vrstvě pozadí, aby se pokryla obrazovka na způsob dlaždicového pokrytí. K informacím uloženým v paměťové oblasti, sdružené s vrstvou pozadí, je přistupováno grafickým procesorem stejným způsobem jako k zobrazovací paměti 67 vrstvy MPEG.

Jak by mělo být zcela zřejmé, paměťové úseky pro dekomprimovaná obrazová data 63, 64., 65 nemusí fyzicky odpovídat nepřerušovaným paměťovým zónám v jedné paměti RAM ¹⁰ nebo jiném paměťovém prvku. Přesněji může být paměťová oblast 63 rozdělena mezi množství vyrovnávacích paměťových stupňů. Obr. 6 znázorňuje kroky spojené s dekomprimováním souboru 80 obsahujícího dva komprimované obrazy 81, 82 předtím stažené (zavedené) do čtyř přidružených vyrovnávacích prvků nebo seznamu vyrovnávacích paměťových stupňů 83, 84., 85, 86.

Každý seznam paměťových vyrovnávacích stupňů odpovídá vyrovnávacím paměťovým oblastem, do kterých byl z MPEG toku stažen blok dat. Seznam vyrovnávacích paměťových stupňů sám může označovat množství samostatných oblastí vyrovnávacích paměťových stupňů, v závislosti na dosažitelnosti, jak jsou informace stahovány.

V kroku 87 aplikace vysílá příkaz PICT(JRE_DECOMPRESS pro započetí procesu dekomprimování. Zařízení přiděluje skupinový obrazový Id (identifikátor) a začíná číst vyrovnávací paměťové stupně. Jakmile je v kroku 88 nalezen začátek obrazu, zařízení přiděluje Id obrazu a začíná dekomprimovat obraz. V kroku 89 je dosaženo konce prvního seznamu vyrovnávacích paměťových stupňů a aplikace vysílá v

5Q kroku 90 příkaz PICTURE_ADD_DATA pro instruování zařízení, aby četlo následující seznam vyrovnávacích stupňů v řadě.

0 « 4 »0 00

0

V tomto okamžiku byla dekomprimována a uložena v oblasti ukládací paměti 66 pouze část obrazu z prvního obrazu 81. Aplikace může nicméně rozhodnout o bezprostředním přenosu tohoto částečného obrazu do oblasti zobrazovací paměti 67.

Dekomprimování zbývající části obrazu 81 potom pokračuje, dokud není v kroku 91 nalezen začátek následujícího obrazu. V tomto okamžiku již byl celý první obraz 81 dekomprimován a'uložen v oblasti ukládací paměti 66. Aplikace může potom aktualizovat obsah oblasti zobrazovací paměti 67 kopírováním celého obrazu do zobrazovací paměti 67. Tímto způsobem může být celý první obraz 81 zobrazen před dekomprimováním druhého obrazu.

V kroku 92 zařízení informuje aplikaci o konci druhého seznamu 84 vyrovnávacích stupňů a aplikace v kroku 93 vysílá druhý příkaz PICTUR£_ADD_DATA pro započetí čtení z dalšího seznamu 85 vyrovnávacích stupňů. Tento proces se opakuje na konci třetího seznamu 85 vyrovnávacích stupňů a začátku čtvrtého seznamu 86 vyrovnávacích stupňů v krocích

94, 95. Opět pokaždé, když je dosaženo konce vyrovnávacích stupňů, jako v krocích 92 a 94., může aplikace kopírovat data, která již byla dekomprimována, z ukládací paměti 66 do zobrazovací paměti 67.

V kroku 96 je dosaženo konce souboru a oba obrazy 81, 82 již byly dekomprimovány a staženy do ukládací paměti 66. V tomto okamžiku zařízení informuje aplikaci o úspěšném dekomprimování celého souboru a aplikace opět kopíruje obsah ukládací paměti 66 do zobrazovací paměti 67 pro zobrazení úplné sady obrazů.

Claims (18)

1. Dekodér pro digitální audiovizuální vysílací systém, přičemž tento dekodér obsahuje procesor pro dekomprimování a zobrazování komprimovaných dat nehybných obrazů a paměť, vyznačující se tím, že paměť zahrnuje ukládací paměť určenou pro příjem z procesoru dekomprimovaných dat reprezentujících množství nehybných obrazů, a alespoň jednu zobrazovací paměť upravenou pro současné uchování dat reprezentujících množství nehybných obrazů a čitelnou procesorem před zobrazením, přičemž data reprezentující množství nehybných obrazů jsou kopírována z ukládací paměti do zobrazovací paměti pro následné zobrazení.

2. Dekodér podle nároku 1, vyznačující se tím, že digitální obrazová data, kopírovaná z ukládací paměti do zobrazovací paměti, jsou modifikována nebo duplikována během kroku kopírování.

3. Dekodér podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že procesor je upraven pro zpracování obrazových dat v zobrazovací paměti jako jedné vrstvy mezi množstvím vrstev uložených vzájemně jedna přes druhou při zobrazování.

4. Dekodér podle nároku 3, vyznačující se tím, že procesor je upraven pro zobrazení obrazových dat v zobrazovací paměti ve vrstvě, která je obvykle používána zpracovatelským prostředkem pro zobrazení přenášené audiovizuální informace.

5. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že paměť zahrnuje druhou zobrazovací paměť čitelnou zpracovatelským prostředkem a odpovídající druhé vrstvě zobrazovaných obrazových dat, přičemž data jsou

9 9 9 9 9 9 9 • 9 999 99 9 « 9 9 9 9 9 ·

999 99 99 99 • 9 9 • 9 · ♦ • · 9 9

99 99 kopírována z ukládací paměti do této druhé zobrazovací paměti pro následné zobrazení v druhé vrstvě obrazových dat.

6. Dekodér podle nároku 5, vyznačující se tím, že digitální obrazová data, kopírovaná z ukládací paměti do druhé zobrazovací paměti, jsou modifikována nebo duplikována během kroku kopírování.

7. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že částečná obrazová data jsou kopírována z ukládací pamětí do zobrazovací paměti pro umožnění zobrazení části obrazu.

8. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že obrazová data jsou kopírována z ukládací paměti do první nebo druhé zobrazovací paměti za řízení vysokoúrovňové aplikace spouštěné na procesoru.

9. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že komprimovaná data digitálního obrazu jsou uložena ve vyrovnávacím paměťovém prostředku před

2Q dekomprimování procesorem.

10. Dekodér podle nároku 9, vyznačující se tím, že vyrovnávací paměťový prostředek zahrnuje množství vyrovnávacích paměťových prvků.

11. Dekodér podle nároku 10, vyznačující se tím, že 25 dekomprimování a přenos obrazových dat z vyrovnávacích paměťových prvků do ukládací paměti a z ukládací paměti do zobrazovací paměti jsou řízeny procesorem tak, že obrazové informace, přítomné v ukládací paměti, jsou přenášeny pro zobrazení na konci dekomprimování obsahu každého vyrovnávacího paměťového prvku.

«* · ’ · · · · · · ··· · · ·· • ·· ··· ·· ·· ··

12. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejicích nároků, vyznačující se tím, že dekomprimování a přenos skupiny obrazů v jednom obrazovém souboru z vyrovnávací paměti do ukládací paměti a z ukládací paměti do zobrazovací pamětí je řízené

5 zpracovatelským prostředkem tak, že obrazové informace jsou přenášeny z ukládací paměti do zobrazovací paměti na konci dekomprimování každého obrazu v obrazovém souboru.

13. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že procesor je upraven pro dekomprimování obrazových dat vyslaných v kompresním standardu, který využívá barevnou vyhledávací tabulku.

14. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že procesor je upraven pro dekomprimování

15 obrazových dat vyslaných v kompresním standardu, který využívá barevné hodnoty červené/modré/zelené, sdružené s každým obrazovým prvkem.

15. Dekodér podle kteréhokoliv z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že procesor zahrnuje obecný procesor pro dekomprimování digitálních obrazových dat a grafický procesor pro přípravu dekomprimovaných dat pro zobrazení.

16. Způsob zpracování digitálního obrazu v dekodéru pro digitální audiovizuální vysílací systém, přičemž tento

25 dekodér obsahuje procesor pro dekomprimování a zobrazování komprimovaných dat nehybných obraz, vyznačující se tím, že dekomprimovaná data digitálního obrazu, která reprezentují množství nehybných obrazů přijímaných z procesoru, se vysílají do ukládací paměti a potom se kopírují z ukládací __n paměti do zobrazovací pamětí, která uchovává současně data

0 0 • 0 0 0 · 0 ϊ

00 000 00 0 0 0·· 00 0 0*0 0 00 00 000 ·· ·· ·· reprezentující uvedené množství obrazů, přičemž data se čtou procesorem pro následné zobrazení tohoto množství obrazů.

17. Dekodér pro digitální audiovizuální vysílací systém v podstatě podle zde uvedeného popisu.

18. Způsob zpracování digitálního obrazu v dekodéru pro digitální audiovizuální vysílací systém v podstatě podle zde uvedeného popisu.