CZ20002795A3 - Způsob ohřevu výrobků v nádobě a hořák pro provádění tohoto způsobu - Google Patents

Description

Způsob ohřevu výrobků v_nádobě a hořák pro provádění tohoto způsobu.

Oblast vynálezu

Vynalez se týká způsobu ohřevu výrobků v nádobě zahřívané pomocí hořáku (nebo hořáků) , zejména však způsobu ohřevu sklářských výrobků, které je třeba dále opracovat, jakož i hořáku ppo provádění tohoto způsobu.

V této přihlášce je třeba chápat výraz „ sklářské výrobky v širším slova smyslu tak, že zahrnuje výrobky sklářského průmyslu včetně křišťálového skla.

Dosavadní stav techniky

Při některých operacích, zejména při provádění opětného ohřevu sklářských výrobků nebo výrobků z křišťálového skla, mají nádoby, v nichž k ohřevu dochází, vnitřní formu válcovitou a jejich stěna je opatřena řadou pracovních otvorů, ve kterých je uspořádána koncová část hořáku. V případě, že má být nádoba Ohřívána několika hořáky, jsou tyto pracovní otvory rozmístěny na nádobě podél jedné nebo několika povrchových křivek. Pracovní otvory procházejí stěnou nádpby ¹ částečně nikoli radiálně, ale ve směru, který umožňuje téměř tangenciální spoj boční vnitřní stěny pracovního otvoru s vnitřní stěnou válcovité nádoby.

Hořáky, jejichž koncová část je uspořádána v těchto pracovních otvorech, jsou typu „trubka v trubce, což znamená, že jde o dvoutrubkovou koaxiální konstrukci válcovitého tvaru; tyto hořáky ohřívají nádobu lokálně a rozložení tepla v žáruvzdorném vnitřním vyložení stěny nádoby není tak homogenní, jak by bylo vhodné. Nej teplejší oblastí je část stěny rovnoběžná s podélnou osou pracovního otvoru a její okolí. Provádění ohřevu tzv. mnohaotvorovými hořáky nevedlo až

do dnešní doby ke spolehlivému způsobu, který by zaručil lepší homogenitu ohřevu vnitřní stěny nádoby,

Podstata vynálezu

Vynález má za cíl vytvořit způsob ohřevu a hořák k provádění tohoto ohřevu tak, aby se vnitřní stěna nádoby ohřívala stejnoměrně a ohřev byl bezpečný.

Vynálezem je tedy zejména konstrukce hořáku, který vytváří plamen, jenž je schopen se přizpůsobit formě vnitřní stěny nádoby a způsob ohřevu hořákem prováděný.

Způsob ohřevu a hořák podle vynálezu mohou být také využity u dalších aplikací, zejména však mohou udržovat sklářské výrobky na teplotě úrovně distributorů, které jsou v technice známy pod označením „feeders u sklářských pecí, zrovna ták jako při jiném zpracování skla a to při válcování, otavování a řezání skla, aniž přitom dochází k nežádoucím výšlehům ze sklářské pece.

Vynález se týká způsobu ohřevu výrobků v nádobě alespoň jedním plamenem vytvářeným hořákem umístěným alespoň částečně v uložení ve stěně nádoby, eventuelně v pracovním otvoru, vyznačený tím, že se do vstupu do hořáku zavedou dva oddělené proudy plynu pod tlakem a to topného plynu a přídavného plynu , v hořáku se tyto dva oddělené proudy plynu vedou do oddělených komor, ve kterých se vyrovnávají tlaky obou proudů plynu, poté se z vyrovnávacích komor vedou dva oddělené proudy plynu směrem k výstupu z hořáku, pod tlakem se tyto dva oddělené proudy plynu vystřikují přilehlými vodícími štěrbinami do oblasti výstupu z hořáku ve formě dvou laminárních přilehlých proudů do plamene, kde se oba proudy plynu jenom částečně smísí tak, aby se vytvořil profil plamene s oblastí přebytku přídavného paliva, který na své straně vymezuje

• · • •	• 4»	• • · •	9« • •	» •	·* • · • ·	• ·
• •	Φ 9	• •
•	•	•	•	•	• ·	•	•	•
··		·· ·	• ·		« ·		• ·

oxidační zónu nádoby, jakož i s alespoň jednou oblastí, kde je přídavného plynu nedostatek, což vymezuje redukční zónu nádoby.

Díky uspořádání hořáku, kdy oba proudy plynu jsou od sebe odděleny, je riziko obrácení plamene dovnitř hořáku a případná exploze pníženy na minimum.

Způsob ohřevu podle vynálezu vykazuje navíc ještě tyto význaky :

oba proudy plynu se vystřikují příčně a téměř tangenciálně mimo hořák do nádoby, jejíž vnitřní tvar je válcovitý, aby se plamen přizpůsobil vnitřní formě nádoby a vymezil na jedné straně oxidační a na druhé straně redukční zónu;

do nádoby se alespoň jedním kanálem uspořádaným mezi vnější stranou hořáku a vnitřní stranou pracovního otvoru nádoby yhání vzduch mezi dvěma proudy plynu pod tlakem vystřikovanými mimo hpřák;

do nádoby se rovněž zavádějí dvěma kanály uspořádanými mezi vnější stranou hořáku a vnitřní stranou pracovního otvoru nádoby dva proudy vzduchu z jedné a druhé strany proudů topného plynu a přídavného plynu.

Dálp se vynález týká hořáku pro vytváření plamene v ohřívací nádobě dvěma proudy plynů na výstupu z hořáku, vyznačeného tím, že zahrnuje dva oddělené vstupní kanály pro topný plyn pod tlakem a pro přídavný plyn pod tlakem, alespoň dvě oddělené vyrovnávací komory pro topný plyn a přídavný plyn, z nichž jedna je spojena se vstupním kanálem topného plynu a druhá sp vstupním kanálem přídavného plynu a dva oddělené výstupní kanály pro topný plyn a přídavný plyn, při čemž jeden proud jp spojen s komorou pro topný plyn a druhý proud s komorou pro přídavný plyn ústící mimo hořák do výstupní oblasti dvěma přilehlými vodícími štěrbinami a dva výstupní kanály jsou odděleny přepážkou, jejíž protilehlé stěny vymezují výstupní kanál topného plynu a výstupní kanál přídavného plynu spolu se stěnou hořáku upravenou proti přepážce.

• 4 · · • 4 44

Vzhledem k této konstrukci může být pozice hořáků obrácena tak, že relativní pozice plamene v oblasti,kde je přídavný plyn v přebytku a oblasti plamene, kde je nedostatek přídavného plynu, jsou převráceny.

Hoř^k podle vynálezu může vykazovat jednu nebo více charakteristik dále uváděných :

kaž^á vyrovnávací komora zahrnuje alespoň dvě oddělení ve směru od hořáku a jsou spojena vedeními;

vedoní jsou uspořádána mezi dvěma odděleními vyrovnávací komory tak, že umožňují jejich spojení v blízkosti stěny protilehlého hořáku s přepážkou mezi komorami pro topný plyn a přídavný plyn;

stěny přepážky jsou téměř rovné a paralelní;

stěna každého výstupního kanálu, která je protilehlá stěně přepážky, je téměř rovná a paralelní ke stěně přepážky;

stěna každého výstupního kanálu, která je protilehlá stěně přepážky, směřuje k výstupu a mírně sbíhá se stěnou přepážky; výstupní kanály směřují k výstupu a jsou mírně sbíhavé; štěrbiny mají výšku od několika desetin milimetru až do několika milimetrů;

štěrbiny jsou dlouhé několik centimetrů;

oddělení komor mají přibližně hranolovitý tvar;

tvar hořáku má přibližně formu hranolu s alespoň dvěma zkosenými stranami a stranou, do které ústí dva vstupní kanály a stranou, která je s ní přibližně paralelní, do které zasahují dvě přilehlé štěrbiny, při čemž dvě zkosené strany spojují stranu ppatřenou štěrbinami se dvěma stranami paralelními s přepážkou;

poměr délky kanálu k výšce odpovídající štěrbiny se rovná přibližně 20.

Uspořádání oddělení ve vyrovnávacích komorách jako kaskád spojených vedením usnadňuje vyrovnání tlaků a vylučuje vytváření plamene zvaného „špičatý.

ii · fe · 9 «· fe fefe fe fefe • fe fe fefe·· fe 9 9 9 9ěfe

9 9

Další charakteristiky a výhody vynálezu budou osvětleny popisem, který následuje a příkladem provedení vynálezu, jenž však nikterak neomezuje rozsah vynálezu.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 je podélný schematický řez hořákem podle vynálezu znázorňující jeho umístění ve stěně nádoby, v níž probíhá ohřev;

obr. 2 je schematický pohled zpředu na hořák z obr. 1; obr. 3 je schematický pohled shora na hořák podle obr. 1 a obr. 4 je příčný schematický řez nádobou, v níž probíhá ohřev; znázorňuje funkci způsobu podle vynálezu a hořák znázorněný na obr. 1 a 3.

Popis vypálezu

Hořák znázorněný na obr. 1 v podélném řezu rovinou, která je vertikální, když je hořák zasunut do válcovité nádoby, jejíž středová osa probíhá horizontálně, jak je schematicky znázorněno na obr. 4, má z vnějšku přibližně formu hranolu, jehož dvě hrany jsou nahrazeny zkosenými plochami.

Hořák je upraven tak, aby jím mohl procházet proud topného plynu pocj tlakem a proud přídavného plynu pód tlakem, které jsou přiváděny oddělenými přívodními vedeními ke vstupu do hořáku, přičemž tyto proudy plynu jsou evakuovány vhodným způsobem separovanými otvory do oblasti výstupu z hořáku, aniž se smíchají.

Za tímto účelem je hořák opatřen dvěma oddělenými vstupními kanály _1/ 2. pro topný plyn a přídavný plyn, které ústí do jedné strany hořáku ( vstupní strana ), na něž navazují dvě vyrovnávací oddělené tlakové komory _3, 4 nebo dvě skupiny oddělené od vyrovnávacích komor. V oblasti, ve které ústí vstupní kanály do příslušné vyrovnávací komory, jsou tyto

9· ··

9. 9 9 »

9 99

9 9 · · ·· · kanály zúženy, aby došlo ke zmenšení průměru u konce přívodního potrubí.

Dva výstupní oddělené kanály 5, 6_ pro topný plyn a přídavný plyn jsou spojeny s komorou 3_ pro topný plyn a s komorou 4 pro přídavný plyn. Tyto kanály ústí mimo hořák do oblasti jeho výstupu dvěma otvory ve formě dvou přilehlých štěrbin 7 a Q_, jež jsou uspořádány ve straně protilehlé a paralelný ke vstupní straně ( výstupní strana ).

Hoř^k je s výhodou tvořen několika součástmi a sestává ze dvou polovičních hořáků, z nichž jeden je určen pro průchod topného plynu a druhý pro průchod přídavného plynu,

S výhodou je mezi těmito polovičními hořáky uspořádán mezilehlý díl _9, který slouží jako přepážka, což umožňuje vytvořit alespoň dva výstupní kanály 5, _6 formou vybrání ve stranách dvou polovičních hořáků a - jak je znázorněno na obrázcích - v odděleních 3A, 3B, 4A, 4B vyrovnávacích tlakových komor 3, 4.

Oba poloviční hořáky jsou uspořádány navzájem proti sobě svými vybráními, přičemž výstupní kanály J5, 6_ a eventuelně oddělení vyrovnávacích tlakových komor _3, X jsou na jedné straně vymezeny stěnou přepážky _9_ a na druhé straně stěnou polovičního hořáku, a jsou směrovány k výstupní straně z hořáku,

Vyrpvnávací tlakové komory _3, _4 mají několik oddělení, v daném případě dvě oddělení 3A, 3B, 4A, 4B, které na sebe navazují a jsou navzájem spojeny vedeními 3C, 3D.

S výhodou jsou stěny přepážky 9 téměř rovné a paralelní, což platí i o stěně každé komory _3, 4 a o každém výstupním kanálu 5, 3, který je uspořádán naproti přepážce _?. Varianta však může spočívat v tom, že protilehlá strana může být ·· *· ~ * * $ « · ί a 9 9 * nakloněná a zejména pak výstupní kanál může sbíhat v přepážce 9 ve směru výstupu; za těchto podmínek je nasměrování obou výstupníph kanálů mírně sbíhavé.

Výšjca štěrbin _7, _8 se pohybuje od několika desetin milimetru, převážně však v rozmezí od 0/2 do 5,0 mm; s výhodou pak od 0,4 do 3,0 mm, např. 0,4 až 1,5 mm u paliva jako je zemní plyn a 1 mm až 3,0 mm u paliva jako je kyslík.

Délka štěrbin činí několik centimetrů, štěrbiny však hlavně zabírají velkou část délky výstupní strany, např. 160 mm u strany dlouhé 170 mm,

Výška štěrbin se volí v závislosti na palivu, na poměru výšek vzhledem ke stechiometrickému poměru, na uplatněném výkonu, na rychlosti výstřiku plynů, která se volí podle žádoucího tvaru plamene, při čemž plamen je tím kratší, čím je rychlost výstřiku plynů vyšší.

Dosazení vhodného plamene je ovlivněno poměrem mezi délkou každého výstupního kanálu a výškou odpovídající štěrbiny. Poměr „ délka kanálu / výška štěrbiny, který se rovná téměř 20, se zdá být nutným pro správpý odvod každého ze dvou proudů plynu do plamene.

Oddělení 3A, 3B, 4A, 4B obou komor každého polovičního hořáku mají obvykle hranolový tvar a téměř stejné rozměry, tedy 15 mm od přední části směrem dozadu a 10 mm výšky; oddělení komor zaujímají stejný rozměr jako výstupní kanály 5, 6.

Vpdgní 3C, , 4C, která spojují obě oddělení, mají délku několika milimetrů, např. 2 až 3 mm a jejich průřez je několik krychlových milimetrů, např. 3 až 10 mm²; jsou rozmístěny téměř

ΦΦ

φ φφ φφ φφ φ* φ φ · • φ φ φφ φφφ φ · · φ · φ φ · φφφ φφ ·♦ φφ φφ φ φ φ « φφφ * ♦ φ φ · • · φ · pravidelně po šířce oddělení, v odstupu dvaceti milimetrů.

kde existuje vedení

3C,

4C

Tytp dimenze odpovídají uvedenému příkladu provedení a mohou být upraveny takovým způsobem, že vyrovnávací tlakové komory 3, 4_ plní svoji úlohu spočívající v tom, že se musí vyloučit průchod kapalin svislou plochou vstupního otvoru a tak dosáhnout na výstupu homogenního plamene ve tvaru „nože o kolmém profilu.

Vedgní 3C, 4C jsou oddělena od výstupního kanálu _5, 6_, zejména přepážkou 9; s výhodou jsou upravena mezi dvěma odděleními tak, aby umožnila spojení mezi nimi v blízkosti stěny polovičního hořáku ; s výhodou jsou tvořena válcovitými vývrty přibližně tangenciálními ke štěpě polovičního hořáku;

Zkosené strany 10 spojují výstupní stranu hořáku s paralelními stranami přepážky jí. Úhel Θ' každé zkosené strany 10 vzhledem ke straně paralelní k přepážce, do které ústí, je cca 30°.

Zkosené strany 10 umožňují uspořádat hořák alespoň částečně do uložení upraveného ve stěně nádoby, v níž probíhá ohřev nebo do pracovního otvoru umístěného na nádobě s vnitřními stranami 11 nakloněnými a sbíhavými směrem dovnitř nádoby, čímž se mezi zkosenými stranami 10 hořáku a vnitřními stranami 11 uložení v nádobě nebo v pracovním otvoru vymezuje alespoň jeden kanál, s výhodou dva kanály 12, kterými se vhání jeden nebo dva proudy vnějšího vzduchu směrem dovnitř nádoby. Jestliže jsou dimenze a úhly vhodně vybrány, umožňuje v důsledku Venturiho efektu proud vzduchu vháněný mezi zkosenou stranu a uložení, ochladit podstatně tento proud v oblasti výstupu mezi dvěma proudy plynu pod tlakem vystřikovanými mimo hořák.

'**

I 0 · *

0 ·♦ *00» » · · *

00 «0 ♦·, > '· * ’

0 0 β ·0 * · .

Ve vybraném příkladu činí úhel Θ' mezi každou zkosenou stranou 10 vnější plochy hořáku a vnitřní stranou 11 uložení asi deset stupňů; výstupní strana hořáku ustupuje uvnitř uložení v rozmezí několika desetin milimetru až do desítek milimetrů.

Jak bylo již uvedeno, hořák může být uložen přímo v žáruvzdorné stěně nádoby, v níž dochází k ohřevu, nebo v pracovním otvoru opatřeném osazením; tato druhé řešení umožňuje kontrolu opotřebení příslušného dílu.

Dálg konstrukce hořáku umožňuje díky formě štěrbin 7, 8 vytvořit plochý plamen; navíc je možno tento plamen změnou dimenzí uzpůsobit tak, že plamen je plastický a nesymetrický.

Způsob ohřevu využívající popsané konstrukce hořáku lze popsat takto : do vstupní oblasti hořáku se zavedou oddělené proudy topného plynu pod tlakem a přídavného plynu pod tlakem, které se dále vedou oddělenými vyrovnávacími komorami 3,0, ve kterých dochází k vyrovnávání tlaku; z vyrovnávacích komor se oddělené proudy plynu směrují do hořáku, pod tlakem se vystřikují mimo hořák dvěma oddělenými výstupními štěrbinami 7, 8 upravepými ve výstupní oblasti ve formě dvou přilehlých laminárních proudů do plamene; tak se Qba proudy plynu v plameni smíchají jen částečně a vytvářejí plamen o profilu odpovídajícímu přebytku přídavného plynu, který vymezuje oxidační oblast v nádobě a nedostatku přídavného plynu, který vymezuje redukční oblast v nádobě.

Jestliže se dva proudy plynu vystřikují pod tlakem mimo hořák příčně a téměř tangenciálně ( obr. 4 )do nádoby 13, jejíž vnitřní tvar je v podstatě válcovitý, plamen 14 se přizpůsobuje vnitřnímu kruhovitému tvaru nádoby takovým způsobem, že se vymezuje na jedné straně oxidační zóna 15 a na druhé straně redukční zóna 16.

• fl fl fl fl' fl flfl flfl fl flfl ·' flfl fl *' fl flfl fl

flfl • fl fl fl·· flfl «A fl ífl fl « fl·., fl · ♦

A ’’ flfl ’ ♦ flfl ♦ flfl ··

Jestliže se např. přídavný plyn zavádí do střední části nádoby 13 a topný plyn ke stěně nádoby 13, vytvoří se v nádobě střední oxidační oblast umožňující opracovávat za optimálních podmínek skleněné předměty nebo předměty z křišťálového skla. Topný plyn je zachycován mezi vrstvou kyblíku a stěnou, což umožňuje jeho dokonalé spálení. Tak se redukují emise kysličníku uhelnatého do místnosti, kde se nádoba nachází. Navíc nesymetričnost plamene zajišťuje redukci vzniku kysličníku dusíku.

Je třeba uvést, že symetrická externí konstrukce hořáku umožňuje hořák v jeho uložení obrátit a změnit tedy oxidační oblast a redukční oblast v nádobě, což umožňuje dle potřeby vytvořit nad sklem redukční nebo oxidační atmosféru.

Vynalez není nikterak omezen tvary a způsoby jeho provedení, které byly výše popsány a zobrazeny, může mít jiné tvary a provedení, aniž přesáhne rozsah vynálezu, zejména při jeho využití v různých jiných operacích.

Např. je možno uskutečnit vynález při udržování teploty distributorů zvaných „feeders u sklářských pecí, které jsou nyní vyhřívány hořáky na směs vzduchu a paliva, jež vykazují vysokou spotřebu ( pracují se studeným vzduchem ) a které způsobuji převedení skla do plynného stavu, zejména borosilikátů, mají korozní účinek a mohou být také nebezpečné, jelikož jde o hořáky s předběžným mícháním, jež emitují velká množství škodlivých plynů do okolí.

Claims (16)

1. Patentové nároky

   1. Způsob ohřevu výrobků v nádobě (13) pomocí plamene (14) vytvářeného hořákem uspořádaným alespoň částečně v uložení ve stěně nádoby nebo v pracovním otvoru, vyznačený tím, že se do vstupu do hořáku zavedou oddělené proudy topného plynu pod tlakem ρ přídavného plynu pod tlakem, vedou se dále do oddělených komor (3, 4), v nichž se vyrovnávají tlaky obou proudů pf.ynů, vystřikují se pod tlakem mimo hořák ve formě dvou laminárních přilehlých proudů dvěma oddělenými přilehlými výstupními štěrbinami (7, 8) uspořádanými v oblasti výstupu do plamene (14), kde se. oba proudy jen částečně smísí tak, aby se vytvořil profil plamene s oblastí přebytku přídavného paliva, který na své straně vymezuje oxidační zónu nádoby a alespoň jednou oblastí, kde je přídavného plynu nedostatek, což vymezuje redukční zónu nádoby.
2. 2. Způsob podle nároku 1, vyznačený tím, že se dva proudy plynu vystřikují pod tlakem mimo hořák příčně a přibližně tangenciálně do nádoby (13) o vnitřním tvaru v podstatě válcovitém tak, aby plamen (14) přijal vnitřní kruhovitý tvar nádoby a vymezil v pí oxidační zónu (15) a redukční zónu (16),
3. 3. Způsob podle jednoho z nároků 1 a 2, vyznačený tím, že se do nádoby (13) alespoň jedním kanálem (12) vymezeným vnější stranou (10) hořáku a vnitřní stranou (11) uložení nádoby nebo pracovního otvoru vhání proud vzduchu pomocí dvou proudů plynu vystřikoyaných pod tlakem mimo hořák.
4. 4. Způsob podle jednoho z nároků 1 až 3, vyznačený tím, že se do nádoby dvěma kanály (12) vymezenými mezi vnější stranou (10) hořáku a vnitřní stranou (11) uložení nádoby nebo pracovního otvoru zavedou dva proudy vzduchu z obou stran dvou přilehlých proudů plynu topného a přídavného.

   4 4

   44 44 • 4 4 4

   44 44
5. 5. Hořák pro vytváření plamene (14) v nádobě (13) pro ohřev výrobků dvěma proudy plynů z výstupní oblasti z hořáku, vyznačený tím, že sestává ze dvou oddělených vstupních kanálů (1,2) pro topný plyn pod tlakem a pro přídavný plyn pod tlakem, alespoň dvou oddělených vyrovnávacích komor (3,4) pro topný plyn a přídavný plyn, z nichž jedna je spojena se vstupním kanálem topného plynu a druhá se vstupním kanálem přídavného plynu, dvou oddělených výstupních kanálů (5, 6) pro topný plyn a přídavný plyn, z nichž jeden je spojen s komorou (3) pro topný plyn a druhý s komorou (4) pro přídavný plyn ústících mimo hořák do oblasti výstupu z hořáku dvěma přilehlými štěrbinami (7, 8), při čemž alespoň jeden ze dvou výstupních kanálů je oddělen přepážkou (9) s protilehlými stěnami vymezujícími výstupní kanál (5) pro topný plyn a výstupní kanál (6) pro přídavný plyn spolu se stěnou hořáku protilehlou k přepážce (9)_T
6. 6. Hořák podle nároku 5, vyznačený tím, že každá vyrovnávací komora (3, 4) obsahuje' alespoň dvě oddělení (3A, 3B, 4A, 4B) uspořádaná od přední části dozadu směrem k hořáku a spojená vedeními (C, 4C).
7. 7. Hořák podle nároku 6, vyznačený tím, že vedení (3C, 4C) jsou uspořádána mezi dvěma odděleními, jež spojují v blízkosti stěny hořáku protilehlé přepážce (9) mezi komorami (3, 4) pro topný plyn a přídavný plyn.
8. 8. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 7, vyznačený tím, že stěny přepážky (9) jsou přibližně rovné a paralelní.
9. 9. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 8, vyznačený tím, že stěna každého výstupního kanálu (5, 6), která je protilehlá ke stěně přepážky (9) je přibližně rovná a paralelní s touto stěnou přepážky.

   0* 00 » 01« ♦ » 0 00 » » · »

   0 «0 · ·· «·

   00 «0 » 0· <

   ► v · · ¹
10. 10. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 8, vyznačený tím, že stěna každého výstupního kanálu (5, 6), která je protilehlá ke stěně přepážky (9) ve směru oblasti výstupu mírně sbíhá s touto qtěnou přepážky (9).
11. 11. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 8 nebo 10, vyznačený tím, že výstupní kanály (5,6) směrem k výstupní oblasti mírně sbíhají.
12. 12. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 11, vyznačený tím, že štěrbiny (7, 8) vykazují výšku řádu desetiny milimetru až několika milimetrů,
13. 13. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 12, vyznačený tím, že štěrbiny (7, 8) mají délku několika centimetrů.
14. 14. Hořák podle jednoho z nároků 4 až 13, vyznačený tím, že komory (3, 4) mají přibližně hranolovitá oddělení ( 3A, 3B, 4A, 4B ).
15. 15. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 14, vyznačený tím, že má z vnějšku přibližně hranolQvitý tvar a alespoň dvěma zkosenými stranami (10) a jednou stranou, do které ústí dva vstupní kanály (1, 2) a stranou přibližně paralelní, ve které jsou uspořádány dvě přilehlé štěrbiny (7, 8), při čemž dvě zkosené strany (10) spojují stranu opatřenou štěrbinami (7, 8) s dvěma stranami paralelními s přepážkou (9).
16. 16. Hořák podle jednoho z nároků 5 až 15, vyznačený tím, že délkový poměr výstupního kanálu k výšce odpovídající štěrbiny se rovná alespoň 20.