CZ20002399A3 - Zařízení, způsob a aparatura pro stanovení dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu - Google Patents

Abstract

Zařízení zahrnuje nádobu (110) a víko (120)jež jsou sestaveny a tvoří uzavřenou nádobu. Tato uzavřená nádoba má kolmou osu (101), nádoba (110) a víko (120) nesou souosé válcovité stěny (111,112,113) vymezujíc! uvnitř nádoby soustředné prstencové komory (102,103,104), stěny oddělující komory každá zahrnují otvor (11 la, 112a). Víko (110) a nádoba (120) se mohou ve vztahu k sobě otáčet okolo svislé osy a otvory (11 la, 112a) jsou umístěny předem stanoveným způsobem, takže relativním posunutím stěn (111, 112,113)jsou tyto otvory umístěny proti sobě navzájem a/nebo odsazeny a spojují či izolují za sebou následující komory.Při způsobu použití tohoto zařízení se vzorek produktu umístí do vstupní komory (102) nastavením víka (110) se vstupní komora (102) spojí s ustalovací a snímací komorou (103), přičemž vypouštěcí komora (104)je od komor (102 a 103) oddělena. Zařízeni se otáčí a rozptyluje tak vzorek produktu. Dalším otočením víka (110) se propojí ustalovací a snímací komora (103) s vypouštěcí komorou (104). Zařízení se opět otáčí a přebytečný vzorek se dostává do vypouštěcí komory (104). Při proplachování je v každé ustalovací a snímací komoře (103) zadržena pouze označená složka vzorku produktu, která je vázána silnou interakcí k receptorům. Tato složka je pak detekována a stanoveno její množství.

Description

Oblast techniky

Vynález se týká zařízení určeného ke stanovování kvalitativního nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu, přednostně umožňujícího provádění imunologického dávkování, stejně jako způsobu a aparatury, zamýšlených pro fungování tohoto zařízení.

Dosavadní stav techniky

Pro určování totožnosti, zjišťování či měření množství stanovovaných složek (dále jen analytů) v chemických nebo biologických vzorcích byly vyvinuty četné způsoby.

Tyto způsoby jsou většinou založeny na tvorbě komplexních sloučenin (dále jen komplexů), prostřednictvím afinitní reakce mezi členy specifického vazebného páru.

Tyto reakce typu ligand/receptor jsou výsledkem, například, vzájemných působení mezi antigenem a specifickou protilátkou, hybridizace mezi dvěmi doplňkovými sekvencemi kyseliny nukleové, či jevu rozeznávání mezi vazebným místem proteinu, například, enzymu, hormonu nebo jiné biologické entity, a jeho ligandem, podkladem či receptorem.

Tvorba afinitního komplexu umožňuje objevit přítomnost hledaného analytu v určitém vzorku. Může být případně vyjádřeno množství tohoto analytu, pokud bude možné oddělit komplexní formy od těch, jež zbývají ve volném stavu, nebo změřit stupeň obsazení specifických ligandu analytu.

Tento typ způsobu zjišťování a vyjadřování množství analytu přítomného ve vzorku, někdy ve stopových množstvích, je velmi důležitý pro výzkumné či analytické laboratoře, obzvláště laboratoře pro klinickou či biologickou analýzu.

Avšak pokud jde o běžné používání, tyto způsoby musí být schopny svého současného použití na veliké množství vzorků. Navíc, u jednoho a téhož vzorku je často nezbytné provádět několik testů.

Tudíž, ve většině případů obsahují manuální protokoly obvyklé analýzy několik reakcí a za sebou následujících kroků zacházení. Tyto vícenásobné testy jsou prováděny na vzorcích v sériích, ve velmi velkých střediscích, ve kterých může být testováno denně několik desítek tisíců vzorků. Takovéto vícenásobné testy tak mohou zavádět omezení a vyžadovat poměrně dlouhé doby provádění. Navíc, za sebou následující manipulace, které vyžadují, mohou způsobovat růst chyb ve výsledcích.

Tudíž, náhle vzniká problém automatizace tohoto typu testu a již byla navržena rozmanitá zařízení za účelem dosažení automatizace či, přinejmenším, zjednodušení výše naznačených za sebou následujících kroků.

Ve své většině však tato zařízení zůstávají poměrně složitými nebo přizpůsobenými k detekci určitého typu analytu (buňky či molekuly) anebo jinak jenom umožňují provádění kvalitativní analýzy. Taková zařízení jsou obzvláště popsána v dokumentech EP 0 339 277 a EP 0 426 729.

Zejména dokument EP 0 339 277 popisuje zařízení k provádění za sebou následujících analytických reakcí pro stanovení dávkování analytu v tekutém pokusném vzorku, obsahujících

Β Β

« * · • ···

Β 9 Β«« *· analytické reakce mezi analytem a analytickými činidly, které vzájemně působí s analytem a vytvářejí na analytu závislou, detektovatelnou reakci.

Toto zařízení zahrnuje uzavřenou nádobu s horizontální osou otáčení. Uzavřená nádoba je navenek vymezena válcovitou stěnou a uvnitř obsahuje dvě soustředné lžícovítě tvarované stěny, jež mezi sebou vymezují vstupní zónu vzorku. Mezi takto tvarovanými stěnami a válcovitou obvodovou stěnou je vymezeno několik reakčních zón, do nichž jsou zapracována specifická analytická činidla.

Podle tohoto dokumentu je vzorek zaváděn vstupní drahou do vstupní komory vymezené mezi lžícovitě tvarovanými stěnami a otvorem směrem k reakčním zónám. Otáčením nádoby na čepu v kyvném pohybu okolo její horizontální osy je tekutý vzorek přenášen gravitační silou do reakčních zón, kde vzájemně reaguje s danými činidly a pak je přenášen do prohlížecí zóny umístěné ve středu této nádoby.

Toto zařízení je navrženo hlavně tak, aby se při provádění stanovení dávkování předešlo jakémukoli odstřeďování.

Dokument JP HEI - 5 215 750, rovněž popisuje zařízení pro zjišťování a analyzování buněčných četností, jež zahrnuje horizontální kruhovitou, miskovitou nádobu, namontovanou otočně okolo kolmé osy. Tato otevřená nádoba je pokryta protilátkami. Je jí otáčeno okolo její kolmé osy tak, že vzorek zaváděný v jejím středu je po ní rozdělován působením odstředivé síly.

Následné oplachovací kroky jsou prováděny stejným způsobem, zaváděním oplachové tekutiny ve středu této nádoby; tekutina je vypouštěna směrem k jejímu obvodu během jejího otáčení, při současném oplachování povrchu, na němž je vázána (ustálena) složka ke stanovení dávky. Aby se znovuzískala oplachová tekutina, je pod touto mísou zajištěna nádoba.

* « • · 4 · ♦ *

Nakonec, dokument WO 94 25 159 popisuje zařízení pro stanovení kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování nějaké určité složky ve vzorku produktů, jež zahrnuje v podstatě kruhovitou nádobu upevněnou otočně na hřídeli k pohonu přes středové pouzdro, a v níž se provedené testovací komory protahují podél poloměrů nádoby a mají hustotní gradient. Ve středové části nádoby je poskytnuta prstencová komora odstřeďování, jež je ve spojeni s každou testovací komorou.

Tato prstencová komora odstřeďování může být rozdělena do dvou částí, jež jsou spolu navzájem spojeny přes horní otvor.

Stěna ohraničující první část komory odstřeďování je zešikmena, takže dané produkty jsou přenášeny z první části do druhé Části přetékáním od ohraničující stěny přes spojovací otvor. Podobně tak, stěna ohraničující druhou část komory odstřeďování vykazuje zešikmení, takže daná směs je přenášena do každé testovací komory přetékáním přes spojovací otvor mezi druhou částí komory odstřeďování a těmito testovacími komorami.

Zešikmení stěny vymezující druhou část komory odstřeďování je větší než je zešikmení stěny vymezující první část, takže během odstřeďování produkt prochází nejprve z první části komory odstřeďování, umístěné u osy otáčení nádoby, do její druhé části předtím, než je přenesen do testovacích komor.

Podstata vynálezu

Vynález navrhuje nové uspořádání zařízení ke stanovování dávkování, jež má jednoduché provedení, snadno se používá a může s ním být zacházeno jednotlivě pomocí minimálního počtu fcfcfc • fcfcfc • · • fcfc fcfc fc fc « · fc • fc · manipulací k provedení určení dávkování, umožňujíce aby stanovení dávkování byla prováděna v blízkosti místa odebrání vzorku produktu obsahujícího určitou zjišťovanou složku, zařízení vykazuje optimalizované uspořádání a navíc umožňuje provádění zkoušek v sérii z malých množství vzorků.

Konkrétněji se podle tohoto vynálezu navrhuje zařízení pro stanovení kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu prostřednictvím (jejího) značení a vázání, toto zařízení zahrnuje nádobu a víko, jež jsou sestaveny dohromady a vytvářejí uzavřenou nádobu.

Toto zařízení se vyznačuje tím, že uzavřená nádoba má kolmou osu, tím, že tato nádoba a kryt nesou souosé válcovité steny, jež, zatímco jsou nádoba a víko smontovány, jsou umístěny v páru jedna proti druhé navzájem, čímž uvnitř uzavřené nádoby vymezují alespoň tři soustředné prstencové komory, a to: od kolmé osy vstupní komoru určenou pro přijímání vzorku a když je to vhodné umožňující značení určité složky, komoru pro ustalování a snímání označené složky, a vypouštěcí komoru; tím, že souosé válcovité stěny vytvářející rozdělení mezí za sebou následujícími prstencovými komorami obsahují každá alespoň jeden otvor; a tím, že smontované víko a nádoba se mohou se zřetelem k sobě navzájem otáčet okolo svislé osy a otvory souosých válcovitých stěn nádoby a víka jsou umístěny ve stanovených úhlových polohách takovým způsobem, že posunutím jedné se zřetelem ke druhé z válcovitých stěn každého páru mohou být otvory každého páru stěn umístěny proti sobě navzájem anebo úhlově odsazeny, takže za sebou následující prstencové komory spojují anebo od sebe navzájem izolují.

Podle přednostního uspořádání zařízení v souladu s tímto vynálezem, jsou otvory zajištěné v souosých válcovitých • · · · « ··· · · • · · «·· ·· ·· stěnách nádoby a víka umístěny takovým způsobem, že otvory jednoho páru válcovitých stěn jsou proti sobě navzájem, takže uvádějí do spojení dvě za sebou následující prstencové komory, otvory ostatních párů válcovitých stěn jsou umístěny úhlově odsazeným způsobem, takže tyto ostatní prstencové komory jsou izolovány.

Podle jiných výhodných charakteristik tohoto zařízení v souladu s vynálezem, toto na víku a na nádobě obsahuje prostředky jejich nastavování pomocí ukazatelů. Víko obsahuje výstupek na vnějším lícním povrchu jedné z těch souosých válcovitých stěn, jež jsou umístěny vně druhých válcovitých stěn, a vytváří vnější obvodový okraj nádoby, tento výstupek formuje úchop či okraj pro otáčení víka okolo kolmé osy se zřetelem k nádobě. Zařízení podle daného vynálezu zahrnuje středový průchozí otvor, izolovaný od bezprostředně přilehlé prstencové komory a určený k zavedení na kolmou hřídel pro otočný pohon, k uvádění nádoby do otáčení.

Ve spodní části víka či ve spodní části nádoby může být zajištěn vstupní otvor do vstupní komory.

Podle jedné varianty zařízení, v souladu s tímto vynálezem, může být provedeno opatření, aby sestavená nádoba zahrnovala mezi vstupní komorou a výstupní komorou několik soustředných značené složky ustalovacích a snímacích komor.

Zařízení podle vynálezu vykazuje optimalizovaný ergonomický tvar. Konkrétněji, jeho nádoba vykazuje tvar disku.

Nádoba podle tohoto vynálezu je přednostně provedena z průsvitného materiálu, aby se umožnilo snímání označených vázaných složek v ustalovací a snímací komoře skrze stěny nádoby. Víko může být učiněno opakním nebo zpracováno takovým způsobem, aby se předešlo nežádoucím ozářením, snímání je možné provádět pomocí kamery se zobrazovací jednotkou řízenou počítačem (CCD).

«

000 • 0

00* 00

0 0 0 0· • 00 ·· 0

0 0 · • 0 0 ·

0 0 0

0«

Ί

Zařízení podle předloženého vynálezu přednostně zahrnuje ve složku ustalovací komoře alespoň jeden receptor složky, jejíž dávkování bude stanoveno, tento receptor je v této komoře upevněn. Podle předloženého vynálezu by mělo být chápáno, že pojmy receptor a ligand se používají k označování generickým způsobem dvou prvků, které jsou vázány silnými vzájemnými působeními (dále interakcemi), a mohou se tedy týkat stejně páru antigen/protilátka nebo páru nukleová kyselina/doplňková nukleová kyselina či jinak nějakého opravdového ligandu a receptorů anebo jiných silných interakcí.

Techniky umožňující upevnění proteinů (např. antigenů, protilátek) nebo nukleových kyselin na plastických či dokonce skleněných površích jsou osobě kvalifikované v dané technice dobře známy, tyto se týkají technik současně používaných zejména k vázání složek tohoto stejného typu v destičkách standardního mikrotitračního přístroje, jež se používají ve způsobu ELISA nebo jinak, jež mohou být přizpůsobeny jako funkce typu obsaženého polymeru.

Receptor bude přednostně upevněn na spodní části nádobky, pokud je to možné v podobě monovrstvy, aby se umožnilo snadnější snímání. Vskutku, když bude prostředkem snímání kamera s CCD, záření bude procházet skrze spodní část nádobky a bude či nebude modifikováno přítomností označené složky a pak bude znovuzískáno po druhém průchodu spodkem nádobky.

Obsažená technika je celkovým způsobem příbuzná s tak zvanými sendvičovými, imunologickými dávkovacími postupy, tak řečeno složka k detektování reaguje s receptorem, například protilátkou, a je sama označena ještě jedním prvkem jí rozpoznávajícím, jenž nese buď fyzikální označení, a to sice Částice, nebo jinak chemické značení, například s pomocí

9·· *

99« ·« 9 · · · ♦ · <

9*9 9 9 · 1

9 ·4 ·· fluorescenčních prvků, či těch, které mohou být učiněny fluorescenčními.

V tomto ohledu, podle přednostní charakteristiky vynálezu, značkovací částice vykazují dostatečný průměr, přednostně větší než nebo rovnající se asi 100 krát průměru složky(ek) ke stanovení dávkování a mají optické vlastnosti umožňující jejich detekci počítáním.

Výrazem mají optické vlastnosti se rozumí skutečnost, že tyto částice mohou odrážet veškeré či určité světelné záření, vysílané detekčním systémem nasměrovaným na tyto částice.

Ačkoli je možné označit příslušnou složku před jejím zavedením do zařízení, značkovací prvek schopný označení složky, jejíž dávka se stanovuje, bude přednostně umístěn ve vstupní komoře, například v nevázané suché podobě, tento zahrnuje například označené protilátky rozpoznávající jeden z epitopů antigenu ke stanovení dávkování, další protilátka je upevněna ve složku ustalovací a snímací komoře.

V zařízení podle předloženého vynálezu je upevněný receptor vybírán, jak naznačeno výše, ze skupiny obsahující:

protilátky, antigeny, doplňkové sekvence kyseliny nukleové, opravdové receptory pro specificky stanovení dávkování složek, jež jsou:

antigeny, protilátky, sekvence kyseliny nukleové, ligandy těchto receptorů.

Pokud se týče imunologických dávkování, k příslušnému dávkování doplňkového prvku bude přednostně použit antigen či označená protilátka a další doplňkový prvek bude upevněn v ustalovací a snímací komoře.

Je rovněž možné zajistit vícenásobné stanovení dávkování pomocí několik antigenu či několika protilátek. K provedení ·

• 44 •

4·· 4 4

4 4 ·

4 4 « 4

4 4

44 toho postačuje rozdělit označenou složku ustalovací a snímací komoru do několika (množství) úhlových sektorů, na nichž jsou upevněny vzájemně odlišné receptory, každý zamýšlený pro vázání (ustalování) a snímání různé označené složky. Pro tento účel může být podle vynálezu obzvláště výhodné, aby byl jeden úhlový sektor této komory ponechán bez receptorů, aby se vytvořil prázdný sektor, určený k provedení počátečního čtení tohoto zařízení za účelem jeho vynulování.

Podle tohoto vynálezu může být snímání prováděno pomocí kamery s CCD, jež může být samozřejmě ovládána počítačovým zařízením, které činí možným znova rekonstruovat dávkování každé z daných složek jako funkci snímání údajů, která jsou prováděna na různých sektorech.

Podle zvláště přednostní charakteristiky zařízení podle tohoto vynálezu, kamera s CCD dokáže sčítat výběrovým (selektivním) způsobem, prostřednictvím vysílání/příjmu světelného signálu, množství označených vázaných složek v každé ustalovací a snímací komoře, takže se získává číslicový detekční signál.

To sebou nese používání částic či mikrotělísek (mikrokuliček) ke značení určité složky nebo složek, jejichž dávka ve vzorku se zjišťuje. Tyto částice přednostně vykazují velikost větší než asi 100 krát, než je velikost hledaných molekul a jsou schopny vracet veškeré nebo některé světelné záření vysílané v jejich směru, odrážené záření tak vytváří mnoho jevů (případů), jež jsou zachycovány použitou kamerou s CCD a vysílány do nějakého počítačového přístroje, přizpůsobeného k vyjádření zjišťovaných případů v pojmech absolutního čísla v reálném čase.

Vynález též navrhuje způsob pro stanovení kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu prostřednictvím jejího značení a vázání.

· • ··

4 ·· • 44 • 44 « · 4 «

Tento postup se vyznačuje tím, že se používá alespoň jednoho zařízení podle daného vynálezu, které obsahuje specifické receptory pro určitou složku, jejíž dávka má být zjištěna, jež jsou upevněny v každé složku ustalovací a snímací komoře, a v tomto způsobu:

a) vzorek produktu obsahující označenou složku je umístěn do vstupní komory izolované od druhých prstencových komor,

b) víko je otočeno se zřetelem k nádobě tak, že vstupní komora je uvedena do spojení s každou ustalovací a snímací komorou, vypouštěcí komora je izolována od druhých prstencových komor,

c) zařízení je otáčeno okolo své kolmé osy tak, že odstřeďováním rozptyluje v každé ustalovací a snímací komoře vzorek produktu obsahující označenou složku, jež se váže silnou interakcí k v každé ustalovací a snímací komoře upevněným specifickým receptorům,

d) víko je otočeno se zřetelem k nádobě tak, že uvádí do spojení ustalovací a snímací komoru s vypouštěcí komorou,

e) zařízení je otáčeno okolo své osy tak, že se přebytečný vzorek odstřeďováním rozptyluje (odděluje) do vypouštěcí komory,

f) vnitřek zařízení je propláchnut průplachovou tekutinou, jež je cirkulována odstřeďováním skrze rozmanité prstencové komory tohoto zařízení zatímco jsou reprodukovány předcházející kroky b) , c), d) a e) takovým způsobem, že v každé ustalovací a snímací komoře je zadržována pouze označená složka, vázané silnou interakcí k upevněným receptorům,

g) stěnou(ami) zařízení je pak označená složka detektována (zjišťována) a stanovena její dávka.

* · · 9 9

9 9 9

99

Způsob podle daného vynálezu může být automatizován a je generický, může být použit k detekci a počítání cílových látek, buď molekulární, částicové, měchýřkovité či celulární povahy.

Vynález rovněž navrhuje aparaturu k provádění výše uvedeného způsobu, vyznačující se tím, že tato zahrnuje kolmou hřídel pro otočný pohon, na níž jsou zavedena (uchycena) zařízení podle vynálezu, prostředky pro udržování těchto zařízení ve vzdálenosti od sebe navzájem, prostředky pro dvojsměrné otáčení řečené vertikální hnací hřídele, prostředky pro vstřikování vzorků produktu a proplachovací tekutiny do vstupních komor zařízení zavedených na hnací hřídeli, a prostředky pro otáčení víky zařízení ve vztahu k daným nádobám takovým způsobem, že uvádějí různé za sebou následující prstencové komory těchto nádob do vzájemného spojení nebo do jejich izolace, a prostředky pro snímání označených vázaných agens.

Tudíž, na základě aparatury podle tohoto vynálezu je možné výhodně provádět automaticky, podle způsobu v souladu s vynálezem a s použitím zařízení podle něho, stanovování dávkování rozmanitých složek jednoho a téhož vzorku, či obzvláště jedné a téže složky v několika vzorcích s různými produkty.

Následující popis ve spojení s připojenými výkresy, podaný způsobem neomezujících příkladů, jasně vysvětluje obsah vynálezu a jeho možné ztvárnění.

Přehled obrázků na výkresech

Obr. 1 - půdorysný pohled na víko ztvárnění zařízení podle daného vynálezu.

Obr. 2 - pohled řezem podél roviny A-A na Obr. 1.

• · • « • fc fc·· • * fcfcfc fcfc fcfcfc • fc « • fc • · • ·

Obr. 3 - půdorysný pohled na nádobu ztvárnění na Obr. 1 zařízení podle vynálezu.

Obr. 4 - pohled řezem podél roviny A-A na Obr. 3.

Obr. 5 - představuje dvě křivky detekce dané složky v séru, prostřednictvím fluorescence a prostřednictvím počítání označovacích mikrotělísek podle vynálezu.

Obr. 6 - představuje dvě křivky detekce dané složky v séru, prostřednictvím způsobu ELISA a prostřednictvím počítání mikrotělísek podle vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Na Obr. 1 až 4 je v oddělených částech představeno zařízení pro stanovení kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu prostřednictvím značení a vázání.

Tohoto zařízení se přednostně používá k provádění imunologického dávkování, detekci mikroorganismů, stanovení dávkování znečišťujících látek či jinak k odhalení určité sekvence nukleové kyseliny.

Zařízení zahrnuje nádobu 110 a víko 120, jež jsou určeny k tomu, že budou smontovány a vytvářet uzavřenou nádobu.

Jak je představeno na daných obrázcích, nádoba 110 a víko 120 mají celkově kruhovitý tvar, se středovou symetrickou osou 101, takže když jsou smontovány, tyto takto zformované uzavřené nádoby mají tvar disku s kolmou osou 101.

Nádoba 110 a víko 120 každé mají spodní část 110a, 120a, jež nese souosé válcovité stěny 111, 112, 113; 121, 122, 123 (zde v počtu třech) . Zatímco jsou nádoba 110 a víko 120 smontovány, jsou tyto souosé válcovité stěny umístěny v páru proti sobě navzájem, čímž uvnitř uzavřené nádoby vymezují tři soustředné prstencové komory 102, 103, 104.

• 9 · · ·

999 99 ·· *

Vycházeje od osy a postupujíce směrem ven, válcovité stěny vymezují nejprve vstupní komoru 102 určenou pro přijímání vzorku produktu a když je to vhodné umožňující značení určité složky, jejíž dávka má být stanovena, například protilátka označená pomocí částice v suché podobě, komoru pro ustalování a pro snímání této značené složky 103, zahrnující například protilátku upevněnou na spodku nádoby, a vypouštecí komoru 104.

Podle představeného ztvárnění vykazuje víko průměr nepatrně větší než je průměr nádoby, takže víko samo padne na nádobu. Válcovitá stěna 123 víka 120, jež je umístěna na vnějšku druhých souosých válcovitých stěn 121, 122, pak formuje podle představeného ztvárnění vnější obvodový okraj této nádoby. Souosé válcovité stěny 111, 112, 113 nádoby 110 jsou určeny k tomu, že budou samy umístěny proti vnitřním lícním plochám souosých válcovitých stěn 121, 122 a 123 víka 120.

Souosé válcovité vnitřní stěny 111, 112 a 121 nádoby 110 a víka 120, jež vytvářejí rozdělení mezi za sebou jdoucími prstencovými komorami 102, 103, 104, každá obsahují alespoň jeden otvor lila, 112a a 121a, 122a.

Zde každá z těchto souosých válcovitých stěn 111, 112; 121, 122, zahrnuje tři otvory lila, 111b, 111c, 112a, 112b, 112c; 121a, 121b, 121c,· 122a, 122b, 122c, pravidelně rozdělené přes obrys každé stěny při současném párovém odsazení okolo 120 stupňů.

V příkladném představeném ztvárnění jsou otvory souosých válcovitých stěn nádoby 110 a víka 120 formovány zářezy.

Řečené otvory souosých válcovitých stěn nádoby 110 a víka 120 jsou umístěny ve stanovených úhlových polohách a smontované víko 120 a nádoba 110 se mohou se zřetelem k sobě navzájem otáčet okolo svislé osy 101 takovým způsobem, že w » • · * · · • * · · « *· ·#· ♦ ** • · • · ι· posunutím jedné se zřetelem ke druhé válcovité stěně každého páru formujícího oddělení za sebou následujících prstencových komor, řečené otvory každého páru stěn mohou být umístěny proti sobě navzájem nebo být úhlově odsazeny, takže za sebou následující prstencové komory spojují anebo od sebe navzájem izoluj í.

Podle typického případu jsou otvory lila, 111b, 111c, provedené ve válcovité stěně 111 nádoby 110 jsou příslušně uspořádány proti otvorům 112a, 112b, 112c provedeným ve válcovité stěně 112 nádoby 110. Řečeno jinak, každý otvor lila, 111b, 111c, provedený ve vnitřní válcovité stěně 111 nádoby 110 je umístěn proti odpovídajícímu otvoru 112a, 112b, 112c provedeným v souosé válcovité stěně 112, umístěné vně stěny 111.

Na druhé straně, otvory 121a, 121b, 121c, zformované ve válcovité stěně 121 nádoby 120, jsou umístěny odsazené se zřetelem k otvorům 122a, 122b, 122c, provedeným v souosé válcovité stěně 122 víka 120, kterážto stěna je situována na vnějšku válcovité stěny 121, s úhlovým odsazením okolo 60 stupňů, takže otvory provedené v jedné stěně nejsou umístěny proti otvorům zformovaným v druhé následující souosé stěně víka.

Tudíž, u takového uspořádání když je víko 120 smontováno s nádobou 110, je umístěno se zřetelem k ní tak, že otvory jednoho páru válcovitých stěn jsou proti sobě navzájem, takže uvádějí do spojení dvě za sebou následující prstencové komory, otvory ostatních párů válcovitých stěn jsou umístěny úhlově odsazeným způsobem, takže tyto ostatní dvě prstencové komory jsou od sebe navzájem izolovány.

Navíc, jak je znázorněno na Obr. 1 až 4, víko 120 a nádoba 110 jsou opatřeny prostředky pro nastavování pomocí ukazatelů.

• 999 9 9 99 99 *9 · • 9 999 9 · · · •9999 99 9 ·· ·♦

Podle představeného ztvárnění, tyto prostředky pro nastavování víka 120 a nádoby 110 pomocí ukazatelů zahrnují, na jedné straně otvor 123a, protahující se přes úhlový sektor válcovité stěny 123 víka 120, jež je umístěna vně druhých souosých válcovitých stěn a formuje vnější obvodový okraj nádoby, a na druhé straně výstupek 113a protahující se radiálně zatímco vyčnívá z válcovité stěny 113 nádoby 110, zamýšlený pro umístění proti vnější válcovité stěně 123 víka 120, tento výstupek 113a může být zabrán v řečeném otvoru 123a vnější stěny 123 víka 120 a pohybovat se v tomto otvoru 123a během poměrného otáčení víka 120 a nádoby 110 takovým způsobem, že vejde do dosednutí proti dvěma koncovým laterálním okrajům 123^za, 123¹¹ a, tohoto otvoru 123a.

Zde je otvor 123a vytvořený ve vnější stěně 123 víka 120 ztvárněn zářezem, který se protahuje přes asi 70 stupňů.

Dvě dosedací polohy výstupku 113a v otvoru 123a odpovídají dvěma stanoveným poměrným polohám víka 120 a nádoby 110.

První dosedací poloha výstupku 113a proti koncovému okraji 123'a řečeného otvoru 123a, zde odpovídá uvedení vstupní komory pro vzorek produktu 102 do spojení s komorou pro ustalování a snímání označené složky 103, vypouštěcí komora 104 je izolována od ostatních komor.

Druhá dosedací poloha výstupku 113a proti druhému koncovému okraji 123a řečeného otvoru 123 zde odpovídá uvedení ustalovací a snímací komory 103 do spojení s vypouštěcí komorou 104 a izolování vstupní komory 102 od ostatních komor.

Aby se usnadnilo vzájemné otáčení víka 120 a nádoby 110, víko 120 zahrnuje výstupek 123b, protahující se radiálně, zatímco vyčnívá z vnější lícní plochy válcovité stěny 123 umístěné vně druhých válcovitých stěn, tento výstupek formuje

0*0 ·

000 00 • 0 • · úchop či okraj pro otáčení víka 120 okolo kolmé osy 101 se zřetelem k nádobě 110.

Nádoba 110 a víko 120 jsou každé opatřeny středovým průchozím otvorem 105, izolovaným od bezprostředně přilehlé prstencové komory, zde vstupní komory 102, souosou válcovitou stěnou 105a, 105b. Když je víko smontováno s nádobou, stěny 105a a 105b nádoby 110 a víka 120 budou samy umístěny jedna proti druhé a uzavřená nádoba takto zformovaná zahrnuje středový průchozí otvor izolovaný dvěmi válcovitými stěnami 105a, 105b, umístěnými jedna proti druhé, od bezprostředně přilehlé prstencové komory 102.

Tento středový průchozí otvor 105 je určen, že bude zaveden na kolmou hřídel pro otočný pohon pro uvedení této nádoby do otáčení. Otvor 105 zde vykazuje průměr okolo 4 mm.

Otvory vytvořené v souosých válcovitých stěnách nádoby 110 a víka 120 pro uvádění prstencových komor nádoby do spojení vykazují šířku okolo 5 mm.

Jak je přesněji znázorněno na Obr. 1, víko 120 zahrnuje ve své spodní části 120a otvor 102a vstupující do vstupní komory 102. Je umístěn přilehle k průchozímu otvoru 105, protože vstupní komora je bezprostředně přilehlá k průchozímu otvoru 105.

Ovšemže by mohlo být provedeno opatření, aby tento vstupní otvor do vstupní komory byl proveden podle varianty (nepředstavena) ve spodní části 110a nádoby 110.

Nádoba 110 je provedena z průsvitného materiálu takovým způsobem, aby umožňovala snímání označených vázaných složek v každé ustalovací a snímací komoře skrze stěny této nádoby, například pomocí kamery s CCD, přenosem a odrazem záření.

Víko pak může být učiněno opakním, t.j. zpracováno tak, aby se předešlo nežádoucím ozářením.

« ··· · · · · ·· ·· · φ · · · · · · · · ·ι· ·« ·· · ·· ··

Nádoba a víko jsou přednostně vyrobeny lisováním plastického materiálu, souosé válcovité stěny jsou formovány spolu s tímto víkem.

Pro ztvárnění zařízení podle tohoto vynálezu může být použit jakýkoli plastický materiál, tradičně používaný pro nanášení molekul. Je možno použít, například, polystyrénu, či přednostně plastické hmoty ZYLAR (registrovaná ochranná známka), jako plastického materiálu vykazujícího velmi vysokou kapacitu vázání v souvislosti s nanášením.

Podle varianty tohoto dávkování zjišťujícího zařízení, může být ustalovací a snímací komora 103 rozdělena do množství úhlových sektorů, na nichž jsou upevněny vzájemně odlišné receptory, z nichž s každý je určen pro vázání (ustálení) a snímání různé označené složky. Podle této varianty může být obzvláště výhodné, aby byl jeden úhlový sektor ponechán bez receptorů, aby se vytvořil prázdný sektor, na němž bude následně možné provést počáteční snímání za účelem určení výchozí nuly (vynulování) tohoto zařízení.

Podle další varianty může nádoba rovněž zahrnovat mezi vstupní komorou a vypouštěcí komorou několik jiných soustředných, za sebou následujících ustalovacích a snímacích komor pro vázání různých označených složek.

Zařízení ke zjišťování dávkování sestavené smontováním nádoby 110 a víka 120 tak jak je představeno na Obrázcích 1 a 3, dovoluje realizaci způsobu pro zjišťování kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné konkrétní složky ve vzorku produktu prostřednictvím značení a vázání. Tento způsob je zde popsán níže.

Podle tohoto postupu se používá nejméně jednoho zařízení typu popsaného výše se dvěmi částmi, nádobou a víkem, tak jak jsou představeny na Obrázcích 1 a 3, smontovaných a tvořících uzavřenou nádobu, jež obsahuje specifické receptory pro • 9

9« « 4

999 9 Β 99

9 9 9 9

9 9« ·· ·

9 4

9 9

9 9 9 «9 99 zjišťování dávky určité složky, které jsou upevněny v ustalovací (vázací) a snímací komoře.

Během prvního kroku a) je vzorek produktu obsahující označenou složku umístěn do vstupní komory izolované od druhých prstencových komor nádoby.

Pak je během kroku b) víko otočeno se zřetelem k nádobě tak, že vstupní komora je uvedena do spojení s ustalovací a snímací komorou, vypouštěcí komora je izolována od druhých prstencových komor.

Pak, během kroku c) je zařízení otáčeno okolo své kolmé osy takovým způsobem, že odstřeďováním rozptyluje v ustalovací a snímací komoře vzorek produktu obsahující zjišťovanou označenou složku, která se pak váže silnou interakcí s upevněnými specifickými receptory v ustalovací a snímací komoře.

Stojí za zdůraznění, že otáčení tohoto zařízení dovoluje přenos vzorku produktu ze vstupní komory do ustalovací a snímací komory, ale rovněž míchání tohoto vzorku uvnitř této komory tak, že to umožňuje aby se označená složka vázala s danými v ní upevněnými receptory.

Během dalšího kroku d) je víko otočeno se zřetelem k nádobě tak, že uvádí do spojení ustalovací a snímací komoru s vypouštěcí komorou; a potom během kroku e) je toto zařízení otáčeno okolo své osy tak, že se přebytečný vzorek odstřeďováním rozptyluje do vypouštěcí komory.

Mělo by být poznamenáno, že pro tento účel, jak je to znázorněno na Obrázcích 3 a 4, ve spodní části 110a nádoby 110 tohoto zařízení je poskytnuto kruhovité žebro 114 v blízkosti vnitřní válcovité stěny 112, formující rozdělení mezi ustalovací a snímací komorou a vypouštěcí komorou, toto cirkulární žebro 114 formuje nevratný okraj se zřetelem k nadbytečnému vzorku vypouštěnému odstřeďováním ve vypouště19 ·· 9 9 » 0 0 0 » • * * · · · » ♦ ··· ·· · · · · * • «·0 0000 cí komoře, či jinak se zřetelem k proplachovací tekutině znovuzískané v této komoře, jak je zde popsáno níže.

Během kroku f) je vnitřek zařízení několikrát propláchnut pomocí průplachové tekutiny, jež je cirkulována odstřeďováním skrze rozmanité prstencové komory tohoto zařízení zatímco jsou opakovány předcházející kroky b), c), d) a e) tak, aby se eliminovaly jiné složky daného produktu, jež mohou být připojeny adsorpcí k vnitřním stěnám zařízení, či jinak vázány slabou interakcí (jako je adsorpce) ke specifickým receptorům, upevněným v ustalovací a snímací komoře.

Tudíž, v ustalovací a snímací komoře je po proplachování zadržována pouze určitá označená složka, vázaná silnou interakcí k upevněným receptorům v této komoře.

Pak je možné, v kroku g) detektovat a stanovit dávku, skrze stěnu(y) zařízení, označené složky vázané k upevněným receptorům tak, aby se stanovilo kvalitativní a/nebo kvantitativní dávkování této označené složky.

Tato detekce může být prováděna přednostně podle způsobu v souladu s daným vynálezem pomocí kamery s CCD. Aby se to provedlo, musí být provedeno označení složky zjišťovaného dávkování a to fyzikálně nebo chemicky s pomocí, například, fluorescenčních mikrotělísek či těch, jež jsou učiněny fluorescenčními .

Snímání označených vázaných prostředků může být prováděno podél poloměrů ustalovací a snímací komory.

Konkrétněji, podle způsobu v souladu s daným vynálezem, je pomocí kamery s CCD počítáno množství označených vázaných složek v každé ustalovací a snímací komoře. Toto je možné použití, když označovací prvky schopné označování složky, jejíž dávka se zjišťuje, částice či mikrotělíska, jsou přednostně asi 100 krát větší než hledané molekuly, a • * * • » · • φ · *44

• · 4 » 9 • · » · «· ·* konjugované s objevenou protilátkou či antigenem. Pro lepší rozlišování kamerou s CCD se upřednostňují částice, jejichž průměr činí 2 μπι.

Tato mikrotělíska jsou taková, že odrážejí veškeré či část záření, které na ně dopadá. Mohou se skládat z latexu či jakéhokoli jiného materiálu umožňujícího jejich detekci a jejich počítání.

Tudíž, kamera s CCD zachycuje zjištěné množství případů, odpovídajících absolutnímu množství vázaných (ustálených) zjišťovaných složek.

Kamera s CCD je připojena k softwaru, jehož výstupem je číslicový detekční signál. Tento vizuálně založený signál tak poskytuje počítání v reálném čase od několika jednotek do 100 000 mikrotělísek na mm², s odečtením šumu pozadí pomocí referenčního povrchu a příslušných dialgoritmů. Systém má rovněž rozlišovací schopnost do té míry, že dokáže rozpoznat a vyloučit nesourodá zobrazení, která by zkreslila analýzu daných dat.

Obrázky 5 a 6 znázorňují křivky výsledků získaných pomocí výše uvedeného způsobu detekce prostřednictvím počítání podle vynálezu a tradičnějších způsobů detekce, založených na fluorescenci nebo typu ELISA, pro danou složku, jež je obsažena v daném séru.

Křivky na Obrázcích 5 a 6 prokazují na jedné straně, že zde vskutku existuje korelace mezi počítáním mikrotělísek a koncentrací určité zjišťované složky, a na druhé straně, že způsob počítání mikrotělísek podle vynálezu je přesnější než tak zvané tradiční způsoby detekce. Obzvláště stanovení dávkování počítáním mikrotělísek nabízí dynamické rozpětí více než 4 Log oproti 2 Log jak je tomu u způsobu ELISA. Toto je obzvláště výhodné, protože se tím značně zvyšuje mez detekce. Výsledky získané u silných zředění vzorku takto * · · · * · • · f· · ·· · ► · · 4 ι · » · ► · · 4 ► · · * »· ·· znázorňují, že tento způsob vykazuje citlivost o 2 Log větší než má ELISA. Výsledky získané u slabých zředění vzorku rovněž znázorňují, že daný způsob může stále ještě provádět stanovování dávkování v koncentracích analytu, jež odpovídají mezní saturaci ve způsobu ELISA. Tedy to přednostně umožňuje vyhnout se anebo zmenšit jakékoli účinky zředění na jisté složky testovaného vzorku.

Podle výše uvedeného způsobu může být označení každé určité složky daného vzorku prováděno vně, před zaváděním tohoto vzorku do vstupní komory tohoto zařízení.

Jako varianta může být značení každé určité složky, jejíž dávkování se zjišťuje, prováděno přímo ve vstupní a značkovací komoře, v prvním kroku zaváděním specifického označeného receptoru pro každou stanovovanou složku v nevázané suché podobě, a pak ve druhém kroku zaváděním vzorku produktu do této izolované vstupní komory, takže se označený receptor bude vázat silnou interakcí k odpovídající složce obsažené v tomto vzorku produktu.

Ovšemže, tento způsob popsaný pomocí jednoho zařízení a takto představený na Obrázcích 1 až 4, může být prováděn s pomocí více zařízení tohoto typu, takže se současně provádí stanovení dávkování jedné a téže složky v množství různých vzorků, anebo jinak rozmanitých konkrétních složek v jednom a témž vzorku.

Pro tento účel je přednostně poskytnuta, podle vynálezu, aparatura k provádění tohoto způsobu, používající množství zařízení typu představeného na Obrázcích 1 až 4, jež zahrnuje kolmou hřídel pro otočný pohon, na které jsou zavedena (uchycena) řečená zařízení ke zjišťování dávkování, prostředky pro udržování těchto zařízení ve vzdálenosti od sebe navzájem, prostředky pro dvoj směrný otáčivý pohon řečené kolmé hnací hřídele k provádění otáčivého odstřeďování těchto • · · 4 v · ♦ · * • · · · β 4 4 · 4

444 4* 4» · 4* 44 zařízení, prostředky pro vstřikování vzorků produktu a proplachovací tekutiny do vstupních komor zařízení zavedených na hnací hřídeli, a prostředky pro otáčení víky těchto zařízení ve vztahu k příslušným nádobám takovým způsobem, že uvádějí různé za sebou následující prstencové komory těchto zařízení do vzájemného spojení nebo jejich izolace, a prostředky pro snímání označených vázaných agens.

Vynález není žádným způsobem omezen na svá popsaná a představená ztvárnění, ale osoba kvalifikovaná v příslušné technice bude vědět jak je ho možno, v souladu s jeho obsahem, jakýmkoli způsobem upravit.

Claims (33)

1. PATENTOVÉ NÁROKY

   1. Zařízení pro stanovení kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu prostřednictvím jejího značení a vázání, toto zařízení zahrnuje nádobu /110/ a víko /120/, které jsou sestaveny dohromady a tvoří uzavřenou nádobu, vyznačující se tím, že tato uzavřená nádoba má kolmou osu /101/; tím, že nádoba /110/ a víko /120/ nesou souosé válcovité stěny /111, 112, 113; 121, 122, 123/, jež zatímco jsou nádoba a víko smontovány, jsou umístěny v páru jedna proti druhé navzájem, čímž uvnitř uzavřené nádoby vymezují alespoň tři soustředné prstencové komory /102, 103, 104/, a to; od kolmé osy vstupní komoru /102/ určenou pro přijímání vzorku a když je to vhodné umožňující značení určité složky, komoru pro ustalování a snímání této označené složky /103/, a vypouštěcí komoru /104/; tím, že souosé válcovité stěny /111, 112; 121, 122/ vytvářející rozdělení mezi za sebou následujícími prstencovými komorami /102, 103, 104/ obsahují každá alespoň jeden otvor /lila, 112a; 121a, 122a/; a tím, že smontované víko /120/ a nádoba /110/ se mohou se zřetelem k sobě navzájem otáčet okolo svislé osy /101/ a otvory souosých válcovitých stěn nádoby /110/ a víka /120/ jsou umístěny ve stanovených úhlových polohách takovým způsobem, že posunutím jedné se zřetelem ke druhé z válcovitých stěn /111, 112; 121, 122/ každého páru mohou být otvory každého páru stěn umístěny proti sobě navzájem anebo v úhlu odsazeným způsobem, takže za sebou následující prstencové komory spojují anebo od sebe navzájem izolují.

   fc • fcfcfc fcfc fcfc fcfc fcfc fc • · fcfcfc fcfcfcfc • fcfc fcfc fcfc · fcfc fcfc
2. 2. Zařízení dle nároku 1, vyznačující se tím, že otvory zajištěné v souosých válcovitých stěnách nádoby /110/ a víka /120/ jsou umístěny takovým způsobem, že když jsou otvory jednoho páru válcovitých stěn proti sobě navzájem, takže spojují dvě za sebou následující prstencové komory, otvory ostatních párů válcovitých stěn jsou umístěny úhlově odsazeným způsobem, takže tyto ostatní prstencové komory jsou izolovány.
3. 3. Zařízení dle nároku 1 či 2, vyznačující se t í m, že na víku /120/ a na nádobě /110/ obsahuje prostředky jejich nastavování pomocí ukazatelů.
4. 4. Zařízení dle nároku 3, vyznačující se tím, že prostředky nastavování pomocí ukazatelů víka /120/ a nádoby /110/ zahrnují na jedné straně otvor /123a/, protahující se přes úhlový sektor válcovité stěny /123/ víka /120/, jež je umístěna na vnější straně a vytváří vnější obvodový okraj nádoby, a na druhé straně výstupek /113a/ radiálně se protahující a současně vyčnívající z té válcovité stěny /113/ nádoby /110/, jež je umístěna proti řečené vnější válcovité stěně /123/ víka /120/, s výstupkem /113a/ určeným pro zabírání v řečeném otvoru /123a/ vnější válcovité stěny /123/ víka a pro pohyb v tomto otvoru během relativního otáčení víka a nádoby takovým způsobem, že vejde do dosednutí proti dvěma koncovým laterálním okrajům /123'a, 123a/ tohoto otvoru /123a/, dvě dosedací polohy výstupku /113a/ v otvoru /123a/ odpovídají dvěma stanoveným relativním polohám víka /120/ a nádoby /110/.
5. 5. Zařízení dle nároku 4, vyznačující se tím,

   v v v v · • 4 4 4 4 • 444 · 4 4 • «4 4 4 I • 4 4 * 4 4 · 4 4 444 44 ·♦ • ·· • 4

   že první dosedací poloha výstupku /113a/ v řečeném otvoru /123a/ odpovídá uvedení vstupní komory pro vzorek /102/ do spojení s komorou pro ustalování a snímání označené složky /103/, vypouštěcí komora /104/ je izolována od ostatních komor; a druhá dosedací poloha výstupku /113a/ v řečeném otvoru /123a/ odpovídá uvedení ustalovací a snímací komory /103/ do spojení s vypouštěcí komorou /104/ a izolování vstupní komory /102/.
6. 6. Zařízení podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že víko /120/ zahrnuje výstupek /123b/ na vnější lícní ploše jedné ze svých souosých válcovitých stěn /123/, jež je umístěna vně druhých válcovitých stěn, takže tvoří vnější obvodový okraj sestavené nádoby, tento výstupek /123b/ formuje úchop či okraj pro otáčení víka /120/ okolo kolmé osy /101/ se zřetelem k nádobě /110/.
7. 7. Zařízení podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že sestavená nádoba zahrnuje středový průchozí otvor /105/, izolovaný od bezprostředně přilehlé prstencové komory /102/ a určený pro zavedení na kolmý hřídel pro otočný pohon, k uvádění této nádoby do otáčení.
8. 8. Zařízení podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že ve spodní části /120a/ víka /120/ nebo ve spodní části /110a/ nádoby /110/ zahrnuje vstupní otvor /102a/ do vstupní komory /102/.
9. 9. Zařízení podle jakéhokoli z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že mezi vstupní komorou a výstupní ·’ · · * j * * j * 5 « ·· ·· · · · • · **· *·*· «·* ·· ·· * ·· «· komorou sestavená nádoba zahrnuje několik souostřečných, značené složky ustalovacích a snímacích komor.
10. 10. Zařízení podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že souosé válcovité stěny /111, 112; 121, 122/ formují rozdělení mezi za sebou následujícími prstencovými stěnami /102, 103, 104/, jež každá zahrnují tři otvory /lila, 111b, 111c, 112a, 112b, 112c; 121a, 121b, 121c, 122a, 122b, 122c/ pravidelně rozmístěné po jejich obvodu.
11. 11. Zařízení podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že sestavená nádoba má celkový tvar disku.
12. 12. Zařízení podle jakéhokoli z předcházejících nároků, v yznačující se tím, že nádoba /110/ je vyrobena z průsvitného materiálu, jenž umožňuje snímání označených vázaných složek v ustalovací a snímací komoře skrze stěny sestavené nádoby.
13. 13. Zařízení podle jakéhokoli z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že je vyrobeno z plastického materiálu.
14. 14. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že ustalovací komora /103/ zahrnuje alespoň jeden receptor složky, jejíž dávka se zjišťuje, tento receptor je upevněn na alespoň jedné stěně této komory.

    * v * » * * • ; i * 9 • 9 ·· · • • • 9 9 · 9 • • 9 9 9 9 9 · 9 9 ··· ·· • · 9 ♦ · 9·
15. 15. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 14, vyznačující se tím, že receptor je upevněn na spodní stěně /110a/ nádoby /110/.
16. 16. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 15, vyznačující se tím, že vstupní komora /102/ obsahuje označovací prvek, schopný označení složky, jejíž dávka se zjišťuje.
17. 17. Zařízení podle jednoho z nároků 1 až 16, vyznačující se tím, že upevněný receptor je vybírán ze skupiny obsahující:

    protilátky, antigeny, doplňkové sekvence kyseliny nukleové, opravdové receptory pro příslušné dávkování složek, jimiž jsou:

    antigeny, protilátky, sekvence kyseliny nukleové, a ligandy těchto receptorů.
18. 18. Zařízení podle jakéhokoli z nároků 1 až 17, vyznačující se tím, že ustalovací a snímací komora /103/ je rozdělena do množství úhlových sektorů, na nichž jsou upevněny vzájemně odlišné receptory, z nichž každý je určen pro vázání (ustálení) a pro snímání různě označené složky.
19. 19. Zařízení dle nároku 18, vyznačující se tím, že jeden úhlový sektor ustalovací komory je ponechán bez receptorů, aby se vytvořil prázdný sektor, určený pro provedení počátečního snímání (nulování) tohoto zařízení.
20. 20. Zařízení podle nároků 16 či 17, vyznačuj ící se t í m, že značení je prováděno fyzikálními nebo chemickými prostředky.

    ♦ 9· ·· • * · ·* *
21. 21. Zařízení dle nároku 20, vyznačující se tím, že značení je prováděno s pomocí fluorescenčních částic a/nebo prvků anebo těch, jež mohou být učiněny fluorescenčními.
22. 22. Zařízení dle nároku 21, vyznačující se tím, že částice vykazují dostatečný průměr, větší než nebo rovnající se asi 100 krát průměru částice(c), jejíž dávka má být stanovena, a mají optické vlastnosti umožňující jejich detekci počítáním.
23. 23. Zařízení dle nároku 21, vyznačující se tím, že částice mají průměr 2 pm.
24. 24. Zařízení dle jednoho z nároků 16 až 23, vyznačující se tím, že označovací prvek se skládá z označené protilátky či označeného antigenu, či označené sekvence kyseliny nukleové, či jakéhokoli receptorového prvku, jenž může být označen.
25. 25. Zařízení dle jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že víko je zpracováno tak, aby se předešlo škodlivým zářením a tím, že snímání je prováděno pomocí kamery s CCD (počítačem řízeným displejem).
26. 26. Zařízení dle nároku 25, vyznačující se tím, že kamera s CCD dokáže počítat selektivním způsobem, prostřednictvím vysílání/příjmu světelného signálu, počet označených vázaných složenin v každé ustalovací a snímací komoře a takto poskytuje číslicový detekční signál.

    4 4 »

    4 4 4

    4 4 4 •

    • »» v ·

    4 9 4 • 4·4 • 4

    444 »4 • 4 ··
27. 27. Způsob pro stanovení kvalitativního a/nebo kvantitativního dávkování alespoň jedné určité složky ve vzorku produktu prostřednictvím jejího značení a vázání, vyznačující se tím, že se používá alespoň jednoho zařízení podle jakéhokoli z nároků 1 až 26, které obsahuje specifické receptory pro určitou složku, jejíž dávka má být zjištěna, jež jsou upevněny v každé ustalovací a snímací komoře, a v tomto způsobu:

    a) vzorek produktu obsahující označenou složku je umístěn do vstupní komory izolované od druhých prstencových komor,

    b) víko je otočeno se zřetelem k nádobě tak, že vstupní komora je uvedena do spojení s (každou) ustalovací a snímací komorou, vypouštěcí komora je izolována od druhých prstencových komor,

    c) zařízení je otáčeno okolo své kolmé osy tak, že odstřeďováním rozptyluje v každé ustalovací a snímací komoře vzorek produktu obsahující označenou složku, jež je pak vázána silnou interakcí k v každé ustalovací a snímací komoře upevněným specifickým receptorům,

    d) víko je otočeno se zřetelem k nádobě tak, že uvádí do spojení ustalovací a snímací komoru s vypouštěcí komorou,

    e) zařízení je otáčeno okolo své osy tak, že se přebytečný vzorek odstřeďováním rozptyluje do vypouštěcí komory,

    f) vnitřek zařízení je propláchnut pomocí průplachové tekutiny, jež je cirkulována odstřeďováním skrze rozmanité prstencové komory tohoto zařízení zatímco jsou reprodukovány předcházející kroky b) , c), d) a e) takovým způsobem, že v každé ustalovací a snímací komoře je zadržována pouze označená složka, vázaná silnou interakcí k upevněným receptorům, • 00 • · > 0 0 0 » 0 0 0 «0·« 00 00 0* 00 0 0 0 »00 0000 000 00 00 0 00 ·0

    g) tato označená složka je pak skrze stěnu(y) tohoto zařízení příslušnými prostředky detektována a stanovena její dávka.
28. 28. Způsob dle nároku 27,vyznačující se tím, že značení každé určité složky vzorku produktu, jejíž dávkování se stanovuje, se provádí venku před jeho zavedením do vstupní komory tohoto zařízení.
29. 29. Způsob dle nároku 27,vyznačuj ící se tím, že značení každé určité složky vzorku produktu, jejíž dávkování se stanovuje, se provádí ve vstupní a značkovací komoře, nejprve zavedením specifického označovacího prvku pro každou složku, jejíž dávkování se stanovuje, přednostně v nevázané suché podobě, pak zavedením vzorku produktu do izolované vstupní komory, takže se označovací prvek bude vázat silnou interakcí k odpovídající složce obsažené ve vzorku produktu.
30. 30. Způsob dle jednoho z nároků 27 až 29, vyznačuj íc í se t í m, že operace snímání dovoluje, aby detekce označené vázané složky v ustalovací a snímací komoře byla prováděna s pomocí kamery s CCD.
31. 31. Způsob dle nároku 30, vyznačující se tím, že kamera s CCD provádí selektivní počítání, prostřednictvím vysílání/příjmu světelného signálu, označených vázaných složenin v každé ustalovací a snímací komoře, takže se získává číslicový detekční signál.

    • 9 • 4 • •4 •

    444

    V 4 4

    4 «4

    4 4 4

    4 4 4
32. 32. Způsob dle jednoho z nároků 27 až 31, vyznačuj ιοί se t í m, že snímání označených vázaných agens je prováděno podle poloměrů ustalovací a snímací komory.
33. 33. Aparatura k provádění způsobu podle jednoho z nároků 27 až 32, vyznačující se tím, že zahrnuje kolmou hřídel pro otočný pohon, na níž jsou zavedena zařízení podle jednoho z nároků 1 až 26, prostředky pro udržování těchto zařízení ve vzdálenosti od sebe navzájem, prostředky pro dvoj směrné otáčení řečené kolmé hnací hřídele, prostředky pro vstřikování vzorků produktu a proplachovací tekutiny do vstupních komor zařízení zavedených na hnací hřídeli, a prostředky pro otáčení víky zařízení ve vztahu k příslušným nádobám takovým způsobem, že uvádějí různé za sebou následující prstencové komory těchto zařízení do vzájemného spojení nebo jejich izolace, a prostředky pro snímání označených vázaných složek.