CZ2000208A3 - Způsob provozování přenosové datové sítě a komunikační zařízení k uskutečňování tohoto způsobu - Google Patents

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká způsobu provozování sítě s větším počtem stanic a přenosového datového zařízení, které je použitelné pro uplatňování tohoto způsobu.

Dosavadní stav techniky

Mezinárodní patentová přihláška číslo WO 96/19887 popisuje přenosovou datovou síť, ve které jednotlivé stanice této sítě mohou vhodným způsobem posílat zprávy do jiných stanic s použitím mezilehlých stanic pro předávání datových zpráv. V sítích tohoto druhu a v sítích s větším počtem stanic se jako potřebné jeví seřizování výstupního výkonu vysílacích stanic na takovou úroveň, která bude postačovat pro úspěšné přijímání přenášených dat, avšak za předpokladu, že jinak bude natolik nízká, aby minimalizovala rušení blízkých stanic nebo dalších uživatelů radiofrekvenčního spektra.

Proto je cílem přihlašovaného vynálezu vyvinout způsob provozování přenosové datové sítě s větším počtem stanic, který vyřeší výše uvedený úkol.

Podstata vynálezu

V souladu s přihlašovaným vynálezem je vyvinut způsob provozování přenosové datové sítě, která obsahuje určitý počet stanic majících schopnost vysílat a přijímat data z jedné stanice do jiné, a tento způsob obsahuje kroky: monitorování údajů o kvalitě cesty mezi danou stanicí a každou další stanicí, se kterou daná stanice komunikuje, přičemž toto monitorování se provádí na každé stanici; zaznamenávání údajů o kvalitě toku odpovídající kvalitě cesty související s každou řečenou další stanicí, přičemž toto zaznamenávání se provádí na každé stanici; a nastavování hodnoty vysílacího výkonu na základě zaznamenaných údajů o kvalitě cesty prováděné na každé stanici, která je ve spojení se zvolenou další stanicí, při vysílání dat do řečené zvolené další stanice, čímž se zvyšuje pravděpodobnost vysílání dat do řečené zvolené další stanice na optimální úrovni výkonu.

• » · • ···!

φ Φ · · Φ «

-2« · · * • · · ·

Φ · · >

• · « ·

Monitorování údajů ο kvalitě cesty mezi stanicemi může zahrnovat monitorování nejméně jedné z charakteristik kanálu mezi stanicemi, mezi které patří zeslabení toku dat, fázové zkreslení, časové zpoždění, Dopplerův posuv a unikání toku přenášeného po několika drahách.

Tento způsob výhodně zahrnuje vysílaní údajů o kvalitě cesty, která odpovídá kvalitě cesty mezi první a druhou stanicí při přenášení jiných dat mezi stanicemi, takže údaje o kvalitě cesty zaznamenávané na první stanici se vysílají do druhé stanice pro účely použití v této druhé stanici a naopak.

Údaje o kvalitě cesty stanice, která přijímá data, se může vypočítávat na základě porovnávání měřeného výkonu přijímaného sdělení s údaji ve sdělení, jež indikují jeho vysílací výkon.

Stanice, která přijímá takové údaje o kvalitě cesty, bude výhodně porovnávat přijímané údaje o kvalitě cesty s příslušnými uloženými údaji o kvalitě cesty a bude vypočítávat korekční hodnotu kvality cesty z rozdílu mezi přijímanými a uloženými hodnotami, přičemž korekční hodnota kvality cesty bude využívána pro seřizování přenosového výkonu při přenášení dat do stanice, která vyslala údaje o kvalitě cesty.

Korekční faktor kvality cesty lze vypočítávat na základě odvozování rychlostí změny dat z určitého počtu výpočtů korekčních faktorů kvality cesty.

Poměr změny dat se může prognosticky využívat pro seřizování přenosového výkonu pri vysílání dat do stanice, u které se po nějakém čase detekuje změna korekční hodnoty.

Způsob může zahrnovat monitorování šumu pozadí/rušení přenosu dat odesílaných z vysílací stanice, kdy toto monitorování se provádí v přijímající stanici, a seřizování hodnoty vysílacího výkonu prováděné ve vysílající stanici, která vysílá data do přijímající stanice, čímž se udržuje poměr požadovaného signálu k šumu v přijímající stanici.

Způsob může zahrnovat seřizování poměru dat datových zpráv vysílaných z první stanice do druhé stanice podle hodnoty vysílacího výkonu, který se nastavuje na první stanici, a požadovaného poměru signálu vůči šumu ve druhé stanici.

Způsob může rovněž zahrnovat seřizování délky paketů datových zpráv vysílaných z první stanice do druhé stanice podle hodnoty vysílacího výkonu, který se nastavuje na první stanicí, a požadovaného poměru signálu k šumu ve druhé stanici.

- 3 « 9 9 9 9 9 • * · · *«··· • · * 9 · «··· · · «· * • 9 · 9 • · · ·

V · · « ♦ · ··

Každá stanice výhodně monitoruje vysíláni dalších stanic pro účely získáváni údajů o kvalitě cesty a údaje o šumu pozadí/rušem z těchto stanic tak, aby první stanice, která monitoruje přenos ze druhé stanice, jež se nachází v dosahu první stanice, do třetí stanice, jež se nachází mimo dosah první stanice, mohla získávat údaje o kvalitě cesty a šumu pozadí /rušení týkající se třetí stanice.

Způsob výhodně zahrnuje vhodnou volbu stanice pro vysíláni dat do této stanice podle údajů o kvalitě cesty a údajů o šumu pozadí/rušem související s touto stanicí.

Podle přihlašovaného vynálezu je vyvinuto komunikační zařízení, které může pracovat jako stanice v síti obsahující určitý počet stanic, jež mohou vzájemně vysílat a přijímat data od jedné stanice do další, kdy toto zařízení obsahuje prostředky vysílače, které jsou upraveny pro vysílám dat do zvolených stanic; prostředky přijímače, jež jsou upraveny pro přijímání dat vysílaných z jiných stanic; měřicí prostředky pro měření síly signálu provádějící měření výkonu přijímaných vysílání; procesorové prostředky pro zaznamenávání údajů o kvalitě cesty odpovídající kvalitě cesty, která se vztahuje k dalším stanicím; a ovládací prostředky pro seřizování výstupního výkonu vysílače podle kvality cesty mezi tímto zařízením a řečenou cílovou přijímací stanicí.

Procesorové prostředky jsou výhodně sestaveny tak, aby prováděly výpočty kvality cesty na základě porovnáváni dat v přijatých vysíláních ve vztahu k jejich vysílacímu výkonu a/nebo na základě porovnávání předtím naměřené kvality cesty s měřeními provedenými s použitím měřicích prostředků pro měření síty signálu.

Procesorové prostředky jsou výhodně sestaveny tak, aby monitorovaly nejméně jednu z charakteristik kanálu mezi stanicemi, mezi které patří zeslabení toku dat, fázové zkreslení, časové zpoždění, Dopplerův posuv a zeslabování toku přenášeného po několika drahách.

Procesorové prostředky jsou výhodně sestaveny tak, aby vytahovaly údaje o kvalitě cesty u přijímaných vysílání pro účely porovnávání údajů o kvalitě cesty se změřeným výkonem přijatých vysílání a pro účely vypočítávám korekčního faktoru kvality cesty u rozdílu mezi nimi, přičemž ovládací prostředky využívají korekční faktor kvality cesty při seřizováni výstupního výkonu vysílače.

Procesorové prostředky mohou být upraveny pro odvozování rychlosti změny dat od určitého množství výpočtů korekčního faktoru kvality cesty pro účely vyrovnávám rozdílů v kvalitě cesty mezi stanicemi.

.4• · 9 9 · ·

9 9 9 99999 * · · · · · 9 9 9 99 9 9 9

Procesorové prostředky jsou výhodně uspořádány pro prognostické využívání rychlosti změny dat při seřizování vysílacího výkonu tehdy, když se má po čase změnit vysílání dat do stanice, v níž je detekována korekční hodnota kvality cesty.

Procesorové prostředky jsou výhodně uspořádány pro ukládání údajů o kvality cesty v případě každé stanice z určitého počtu stanic a pro nastavování hodnoty výchozího vysílacího výkonu tehdy, když se zahajuje komunikování s kteroukoli stanicí z určitého počtu stanic v souladu s příslušnými uloženými údaji o kvalitě cesty.

Procesorové prostředky jsou výhodně upraveny pro monitorování vysílání dalších stanic pro účely získávání údajů o kvalitě cesty a údajů o šumu pozadí/rušení z těchto stanic tak, aby toto zařízení mohlo podle potřeby volit další stanici pro vysílání dat do této stanice v souladu s kvalitou cesty a/nebo údaji o šumu pozadí/rušení, jež s touto stanicí souvisejí.

Přehled obrázků na výkrese

Nyní bude proveden popis přihlašovaného vynálezu s odkazem na připojená vyobrazení, na nichž:

obr. 1 je schéma komunikační sítě s větším počtem stanic, která znázorňuje jak odchozí stanice může vysílat data přes určitý počet mezilehlých stanic do cílové přijímací stanice;

obr. 2A až 2E tvoří dohromady zjednodušené postupové schéma, které graficky znázorňuje činnost na základě způsobu podle přihlašovaného vynálezu;

obr. 3 až 6 jsou bloková schémata zařízeni, které je použitelné pro uplatňování tohoto vynálezu; a obr. 7 až 9 jsou postupová schémata předvádějící podle příslušnosti postup upravování výkonu, poměru modemových dat a délky paketu prováděný v souladu s přihlašovaným vynálezem.

Příklady provedení vynálezu

Síť, která je schematicky znázorněna na obr. 1, obsahuje určitý počet stanic, kdy každá z těchto stanic má kombinovaný vysílač a přijímač, který má schopnost přijímat a vysílat data z některé jiné stanice v dosahu. Komunikační síť tohoto druhu popisuje mezinárodní patentová • · · · ·

• · · · · · ·

- 5 přihláška číslo WO 96/19887, jejíž obsah je zde zahrnut ve formě odkazu. Stanice této sítě udržují vzájemné spojení mezi sebou s použitím zkušební metodiky, kterou popisuje mezinárodní patentová přihláška Číslo PCT/GB98/01651, jejíž obsah je zde rovněž zahrnut ve formě odkazu.

Ačkoli způsob a zařízení podle přihlašovaného vynálezu bylo technicky navrženo pro využití ve výše zmiňované komunikační síti, mnělo by být pochopitelné, že se uplatnění přihlašovaného vynálezu neomezuje výhradně na takovou síť a může se používat i v dalších sítích, a to včetně konvenčních buňkových nebo hvězdicových sítí nebo dokonce i v obousměrné komunikační situaci mezi první a druhou stanicí.

Na obr. 1 je vidět, že odchozí stanice A může komunikovat spětí „sousedními“ stanicemi B až F a vysílá data do cílové stanice O přes mezilehlé stanice Β, I a M.

Vysílá-li kterákoli ze stanic data do některé jiné stanice, je nezbytné, aby použitý vysílací výkon postačoval pro umožnění úspěšného přijetí vysílaných dat v přijímací stanici. Aby se předešlo zbytečné spotřebě energie a rušení ve vztahu k dalším stanicím v rámci sítě nebo jiným komunikačním systémům v obecném smyslu, vyvstává nutnost minimalizování používaného vysílacího výkonu.

Problém nastavování optimálního vysílacího výkonu komplikují změny kvality cesty mezi stanicemi, které se mohou výrazně zhoršovat zejména v případě stanic, které sc pohybují ve vzájemném vztahu k sobě.

V této patentové přihlášce používaný výraz „kvalita cesty¹¹ zahrnuje zeslabení cesty (zkušení odborníci v této oblasti techniky rovněž používají výraz „zeslabeni přenosu“nebo „útlum cesty“), což je míra výkonu, která se ztrácí při vysílání signálu z jednoho bodu do jiného prostřednictvím konkrétního komunikačního prostředku. Avšak tento výraz rovněž zahrnuje další parametry přenosové cesty mezi dvěma stanicemi, jako jsou charakteristiky fázového zkreslení, časového zpoždění, Dopplerova posuvu a zeslabování toku přenášeného po několika drahách, které by mohly ovlivňovat vysílací výkon, jenž se vyžaduje pro úspěšný přenos mezi dvěma stanicemi.

Přihlašovaný vynález řeší tento problém vyvinutím způsobu a zařízení pro soustavné monitorování kvality toku mezi stanicemi a seřizování vysílacího výkonu, který slouží pro přenos dat při použití právě takového výkonu, jenž zajistí úspěšné přijetí vysílaných dat bez * ·

-6« · · · • » · · * · · • * · · · · · · »·«· ··· «· · ·· «· vynaložení většího vysílacího výkonu, než je potřebné. Navíc lze seřizovat další přenosové parametry, jako je vyrovnávání přenosových charakteristik a kódování vysílaných signálů, což se provádí s cílem zvýšení pravděpodobnosti úspěšného příjmu.

Při přijímání datového souboru ze vzdálené stanice se v přijímající stanici provádí měření výkonu nebo síly signálu přijímaného vysílání. Toto je známo jako hodnota „Indikátoru síly přijímaného signálu“ (zkratka „RSSI“ podle anglicky formulovaného výrazu „Received Signál Strength Indicator) přijímaného vysílání. V datovém paketu ze vzdálené stanice jsou obsažena data, jež odpovídají údajům o síle vysílání, kterou použila vzdálená stanice. Na základě toho může místní stanice vypočítat zeslabení cesty (tj. zeslabení přenosu nebo útlum cesty) mezi dvěma stanicemi odečítání místně naměřené hodnoty RSSI od hodnoty vysílacího výkonu vkterémkoh paketu. Kdykoli místní stanice odpoví na zkušební signál ze vzdálené stanice, pak bude vždy indikovat zeslabení cesty tak, jak bylo toto zeslabení cesty vypočítáno v datovém paketu obsahujícím odpověď. Podobně místní stanice ví, že jakékoli do ní adresované datové pakety budou obsahovat data odpovídající údajům o zeslabení cesty, které vzdálená stanice naměřila od nejčerstvějšího zkušebního signálu, jenž vzdálená stanice přijala od místní stanice.

Místní stanice bude porovnávat své výpočty týkající se zeslabení cesty s údaji týkajícími se zeslabení cesty, jež byly přijaty od vzdálené stanice, a využije takto zjištěné rozdíly hodnot zeslabení cesty pro určování korekčního faktoru, který se uplatňuje při vysílání dat do vzdálené stanice, takže řečená místní stanice upravuje svůj výstupní výkon na optimální úroveň nebo pokud možno co nejblíže k ní.

Poprvé, kdy místní stanice přijme relaci ze vzdálené stanice, použije korekční faktor :

Cesta_Knr Vzdálené zeslabení cesty - Místní zeslabení cesty poté:

CestaKo, = Cesta_Kor + (((Vzdálené zeslabení cesty - Místní zeslabení cesty) + CestaK«)/2) Cestaicr) kde maximální seřízení provedené na CestaKor je v obou případech 5 dB nahoru nebo dolů.

Cesta_Kor může mít maximum pouze ± 30dB.

• · « · · · · ♦ · * • · «« ·»···· *· · • · · · · · · · · «·« ··» »· · ·* · *

-7Místní stanice přidává korekční faktor k měřenému zeslabení cesty, který sama změřila, a tím generuje korekční hodnotu zeslabení cesty, která je použitelná při určování toho, jaká síla bude použita pro odpověď vzdálené stanici. Avšak hodnotou zeslabení cesty, kterou místní stanice umisťuje do záhlaví paketu, je hodnota zeslabení cesty bez korekce, přičemž tuto hodnotu zeslabení cesty bez korekce měn řečená místní stanice.

Pokud místní stanice neobdrží přímou odpověď ze vzdálené stanice po deseti přenosech, pak musí zvýšit svou hodnotu Cestan^ o 5 dB na maximum + 10 dB. Důvodem pro toto opatření je předejití poklesu pod prahovou hodnotu šumu vzdálené stanice. (Hodnota Cestaopr se přidává k naměřené hodnotě zeslabení toku. Takto seřízení zeslabení cesty se následně používá pro určování požadovaného vysílacího výkonu. Menší hodnota Cestaopr bude odpovídat menšímu vysílacímu výkonu. Je-li hodnota Cestaopr příliš nízká nebo dokonce záporná, pak může být vysílací výkon příliš nízký na to, aby dosáhl na vzdálenou stanicí. Proto je nutné zvyšovat hodnotu Cestaopr v 5dB krocích do té doby, než bude detekována odpověď ze vzdálené stanice).

Místní stanice rovněž nebude zvyšovat svůj vysílací výkon o více než 10 dB nad normální úroveň. Tím se má předejít zaplavení jiných stanic v případě, že existuje chyba v přijímači vzdálené stanice. Pokud však místní stanice neobdrží odpověď, pak může maximální seřízení jít až na 30 dB nad normální úroveň.

Pokud se hodnota RSSI vzdálené stanice identifikuje, pak se hodnota zeslabení cesty v záhlaví datového paketu nastavuje jako 0 (nula). Stanice nebude provádět žádné seřizování svého korekčního faktoru zeslabení cesty buď tehdy, je-li vzdálené zeslabení cesty v záhlaví nula, nebo tehdy, je-li identifikována její místní hodnota RSSI.

Existuje-li výpočet zeslabení cesty a opravného faktoru CestaR_Or. může místní stanice následně určit výkon, který se vyžaduje pro zpětné vysílám do vzdálené stanice. Vzdálená stanice rovněž včleňuje do každého paketu, který odesílá, hodnoty pozadí RSSI pro současný, předcházející a příští modem. Místní stanice bude využívat korekční zeslabení cesty a vzdálené pozadí RSSI pro určování toho, jaký výkon bude použit pro vysílání odpovědi.

Každá stanice má minimální úroveň poměru signálu vůči šumu (S/N), který se bude snažit udržovat v případě každého modemu. Předpokládá se, že požadovaný poměr signálu vůči šumu všech stanic v síti je stejný. Místní stanice nastaví úroveň výkonu pro její vysílání tak,

-8• · »·«· · ·· · « · ·· ♦···· · a v • 4 ··· ···· ···· 444 4· · ·· ·· aby vzdálená stanice přijímala toto vysílání při existenci správného poměru S/N. Má-li místní stanice dodatečná data k odeslání nebo může-li pracovat při vyšším poměru dat, pak může být požadovaný poměr S/N různý.

Príldad 1

Ί'χ výkon vzdálené stanice : 40 dBm

Pozadí RSS1 vzdálené stanice : -120 dBm Zeslabení cesty vzdálené stanice : 140 dB

Požadovaný S/N místní stanice : 25dB Zeslabení cesty místní stanice : 130 dB

CestaKor ⁼ Vzdálené zeslabení cesty - Místní zeslabení cesty (předpokládá se provádění prvního výpočtu) = 140 -130 = 10 dB

Korekce zeslabení cesty

Místní Tx výkon = Místní zeslabení cesty + Cesta_yn, =130 + 10 - 140 dB = Vzdálený RSSI + Požadovaný S/N + + Korigované zeslabení toku = -120 + 25 + 140 dBm

Z uvedeného příkladu lze vyvodit, že místní stanice musí použít Tx výkon 45 dBm, aby dosáhla vzdálený poměr S/N mající hodnotu 25 dB. Pokud může místní stanice nastavovat svůj výkon pouze v 10 dB krocích, pak musí provést seřízení svého výkonu až k dalšímu kroku, což je 50dBm.

Na obr. 7 je předvedeno souhrnné grafické provedení vývojového diagramu, který znázorňuje postup seřizování výkonu.

α · * t • 9·99 * 9

9 • 9 999 9999

9999 999 99 9 99 99

-9Stanice může mít jeden nebo více než jeden modem. Každý modem pracuje s rozdílnou rychlostí přenosu dat. Všechny však pracují na stejném kanálu, tj. frekvenci a/nebo médiu. Proto tehdy, když stanice mění kanály, budou všechny modemy k dispozici na novém kanálu. Avšak kanál může mít minimální a/nebo maximální rychlost přenosu dat, která je k danému kanálu přidělena. Jako příklad lze uvést, že, je-li stanice na 80 kb/s zkušením kanálu (80 kb/s -80 tisíc bitů za sekundu), pak nemůže používat rychlosti přenosu dat nižší než 80 kb/s. Proto na tomto kanálu nelze používat 8 kb/s modem. Stejným způsobem může 8 kb/s zkušební kanál mít maximální šířku pásma 80 kb/s, v důsledku čehož použití 800 kb/s modemu není na tomto kanálu možné.

Provádí-lí stanice zkušební provoz na zkušebním kanálu, pak používá takovou rychlost přenosu dat, která je k takovému kanálu přidělena. V takovém případě bude vždy provádět zkoušku na tomto kanálu a bude používat výkon, který se vyžaduje pro udržování 5 sousedů.

Když místní stanice odpovídá na zkoušku vyslanou ze vzdálené stanice nebo když odpovídá na datový paket ze vzdálené stanice, tak při odpovědi vždy usiluje o využití optimálního modemu.

Stanice bude vždy usilovat o odpověď při využití nejvyšší rychlosti přenosu dat, jak je to jen možné. Nejvyšší rychlost přenosu dat bude určována maximálně přípustnou rychlostí přenosu dat pro daný kanál a vzdáleným poměrem S/N na modem disponující takovou rychlostí přenosu dat.

Jestliže stanice může používat vyšší rychlost přenosu dat na daném kanálu, pak bude určovat vzdálený S/N pro takovou přenosovou rychlost. Pokud může dosáhnout takový požadovaný poměr S/N, pak bude používat vyšší rychlost přenosu dat. Na druhé straně je však potřebné poznamenat, že, jsou-li provozní podmínky špatné a stanice nemůže dosáhnout požadovaný poměr S/N, pak stanice zůstane u momentální rychlosti přenosu dat. Jsou-li provozní podmínky velmi špatné a stanice nemůže udržovat momentální přenosovou rychlost, pak může v reakci na takové podmínky dokonce volit nižší rychlost přenosu dat, pokud to kanál umožní. Stanice bude používat nižší rychlost přenosu dat pouze tehdy, bude-li dosažen poměr S/N, který vyhovuje pro nižší rychlost přenosu dat. Pokud stanice nemůže používat nižší rychlost přenosu dat a současně je na nejnižší rychlosti přenosu dat, která je k dispozici, pak bude stanice nadále usilovat o udržení spojení. Avšak v situaci, kdy je k dispozici nižší rychlost přenosu dat, ale stanice nemůže tuto rychlost přenosu dat použít na momentálním kanálu.

• 9 « « « 9 9 9 9

9999 99 99 9 · 999 9999

9999 999 99 9 «« 99

- 10nebude tato stanice odpovídat vzdálené stanici. Toto bude nutit vzdálenou stanici k tomu, aby hledala kanál s nižší rychlostí přenosu dat.

Jako shrnutí uvedených skutečností lze uvést následující:

• Stanice přepíná na následující modem tehdy, když poměr S/N následujícího modemu vyhovuje požadovanému poměru S/N a maximální rychlost kanálu modemu umožňuje použití následujícího modemu.

* Stanice přepíná na předchozí modem tehdy, když poměr S/N momentálního modemu je nižší než požadovaný poměr S/N a poměr S/N předchozího modemu vyhovuje požadovanému poměru S/N a minimální rychlost kanálu modemu umožňuje použití předchozího modemu.

Na obr. 8 je předvedeno souhrnné grafické provedení vývojového diagramu, který znázorňuje postup seřizování rychlosti přenosu modemu.

Když stanice odpovídá další stanici, tak vždy usiluje o vyslání takového objemu dat, jak je to jen možné. Mezi faktory, které omezují délku paketu patří mezery mezi zkouškami, maximální vysílací výkon a přípustná doba trváni přenosu na datovém kanálu,

V prototypovém systému je základní délka paketu 127 bytů (slabik). Toto je nejmensí délka paketu, která umožňuje spolehlivý přenos dat mezi dvěma stanicemi. (Automaticky se předpokládá, že jde o posílání dat. Pokud stanice neposílá žádná data, pak paket bude vždy menší než 127 bytů).

Stanice bude používat základní délku paketu v případě velmi špatných podmínek dokonce i tehdy, když má větší objem dat k odeslání. Jestliže stanice posílá takový paket do vzdálené stanice, která má zhoršený šum pozadí nebo je příliš daleko, pak bude tudíž schopna odpovídat při nejnižším rychlosti přenosu dat (8 kb/s) a maximálním výkonu.

Jestliže stanice může dosahovat vzdálený poměr S/N lépe než základní hodnotu (tj. požadovaný poměr S/N pro 8 kb/s), pak může zahájit používání delších paketů na základě následujících rovnic :

V případě desetinásobně zvýšeného baudového poměru bude stanice násobit délku paketu faktorem Z, (Je typické, že Z = 4).

Násobitel pro délku paketu - Z^lo8p0, kde „X“ je Baud 2 / Baud 1.

V případě 10 dB zvýšení poměru S/N násobte délku paketu Y. (Je typické, že Y = 2).

Násobitel pro délku paketu = y^w/1(\ kde „W“ je přídavný S/N, který je k dispozici.

• * · » · · »«· • · · · «···««· ·· · • · · · · · · · «·«« ·«· ·· · ·♦ ··

-11 Hodnoty pro Z a Y je pevně stanovují pro celou síť. Typickými hodnotami pro Z a Y jsou podle příslušností 4 a 2.

Příklad 2

Jestliže stanice může odpovídat rychlostí přenosu dat 80 kb/s při požadovaném poměru S/N pro 80 kb/s, pak taková stanice bude používat maximální délku paketu, kterou lze vyjádřit výpočtem : 127 krát 4^Ιϋ«^{(8ΟΟθΰ/8Ο(Χ)}’ =127 krát 4 = 508 bytů (slabik). I v případě, kdy stanice nemůže paket naplnit, bude stále používat výkon, který je potřebný pro dosažení požadovaného poměru S/N.

Příklad 3

V případě, kdy stanice může odpovídat při 15 dB nad poměrem S/N požadovaným pro 80 kb/s, bude používat maximální délku paketu, která se určuje podle následujícího výpočtu : 127 krát 4¹^⁸⁰⁰⁰⁰^ krát 2^15/1° - 127 krát 4 krát 2,83 - 1437 bytů (slabik). Pokud stanice nemůže paket naplnit, pak snižuje svůj vysílací výkon na úroveň, která se vyžaduje pro momentálně použitou délku paketu. Jako příklad lze uvést to, že, má-li stanice k odeslání do jiné stanice pouze 600 bytů, ačkoli by mohla použít délku paketu 1437 bytů, pak seřídí svůj Tx výkon na úroveň mezi požadovaným S/N a 15 dB nad požadovaným S/N na základě obrácené rovnice Y^WA0 za účelem určení, jaká hodnota přídavného výkonu se vyžaduje pro zvýšení nad požadovaný poměr S/N.

Je důležité poznamenat, že, ačkoli stanice může používat větší délku paketu na základě disponování s poměrem S/N a rychlostí přenosu dat, může docházet o omezování délky paketu v důsledku průběhu zkušebních intervalů. Jestliže je například zkušební interval na 8 kb/s kanálu 300 milisekund a maximální délka paketu založená na disponování s poměrem S/N 600 bytů (který se přenáší 600 milisekund při 8 kb/s), lze vypozorovat, že vzniká nutnost použití délky paketu méně než 300 bytů, neboť za původně uvedených okolností by jiné stanice mohly paket poškodit tehdy, když provádějí zkoušky.

Při usilování o určení maximální délky paketu založené na frekvenci zkoušek se musí brát v úvahu jistý počet faktorů. Mezi tyto faktory patří : Zpoždění Tx (čas potřebný pro nastavování vysílacího výkonového zesilovače a pro nastavování vzdáleného přijímače), « · · · · · · · · * • · · · · ···· ♦ · · φ · • · * · · · · · · ««»» ··· ·· · ·« ··

- 12simulační zpoždění modemu (délka synchronizační posloupnosti modemu), zpoždění ph změně směru přenosu (Čas pro přepínání procesoru z Rx do Tx, tzn. zpracovávání dat) a přenosové zpoždění (čas, vjehož průběhu signál postupuje skrze médium).

Určování maximální délky paketu založené na poměru zkoušek se provádí s použitím následující rovnice :

Max, délka (ms) = Zkušební interval mínus zpoždění Tx mínus synchronizační zpoždění modemu mínus zpoždění ph změně přenosu mínus přenosové zpoždění

Délku v bytech (slabikách) lze tudíž určit takto :

Max, délka (bvtv) = Datový poměr děleno 8 krát Max, délka (sekundy)

Příklad 4

Zkušební interval na 8 kb/s kanálu je 300 milisekund. Zpoždění Tx je 2 milisekundy, synchronizační zpoždění modemu je 2 milisekundy, zpoždění ph změně směru přenosu je 3 milisekundy a přenosové zpoždění je 8 milisekund (horší phpad stanice vzdálené 1200 km).

Max, délka (ms) = Zkušební interval mínus Zpoždění Tx mínus Zpoždění ph změně směru přenosu mínus Přenosové zpoždění

- 300 - 2 - 2 - 3 - 8 ~ 285 ms

Max, délka (byty) = Rychlost přenosu dat děleno 8 krát Max, délka (sekundy) = 8000 : 8 x 0,285 = 285 bytů

Na obr. 9 je předvedeno souhrnné grafické provedení vývojového diagramu, který' znázorňuje postup upravování délky paketu.

Nyní následuje tabulka uvádějící podrobnosti o formátu zkušebních a datových paketů, které se používají v síti podle přihlašovaného vynálezu ;

- 13 • * * * « · · » · · • « ·· <····· φ · » 9 • · · · · · ♦ · · ·*»· «·» «· « ·«

Formát zkušebních a datových paketů

Proměnná hodnota	Bit délka	Možnosti
Úvod. synchro. skupina	64	Synchronizační posloupnost modemu (101010101010 atd.....)
Synchronizace 1	8	První synchronizační znak používaný pro uzamčení Zilogu
Synchronizace 2	8	Druhý synchronizační znak používaný pro uzamčení Zilogu
Synchronizace 3	8	Třeli synchronizační znak prověřovaný softwarem
Délka paketu	ló	Délka paketu od synchronizace 3 do poslední CRC
Ověření délky	8	Ověření délky paketu = Délka paketu MSB XOR LSB
Verze protokolu	8	Verze protokolu
Typ paketu	8	Typ paketu (např. zkušební, datový, klíčový atd.)
Identifikace vysílače	32	Identifikace vysílající stanice
Identifikace přijímače	32	Identifikace přijímající stanice (0 ~ vyslání výzvy)
Číslo paketu	16	Číslo paketu
Úprava Tx výkonu	8	Momentální výkon vysílající stanice v dBm
Úprava Tx zeslabení toku	8	Zeslabení cesty měřené na vysílající stanici v dB
Úprava Tx aktivity	4	Momentální úroveň aktivity vysílající stanice
Úprava Tx antény	8	Momentální konfigurace antény vysílající stanice
Upr.Tx pozadí RSSI-1	8	RSSI vysílající stanice v dBm -> Momentální modem -1
Úprava Tx pozadí RSS1	8	RSSI vysílající stanice v dBm -> Momentální modem
Úpr. Tx pozadí RSSI + 1	8	RSSI vysílající stanice v dBm -> Momentální modem + 1
Úpr. Tx šumové špičky	8	Vrcholová frekvence & úroveň na vysílající stanici
Úprava Rx aktivity	4	Požadované úroveň aktivity přijímací stanice
Úprava Rx kanálu	8	Požadovaný Rx & Tx kanál pro přijímající stanici
Záhlaví CRC	16	16 bitová CRC pro data záhlaví
Směrov. návěstí sousedů	8	Bit 0 - v provozu, Bit 1 - brána. Bit 2 - ověřovací autorita
Délka dat sousedů	ló	Délka směrovaných dat v bytech -3 + 4 (aktualizace) + identifikace x 6
Aktual. software sousedů	32	Aktualizace verze softwaru (16) a číslo bloku (16)
Data sousedů	X	Sousedé x (32 (identifikace) + 8 (potřebný Tx výkon) + 4 (potřebný modem) i 4 (návěsti)
Data paketu CRČ	X _	32 bitová CRC pro celý paket včetně záhlaví

Úvodní synchronizační skupina:

foto je synchronizační posloupnost modemu, která obsahuje střídání čísel 1 a 0.

• * »··* > · · * • · · · · ··♦· · · · « · • * » · · · · · · ···· ··· ·· · ·· ♦ ·

-14Synchronizace 1 až synchronizace 3 :

Toto jsou tři synchronizační znaky, které se používají pro účely detekování začátku platného paketu.

Délka paketu;

Toto je celková délka paketu od synchronizace 3 až k a včetně posledního bytu CRC. Maximální délka paketu, která je povolená na zkušebním kanálu, se určuje na základě frekvence provádění zkoušek, což znamená, že stanice nemůže posílat paket, ktetý je delší (měřeno veličinou času) než časová mezera mezi zkouškami na zkušebním kanálu. Maximální délka paketu, která je na zkušebním kanálu povolena, se určuje na základě časového úseku, v jehož průběhu může stanice setrvávat na datovém kanálu.

Prověření délky:

Toto se používá pro prověřování proměnné délky paketu, aby se předcházelo jakýmkoli příjmům paketů s neplatnou délkou.

Verze protokolu:

Toto se používá pro prověřování toho, která verze protokolu je použita. Jestliže software nemůže verzi protokolu podpořit, je paket ignorován.

Typ paketu :

Toto definuje typ paketu, ktetý je určen k odeslání. Další paket bude přímo následovat momentální paket tehdy, jestliže je zadán nejvýznamnější platný bit.

Identifikace příjmu :

Toto je identifikace stanice, najejíž adresu se paket odesílá.

Identifikace vyslání:

Toto je identifikace stanice, která momentálně odesílá příslušný paket.

Číslo paketu :

Ke každému vysílanému paketu se přiděluje pořadové číslo. loto číslo se žádným způsobem nepoužívá v protokolu. Toto číslo je hlavně určeno pro informační potřeby technické *

φφφφ ···

- 15 • · · » * φ · « • · · ··» !> » f f Φ • · · Φ · « · •Φ · ·· ΦΦ obsluhy systémů. Vždy, když se na stanici znovu nastavují výchozí parametry, je počáteční číslo paketu voleno nahodile.

Úprava Tx výkonu:

Momentální výkon vysílající stanice je dán jako absolutní výkon v dBm v rozsahu od mínus 80 dBm do plus 70 dBm. (pole umožňuje nastavování hodnot od mínus 128 dBm do plus 127dBm).

Tx zeslabení toku:

Toto ke kvalita toku, která se měří na vysílající stanici. Zeslabení cesty = (Vzdálený Tx výkon mínus místní RSSI) předchozího vysílání přijímající stanice. Hodnota 0 se používá pro indikování toho, že hodnota RSSI vysílající stanice byla vnořme. Kvalita cesty se používá jako korekční faktor přijímající stanice, který v další relaci tato přijímající stanice vysílá do původně vysílající stanice.

Úprava Tx aktivity:

Toto je úroveň aktivity vysílající stanice, která se měří podle následujícího návodu : Aktivita = watty krát čas děleno (šířka pásma krát úspěšnost), kdy po určité době se provádí výpočet průměru.

Úprava Tx antény:

Toto indikuje skutečnost, jakou anténní konfiguraci vysílající stanice momentálně používá. Tx a Rx anténa tvoří kompletní anténní systém, který obsahuje popis každé z 255 možných konfigurací.

Úprava Tx pozadí RSSI:

Toto je momentální pozadí RSSI ve vysílací stanici pro modem, který je momentálně na vysílání. Tento indikátor má přiděleny hodnoty od mínus 255 dBm do mínus 1 dBm. Vyslaná hodnota je ansolutní hodnotou RSSI a přijímající stanice musí násobit tuto hodnotu koeficientem mínus 1, aby získala správnou hodnotu v dBm. Hodnota 0 se používá pro indikování toho, že kanál není k dispozici nebo je větší než 0 dBm nebo se rovná 0 dBm. Hodnota 0 dBm není použitelná pro účely korekce.

• · φ φ * · ·

- 16φ φ φ • φφ · • · φ ·· φ φ φ φ φ φ » φ φ φ φ φ φ φ φ φφ

Uprava Τχ pozadí RSSI - 1 :

Totéž jako v posledním odstavci s výjimkou toho, co souvisí s předchozím modemem. Úprava Tx pozadí RSSI + 1:

Totéž jako v posledním odstavci s výjimkou toho, co souvisí s příštím modemem.

Tx vrcholový šum :

Spodní 3 bity pro frekvenci špiček v Hz, 0 = ani jeden, 1,5,10,50,100,500 &>500 a dalších 5 bitů pro amplitudu špiček v dB.

TJprava Rx aktivity:

Má-lí stanice vysokou úroveň aktivity a ruší-li jiné stanice, budou takové jiné stanice používat toto pole pro vynucování poklesu úrovně aktivity řečené aktivní stanice. Vyžaduje-li určitý počet stanic pokles aktivity, pak rušící stanice bude reagovat poklesem své aktivity. Pokud žádná stanice nebude takový pokles požadovat, aktivní stanice zahájí pomalé zvyšování úrovně své aktivity. Bude-li tudíž stanice ve velmi vzdálené oblasti, pak bude udržovat úroveň aktivity v důsledku úsilí o zajištění spojení s dalšími oblastmi. V případě velmi frekventované oblasti budou další stanice udržovat svou aktivitu na nižší úrovni.

Ve výhodných provedeních tohoto vynálezu bude stanice vždy usilovat o udržování pěti sousedů tak, aby další stanice neměly potřebu vyžadovat na řečené stanici snížení její aktivity. Avšak tento znak je uplatňován v případech, kdy stanice nemohou snižován jejich výkon nebo jakkoli jinak zvýšit jejich datový poměr, přestože nadále dochází k rušení s příliš velkým počtem dalších stanic.

Úprava Rx kanálu :

Předpokládá možnost použití 255 předem určených kanálů. Tyto kanály jsou nastaveny pro celou síť. Každý kanál bude mít přidělen režim zkoušek (tento režim zkoušek lze vypnout, čímž se vytváří datový kanál). Každý kanál bude rovněž mít přidělenu minimální rychlost přenosu dat. Kanály budou mít určeny Tx a Rx frekvence. Kanály mohou být definovány jako jiná média, a to například Satelit, Diginet, ISDN atd.

φ φ φφφφ φφφφ φ φ · · * φφφ· · φ · · φ φ φ φφφ φφφφ «φφφ φφφ φφ · φφ φφ

- 17Vvsí lající stanice bude vyžadovat, aby další stanice provedla přepnutí na datový kanál (například na základě vypnutí zkušebního poměru) tehdy, když posílá do přijímací stanice více dat, než je možné obsáhnout v délce paketu, která je povolena pro zkušební kanál.

Záhlaví CRC:

Toto je 16 bitové CRC ověřování pro data záhlaví. Je to součet všech bytů v záhlaví. Ověřuje se pouze tehdy, když dojde k selhání CRC paketu. Toto slouží jako prostředek určování skutečnosti, která stanice posílá paket. Jestliže dojde k tomu, že CRC paketu selže, avšak CRC záhlaví je ověřeno, pak by měla být data obsažení v záhlaví používána opalme, protože CRC záhlaví není velmi přísným prostředkem detekování chyb.

Níže definované „Směrovací pole sousedů“ není zahrnuto v CRC záhlaví, protože se nemusí používat, pokud CRC paketu neprojde. Toto zajišťuje menší náchylnost k chybám při směrování.

Směrovací návěstí sousedů :

Tato návěstí se používají pro účely podpoty směrování. Poskytují dodatečné informace o konkrétní stanici. Průběžně definovanými bity jsou :

Bit 0 - je nastaven, jestliže je tato stanice účastníkem provozu.

Bit 1 - je nastaven, jestliže touto stanicí je brána Internetu.

Bit 2 - je nastaven, jestliže tato stanice plní funkcí ověřovacího zmocněnce.

Bit 3 - je rezervován.

Další 8 bitová slabika by mohla být přidána v případě, kdy by se měla vyžadovat další návěstí.

Délka dat sousedů :

Délka směrovacích dat se uvádí v bytech. Patří kní „Směrovací návěstí sousedů“ a „Délka dat sousedů“ (tj. 3 byty). Další 4 byty se přidávají tehdy, má-li stanice pole „Aktuálního softwaru sousedů“. Dalších 6 bytů se přidává na každého souseda a tyto byty se včleňují do sekce „Data sousedů“. Pokud nějaká „Data sousedů“ existují, pak musí existovat i „Aktuální software sousedů“.

Aktuální software sousedů:

Toto je momentální verze aktualizovaného softwaru, která je k dispozici na řídicí stanici (horních 16 bitů pole), a číslo bloku (dolních 16 bitů pole), jež je k dispozici.

-18 • 4 4 4 4 4 4 4 Β 4

4 4 4 4 4444 4 4 44 4 * 4 444 4444

4444 444 »4 4 44 44

Data sousedů :

Toto je seznam sousedů, pro které má konkrétní stanice směrovací data. Pokaždé, když tato stanice přijme aktualizovaná směrovací data pro stanici, jež jsou lepší než data, která má, bude aktualizovat svá vlastni data a zařadí stanici v tomto seznamu pro svou další zkoušku.

Datová sekce má následující čtyři dílčí pole pro každou stanici na seznamu :

Identifikace stanice:

bitové pole s identifikací sousední stanice.

Požadovaný Tx výkon:

bitové pole indikující kombinovaný nebo přímý Tx výkon, který se požaduje pro dosažení „Identifikace stanice“ z konkrétně dané stanice.

Požadovaný modem:

Modem, který konkrétní stanice požaduje pro dosažení cílové stanice.

Návěstí:

Návěstí poskytující dodatečné směrovací informace pro dosažení cílové stanice. Bit 0 „V provozu“; Bit 2 - „Brána“; Bit 3 - „Prověřovací autorita“; Bit 4 - „Přímý soused“. Poslední bil indikuje, že stanice v seznamuje přímým sousedem konkrétně dané stanice.

Paketová data :

Toto jsou data paketu. Mají jeden nebo více segmentů. Typy těchto segmentů mohou být různé a mohou pocházet nebo být určeny pro každou stanici s idetifikací.

CRC:

Toto je 32 bitové CRC ověření celého paketu. Pokud je toto CRC neplatné, pak se provádí zrušení paketových dat, avšak data záhlaví mohou být uchráněna tehdy, projde-li záhlaví CRC.

Zdokonalený způsob :

Postupový diagram nakreslený na obr. 2A až 2D předvádí postup měření a řízení výkonu a kalibrování, který se provádí v síti znázorněné na obr. 1. Odchozí stanice A měří sílu

- 19• 4 4*44 4 4 4 4 • · 4 4 · «444 · 4 · · 4 • · 4 « 4 4444 «444 444 44 4 44 ·· signálu, který přijímá ze stanice B. Stanice A navíc identifikuje stanici B z jejích vysílacích záhlaví a identifikuje, která stanice je přijímající stanicí a jaká informace se posílá. Poté stanice A čte údaje o vysílacím výkonu a úrovni poměru šumu a rušení obsažené v záhlaví stanice B, na základě čehož odvozuje úroveň výkonu, který stanice B používá při dosahování příslušné přijímající stanice, jakož i spodní hranici místního Šumu/rušení. Následně může stanice A vypočítat kvalitu cesty ze stanice A do stanice B na základě použití naměřené síly svého signálu a deklarované úrovně výkonu stanice B.

Jestliže stanice B odpovídá jiné stanici, jako je stanice C, pak stanice A může vyčíst ze záhlaví stanice B její deklarovanou kvalitu toku do stanice C na základě odvozování informací, které se týkají kolísajících kvalit toku mezi stanicemi B a C a které se získávají jednoduchým monitorováním vysílání stanice B. Vzhledem k tomu, že stanice B deklaruje svůj vysílací výkon v komunikaci se stanicí C v souvislosti se zeslabováním toku deklarovaného stanicí B do stanice C, může navíc stanice A vypočítávat spodní hranici šumu/rušení na stanici C i přes skutečnost, že nemůže „naslouchat“ vysílání stanice C. Na základě schopnosti stanice A provádět monitorování vysílání stanice B tehdy, když stanice B vysílá do stanice C, je možné odvozovat kvalitu toku, požadovanou úroveň výkonu a spodní hranici šumu/rušení jak stanice B tak i stanice C, a to dokonce i tehdy, když je stanice C „mimo dosah“ stanice A.

Provádí-li stanice B zkoušku a neodpovídá žádné jiné stanici, není možné provádět odvozováni jakýchkoli informací týkajících se kvality cesty nebo požadované kvality cesty z jejích vysílání kromě vypočítávání kvality účinnosti cesty z A do B. Jestliže stanice A monitoruje stanici B odpovídající stanici A a čte výpočet kvality cesty do stanice A obsažený v záhlaví stanice B, pak stanice A může porovnávat tuto vypočítanou kvalitu cesty s tím, co bylo vyčteno ze stanice B, a provádí výpočet rozdílu. Stanice A používá tento rozdíl pro účely aktualizování svého průměrného rozdílu kvality cesty. Toto se provádí na základě porovnávání svých výpočtů kvality cesty s výpočty stanice B a získaný rozdíl představuje výsledek rozdílů ve způsobech měření a dalších nepřesností obou stanic.

Avšak v souvislostí s existujícím kolísáním kvality cesty mezi přenosy je možné, že se kvalita toku změní od doby, kdy stanice B vypočítala kvalitu cesty ze stanice A do stanice B, do doby, kdy stanice A provede výpočet kvality cesty ze stanice B do stanice A. Proto lze poměr změny vypočítávat navíc a mimo dlouhodobé rozdílové průměrování, které je výsledkem • · · · é · · · · * • · · · *»···*« · · · • · ·»« · · ♦ ♦ «*«· ·· ·· · *· ··

-20nepřesnosti měření. Tento poměr změny bude způsoben poměrem změny skutečné kvality cesty v důsledku změn šíření vln mezi vysíláními.

Stanice A může rovněž používat úroveň šumu/rušení deklarovanou stanicí B při aktualizování své databáze pro účely indikováni malé rychlosti změny šumu/rušení na základě minulých záznamů na stanici B a také rychlých kolísání, která se mohou projevovat ve spodní hranici šumu/rušení stanice B. Stanice A pak může použít předpovídaná kolísání kvality cesty ze stanice A do stanice B a předpovídaná kolísání rychlosti změny šumu/rušení v zájmu stanovení předpovědi možnosti vysílání do stanice B. Toto se provádí tak, aby byly vybrány periody minimální kvality toku nebo minimální spodní hranice Šumu mezi stanicemi A a B. Protože stanice A shromažďuje data z dalších stanic, jako jsou například stanice B, C, D, E a F, může rozhodovat zda stanice B poskytuje nejlepší možnost nebo zda by se měla zvolit některá jiná z ostatních stanic. Navíc stanice A může volit svou rychlost přenosu dat, délku paketu a vysílací výkon na základě rychlosti změny a průběhu kolísání kvality cesty a šumu/rušení existujícího mezi stanicemi A a B.

Jestliže stanice A volí stanici B pro přenos dat, přijímá zpětné potvrzení ze stanice B a tato informace se dále postoupí podle příslušnosti ze stanice B do dalších stanic. Je důležité poznamenat, že na základě monitorování vysílání ze stanice B má stanice A povědomost o kvalitě cesty ze stanice B do stanice G, Η, I, J, K a dalších stanic, do kterých může stanice B vysílat. S pomocí takového monitorování sbírá stanice A údaje o kohsání kvality cesty mezi stanicí B a dalšími stanicemi a indikace spodní hranice šumu/rušení dalších stanic dokonce i tehdy, když tyto stanice nejsou přímo monitorovány stanicí A. S použitím takového postupu je k dispozici možnost volby vhodné reléové stanice, přičemž v úvahu se nebere pouze první ionosférícký skok, nýbrž dva ionosférické skoky, a dále je k dispozici celková směrovací informace, takže data mohou být účinně směrována k cílové stanici O.

Technické prostředky (hardware);

Obr. 3, 4, 5 a 6 předvádějí základní technické prostředky, které se používají při praktickém uplatňování přihlašovaného vynálezu. Tato vyobrazení odpovídají obr. 8, 9, 10 a 11 výše zmiňované mezinárodní patentové přihlášky číslo WO 96/19887.

Na základě „rozhodnutí“ provést vysíláni určí hlavní procesor 149 úroveň výkonu, rychlosti přenosu dat a použitou délku paketu a odešle tento paket do sériového ovladače 131 a

- 21 • 4 · 4 · 4 · · · · • 4 4 4 4444444 4 4 4

4 4 * · 4 · * 4

4··Ι 444 44 · 44 44 současně přes obvodové rozhraní 147 přepne vysílací/přijímaeí spínač 103 do vysílací polohy a zapne vysílač po uplynutí přijatelného zpoždění. Čip Zilog 131 vyšle paketová data spolu s příslušným záhlavím a CRC ověřením prostřednictvím PN sekvenčních kodérů v blocích 128 nebo 130, které se volí v závislosti na stanovené lychlosti přenosu dat.

Hlavní procesor 149 včleňuje do datového paketu jako jedno z polí informace data odpovídající právě používaného vysílacího výkonu, který je stejný jako vysílací výkon odesílaný do výkonového ovládacího bloku PIC 132, jenž se dále používá pro buzení výkonového řídicího obvodu 141, kteiý dále řídí kontrolu zisku a filtrovací blok 143 dolní propusti. Tento blok dále využívá zpětnou vazbu z výkonového zesilovače 145 pro účely ovládání budičů 144 a 142.

Způsob snímání a ziskové zpětné vazby umožňuje spolehlivé odvozování přesné úrovně výkonu na základě instrukcí z výkonového řídicího obvodu 141.

Před zapnutím výkonového zesilovače se provádí volba vysílací frekvence s použitím syntetizátoru 138, po čemž následuje vyslání instrukcí přes budicí blok 141 do výkonového zesilovače 145 a tento zesilovač se zapíná.

Vyžadují-li se výkonové úrovně, které jsou nižší než minimální výkonová úroveň vytvářená činností výkonového zesilovače 145, pak se může zapínat spínací útlumový blok 102 za účelem zajištění dodatečných 40 dB útlumu. Procesor může tudíž instruovat výkonový zesilovač tak, aby spínal v kombinaci s útlumovým blokem při zajišťování výstupní výkonové úrovně v rozsahu od mínus 40 dBm do plus 50 dBm. Když je zesilovač zapnut, procesor dostává informace z obvodu 101 pro snímání nízkého výkon, které se týkají vzestupného a sestupného výkonu a které se vysílají přes analogový mezičlánek do digitálního konvertoru 146, přičemž hlavní procesor 149 využívá tyto informace pro monitorováni úrovně výkonu vysílání. Tyto informace se poté ukládají do dynamické RAM 150 pro sestavování informací týkajících se vzestupných a sestupných úrovní výkonu, který se ve srovnání a požadovaným výkonem skutečně generuje.

Hodnota výstupního vysílacího výkonu bude ovlivněna účinností ovládací smyčky (bloky 145, 144, 142 a 143) pro řízení vysílacího výkonu a spínacího útlumového bloku 102. Navíc jakákoli nepřesnost sestavení antény 100 bude mít rovněž za následek změny projevující se sestupem nebo vzestupem výkonu. Příslušný výstupní výkon, který se skutečně vyžaduje pro různé úrovně, se může ukládat do RAM procesoru, který sestavuje tabulku poskytující srovnání

Β · · 1 • · · 1

Β Φ φ I • · *· «·· · ··*

22• · · ♦ • · ·*·« · požadovaných úrovni vůči skutečným úrovním výstupního výkonu. Na tomto základě dostává procesor možnost používat přesnější pole výkonové úrovně pro sestavování informací pro budoucí přenosy v podobě zpráv nebo zkušebních signálů. Vzhledem k tomu, že úroveň výkonu se pohybuje v rozsahu od mínus 40 dBm do plus 50 dBm, existuje deset různých úrovní vysílacího výkonu, které jsou odstupňovány zvlášť po 10 dB. Proto tabulka, kterou procesor uchovává, bude mít těchto deset úrovní výkonu, přičemž požadovaná úroveň výkonu a skutečná úroveň výkonu se bude nacházet v tomto rozsahu.

Na základě toho pak každá další stanice v síti bude přijímat takové vysílání přes vlastní anténu 100. Přijímaný signál bude poté procházet skrze obvod 101 pro snímání nízkého výkonu a zapnutý útlumový článek 102, který má výchozí nastavení útlumu 0 dB. Přijímaný signál bude dále prostupovat 2 MHz pásmovým filtrem 104, který bude odstraňovat pásmové rušení, a poté bude procházet do předzesilovače 105, který provádí zesilování signálu před jeho směšováním ve směšovací 106 na 10,7 MHz mezifrekvenční signál. Tento signál se filtruje pomocí pásmového filtru 107 a zesiluje se v meztfrekvenčním zesilovači 108 a následně se dále filtruje a zesiluje v blocích 109, 110, 111 a 112.

Konečné filtrování se provádí v blocích 114 a 115, přičemž v této fázi se signál měří v bloku 116 s použitím úzkopásmové RSSI funkce, jejíž výstup se prostřednictvím procesoru používá pro určování síly signálu příchozího vysílání. Toto v případě potřeby umožňuje, aby procesor vyžádal od výkonového ovládacího bloku PIC 132 přepínání dodatečného utlumování přijímače až do 40dB. Přepínání přídavného utlumování bude nutné pouze tehdy, když signál překročí rozsah měření bloku 116 s označením NE615. Jinak se utíumovač ponechává na 0 dB utlumení, což umožňuje, aby přijímač plně využíval citlivost pro přijímání slabých signálů, kterou má k dispozici. Přicházející vysílání se měří současně ve svou pásmových šířkách, konkrétně 8 kHz a 80 kHz. Šířka pásma 80 kHz se měří na základe odvádění 10,7 MHz mezifrekvenčního signálu po 150 kHz keramickém filtru 109 a používání 150 kHz keramického filtru f21 a NE604 IC 120. Toto má rovněž RSSI výstup, který hlavní procesor 149 přijímá prostřednictvím příslušného rozhraní.

Širokopásmové a úzkopásmové hodnoty RSSI se měří od analogového do digitálního konvertoru 146, kteiý následně postupuje data dále do hlavního procesoru 149. Hlavní procesor má vyhledávací tabulku a odebírá informace z analogo-digitálního konvertoru a z předcházejících kalibrovaných dat odvozuje sílu přijímaného signálu. Tato data se kalibrují • · « • 9 » t 9 9

99 • · · 9 »*··· · · ·«·· ««· v dBm, a ťo typicky od mínus 140 dBm do 0 dBm. Tato informace se typicky generuje na základě použití výstupu generátoru kalibrovaného signálu, který se injektuje do vstupu přijímače a následné volby různých úrovní síly signálu, přičemž instruování procesoru ve smyslu volby injektovaných úrovní výkonu se provádí prostřednictvím klávesnice 209. Tato informace se pak trvale ukládá do statické RAM nebo dynamické RAM 150.

Takto může přijímající stanice přesně zaznamenávat úroveň výkonu každého příchozího vysílání. Poté tato přijímací stanice čte adresu příchozího vysílání a v ní obsažený údaj o úrovni vysílacího výkonu. Na základě porovnání může být například úroveň vysílacího výkonu plus 40 dBm měřena v přijímači jako mínus 90 dBm a toto se následně používá pro výpočet zeslabení cesty 130 dBm. Zeslabení cesty se může měnit od 0 dB až po maximum 190 dB [+50 - (-140) 190], Minimální zeslabení cesty, které lze ment, závisí na vysílacím výkonu vysílající stanice a maximálním signálu, ktetý může přijímající stanice měřit. Protože v takovém konstrukčním provedení má maximální příjmový signál u anténního portu 100 hodnotu 0 dBm, lze naměřit zeslabení cesty 0 dBm za předpokladu, že vysílací výkon je nižší než 0 dBm. Jako jiný příklad lze uvést to, že při vysílacím výkonu 50 dBm má minimální zeslabení cesty, které se může naměřit, hodnotu 50 dB. Toto by mohlo být vylepšeno přidáním dodatečných kroků ve spínacím utlumovači nebo s pomocí využití různých úprav v přijímači. Je-li spínací utlumovač v úplném spínacím připojení a výstup analogo-digitálníhokonvertoru indikuje, že hodnota RSSI je na své nejvyšší úrovni, pak přijímající procesor bude označovat data související s vysíláním jako „odhadovaná“. To znamená, že zeslabení cesty je nižší, než lze naměřit.

Procesor, který je na příjmu, bude návazně měřit signál pozadí a rušení a za předpokladu, že na žádném modemu není při žádné rychlosti přenosu dat detekováno jakékoli vysílám, bude monitorovat a měřit šum a rušení v dBm a vypočítávat průměr, jenž bude ukládán do statické RAM, Je-li vysílání detekováno, pak se nejčerstvější měření šumu porovnávají se sílou signálu pro účely odvozování poměru signálu vůči šumu. V každé vysílací relaci je charakteristika šumu pozadí, která se určuje před vysíláním, včleňována do vysílané zprávy nebo zkoušky jako další pole spolu s vysílacím výkonem. Další stanice v síti mohou z vysílám vyjímat nebo odvozovat nejen kvalitu cesty, de i spodní hranici šumu vzdálených stanic ještě před zahájením jejich vysílání. Vzhledem k tomu, že přijímající stanice zná kvalitu toku a má k dispozici údaje o spodní hranici šumu vzdálené stanice, bude schopna určovat, jaký vysílací výkon vytvoří požadovaný poměr signálu vůči Šumu na vzdálené stanici.

* • · 9 9 • *999 9 9

-24Požadovaný poměr signálu vůči šumu se typicky odvozuje od výkonu modemu a číslice založené na délce paketu a pravděpodobnosti úspěchu. Tento požadovaný poměr signálu vůči šumu se ukládá do databáze procesoru a návazně se aktualizuje na základě úspěšnosti přenosů do různých cílových míst. Za situace, kdy stanice například snímá vysílání a vypočítává zeslabení cesty tak, že má být 100 dB, a vzdálená stanice má mít deklarovanou spodní hranici šumu mínus 120 dBm, aby byl dosažen požadovaný poměr signálu a šumu například 20 dB na 8 kilobitů za sekundu, pak bude vysílat na úrovni výkonu mínus 20 dBm. Tento požadovaný poměr signálu a šumu bude odlišný pro 80 kilobitů za sekundu v tom, že spodní hranice šumu by ve srovnání s 15 kHz by byla vyšší ve větší šířce pásna 150 kHz, a vtom, že výkon modemu 80 kilobitů za sekundu se může lišit od modemu s výkonem 8 kilobitů za sekundu.

Proto by přijímající stanice měla vědět, že v situaci, kdy je například deklarovaná spodní hranice šumu v širokém pásmu mínus 110 dBm a zeslabení cesty je stále 100 dB, avšak požadovaný poměr signálu a sumuje například 15 dB, by měla požadovat vysílací výkon plus 5 dBm. Stanice, která přijímá vysílání, bude vědět, jakou úroveň výkonu použije při odpovědi do původně odchozí stanice.

V průběhu monitorování dalších komunikujících stanic bude přijímající stanice sledovat změny kvality cesty a spodní hranici šumu deklarovanou různými jinými stanicemi, jejichž proměnné charakteristiky rovněž monitoruje, a na základě volby momentu minimální kvality cesty a minimální hranice šumu bude vysílat při určené vysílací úrovni tak, aby dosahovala požadovaný poměr signálu a šumu ve vztahu ke stanici nebo stanicím, které monitoruje. Při odpovědi na vysílání provede odpovídající stanice zapnutí svého vysílače, zkontroluje zesilovač výkonu prostřednictvím výkonového ovládacího bloku PIC 132 za účelem zajištění požadované úrovně výkonu a poté hlavní procesor 149 včlení do připravované odpovědi pole svého vlastního vysílacího výkonu, svůj vlastní příjmový šum před zahájením vysílání a kvalitu cesty, kterou právě obdržela ze stanice, které nyní odpovídá.

V závislosti na poměru signálu vůči šumu a požadované úrovni vysílání provede hlavní procesor volbu připojení buď modemu majícího výkon 80 kilobitů za sekundu nebo modemu majícího výkon 8 kilobitů za sekundu a uskuteční vysílám. Při přípravě tohoto vysílání tento hlavní procesor ukládá údaje o úrovni výkonu vlastního vysílání, vlastní spodní hranici šumu pozadí jak v Šířce pásma 150 kHz, tak i v šířce pásma 15 kHz a kvalitu cesty, kterou právě vypočítal v případě vysílám, na které odpovídá. Původně odchozí stanice, která nyní přijímá

I «<<>!<

-25 vysílání obsahující odpověď, bude znovu měřit úroveň RSSI v obou uvedených pásmových šířkách a prostřednictvím analogo-digitálního konvertoru 146 a s použitím srovnávací tabulky ve statické RAM 150 vypočítá sílu přijímaného signálu. Na základě zkoumání přijatého paketu postoupeného ze synchronního sériového čipu Zilog 131 řečená původně odchozí stanice vypočítá zeslabení přijímaného toku s použitím deklarovaného vysílacího výkonu a naměřené hodnoty RSSI a porovná hodnotu zeslabení cesty, kterou do ní vyslala řečená odpovídající stanice,

V souvislosti se srovnávání těchto dvou zeslabení cesty lze uvést, že kvůli krátkému časovému úseku mezi vysíláním a příjmem by tato dvě zeslabení cesty měla být docela podobná, pokud zeslabení cesty nekolísá, což může být někdy způsobeno prostředím, ve kterém se vozidlo pohybuje. V případě úspěšných vysílání se rozdíl mezi dvěma hodnotami zeslabení cesty vyjadřuje jejich průměrem, který se ukládá do paměti, protože toto číslo představuje rozdíl způsobený chybou při měření síly signálu nebo chybou v deklarované úrovni výkonu vysílání. Postup vypočítávání průměru se používá pro účely stanovování průměru například při působení podmínek souvisejících s pohybem vozidel a kolísáním zeslabování cesty. Hlavní procesor bude používat číslo vyjadřující takový průměr a bude je uchovával pro každou stanici vsítí. Hlavní procesor bude mít pro každou stanici vsítí korekční faktor zeslabení cesty nebo delta (přírůstek) v rozsahu od několika málo dB do několika desítek dB, kletý bude ukládán do RAM. Při detekování vysílání některé stanice a měření zeslabení toku se bude korekční faktor používat pro korigování úrovně vysílacího výkonu před vysláním odpovědi do stanice, tzn. podle předpokladu. Typický postup probíhá následovně :

Stanice A měří příchozí zeslabení cesty ze stanice B například 100 dB. Stanice A prohlíží adresu stanice B, jejíž údaje následně porovnává se srovnávací tabulkou za účelem určení korekčního faktoru nebo delta (přírůstku) v hodnotě například 10 dB. To znamená, že zeslabení cesty, jehož měření provádí stanice A, je na průměru 10 dB větší než zeslabení cesty⁷, jehož měření provedla stanice B. Na základě právě naměřeného zeslabení cesty naměřeného stanicí A a stanicí B, provádí stanice A výpočet Šumu a požadované úrovně výkonu, aby byl dosažen požadovaný poměr signálu a šumu na stanici B, Povolený rozdíl mezi zeslabením cesty deklarovaný stanicí B a útlumem cesty naměřeným stanicí A se ukládá do paměti na stanici A. Pokud se detekuje prudká změna, pak lze vyvodit, že k ní došlo se vší pravděpodobností kvůli kolísavému zeslabení cesty mezi přenosy, a v tomto případě stanice A používá sílu přijímaného «φφ* φφφ i··· · ♦ Φ 1 • φ * φφφφ · φ φ φ «

Φ φ φ Φ φ φ a φφ φ >♦ ΦΦ

26signálu pro určování zeslabení cesty. Rozdíl mezi hodnotami zeslabení cesty se používá pro aktualizování průměrného rozdílového čísla, které bude po určitém počtu vysílání upravovat průměr jakýchkoli kolísání v zeslabení cesty mezi vysíláním a odpovědí.

Skutečnost, že rozdílové číslo je k dispozici pro účely monitorování stanice provádějící zkušební provoz nebo komunikující s jinou stanicí, umožňuje provádění výpočtu zeslabení cesty s použitím korekčního faktoru a sestavování odhadu požadovaného vysílacího výkonu pro dosažení vzdálené stanice s využitím potřebného poměru signálu vůči šumu. Nárůst zeslabování cesty nebo korekční faktor se aktualizuje pouze tehdy, když jsou stanice ve vzájemné interakci, a toto pole bude ve vysílání přítomno pouze tehdy, když jedna stanice bude odpovídat druhé, avšak nebude přítomno, když jiná stanice bude provádět jednoduchý zkušební provoz, v němž se toto pole ponechává prázdné.

Ačkoli byl proveden popis provedení přihlašovaného vynálezu s konkrétním odkazem na měření zeslabení cesty ve smyslu útlumu cesty nebo zeslabení vysílání, bude pochopitelné, že lze další parametry kvality cesty, které byly v předcházejícím textu zmiňovány, měřit pro účely vytvoření přesnější hodnoty kvality cesty, jež je využitelná při seřizování vysílacího výkonu zajišťujícího přenos dat mezi stanicemi.

Claims (19)

1. Způsob provozování přenosové datové sítě, která obsahuje určitý počet stanic majících schopnost vysílat a přijímat data z jedné stanice do jiné, vyznačující se tím , že obsahuje kroky:

monitorování kvality toku cesty mezi danou stanicí a každou další stanicí, se kterou je daná stanice v přenosovém propojení, přičemž toto monitorování se provádí na každé stanici; zaznamenávám údajů o kvalitě cesty odpovídající kvalitě cesty související s každou řečenou další stanicí, přičemž toto zaznamenávání se provádí na každé stanici;

a nastavování hodnoty přenosového výkonu na základě zaznamenaných údajů o kvalitě toku dat prováděné na každé stanici, která je sdružena se zvolenou další stanicí, při vysílání dat do řečené zvolené další stanice, čímž se zvyšuje pravděpodobnost přenosu dat do řečené zvolené další stanice na optimální úrovni výkonu.

2. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 1, vyznačující se tím , že monitorování údajů o kvalitě cesty mezi stanicemi může zahrnovat monitorování nejméně jedné z charakteristik kanálu mezi stanicemi, mezi které patří zeslabení přenosu dat, fázové zkreslení, časové zpoždění, Dopplerův posuv a ztrácení signálu přenášeného po několika drahách.

3. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím , že zahrnuje vysílání údajů o kvalitě cesty, která odpovídá kvalitě cesty mezi první a druhou stanicí, při přenášení jiných dat mezi stanicemi, takže údaje o kvalitě cesty zaznamenávané na první stanici se přenášejí do druhé stanice pro účely použití v této druhé stanici a naopak.

4. Způsob provozování přenosové datové sítě podle kteréhokoli z předchozích nároků 1 až 3, vyznačující se tím , žc údaje o kvalitě cesty té stanice, která přijímá vysílání dat, se může vypočítávat na základě porovnávání měřeného výkonu přijímaného vysílání s údaji ve vysílám, jež indikují jeho vysílací výkon.

• · · V 9 · » • · 9 9 9 9 9 9 9 *

9 9999 999· 9 9 99 9

9 9 999 9999

9999 999 99 9 99 99

-28

5. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 4, vyznačující se tím , že stanice, která přijímá takové údaje o kvalitě cesty, porovnává přijímané údaje o kvalitě cesty s příslušně uloženými údaji o kvalitě cesty a vypočítává korekční hodnotu kvality cesty z rozdílu mezi přijímanými a uloženými hodnotami, přičemž korekční hodnota kvality cesty se využívá pro seřizování vysílacího výkonu při přenášení dat do stanice, která vyslala údaje o kvalitě cesty.

6. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 5, vyznačující se tím , že korekční faktor kvality cesty se vypočítává na základě odvozování rychlosti změny dat z určitého množství výpočtů korekčních faktorů kvality cesty.

7. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 6, vyznačující se tím , že rychlost změny dat se prognosticky využívá při seřizování vysílacího výkonu tehdy, když se vysílání dat do stanice, jejíž korekční hodnota kvality cesty se detekuje, má po nějakém čase změnit.

8. Způsob provozování přenosové datové sítě podle kteréhokoli z předchozích nároků 4 až 7, vyznačující se tím , že zahrnuje monitorování, které provádí vysílající stanice a které se zaměřuje na šum pozadí/rušení přijímající stanice, jež přijímá vysílání dat, a seřizování hodnoty vysílacího výkonu vysílající stanice, která vysílá data do přijímající stanice, Čímž se udržuje požadovaný poměr signálu a šumu v přijímající stanici.

9. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 8, vyznačující se tím , že zahrnuje seřizování rychlosti přenosu datových zpráv vysílaných z první stanice do druhé stanice podle hodnoty vysílacího výkonu, který se nastavuje na první stanici, a požadovaného poměru signálu a Šumu ve druhé stanici.

10. Způsob provozování přenosové datové sítě podle nároku 8 nebo 9, vyznačující se t í m , že zahrnuje seřizování délky paketů datových zpráv vysílaných z první stanice do druhé stanice podle hodnoty vysílacího výkonu, který se nastavuje na první stanici, a požadovaného poměru signálu k Šumu ve druhé stanici.

» w » W W · » V « 9 « ♦ ···· · ♦ · ♦ • · · · ···«#·« »· Φ φ * · « · « » · » ···· **· ·» · ·· ··

-2911. Způsob provozování přenosové datové sítě podle kteréhokoli z předcházejících nároků 1 až 10, vyznačující se tím , že každá stanice monitoruje vysílání dalších stanic pro účely získávání údajů o kvalitě cesty a údajů o šumu pozadí/rušení od nich tak, aby první stanice, která monitoruje vysílání z druhé stanice, jež se nachází se v dosahu první stanice, do třetí stanice, jež se nachází se mimo dosah první stanice, mohla získávat údaje o kvalitě cesty a údaje o šumu pozadí/rušení týkající se třetí stanice.

12. Způsob provozování přenosové datové sítě podle kteréhokoli z předcházejících nároků lažll, vyznačující se tím , že zahrnuje volbu optimální stanice pro vysílání dat do této stanice podle údajů o kvalitě cesty a údajů o šumu pozadí/rušení týkajících se této stanice.

13. Komunikační zařízení pracující jako stanice vsítí obsahující určitý počet stanic, které mohou vysílat a přijímat data z jedné stanice do jiné, vyznačující se tím , že obsahuje prostředky vysílače, které jsou upraveny pro vysílání dat do volených stanic; prostředky přijímače, jež jsou upraveny pro přijímání dat vysílaných z jiných s tanic; měřicí prostředky pro měření síly signálu, které provádějí měření výkonu přijímaných vysílání; procesorové prostředky pro výpočet a zaznamenávání údajů o kvalitě cesty odpovídající kvalitě cesty, jež se vztahuje k dalším stanicím; a ovládací prostředky pro seřizování výstupního výkonu vysílače podle kvality cesty mezi tímto zařízením a cílovou přijímací stanicí.

14. Komunikační zařízení podle nároku 13, vyznačující se tím , že procesorové prostředky jsou sestaveny tak, aby prováděly výpočty kvality cesty na základě porovnávání údajů v přijatých vysíláních ve vztahu k jejich vysílacímu výkonu a/nebo na základě porovnávání předtím naměřené kvality cesty s měřeními provedenými s použitím měřicích prostředků pro měření síly signálu.

15. Komunikační zařízení pode nároku 14, vyznačující se tím , že procesorové prostředky jsou sestaveny tak, aby monitorovaly přinejmenším jednu z charakteristik kanálu

-309 9 9 9 φ « · · « · * · · · « 99 9 9 * • 9 9 9 9 9 9 9 9

9999 999 99 9 99 99 mezi stanicemi, mezi které patří zeslabení přenosu dat, fázové zkreslení, časové zpoždění, Dopplcrův posuv a ztrácení signálu přenášeného po několika drahách.

16. Komunikační zařízení podle nároku 14 nebo 15, vyznačující se tím , že procesorové prostředky jsou sestaveny tak, aby vyjímaly údaje o kvalitě cesty z přijímaných vysílání pro účely porovnávání údajů o kvalitě cesty se změřeným výkonem přijatých vysílání a pro účely vypočítávání korekčního faktoru kvality cesty z rozdílu mezi nimi, přičemž ovládací prostředky využívají korekční faktor kvality cesty ph seřizování výstupního výkonu vysílače.

17. Komunikační zahzení podle nároku 16, vyznačující se tím , že procesorové prostředky jsou upraveny pro odvozování poměru změny dat od určitého množství výpočtů korekčního faktoru kvality cesty pro vyrovnávání rozdílů v kvalitě cesty mezi stanicemi.

18. Komunikační zahzení podle nároku 16, vyznačující se tím , že procesorové prostředky jsou uspořádány pro prognostické využívání rychlosti změny dat ph seřizování vysílacího výkonu tehdy, když se vysílání dat do stanice, jejíž korekční hodnota je detekována, má po čase změnit.

19. Komunikační zahzení podle nároku 16, vyznačující se tím , že procesorové prostředky jsou uspořádány pro ukládání údajů o kvalitě cesty v případě každé stanice z určitého počtu stanic a pro nastavování hodnoty výchozího vysílacího výkonu tehdy, když se zahajuje komunikování s kteroukoli stanicí z určitého počtu stanic v souladu s příslušnými uloženými údaji o kvalitě cesty.

20. Komunikační zařízení podle kteréhokoli z předcházejících nároků 13 až 19, vyznačující se t í m , že procesorové prostředky jsou uspořádány pro monitorování vysílání dalších stanic za účelem získávání údajů o kvalitě cesty a údajů o šumu pozadí/rušení žních tak, aby toto zahzení mohlo vhodně volit další stanici pro vysílání dat do nich v souladu s údaji o kvalitě cesty a/nebo údaji o šumu pozadí/rušení, jež s další stanicí souvisejí.