CZ19762U1 - Zámková soustava pro ovládání dvouhlavých háčkových pletacích jehel na pletacích strojích - Google Patents

Description

Zámková soustava pro ovládání dvouhlavých háčkových pletacích jehel na pletacích strojích

Oblast techniky

Technické řešení se týká zámkové soustavy pro ovládání dvouhlavých háčkových pletacích jehel na pletacích strojích, zejména plochých dvoulůžkových pletacích strojích a dvouválcových okrouhlých pletacích strojích, uzpůsobených pro pletení oboulícní a obourubní vzorované i nevzorované pleteniny.

Dosavadní stav techniky

Pletené výrobky, zejména svrchní a spodní ošacení je žádané textilní zboží a to zejména pro svoji pružnost, tepelně izolační vlastnosti a v nemalé míře pro svůj příjemný omak.

Jsou známé dvoulůžkové ploché pletací stroje, které jsou uzpůsobené pro výrobu pletených výrobků dokončených přímo na samotném pletacím stroji. Důležitým požadavkem na tento typ stroje je schopnost vytvářet oboulícní i obourubní pleteninu, a to nejenom z hlediska dokonalého vzhledu pleteného výrobku, ale rovněž z toho, že je známa jedna z nevýhod režné pleteniny v hladké vazbě, a sice nežádoucí kroucení. Tomu lze s výhodou zabránit na příklad tím, že alespoň ty části výrobku, které se nachází v oblasti otvorů vytvořených na příklad pro hlavu, ruce či nohy, je upletena ve vazbě, která se v pletařské terminologii nazývá žebro a která je známá tím, že se nekroutí. Podle současného a známého stavu techniky, dvoulůžkové pletací stroje, jež jsou uzpůsobené pro přenášení oček pleteniny z jednoho jehelního lůžka na druhé, se vyrábí v maxi20 mální jemnosti 18E. Při pletení žebra však ze známých technických důvodů je nutno poloviční počet pletacích jehel využívat na přenášení oček a tak pouze polovina pletacích jehel je využitelná pro samotné pletení. Z těchto důvodů je maximální jemnost pleteniny dosažitelná na těchto strojích omezena na 9E. Je to postačující pro oblast svrchního ošacení, avšak nedostatečné pro spodní ošacení. Nevýhodu dvoulůžkových plochých pletacích strojů odstraňují čtyřlůžkové plo25 ché pletací stroje, jež jsou uzpůsobeny pro výrobu pleteniny a to až do jemností 18E, avšak jejich konstrukční složitost a nízká produktivita práce jenom stěží vyváží jejich výhody. Navíc, zejména pro dámské spodní ošacení, například kalhotky, je dosažená jemnost pleteniny stále nedostačující, protože co se týká jemnosti pleteniny, zejména pro tento typ výrobku, je požadována hodnota alespoň 24-32E.

Jsou známé rovněž středoprůměrové anebo velkoprůměrové okrouhlé pletací stroje předurčené k výrobě oboulícní a obourubní pleteniny. Tyto stroje mají pletací jehly uloženy jednak v jehelním válci, navíc však i v jehelním talíři, umístěným nad dutinou jehelního válce. Stroje jsou zpravidla uzpůsobeny k přenášení oček pleteniny mezi jehlami umístěnými v jehelním válci a jehlami umístěnými v jehlovém talíři a naopak. Tyto stroje vyrábí zpravidla pleteninu v metrá35 ži, která je určena k výrobě výrobků, jež jsou dokončovány šitím. U těchto typů strojů je možné dosáhnout požadované jemnosti pleteniny, přesto mají několik zásadních nevýhod. Tou první je fakt, že výrobky je nutno dokončovat šitím. To má za následek, že výrobky v místě šití mají výrazně jinou pružnost, než je pružnost základní pleteniny a jak je známo, zejména u jemných pletenin vyrobených na příklad z bavlněných přízí často dochází při nošení ke vzniku děr, proto40 že šicí jehla zpravidla naruší při šití základní přízi. Rovněž nezanedbatelnou nevýhodou jsou potíže při výrobě elastického zboží, kdy by bylo nej výhodnější vkládání elastomeru do základní pleteniny jako útek a to z toho důvodu, že zabezpečení konců elastomeru, které vznikají při stříhání pletené metráže, je nesmírné obtížné. Další nevýhodou je rovněž fakt, že v místě přestřižení elastomeru je zpravidla narušena pružnost pleteniny.

Jiné nevýhody jsou známé i z hlediska samotného konstrukčního řešení těchto pletacích strojů. Hlavní známý problém spočívá v tom, že je žádoucí umístit individuelní volbu pletacích jehel nejenom v jehelním válci, ale rovněž v přístrojovém talíři. Ze známých technických důvodů u přístrojového talíře je nutno umístit vzorovací jednotky ve směru k ose rotace jehelního válce

- 1 CZ 19762 Ul a to na průměru menším, než je průměr, který odpovídá průměru uložení pletacích jehel v jehelním válci. Má to za důsledek vznik technických problémů, jež zatím nebyly spolehlivě vyřešeny pro celé rozpětí požadované jemnosti strojů.

Podstata technického řešení

Úkolem technického řešení je vytvoření takové koncepce zámkové soustavy pletacího stroje, která umožní vytvořit jak dvoulůžkové pletací stroje, tak i okrouhlé málo, středo i velkoprůměrové pletací stroje, u kterých bude možné individuálně volit pletací jehly a to v obou pletacích lůžkách Či válcích současně do pracovní, ěi mimopracovní polohy bez výrazného omezení jemností pletacího stroje. Rovněž je důležitým úkolem celkové zjednodušení konstrukční složitosti pletacích strojů.

Toho se značnou měrou dosáhne zámkovou soustavou pro ovládání dvouhlavých háčkových pletacích jehel na pletacích strojích, zejména plochých dvoulůžkových pletacích a dvouválcových okrouhlých pletacích strojích, uzpůsobených pro pletení oboulícní a obourubní vzorované a nevzorované pleteniny, podle technického řešení, jehož podstata spočívá zejména v tom, že za i5 zátažnými body po směru pohybu pletacích jehel je uspořádána v zámkové soustavě v oblast, v níž jsou upraveny sestupné dráhy pro přesunutí jehel, které vytvořily chytové kličky a rubní očka do zátažné úrovně pletacího prostoru pro vytváření lícních oček.

Pro technickou jednoduchost je výhodné, když jedna ze sestupných drah navazuje na dráhu pro jehly tvořící chytové kličky a druhá ze sestupných drah navazuje na dráhu pro jehly tvořící rubní očka.

Je výhodné z konstrukčního hlediska, když sestupné dráhy a vodorovná dráha jsou svedeny do koncového bodu, který je současně výchozím bodem následujícího pletacího systému.

Navrhované technické řešení má ve své podstatě vzhledem ke stávajícímu stavu techniky několik zásadních výhod. Tu první představuje skutečnost, že pro vytváření lícních nebo rubních oček není nutno přenášet očka pleteniny, postačí přepínat samotné jehly. Tím jsou odstraněny známé nevýhody stávajícího stavu techniky související s jemností dělení stroje. Další výhoda spočívá v tom, Že přepnutím všech pletacích jehel v oblasti za zátažným bodem do toho jehelního lůžka či jehelního válce, které jsou konstrukčně předurčené na vytváření lícních oček, stačí umístit vzorovací zařízení pouze do tohoto jehelního lůžka, či válce, který je konstrukčně předurčen k vytváření lícních oček. Tato skutečnost podstatně zjednoduší konstrukční složitost pletacího stroje, protože pouze jedním vzorovacím zařízením je takto možné současně ovládat pletací jehly vytvářející lícní i rubní očka.

Přehled obrázku na výkrese

Příkladné provedení navrhovaného technického řešení je znázorněno na obrázku 1, kde jsou zobrazené možné dráhy pletacích jehel v jednom pracovním systému a to v obou lůžkách v případě dvoulůžkového pletacího stroje, popřípadě v obou jehelních válcích v případě dvou válcového pletacího stroje.

Příklady provedení

Navrhované technické řešení je snadno aplikovatelné jak na dvoulůžkové ploché pletací stroje, tak i beze změny na dvouválcové okrouhlé málo, středo anebo velkoprůměrové pletací stroje. Proto při popisu příkladného provedení bude dále pro zjednodušení výhradně používán pouze pojem pletací stroj.

Pletací elementy příkladného provedení pletacího stroje jsou tvořeny dvouhlavou háčkovou pletací jehlou a příslušnými ovládacími stopry. Tyto elementy jsou blíže popsány a jejich funkce je vysvětlena ve spisu PV-2007-107. Všechny ostatní mechanizmy pletacího stroje jsou v podstatě standardní a známé, nepotřebují proto bližší vysvětlení.

-2CZ 19762 Ul

Zámková soustava příkladného provedení pletacího stroje je schematicky zobrazena dráhami pletacích jehel, a to jednak v pletacím prostoru 01, kde jsou vytvářena lícní očka, tak i v pletacím prostoru 02. kde jsou vytvářena rubní očka. Všechny dále popsané dráhy se vztahují k jednomu pletacímu systému, takže v případě více systémových strojů se tyto dráhy mohou vícekrát opako5 vat. Směr pohybu pletacích jehel probíhá ve směru P. Zámková soustava pletacího systému má svůj počátek ve výchozím bodě 1 v pletacím prostoru 01. Výchozí bod 1 se nachází v pletacím prostoru 01 v podstatě v zátažné úrovni D2 bodu Z1 zátahu. Ve výchozím bodě 1 se nalézá začátek jednak vzestupné dráhy 2, která končí na úrovni 0 odpovídající v podstatě ose symetrie mezi bodem Z1 zátahu v pletacím prostoru 01 a bodem Z2 zátahu v pletacím prostoru 02 na io vodorovné dráze 3 určené pro pletací jehly, do nichž nebude kladena pletací nit. V úrovni 0 v bodě 4 se vzestupná dráha 2 rozvětvuje na dráhu 4.1 upravenou pro pletací jehly, kterou budou tvořit očka v pletacím prostoru 01 a na dráhu 4,2. která je upravena v pletacím prostoru 02 pro ty pletací jehly, které budou vytvářet rubní očka. Na dráhu 4.2 v pletacím prostoru 02 navazuje dráha 8.2, která je zakončena v zátažné úrovni H2 zátažným bodem Z2. V pletacím prostoru 01 se dráha 4.1 v bodě 5 rozvětvuje na dráhu 6 přiřazenou pletacím jehlám, kterou budou vytvářet chytové kličky, a na dráhu 7 na uzavírací úrovni Dl, která je určena pro ty pletací jehly, které po navazující sestupné dráze 8.1 jsou navedeny do zátažného bodu Z1 v pletacím prostoru 01. Za bodem Z1 zátahu 1 ve směru P v pletacím prostoru 01 a bodem Z2 zátahu v pletacím prostoru 02 je uspořádána oblast LL, v níž jsou uspořádány sestupná dráha 9 navazující na dráhu 6, na níž pletací jehly vytvořily chytové kličky, a sestupná dráha 10 navazující na dráhu 8.2 pro pletací jehly, které, v zátažném bodu Z2 dráhy 8.2 vytvořily v pletacím prostoru 02 rubní očka. Obě sestupné dráhy 9.10 končí v pletacím prostoru 01 v podstatě na zátažné úrovni D2 bodu zátahu Z1 v koncovém bodě 1*, který analogicky odpovídá výchozímu bodu L takže v případě vícesystémových pletacích strojů může koncový bod 1* být současně výchozím bodem J_ zámkových drah následujícího pletacího systému, přičemž jsou do koncového bodu 1* svedeny sestupné dráhy Li, 9,10.

Jak plyne z popisu zámkové soustavy podle navrhovaného technického řešení, v takto vytvořené zámkové soustavě je možno pletací jehly libovolně volit k vytváření lícních oček v bodě Z1 zátahu v pletacím prostoru 01, k vytváření rubních oček v bodě Z2 zátahu v pletacím prostoru 02, k vytváření chytových kliček po dráze 6, které pak následně mohou být zapleteny buď do lícního, anebo rubního očka a k vytváření odhozených kliček po dráze 3. Podstatným faktem je skutečnost, že do všech popsaných drah jsou pletací jehly voleny neznázorněným, avšak známým vzorovacím zařízením umístěným v pletacím prostoru 01 určeném pro vytváření lícních oček. Nejenom že je tím dosaženo vůči stávajícímu stavu techniky výrazné jednoduchosti, ale celý systém není omezen ani jemností dělení pletacího stroje, protože při vytváření pleteniny nedochází k přenášení pletacích oček, pouze se přepínají pletací jehly do příslušných drah zámkové soustavy.

Průmyslová využitelnost

Návrh technického řešení je průmyslově využitelný pro výrobu nových typů plochých dvoulůž40 kových pletacích strojů a dvouválcových málo, středo a velkoprůměrových pletacích strojů, předurčených k vytváření oboulícní a obourubní vzorované či nevzorované pleteniny.

Claims (3)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Zámková soustava pro ovládání dvouhlavých háčkových pletacích jehel na pletacích strojích, zejména plochých dvoulůžkových pletacích strojích a dvouválcových okrouhlých pletacích

   45 strojích, uzpůsobených pro pletení oboulícní a obourubní vzorované i nevzorované pleteniny, vyznačující se tím, že za zátažnými body (Z 1, Z2) po směru (P) pohybu pletacích

   -3CZ 19762 Ul j ehel j e uspořádána v zámkové soustavě v oblast (11), v níž j sou upraveny sestupné dráhy (9, 10, 8.1) pro přesunutí jehel, které vytvořily chytové kličky a rubní očka, do zátažné úrovně (D2) pletacího prostoru (01) pro vytváření lícních oček.
2. 2. Zámková soustava podle nároku 1, vyznačující se tím, že jedna ze sestupných 5 drah (9) navazuje na dráhu (6) pro jehly tvořící chytové kličky a druhá ze sestupných drah (10) navazuje na dráhu (8.2) pro jehly tvořící rubní očka.
3. 3. Zámková soustava podle nároků 1 a 2, vyznačující se tím, že sestupné dráhy (9.10, 8.1) a vodorovná dráha (3) jsou svedeny do koncového bodu (1*), který je současně výchozím bodem (1) následujícího pletacího systému.