CZ191095A3

CZ191095A3 - Liquid softening preparation for textile materials

Info

Publication number: CZ191095A3
Application number: CZ951910A
Authority: CZ
Inventors: Groot Jeffrey De; William Frederick Sout Neillie
Original assignee: Unilever Nv
Priority date: 1993-01-29
Filing date: 1994-01-22
Publication date: 1996-01-17
Also published as: TW260724B; ES2102824T3; EP0681604B1; JP3283264B2; ZA94540B; JPH08505906A; GB9301811D0; SK95495A3; DE69402957D1; WO1994017169A1; CA2153784A1; HU214101B; AU679483B2; EP0681604A1; CA2153784C; BR9405875A; DE69402957T2; HU9502258D0; AU5885294A; PL309976A1

Description

Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály

U·· *

Oblast techniky

Předkládaný vynález se týká kapalného prostředku změkčujícího tkaniny, určeného pro zahrnutí do kroku máchání v pracím cyklu tkanin. Zvláště se týká takzvaného koncentrovaného změkčovacího prostředku pro textilní materiály.

Dosavadní stav techniky

Obvyklé prostředky pro změkčování tkanin obecně zahrnují, jako aktivní složku, vodou poměrně nerozpustnou kationtovou sloučeninu, která obsahuje kvarterní amoniovou skupinu, jejíž dusíkový atom nese dlouhé alkylové skupiny. K příkladům takových sloučenin patří dimethylované dihydrogenované lojové amonné soli a odpovídající nehydrogenované lojové deriváty. Tyto sloučeniny se obecně používají ve formě vodných disperzí.

Pokud je omezen skladovací prostor pro prací výrobky, je žádoucí snížit velikost balení, a dává se tedy přednost zahuštěným (koncentrovaným) změkčujícím prostředkům pro textilní materiály, obsahujícím velká možství aktivní složky. Ke zvýšení množství kationtové sloučeniny, která může být obsažena ve vodné disperzi, se používá přídavku elektrolytů, polymerů pozměňujících viskozitu a pomocných aktivních látek. Dosažení koncentrací kationtové složky ve výši 30 hmotnostních procent nebo vyšších vsak zůstává stále obtížným. Při vysokém obsahu kationtových složek mají prostředky sklon stát se nestabilními, zvláště při skladování, a/nebo získat nežádoucí viskozitu.

Jiným přístupem je vytvořit roztok kationtové složky, změkčující tkaniny, přidáním organického rozpouštědla do prostředku. Zatímco tento přístup umožňuje zavedení větších množství vodou nerozpustných složek, jeho nevýhodou je to, že vzniklé prostředky obecně získávají vyšší hořlavost a nepříjemný zápach.

i

-2Autoři tohoto vynálezu zjistili, že vhodným výběrem kationtové sloučeniny změkčující tkaniny lze vytvořit za použití organických rozpouštědel s nízkou hořlavostí prostředky obsahující vysoké koncentrace změkčovadla tkanin. Dále pak zjistili, že že vhodným výběrem kationtové sloučeniny a rozpouštědla ize získat prostředky nejen s nízkou hořlavostí, ale i o nízkých teplotách tuhnutí. Neodpovídá to normálním zkušenostem, podle kterých je k získání nízké teploty tuhnutí nutné použít organického rozpouštědla o nízkém bodu vznícení. Dosažení nízké teploty tuhnutí je důležitým hlediskem na trzích, kde jsou prací prostředky skladovány venku v chladných podmínkách, například v Japonsku.

EP-A-0 234 082 předkládá pevný prostředek ke změkčování tkanin, který obsahuje kationtovou povrchově aktivní látku a C₄.₇ nasycenou dikarboxylovou kyselinu. Povrchově aktivními látkami, použitými v příkladech tohoto patentu, jsou amonné alkylchloridy.

EP-A-0 038 862 předkládá použití speciálních aminů jako změkčovadel tkanin. Aminy se připravují reakcí diethylentriaminu nebo jeho vyšších homologú se dvěma molárními podíly mastné kyseliny, po níž následuje monoethoxylace, a podle volby celková nebo částečná neutralizace. Mohou být použity s organickými rozpouštědly, která jsou mísitelná s vodou, jako je isopropanol, hexylenglykol, propylenglykol, monomethylether ethylenglykolu a jejich směsi.

GB-A-2 168 392 předkládá použití hexylenglykolu, buď samotného, nebo v kombinaci s nižším alkanolem nebo jiným glykolem či glykoletherem, jako kapalného nosiče kationtového změkčovadla tkanin. Změkčovadlem může být kvarterní amonná sloučenina; k typickým příkladům jsou počítány alkylamonné sloučeniny.

Podstata vynálezu

Podle tohoto vynálezu je předkládán změkčovací prostředek pro textilní

-3materiály, obsahující:

(1) od 10 do 70 hmotnostních % kationtového změkčovadla textilních materiálů o vzorci (I)

R.CONH.(CH₂)_a

,(CH₂)_b H

γkde každé a je nezávisle 1 až 5, lépe 1 až 3, b je také 1 až 5, lépe 1 až 3, c je 1 až 10, lépe 1 až 6 , ještě lépe 1 až 3 a každé R je nezávisle zvoleno z nasycených a nenasycených alkylových skupin o 14 až 22 atomech uhlíku, lépe 14 až 18 atomech uhlíku a Y je anion, zvolený například z halidu, sjranu methyInatého a ethylnatého;

(2) od 10 do 60 hmotnostních % organického rozpouštědla nebo směsi organického rozpouštědla; a volitelně (3) vodu;

přičemž uvedené kationtové změkčovadlo je rozpustné v uvedeném organickém rozpouštědle nebo směsi organických rozpouštědel a vodě (pokud je přítomna) a toto rozpouštědlo nebo směs rozpouštědel jsou zvoleny tak, že bod vznícení prostředku je nejméně 25°C, s výhodou nejméně 30°C, zvláště výhodně nejméně 40°C a ideálně riejméně 50°C. Rozpouštění kationtového změkčovadla tkanin v organickém rozpouštědle nebo ve směsi organických rozpouštědel a vodě (pokud je přítomna) vede ke vzniku v podstatě isotropního roztoku. Roztok je tedy nejlépe čirý nebo jen slabě zakalený.

Bodem vznícení se myslí minimální teplota, na kterou musí být výrobek, umístěný v uzavřeném kelímku, zahříván, aby se jeho pára okamžitě vznítila v přítomnosti plamene za manipulace ve standardních podmínkách, pokud se jedná například o čas a tlak. Body vznícení zde uváděné se měří pomocí přístroje

-4Setaflash^(zap“^{ni značka}·™ ) fj_rmy stanhope-Seta (Chěrtsey), za použití ekvilibrační doby 1 minuty a atmosférického tlaku.

Kationtové změkčqvadló tkanin o vzorci (I) je s výhodou zahrnuto v prostředku k úpravě tkanin v množství 20 až 60 hmotnostních % prostředku, s výhodou pak zvláště 40 až 50 hmotnostních %. Kationtovým změkčovadlem tkanin může být jedna sloučenina, ale rovněž směs sloučenin, mající například skupiny R o rozdílných délkách a stupních nasycenosti. Příkladem vhodného komerčně dostupného změkčovadla tkanin je Varisoft 222™ firmy Rewo Sherex. To obsahuje 90 hmotnostních % kationtového změkčovadla tkanin o vzorci (I), kde a=2, b=1 a c=1,7; Y'je síran methylnatý a rozdělení délky řetězců ve skupinách R u Varisoftu 222™ je následovně:

^14 ^16= ^16 θΐβ²⁼ ^18= θΐβ ~ra ~ra τττ ~m₀—sr% (= označuje přítomnost dvojné vazby a 2= přítomnost dvou dvojných vazeb)

K zajištění toho, aby vznikl v zásadě isotropní tekutý produkt, může být nezbytné zvolit vhodné rozdělení délek řetězců a nasycení. Obecně čím je vyšší molekulová hmotnost kationtové látky a čím jsou delší skupiny R, stává se potřebnějším vyšší podíl nenasycených nebo násobně nenasycených skupin R. Obecně je výhodné, aby byl podíl nasycených uhlovodíkových řetězců o 18 či více atomech uhlíku menší než 10 %, zvláště pak menší než 5 % a nejlépe nepřevyšující 3 %.

Změkčující prostředek pro textilní materiály s výhodou obsahuje 20 až 50 % a lépe 20 až 40 hmotnostních % organického rozpouštědla nebo směsi organických rozpouštědel.

Směs rozpouštědel může obsahovat rozpouštědlo s nízkým bodem varu, odvozené od kationtového změkčovadla tkanin a přítomné v kationtovém

-5změkčovadle tkanin jako výsledek jeho výroby nebo úpravy. K příkladům takových rozpouštědel patří isopropylalkohol a ethanol. Například výrobek Varisoft 222™, zmíněný výše, je tvořen 90 % aktivního systému s 10 % alkoholu. K prostředku pro změkčování tkanin mohou být rovněž přidána rozpouštědla s nízkým bodem varu, jako jsou alkoholy s nízkou molekulovou hmotností (např. C.,-C₃ alkoholy).

Prostředky pro změkčování tkanin však s výhodou obsahují nanejvýš 10 | hmotnostních % rozpouštědel, jejichž body varu jsou nižší než 100°C. Pokud se přidá příliš mnoho rozpouštědel o nízkém bodu varu, bod vznícení prostředku se stane nežádoucně nízký.

Autoři vynálezu zjistili, že mnoho rozpouštědel s poměrně vysokým bodem ϊ varu je účinnými rozpouštědly kationtových změkčovadel tkanin o vzorci (I). Účinná rozpouštědla a směsi rozpouštědel mohou být stanovena vynášením fázových diagramů pro ternární systémy, obsahující změkčovadlo tkanin, testované rozpouštědlo nebo testovanou směs rozpouštědel a vodu. Přednost se dává takovým rozpouštědlům, která usnadňují vytvoření isotropické kapaliny v širokém i rozmezí koncentrací složky, změkčující tkaniny.

Jiným indikátorem účinnosti rozpouštědla je vliv rozpouštdla na teplotu tuhnutí ternárního systému, ve kterém je obsaženo. Obecně snížení teploty tuhnutí značí zvýšení účinnosti rozpouštědla. Vzhledem k překvapivě nízkým teplotám tuhnutí, které mohou být podle nálezu autorů vynálezu získány, pokud jsou v prostředku obsaženy sloučeniny o vzorci (I), může být výhodné měřit účinek rozpouštědla na teplotu tuhnutí v modelovém systému, který pracuje s různými typy změkčovacích činidel pro textilní materiály. Měřena může být například teplota tuhnutí prostředku, obsahujícího 40 % Prapagenu 3445™ (komerční chlorid dimethylamonný se dvěma mastnými kyselinami, odvozenými z loje), testované rozpouštědlo a rovnovážné množství vody. Přednost se dává takovým rozpouštědlům, která, pokud tvoří v tomto testovacím systému nejvýše 30 %, zvyšují teplotu tuhnutí na nejvýše 10°C. Zvláštní přednost se dává rozpouštědlům, která jsou účinná nejméně jako diethylenglykol butyletheru (známý také jako butylkarbinol),

-6 vytvářející teplotu tuhnutí přibližně 9 až 10°C v systému 40 %' Prapagenu 3445, 30 % butyletheru diethylenglykolu a 30 % vody.

Upřednostňovaná rozpouštědla jsou ta, která jsou účinná v testech popsaných výše a jejichž body varu jsou dostatečně vysoké, takže bod vznícení prostředku pro změkčování tkanin je nejméně 40°C a lépe nejméně 60^eC. Objem organického rozpouštědla nebo směsi organických rozpouštědel je s výhodou tvořen rozpouštědlem nebo rozpouštědly, jejichž bod varu převyšuje 100°C, lépe převyšuje 150°C a nejlépe 180°C. Hmotnostní poměr vysokovroucího (nad 100°C) a nízkovroucího (pod 100°C) rozpouštědla je v prostředku s výhodou nejméně 2:1, lépe nejméně 3:1 a zvlášť výhodně nejméně 5:1.

K příkladům vhodných vysokovroucich rozpouštědel patří vícesytné alkoholy (polyoly), zvláště dioly jako propylenglykol, butylenglykol, pentylenglykol a hexylenglykol, alkylethery glykolů a polyglykolů, zvláště pak alkylethery diethylenglykolu jako butylkarbinol, a krátké organické kyseliny jako C₂ až C_s mono-, di- nebo trikarboxylové kyseliny, například kyselina propionová nebo mléčná. V mnoha případech -lze dát přednost použití směsi rozpouštědel o vysokých bodech varu, například ke zvýšení účinnosti směsi rozpouštědel, nebo ke snížení nežádoucího účinku některé jednotlivé složky. Obecně je například nežádoucí, aby prostředek obsahoval velká množství organických kyselin pro možnost dráždících účinků.

Rozpouštědlem s vysokým bodem varu, kterému se dává zvláštní přednost vzhledem k jeho ceně je propylenglykol. Propylenglykol samotný však není zvláště účinným rozpouštědlem sloučenin o vzorci (I). Přednost se proto dává jeho použití v kombinaci s jiným, účinnějším vysokovroucím rozpouštědlem. Hmotnostní poměr propylenglykolu vůči jinému rozpouštědlu s vysokým bodem varu v prostředku je s výhodou rovný 20:1 až 1:10, lépe 10:1 až 1:5 a nejlépe 5:1 až 1.1. K rozpouštěl/.,:, jimž se dává přednost pro použití spolu s propylenglykolem, patří butylkarbinol, hexylenglykol a kyselina propionová.

Zvláště upřednostňované prostředky podle tohoto vynálezu obsahují:

-730 až 60 hmotnostních % činidla pro úpravu (kondicionéru) tkanin o vzorci (I); 20 až 40 hmotnostních % propylengíykolu;

až 15 hmotnostních % jiného rozpouštědla s vysokým bodem varu, jako je butylkarbinol nebo hexylenglykol; a až 10 hmotnostních % rozpouštědla s nízkým bodem varu, jako je ethanol nebo isopropylalkohol.

Prostředky podle tohoto vynálezu mají s výhodou teploty tuhnutí -5’C nebo nižší, zvláště -10’C či nižší a ideálně -15°C nebo nižší.

Kromě změkčovadla tkanin o vzorci (I) mohou některá ztělesnění prostředku obsahovat malá množství jiných kationtových činidel pro úpravu tkanin (kondicionérů) známých typů, za předpokladu, že tato činidla mohou být rozpuštěna ve směsi rozpouštědla za vzniku v zásadě isotropní, nebo téměř čiré kapaliny. Hmotnostní poměr změkčovadla tkanin o vzorci (I) vůči celkovému dalšímu kationtovému změkčovadlu tkanin činí nejméně 1:2, lépe alespoň 1:1 a zvláště pak alespoň 2:1.

Jiným kationtovým změkčovadlem tkanin může být jakákoli kationtová sloučenina ovlivňující tkaniny, jejíž rozpustnost ve vodě při pH 2,5 a 20’C menší než 10 g/l. Vysoce upřednostňovanými materiály jsou kvarterní amoniové sole, mající dva C₁₂-C₁₄ alkylové nebo alkenylové řetězce, volitelně substituované nebo přerušené funkčními skupinami jako jsou -OH, -0-, -CONH-, -COO- a podobně.

Dobře známé druhy v podstatě vodou nerozpustných kvarterních amoniových sloučenin mají vzorec:

-8kde R, a R₂ představují uhlovodíkové skupiny o 12 až 24 atomech uhlíku; R₃ a R₄představují uhlovodíkové skupiny, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a X je anion, zvolený z výhodou z halidu a radikálů síranu methylnatého a síranu etylnatého.

K charakteristickým příkladům těchto kvarterních změkčovadel patří di(lojový) dimethylovaný chlorid amonný; di(Iojový) methylovaný síran dimethylamonný; dihexadecylchlorid dimethylamonný; di(hydrogenovaný lojový alkyl)chlorid dimethylamonný; dioktadecylchlorid dimethylamonný; dieikosylchlorid dimethylamonný; didokosylchlorid dimethylamonný; di(hydrogenovaný lojový) methylovaný síran dimethylamonný; dihexadecylchlorid diethyiamonný; di(kokosový alkyl)chlorid dimethylamonný. Vhodné jsou rovněž dialkylované sírany ethoxylmethylamonné, jejichž základem jsou měkké nebo tvrdé mastné kyseliny. Di(lojový) chlorid dimethylamonný, di(hydrogenovaný lojový aikyl)chlorid dimethylamonný, di(kokosový alkyl)chlorid dimethylamonný a di(kokosový alkyi)dimethylamonný methylovaný síran jsou upřednostňovány.

Jinou třídou vodou nerozpustných kationtových materiálů, kterým se dává přednost, jsou alkylimidazoliniové sole, jejichž předpokládaný vzorec je:

CH₂ —— CH₂

O

II

N — C — R₇ A r₉ kde Rg je alkylová nebo hydroxyaikylová skupina, obsahující 1 až 4, lépe pak nebo 2 atomy uhlíku, R₇je alkylová nebo alkenylová skupina obsahující 8 až 25 atomů uhlíku, R₈je alkenylová skupina obsahující 8 až 25 atomů uhlíku, R₉ je vodík nebo alkyl, obsahující 1 až 4 atomy uhlíku a A‘jě anion, s výhodou halid či síran

-9methylnatý nebo ethylnatý. K upřednostňovaným imidazoliniovým solím patří síran methylnatý 1-methyl-1-(lojoamido)ethyl-2-lojo-4,5-dihydroimidazolinia a chlorid

1- methyl-1-(palmitoyiamido)ethyl-2-oktadecyl-4,5-dihydroimidazoIinia. K dalším užitečným imidazoliniovým látkám patří chlorid 2-heptadecyl-1-methyl-1-(2-stearylamidoJ-ethylimidazolinia a chlorid 2-lauryí-1-hydroxyethyl-1-oleyl-imidazolinia. Vhodné jsou zde také imidazoliniové složky změkčující tkaniny, uvedené v US patentu č. 4127489. Směsi různých kationtových změkčovacích činidel pro tkaniny mohou být také použity jako přídavek ke sloučenině o vzorci (I).

Prostředek může rovněž obsahovat jednu nebo více volitelných přísad, zvolených z činidel pufrujících pH, jako jsou slabé kyseliny, např. fosforečná, benzoová či citrónová (pH prostředků je s výhodou menší než 6,0), smáčedel, činidel pro úpravu viskozity, jako jsou elektrolyty a C₉-C₂₄ mastné kyseliny, zastoupené v množství 20 až 6000 ppm (částech na milion), činidel zabraňujících tvorbě geiu, parfémů, nosičů parfemačních látek, fluorescenčních látek, barviv, hydrotropních látek, protipěnících činidel, činidel zabraňujících zpětnému usazování, enzymů, opticky zjasňujících činidel, opacifikačních činidel (zajišťujících neprůhlednost), stabilizátorů, jako je guarová guma a polyethyiengiykol, protisrážlivých činidel, činidel zabraňujících mačkání, činidel pro naškrobení tkanin, činidel zabraňujících flekatění (nestejnoměrnosti barev), činidel k uvolňování znečištění, germicidů, fungicidů, antioxidačních látek, antikorozivních látek, konzervačních látek, jako je Bronopol (zapsaná známka), komerčně dostupná forma

2- bromo-2-nitropropan-1,3-diolu, zabarvovacích činidel, bělících činidel a jejich prekursorů, antistatických činidel a látek, napomáhajících žehlení, jako jsou silikony.

Tyto volitelné přísady jsou, pokud se přidávají, přítomny v množství do 5 hmotnostních % prostředku. Typy a množství kterékoli volitelně dodávané přísady jsou s výhodou zvoleny tak, že mohou být rozpuštěny ve směsi rozpouštědla bez narušení v zásadě isotropní povahy upřednostňovaného prostředku pro změkčování tkanin. K vhodným silikonům pro použití v prostředcích podle vynálezu patří převážně lineární polydialkylové nebo alkylarylové siloxany, jejichž alkylové skupiny

-10 obsahují 1 až 5 atomů uhlíku. Siloxany mohou být substituované aminoskupinou nebo amidoskupinou. Pokud je siloxan substituován aminoskupinou, může být aminoskupina kvarterizována.

Prostředky mohou kromě kationtového činidla pro změkčování tkanin obsahovat i další nekationtová činidla pro změkčování tkanin, jako neiontová činidla pro změkčování tkanin. Tyto látky jsou typicky přidávány v množství od 5 do 10 hmotnostních % prostředku.

Při použití může být prostředek podle vynálezu pro úpravu tkanin přidán do většího objemu vody k vytvoření tekutiny, s níž se dostávají do kontaktu tkaniny, které mají být prostředkem upraveny. Obecně se bude celková koncentrace prostředku pro změkčování tkanin v této tekutině pohybovat od 30 ppm do 500 ppm (částí na milion). Hmotnostní poměr tkanin vůči tekutině bude s výhodou nižší než 25:1, nejlépe pak mezi 10:1 a 4:1.

Prostředky podle vynálezu mohou být připraveny různými metodami, které budou zřejmé odborníkům v oboru. Obvykle mohou být připraveny prostým smísením přísad při laboratorní teplotě, nejlépe smísením katíontové látky a organického rozpouštědla a následně pak vody, pokud je přítomna.

Přehled obrázků na výkresech

Ztělesnění vynálezu jsou popsána níže pomocí příkladů, a s odkazem na obrázky, na nichž:

Obrázky 1A a 1B ukazují témámí fázové diagramy pro Varisoft 222™ (označený v obrázku jako V), vodu (označenou v obrázku jako W), systémy organického rozpouštědla, ve kterých byly testovaným rozpouštědlem (i) ethanol (označený E); (ii) propylenglykol (označený P.G.); (iii) butylkarbinol (označený B.C.) a (iv) v poměru 4:1 propylenglykol a butylkarbinol (označené P.G./B.C.); L ve fázových

-11 diagramech označuje isotropní kapalinu, La lamelámí fázi a G označuje gel.

Obrázek 2 ukazuje, jak se teplota tuhnutí na ose y mění v závislosti na hmotnostních procentech organického rozpouštědla, vynesených na ose x, v případě různých organických rozpouštědel v systému, obsahujícím 40 % Prapagenu 3445, testované rozpouštědlo a rovnovážné množství vody; P.G. v obrázku značí propylenglykol, B.C. značí butylkarbinol, H.G. hexylenglykol, IPA isopropylalkohol a P.A. kyselinu propionovou.

Příklady provedení vynálezu

Příklad 1

Určení vhodných rozpouštědel

A. Fázové diagramy

Ternární fázové diagramy pro systémy Varisoft 222/rozpouštědlo/voda byly stanoveny prostým smísením složek při laboratorní teplotě, přičemž voda byla přidána později. Varisoft222 byl před použitím lyofilizován k odstranění alkoholu.

Výsledky jsou znázorněny v obrázku 1. Oblasti fázového diagramu, označené L, vyznačují rozmezí koncentrací, v nichž se tvoří isotropní kapaliny. Fázový diagram (i), kde byl jako organické rozpouštědlo použit samotný ethanol, ukazuje, že ethanol je velmi účinným rozpouštědlem Varisoftu 222 s možností tvorby isotropní kapaliny v širokém rozsahu koncentrací Varisoftu. Bohužel, ethanol sám o sobě není vhodným rozpouštědlem pro zahrnutí do prostředků podle tohoto vynálezu, neboť působí velmi vysoký bod vzplanutí.

Diagram (ii) uvádí účinek použití namísto ethanolu propylenglykolu, který je mnohem méně hořlavým rozpouštědlem. Diagram ukazuje, že isotropní kapalina může vznikat pouze při nízkých koncentracích Varisoftu 222. Proto tedy propylenglykol, ačkoli vykazuje požadovaný stupeň hořlavosti, není sám o sobě

-12ideálním rozpouštědlem pro použití v prostředcích podle předkládaného vynálezu.

Diagram (iíi) ukazuje, že při použití jiného rozpouštědla s nízkou hořlavostí, butyikarbinolu, mohou být isotropní kapaliny vytvářeny v širokém rozmezí koncentrací Varisoftu 222. Diagram (iv) ukazuje, že pokud se do směsi rozpouštědla, tvořené převážně propylengiykolem, přidá malé množství butyikarbinolu (4:1propylenglykol:butylkarbinol), fázový diagram připomíná diagram, získaný za použití samotného butyikarbinolu. Použití větších množství dražšího butylkarbinolového rozpouštědla může být tedy nahrazeno použitím směsi rozpouštědel.

B. Teplota tuhnutí

Obrázek 2 ukazuje účinek organického rozpouštědla na teplotu tuhnutí v testovaném systému, tvořeném 40 % Prapagenu 3445, x % organického rozpouštědla a (60-x) % vody. Vliv rozpouštědla na teplotu tuhnutí tohoto systému může být uvažován jako stanovení účinnosti rozpouštědla v systému, obsahujícím Varisoft 222 nebo jiné kationtové zmekčovadlo o vzorci (I) na místě Prapagenu 3445. Obecně, čím je nižší teplota tuhnutí, tím je rozpouštědlo účinnější, takže obrázek označuje posloupnost, v pořadí snižující se účinnosti:

kyselina propionová>isopropylalkohol>hexylenglykol>butylkarbinol>propylenglykol

Teploty tuhnutí byly měřeny umístěním testovaného roztoku do lázně ethylenglykol-voda a snižováním teploty o 1°C každé 2 hodiny, dokud nebylo pozorováno tuhnutí roztoku na pevnou látku.

C. Bod vznícení

Řada rozpouštědel o rozdílných bodech varu byla testována v následujícím přípravku ke stanovení bodu vznícení přípravku:

-13Varisoft 222 40 %

Propylenglykol 30 % testované rozpouštědlo 10% ethanol (z Varisoftu) 4,44 % voda do 100 %

Body vznícení byly měřeny na přístroji Setaflash™, za dodržování příslušných britských norem (British Standards) [BS390-A14 (1986), BS6664 část IV (1986) a BS3679 (1983)].

Příklady bodů vznícení produktů, získaných s řadou testovaných rozpouštědel o různých bodech varu, jsou uvedeny dole (Tabulka I).

Tabulka I

rozpouštědlo	vod varu (°C)	bod vznícení produktu (°G)
butylkarbinol	231	56
hexylenglykol	197	57
kyselina propionová	141	58
butan-1-ol	118	48
propan-1-ol	97	40
propan-2-ol	82	32
ethanol	78	33
octan ethylnatý	77	5
heptan	69	6
aceton	56	4

Tyto výsledky naznačují, že v tomto přípravku, kde body varu leží mnohem níž než je 100°C, je obtížné získat bod vznícení 40°C nebo vyšší.

-14Celkově tyto výsledky ukazují, že pokud je jako změkčovadlo tkanin použita sloučenina o vzorci (I), jako je Varisoft 222, lze vhodným výběrem rozpouštědla připravit isotropní kapaliny, mající jak vysoký bod vznícení, tak i nízkou hořlavost.

Příklad 2

Příklady prostředků podle předkládaného vynálezu a jejich body vznícení a teploty tuhnutí jsou uvedeny níže v Tabulce II. Všechny prostředky měly body vznícení rovné 30°C nebo vyšší a vykazovaly teploty tuhnutí kolem -15°C nebo nižší. Varisoft 222 je tvořen 90 % aktivního systému s 10% přídavkem ethanolu. Procentní údaje uvedené níže pro Varisoft udávají hmotnostní % aktivní složky. Body vznícení prostředků byly stanoveny za použití přístroje Setaflash™. Teploty tuhnutí byly měřeny v lázni ethylenglykol-voda, jak bylo výše popsáno.

Tabulka II

v V	40	m· μ·_ ’Φ	I	1	O V	20			o l
o	40	m· -'T m·*	2,5	1	uo	20			O l
CD	40	4,44	2,5	1	1	45			~ 30
CO	40	4,44		o	1	20			o N- l
	40	4,44	LO OÍ	LO	1	20			>40
CO	20	2,22	1	1	20	1	% 0i	o 0 uo V)	o h. Λ
UO	20	2,22	1	25	•	1	o o TJ	>70
''t	50	5,55	1	1	20				~60 i
co	40	4,44	1	1	20	•			o 1
CM	50	5,55	1	22	1	1			09 ~
T—	40	4,44	1	25	1	1			o r- j
	Varisoft 222 LT 90™	ethanol ze suroviny	přidaný ethanol	hexylenglykol	butylkarbinol	propylenglykol	co Tj o >	teplota tuhnutí (°C)	bod vznícení (°C)

-16Tyto výsledky ukazují, že isotropní kapalné prostředky pro úpravu tkanin, mající patřičné body vzplanutí a body tuhnutí, mohou být získány v širokém rozmezí koncentrací.

Pro zjištění toho, zda se koncentrované prostředky, mající základ v organickém rozpouštědle, budou chovat žádoucím způsobem po rozpuštění ve vodě, ke kterému dochází v pračkách, byly prováděny následující testy. Testy změkčení byly uskutečněny následně po pracím a máchacím cyklu v japonské pračce. Přímé srovnání změkčení bylo provedeno mezi 40% produkty, majícími základ v organickém rozpouštědle a mezi odpovídajícím 5% Varisoftem LT90 ve formě vodné disperse, použitém ve stejném množství aktivní složky. Tyto testy nebyly schopné produkty odlišit, což ukazuje, že změkčení, vyvolané prostředkem, majícím základ v organickém rozpouštědle, bylo rovnocenné změkčení, vyvolanému vodným přípravkem.

Claims

1. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály, vyznačující se t í m , že obsahuje;

(1) od 20 do 60 hmotnostních % kationtového změkčovadla textilních materiálů o vzorci (I)

R.CONH.(CH₂)_a

R.CONHXCH^ kde každé a a b je nezávisle od 1 do 5, c je 1 až 10 a každé R je nezávisle zvoleno z nasycených a nenasycených alkylových skupin o 14 až 22 atomech uhlíku a Y' je anion;

(2) od 10 do 60 hmotnostních % organického rozpouštědla nebo směsi organických rozpouštědel; a volitelně (3) vodu;

přičemž uvedené kationtové změkčovadlo je rozpustné v uvedeném organickém rozpouštědle nebo směsi organických rozpouštědel a vodě (pokud je přítomna) a toto rozpouštědlo nebo směs rozpouštědel jsou zvoleny tak, ze /bow vzplanutí prostředku je nejméně 25°C, a uvedený prostředek obsahuje nejvýše 10 hmotnostních % rozpouštědel, majících jfeedf-varu nižší než 100°C, přičemž poměr hmotnosti rozpouštědla s/bodem/ _t , ·+£ρι varu 100°C nebo vyšším vůči rozpouštědlu s lbedem/ varu nizsi. nez 100°C je nejméně rovtA 2:1.

2. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 1, v y_ . . . -f-čpfoí-a.

znacujicise 11 m , ze jeho |béd( vzníceni je nejmene 30°C.

-183. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 2, v y

4. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 3, v y tC/blok/ značující se tím, že jeho fbedj vznícení je nejméně 50°C.

5. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že celá hmotnost, nebo větší část hmotnosti organického rozpouštědla nebo směsi organických rozpouštědel zahrnuje rozpouštědlo, nebo rozpouštědla, jejichž fee-ef varu je rovnc, 100°C neboje vyšší.

6. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle kteréhokoli z nároků 1až4, vyznačující se tím, že uvedená směs organických

-teplo rozpouštědel obsahuje nejméně jedno rozpouštědlo, jehož jfeedj· varu je nižší než 100°C a nejméně jdno rozpouštědlo, jehož bod varu je nejméně 100°C, přičemž rozpouštědlo o (boduj varu nižším než 100°C vytváří nejvýše 10 hmotnostních % . -+€f prostředku a poměr hmotností rozpouštědla či rozpouštědel o jbeeM varu nejméně 100°C vůči rozpouštědlu či rozpouštědlům o boduj varu nižší než 100°C je nejméně 2:1.

7. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 5 nebo 6, vyznačující se tím, že rozpouštědlo, jehož jbeé/varu je nejméně 100°C, je zvoleno z organických kyselin, vícesytných alkoholů a alkyletherových sloučenin glykolů nebo polyglykolů a směsí těchto látek.

8. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 7, v y značující se tím, že rozpouštědlo je zvoleno z propylenglykolu, butylenglykolu, pentylenglykolu a hexylenglykolu, butylkarbinolu, kyseliny propionové, kyseliny mléčné a jejich směsí.

9. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 8, vy-19značující se tím, že rozpouštědlo je zvoleno z propylenglykolu, hexylenglykolu, butylkarbinolu a jejich směsí.

10. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že směs organických rozpouštědel obsahuje propylenglykol a nejméně jedno další rozpouštědlo, jehož t-bed-ívaru je 100°C nebo vyšší, přičemž poměr hmotnosti propylenglykolu vuci uvedenému nejméně jednomu dalšímu rozpouštědlu leží v rozmezí od 20:1 do 1:10.

11. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že obsahuje:

30 až 60 hmotnostních % činidla pro úpravu (kondicionéru) tkanin o vzorci (I);

20 až 40 hmotnostních % propylenglykolu;

5 až 15 hmotnostních % nejméně jednoho dalšího rozpouštědla owdti varu 100°C či vyšším; a

0 až 10 hmotnostních % nejméně jednoho rozpouštědla s nízkou (bederní varu, které vře při teplotě nižší než 100°C.

12. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vykazuje teplotu tuhnutí -5°C nebo nižší.

13. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle nároku 12, vyznačující se tím, že vykazuje teplotu tuhnutí -15°C nebo nižší.

14. Kapalný změkčovací prostředek pro textilní materiály podle kteréhokoli z předchozích nároků, vyznačující se t í m , že je v podstatě isotropní kapalinou.