CZ175897A3 - Zapalovač - Google Patents

Description

Zapalovač

Oblast techniky

Uvedený vynález se týká zapalovače, který je ovládán tlačítkem, které se může pohybovat v podélném směru a znemožňuje používání dětmi. Tento typ ovládání je možné najít například u piezoelektrických zapalovačů a rovněž u zapalovacích mechanismů takového druhu, které se skládají z pyroforického kamene (křemínku) a z rýhovaného kolečka. Stlačením tlačítka ovládá uživatel tohoto zapalovače současně vytvoření jiskry a otevření ventilu, skrze který uniká plyn, čímž je umožněno vytvoření plamene.

Dosavadní stav techniky

Tento typ zapalovačů je velmi snadné používat, protože je nutné pouze stlačit tlačítko a tím se vytváří plamen. Proto byly provedeny jisté pokusy tento proces poněkud ztížit tak, aby zapalovač nedokázaly ovládat i děti mladší pěti let.

Je známo, že takovéto zapalovače jsou vyráběny.

U těchto zapalovačů je neutralizační zařízení, spojené se zapalovacím mechanismem, které se pohybuje mezi aktivní neutralizační polohou ve které toto zařízení zabraňuje ovládání zapalovacího mechanismu a polohou neaktivní, ve které je toto ovládání povolené a je tedy uživateli dovoleno manuálně pohnout s tímto zařízením z jeho aktivní neutralizační polohy do výše zmíněné polohy neaktivní.

Tento typ zapalovače je známý obzvláště z německého užitného vzoru model 88 02 582.9. Nicméně u tohoto zapalovače není zabudováno uvedené neutralizační zařízení tak, aby se automaticky vracelo do neutralizační aktivní polohy poté, co došlo k pohybu zapalovacího mechanismu, způsobenému uživatelem.

Tento návrat do aktivní neutralizační polohy může tedy být proveden pouze jeho manuálním přepnutím v opačném směru uživatelem.

Je snadné si představit, že pouhé zapomenutí této operace zcela neguje výhody, spojené s přítomností neutralizačního zařízení.

Dokument WO 90/12254 ukazuje plynový zapalovač se zapalovacím mechanismem, jenž se skládá ze zařízení pro ovládání otevírání hořákového ventilu a ze zařízení pro vytváření jiskry. U tohoto zapalovače se zapalovacím mechanismem je umístěno neutralizační zařízení pro neutralizaci tohoto zapalovacího mechanismu, které se pohybuje mezi aktivní neutralizační polohou zapalovacího mechanismu a neaktivní polohou, toto neutralizační zařízení je polohovatelné manuálně, uživatelem, z polohy aktivní do polohy neaktivní. Zařízení pro neutralizaci zapalování je normálně drženo v neutralizační poloze a navíc se může automaticky vracet do neutralizační polohy, po ukončení pohybu zapalovacího mechanismu.

Ačkoliv je zapalovač provedený v souladu s výše jmenovaným dokumentem plně uspokojivý ve své funkčnosti, má nevýhodu v tom, že vyžaduje přítomnost dodatečných částí, což dělá jeho výrobu složitější a významně narůstají možnosti poškození mechanismu ve spojích.

Aby bylo možné překonat tyto nevýhody, uvádí francouzská patentová přihláška FR 2 675 885 konstrukci zapalovače, u kterého je umístěn řídící prvek tak, že se může kluzně pohybovat a je opatřen okrajem. Pružně deformovatelný jazýček se zařezává do tohoto okraje tak, že v oblasti jeho volného konce zde čelně doléhá na protilehlý povrch, který je součástí těla zapalovače, tento jazýček je pružný a lze jím příčně pohybovat tak, že jeho ' čelní dosedací plocha je přivedena do neaktivní polohy vzhledem k odpovídajícímu dosedacímu povrchu uvedeného těla zapalovače a tím tak umožňuje stlačení ovládací části řídícího prvku ve směru zapalovacího pohybu.

Tento zapalovač má však nevýhodu v tom, že nejprve je ovládán uvedený jazýček a pak až řídící prvek, tak, aby byl obdržen plamen. Proto je nutné, aby při použití došlo k ovládání dvou prvku zmíněného zapalovače.

Podstata vynálezu

Uvedený vynález je proto zaměřen na poskytnutí zapalovače, který může být používán dospělými a zároveň je jeho použití natolik složité, že jej nedokáží používat děti, obzvláště děti do pěti let věku. Dalším úkolem je poskytnout nepřekonatelný bezpečnostní systém, který bude udržován v neutralizační poloze. Navíc k odjištění tohoto bezpečnostního systému dojde ve stejnou chvíli, kdy je zapálen plamen.

Až dosud uvádí vynález zapalovač, který je ovládán tlačítkovým prvkem, jenž se může pohybovat v podélném směru a který odolává použití dětmi. Zapalovač se skládá z těla a zapalovacího zařízení, které je tvořeno tlačítkovým prvkem. Tento zapalovač se vyznačuje tím, že tlačítkový prvek je veden dvěma kolmými směry, první z nich je podélný vzhledem k uvedenému tělu zapalovače a druhý směr je příčný vzhledem k tomuto tělu zapalovače a dále tím, že uvedený tlačítkový prvek je opatřen dosedacím čelem, které je normálně protilehlým prvkem dosedacího povrchu, jenž tvoří součást uvedeného těla zapalovače a dále tím, že uvedený tlačítkový prvek se může pohybovat v příčném směru tak, že do'sedací čelo je poté v neaktivní poloze vzhledem ke svému protilehlému dosedacímu povrchu a dále tím, že pružný prvek působí v příčném směru tak, aby vrátil uvedené dosedací čelo tlačítkového prvku do polohy naproti uvedenému protilehlému dosedacímu povrchu, toto zařízení je zde určené k vracení zmíněného tlačítkového prvku do klidové polohy v uvažovaném podélném směru.

Takže díky dosedacímu povrchu a jeho protipovrchu a jejich relativním polohám není možné, aby došlo k posunutí zmíněného tlačítkového prvku v podélném směru, z normální polohy, nebo z polohy klidové. Proto je nutné s tímto tlačítkem pohnout nejprve napříč, pak teprve ve směru podélném. Uvedený příčný pohyb umožňuje učinit dosedací povrch a jeho protipovrch neaktivními. K rozpohybování zapalovacího mechanismu uvedeného zapalovače musí uživatel pouze umístit palec nebo jiný prst na horní povrch tlačítkového prvku a zatlačit jej v příčném směru (tento pohyb je možný buď díky tření, nebo díky přizpůsobené formě zmíněného tlačítka) a pak stlačit uvedené tlačítko ve směru podélném. Proto je dostatečné působit na jednu stejnou oblast tlačítka, aby byl zapalovač uveden do provozu.

Pružinový prvek uvedeného tlačítka způsobuje automatický návrat do klidové polohy. Zařízení pro navracení tlačítka do klidové polohy v podélném směru jsou již známa a byla používána dlouhou dobu u zapalovačů, ovládaných tlačítkem.

Zmíněný pružinový prvek výhodně působí na tlačítko na straně naproti dosedacímu čelu.

Uvedený vynález nabízí několik možností implementace pružinového prvku, navracejícího tlačítko do klidové polohy v příčném směru. U první implementace se pružinový’ prvek skládá z pružinového jazýčku, který je v podstatě veden podélným směrem s tělem zapalovače a který může být deformován v příčném směru příčným pohybem tlačítka a který je zároveň integrálně spojen s tímto tlačítkem.

U další implementace, u piezoelektrického zapalovače, se pružinový prvek skládá z jazýčku, v podstatě vedeného podélným směrem s tělem zapalovače, který je rovněž deformovatelný v příčném směru pohybu tlačítka a je integrální součástí nosiče elektrody. Výhodně, uvedený elastický jazýček, připevněný na nosiči elektrody, se odděluje od tohoto nosiče a pohybuje se směrem od něj a nahoru. Toto uspořádání umožňuje, aby jazýček byl v klidové poloze, když je v klidové poloze i tlačítko a když je na konci svého zdvihu. Uvedený jazýček je proto jenom stlačen ve chvíli, když se tlačítko pohybuje a je umístěno v přechodové (střední) poloze.

Výhodným implementováním do piezoelektrického zapalovače se pružinový prvek skládá z kovového proužku, který má v podstatě tvar písmene „U, a je nesený stěnou, která je součástí těla zapalovače a je umístěna skoro paralelně se stěnou uvedeného tlačítka, jedno z větví uvedeného pásku se opírá o stěnu tohoto tlačítka a je pružně deformovatelná, druhá větev je zkroucena na jednom svém konci a působí jako elektroda a uvedený piezoelektrický mechanismus se skládá z alespoň jedné části, udělané z vodivého materiálu tak, aby vytvářel elektrické spojení s pružným proužkem na konci podélného zdvihu tlačítkového prvku.

Pro toto provedení není pružinový prvek spojen ani s tlačítkem, ani s tělem uvedeného zapalovače a místo toho obsahuje nezávislý kousek, který rovněž funguje’ jako elektroda.

Uvedený vynález rovněž nabízí konstrukci pro implementaci dosedacího povrchu a jeho odpovídajícího protipovrchu. Tak u první modifikace je dosedací povrch realizován jako osazení tlačítka. Protilehlý dosedací povrch pak může být implementován jako součást stěny těla zapalovače, nebo se může skládat z okraje uvedeného těla zapalovače.

U jiného provedení vynálezu je čelo protilehlého povrchu na vrchním žebru, které je vedeno podélným směrem a uvedené tlačítko obsahuje stěnu, která tvoří výčnělek, paralelní k uvedenému žebru, s takovou výškou, aby když je tlačítko zatlačeno příčným směrem ze své klidové polohy, nedosedlo k uvedenému žebru a je umístěno tak, že když se zmíněné tlačítko pohybuje ze své klidové polohy směrem podélným, vnitřní povrch uvažované stěny, vytvářející výčnělek, klouže podél uvedeného žebra.

U této posledně zmíněné modifikace, jestliže namísto pohybu uvažovaného tlačítka příčným směrem dojde nejdříve k jeho pohybu ve směru podélném, je toto posléze zajištěno v této poloze a proto je nutné jej nechat navrátit do klidové polohy, aby bylo možné zapalovač používat. Tak stejně jako u dalších modifikací v souladu s uvedeným vynálezem, tlačítko pouze umožňuje zapalování ve chvíli, kdy jsou posloupnosti klouzání zmíněného tlačítka správně provedeny za sebou.

Žebrovitý prvek může být přidán jako jednotlivá součást přidán do těla zapalovače, nebo může být v zapalovači přítomen jako součást těla zapalovače, jak je toto řešení známé ze současných provedení zapalovačů.

U těchto různých modifikací je podélné vedení tlačítka výhodně implementováno za pomoci systému žeber, každé z nich je spojeno s drážkou, uvedené tlačítko je opatřeno dvěma žebrovítými prvky a tělo zapalovače je opatřeno dvěma odpovídajícími drážkami. Tyto drážky končí pod zmíněnými žebry v klidové poloze tlačítka a jsou dále zvednuty příčně, takže zmíněná žebra zabírají s drážkami ve chvíli, kdy tlačítko bylo posunuto směrem příčným a začínají svůj podélný pohyb.

Samozřejmě, že uvažované drážky mohou být vytvořeny na tlačítku a zmíněná žebra mohou být vytvořena na těle zapalovače. Samozřejmě, že zde existuje stejně relativní zdvihnutí mezi žebry a drážkami, žebra jsou umístěna pod drážkami v klidové poloze tlačítka.

Seznam obrázků na výkresech

Nicméně uvedený vynález bude lépe pochopitelný s pomocí následujícího popisu, s ohledem na připojené schématické obrázky, představující nijak neomezující několikero modifikací zapalovače v souladu s uvedeným vynálezem.

Obr.l ukazuje částečný podélný řez prvního provedení vynálezu v první poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr. 2 ukazuje částečný podélný řez prvního provedení vynálezu ve druhé poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr. 3 ukazuje částečný podélný řez prvního provedení vynálezu ve třetí poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr. 4 ukazuje částečný podélný řez druhým provedením vynálezu v jedné z poloh ovládacího zařízení pro ovládání zapalovací operace zapalovače.

Obr. 5 ukazuje částečný podélný řez druhým provedením vynálezu v další poloze ovládacího zařízení pro ovládání zapalovací operace zapalovače.

Obr. 6 ukazuje částečný podélný řez druhým provedením vynálezu v další poloze ovládacího zařízení pro ovládání zapalovací operace zapalovače.

Obr. 7 ukazuje částečný podélný řez druhým provedením vynálezu v další poloze ovládacího zařízení pro ovládání zapalovací operace zapalovače.

Obr. 8 ukazuje částečný podélný řez třetího provedení uvedeného vynálezu v první poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr. 9 ukazuje částečný podélný řez třetího provedení uvedeného vynálezu ve druhé poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr.10 ukazuje částečný podélný řez třetího provedení uvedeného vynálezu ve třetí poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr.11 ukazuje částečný podélný řez čtvrtým provedením uvedeného vynálezu v první poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr.12 ukazuje částečný podélný řez čtvrtým provedením uvedeného vynálezu v druhé poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr.13 ukazuje částečný podélný řez čtvrtým provedením uvedeného vynálezu ve třetí poloze cyklu, během kterého dochází k zapálení plamene.

Obr.14 je částečný řez, vedený podél linie A-A z obr.l pro páté provedení uvedeného vynálezu.

Obr. 15 je částečný řez, vedený podél linie A-A z' obr.l pro páté provedení uvedeného vynálezu.

Obr.16 je částečný řez, vedený podél linie A-A z obr.l pro páté provedení uvedeného vynálezu.

Obr.17	je	částečný	podélný	řez	šestého	provedení
vynálezu.
Obr.18	je	V I V· S částečný	podélný	řez	šestým	provedením
vynálezu.
Obr.19	je	částečný	podélný	řez	šestým	provedením

vynálezu.

Příklady provedení vynálezu

Uvedené nákresy ukazují částečně odlišná provedení plynového zapalovače. Takovýto zapalovač má tělo 2, které zde tvoří nádržku na palivo, jenž je tvořené zkapalněným plynem.

V jeho horní části je uvedená nádržka opatřena hořákem 4, který zahrnuje ventil, umožňující kapalině uniknout ve chvíli, kdy je tento ventil otevřen. Ovládací páčka £, připojená otočně okolo příčné osy ovládá otevírání a zavírání ventilu v hořáku 1. Ochranný kryt 10 umožňuje chránit před větrem horní část hořáku 4, čímž je umožněno vytvoření plamene.

U různých viditelných provedení vynálezu, je ukázaný zapalovač tím, který obsahuje piezoelektrický zapalovací mechanismus. Tento mechanismus obsahuje, známým způsobem, horní část 12 mechanismu, která se může pohybovat ve směru ke spodní části 14 mechanismu, naproti síle vratné pružiny, která na připojených nákresech vidět není. Druhá pružina 16 je umístěna mezi spodní část 14 mechanismu a tělo zapalovače a zde pracuje podélným směrem (podle obr.l). Navíc jsou zde umístěny dvě elektrody. První elektroda 18 se skládá z horního konce hořáku a druhá elektroda 20 je připevněna na nosiči 22 elektrody a to v blízkosti uvedené první elektrody 18.

Uvedený nosič 22 elektrody má známou konstrukci a je připevněn konvenčním způsobem.

Ovládací prvek zapalovače se skládá z tlačítka 24. které přesahuje přes pohyblivou horní část 12 zapalovacího mechanismu. Toto tlačítko 24 se pohybuje vzhledem k tělu zapalovače 2, a to vlivem akce osoby, která zapalovač používá.

Když uživatel působí tlakem na tlačítko 24, vyvolává tak pohyb spodní části 14 mechanismu naproti pružině 16. a rovněž vyvolává pohyb pohyblivé horní části 12 mechanismu směrem ku uvedené spodní části 14 mechanismu. Pohyb této spodní části 14 mechanismu vyvolává nejdříve otevření ventilu, obsaženého v hořáku 4 a nastavení elektrického kontaktu s první elektrodou 18. zatímco pohyb pohyblivé horní části 12 mechanismu směrem ke spodní části 14. mechanismu poté vyvolává jiskru.

Pohyblivá horní část 12 mechanismu rovněž obsahuje kovadlinkovitou část na straně čelem ke tlačítku 24 . což znamená na jeho horním čele. Tento kovadlinkovitý prvek 25 je vyroben z vodivého materiálu, jako například ze slitiny zinku s hliníkem, hořčíkem a mědí. Když tlačítko 24 a tím také i pohyblivá horní část 12 zapalovacího mechanismu je posunuta podélně a přibližuje se ke konci své dráhy, vyvolává kovadlinkovitý prvek 25 elektrický kontakt mezi druhou elektrodou 20 a zapalovacím mechanismem.

K umožnění podélného pohybu tlačítka 24 má čelo protilehlého nosiče 22 elektrody drážku, vedenou v podélném směru a je v něm zabudován konec druhé elektrody 20 . Tak když se tlačítko 24 pohne, elektroda 20 může sklouznout vzhledem k tlačítku 24 do uvedené drážky.

Obr.l až obr.3 ukazují první provedení mechanismu v souladu s uvedeným vynálezem. Tlačítko 24 je v normální poloze, či jinými slovy klidové poloze, na obr.l, to jest, uživatel na tlačítko 24 nepůsobí žádnou silou.

Uvedené tlačítko 24 má horní čelo 26 tlačítka, na které uživatel působí silou. Toto horní čelo 26 tlačítka, jenž je kolmé k rovině nákresu, podepírá dvě rovnoběžné boční stěny 28 v rovině tohoto nákresu, jednu před touto rovinou a druhou za touto rovinou. Stěna 30 je protažena podélně mezi dvěma uvedenými bočními stěnami 28 a je připojena k hornímu čelu 26 tlačítka 24 . Horní část 12 zapalovacího mechanismu je umístěna mezi těmito stěnami.

Stěna 30 má na svém povrchu, umístěném směrem k čelu hořáku 4, schod 32 . vytvářející osazení. Čelem k této stěně 30 existuje nosič 22 elektrody, který je upevněn k tělu 2 zapalovače. Toto obsahuje žebro 34. protažené podél uvedeného nosiče 22 elektrody, ačkoliv ne po celé výšce tohoto nosiče 22 elektrody. Uvedené žebro 34 je umístěné čelem k osazení 32 tak, že tvoří dohromady dosedací povrch a protilehlý dosedací povrch, omezující pohyb tlačítka 24 v podélném směru 36.

Uvedené žebro 34 může být integrální součástí těla 2 zapalovače, nebo může být nahrazeno osazením, implementovaným v rovině s nosičem 22 elektrody, umístěným čelem k osazení 32.

Tak aby tlačítko 24 mohlo působit na zapalovací mechanismus, je nutné oddělit stěnu 30 od nosiče 22 elektrody.

Uvedené tlačítko 24 se pak pohybuje příčně vzhledem k tělu 2 zapalovače, jak je indikováno šipkou 38 na obr. 2. Malá výduť 22/ implementovaná do horního čela 26 tlačítka 24 na okraji protilehle k druhé elektrodě 22/ usnadňuje pohyb, zatímco současně působí jako dosedací plocha pro uživatelův prst.

Tento pohyb se děje navzdory síle, kterou vyvozuje jazýček 42. Tento je veden v podstatě rovnoběžně se stěnou 30 tlačítka 24 a je umístěn mezi dvěma postranními stěnami 28 a je spojen s horním čelem 26 tlačítka 24. Volný konec tohoto jazýčkového prvku je podepřen na vnitřním čele 42 těla zapalovače.

Jakmile je tlačítko 24 v poloze, ukázané na obr.2, může být posunuto ve směru šipky 36 na obr.3 a působí na zapalovací mechanismus. Když uživatel uvolní uvedené tlačítko 24. toto se automaticky vrátí do polohy, ukázané na obr.l, neboť, jej k tomu donutí vratná druhá pružina 16 a rovněž pružina, která není na nákresu vidět, jenž je umístěna mezi horní částí 12 zapalovacího mechanismu a spodní částí 14 zapalovacího mechanismu a také pomocí jazýčku 40.

Tlačítko 24 je vedeno ve dvou směrech (podle šipek 36 a 38) vzhledem k tělu 2 zapalovače díky stěně 30 a jazýčku 40. kromě jiných. Pro podélné vedení (šipka 36) je zde umístěn systém žeber, které je každé spojeno s drážkou. Takovýto systém existuje rovněž u zapalovačů předchozích konstrukcí. Tlačítko 24 je opatřeno dvěma podélnými žebry a tělo uvedeného zapalovače je opatřeno dvěma odpovídajícími drážkami. U zapalovače podle uvedeného vynálezu se zmíněné drážky zastavují pod žebrem tlačítka ve chvíli, kdy toto tlačítko 24 je v klidové poloze a tyto drážky se pak zvedají vzhledem k těm, které jsou ve shodné poloze. Drážky jsou umístěné pouze naproti žebrům, pokud tlačítko 24 bylo stlačeno příčně (ve směru šipky 22)·

Obr. 4 až obr.7 ukazují druhé provedení zmíněného zapalovače v souladu s uvedeným vynálezem.

U tohoto provedení je zde umístěno tlačítko 24. skládající se z horního čela 26 tlačítka, ze dvou bočních stěn 28 a jazýčku 40 . Rozdíly vzhledem k předchozímu provedení vynálezu se vztahují k dosedacímu povrchu a k protilehlému dosedacímu povrchu.

Žebro 44 je protaženo přibližně rovnoběžně s osou těla 2 zapalovače, mezi zapalovacím mechanismem a hořákem 4.. V klidové poloze, na obr.4, odděluje daná vzdálenost horní část žebra 44 od horního čela 26 tlačítka. Toto tlačítko se skládá ze stěny, tvořící výčnělek 46. protažený mezi dvěma bočními stěnami 28 a upevněný pod horním čelem 26 tlačítka. Výška tohoto výčnělku 46 je menší, než vzdálenost, oddělující horní část žebra 44 od horního čela 26 tlačítka. Tento výčnělek 46 je vedený paralelně k uvedenému žebru 44. nicméně je zvednutý vzhledem k tomuto žebru ve směru hořáku 4. Toto zvednutí v podstatě odpovídá šířce výše zmíněného žebra 44.

Obr. 5 ukazuje tlačítko 24 v poloze, ve které je umístěno, když je přemístěno ze své normální polohy (na obr.4) v podélném směru (podle šipky 36) . Horní část žebra 44 se dostává do styku s horním čelem 26 tlačítka. Proto je nemožné, aby došlo k pokračování pohybu tohoto tlačítka ve směru šipky 36. čímž je zajištěno zabránění jakémukoliv pohybu a uvedení zapalovacího mechanismu do provozu. K vytvoření plamene je nutné uvolnit tlačítko, které se navrací automaticky do normální, tedy klidové polohy (z obr.4) a následovně pohnout toto tlačítko ve směru Šipky 38. takže dojde k odsednutí výčnělku 46 od žebra 44 a nakonec stlačit ve směru šipky 36. aby došlo k vychýlení tlačítka 24 v podélném směru, a tím pádem i k uvedení zapalovacího mechanismu do pohybu (obr.7). Při uvolnění tlačítka 24 se toto automaticky vrací, a to vlivem působení vratné pružiny a jazýčku 40. do normální polohy, která je dobře vidět na obr.4.

Třetí provedení vynálezu je ukázáno na obr. 8 až na obr.10. Toto provedení se skládá z tlačítka 24 s horním čelem 26 tlačítka a s bočními stěnami 28. jak již bylo popsáno výše. Uvedené tlačítko 24 se navíc skládá z první části 48 stěny a z druhé části 50 stěny, které jsou obě vedeny podélně mezi dvěma bočními stěnami 28. spojenými s horním čelem 26 tlačítka. První část 48 stěny je umístěna podél hořáku A a nosiče 22 elektrody a druhá část 50 stěny je vedena v podstatě rovnoběžně s ní, ačkoliv na opačné straně.

Druhá část 50 stěny je prodloužením vnější stěny těla 2 zapalovače. V jedné rovině s okrajem těla 2 zapalovače je zde osazení 52. za toto osazení 52 je protažená druhá část stěny až k vnitřku těla 2 zapalovače. Uvedené osazení 52 tak vytváří dosedací plochu a okraj těla 2. zapalovače vytváří protilehlou dosedací plochu, která zabraňuje tlačítku 24., aby se pohybovalo ve směru naznačeném šipkou 36 (z obr.10) z polohy klidové (obr.8).

Stěna 48 je vedená rovnoběžně s nosičem 22 elektrody zapalovače a je s ním umístěna „čelo na čelo. Pružný kovový proužek 54 je umístěn obkročmo na nosiči 22 elektrody. Po boku tlačítka 24 je pružný kovový proužek 54 . jenž je obecně ve tvaru obráceného písmene „U, opřen o stěnu 45.· Na straně hořáku 4 je pružný kovový proužek 54 opřen o nosič 22 elektrody a jeho konec je zahnut ve směru uvedeného hořáku 4.. Tento konec utváří druhou elektrodu 20.

Funkce tohoto provedení zapalovače připomíná tu, jenž byla vlastní prvním dvěma provedením vynálezu. Z klidové polohy (na obr.8) je nutné dovést dosedacího plochu 52 do neaktivní polohy vzhledem k protilehlému dosedacímu povrchu a to pohybem tlačítka 24 příčně ve směru šipky 55, to jest směrem ku hořáku 4. Tento pohyb je konán vlivem síly, jenž působí na pružný proužek 54, který je tak deformován. Jakmile je tlačítko 24 v neaktivní poloze, pohybuje se směrem dolů (podle šipky 25) tak, aby vyvolalo činnost zapalovacího mechanismu zapalovače. Na konci svého zdvihu kovadlinkovitý prvek 25 přichází do styku s pružným proužkem 51, čímž je umožněno, aby druhá elektroda 20 byla na žádaném potenciálu.

Uvolněním uvedeného tlačítka 24., když je v poloze jiné, než ve své klidové poloze, vrací se automaticky do této zmíněné klidové polohy (podle obr.8) a to vlivem působení vratné pružiny a pružného proužku 54.

Obr.11 až obr.13 ukazují čtvrté provedení vynálezu. Zde se tlačítko 24 skládá z horního čela 26. tlačítka a bočních stěn 28. jak již bylo popsáno výše u všech třech předchozích provedení vynálezu. Uvedené tlačítko se navíc skládá z druhé části 50 stěny s osazením 52. pracujícím zde v kombinaci s okrajem těla 2 zapalovače stejným způsobem, jako u třetího provedení vynálezu {obr.8 až obr.10).

Čelem k nosiči 22 elektrody je tlačítko 24 . skládající se z jazýčku 22, opatřeného drážkou v jeho středu, která umožňuje průchod druhé elektrody 20. jak bylo již popsáno v počátku tohoto popisu. Tento jazýček 58 je v podstatě rovnoběžný s druhou částí 50 stěny a je spojen s horním čelem 26 uvedeného tlačítka 24 . Je protažený podélně a je opřen o nosič 22 elektrody zapalovače.

Funkce celého mechanismu je podobná funkcím toho provedení, které bylo popsáno vzhledem k obr.8 až k obr.10.. zde jsou však oddělené funkce pružného proužku 54 . jmenovitě při vracení tlačítka 24 do původní polohy (obr.11) a funkce elektrody. Elektroda 20 je připevněna na nosič 22 elektrody tak, že tento nosič 22 elektrody na ní sedí obkročmo. S pohybem ve směru šipky 36 se uvedená elektroda 20 posunuje vzhledem k drážce pružného jazýčku 58. který je zde k tomuto účelu. Ve chvíli, kdy je tlačítko 24 v poloze dolní, je vytvořen elektrický kontakt mezi zapalovacím mechanismem a mezi uvedenou elektrodou 20 a to pomocí kovadlinkovitého prvku 25.

Podobně jako u jiných provedení, i zde existuje potřeba vyvolání příčného pohybu tlačítka 24 dle šipky 56 z obr.12, aby došlo k jeho vysunutí do polohy, ve které dosedací povrch a protilehlý dosedací povrch tohoto tlačítka 24 a těla 2 zapalovače jsou neaktivní a to ještě před pohnutím uvedeného tlačítka 24 ve směru podélném (dle šipky 2£ z obr.13), aby bylo možné vyvolat funkci zapalovacího mechanismu zapalovače.

Páté provedení vynálezu je vidět na připojených nákresech na obr. 14 až obr. 16, a skládá se z tlačítka 24 jenž se dále skládá z horního čela 26 tlačítka, jak již bylo popsáno výše u předchozích provedení vynálezu. Nárysové řezy ukázané na obr.14 až na obr.16 nejsou shodné s těmi na ostatních obrázcích. Odpovídají řezu, provedenému podél linie A-A z obr.l. V normální poloze, nebo také klidové, je mechanismus ukázán na obr.14.

Stěny na straně hořáku a na straně naproti tomuto hořáku nejsou ukázány, protože zde nemají žádnou obzvláštní funkci vzhledem k uvedenému vynálezu.

Boční stěny připomínají prvek, který byl již popsán výše s ohledem na předcházející obrázky. Stěna, umístěná na levé straně obr.14 až obr.16 je podobná a odpovídající stěně 50 z obr.8 až obr. 13. Zde je označena pozicí 51 a její osazení je označené pozicí 52.· Toto osazení 53 zde má funkci ve spojení s krajem těla 2 zapalovače a to stejným způsobem, jako osazení 52 u třetího a čtvrtého provedení vynálezu.

Druhá boční stěna, umístěná napravo na obr.14 až obr.16 je podobná a odpovídá jazýčku 40 z obr.l až obr. 7. Zde je označena pozicí 41 a je opřena, jako uvedený jazýček 40, o vnitřní čelo 42 těla 2 zapalovače.

Aby bylo možné uvést zapalovací mechanismus do pohybu z klidové polohy (na obr.14), je nutné, aby dosedací povrch osazení 53 byl v neaktivní poloze vzhledem k okraji těla 2 zapalovače. Tlačítko 24 se pak pohne nejprve příčným směrem doprava, jak je vidět na obrázcích, což znamená, ve směru šipky £2, na obr.15. Tento pohyb je proveden s deformací pružného jazýčku ±1, který pak vyvolává sílu působící na uvedené tlačítko, které má pak tendenci k navracení se do svojí klidové polohy. Jakmile je toto tlačítko 24 v neaktivní klidové poloze, může být pohnuto tak, aby působilo na zapalovací mechanismus podle obr.16.

Tlačítko 24 se u výše uvedených provedení vynálezu vrací automaticky do svojí klidové polohy (podle obr.14) ve chvíli, kdy na něj nepůsobí žádná síla, a to díky vratné pružině a jazýčku 41.

Poslední provedení vynálezu je ukázáno na obr?17 až obr.19, a odlišuje se od ostatních provedení vynálezu v tom, že pružný prvek má tendenci navracet dosedací povrch do polohy „čelo na čelo vzhledem k protilehlému dosedacímu povrchu a tento prvek se skládá z jazýčku £2, který je pružně deformovatelný a integrálně spojený s nosičem 22 elektrody a tento jazýček 62 není stisknut ve chvíli, když tlačítko 24 je v poloze (podle obr.19), kdy ovládá otevírání ventilu, integrálně spojeného s hořákem 4.

Uvedené tlačítko 24 použité u tohoto provedení vynálezu je podobné tlačítku 24. ukázanému na obr. 8 až obr. 10. Vzhledem k tomuto provedení je pružný proužek 54 nahrazen elektrodou 20. připevněnou na nosiči 22 elektrody a rovněž jazýčkem 62. Tento jazýček 62 se však dělí od nosiče 22 elektrody ve směru vzhůru. Je opřen o stěnu 48 tlačítka 24 podle obr.17 a obr.18. Tento jazýček 62 může být vyroben jako část nosiče 22 elektrody, nebo k tomuto nosiči 22 elektrody může být připevněn, či alternativně zde může být rovněž umístěn jako oddělená samostatná součástka. Jako tato oddělená samostatná součástka může být jazýček £2 tvořen listovou pružinou, nebo alternativně ve formě šroubové pružiny, nebo může být v jakémkoliv jiném použitelném tvaru, vhodném pro pružiny, volně umístěn mezi nosičem 22 elektrody a tlačítkem 24 . Pokud je zde jazýček £2 umístěn jako samostatná součástka, může být přidržen ve své poloze vhodnou vodicí štěrbinou, umístěnou bud' na nosiči 22 elektrody, nebo na jakémkoliv vhodné části tlačítka 24.

Toto provedení podobně zahrnuje změny a modifikace jednotlivých provedení, viditelných na obr.4 až obr.7. Zde se stěna 50 tlačítka 24 skládá z osazení 52 a rovněž z výčnělku £4, vedeného podélně směrem dolů. Volný konec této stěny je proto ve tvaru písmene „U. Prostor, urrtístěný mezi větvemi tohoto písmene „U, je postaven čelem k okraji 66 těla 2 zapalovače (podle obr.17). Tento prostor je dostatečně veliký, aby do něj bylo možné umístit tento okraj 66. a to z klidové polohy, kdy je možné příčně pohnout tlačítkem 24 bez toho, že by výčnělek 64 vadil pohybu jako překážka. Proto, jestliže je použit uvedený zapalovač, tlačítko 24 se nejprve pohybuje směrem podélným a žádný další příčný pohyb není možný, aniž by nedošlo k průchodu skrze počáteční klidovou polohu.

Ve všech zmíněných provedeních vynálezu je vidět zřetelně funkce zapalovacího mechanismu, který vyžaduje spojitou kombinaci dvou pohybů, což dělá použití velmi obtížné pro malé děti. Nicméně dospělý člověk může používat tyto zapalovače dostatečně snadno a to jenom vyvinutím síly na horní čelo tlačítka zapalovacího mechanismu. Díky tření mezi prstem uživatele a horním čelem zmíněného tlačítka zapalovacího mechanismu, nebo díky přizpůsobenému tvaru tohoto tlačítka, může toto být pohybováno příčným směrem a pak, bez změny polohy prstu vzhledem k tlačítku, může uživatel jednoduše toto tlačítko zapalovacího mechanismu uvést do pohybu a tím vyvolat funkci zapalovače.

Samozřejmě, že uvedený vynález není nijak omezen na provedení, která byla popsány výše pomocí příkladů, ale naopak zahrnuje všechny možné modifikace.

Například zapalovač v provedení s uvedeným vynálezem nemusí být piezoelektrickým zapalovačem. Tento zapalovač může obsahovat zapalovací mechanismus takového typu, jenž je vybaven křemínkem a rýhovaným kolečkem. Otáčení uvedeného rýhovaného kolečka je pak vyvoláno stisknutím tlačítka zapalovacího mechanismu.

U příkladů daných provedení vynálezu je pružný 'prvek, umožňující návrat tlačítka zapalovacího mechanismu do jeho klidové polohy v příčném směru, integrální součástí zapalovače, jako například samotného tlačítka zapalovacího mechanismu, nebo těla zapalovače, nebo elektrody. Toto jsou však upřednostňovaná provedení, nicméně uvedené prvky se mohou snadno skládat z jedné nezávislé součástky, jako například šroubovité pružiny, a to bez toho, že by došlo k odchýlení se od pole působnosti uvedeného vynálezu.

Claims (8)

1. Zapalovač, který je ovládán tlačítkem (24), • V I jenž i může pohybovat v podélném směru a který odolává použití dětmi, takového typu, který se skládá z těla (2) zapalovače a zapalovacího zařízení, které je tvořeno tlačítkem, vyznačující se tím, že tlačítko (24) je vedeno dvěma kolmými směry, první z těchto směrů (36) je podélný vzhledem k uvedenému tělu (2) zapalovače a“ druhý směr (38, 56, 60) je příčný vzhledem k tomu samému tělu (2) zapalovače a dále tím, že uvedené tlačítko (24) je opatřeno dosedacím povrchem (34, 46, 52, 53), který je normálně umístěn na opačné straně k protilehlému dosedacímu povrchu (34, 44, 2), jenž tvoří integrální součást uvedeného těla (2) zapalovače a dále tím, že uvedené tlačítko (24) se může pohybovat v příčném směru (38, 56, 60) tak, že jeho dosedací povrch je poté v neaktivní poloze relativně vzhledem ke svému protilehlému dosedacímu povrchu a dále tím, že pružný prvek (40, 54, 58, 41,62) působí v příčném směru (38, 56,

60) tak, aby vrátil uvedený dosedací povrch tlačítkového prvku do polohy naproti uvedenému protilehlému dosedacímu povrchu, toto zařízení je zde určeno k navracení zmíněného tlačítkového prvku do klidové polohy v uvažovaném podélném směru.

2. Zapalovač podle nároku 1, nebo podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružný prvek působí na tlačítko (24) na straně opačné ke straně, nesoucí dosedací povrch.

3. Zapalovač podle nároku 1, nebo podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružný prvek se skládá z pružného jazýčku (40, 58, 41), vedeného podélným směrem těla zapalovače, který může být deformován příčným směrem a to příčným pohybem tlačítka (24) a který pracuje v kombinaci s tímto tlačítkem (24).

4. Zapalovač obsahující piezoelektrický mechanismus podle nároku 1, nebo nároku 2, vyznačující se tím, že pružný prvek se skládá z kovového proužku (54), který je ve tvaru písmene „U, a který je nesený stěnou (22) , která je součástí těla (2) zapalovače a který je umístěn téměř rovnoběžně se stěnou (48) uve*deného tlačítka, jedna z větví uvedeného proužku je opřena o stěnu tohoto tlačítka a je pružně deformovatelná, druhá větev proužku je zakřivená na svém konci a působí na elektrodu (20) a dále tím, že piezoelektrický zapalovací mechanismus (12, 14) má alespoň jednu část vyrobenou z takového vodivého materiálu, který dokáže vytvořit elektrické spojení mezi pružným proužkem na konci podélné dráhy tlačítka (24).

5. Zapalovač podle nároku 1, nebo podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružný prvek se skládá z pružného jazýčku (62), protaženého v podélném směru zapalovače a deformovatelného v příčném směru pohybu tlačítka (24) a který je zároveň integrální částí nosiče

(22) elektrody. v y z n a č u j ící 6. Zapalovač podle nároku 5, s e tím, že pružný jazýček (62) , připevněný na nosiči (22) elektrody se od ní odděluje a pohybuje se od ní směrem

nahoru.

7. Zapalovač podle jakéhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že dosedací povrch je implementován v jedné rovině s osazením (32, 52, 53) tlačítka.

8. Zapalovač podle jakéhokoliv z nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že protilehlý dosedací povrch je hořejškem žebra (44, 66) , které je vedeno podélným směrem a uvedené tlačítko (24) se skládá ze stěny tvořící výčnělek (46, 64), jenž je rovnoběžný s uvedeným žebrem (44, 66) a má takovou výšku, že když se tlačítko pohybuje v příčném směru (38, 56) od své klidové polohy, nedosedne k uvedenému žebru (44, 66) a je tak umístěný, že když se uvedené tlačítko (24) pohybuje ze své klidové polohy v podélném směru (36, 56), klouže vnitřní povrch zmíněné stěny, která tvoří výčnělek, po uvedeném žebru.

9. Zapalovač podle jakéhokoliv z nároků 1 až 8, vyznačující se tím, že podélné vedení tlačítka (24) je vhodně implementováno za pomoci systému žeber, které je každé spojené s drážkou, uvedené tlačítko (24) je opatřeno dvěma žebry a tělo (2) zapalovače je opatřeno dvěma odpovídajícími drážkami, uvedené drážky se zastavují pod zmíněnými žebry v klidové poloze tlačítka (24) a jsou zvedány příčně vzhledem k nim a to tak, že zmíněná žebra zaberou s odpovídajícími drážkami ve chvíli, když se tlačítko (24) pohybuje příčným směrem a začíná svou podélnou dráhu.