CZ175197A3 - Absorption article - Google Patents

Description

Tento vynález se týká absorpčního výrobku obsahujícího tekutinami propustnou vnější vrstvu, uspořádanou na prvním povrchu výrobku, tekutinami nepropustnou vnější vrstvu, uspořádanou na druhém povrchu výrobku, a absorpční těleso upouzdřeně mezi ťtěmito dvěmi vnějšími vrstvami, a.které obsahuje přijímající' prostor, v němž .je. nasávána tělová tekutina, tento prostor se skládá z alespoň jedné dutiny v absorpčním tělese.

Dosavadní stav techniky .Až dosud je problémem, kterému čelí absorpční výrobky jako jsou pleny, chrániče při inkontinenci, hygienické vložky nebo podobné produkty, u nichž se počítá s opakovaným příjmem a pohlcováním tělové tekutiny či fluida vyměšovaného uživatelem, v tom·, že míra či rychlost, kterou může tekutina pronikat do daného výrobku, se s příležitostí každého nového navlhc.ování značně zmenšuje. Tento problém je zejména zvýrazněn u plen a chráničů při inkontinenci, s nimiž se počítá pro děti a dospělé, protože v těchto případech jsou množství tekutiny, která výrobek přijímá a pohlcuje, poměrně velká a vyměšovaná v rozmezí pouze několika vteřin. Není tudíž neobvyklé, obzvláště po prvním navlhčení, že tekutina, která nedokáže okamžitě proniknout do výrobku, místo toho teče přes povrch výrobku a uniká za jeho okraje. Takovýto únik tělové tekutiny je přirozeně velmi nežádoucí, protože snadno vede k znečišťování šatů, ložního prádla a matrací používaných uživatelem a dokonce i k obarvováhí a ničení takových výrobků.

Důvod, proč se míra pronikání tělové tekutiny zmenšuje s opakovaným navlhčováním daného výrobku je, že se absorpční těleso výrobku stává dočasně nasyceným v omezeném prostoru okolo povrchu výrobku, kde ho tekutina nejdříve kontaktuje, v tak zvané ploše primárního navlhčení. Absorpční výrobky še normálně skládají z jedné anebo více vrstev hýdrofilňích vláken, například buničiny celulozového vlákennéhó chmýří, a často též obsahují silně absorpční hydrokoloidní materiál, tak zvané superabsorbenty. Tekutina je takovými materiály přenášena relativně pomalu, protože přeprava tekutiny se řídí hlavně kapilárními Silami, působícími v dutinách umístěnými mezi vlákny a částicemi v. absorpčním tělese výrobku.. Tekutina je přenášena uvnitř hydrókoloidních materiálů pomocí difúze, což je stale ještě pomalejší postup, než postup generovaný kapilárními . silami. Tekutina tudíž zůstává v ploše primárního navlhčování výrobku po relativně dlouhý časový úsek a pak je postupně přenášena, pryč do obklopujících částí absorpčního tělesa.

Je známé opatřovat výrobek tekutinu přenášejícími prostředky v podobě stlačených vzorů, například, stlačených proužků, jejichž funkcí je rozptylovat, tekutinu v podélném směru, výrobku tak, aby :se řídil přenos tekutiny ven z plochy primárního navlhčení der částí absorpčního tělesa, ve kterých je absorpční materiál ,stále ještě nepoužit. Výrobek mající takovéto stlačené proužky je dříve známý z PCT/SE9.4/OO.835. Přenos tekutiny ve výrobku je hlavně důsledkem rozdílů v kapilárních silách působících me2Í stlačenými proužky a obklopujícím materiálem. Ačkoli bylo v tomto případě dosaženo pozitivního efektu v podobě řízeného toku tekutiny v absorpčním tělese, množství kterým je tekutina ve výrobku přenášena je také příliš pomalé v poměru k míře jakou je tělová tekutina do výrobku vyměšována. Důsledkem toho zde existuje nebezpečí, že tekutina nebude, pohlcována dost rychlé, ale místo toho bude téci podél povrchu výrobku a ven přes jeho okraje, což vede k unikání, jehož riziko je zejména viditelné u výrobků, kde se počítá s absorpcí moče, jako pleny a chrániče při inkontinenci, do kterých dochází často k vyměšování velkých kvant tekutiny během krátkého časového úseku. Navíc., silná stlačení výrobku vedou k tuhým částem, které se snadno neohýbají a jež brání výrobku aby uspokojivě následoval pohyby těla nositele a přizpůsoboval se jeho tvaru.

Dalším způsobem dosažení efektivní a okamžité schopnosti přijímat a zadržovat velké objemy tělové tekutiny .je vytvořit odlišně typy tekutiny přijímajících dutin, či jímek, ve. výrobku.

US 3 889 679 popisuje plenu, v níž se skrze absorpční těleso pleny protahuje mnohost cirkulárních otvorů. S těmito otvory se počítá pro přijímání a uložení tekutiny vyměšované do pleny během krátkého časového úseku. Absorpční materiál obklopující tyto otvory pak absorbuje tekutinu pomocí sání. Takové tekutinu přijímající otvory plní svou funkci poměrně dobře, alespoň při počátečním navlhčení pleny. Výroba nějakého absorpčního tělesa s dutinami je, nicméně., poměrně komplikovaným postupem.

Švédská patentová přihláška č. 9 304 321-4 popisuje absorpční .těleso pro absorpční výrobky jako jsou pleny, chrániče při inkontinenci a hygienické vložky, kterě jsou opatřeny tekutinu přijímající částí v podobě jímky, jež je umístěna obecně proti očekávané ploše primárního navlhčování absorpčního tělesa, a jež se .protahuje směrem do hloubky do a skrze zásobní část tekutiny v absorpčním tělese. Tato jímka je v tekutém spojení s tekutinu rozptylující vrstvou uspořádanou pod zásobní vrstvou tekutiny a má větší efektivní velikost středního póru, než má obklopující zásobní část tekutiny.

Absorpční těleso tohoto druhu rovněž plní funkci přijímání a ukládání velkého množství tělové tekutiny, či fluida, vyměšovaného náhle do pleny. Výrobní postup tohoto absorpčního tělesa je však komplikovaný, obzvláště v případě vysokých měr výrobnosti.

Cílem tohoto vynálezu je tudíž zajistit jednoduchý a levný způsob produkce tekutinu přijímajících dutin, kanálů či podobných konfigurací v absorpční vrstvě či rounu, v podstatě bez plýtvání materiálem.

Podstata vynálezu

Výše uvedeného cíle je dosaženo v souladu s tímto vynálezem pomocí . způsobu., jenž se vyznačuje formováním přijímacího prostoru v zásobní vrstvě v absorpčním tělese, v němž je zásobní vrstva zformována ze struktury materiálu, který je rozdělen v podélném směru této struktury, podél rozdělující křivky, která se vlní podél alespoň části její délky tak, že překračuje alespoň dvakrát linii protahující se v podélném směru struktury; a posunutím částí této struktury ve vzájemném vztahu k sobě v rovině struktury tak, že tyto části struktury budou mezi sebou v rovině této struktury definovat přijímající prostor.

Podle jednoho ztvárnění tohoto vynálezu jsou části struktury posunuty ve vztahu k sobě v podélném směru rozdělující či oddělující křivky tak, že tyto části .struktury definují mezi sebou alespoň jednu dutinu.

Podle dalšího ztvárnění tohoto vynálezu jsou části struktury posunuty ve směru od sebe navzájem v příčném směru struktury, pomocí čehož zásobní vrstva vykazuje kanálovitý zvlněný prostor, protahující se mezi částmi struktury.

Tyto části struktury mohou být umístěny ve výrobku se zvlněnou křivkou protahující se bud v podélném či v příčném směru výrobku.

Zvlněnou křivkou se rozumí jakákoli forma křivky, jako j,e- sřnůsoidní křivka, křivka ve tvaru zubů pily, křivka čtvercové vlny, atd. .Tyto vlny, či zvlnění, se mohou protahovat podél přímé,, zakřivené anebo vlnité linie.

Podle dalšího ztvárnění tohoto vynálezu jsou části struktury vzájemně posunuty v podélném směru struktury tak, že maxima rozdělující křivky na příslušných stranách linie protahující se podélně ve struktuře, budou v podstatě umístěná vzájemně proti sobě a tak, že linie protahující se celkově kolmo k linii protahující se podélně skrze strukturu, může být tažena skrze maxima rozdělující křivky, čímž tyto části definují mezi sebou řadu. otvorů střídajících se s mezilehlými překrývajícími částmi struktury v jejím podélném směru.

Velikost otvorů se může měnit pomocí měnění amplitudy vln či zvlnění, například tak, že otvory ve zvlhčovači ploše budou větší než otvory mimo plochu zvlhčování.

V případě obzvláště přednostního ztvárnění , ty části, zásobní vrstvy, jež leží přilehle zásobní vrstvy, obsahují materiál, jenž zvětšuje při navlhčení objem ve směru celkově kolmo k prvnímu povrchu výrobku, čímž se rovněž zvětšuje velikost zásobního prostoru v řečeném směru jako výsledek navlhčení výrobku.

Vhodný materiál v tomto ohledu je formován, z částičového materiálu, který ' obsahuje mžikově sušená celulozová vlákna, jež byla za sucha formována k zajištění Struktury mající plošnou váhu 30-2 000 g/m², a stlačené na hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, tato struktura je zapracována ve výrobku bez následné defibr.ace a formace vláknitého chmýří.

Další vhodný materiál je formován ze vzduchem ložené struktury ceiulozových vláken, která je stlačena do za sucha formované vrstvy mající první hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, po čemž je tato struktura mechanicky změkčena na druhou hustotu, nižší než původní hustota a tím odlaminována, takže formuje mnohost neúplně oddělených., tenkých vrstev vláken, jejichž hustota odpovídá první hustotě.

Jinými příklady vhodných materiálů zásobní vrstvy jsou vzduchem lóžené struktury buničiny celulozového vlákenného chmýří, které byly stlačeny na hustotu alespoň 0,1 g/cm³, přednostně alespoň 0,12 g/cm³, a vzduchem ložená struktura celulozového vlákenného chmýří mající v sobě přimíchaný daný podíl termoplastických vláken, po čemž je struktura vláken tepelně spojena. Vzduchem ložená struktura buničiny celulozového vlákenného chmýří může rovněž obsahovat daný podíl superabsorbentu. V souladu s tímto vynálezem mohou být rovněž použity za mokra ložené struktury.

Ještě jedna vhodná zásobní vrstva je formována ze struktury materiálu majícího první tloušťku a obsahující pružný (objemově) materiál, v němž je tato struktura stlačena v pravých, úhlech do roviny skrze tuto strukturu na druhou tloušťku a je spojena ve svém stlačeném stavu s pomocí pojivá, jež se bude rozpouštět v tělové tekutině, v níž spojení Struktury ustává když je struktura navlhčena a zásobní vrstva se navrací alespoň částečně do první tloušťky.

Alternativně se zásobní vrstva může skládat ze stlačeného pěnového materiálu, jenž . se při navlhčení roztahuje ve Své šířce, či ze stlačené vrstvy . vláken, jež obsahuje alespoň částečně vlákna, která mají ve zvlhčeném stavu danou objemovou pružnost.

Přijímací prostor v zásobní vrstvě může bud obsahovat jeden anebo více otvorů, jež se protahují skrze tloušťku zásobní vrstvy, Či alespoň jednu kanálovitou dutinu, která se protahuje v podélném směru daného výrobku.

Podle jednoho ztvárnění, proporce objemu zásobní vrstvy, jež je složena z. přijímacího prostoru, je největší uvnitř plochy primárního navlhčování výrobku, t.j., v té ploše, u které se počítá s prvním navlhčením tělovou tekutinou. Podíl zásobní vrstvy zaujímaný přijímacím prostorem se zmenšuje, vhodně ve směru od plochy primárního na v lh'čo vání .

Otvory a kanálovité dutiny mohou být ve vrstvě materiálu snadno zformovány, bez vzniku plýtvání, pomocí rozdělení struktury podél zvlněné křivky a pak posunutím takto oddělených částí struktury ve vztahu k sobě. Když jsou tyto části struktury posunuty tak, že formují řadu otvorů, jež se Střídají s částmi, kde části struktury překrývají jedna druhou, překrývající se části materiálu mohou poskytovat další výhody. Například to umožňuje absorpční kapacitu absorpčního výrobku, který obsahuje absorpční vrstvu zformovanou z takové struktury materiálu, zvýšit, protože tyto překrývající se části tím mají dvojnásobnou kapacitu zbytku absorpční přednostně uspořádána tak, umístěny tam, kde je ne jžádoucně jší-.

jiného výrobku, vrstvy. Absorpční vrstva je že překrývající části budou vyšší absorpční kapacita

V případě pleny, hygienické vložky nebo může být vhodné pro překrývající se časti aby byly umístěny v rozkrokově části výrobkůj to jest, části výrobku ležící v rozkrokovém regionu uživatele při nošení. ROžkroková část je tou částí výrobku, ve které je v podstatě všechna tekutina primárně absorbována.

Avšak, je výhodné zajistit uvnitř tohoto regionu rozkrokově části, u něhož še očekává, že bude vyměšovanou tekutinou navlhčen první, t.j. v ploše primárního navlhčení, tekutinu .přijímající dutiny, v nichž může být tekutina umístěna před tím, než je pohlcena obklopujícím absorpčním materiál em·.

Ještě další výhodou, kterou poskytují překrývající se části je, že když jsou tyto části zformovány z materiálu, který se při navlhčení rozšiřuje ve směru Své tloušťky, tyto části budou fungovat jako rozpěrné prostředky mezi mokrým absorpčním tělesem a daným nositelem.

Způsob použitý při rozdělení struktury není pro tento vynález důležitý. Je možno použít jakéhokoli tradičního způsobu řezání či stříhání. Například, daná struktura může být ^rozdělena prostřednictvím rozříznutí struktury od sebe pomocí nožového válce, řezáním pomocí ultrazvukových řezáků, tryskami vody pod vysokým tlakem, lasery anebo podobnými zařízeními,

V rámci tohoto vynálezu je myslitelné množství řezacích křivek a variant v posunutí různých částí struktury ve vztahu k sobe navzájem. Například, zvlněné křivky řezání nemusí mít stejnou amplitudu podél celé své délky, a křivka může mít dvě anebo několik maximálních amplitud. Mohou být použity všechny typy řezacích .křivek, jež překračují ve vhodné frekvenci linii protahující se podélně v dané struktuře, za předpokladu, že povedou alespoň ke dvou částem struktury, které se protahují v podélném směru této struktury a jež mohou být vzájemně, posunuty tak, aby dohromady definovaly nějakou mezilehlou dutinu.

Přehled obrázků na výkresech

Vynález bude nyní dále podrobně popsán pomocí odkazů

na	doprovodné výkresy, v nichž:
Obr	. 1 - znázorňuje půdorys pleny	sestavené	V	souladu
	s prvním ztvárněním tohoto	vynálezu.
Obr	. 2a - znázorňuje podélný příčný	řez plenou	na	Obr. 1,
	provedený na linii II-ÍI před zvlhčením	pleny.
Obr	. 2b - Znázorňuje podélný příčný	řez plenou	na	Obr. 1,
	provedený na linii ΙΙ-ΪΙ po	zvlhčení pleny.

Obr. 3-7- znázorňují různá ztvárnění struktur opatřených dutinami v souladu s tímto vynálezem, tyto dutiny jsou znázorněny v plochém stavu.

Příklady provedení vynálezu

Plena znázorněná na Obr. 1, 2a a 2 b je pozorována ze strany, která leží při použití blíže nositeli. Plena je znázorněna roztažena v plochém stavu a obsahuje tekutinami .propustnou první . obalovou vrstvu 1. vyrobenou, například, z netkaného materiálu, tkaného materiálu., perforované plastické folie či sítě upevněné na té straně plený, s níž se počítá při -použití, že bude ležet blíže k nositeli. Tekutinami nepropustná druhá obalová vrstva 2 je vyrobena, například, z plastické folie anebo netkaného či tkaného materiálu, jenž byl učiněn hydrofobním, je umístěna na té straně plény s níž se počítá, že bude ležet při užívání dále od nositele. Tyto dvě obalové vrstvy !.> 2, obepínají absorpční těleso 3. a jsou vzájemně spojeny dohromady uvnitř částí 4 obalových vrstev 1_, 2., jež vyčníváj í ven okolo absorpčního tělesa 3.

Plena je Sestavena tak, že při nošení obepíná dolní část torza nositele kalhotovým způsobem. K tomuto účelu má plena přední část 5, jež je při používání zamýšlena být směrem dopředu nositele a leží .přes jeho břicho, zadní část b, jež jě při používání zamýšlena být směrem dozadu nositele nositele a leží y dosednutí s hýžděmi nositele, a rozkrokovou část 7, uspořádanou mezi přední částí 5 a zadní částí 6. pleny, zamýšlenou být při použití umístěnou v rozkrokové ploše -mezi hýžděmi nositele. Pléna má celkově tvar přesýpacích hodin, v němž přední část 5. a zadní Část 6 jsou širší než rozkroková část 7_. Plena .rovněž obsahu je dva podélně se protahující boční okraje 8, 9, a přední pásový okraj 10 a zadní pasový okraj 11. Když je plena nošena, podélně se protahující boční okraje 8.., 9, . formují okraje ohraničení nohových otevření pleny, zatímco pasové okraje 10, 11, spolu obepínají pas uživatele a formují pasový okraj či ohraničení pleny.

Podél každého příslušného bočního okraje 8, 9, je upevněno elastické zařízení 12 , 13.· Elastická zařízení 12., 13, jsou upevněna na. pleně v roztaženém stavu a když jsou stažena, nabírají se v bočních okrajích 8., 9, pleny a zakřivují .plenu do žl.abovitého tvaru· Účinek elastických zařízení 12., 13., však není z Obr. 1 zřejmý, protože je plena ukázána, v,plochém stavu s elastickými zařízeními 12, 13, v roztaženém stavu. Při použití elastická zařízení 12.. 13, fungují tím, že drží okraje otvorů nohy pleny v těsnícím dosednutí s hýžděmi nositele. Další elastické zařízení 14 je upevněno podél Zadního pasového okraje 11 plény, aby se docílilo odpovídajícím způsobem těsnícího dosednutí s okrajem pasového otevření. Dané technice je známo několik různých typů elastických zařízení 12-14, vhodných pro tento účel, jako jsou elastické nitě, elastické pásy, elastické netkané či podobně materiály.

Aby se umožnilo pleně při užívání zajištění v kalhotovité podobě okolo těla nositele, ha příslušných bočních okrajích 9, v blízkosti zádního pasového okraje 11 , jsou zajištěna, upevňovací poutka 15., 16. Š upevňovacími poutky 15, 16, se počítá, že budou spolupůsobit s a upevněna proti upevňóvač přijímajícímu regionu 17., zajištěném na přední části 5 pleny. Upevňovací poutka 15., 16., jsou normálně v podobě samolepících pásek, jež jsou před použitím přehnuty, s adhezivem pokrytým povrchem ležícím proti . a chráněným plochou upevňovacího poutka, jež byla ošetřena nějakým uvolňovacím prostředkem, ná pleně samotné. Přijímací . region 17 je na přední části 5. pleny složen z' vyztuženého regionu tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2. Toto vyztužení se nejjednodušeji docílí laminováním proužku plastické folie na té straně tekutinami nepropustné obalové vrstvy 2., jež leží do strany od. absorpčního tělesa 3_. Toto vyztužení přijímacího regionu 17 umožňuje, aby byla .plena otevřena a znovu upevněna, bez trhání tekutinami nepropustné Obalové vrstvy 2_.

Alternativně mohou upevňovací poutka 15, 16., obsahovat jakýkoli vhodný typ mechanických upevňovacích prostředků, jako je jedna část páskového upevňovače VELCRO^R, či tlakové kolíčky nebo ekvivalentní prostředky. V tomto ohledu bude přijímací region 1? složen Z odpovídající části mechanického upevňovacího zařízení. Rovněž je známo používat upevňovací prostředky, které je možno považovat v podstatě za hybridy mezi adhezními upevňovacími prostředky a mechanickými upevňovací. Příklad v tomto ohledu je popsán v EP-A-393 953. Žádné upevňovací prostředky nejsou požadovány' v případe plen, s nimiž se počítá, že budou podporovány jako vložky v páru těsně sedících kalhotek. Tak zvané pleny kalhotkového typu, či tréninkové, rovněž normálně postrádají' upevňovací zařízení.

Absorpční těleso 3. obsahuje první absorpční vrstvu, tekutinu.či fluidum přijímající vrstvu 18, jež má v podstatě stejný tvar a velikost jako plena sama, a jež je. umístěna nejblíže směrem dovnitř tekutinami propustné obalové vrstvě i, Fluidum přijímací vrstva 18 se vhodně skládá Z měkkého materiálu s vysokou propustností tekutin a majícího poměrně velké póry či kapiláry. Příkladem takového materiálu jsou lehce stlačené vrstvy celulozové vláknitého chmýří, zvláště složené z mechanické, termomechanické či chemitermomechanické buničiny (CTMP), či rohoží vláken a vycpávek jiných druhů, složených z přírodních anebo syntetických vláken. Směsi buničiny celulozového vláknitého chmýří, či jiných na celulóze založených vláken, s různými typy syntetických vláken, mohou být rovněž použity. Je možné také použít měkkého pěnového materiálu, perforovaného anebo s otevřenými buňkami. Takový materiál má nízkou kapacitu disperze tekutin, čímž mokrá plocha vrstvy zůstane omezena v podstatě na region primárního navlhčování i po opakovaném navlhčení dané vrstvy anebo rouna. Nositel takto cítí povrch pleny v kontaktu se sebou jako suchý a pohodlný proti pokožce, i po tom, co byla plena nošena poměrně dlouhou dobu.

Při použití pleny se počítá s tím, že přijímací vrstva bude přijímat vyměšovanou tekutinu a přenášet jí pryč z tekutinami propustné obalové vrstvy X a bude mít tudíž větší póry, jež nabízejí proudu tekutiny tak malý odpor jak jen to je možné. Přijímači vrstva 18 bude přednostně rovněž měkká as pohodlným pocitem proti pokožce nositele během celé doby svého nošení. Vlastnosti materiálu v přijímací vrstvě 18 se po navlhčení tudíž nebudou v podstatě měnit. Pro daný materiál je také žádoucí, aby měl danou (objemovou) pružnost tak, aby měl při použití tendenci návratu do svého původního stavu potom, co byl stláčen, zvrásněn, či složen.

Když přijímací vrstva 18 obsahuje celulozová vlákna, jež mají normálně poměrně malou objemovou pružnost v mokrém stavu, například chemickou celulóza, může být vhodné přimíchat k celulozovým vláknům jiný materiál,, jenž bude zvyšovat objemovou pružnost materiálu a tím udělovat první absorpční vrstvě daný-stupeň pružnosti i za mokra. Příklady takových materiálů obsahují různé druhy termoplastických vláken či částic jež, když je vrstva ohřátá, budou fungovat k vázání vláken v dané vrstvě a tím fixovat vlákna v jejich vzájemných polohách, a tím udělovat vrstvě Větší pevnost v tahu a zvýšenou objemovou pružnost jak ve stavu mokrém, tak za sucha. Celulozová vlákna mohou být rovněž upravena chemicky, například, zesítěním, takže se zvýší jejich vnitřní pružnost, či celulozová vlákna mohou být smíchána s vysoce pružnými syntetickými vlákny.

Přijímací vrstva 18 může obsahovat malé množství tak zvaných supěrabsorbentů, t.j, materiábu v podobě vláken, částic, granulí., folie Či podobně, jenž je schopen absorbovat a vázat tělovou tekutinu v množství odpovídajícím několikrát vlastní váze superabsorbentů, zatímco chemicky formuje vodní gel,.

Ve směru od tekutinami prostupné obalově vrstvy X je vidět směrem dovnitř přijímací vrstvy 18 uspořádanou druhou absorpční vrstvu 19, s níž se počítá, že bude přijímat a shromažďovat poměrně velká množství tělové tekutiny v krátkém časovém úseku. Druhá absorpční vrstva, zásobní vrstva 19., je formována ze struktury materiálu, jenž byl podélně rozříznut na dva podél sinusoidní křivky 20., jež se protahuje podél podélně se protahující středové linie 21 struktury, v níž se sinusoidní křivka vlní dopředu a dozadu přes středovou lin-ii 21. Dvě části struktury 22, -2-3 , byly poté posunuty ve vzájemném vztahu k sobě o jednu polovinu délky vlny v podélném směru struktury. To má za následek formaci řady. kulatých otvorů 24 podél linie středu struktury,, tyto .otvory se střídají s mezilehlými překrývajícími se částmi struktury 25. Jeden plochý povrch .zásobní vrstvy 19 je uspořádán v dosednutí s přijímací vrstvou 18 a druhý plochý povrch je uspořádán v dosednutí se třetí absorpční vrstvou 26, umístěnou směrem dovnitř.zásobní vrstvy 19, nejblíže tekutinami nepropustné obalové vrstvě 2_.

Plena znázorněná na Obr. 1 má své hlavní protažení v rovině XY, směr X je definován pomocí příčného směrů pleny a. směr Y je definován prostřednictvím podélného směru této pleny. Zásobní vrstva 19 se skládá, přednostně z materiálu, jenž se při zvlhčení tělovou tekutinou bude značně roztahovat ve směru Z, t.j., ve směru kolmo k rovině XY. Výroba zejména vhodného materiálu tohoto druhu je popsána ve WO 94/10956. Jedním charakteristickým rysem tohoto materiálu je, že je produkován pomočí za sucha formovaných, mžikově sušených cělulozových vláken, k vytvoření struktury mající povrchovou váhu 30-2 000 g/m², jež je stlačena na hustotu mezi 0,2-1 g/cm³, a že daná struktura je zapracována jako absorpční struktura do absorpčního výrobku bez následné defibrace a formace vlákenného chmýří.

Dalším vhodným roztaženým materiálem je buničina celulozového chmýří, která byla. smíchána s daným množstvím superabsorpčního materiálů, přednostně alespoň s 10% váhy Superabsorpčního materiálu. Výše popsané materiály se často vyrábějí v podobě relativně tenkých struktur (či sítí), majících tloušťku pouze několik milimetrů. Zásobní vrstva jimi může být formována z jedné anebo více vrstev takového materiálu.

Jiné vhodné materiály zásobní vrstvy jsou materiál stlačené pěny či vláknitá vata., které se při. navlhčení budou alespoň částečně navracet do své nestlačené velikosti. Když je to nutné, tyto materiály mohou být fixovány v jejich stlačených stavech s pomocí nějaké formy ve vodě rozpustného pojivá.

Jestliže je to považováno za vhodné, zásobní vrstva 19 může být zajisté vyráběna ze struktury materiálu formovaného tradičně pomocí vzduchem .ložené buničiny celulozového vlákenného chmýří, s anebo bez přimíchání různých typů pojivových vláken nebo jiných přísad. Mohou být též použity různé druhy netkaného materiálů, vrstvy tkaniny, či jiné za mokra ložené vláknité struktury. Tento vynález může být použit na všechny rounóvité materiály užívané při výr.obě hygienických absorpčních výrobků.

Třetí absorpční vrstva 26, zde dále nazývaná jako tekutinu rozptylující vrstva 26,, je složena z materiálu s vysokou hustotou, majícím vysokou tekutiny rozptylující a tekutiny zadržující kapacitu. Jako u zásobní vrstvy .19 , materiál popsaný ve WO 94/10956 je v tomto ohledu velmi užitečný. Nicméně, mohou být použity tradiční stláčené vrstvy buničiny celulozového vlákenného chmýří, absorpční pěnový materiál, či různé druhy tkaninových laminátů. Tekutinu rozptylující vrstva 26 je celkově obdélníkového tvaru a má menší roztažení v rovině XY plený než přijímací vrstva 18. Tekutinu rozptylující vrstva bude tudíž na všech stranách obklopena měkkým, tělu příjemným materiálem s nízkou d-isperzní kapacitou tekutiny. Toto uspořádání umožňuje několik výhod.. Za prvé, žádné tvrdé či ostré okraje na tekutinu rozptylující vrstvě nemohou vejít do styku s tělem nositele a odírat či dráždit pokožku nositele; a , za druhé, jakémukoli pohybu tekutiny vedenému směrem k okrajům pleny v tekutinu rozptylující vrstvě 26 je čeleno., čímž se značně snižuje nebezpečí unikání tělové tekutiny z pleny. Okraje tekutinu rozptylující.vrstvy 26 rovněž formují náznaky či směry skladu, okolo nichž se může plena přehýbat když je při používání stlačena v rozkrokověm regionu mezi hýžděmj nositele. Tímto způsobem bude -plena zaujímat velikost a tv.ar, jenž je lépe přizpůsoben prostoru v rozkrokověm .regionu.

Tekutinu rozptylu jící.vrstva .26 je primárně zamýšlena k přepravě tělové tekutiny pryč. z toho regionu pleny, na němž je nejdříve přijata tělová tekutina, t.j., plochy primárního navlhčení. Absorpční materiál v absorpčním tělese 3. je tímto způsobem efektivněji využit. Toho je docíleno poměrně silným stlačením tekutinu rozptylující vrstvy 26, kde tím vrstva dosáhne vysoké afinity vůči tělové tekutině a vysoké kapacity rozptylování tekutinyPro účel řízení dopravy tekutiny v podélném směru pleny, může být tekútinu rozptylující vrstva 26 vhodně opatřena podélně se protahujícím profilem či vzorem stlačení, v podobě žlábků, vlnových vzorů anebo -podobných konfigurací. Tekutinu rozptylující vrstva 26 může rovněž obsahovat menší množství superabsorbentu.

Dvě části zásobní vrstvy .22., 23 , jsou vhodně připevněny k tekutinu rozptylující vrstvě 26., například k ní přilepeny, aby se předešlo pohybu těchto částí uvnitř pleny. Alternativně může být zásobní vrstva 19. připevněna k samostatné vrstvě, například vrstvě tkaniva či netkaného materiálu, či může být připevněna k přijímací vrstvě 18. Zásobní vrstva 19 může být ovšem připevněna k více než jedné vrstvě.

Jak je znázorněno na Obr·. 2a, zásobní vrstva .19 bude .mít relativně malou tloušťku před absorbováním plenou tělové tekutiny. Mezi dvěmi částmi zásobní vrstvy 19 zformovaná dutina 24 je však dostatečná k umístění nejprve vyměšované tekutiny. Tekutina vyměšovaná do pleny bude dopadat na tekutinami propustnou obalovou vrstvu /.uvnitř malé, omezené plochy, tak zvané plochy primárního navlhčování, a rychle procházet dolů skrze obalovou vrstvu 1_ a přijímací vrstvu 18. Tekutina je sbírána v otvorech 24 mezi překrývajícími se částmi .25. zásobní vrstvy 19., a ve vláknité struktuře blíže * (proximální) ploše primárního navlhčování pleny. Tekutina je pak postupně rozptylována ven v rovině XY pleny absorpčním * materiálem v tekutinu rozptylující vrstvě 26.. Tento postup absorpce je poměrně pomalý, protože závisí ha kapilárních silách, působících mezi vlákny a částicemi v daném absorpčním materiálu. Vláknitá struktura nejblíže ploše navlhčování nebude, obecně, mít čas k vyprázdnění tekutiny před tím, než je tekutina čpět do pleny vyměšována.

Avšak, část tekutiny sebrané v otvorech 24 v zásobní vrstvě 19 bude při první zvlhčovači příležitosti pohlcena materiálem v řečené vrstvě. Protože tento materiál je přednostně druhu., který se roztahuje ve směru Z pleny, když je plena navlhčena, přijímací vrstva -18. a tekutinu rozptylující vrstva 23 se budou pohybovat od sebe ve směru Z, Čímž budou zvětšovat dutinu 24 mezi dvěmi absorpčními vrstvami 18., 26.. Následně, když je tato plena příště zvlhčena, prostor k dispozici pro okamžité nasáknutí tekutiny bude stejně tak velký anebo větší než prostor, který byl k dispozici při první příležitosti navlhčení.

- Tudíž, míra, kterou tekutina proniká do pleny se nebude zmenšovat v žádném znatelném rozsahu, ale v obzvláště ř příznivých podmínkách se může s opakovaným navlhčením absorpčního tělesa 3. této pleny dokonce zvětšovat.

Části 2'5., ležící mezi otvory 24 podél podélné centrální linie 21 zásobní vrstvy 19 , jsou složeny ze dvou vrstev překrývajícího se materiálu struktury. Protože tato struktura (či síť.) je za sucha poměrně tenká, rozdíl v tloušťce mezi různými částmi zásobní vrstvy 19. je těžko za2namenatelný když je .plena Suchá. Avšak když je mokrá, překrývající části 25 bobtnají dvakrát tolik jako zbývající části zásobní vrstvy 19. To má za důsledek formaci žvedlých či zvýšených částí 27 , podél středové linie 21 zásobní vrstvy 19 , což dále zvětšuje .vzdálenost mezi přijímací vrstvou 18 a tekutinu rozptylující vrstvou 26, a mezi přijímací vrstvou 18 a těmi částmi zásobní vrstvy 19, jež se skládá z jediné vrstvy materiálu. Tato dodatečná dutina 28 slouží k učinění pleny vzdušnou a pohodlnou při nošení. Překrývající části 25 zásobní vrstvy 19 rovněž udělují pleně dodatečnou absorpční kapacitu podél středové linie 21, tato dodatečná kapacita zvyšuje bezpečnost pleny proti unikání, obzvláště v rozkrokovém regionu 7_Obr. 3 znázorňuje strukturu materiálu, v níž byly otvory 24 zformovány nejdříve rozříznutím struktury 30 podél zakřivené linie řezání, a pak posunutím takto oddělených částí struktury 22, .23 , podélně tak, aby se docílilo opakujícího se vzoru otvorů 24 a překrývajících částí 25 ve struktuře 30.· Struktura 30, znázorněná na Obr. 3, byla nařezána podélně podél dvou v podstatě sinusových křivek 20. Výsledkem je zformování dvou podélně se protahujících řad otvorů 24 s mezilehlými, překrývajícími částmi materiálu 25, když jsou okrajové části 22, 23., dané struktury posunuty ve vztahu ke střední části 29 struktury. Tato zásada může být ovšem aplikována na produkci jakéhokoli žádoucího poč.tu řad otvorů ve .struktuře. Množství řad . otvorů je určeno v tomto ohledu počtem zakřivených řezů provedených ve struktuře.

Struktura 20, znázorněná na Obr. 4., byla vyříznuta podél.ně podél sinus.oidní rozdělující křivky 20,, stejným způsobem jako struktura 30 uvedená na Obr. 1. Část s jedním okrajem 22 struktury 30 pak byla posunuta jak podélně, tak příčně, od podélné středové linie 21 struktury 30. Část s druhým okrajem 23 byla posunuta jak podélně, tak příčně dovnitř směrem k podélné středové ose 21 struktury 30., Toto umožňuje, aby byla velikost otvorů 24¹, 24¹¹, a velikost překrývajících se částí 25^T, 25'^x* , regulována či upravena.

Když je okrajová část 23 posunuta směrem k podélné středově linii 21 struktury 30 / velikost otvorů 24^TT se zmenší, zatímco se mezitím dosáhne většího překrytí 25¹¹ mezi částmi struktury ležícími mezi otvory .24¹¹. Souhlasně s tím, velikost otvorů 2.4¹ se zvýší prostřednictvím posunutí okrajové části 22 struktury 30 pryč od středové linie 21,.

Obr. 5 znázorňuje jak je možno docílit kontinuálních, podélně se protahujících otevření 24 mezi částmi struktury 30, jež bylý vyříznuty podél v podstatě sinusoidních křivek 20. Části struktury 22, 23, 29 , ha Obr. 5 jsou vzájemně posunuty jak v.podélném, tak v příčném směru struktury 30, prostřednictvím posunutí okrajových uřízlých částí 22 , 23., laterálně vě směru od podélné středové linie 21 struktury .30. Šířka kontinuálního, kanalovitého otevření 24¹, 24¹¹, mezi dvěmi částmi struktury je určena vzdáleností, do níž jsou tyto.části posunuty od šebe. Obr. 5 znázorňuje dva příklady otvorů 2.4¹, 24¹¹, rozdílných struktura 30 může obsahovat jakékoli kontinuálních otevření zde popsaného druhu.

Obr. 6 znázorňuje strukturu, jež byla uříznuta podél Sinusoidní křivky a posunuta o jednu polovinu délky vlny ve svém podélném směru tak, že se formují oválné .otvory 24.

Obr. 7a a 7b znázorňují strukturu materiálu 30, jež byla uříznuta v přímé linii podél určitých částí této struktury a jež byla řezána podél sinusoidní křivky.20 s měnící se amplitudou poděl jiných částí struktury. Když jsou části struktury 22, 23, posunuty o polovinu délky vlny v podélném směru strukturyv určitých částech struktury 30 se formují otvory 24 s různými velikostmi. Struktura je stříhána vhodně příčně na části s přímým řezem a tyto nastříhané části jsou zapracovány do absorpčního tělesa absorpčního výrobku, s největším otvorem, umístěným v předpokládané ploše zvlhčování řečeného výrobku.

šířek. Přirozeně, žádoucí množství

Části struktury mohou být umístěny ve výrobku s rozdělujícími křivkami umístěnými buď v podélném anebo příčném směru výrobku. Je možno zvolit jiné formy křivky namísto šinusoidních křivek, například křivky zubu pily nebo s vlnou čtvercového tvaru. Jak je popsáno výše, amplituda daných vln anebo zvlnění se může měnit. Vlny nebo zvlnění mohou mít rovněž měnící se délku vlny, v kterémžto případě se dosahuje měnícího se překrytí mezi otvory, když jsou části struktury posunuty do daného rozsahu.

Ačkoli byl tento vynález výše popsán hlavně s odkazem na pleny, rozumí se., že může být použit na všechny typy absorpčních výrobků, zamýšlených k absorbování tělových tekutin Či fluid. Příklady takových výrobků jsou pleny a chrániče při inkont in.enci u dětí a dospělých, a rovněž hygienické vložky, chrániče kalhotek, chrániče ložního prádla, chrániče sedadel, obvazy a podobné výrobky.

r

PATENTOVÉ

1	C X
“0	r- 73
2·	ϊ> Ο»
Γ—.*	ω S G
	Z? Zl·
	2 >
	o c= O
	-1 < ΓΤ»
	< 32
	O J

to

Claims (18)

1. Absorpční výrobek, jenž obsahuje tekutinami propustnou vnější vrstvu /1/, uspořádanou na prvním povrchu výrobku,, tekutinami nepropustnou vnější vrstvu /2/, uspořádanou na druhém povrchu výrobku., a absorpční těleso /3/ upouzdřené mezi těmito dvěmi vnějšími vrstvami a které obsahuje přijímající prostor /24/ pro přijímání a umístění tělové tekutiny či fluida, tento prostor se skládá alespoň z jedné dutiny nebo regionu s nižší hustotou než je hustota části absorpčního tělesa /3/ umístěná přilehle přijímacího prostoru {TA/, celkově v téže rovině; vyznačuj ící se tím, že přijímací prostor /24/ je uspořádán v zásobní vrstvě /19/ v absorpčním tělese /3/, v němž je zásobní vrstva /19/ formována ze struktury materiálu, který je rozdělen v podélném směru této struktury podél rozdělující křivky /20/, která se vlní podél alespoň části její délky tak, že překračuje alespoň dvakrát linii /21/ protahující se v podélném směru této struktury; a tím, že části struktury /22, 23/ jsou posunuty ve vzájemném vztahu k sobě v rovině struktury tak, že části struktury /2.2, 23/ budou vymezovat přijímající prostor /24/ mezi seb.ou v rovině této struktury.

2. Absorpční výrobek, podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se t i m, že části struktury /22, 23/ jsou posunuty ve vztahu k sobě v podélném směru rozdělující křivky /20/, takže tyto části struktury tam mezi sebou definují alespoň jednu dutinu /24/.

3. Absorpční výrobek podle nároku 1 či 2, vyznačuj í c í se tím, že části struktury /22, 23/ jsou posunutý ve směru od sebe navzájem, v příčném směru struktury, pomocí čehož zásobní vrstva /19/ představuje kanálovitý zvlněný prostor /24/, protahující se mezi částmi struktury /22, 23/.

4. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1-3, vyznačující se t í m, že části struktury /22, 23/ jsou umístěny ve výrobku se zvlněnou křivkou protahující se buď v. podélném anebo v příčném směru tohoto -výrobku.

5. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že rozdělující křivka /20/ má celkově sinusoidní tvar.

6. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1-4, vyznačující se tím, že rozdělující křivka /20/ má tvar pilových zubů, čtvercové vlny, či jakýkoli jiný žádoucí tvar.

7. Absorpční výrobek podle nároku- 5 či 6, vyznačuj ící s e t í m, že části struktury /22, 23./ jsou vzájemně posunuty v podélném směru rozdělující křivky /20/ tak, že maxima rozdělující křivky /20/ na obou stranách podélné linie /21/ ve struktuře /30/, budou umístěna celkově vzájemně ' proti sobě a tak, že linie protahující se celkově kolmo k podélné linii /21/ skrze strukturu /30/ může být tažena skrze maxima řečené rozdělující křivky, čímž části struktury /22, 23/ mezi sebou definují řadu celkově kruhových nebo oválných otvorů /24/, střídajících se s překrývajícími částmi struktury /25/ v podélném směru této struktury..

8. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zvlnění zvlněné křivky se mění, v amplitudě tak, že přijímající prostory /24/, definované mezi částmi struktury /22, 23/, budou mít měnící se vel i kost i.

9. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že ty. části /22, 23-/,

- ? 9 -

zásobní vrstvy /19/, jež leží přilehle zásobního prostoru /24/, obsahují materiál, jenž při navlhčení zvětšuje objem ve směru celkově kolmém k prvnímu povrchu výrobku, čímž se ? bude jako výsledek zvlhčování výrobku rovněž zvětšovat velikost zásobního prostoru /24/ v tomto směru. *' 10. Absorpční výrobek podle nároku 1, v y z n a č u j í c í se tím, že tekutinu umisťující přijímací prostor /24/ j.e složen z jednoho anebo více otvorů, které se protahují tloušťkou zásobní vrstvy /19/. 11. Absorpční výrobek podle nároku 1, vyznačující se t í m, že přijímací prostor /24/ je složen alespoň z jedné kanálovité dutiny, jež se protahuje v podélném směru daného výrobku. 12 . Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována z částiCového materiálu, který obsahuje mžikově sušená celulozová vlákna, jež byla za sucha formována k zajištění struktury /30/ mající plošnou váhu 30-2000 g/m~, a stlačena na hustotu mezi 0/2-1,2 g/cm³; a tím, že je tato struktura /30/zapracována ve výrobku bez následné defibraee a formování vlákenného chmýří. ^r 13, Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků., vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována ze vzduchem ložené struktury /30/ célulozových vláken., jež jsou stlačená do za sucha formované vrstvy mající první hustotu mezi 0,2-1,2 g/cm³, po čemž je táto struktura mechanicky změkčena na druhou hustotu, jež je nižší než původní hustota a tímto odlaminována, takže formuje mnohost neúplně oddělených tenkých vrstev vláken, jejichž hustota odpovídá první hustotě.

14. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1-11, vyzná čující .se t í ra, že zásobní vrstva /19/ je formována ze vzduchem ložené struktury /30/ celulozových vláken, jež byla stlačena na hustotu alespoň 0,1 g/cm³, přednostně alespoň na 0,12 g/cm³.

15. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z nároků 1-11, vyznačující se tím, že zásobní vrstva /19/ je formována ze vzduchem ložené struktury /30/ celulozových vláken., v nichž je přimíchán daný podíl termoplastických vláken a struktura vláken je tepelně spojena.

16. Absorpční výrobek podle nároku 14 či 15, v y z .n a č u j í c í se t í m, že zásobní vrstva /19/ rovněž obsahuje daný podíl superabsorpčního materiálu.

17. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se t í m, že zásobní vrstva /19/ je formována ze struktury /30/ materiálu majícího první tloušťku a obsahujícího objemově pružný materiál, tato struktura /30/ je stlačena kolmo k rovině skrze podklad /30/ na druhou tloušťku a spojena ve svém stlačeném stavu pomocí pojivá, jež se bude rozpouštět v tělové kapalině či fluidu, v níž spojování struktury /30/ přestává když je struktura navlhčena a struktura /30/ se navrací alespoň částečně do své první tloušťky.

18. Absorpční výrobek podle nároku 17, v y z n a č u j í c í s t í m, že zásobní vrstva /19/ je formována ze stlačeného pěnového materiálu, jenž se při navlhčení roztahuje ve směru své tloušťky.

. > a ; j

19. Absorpční výrobek podle nároku 17, v .y z n a č u j í c í se '7 t í m,'že zásobní vrstva /19/ je formována ze stlačené vláknité struktury, jež je složena alespoň částečně z vláken, která mají ve stavu struktury (???, asi má být ve stavu ;

zvlhčeném, překl. .) danou Objemovou pružnost.

20. .Absorpční výrobek podle jakéhokoli .z předcházejících nároků, vyznačuj í c i se tím, že objem zásobní vrstvy, zabíraný přijímacím prostorem /24/ je největší uvnitř plochy primárního navlhčování výrobku, t·. j,, uvnitř plochy výrobku, u níž se počítá s prvním navlhčením tělovou tekutinou.

21. Absorpční výrobek podle nároku 20, v y z n a č u j í c í se t í m, že poměr zásobní vrstvy /19/ formující přijímací prostor /24/ sé zmenšuje ve směru ven od plochy primárního navlhčování.

22. Absorpční výrobek podle jakéhokoli z předcházejících nároků, vyznačující se tím, že struktura /30/ formující zásobní vrstvu /19/ je rozdělena podél více než jedné rozdělující křivky /20/, protahující se v podélném směru této struktury.