CZ173097A3 - Stavebnicová jednotka pro stavbu vzducholodí a vzducholoď z nich postavená - Google Patents

Description

Oblast techniky

Tento vynález se týká standardizované, či modulární, jednotky pro stavbu vzducholodí, a z těchto stavebnicových jednotek postavené vzducholodi.

Podstata vynálezu

Podle prvního aspektu tohoto vynálezu je zde zajištěna stavebnicová (modulární) jednotka pro stavbu vzducholodí, tato stavebnicová jednotka obsahuje:

protaženou středovou nosnou část, zamýšlenou aby se protahovala podél podélné osy vzducholodi, tato středová nosná část obsahuje alespoň jeden vzájemně propojovací prvek mající na svých zakončeních spojovací prostředky pro své připojení k zakončení propojovacího prvku sousedící stavebnicové jednotky; a vznosné podpůrné prostředky, připevněné ve vztahu k řečené středové nosné části k zajišťování nadnášející podpory vzducholodi při letu.

Nadnášející podpůrné prostředky mohou mít podobu nejméně jednoho plynového vaku (pytle). Tento plynový vak může být naplněn heliem náhradou za vzduch, které zajišťuje nadnášecí podporu pro vzducholoď. Tato jednotka může typicky obsahovat rámovou montáž pro podpírání vaku okolo středové nosné části .

• · • · · · · « • · · · · · · • · · · · · · • · · · » «

V jednom ztvárnění tohoto vynálezu může rámová montáž obsahovat alespoň jeden podpůrný prstenec, který je umístěn v radiálně rozmístěném vztahu ve vztahu k mezilehlým předním a zadním nejzazším zakončením středové nosné části,, čímž je definován prstencový prostor mezi středovou nosnou částí a prstencem,, do něhož jsou uloženy plynové vaky.

Rámová montáž může dále obsahovat mnohost ustavovacích členů (částí),. jež jsou připevněny v obvodově rozmístěných polohách k prstenci, a jež se protahují směrem dovnitř od prstence směrem ke středové nosné části. Tudíž, tyto ustavovací členy slouží fixně (stabilně) k umístění prstence do správné polohy v poměru ke středové nosné části.

Ustavovací členy se mohou protahovat způsobem jako dráty v jízdním kole mezi prstencem a přední a zadní nejzazší částí středové nosné části, čímž definují pár zadními částmi k sobě frustokonických (tvaru komolého kužele) prostorů okolo středové nosné části k uložení plynových vaků. Tyto ustavovací členy mohou být v podobě flexibilních pramenů a mohou být spojeny v napětí mezi prstencem a středovou nosnou částí.

Stavebnicová jednotka může dále obsahovat napětí uvolňující prostředky pro uvolňování přílišného napínání flexibilních pramenů indukovaných relativním, omezeným pohybem přilehlých vzájemně spojených prvků, když vzducholoď letí .

Obzvláště vnitřní zakončení flexibilních ustavovacích členů mohou být připevněna k páru od sebe rozmístěných vnitřních prstenců, umístěných v těsné blízkosti ke středové nosné části v její přední a zadní nejzazší části. Vnitřní prstence pak mohou být posuvné podélně ve vztahu ke středové nosné části a každý může mít do strany stáčející pružiny, připojitelné ke stejným vnitřním prstencům přilehlé stavebnicové jednotky, čímž sešikmují tyto vnitřní prstence v obrácených směrech a formují prostředky uvolňující napětí.

V ještě jednom ztvárnění tohoto vynálezu mohou být ·

• · * ·

- 3 ustavující členy tuhé a mohou se protahovat radiálně směrem ven od středové nosné částí,. čímž rozdělují tuto jednotku v obvodovém směru do množství segmentů (částí).

Mnohost plynových vaků může být připevněna k tuhým ustavovacím členům a může,, jakmile jsou naplněny,, zaujímat každý z těchto segmentů. V jednom ztvárnění může každá modulární jednotka obsahovat čtyři ustavovací členy, obvodově rozmístěné 90° od sebe navzájem a rozdělující tuto jednotku do kvadrantů, z nichž každý je vyplněný jedním vakem.

Alespoň jeden z tuhých ustavovací ch členů může obsahovat mnohost vzpěrek, protahujících se směrem ven od obdélníkové podpěry a definující klecovité pouzdro pro přijetí jednoho z plynových vaků. Podle toho, navíc k vakům zaujímajícím kvadranty mezi následnými ustavovacími členy, mohou být zajištěny další vaky zformované uvnitř pouzdra jednoho či více tuhých ustavovacích členů. Typicky, když je stavebnicová jednotka rozdělena do kvadrantů pomocí čtyřech ustavovacích členů, směrem nahoru a směrem dolů se protahující ustavovací člen může definovat první a druhé pouzdro pro přijetí vaku, navíc ke čtyřem vakům zajištěným v každém z kvadrantů.

V ještě jednom ztvárnění mohou být plynové vaky umístěny uvnitř frůstokoni ckých (tvaru komolého kužele) prostor uvedených výše a/nebo v prostoru na vnější straně těchto frustokonických prostorů.

Směrem nahoru se protahující první pouzdro může mít plochý horní povrch, který, když jsou každá z modulárních jednotek středové části spojeny dohromady, je vyrovnán s odpovídajícími plochými horními povrchy přilehlých středových částí, čímž je zajištěna obsluhující lávka podél horní části této vzducholodi.

Středová nosná část může definovat vnitřní, podélně se protahující průchod, jenž se protahuje podél délky této středové nosné části. V jednom ztvárnění může středová nosná • ·

- 4 část obsahovat mnohost vzpěr spojených dohromady ke zformování krabicovité obdélníkové podpěry, protahující se podél podélné osy. Tyto vzpěry mohou být spojeny dohromady a formovat krabicovitou podpěru trojúhelníkového anebo podobného průřezu. V ještě dalším ztvárnění může být středová nosná část celkově kruhovitého válcového tvaru, definujícího podél své délky cirkulární průchod.

Tento vynález se rovněž vztahuje na vzducholoď, která obsahuj e:

centrální středovou nosnou část, protahující se podél podélné osy vzducholodi pro zajišťování tuhosti dané vzducholodi;

rámovou montáž, připevněnou k a obklopující středovou nosnou část; a vznosné podpůrné prostředky, fixní ve vztahu k řečené středové nosné části pro zajišťování nadnášející podpory vzducholodi při letu.

Vzducholoď může být postavena z mnohosti stavebnicových jednotek, jež jsou výše popsány.

Tyto stavebnicové jednotky mohou mít válcový průřez. V jednom ztvárnění může být střední část vzducholodi válcová a může obsahovat mnohost válcových stavebnicových jednotek, jež jsou vzájemně propojeny svými zakončeními. Stejně tak části nosu a ocasu vzducholodě mohou obsahovat mnohost válcových stavebnicových jednotek spojovaných k sobě svými zakončeními, s příčnou plochou každé jednotky zmenšující se od každého zakončení válcové středové části do vnějších nejzazších zakončení části nosu, respektive ocasu. Namísto toho mohou části nosu a ocasu každá obsahovat jedinou stavebnicovou jednotku.

Celkový tvar vzducholodi může být v bočním pohledu rovněž eliptický.

Každá ze stavebnicových jednotek může být připojena k přilehlé sousední stavebnicové jednotce pomocí spojovacích prostředků. Konkrétněji, zakončení každé středové nosné části mohou být upevněna dohromady, například, pomocí šroubů a matic.

když jsou všechny spojeny dohromady, spodními povrchy plochy připojení

Vzducholoď může dále obsahovat gondolu, mající uvolnitelné připojovací prostředky pro uvolnitelné připojení gondoly ke vzducholodi.

V jednom ztvárnění, když rámová montáž definuje prstencový prostor, může být gondola umístěna uvnitř alespoň části tohoto prstencového prostoru, definovaného okolo středové nosné části. Gondola může mít obloukovité tvarovaný vnější povrch, jenž je ve vyrovnání (slícování) s vnějším povrchem vzducholodi.

V ještě dalším ztvárnění, směrem dolů se protahující druhé pouzdro může obsahovat spodní plochý povrch, který, stavebnicové jednotky střední části je vyrovnán s odpovídajícími plochými přilehlých středových částí pro zajištění pro střechovou část dané gondoly. V ještě dalším ztvárnění každá stavebnicová jednotka středové části může obsahovat část gondoly, připevněné k jejímu dolnímu plochému povrchu, zakončení každé části gondoly je pak upevněno k dosedajícímu zakončení části gondoly přiléhající stavebnicové jednotky. Gondola může být tudíž formována z mnohosti stavebnicových jednotek gondoly, jež mohou být k sobě připojeny svými zakončeními .

Plynový vak může být z jakéhokoli lehkého materiálu, například, z parašutistického hedvábí anebo materiálu prodávaného pod obchodním názvem Tedlar nebo Ripstop. Vzpěry a ustavovací členy mohou být vyrobeny z jakéhokoli lehkého konstrukčního materiálu, například aluminia. Středová nosná část může být vyrobena z jakéhokoli, objemově pružného lehkého materiálu, například z kompozitního materiálu uhlíkových vláken.

Každý z těchto vaků může být zajištěn dohromady • · jakýmkoli vhodným způsobem. Konkrétněji,. každý vak může být připevněn adhezivně k přilehlému vaku, například, pomocí adhezního prostředku prodávaného pod obchodním jménem Velcro a může být upevněn k jedné anebo více vzpěrám prostřednictvím, například, gumových průchodek. Konkrétněji, každý z těchto vaků může obsahovat protaženou část se švem, definující mnohost otvorů podél jeho délky, a může pak být upevněn, například, pomocí prostředků gumových průchodek podél délky přilehlé vzpěry. Když jsou ustavovací členy v podobě flexibilních pramenů, vaky mohou být upevněny ve vztahu ke středové nosné části pomocí svého připevnění ke středové nosné části a/nebo prstencům.

Vzducholoď může mít alespoň částečně obklopuje flexibilní vnější plášť, jenž vzájemně propojující modulární jednotky, čímž zajišťuje spojitý vnější povrch, který může být používán pro umisťování reklam podobně na této vzducholoď i.

Vzducholoď může být poháněna mechanicky. Konkrétněji, vzducholoď může být jedním motorem či anebo více vrtulí, opatřena alespoň elektrickým motorem pro pohánění jedné umístěných směrem k vnějšímu nejzazšímu okraji části ocasu. Když bude mít vzducholoď motor, jedna nebo více modulárních jednotek mohou být opatřeny zásobními nádržemi paliva. Vrtule mohou směrovat vzduch přes směrové kormidlo k umožnění pohybu vzducholodi vertikálně a horizontálně, i když se vzducholoď nepohybuje anebo se pohybuje malými rychlostmi.

V ještě dalším poháněna z vnějšku prostředek pro své připojení pomocí kabelu.

Vzducholoď může obsahovat řídící prostředky pro řízení směru svého letu. Řídící prostředky, v podobě jednoho nebo více směrových ztvárnění může být tato vzducholoď Obzvláště může mít připojovací k pozemnímu vozidlu, například obzvláště, mohou být kormidel, zajištěných na části ocasu. Vzducholoď může rovněž obsahovat nádrže pro

- Ί » · zadržování balastu,. například vody a stlačeného plynu, a uvolňovací prostředky pro uvolňování této přítěže, čímž se umožňuje řídit stoupání vzducholodi.

Vzducholoď může být opatřena přístroji, vedeními paliva a podobně, jež procházejí skrze jednu anebo více modulárních jednotek. Podle toho může být každá tato stavebnicová jednotka opatřena součástmi přístrojů, vedení paliva a podobně, pro připojení k odpovídajícím částem na přilehlých modulárních jednotkách.

Středová nosná část může definovat vzduchotěsný kanál pro umístění stlačeného vzduchu. Středová nosná část může být rovněž opatřena mnohostí vhodně nasměrovaných, vzduch uvolňujících otvorů k umožňování uvolňování vzduchu z tohoto kanálu, čímž se umožňuje řízení pohybu vzducholodi.

Přehled obrázků na výkresech

Tento vynálezu bude nyní dále podrobně popsán, pomocí příkladu, odkazy na doprovodné schematické výkresy, v nichž:

Obr. 1 - znázorňuje boční pohled na jedno ztvárnění vzducholodi v souladu s tímto vynálezem, s určitými detaily pro jasnost vynechanými.

Obr. 2 - znázorňuje trojrozměrný pohled na rámovou montáž stavebnicové jednotky použitou ve vzducholodi na Obr. 1 .

Obr. 3 - znázorňuje trojrozměrný pohled na mnohost plynových vaků, které jsou připojitelné k rámové montáži z Obr. 2 .

Obr. 4 - znázorňuje trojrozměrný pohled na část gondoly vzducholodí z Obr. 1.

Obr. 5 - znázorňuje boční pohled na ještě jedno ztvárnění vzducholodi v souladu s tímto vynálezem, s určitými detaily pro jasnost vynechanými.

• · znazornuo e z Obr. 5. znázorňuje vzducholodi

Obr

Obr

Obr

Obr

Obr .

Obr .

Obr.

Obr.

Obr.

Obr.

Obr .

Obr.

pohled na zadní zakončení vzducholodi

13 boční pohled na část rámové montáže z Obr. 5, zobrazující dvě přilehlé, vzájemně propojené stavebnicové jednotky.

znázorňuje řez provedený podél linií VIII-VIII na Obr. 7, znázorňující prstenec formující část montáže rámu.

znázorňuje řez podobný tomu na Obr. 8, modifikované formy prstence.

znázorňuje část prstence v řezu, ve větším měřítku připevnění části montáže linií XI-XI na Obr.

sousední ch, nosné části znázorňující podrobněji rámu k prstenci. znázorňuje řez provedený podél

5, zobrazující spojovací prostředky vzájemně propojených prvků středové vzducholod i.

znázorňuje rozložený pohled části prostředku, uvedeného na Obr znázorňuje pohled zepředu spojovacího těsnící .

na kotouč prstenec, který formuje část spojovacích prostředků uvedených na Obr. 11 a 12, jak bude vidět od zakončení jednoho z propojovacích prvků.

- znázorňuje pohled s boku na část středové nosné části vzducholodi z Obr. 5, zobrazující připojení montáže rámu ke středové nosné části, s určitými detaily vynechanými s ohledem na jasnost.

- znázorňuje schematický pohled řezem zakončením vzducholodi, provedený podél linií XV-XV na Obr. 5, zobrazující připojení gondoly ke vzducholodi.

- znázorňuje schematický pohled s vrchu na modul vzducholodi z Obr. 15, do něhož zapadá gondola.

- znázorňuje schematický boční pohled na modul z Obr.

.

- 9 Obr. 18 - znázorňuje řez provedený podél linií XVIIX-XVIII z Obr. 15, znázorňující jednu z palub gondolové jednotky.

Příklady provedení vynálezu

Vzducholoď v souladu s tímto vynálezem je na Obr. 1 výkresů označena jako 10.

Vzducholoď 10 obsahuje gondolu 12 , která je připojena k podpůrné struktuře (konstrukci) 14 a vznosné podpůrné prostředky (na Obr. 1 neznázorněné, ale popsané níže odkazem na Obr. 2a 3) pro poskytování nadlehčující podpory vzducholodi 10 při letu.

Podpůrná struktura 14 je protažená a celkově cirkulárního průřezu, a obsahuje část nosu 16., část ocasu 18, a středovou část 20, zajištěnou mezi částí nosu 16 a částí ocasu 18 . Každá z částí nosu 16 a částí ocasu 18 má zmenšující se plochu průřezu od zakončení 22 a 23 středové části 20 k vnějším nejzazším krajům 24 a 26 části nosu 16 , respektive části ocasu 18.

Středová část 20 obsahuje mnohost válcových stavebnicových (či modulárních) jednotek 28 (popsaných podrobněji na Obr. 2a 3 níže), jež jsou vzájemně propojeny svými zakončeními k sobě. Část nosu 16 a část ocasu 18 každá obsahují jedinou stavebnicovou jednotku, jež je připojena k zakončením 2 2 , respektive 23 . Každá z těchto válcovitých modulárních jednotek 28 je připojena k části 19 gondoly. Každá část 19 gondoly je připevněna k přilehlé části 19 gondoly. Část nosu 16 a část ocasu 18., jsou opatřeny díly 21 gondoly, které uzavírají zakončení jednotek 19 gondoly. V ještě jednom ztvárnění může být gondola 12 v podobě jediné gondolové jednotky, překlenující délku středové části 20.

Část ocasu 18 obsahuje čtyři stabilizační ploutve 29 (na Obr. 1 znázorněny pouze tři), protahující se radiálně směrem ven od podélné osy vzducholodi. Ploutve 29 mají

- 10 směrová kormidla 31 směrem ke svým zakončením pro řízení směru pohybu vzducholodi 10.

Ve znázorněném ztvárnění vzducholoď 10 dále obsahuje spojovací prostředky (neznázorněny) pro její připojení k pozemnímu vozidlu, které táhne vzducholoď podél v žádoucí rychlosti a v žádoucím směru. Vzducholoď 10 takto může létat v malých výškách vzhledem k úrovni země a může být užita pro zábavné lety, pozorování zvěře a podobně.

Stavebnicová jednotka 28 (znázorněná na Obr. 2) obsahuje montáž rámu 30 . Tato mnohost vzpěr 34 , spojených krabicovité, obdélníkové středové rámová montáž dohromady ke nosní obsahuje zformování části 36, protahující se Středová nosná prvků 37 (jak podél podélné osy stavebnicové jednotky 28. část 36 je vytvořena z mnohosti propojených jez jsou spojeny v podobě šroubů 39 a podrobně je znázorněno na Obr. 1) dohromady pomocí spojovacích prostředků a matic, označených referenční číslicí neznázorněných. Je třeba si uvědomit, že dané propojovací prvky mohou být namísto tohó dohromady svařeny či tmeleny. Středová nosná část 36 rovněž definuje podélně se protahující průchod 90.

Stavebnicová jednotka 28 obsahuje členy (součásti) 38 , 40, 42., a 44 , z protahuje celkově radiálně směrem ven středové nosné části 36 , a jsou rozmístěny v 90° vzájemně jeden k druhému, takto rozdělujíce modulární jednotku 28 do kvadrantů 41 .

Horní ustavovací člen 38 obsahuje mnohost vertikálně se protahujících vzpěr 46 a příčných vzpěr čtyři ustavovací nichž každý se od obdélníkové protahují způsobem cik-cak a přes vršek ustavovacího směrem nahoru od členu 38, čímž , jež se podpory 36 definují obdélníkové, klecovité pouzdro pro přijetí nadlehčovacího podpůrného prostředku v podobě plynového vaku 50 (znázorněn na Obr. 3), jenž, když je naplněn, obsahuje ploché obdélníkové strany, jež se opírají proti vnitřním vzpěrám

- 11 daného pouzdra. Dolní ustavovací člen 42 obsahuje podobné klecovité pouzdro,, protahující se směrem dolů od středové nosné části 36 pro přijetí plynového vaku 52.. podobného (stejného) plynovému vaku 50.

Každý z ústavo vacích členů 40 , 44, obsahuje směrem ven se protahující pár bočních vzpěr 43 a 45., jež se sbíhají směrem ke svým radiálně vnějším zakončením,. každé z těchto zakončení je spojeno dohromady prostřednictvím křížových vzpěr 47 a 49. Laterálně se protahující ustavovací členy 40, 44, jsou celkově klínově tvarované a protahují se v podstatě horizontálně od středové nosné části 36.

Jak je znázorněno na Obr. 3, v každém příslušném kvadrantu 41 jsou zajištěny čtyři další vaky 54, navíc k vakům 50 a 5 2 . Každý z těchto vaků 54 má zakřivený, obvodově se protahující vnější povrch 56 , jenž spolu s plochým horním povrchem 56 a plochým dolním povrchem 60 ustavovacích členů 38 a 42 zajišťují celkově cirkulární tvar průřezu modulární jednotky 28 . Tato jednotka 26 z Obr. 2 byla, pro snadnost znázornění, opominuta z Obr. 3

Každý z vaků 50 , 52 a 54 je připevněn k přilehlé vzpěře prostřednictvím protažené části 62 švu (z důvodu jasnosti pouze jedna znázorněna na jednom z vaků 54). Část švu 62 definuje mnohost otvorů 64 v od sebe vzdálených mezerách podél jeho délky pro zajištění vaku 54 k jedné z vertikálně se protahujících vzpěr 46 pomocí, například, gumových průchodek.

Vaky 50, 52., 54 , jsou typicky vyrobeny z tuhého materiálu prodávaného pod obchodním jménem Tedlar anebo Ripstop, a jsou pokryty materiálem prodávaným pod obchodním jménem Hypelon.

Vzducholoď 10 rovněž obsahuje vnější plášť 63 (viz.

Obr. 1), který obklopuje podpůrnou strukturu 14 z vaků 50, , a 54 , pomocí čehož zajišťuje spojitý vnější povrch, který může být použit pro umisťování reklam a podobně na této vzducholodi. Vnější plášť 63 je typicky vyroben jako • · • ·

- 12 vícevrstevný laminát polyesteru a materiálu prodávaného pod jménem Ripstop nebo Tedlar.

Na Obr. 4 výkresů je znázorněna jedna podoba stavebnicové jednotky 70 gondoly.

Jednotka 70 gondoly je celkově protaženého tvaru a má obdélníkové ochozy 72., a 74., vzájemně propojené částí podlahy 76 a částí střechy 7 8 . Vnější čelo sekce střechy 78. je obdélníkového tvaru a doléhá proti doplňující dolní straně jednotky 70 gondoly, formované dolními plochými povrchy stavebnicové jednotky 28.

Vnější povrch 80 obsahuje mnohost vyrovnaných souborů otvorů 82., rozmístěných podél délky části střechy 78 pro přijetí upevňovačů, například šroubů a matek, k připevnění jednotky 70 gondoly k podpůrné struktuře 14.

Každý z ochozů 72 a 74 definuje výhledové otvory 75. směrem ke svým horním zakončením a obsahuje poličky 83 pro zajištění podpěry pro osvěžení a podobně. Boční stěna 72 je opatřena přístupovým otevřením 7 3 . Jednotka 70 gondoly dále definuje mnohost otvoru 84 , rozmístěných podél obvodu okrajů 86 a 88 pro upevnění jednotky 70 gondoly, například, šrouby a maticemi ke stejné gondolové jednotce 70. Koncové jednotky gondoly mohou být integrální s částí nosu a ocasu 16 a 18, jak je na Obr. 1 znázorněno referenční číslicí 21.

Další ztvárnění vzducholodi v souladu s tímto vynálezem je na Obr. 5 označeno jako referenční odkaz 100.

Vzducholoď 100 obsahuje gondolu 101, jež namísto toho aby byla zavěšena pod vzducholodí 100, je umístěna uvnitř vzducholodi 100 v poloze znázorněné celkově referenční číslicí 102. Podrobnosti gondoly 101 a její připojení ke vzducholodi 100 byly z Obr. 5 vynechány v důsledku jasnosti a jsou popsány podrobněji níže s odkazem na Obr. 15 a 18 výkresů.

Vzducholoď 100 je formována z mnohosti stavebnicových jednotek 129, jež formují protaženou podpůrnou strukturu (konstrukci) celkově představovanou referenční číslicí 104 • · • ·

- 13 a jež je připojena ke gondole 101 jak je podrobněji popsáno níže.

Podpůrná struktura 104 obsahuje středovou nosnou část celkově označenou referenční číslicí 106. Středová nosná část 106 obsahuje mnohost vzájemně propojujících prvků 106, které jsou spojeny k sobě svými zakončeními podél podélné osy vzducholodi 100, jak je podrobněji popsáno níže.

Vzducholoď 100 je rovněž opatřena vznosnými podpůrnými prostředky v podobě mnohosti plynových vaků 105 (na Obr. 5 znázorněny pouze dva), jež jsou umístěny uvnitř vzducholodi 100 a jež jsou připevněny k protažené podpůrné struktuře 104. Vzducholoď 100 dále obsahuje montáž rámu 109 (popsanou podrobněji níže) pro podpírání plynových vaků 105 okolo středové nosné části 106.

Podpůrná struktura 104 obsahuje část nosu 110, část ocasu 112, a středovou část 114, jež je zajištěna mezi částí nosu 110 a částí ocasu 112. Středová část 114 je v podstatě cirkulárně válcová v průřezu, s částmi nosu a ocasu 112 a 114 majícími zmenšující se cirkulární plochu průřezu od každého zakončení středové části 114 k vnějším nejzazším krajům 116 a 116 části nosu 110, respektive části ocasu 112. Podél podélné osy mezi vnějšími nejzazšími zakončeními 116 a 118 se protahuje mnohost vzájemně se propojujících prvků 108 , formujících středovou nosnou část 106.

Jak je znázorněno jasněji na Obr. 6 výkresů, vzducholoď 100 je opatřena uspořádáním stabilizují ploutve 120, podél zadního zakončení části ocasu 112. Uspořádán í stabilizují ploutve 120 je v podobě obráceného V, jak je vidět od vnějšího nejzazšího zakončení 116. Je třeba si uvědomit, že uspořádání ploutví 120 může být jakékoli jejich vhodné uspořádání. Například by mohla být použita formace obráceného Y či křížová formace. Na každé straně uspořádání ploutve 120 jsou zajištěny tři mechanicky poháněné vrtule 122. Typicky jsou tyto vrtule poháněny motory do V (V-8) se vstřikováním paliva. Tyto vrtule slouží ke směrování vzduchu • ·

přes uspořádání ploutví 120 v žádoucím směru. čímž se zvyšuje manévrovatelnost vzducholodi 100. Uspořádání ploutve 120 slouží jako směrové kormidlo k umožnění vertikálního a horizontálního pohybu i když se vzducholoď 100 nepohybuje anebo se pohybuje pomalou rychlostí.

Odkazuje nyní na Obr. 5, 7,. 8 a 9 výkresů, montáž 109 rámu obsahuje mnohost podélně rozmístěných prstenců 126 , jež jsou umístěny okolo středové nosné části 106. podél délky vzducholodi 100, mezi vnějšími nejzazšími okraji 116 a 118.

Na Obr. 7 výkresů, jsou znázorněny podrobně dva propojovací prvky 108 , jež tvoří pouze část nosné části 106. Každý z těchto vzájemně a má středovou vza j emne středové propojovacích prvků

108 je celkově protažen část celkově představovanou referenční číslicí 124 a vnějšími nejzazšími okraji 128. Každý prstenec 126 je umístěn centrálně okolo sdruženého, vzájemně propojovacího prvku 108 mezilehle vnějších nejzazších okrajů 128. Prvky 108 jsou vzájemně propojeny v dosedajících zakončeních k sobě jak je podrobněji uvedeno na Obr. 11, 12 a 13 daných výkresů.

Rámová montáž 109 dále obsahuje mnohost ustavovacích prvků (částí) 130, které jsou připevněny v obvodově rozmístěných polohách k prstencům 126 , směrem dovnitř, způsobem drátů v kole prstencem 126 a vnějšími nejzazšími a jež se protahují bicyklu, mezi každým okraji 128 vzájemně propojovacího prvku 108. Tudíž, prstencový prostor 132, k sobě přilehlých prostorů (jak je který je celkově v podobě dvou zády frustokonických (tvaru komolého kužele) znázorněno na Obr. 7) je definován okolo každého vzájemně propojovacího prvku 108 a další prstencové prostory 134, celkově v podobě dvou kónických prostorů směřují směrem ke středové nosné části 106, způsobem špička ke špičce (jak je znázorněno na Obr. 7) jsou definovány prstenci 126.

mezi přilehlými

Jak je třeba si uvědomit, každý vzájemně propojovací • ·

- 1!

prvek 108. a sdružený prstenec 126, když jsou zajištěny dohromady pomocí ustavovacích členů 130, formují stavebnicovou (modulární) jednotku 129, jak ji znázorňuje Obr, 7, která je připojitelná k přilehlé stavebnicové jednotce jejich zakončeními k sobě. Takto je vzducholoď 100 vytvořena z mnohosti vzájemně propojených a oddělitelných modulárních jednotek 129.

Prvky 108 mají vnitřní průměr dostatečně velký pro obsluhu, aby kráčela vzpřímeně podél délky středové nosné části 106, formované prvky 108.

Další ustavovací členy 136 (z nichž je na Obr. 7 znázorněn pouze jeden) jsou spojeny mezi přilehlými prstenci 126 způsobem cik-cak. Takto je vzducholoď 100 rozdělena do mnohosti přepážek, definovaných a 134 , do nichž jsou uložitelné 105 jsou tvarovány tak, aby a mohou být přepážkách a střední například, nosné části prstencovými prostory 132 plynové vaky 105. Tyto vaky přiléhavě seděly v daných rámové montáži 109 vhodným způsobem, jako Velcro, či připevněny k 106 jakýmkoli pomocí materiálu známého protaženou částí švu, jak je to popsáno výše pomocí odkazu na vzducholoď 10. Plynové vaky 105 jsou typicky plněny heliem a jsou vyrobeny z materiálu prodávaného pod obchodním názvem Tedlar nebo jménem Hypelon, jak

Prstence 126 aluminiových trubek, nebo 1 ichoběžníkový 8 a 9 těchto výkresů vynálezu jsou prstence uvedeno na Obr

Ustavovací členy flexibilních pramenů.

Ripstop a jsou pokryty materiálem pod je popsáno výše.

jsou v podobě dutých, válcovaných jež mohou mít, například, obdélníkový průřez, jak je znázorněno na Obr. V přednostním ztvárnění tohoto 126 obdélníkového průřezu, jak j>

celkově v podobě v napětí mezi těchto výkresů.

130 a 136 jsou jež jsou spojeny prstenci 126 a vzájemnými propojovacími prvky 108, jak je popsáno podrobněji níže s odkazy na Obr. 10 a 14. Ustavovací členy 130 a 136 mohou být vyrobeny z jakéhokoli vhodného.

• ·

- 16 silného flexibilního materiálu jako je například ten prodávaný pod obchodním názvem Kevlar.

Odkazuje nyní na Obr. 10 výkresů, odkazová číslice 138 představuje část jednoho z prstenců 126, znázorněných v řezu a referenční číslice 140 představuje horní zakončení dvou pramenů Kevlaru, jež jsou připojeny k prstenci 126 prostřednictvím spojovacích uspořádání, která jsou obecně označena referenční číslicí 142.

Prstenec 126 je opatřen protaženými spojovacími formacemi 144, které jsou integrálně formovány na vnějším povrchu prstence 126 a jež se protahují směrem ven od něho. Spojovací formace 144 definují příčně se protahující otvory 146 směrem k jejich vnějším zakončením pro připojování spojovacích uspořádání 142 k prstenci 126, jak je podrobněji popsáno níže.

Spojovací uspořádání 142 každé obsahuje šroubovitý, závitovaný dříkový komponent 148, třmenové upnutí (svěrka) 150, a komponent ochrannému kování podobný 152, jež jsou typicky vyrobeny z málo vážícího materiálu jako je titan či aluminium. Dříky 148 jsou šroubovacími závity přijímány v otvorech 153, definovaných v základně každé svěrky 150. Ramena 154 svěrek 150 jsou opatřena příčně se protahujícími otvory soutiskovými otvory 156, jež jsou v soutisku s otvory 146. Uspořádání šroubu a matice 158 prochází skrze otvory 146 a 156, čímž otočně připevňují spojovací uspořádání 142 ke spojovacím formacím 144.

Každý z ochrannému kování podobných komponentů 152 je celkově protažený a je ve dvou částech 160 a 162. Části 160 každá definují vnitřně šroubovou, závitovou rukávovitou část

164, jež zabírá 162 každá mají se šroubovým otvor anebo zakončení pramenů obroubena v detailu). otvory 167 , závitovým dříkem 148. Části štěrbinu 166, do které jsou

140 Kevlaru (neznázorněno

Části 160 dále obsahují příčně se protahující do níž je vsunutelná torzní tyč (neznázorněna) či podobně. Část 160 je otočná ve vztahu k části 162, jež ji • · » · • · : : · « : : . .· ........... .. :

- 17 fixována proti rotaci, část 160 je takto posunovatelná podélně ve vztahu ke dříku 148.

Tudíž, při použití může být spojovací uspořádání 142 posunuto podélně od anebo směrem k prstencům 126, pomocí rotace části 160 ve vztahu k části 162, přes torzní tyč, k upravení napětí pramenů 140 Kevlaru. Protože je část 162 fixována proti rotaci, toto zabraňuje otáčení pramenů 140 Kevlaru na podélném posunutí spojujícího uspořádání 142.

Vnitřní zakončení pramenů 140 Kevlaru jsou připojena ke vzájemně propojujícím prvkům 108, jak je podrobněji popsáno níže s odkazem na Obr. 14 daných výkresů.

Odkazuje nyní na Obr. 17, dva vzájemně se propojující prvky 108 jsou opatřeny napětí uvolňující prostředky celkově představovanými referenční číslicí 170. Účelem napětí uvolňujících prostředků 170 je uvolnit jakékoli nadměrné napínání pramenů 140 Kevlaru, jež je indukováno relativním pohybem přilehlých vzájemně propojujících prvků 108 , když vzducholoď 100 letí .

Napětí uvolňující prostředky 170 obsahují dva vnitřní prstence 172, jež jsou umístěny okolo přilehlých zakončení 174 a 176 přilehlých, vzájemně se propojujících prvků 108 a jež jsou posunovatelně pohyblivé v podélném směru přes vzájemně propojující prvky 108. Napětí uvolňující prostředky 170 dále obsahují dvě spirálové pružiny 178, jež jsou spojeny mezi prstenci 172 a jež normálně tlačí prstence 172 jeden směrem k druhému. Prstence 172 jsou typicky vyráběny z aluminia. Vnitřní zakončení pramenů 104 Kevlaru jsou připevněna k prstencům 172 a jsou upraveny na žádoucí napětí pomocí spojovacího uspořádání 142 jak je popsáno výše. Vnitřní zakončení pramenů 104 Kevlaru jsou připevněna k prstencům 172 jak je popsáno výše.

Když vzducholoď 100 letí , omezený relativní pohyb přilehlých vzájemně propojovacích prvků 108 indukuje nadměrné napínání pramenů 104 Kevlaru. Toto nadměrné napínání je pak přebíráno anebo uvolňováno prostřednictvím • · · · * · ·· * ♦ » ·>

··· ···« · «·>«·· « · · · * * • * ♦ · · »· ·· ···· ···· · * » · * ·· · · · 9 · · · · * ·

- 18 jednoho nebo obou prstenců 172 ve směru znázorněném pomocí šipek 180 a proti sešikmení spirálových pružin 178. Tudíž, vzdálenost mezi zakončeními pramenů 140 Kevlaru je stále udržována a, tudíž, je udržováno žádoucí napětí pramenů 140. Jakmile je toto napětí redukováno, prstence 172 budou sešikmeny zpátky směrem k sobě navzájem a vnitřní zakončení pramenů 140 se budou navracet do normální polohy.

Odkazuje nyní na Obr. 11, 12 a 13 výkresů, přilehlé vzájemně propojovací prvky 108 jsou celkově cirkulárního průřezu, s každým svým zakončením opatřeným spojovacími prostředky celkově představovanými referenční číslicí 182 pro připojování každého prvku 108 zakončeními k sobě. Vzájemně propojovací prvky 108 jsou obecně formovány z lehkého kompozitního materiálu jako je, například, sendvičový kompozit: uhlíkové vlákno/roztažený PVC/uhlíkové vlákno.

Spojující prostředek 182 je v podobě přilehlých, směrem dovnitř vyčnívajících cirkulárních věnců 184 a 186. Věnec 184 definuje mnohost obvodově rozmístěných otvorů 187 (pouze dva z nich jsou znázorněny na Obr. 11), jež jsou v soutisku s mnohostí obvodově rozmístěných otvorů 188 (z nichž jsou na Obr. 11 znázorněny jenom dva) zajištěny na věnci 186. Obr. 13 je koncovým pohledem na jeden ze vzájemně propojujících prvků 108, znázorňující věnec 184, a obvodově rozmístěné otvory 187. Je zajištěn těsnící prstenec 198 , typicky gumový těsnící prstenec, který sedí mezi dosedajícími lícními plochami věnců 184, 186, do prostoru definovaného prstencovými zahloubeními 190 a 192. Spojovací prostředky 182 jsou dále opatřeny šrouby 201 (z nichž jsou na Obr. 11 znázorněny pouze dva), které procházejí skrze otvory v soutisku 187 a 188, a jež jsou upevněny šrouby 202 (z nichž jsou znázorněny pouze dva).

Přilehlé vzájemné propojovací prvky 108 každý definují průchod 203 podél své délky, čímž zajišťují kanál, který se protahuje podél délky středové nosné části 106 pro nešení • · · · nástrojů,, linek paliva a podobně. Tento kanál může obsahovat těsnící dveře 127, umístěné směrem k vnějším nejzazším okrajům 116 a 118, které spolu s těsnícími prstenci 198 činí tento kanál vzduchotěsným. Tento kanál může být naplněn stlačeným vzduchem a směr letu vzducholodi 100 může být řízen prostřednictvím uvolňování vzduchu z vhodně nasměrovaných otvorů (neznázoměný). Středová nosná část 106 poskytuje nepřerušenou nádobu uzavřenou při letu na dvou koncích, pro zajištění balastu (přítěže) a manévrovatelnosti při nízké rychlosti.

Na Obr. 1!

16, 17 výkresů referenční číslice

101 celkově představuje gondolu vzducholodi 100, která je umístěna uvnitř spodní polovičky prstencového prostoru 102 jak je znázorněno na Obr. 5.

Gondola 101 je celkově tvarována tak, aby seděla uvnitř spodní poloviny prstencového prostoru 102, mezi přilehlými prstenci 126 tak, že jejich směrem ven otočený povrch 302 je v rovině (slícován) s vnějším povrchem vzducholodi 100. Podle toho, směrem ven otočený povrch 302 je celkově v obrysu semicirkulární, jak by bylo vidět z obou stran 306 a 307 a jak je možno nejlépe vidět na Obr. 15.

Aby přiléhavě seděla uvnitř dolní poloviny prstencového prostoru 102, zúženy směrem dovnitř od k centrální poloze 310 jak je ukázáno pomocí čárkovaných 311 na horní okraje stran 306 jsou každého horního rohu 308 číslicí vidět v půdorysu a je názorně linií označených referenční _ Obr. 16. Toto je nezbytné k tomu, aby se umožnilo gondole být prostá ustavovacích členů 130 (znázorněny schematicky pouze na jedné straně vzducholodi 100 na Obr. 16 a 17).

Je nutné se uvědomit, že stupeň zúžení se podél stran

306 a 307 progresivně snižuje, ve směru znázorňovaném šipkou

312 tak, že boční povrchy 314 (z nich pouze jeden znázorněn na jedné straně) jsou celkově profilovány tak, že sedí okolo ustavovacích členů 130.

- 20 Gondola 101 typicky obsahuje určitý počet palub. Obr. 18 znázorňuje část vzatou nad jednou z palub gondoly 101, znázorňující zakřivení stran 306 a 307, jež definují zúženou část 313. Jak je naznačeno, stupeň zakřivení zúžení je méně zvýrazněn jak by bylo vidět v řadě sekcí vzatých v půdorysu podél směru šipky 312 , takže se zúžený díl stává postupně širšího půdorysu podél směru šipky 312. Celkové uspořádání e schematicky znázorněno referenční nábytku a podobně j číslicí 330 na Obr. 18 a není podrobně popisováno Dva přilehlé prstence 126, mezi nimiž jsou opatřeny třemi obvodově rozmístěnými které mají schopnost teleskopického protažení je uložena gondola 101, montážemi 322 anebo zatažení ve směrech uvedených šipkami 324. Gondola 101 je opatřena připevňovacími prostředky podobě horizontálně se protahujících protažených štěrbin tří jež jsou v soutisku s montážemi 322 a které jsou rozmístěny v mezerách od sebe okolo obvodového regionu sem i cirkulárního povrchu 302 gondoly 101

Gondola 101 je dále opatřena čtyřmi závěsnými dříky, či pruty 326, které se protahují paralelně k rovině prstenců 126. Mnohost závěsných kabelů 328 se protahuje mezi prstenci 126 a závěsnými dříky 326. Když je gondola 101 uvnitř prstencového prostoru prostřednictvím záběru montáží io;

je umístěna umístěna v poloze

322 s protaženými štěrbinami 324 a je podpírána v umístění pomocí závěsných kabelů 328.

líce 30:

přilehle k palubám je materiálu, například materiálu jménem Perspex, aby se umožnil

Alespoň část vnější vyrobena z průsvitného prodávaného pod obchodním výhled z gondoly 101. Zbytek protažené podpůrné struktury (konstrukce) 104 je opatřen vnějším pláštěm 63 (jak je znázorněno částečně na Obr. 5), či obalem který poskytuje nepřerušený vnější povrch pro umísťování reklam a podobně na vzducholodi 100. Typicky je vnější plášť 63 vyroben z vícenásobného laminátu z Tedlaru/Ripstopu a polyesteru, jak je popsán výše pomocí odkazu na vzducholoď 10.

• · •*· ···· ·« ····· ··· « β · • * » ·· · » » · · * · » • · · · * · · · « «« ·· ····« ·« ·

- 21 V ještě dalším ztvárnění mohou být ustavovací členy 130 nepřítomny na protilehlých čelních stranách dvou přilehlých prstenců 126 tak, že se prstencový prostor 102 protahuje mezi přilehlými prstenci 126. Gondola 101 pak bude tvaru polocirkulárního válce, aby zaujímala dolní polovinu prostoru 102 mezi prstenci 126, a bude čtvereční anebo obdélníková jak je vidět v půdorysu, s přímými stranami 306 a 307 .

Vzducholoď 100 je typicky zformována ze třinácti stavebnicových (modulárních) jednotek 129 a má celkovou délku asi jednoho sta třiceti metrů, a kapacitu přepravování asi šedesáti cestujících. Má rovněž schopnost dosáhnout rychlostí až do jednoho sta uzlů (asi ISO km) za hodinu. Gondola 101 je rovněž opatřena zařízeními pro spaní, zařízeními pro mytí, pro zábavu a podobně, čímž je vhodnou pro poměrně dlouhé cesty. Protože je nutno vzít v úvahu, že tato vzducholoď může být menší velikosti pro použití při sledování zvěře a podobně, vzducholoď 100 může mít, například, průměr 75 metrů a délku 19,5 metrů. Vzducholoď 100 může být rovněž větší velikosti a mít průměr až do 164 metrů a délku až do asi 800 metrů.

Tento žadatel věří, že stavebnicová (modulární) povaha vzducholodě 10 , 100, jak je znázorněna, zajišťuje pohodlné a snadné odmontovávání jednoho anebo více stavebnicových jednotek 28 , 129 , čímž je umožněno rychlé a snadné rozšíření délky vzducholodi 10., 100. Přepravní kapacita pokud jde o cestující a posádku vzducholodi 10., 100 může být tudíž volena podle libosti a rozšiřována anebo zkracována podle potřeby. Náhradní jednotky mohou být rovněž snadno namontovány. Žadatel dále věří, že vzducholoď 10., 100, poskytuje lehkou a silnou podpůrnou konstrukci, která díky skutečnosti, že každá stavebnicová jednotka obsahuje mnohost vaků, je schopná se udržet ve vzduchu pokud by, například, měl jen jeden z vaků prasknout. Tato stavebnicová povaha

vzducholodi 10 , 100, rovněž umožňuje namontování strojů či motorů, mezilehle modulárních jednotek 28 , 129.

Žadatel dále věří, že v důsledku způsobu, v němž jsou vzájemně propojující prvky 108 spojeny a způsobu, kterým napětí uvolňující prostředky 170 ovládají vzducholoď 100, zatímco je opatřena obecně silnou celkovou podpůrnou konstrukcí 104, tato vykazuje určité množství (velikost) vnitřní elasticity, která zajišťuje v letu inerciální uvolnění, pomocí čehož je vzducholoď 100 schopná absorbování vnějšně aplikovaných sil a posléze navrácen i se do svého původního tvaru. Možnost katastrofického selhání anebo je rovněž podstatně snížena, což není případem neelastických vzducholodí, čehož zhroucení u tuhých, vědom, si je žadatel

Žadatel věří, že středová nosná část 37 , 106 , rovněž zajišťuje celkovou tuhost vzducholodi 100 a současně určitou velikost flexibility.

Claims (1)

1. NÁROKY

   » · * · · • · · · · · « • · · · · · » 4 • * · # · 41« · β · « · ~ · · β · • · ····· » · ·

   - 23 PATENTOVÉ

   Stavebnicová jednotka /28,. 129/ pro stavbu vzducholodí /10,. 100/, vyznačující se tím, že stavebnicová jednotka /28, 129/ obsahuje:

   protaženou středovou nosnou část /36, 106/, zamýšlenou aby se protahovala podél podélné osy vzducholodi /10, 100/, tato středová nosná část /36, 106/ obsahuje alespoň jeden propojovací prvek /37, 108/, mající na svých zakončeních spojovací prostředky /39, 182/ pro své připojení k zakončení propojovacího prvku /37, /28, 129/; a vznosné podpůrné připevněné ve vztahu k

   106/ k zajišťování 100/ při letu.

   108/ přilehlé stavebnicové jednotky prostředky /50, 52, řečené středové nosné podpory

   54, 105/, část i /36, vzducholod i /10, nadnasející

   Jednotka /28, 129/ podle nároku 1, že nadnášející podpůrné prostředky /50,

   a č u j í /5 0, 52, vaku /50, /30, 109/

   c i ,

   se t í

   105/ jsou v podobě nejméně jednoho plynového vaku /50, 5 54, 105/, a jež podpírání vaku /50, /36, 106/.

   obsahuje 52, 54, rámovou montáž 105/ okolo středové nosné části

   Jednotka /129/ podle nároku 2, vyznačující se t í m, že rámová montáž /109/ obsahuje alespoň jeden podpůrný prstenec /126/, který je umístěn v radiálně vzdáleném vztahu vůči středové nosné části /106/ ležící mezi předním a zadním mejzazším zakončením středové nosné části definován prstencový prostor /132/ /106/, čímž je mezi středovou nosnou částí /106/ a prstencem /126/, do něhož je uložen plynový vak /105/.

   · «♦ · · · ·· • · · ·

   - 24 4. Jednotka /129/ podle nároku 3, vyznačující se tím, že rámová montáž /109/ obsahuje mnohost protažených ustavovacích členů /130/, které jsou připevněny v obvodově rozmístěných polohách k prstenci /126/ a jež se protahují směrem dovnitř od prstence /126/ směrem ke středové nosné části /106/, ustavovací členy /130/ slouží stabilně k umístění prstence /126/ do správné polohy ve vztahu ke středové nosné části /106/.

   5. Jednotka /129/ podle nároku 4, vyznačující se t í m, že ustavovací členy /130/ se protahují způsobem drátů v jízdním kole kole mezi prstencem /126/ a přední a zadní nejzazší částí středové nosné části /106/, čímž definují pár zadními částmi k sobě frustokonických (tvaru komolého kužele) prostorů okolo středové nosné části k uložení plynových vaků /105/.

   6. Jednotka /129/ dle nároku 4 či 5, v y z n ačující se t í m, že ustavovací členy /130/ mají podobu flexibilních pramenů /140/ a jsou spojeny v napětí mezi prstencem /126/ a středovou nosnou částí /106/, jednotka /129/ dále obsahuje napětí uvolňující prostředky /170/ pro uvolňování přílišného napínání flexibilních pramenů /140/, indukovaného relativním omezeným pohybem přilehlých vzájemně spojených prvků /108/, když vzducholoď letí.

   7. Jednotka /129/ podle nároku 6, vyznačující se t í m, že vnitřní zakončení flexibilních ustavovacích členů /130/ jsou připevněna k páru od sebe rozmístěných vnitřních prstenců /172/, umístěných v těsné blízkosti ke středové nosné části /106/ v její přední a zadní nejzazší části. Vnitřní prstence /172/ jsou posunovatelné podélně ve vztahu ke středové nosné části a každý má do strany stáčející pružiny /178/ připojitelné ke stejným vnitřním prstencům ·· ti · I · · · ··· ···· · · · ····· » » · · » · /172/ přilehlé stavebnicové jednotky /129/, čímž sešikmují tyto vnitřní prstence /172/ v obrácených směrech a formují prostředky uvolňování napětí /170/.

   8. Jednotka /28, 129/ podle jakéhokoli z předchozích nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že středová nosná část /36, 106/ definuje vnitřní, podélně se protahující průchod /90, 203/, jenž se protahuje podél délky středové nosné části /36, 106/.

   9. Vzducholoď /10, 100/, vyznačující se tím, že obsahuje:

   centrální středovou nosnou část /36, 106/, protahující se podél podélné osy vzducholodi /10, 100/ pro zajišťování tuhosti této vzducholodi /10, 100/;

   rámovou montáž /30, 109/, připevněnou k a obklopující středovou nosnou část /36, 106/; a vznosné podpůrné prostředky /50, 52, 54, 105/, upevněné ve vztahu k řečené středové nosné části /36, 106/ k zaj ištování nadnášející podpory vzducholodi /10, 100/ při letu.

   10. Vzducholoď /10, 100/, podle nároku 9, vyznačující s e t í m, že je zformována z mnohosti stavebnicových jednotek /28, 129/ jak jsou nárokovány podle jakéhokoli z předchozích nároků 1 až 8.

   11. Vzducholoď /10, 100/ dle nároku 9 či 10, vyznačuj í c í se tím, že obsahuje gondolu /70, 101/ mající uvolnitelné připojovací prostředky /82, 322/ pro uvolnitelné připojení gondoly /70, 101/ ke vzducholodi /10, 100/.

   12. Vzducholoď /100/ podle nároku 11, vyznačující se t í m, že tato gondola /101/ je umístěna uvnitř alespoň části • · • · * · · ·

   - 26 prstencového prostoru /102/, definovaného okolo středové nosné části /106/, gondola /101/ má obloukovité tvarovaný vnější povrch /302/, který je vyrovnán (slícován) s vnějším povrchem vzducholodi /100/.

   13. Vzducholoď /10, 100/ podle jakéhokoli z předchozích nároků až 13, vyznačující se tím, že obsahuje flexibilní vnější plášť /63/, který alespoň částečně obklopuje modulární (stavebnicové) jednotky.

   obr. 1 obr. 2 ?//?30 /v 8 cy 3

   76 • · ·· ·· ···· obr.8 obr.

   acy

   7/ 7'-p3c> -- 77 o

   cn

   ¹⁵⁸<⁵⁴X15O 1«

   IwwSl·^

   154)t ξ

   140

   174 obr. 11 obr. 12 obr*. 14 obr*.15

   obr* „ 16 obr. 18