CZ157798A3

CZ157798A3 - Vícevrstvá biaxiálně dloužená obalová folie pro potraviny se dvěma barierovými vrstvami pro kyslík, způsob její výroby a její použití

Info

Publication number: CZ157798A3
Application number: CZ981577A
Authority: CZ
Inventors: Ulrich Delius Ph. D.; Karl Stenger; Gerhard Grolig Ph. D.
Original assignee: Kalle Nalo Gmbh & Co. Kg
Priority date: 1997-05-21
Filing date: 1998-05-21
Publication date: 1998-12-16
Also published as: US6194040B1; CZ296846B6; ES2186043T3; HUP9801138A2; HU9801138D0; HUP9801138A3; RU2201684C2; DE59806496D1; EP0879560B1; CA2231627A1; ATE228769T1; PL326408A1; JPH1134261A; PL193443B1; EP0879560A1; DE19721142A1

Description

Vícevrstvé, biaxiálně dloužené obalové folie pro potraviny se dvěma bariérovými vrstvami pro kyslík

Oblast techniky

Vynález se týká vícevrstvých, biaxiálně dloužených obalových folií pro potraviny z termoplastů a způsobu jejich výroby.

Dosavadní stav techniky

Obalové folie pro potraviny výše uvedeného druhu se používají obzvláště k výrobě vařených a ohřívaných uzenin. Obecné jsou snahy o pokud možno dlouhou skladovatelnost uzenin. Proto se vyvíjejí obalové folie, které mají sníženou propustnost pro vodní páru a/nebo kyslík. Barierou vůči vodní páře se zabrání vysychání během skladování a barierou vůči kyslíku oxidaci vlastní uzeniny Přibývající šedavé zabarvení povrchu uzeniny je projevem oxidace, která ovlivňuje postupné zkažení uzeniny.

Uzeniny, které mají být skladovány déle než tři měsíce, se musí po naplnění sterilovat. Obvykle se tato sterilace provádí v parních autoklávech při teplotě asi 115 až 130 °C. I při použití obalových folií se zlepšenou kyslíkovou barierou pro uzeniny je sterilace nutná, protože vedle aerobních zárodků mohou vést ke zkažení i anaerobní zárodky. Přístup vzdušného kyslíku se přirozeně sterilací nemůže snížit.

-2Z kopolymerů vinylidenchloridu je možné vyrobit jednovrstvou obalovou folii s dobrou barierou proti vodní páře a kyslíku. Tyto specielní kopolymery VDC jsou však nákladné a na základě jejich obsahu chloru nepříznivé pro životní prostředí. Proto byly vyvinuty vícevrstvé obalové folie pro potraviny neobsahující chlor, ve kterých zajišťuje nejméně jedna polymerní vrstva barieru pro vodní páru případně pro kyslík. Tyto obalové folie se obecně vyrábějí koextruzí. Tak je v EP-A 0 467 039 zveřejněna hadicová folie, která sestává z vnější vrstvy z alifatického polyamidu, střední vrstvy z polyolefinů a komponenty zprostředkující přilnavost a vnitřní vrstvy z alifatického a/nebo částečně aromatického (ko-)polyamidu. Pro uzeniny, které se mají skladovat po delší časové období však zábrana přístupu kyslíku pouze touto obalovou folií není dostatečná.

Biaxiálně dloužené hadicové folie s vnější vrstvou z alifatického polyamidu, centrální uzavírací kyslíkovou vrstvou z kopolymerů ethylen/vinylalkohol (EVOH) nebo z (částečně) aromatického kopolyamidu a vnitřní vrstvou z olefinických (ko)polymerů se popisují v EP-A 0 530 539. Polyolefinická vnitřní vrstva však vede k nedostatečné adhezi obalové folie na náplni uzeniny. Ke zlepšení této přilnavosti se pro vnitřní vrstvu mohou používat polyolefiny, které jsou modifikovány polárními skupinami. Je také možné míchat polyolefiny s polárními (ko)polymery. Všechna tato opatření však mají nevýhodu, že snižují barieru vnitřní vrstvy proti vodním parám. Ošetření olefinické vnitřní vrstvy koronou vede rovněž ke zlepšení přilnavosti na uzenině, je však technicky velmi náročné. Další nevýhoda hadicových folií podle EP-A 0 530 539 spočívá v tom, že vnější polyamidová vrstva je propustná pro vodní páry, takže střední vrstva EVOH může přijímat vlhkost. Je obecně známo, • · • · · · že se permeace kyslíku vrstvou EVOH zvýší 500- až 1000krát, jestliže relativní vlhkost stoupne z 0 na 100 % (viz J. Rellmann, H. Schenck v : Kunststoffe 82, (1992) 731).

Při delším skladování, obzvláště ve vlhkém prostředí, není proto kyslíková bariera této obalové folie lepší než kyslíková bariera jednovrstvých polyamidových folií. Sestává-li střední vrstva z (částečně)-aromatického kopolyamidu (příkladně póly[meta-xylylen-adipamid] = Nylon MXD6, pak zůstává její uzavírací účinek vůči kyslíku při zvýšení relativní vlhkosti z 0 na 100 % sice v podstatě zachován; uzavírací účinnost je však v každém případě příliš malá. Jednou vrstvou Nylonu MXD6 projde desetina objemu kyslíku, který projde odpovídající vrstvou z polyamidu-6. K zabránění oxidace při několikaměsíčním skladování není tato kyslíková uzávěra dostatečná.

V EP-A 0 530 549 je zveřejněna rovněž trojvrstvá obalová folie se střední vrstvou EVOH. Vnější vrstva zde sestává z olefinického (ko-)polymeru, zatímco vnitřní vrstva je vytvořena z alifatického polyamidu. Ani tato obalová folie nepředstavuje dlouhotrvající kyslíkovou uzávěru, jestliže je naplněna uzeninou. Značný obsah vlhkosti v uzenině prostupuje pomalu vnitřní polyamidovou vrstvou do střední vrstvy EVOH a silně snižuje její uzavírací účinek pro kyslík.

K odstranění tohoto nedostatku byly vyvinuty folie s ještě více vrstvami. Tak je v EP-A 0 603 676 popsána biaxiálně dloužená, pětivrstvá hadicová folie. Sled vrstev v této obalové folii je symetrický. Z obou stran navazují na střední vrstvu EVOH vrstvy z polyolefinu, na něž navazuje vždy vrstva z alifatického polyamidu. Polyolefinickými mezivrstvami je střední vrstva výrazně chráněna před vlhkostí. Proti horké páře používané při sterilaci však • ·

ochranný účinek mezivrstev nedostačuje (viz B.C.Tsai a J.A. Vachtel v ASC Symp.Ser. 423, (1990) 198). Po sterilaci sice vlhkost pomalu difunduje opět z obalové folie, ve střední vrstvě však zůstává zbytková vlhkost, která omezuje kyslíkovou barieru.

Dodnes neexistuje hadicová obalová folie pro potraviny na polymerní bázi, která neobsahuje chlor, která by vytvářela výraznou a za všech podmínek praxe zachovávanou kyslíkovou barieru.

Proto vznikl úkol dát k dispozici obalovou folii pro potraviny s vysoce účinnou barierou vůči vodní páře a kyslíku, kterou je možné sterilovat horkou parou, aniž by se přitom podstatně snížila propustnost pro kyslík.

Podstata vynálezu

Tento úkol je řešen nejméně čtyřvrstvou biaxiálně dlouženou obalovou folií na potraviny ve formě hadice s

a) vnější vrstvou, která v podstatě sestává ze směsi vždy nejméně jednoho alifatického a jednoho částečně aromatického (ko-)polaymidu a případně pigmentu, a

d) vnitřní vrstvou, která v podstatě sestává z alifatického (ko-)polyamidu, která se vyznačuje tím, že mezi těmito vrstvami se nachází

b) vrstva z kopolymeru ethylen/vinylalkohol nebo směsi kopolymeru ethylen/vinylalkohol s alifatickým nebo částečně aromatickým (ko-)polyamidem a/nebo

-5• · * · · · · • ···· · «·· * · · ·· ··«· · s olefinickým (ko-)polymerem a/nebo ionomerní pryskyřicí a

c) vrstva, která v podstatě sestává z olefinického (ko-)polymeru a případně prostředků ke zlepšení přilnavosti, pigmentů a/nebo absorberů UV.

Vrstva c) se může v obalové folii vyskytovat také opakovaně, obzvláště dvojitě.

Podíl alifatického (ko-)polyamidu ve vnější vrstvě činí s výhodou 40 až 95 % hmotnostních, obzvláště výhodně 60 až 90 % hmotnostních, vždy vztaženo na celkovou hmotnost vrstvy. Výhodnými alifatickými (ko-)polyamidy jsou Polyamid 6 a Polyamid 6/66. Výhodnými částečně aromatickými (ko-)polyamidy jsou póly(meta-xylylen-adipamid) a Polyamid 6I/6T. Obzvláště výhodně sestává vnější vrstva ze směsi (Blend) ze 60 až 90 % hmotnostních Polyamidu-6 a/nebo Polyamidu-6/66 a 40 až 10 % hmotnostních Nylonu-MXD6. Podílem částečně aromatického (ko-)polyamidu se propustnost vnější vrstvy pro kyslík výrazně sníží. Propustnost pro kyslík se dokonce ještě dále zhoršuje, jestliže se obalová folie vystaví vlhkosti nebo se steriluje horkou parou.

Vrstva může dále ještě obsahovat obecně obvyklé přísady, obzvláště pigmenty. Pigmenty je možné vrstvu zbarvovat. Pigmenty mohou také snižovat sklon ke slepování. Síla vnější vrstvy činí obecně 12 až 30 μπι, s výhodou 15 až 25 μπι.

Kopolymer ethylen/vinylalkohol (EVOH) střední vrstvy b) sestává výhodně z 29 až 47 % molových ethylenových jednotek a 71 až 53 % molových vinylalkoholových jednotek. Vedle 30 až 90 % hmotnostních EVOH obsahuje vrstva s výhodou 70 až • · • · % hmotnostních nejméně jednoho alifatického a/nebo částečně aromatického (ko-)polyamidu. Vhodnými kopolyamidy jsou příkladně Polyamid-6/69, Polyamid-6/12 a Polyamíd6I/6T. Vhodnými olefinickými kopolymery jsou příkladně kopolymery ethylen/kyselina akrylová nebo ethylen/kyselina metakrylová. Pokud se vodíkové atomy karboxylových skupin těchto koopolymerů ve větším či menším podílu nahradí kovovými kationty (příkladně Na nebo 1/2 Zn ), vzniknou vhodné ionomerní pryskyřice. EVOH propůjčuje vrstvě b) silný uzavírací účinek vůči kyslíku. Jmenované (ko-)polyamidy a/nebo olefinické (ko-)polymery nesnižují uzavírací účinek pro kyslík nebo jen nepodstatně, způsobují však vedle toho zlepšení pružnosti vrstvy. Vrstva z čistého EVOH je oproti tomu relativné tuhá, tužší než kterákoliv z vrstev a), c) ad). Tak má EVOH s podílem 32 % molových ethylenových jednotek modul elasticity v tahu (Zug-E-Modul) asi 3 800 N/mm^, zatímco vlhký Polamid-6 má modul elasticity v tahu asi 700 N/mm , klade tedy mechanickému namáhání mnohem menší odpor. Zlepšená pružnost vrstvy b) vede k tomu, že je obalová folie tažná a je jí tak možné lépe plnit. Zároveň způsobuje, že při plnění nebo vaření uzenin nevznikají ve vrstvě žádné trhliny. Takové trhliny by uzavírací účinek velmi silně negativně ovlivnily. Vrstva b) má obecně sílu 3 až 15 gm, s výhodou 6 až 12 gm.

Polyolefinická vrstva c) sestává s výhodou z polyethylenu, kopolymerů ethylen-α-olefin, polypropylenu a/nebo kopolymerů ethylen/propylen. Polyolefiny mohou být modifikovány funěními skupinami. Zprostředkuji tak přilnavost mezi EVOH a polyamidem. Stejného výsledku se dosáhne, jestliže se látka zprostředkující přilnavost smíchá s polyolef inem. Látky zprostředkující přilnavost jsou zpravidla organické polymery. Mohou proto tvořit také vlastní vrstvu

-Ί na jedné nebo obou stranách polyolefinické vrstvy c). Vrstva

c) může dále navíc obsahovat barevné pigmenty a/nebo organické nebo anorganické UV-absorbery. Pokud existuje pouze jedna vrstva c), pak je obecně umístěna mezi vrstvami b) a d) . Při existenci dvou vrstev c) nachází se vždy jedna mezi vrstvou b) a vrstvou a), případně vnitřní vrstvou d). V případě pětivrstvé obalové folie je pořadí jednotlivých vrstev a)-c)-b)-c)-d). Síla (každé) olefinické vrstvy (olefinických vrstev) činí 5 až 20 gm, s výhodou 8 až 12 gm.

Vhodné alifatické polyamidy pro vnitřní vrstvu d) jsou příkladně Polyamid-6/69. Síla vrstvy d) činí obecně 4 až 15 gm, s výhodou 5 až 10 gm.

Výroba obalových folií pro portaviny podle vynálezu se může provádět známými způsoby. Obzvláště vhodný způsob zahrnuje kroky extrudování jednotlivých vrstev kruhovou koextruzní tryskou za vzniku vícevrstvé primární hadice, ochlazení a zpevnění primární hadice zahřátí primární hadice na teplotu potřebnou k dloužení, dloužení primární hadice v podélném a příčném směru při této teplotě a případně tepelná fixace dloužené hadice.

Při tom se výchozí materiály pro jednotlivé vrstvy nejprve roztaví a plastifikují v různých extruderech. Tyto taveniny polymerů se potom uváděj í do kruhové koextruzní trysky. Tak zvaná primární hadice, vzniklá při extruzici se potom zpevňuje za intenzivního chlazení. Následně se opět zahřívá na teplotu potřebnou k dloužení. Dloužení samotné se provádí obecně účinkem tlakového plynu (příkladně vzduchu) z vnitřní strany hadice. Ve směru stroje (= podélný směr) se může dloužení podporovat přiměřeně nastavenou dvojicí válců. Dloužená hadice se potom obvykle ještě fixuje účinkem tepla. Fixací teplem se zlepší rozměrová stabilita hadice.

Obalové folie pro potraviny podle vynálezu se používají obzvláště jako umělé střívko pro uzeniny, obzvláště pro vařené a teplem upravované uzeniny, které maj i vydržet dlouhou skladovací dobu, dále případně k balení sýrů nebo krmivá pro zvířata.

Příklady provedení vynálezu

Následující příklady provedení vysvětluji vynález. Složení jednotlivých vrstev v procentech se vztahuje na hmotnostní procenta.

Propustnost pro vodní páru se stanovuje podle DIN 53 122 gravimetrickým způsobem při diferenci parciálního tlaku H₂0 z 85 % na 0 % a teplotě 23 °C.

Propustnost pro kyslík se stanovuje podle DIN 53 p

380 přístrojem Oxtran 10 firmy Mocon při 53 % relativní vlhkosti a teplotě 23 °C.

Obalová folie na uzeniny se testovala také za podmínek praxe. K tomu se obalová folie po částech máčí po dobu 30 minut ve vodě a následně se plní jemnozrnnou náplní telecích jater. Uzenina se potom vaří a steriluje v protitlakém parním autoklávu po dobu 60 minut při teplotě 115 °C. Po ochlazení se potom skladuje v chladném prostoru při teplotě • · 9 · · ···· · · ·· ···· ··» · · · • · · ···· · * · · • · · · · · · • * * · · · · · · · · · · · · * °C po dobu uvedenou v následující tabulce. Po uplynutí doby skladování se uzenina nařeže. Část obalové folie se opatrně stáhne a posuzuje se barva povrchu uzeniny ve srovnání s čerstvě naplněnou uzeninou.

Příklad 1

Vyrobí se čtyřvrstvá primární hadice koextruzí

a) vnější vrstvy sestávající z 70% Polyamidu 6/66 (^RUltramid C4 BASF AG), ve směsi s 30 % Nylon-MXD6 (Nylon MX 6007 firmy Mitsubishi Gas Chem.)

b) střední vrstvy sestávající z 80 % kopolymeru ethylen/vinylalkohol se 32 % molárních ethylenových jednotek a 68 % molárních vinylalkoholových jednotek

ID ( Soarnol DC firmy Nippon Gohsei), smíchaný se 20 % polyamidu 6/69 (^RGrilon CF62BS firmy Ems-Chemie)

c) střední vrstvy sestávající z nízkohustotního lineárního polyethylenu (roubovaný LLDPE = ^REscor CTR 2000 firmy Exxon Ltd.) roubovaného anhydridem kyseliny maleinové a

d) vnitřní vrstvy sestávající z Polyamidu 6/66 (^RUltramid C4 firmy BASF AG).

Primární hadice se rychle ochladí na asi 15 °C, následně se ohřeje na asi 90 °C a při této teplotě se biaxiálně dlouží. Plošný poměr dloužení činí 9,1 : 1. Navazuje termofixace, při které se hadice nejprve na dvojici válců vzduchotěsně vytlačí, potom se znova nafoukne, provede se teplou komorou a nakonec se znova vytlačí. Průměr tepelně

-ιο-

ί ixované hadice činí 45 mm při síle stěny 45 pm. Vrstva a) má přitom podíl 25 pm, vrstva b) 7 pm, vrstva c) 8 pm a vrstva d) 5 pm. Vlastnosti hadice jsou shrnuty v tabulce.

Příklad 2

Stejně jako je popsáno v příkladu 1 se vyrobí biaxiálně dloužená, tepelně fixovaná čtyřvrstvá hadice o průměru 45 mm a síle stěny 50 pm.

Vnější vrstva a) sestává z 60 % Polyamidu-6/66, 30 % Nylonu MXD6 a 10 % Polyamidu-6I/6T (^Selar PA 3426 firmy Du Pont) a má silu 25 pm. Střední vrstva b) sestává z 50 % kopolymeru ethylen/vinylalkohol, popsaného v přikladu 1, smíchaného s 50 % Polyamidu 6/69, rovněž jmenovaného v příkladu 1, a má sílu 12 pm. Olefinická vrstva c) stejně jako vnitřní polyamidová vrstva d) mají stejnou sílu a sestávají ze stejného materiálu jako vrstvy c) a d) v příkladu 1.

Příklad 3

Stejně jako v přikladu 1 se vyrobí biaxiálně dloužená, tepelně fixovaná pětivrstvá hadice o průměru 45 mm a sile stěny 50 pm. Vnější vrstva a), olefinická vrstva c) stejně jako vnitřní polyamidová vrstva d) mají přitom stejné složení a sílu jako vrstvy a), c) ad) v příkladu 2. Vrstva b) má opět stejné složení a sílu jako vrstva b) v příkladu 1.

Mezi vnější polyamidovou vrstva a) a střední vrstvou b) je však ještě jedna další olefinická vrstva (c) o stejném složení jako první vrstva c), tato má však sílu pouze 5 p.

-11• · · · · * * • · · · »· · • · · · ♦ • · « · e · · · ··· · · ···

Srovnávací příklad VI

Stejně jako je popsáno v příkladu 1 se vyrobí biaxiálně dloužená, tepelně fixovaná čtyřvrstvá hadicová folie o průměru 45 mm a síle stěny 45 gin. Polyolefinická vrstva c) a vnitřní polyamidová vrstva d) mají stejné složení a sílu jako vrstvy c) a d) v příkladu 1. Vnější polyamidová vrstva (a) však sestává pouze z Polyamidu 6/66 (^RUltramid C4 firmy BASF AG); její síla činí 25 gm. Vrstva b) orientovaná mezi vrstvami a) a c) sestává z kopolymeru ethylen-vinylalkohol podle příkladu 1 a má sílu 7 gm.

Srovnávací příklad V2

Stejně jako je popsáno v příkladu 1 se vyrobí biaxiálně dloužená, tepelně fixovaná trojvrstvá hadicová folie o průměru 45 mm a síle stěny 45 gm. Vnější a vnitřní vrstva sestává vždy z Polyamidu 6/66 a má sílu 30 gm, případně 5 gm. Střední vrstva sestává z roubovaného polyethylenu uvedeného v příkladu 1 a má sílu 10 gm.

Vlasnosti vyrobených hadicových folií a hodnocení zabalených uzenin jsou uvedeny v následující tabulce.

-12Tabulka

Příklad	Propustnost pro vodní páru (g/m^d)	Propustnost pro kyslík (crrv/m^d bar)	Vizuální hodnocení barvy povrchu uzeniny po
4 týdnech	12 týdnech
1	4,7	5,3	0	0
2	4,6	5,1	0	0
3	3,2	3,2	0	0
VI	4,8	0,9	1	1
V2	3,8	15,3	1	2

Při hodnocení barvy povrchu uzeniny po udaných dobách skladování znamená :

= žádné rozpoznatelné zabarvení do Šeda = lehké zabarveni do Šeda = silné zabarvení do Šeda

Claims

PATENTOVÉ NÁROKY

1. Alespoň čtyřvrstvá biaxiálně dloužená obalová folie na potraviny ve formě hadice s

a) vnější vrstvou, která v podstatě sestává ze směsi vždy nejméně jednoho alifatického a jednoho částečně aromatického (ko-)polaymidu a případně pigmentu, a

d) vnitřní vrstvou, která v podstatě sestává z alifatického (ko-)polyamidu, vyznačující se tím, že mezi těmito vrstvami se nachází

b) vrstva z kopolymeru ethylen/vinylalkohol nebo směsi kopolymeru ethylen/vinylalkohol s alifatickým nebo částečně aromatickým (ko-)polyamidem a/nebo s olefinickým (ko-)polymerem a/nebo ionomerní pryskyřicí a

c) vrstva, která v podstatě sestává z olefinického (ko-)polymeru a případně prostředků ke zlepšení přilnavosti, pigmentů a/nebo absorberů UV.
2. Obalová folie na potraviny podle nároku 1, vyznačující se tím, že podíl alifatického (ko-)polyamidu ve vnější vrstvě a) činí s výhodou 40 až

95 % hmotnostních, výhodně 60 až 90 % hmotnostních, vždy vztaženo na celkovou hmotnost vrstvy.
3. Obalová folie na potraviny podle nároku 1 nebo 2, vyznačující se tím, že síla vnější vrstvy

-14a) činí 12 až 30 gm, s výhodou 15 až 25 μιη.
4. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 3,vyznačující se tím, že kopolymer ethylen/vinylalkohol (EVOH) vrstvy b) sestává z 29 až 47 % molových ethylenových jednotek a 71 až 53 % molových vinylalkoholových jednotek.
5. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 4, vyznačující se tím, že vrstva b) sestává z 30 až 90 % hmotnostních nejméně jednoho kopolymerů ethylen/vinylalkohol a 70 až 10 % hmotnostních nejméně jednoho alifatického a/nebo částečně aromatického (ko-)polyamidu.
6. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 5, vyznačující se tím, že síla vrstvy b) činí 3 až 15 gm, s výhodou 6 až 12 gm.
7. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 6, vyznačující se tím, že polyolefinická vrstva c) sestává z polyethylenu, polypropylenu a/nebo kopolymerů ethylen/propylen.
8. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 7,vyznačující se tím, že síla olefinické vrstvy nebo olefinických vrstev c) činí vždy 5 až 20 gm, s výhodou 8 až 12 gm.
9. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 8,vyznačující se tím, že síla vnitřní vrstvy d) činí 4 až 15 gm, s výhodou 5 až 10 gm.
10. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 9, vyznačující se tím, že

-15je pětivrstvá a vykazuje mezi vrstvou b) a vnější vrstvou a) případně vnitřní vrstvou d) vždy jednu olefinickou vrstvu

c) ·
11. Obalová folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 10, vyznačující se tím, že je tepelně fixována.
12. Způsob výroby obalové folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 11, vyznačující se tím, že zahrnuje kroky extrudování jednotlivých vrstev kruhovou koextruzní tryskou za vzniku vícevrstvé primární hadice, ochlazení a zpevnění primární hadice zahřátí primární hadice na teplotu potřebnou k dloužení, dloužení primární hadice v podélném a příčném směru při této teplotě a případně tepelná fixace dloužené hadice.
13. Použití obalové folie na potraviny podle jednoho nebo několika nároků 1 až 11 jako umělé střívko pro uzeniny nebo k balení sýrů a krmiv pro zvířata.