CZ14034U1 - Vícevrstvé jádro pěnové matrace - Google Patents

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká vícevrstvého jádra pěnové matrace z polyuretanové pěny.

Dosavadní stav techniky

Jádra matrací z polyuretanové pěny jsou v nejjednodušším provedení tvořena jediným blokem polyuretanové pěny, který je na jedné straně opatřen tvarovým prořezem. Nevýhoda tohoto řešení spočívá v tom, že neumožňuje kombinace různých materiálů s odlišnou tuhostí, takže tuhost jádra je stejná jak v oblasti trupu či pánve, tak v oblasti nohou. To je nevýhodné, protože v oblasti trupu a pánve dochází k přílišnému prohnutí pěny a není zachována fyziologická poloha pro páteř. Kromě toho monolitické jádro špatně odvádí teplo a vlhkost.

Ve vícevrstvém provedení jsou jádra matrací z polyuretanové pěny vyráběna tak, že jednotlivé vrstvy se k sobě lepí průmyslovými lepidly na bázi kaučuku. Mezi okrajovými vrstvami polyuretanové pěny přitom mohou být vlepeny různé středové vrstvy tvořící tzv. nosné jádro, jako např. desky nebo gumožíně. Také je známo provedení, kdy jedna vrstva je plochá, a druhá je opatřena příčnými výstupky lichoběžníkového průřezu, tvořícími pružící elementy, které jsou svou menší základnou přilepeny k prvé vrstvě. Toto provedení odstraňuje nevýhodu monolitických jader týkající se odvodu vlhkosti a tepla, a také umožňuje použít na jedné straně jádra polyuretanovou vrstvu s vyšší tuhostí, a na druhé straně polyuretanovou vrstvu s nižší tuhostí, nebo vsazení části polyuretanové vrstvy s vyšší tuhostí do oblasti pánve či trupu.

Nevýhoda lepeného provedení spočívá v použití lepidel, která zpravidla obsahují chemické látky a rozpouštědla dráždící sliznice. Výroba lepených vícevrstvých jader vyžaduje značnou pracnost při natírání spojů lepidlem, vyšší spotřebu času na zasychání spojů, a představuje zdravotní riziko jak z hlediska ochrany zdraví při práci obsluhy, tak z hlediska zdraví zákazníka, který může být také zasažen výpary z lepidel a rozpouštědel uvolňujícími se při postupném vysychání.

Podstata technického řešení

Výše uvedené nedostatky do značné míry odstraňuje vícevrstvé jádro pěnové matrace podle tohoto technického řešení. Jeho podstata spočívá v tom, že pružící elementy, které jsou příčně uspořádány mezi jednotlivými polyuretanovými pěnovými vrstvami, jsou opatřeny alespoň na jedné straně tvarovými výstupky, které zapadají do odpovídajících tvarových vybrání vrstvy a vytvářejí s nimi zámkový spoj. Přitom výška pružících elementů je větší než hloubka tvarových vybrání, takže příslušné části pružících elementů a vrstev ohraničují otevřené vzduchové komory. Výhoda tohoto uspořádání spočívá v tom, že tvarové výstupky a tvarová vybrání tvoří rozebíratelný zámkový spoj, takže jednotlivé vrstvy matrace není nutno spojovat lepením, ale stačí obě vrstvy spojit zatlačením tvarových výstupků do tvarových vybrání, přičemž se využívá pružných vlastností polyuretanové pěny, kdy výstupek do vybrání snadno zapadne.

Ve výhodném provedení jsou tvarové výstupky vytvořeny na obou stranách samostatných pružících elementů a tvarová vybrání jsou vytvořena v obou vrstvách. Výška pružících elementů je větší než součet hloubek protilehlých tvarových vybrání ve vrstvách. Díky tomu zůstává i zde mezi vrstvami vzduchová komora, ohraničená sousedními pružícími elementy. Aby byla vzdu40 chová komora tvarově stabilní, je výhodné, když pružící elementy vykazují ve své středové části po obou stranách distanční výstupky pro vymezení výšky vzduchové komory.

Hlavní výhoda tohoto uspořádání se samostatnými pružícími elementy spočívá v tom, že mezi vrstvy mohou být vkládány pružící elementy různých tuhostí, což představuje další výhodné provedení technického řešení, kdy pružící elementy v jedné zóně jádra mají odlišnou tuhost než pružící elementy v jiné zóně jádra. Výhody tohoto řešení spočívají především v tom, že je možno

-1 CZ 14034 Ul jednoduše vyrobit jádro s různými zónami tuhosti, kdy např. pod pánev či trup jsou použity pružící elementy s vyšší tuhostí, pod nohy naopak pružící elementy s nižší tuhostí.

Z hlediska výrobního je výhodné, když tvarové výstupky a tvarová vybrání mají tvar rybinového či prizmatického vedení, neboť to umožňuje řezání vrstev i pružících elementů současně z jedi5 ného bloku polotovaru polyuretanové pěny, a to téměř bez prořezu.

Nakonec je výhodné, když vrstva na jedné straně jádra má odlišnou tuhost než vrstva na druhé straně jádra, neboť je dosaženo kombinace dvou různých užitných vlastností v jediném jádru, a uživatel si může zvolit tu stranu jádra, která mu lépe vyhovuje. Také je výhodné, když vnější povrch alespoň jedné vrstvy je zvlněný, což přispívá k lepšímu provětrání povrchu jádra.

Výhody vícevrstvého jádra pěnové matrace podle technického řešení spočívají zejména v tom, že umožňuje výrobu bez použití organických či kaučukových lepidel a rozpouštědel, takže dochází jednak k výraznému zlepšení pracovních podmínek a úspoře času při výrobě, a dále výsledný výrobek je z hlediska působení možných dráždivých výparů na zákazníka jednoznačně zdravotně nezávadný. Výroba jádra podle technického řešení neklade žádné zvýšené nároky na výrobní zařízení oproti dosavadnímu stavu, naopak zjednodušuje se montáž a zvyšuje se variabilita provedení jader matrací s různými zónami tuhosti v důsledku vkládání různě tuhých pružících elementů.

Přehled obrázků na výkresech

Technické řešení bude blíže osvětleno pomocí výkresů, na nichž znázorňují obr. 1 perspektivní pohled na vícevrstvé jádro pěnové matrace, kde pružící elementy vycházejí z jedné z vrstev, a tvarové výstupky a vybrání mají tvar rybinového vedení, obr. 2 částečný řez tímto jádrem v podélném směru, obr. 3 perspektivní pohled na vícevrstvé jádro se samostatnými pružícími elementy, kde tvarové výstupky a vybrání mají tvar rybinového vedení, obr. 4 částečný řez tímto jádrem v podélném směru, obr. 5 perspektivní pohled na vícevrstvé jádro se samostatnými pru25 žícími elementy, kde tvarové výstupky a vybrání mají tvar prizmatického vedení ve tvaru písmene T, obr. 6 částečný řez tímto jádrem v podélném směru.

Příklady provedení technického řešení

Vícevrstvé jádro pěnové matrace podle technického řešení je tvořeno dvěma polyuretanovými pěnovými vrstvami 1, 2. V dalších provedeních může být jádro tvořeno i dalšími vrstvami, a také může být vyztuženo různými nosnými vložkami. Konečná matrace může být dále opatřena známým způsobem i dalšími povrchovými vrstvami obklopujícími jádro. V prvém příkladu provedení znázorněném na obr. 1 a obr. 2 z vrstvy i vystupují pružící elementy 3, které jsou její součástí. Pružící elementy 3 se rozšiřují a tvoří tvarové výstupky 4 ve tvaru rybinového pera. Ve vrstvě 2 jsou vytvořena tvarová vybrání 5 ve tvaru rybinové drážky. Výška h pružících elementů

3 na vrstvě 1 je větší než hloubka t tvarových vybrání 5 ve vrstvě 2, takže mezi vrstvami i, 2 a sousedními pružícími elementy 3 vznikají otevřené vzduchové komory 6 pro odvod vlhkosti a tepla. Tvarové výstupky 4 a vybrání 5 mohou mít v podstatě libovolný tvar, který bude plnit funkci zámkového spoje, ale rybinový zámek je výhodný z hlediska výroby, kde nedochází k žádnému prořezu, i z hlediska snadné montáže a dostatečné pevnosti.

Na obr. 3 a obr. 4 je znázorněn druhý příklad provedení vícevrstvého jádra podle technického řešení, se samostatnými pružícími elementy 3, 3/. V tomto příkladu jsou tvarová vybrání 5 ve tvaru rybinových drážek vytvořena naproti sobě v obou vrstvách i, 2, a pružící elementy 3, T mají přibližně tvar hranolu, který je na obou stranách opatřen profilem rybinového pera, tvořícím tvarové výstupky 4. Výška h pružících elementů 3, 3] je v daném příkladě větší než součet hlou45 bek t tvarových vybrání 5, takže mezi vrstvami i, 2 se opět vytvářejí vzduchové komory 6. Ve střední části pružících elementů 3, T jsou distanční výstupky 7 pro vymezení výšky vzduchové komory 6. V okrajové části jádra v podélném směru jsou příčně vloženy pružící elementy 3 s nižší tuhostí, ve středové části jádra jsou vloženy pružící elementy T s vyšší tuhostí. Tvar vý-2CZ 14034 Ul stupků 4 a vybrání 5, stejně jako u předchozího příkladu provedení, může být různý, přičemž rybinový zámek se jeví výhodný z hlediska konstrukčního i výrobního.

Třetí příklad provedení, znázorněný na obr. 5 a obr. 6, je analogický druhému příkladu provedení s tím rozdílem, že tvarové výstupky 4 a tvarová vybrání 5 mají tvar písmene T a vytvářejí tak prizmatické vedení s tímto průřezem.

Uvedené příklady provedení jsou demonstrativní, a nevyčerpávají všechny možnosti konkrétního provedení technického řešení, zejména pokud se týká tvarů zámkových spojů mezi pružícími elementy 3, T a vrstvami £ 2. Ve všech naznačených příkladech mohou vrstvy £ 2 vykazovat stejnou tuhost nebo různou tuhost, a jejich povrchy mohou být rovné, zvlněné či jinak reliéfně tvarované.

Skládání vícevrstvého jádra podle technického řešení probíhá velmi jednoduchým způsobem, kdy se vrstvy £ 2 polohují proti sobě, a od jednoho konce k druhému se postupně natlačí pružící elementy 3, T do tvarových vybrání 5 v obou vrstvách £2.

Průmyslová využitelnost

Vícevrstvé jádro pěnové matrace podle technického řešení lze využít při výrobě pěnových polyuretanových matrací pro postele, případně pro jiné části nábytku.

Claims (7)

1. NÁROKY NA OCHRANU

   1. Vícevrstvé jádro pěnové matrace, sestávající z alespoň dvou polyuretanových*pěnových vrstev, mezi nimiž jsou příčně uspořádány pružící elementy, vyznačující s e t ím , že pružící elementy (3) jsou opatřeny alespoň na jedné straně tvarovými výstupky (4) zapadajícími do odpovídajících tvarových vybrání (5) vrstvy (1, 2) a vytvářejícími s nimi zámkový spoj, přičemž výška (h) pružících elementů (3) je větší než hloubka (t) tvarových vybrání (5), takže příslušné části pružících elementů (3, 3') a vrstev (1, 2) ohraničují otevřené vzduchové komory (6).
2. 2. Vícevrstvé jádro podle nároku 1, vyznačující se tím, že tvarové výstupky (4) jsou vytvořeny na obou stranách samostatných pružících elementů (3) a tvarová vybrání (5) jsou vytvořena v obou vrstvách (1, 2), přičemž výška (h) pružících elementů (3) je větší než součet hloubek (t) protilehlých tvarových vybrání (5).
3. 3. Vícevrstvé jádro podle nároku 2, vyznačující se tím, že pružící elementy (3) vykazují ve své středové části po obou stranách distanční výstupky (7) pro vymezení výšky vzduchové komory (6).
4. 4. Vícevrstvé jádro podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tím, že pružící elementy (3) v jedné zóně jádra mají odlišnou tuhost než pružící elementy (3') v jiné zóně jádra.
5. 5. Vícevrstvé jádro podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že tvarové výstupky (4) a tvarová vybrání (5) mají tvar rybinového či prizmatického vedení.
6. 6. Vícevrstvé jádro podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vrstva (1) má odlišnou tuhost než vrstva (2).
7. 7. Vícevrstvé jádro podle alespoň jednoho z předchozích nároků, vyznačující se tím, že vnější povrch alespoň jedné vrstvy (1, 2) je zvlněný.