CZ137497A3 - Oddělovací člen pro obvod k ochraně před přepětím a uspořádání součástek obvodu k ochraně před přepětím ve skříňovém rozvaděči - Google Patents

Description

Oblast techniky

Vynález se týká oddělovacího členu pro obvod k ochraně před přepětím, které lze zabudovat do skříňových rozvaděčů a který zahrnuje první a druhé sváděcí prvky, stejně tak jako první oddělovací prvky a přednostně alespoň jeden druhý oddělovací prvek. Též se týká uspořádání součástek obvodu k ochraně před přepětím ve skříňovém rozvaděči.

Dosavadní stav techniky

Z důvodů ochrany síťových přípojek jsou často na každou fázi používány dva navzájem paralelně zapojené, od sebe oddělené sváděcí prvky. Veřejná rozvodná soustava třífázového střídavého proudu má tři vodiče vedoucí napětí, které se musí být navzájem mezi sebou chráněny před přepětím, stejně jako nulový vodič proti ochrannému vodiči. Tento způsob ochrany obnáší relativně velký počet součástek - čtyři oddělené ochranné obvody.

Navíc jsou zařízení k ochraně před přepětím obvykle zapojena před samotnými chráněnými předměty, takže pro jejich kabelovou ·· · · · · ······ • t · ······ • · · · ········ • · · ··· · · • · · ·· · · ·

I ·· ··· montáž musí být použity vodiče větších průměrů, se kterými se proto hůře manipuluje.

Obě skutečnosti - velký počet součástek a těžko zpracovatelné vodiče - jsou společně příčinou časově náročné a nepřehledné montáže.

Podstata vynálezu

Vynález si pokládá za úkol vytvořit takové uspořádání oddělovacích prvků, které by umožnilo zvlášť přehlednou instalaci ochranného zařízení k ochraně před přepětím a jeho jednoduché zapojení ve skříňových rozvaděčích.

Toho je podle vynálezu dosaženo tím, že alespoň všechny první oddělovací prvky jsou umístěny v jedné společné ukládací skříni a že nejkrajnější připojovací svorky na horní nebo na dolní svorkovnici v této ukládací skříni jsou navzájem elektricky spojeny.

Pomocí podobně uspořádaného oddělovacího členu je počet stavebních součástek podstatně snížen a díky elektrickému spojení zmíněných připojovacích svorek se některá složitě nainstalovatelná vedení stanou přebytečná a nepotřebná.

Pro vylepšení vynálezu se předpokládá, že alespoň jeden druhý oddělovací prvek je uložen ve společné ukládací skříni prvních oddělovacích prvku.

• · · · · · ··· · • · • · ·

Tímto způsobem jsou všechny oddělovací prvky shromážděny v jediné oddělovací skříni, což. opět. zjednodušuje konstrukci ... zapojení.

Podle jedné varianty vynálezu je možné předpokládat, že jak první, tak i druhé konce prvních oddělovacích prvků jsou zapojeny na připojovací svorky společné ukládací skříně, které leží na horní svorkovnici.

Všechna vedení, potřebná pro další propojení oddělovacích pnvků, tak mohou být zapojena výlučně nad oddělovacím členem, co.ž vede k přehledné a jednoduše proveditelné montáži.

Podle jiné varianty provedení vynálezu je možné předpokládat, že první konce prvních oddělovacích prvků jsou zavedeny na násuvné kontakty, umístěné na boční stěně ukládací skříně, a že druhé konce prvních oddělovacích prvků jsou zavedeny na připojovací svorky, které leží na horní svorkovnici.

Potom je možné uskutečnit spojení prvních konců oddělovacích prvků pomocí spojky, rozkládající se podél boční stěny ukládací skříně. To vede k dalšímu zjednodušení kabelové montáže.

Dále je možné předpokládat, že první konce prvních oddělovacích prvků jsou navíc připojeny i na připojovací svorky, které leží na spodní svorkovnici.

·· ···· • · • · · · • · • · ·

Toto provedení umožňuje s malými náklady paralelně zapojit více oddělovacích členů. Takto může být jednoduchým způsobem zvýšen jmenovitý proud obvodu k ochraně před přepětím.......

U zvláště upřednostňovaného provedení vynálezu je možné předpokládat, že oddělovací prvky jsou tvořeny cívkami, jelikož podobné součástky je možné jednoduše vyrobit s potřebným výkonovým rozmezím pro tento účel.

V této souvislosti je možné předpokládat další vylepšení vynálezu,, který spočívá v tom, že alespoň jeden druhý oddělovací prvek je tvořen cívkou, uzavřenou do sebe samé. Takovou cívkou je přednostně induktivní kroužek - například feritový kroužek. Skrze tuto cívku jsou pak provedeny všechny provozní proud vedoucí vodiče.

Takto je možné snížit počet součástek a tím i pořizovací náklady, stejně jako je zvýšena provozní spolehlivost oddělovacího členu.

Dalším cílem vynálezu je vytvořit takové uspořádání součástek obvodu k ochraně před přepětím ve skříňovém rozvaděči, u kterého jsou dva od sebe oddělené, přepětí svádějící prvky zapojeny mezi každým fázovým vodičem a nulovým vodičem, respektive mezi fázovým vodičem a ochranným vodičem, a přednostně jsou zapojeny i mezi nulovým vodičem a ochranným vodičem. Toto uspořádání má výše popsaný oddělovací člen a mělo by být možné ho přehledným způsobem nainstalovat s co možná nejmenšími náklady.

·· ···« ·· ·· · • · · · • · ·· ·

Podle vynálezu je toho dosaženo tím, že všechny první sváděcí prvky a všechny druhé sváděcí prvky jsou umístěny do skupin tak, že leží bezprostředně vedle sebe, a že -oddělovací člen je umístěn mezi skupinami prvních a druhých sváděcích prvků.

Tímto způsobem se dosáhne toho, že všechny přívodní i odběrové vodiče mohou být k ochrannému obvodu připojeny zezhora, což podstatně přispívá k přehlednosti montáže. Díky způsobu uspořádání podle vynálezu jednotlivých obvodových součástek mohou být součástky navzájem propojeny pomocí standartních přípojných systému, což vede k jednoduché a rychle proveditelné montáži.

Podle upřednostňovaného provedení vynálezu je možné předpokládat, že první konce prvních oddělovacích prvků se dají spojit pomocí zásuvné spojky, rozkládající se podél boční stěny ukládací skříně od sváděcích prvků a oddělovacího členu.

Zásuvné spoje je možné vyrobit podstatně rychleji než šroubové spoje, takže je tímto opatřením možné dosáhnout opětného zjednodušení montáže.

V této souvislosti je pro další vylepšení vynálezu možné předpokládat, že alespoň jeden druhý oddělovací prvek je umístěn uvnitř zásuvné spojky.

Tímto způsobem je možné uvolnit místo v ukládací skříni oddělovacího Členu. První oddělovací prvky tak mohou být zkonstruovány geometricky větší a tím i výkonnější.

• · · · · · * · ·· · · • · ·· ·

Podle upřednostňovaného provedení vynálezu je možné předpokládat, že všechny první sváděcí prvky jsou vytvořeny jako jedna součástka s oddělovacím členem, což je výhodné, protože odpadnou některá externé vytvářená spojení,

V této souvislosti se dále může předpokládat, že všechny první sváděcí prvky, oddělovací člen a zásuvná spojka jsou vytvořeny jako jedna součástka.

To umožňuje nahradit násuvné spoje trvalými spoji, což s sebou přináší malé přechodové spoje mezi jednotlivými komponenty zapojení.

Také může být výhodné, že první sváděcí prvky jsou tvořeny výbojkami, jakými jsou například vzduchová, plynová nebo vakuová jiskřiště nebo jim podobné prvky, jelikož podobné součástky mohou sváděl relativně vysoké energie, aniž by se poškodily.

V této souvislosti může být též výhodné, že druhé sváděcí prvky jsou tvořeny varistory, supresorovými diodami nebo jim podobnými prvky.

Takové součástky omezuji přepětí na relativně nízkou hodnotu, čímž je dosaženo dostatečné ochrany všech dále připojených spotřebitelů.

Ί-

• · · · · · • · · · • · ·· ·

Přehled obrázků na výkresech

Dále je vynálezje blíže vysvětlen na základě obrázků.

Obr. 1 ukazuje principiální schéma obvodu k ochraně před přepětím.

Obr. 2a, 2b ukazují dvě možnosti realizace principu podle obr. 1 u třífázové rozvodné soustavy střídavého proudu.

Obr. 3 ukazuje nárys ochranného obvodu podle obr. 2a, který je zabudován do skříňového rozvaděče.

Obr. 4 ukazuje nárys montáže podle vynálezu ochranného obvodu z obr. 2b ve skříňovém rozvaděči.

Obr. 5 ukazuje zjednodušenou montáž podle obr. 4.

Obr. 6a, 6b ukazují bokorys oddělovacího clenu podle vynálezu.

Obr. 7 ukazuje dva paralelně k sobě zapojené oddělovací členy.

Obr. 8a, 8b až 12a, 12b ukazují schémata zapojení pro zařízení k ochraně před přepětím v různých rozvodných soustavách a jejich realizaci s oddělovacím členem podle vynálezu.

P ř i k1a d v pro v e d e n í v vn álezu • · · · · · • · ··· · • · ·· ·

Jsou známy různé stavební prvky pro ochranu elektrických vedení přes nepřípustně vysokými přepětími, která se mohou vyskytnout například po přímém nebo nepřímém uderu blesku, Z těchto stavebních prvků jsou nejdůležitější výbojky, varistory a supresorové diody. Mají navzájem odlišné elektrické charakteristiky, které je tedy nutno zvážit při jejich výběru.

Výbojky mohou svést energeticky zvláště bohatá přepětí, přinášejí však s sebou nevýhodu relativně vysokého zbytkového napětí (to je napětí, na které je přepětí omezeno).

Varistory a supresorové diody sice porovnatelně malá zbytková napětí, ale mají malou schopnost svádět proud.

Aby bylo možné současně využít kladné vlastnosti obou druhů přepětí svádějících prvků, jsou tyto prvky zapojeny paralelně, tedy ve stupních za sebou . Odpovídající principiální schéma zapojení ukazuje obr. 1.

Sváděcí prvek J_, který má vyšší sváděcí výkon, je zapojen blíže k přívodu, aby tam tvořil hrubou ochranu . Tento stavební prvek svádí větší měrou energii přepětí, podstatně omezuje přepětí, avšak ve většině případů to nestačí.

Po hrubém omezení je zbývající přepětí opětně zmenšeno dalším sváděcím prvkem 2_, který je možné nazvat prvkem pro jemnou ochranu . Poté, co je již hrubou ochranou odvedena většina energie přepětí, provádí jemná ochrana napěťové omezení jen relativně mnohem menší enegrie. Jemná ochrana by proto v • · • · ·· ····

podstatě měla mít menši zbytkové napětí než hrubá ochrana. Není již nutný zvláště veliký svádécí výkon.

V normálním případě je proto stupňování prvků svádějících přepětí provedeno tím způsobem, že prvky jsou za sebou zapojeny podle velikosti zbytkového napětí.

U podobného stupňování je však potřeba mít na pozoru, že i vybavovací napětí použitých sváděcích prvků 1 „ 2. jsou navzájem rozdílná. Svádécí prvek s menším zbytkovým napětím má obvykle menší i vybavovací napětí, takže při výskytu přepětí vždy reaguje jako první slabý prvek (jemná ochrana). Tímto způsobem je přepětí zredukováno na hodnotu menší než je vybavovacího napětí hrubé ochrany.

Aby se zabránilo tomuto problému, jsou sváděcí prvky 1. 2 navzájem odděleny, Čehož se dosáhne zapojením oddělovacích prvků E1, E2 do série se slabším sváděcím prvkem 2. Oddělovací prvky E 1. E2 mohou být tvořeny cívkami, kondenzátory nebo odpory a způsobují dodatečný úbytek napětí ve větvi slabšího sváděcího prvku , čímž je zvýšeno vybavovací napětí větve jemné ochrany.

Má-li být podobným obvodem k ochraně před přepětím chráněna přípojka rozvodné soustavy třTfázovélio střídavého proudit, muže se předpokládat například uspořádání podle obr. 2a. Zde je vždy zapojen jeden ochranný obvod mezi každým fázovým vodičem LI„ L2, L3 a nulovým vodičem N_, stejně tak jako mezi nulovým vodičem N a ochranným vodičem PE.

·· ···» ··

9· • ·

Druhé oddělovací pivky mezi fázovými a nulovým vodičem, na obr. 1 označené jako E2, přitom nejsou provedeny jako oddělené součástky, zapojené v sérii. Jimi způsobený úbytek napětí je vyvoláván prvními oddělovacími prvky E1, které jsou příslušně navrženy větších dimenzích - v případě cívek mají větší indukčnost. Popsané uspořádání vede ve skříňovém rozvaděči ke komplikované, časové i materiálně náročné montáži ( viz obr. 3).

Podstatnou nevýhodou přitom je, že k tomto ochrannému obvodu musí být přívodní fázové vodiče L1, L2, L3 i přívodní ochranný vodič PE připojeny zezhora, zatímco nulový vodič N musí být připojen zdola. Podobny problém vzniká pro vodiče vedoucí dále ke spotřebiteli. Fázové vodiče i ochranný vodič mohou být přivedeny na horní svorkovnici, nulový vodič však být přiveden na dolní svorkovnicí.

V instalační technice je však žádoucí připojit všechna přívodní a odběrová vedení zapojených přístrojů na horní svorkovnici a pouze uvnitř zapojení rozdělit nutné vnitřní elektrické spoje mezi horní a dolní svorkovnici.

U zapojení podle obr. 2b se nepředpokládá oddělovací prvek E2, který je na obr. 2a zapojen v nulovém vodiči N_· Jeho elektrický účinek je nahrazen proudově kompenzovanou cívkou 4. Tato cívka je uzavřena sama do sebe a v nejjednodušším případě je tvořena induktivním kroužkem, například feritovým kroužkem. Skrze tuto cívku 4 procházejí všechna vedení protékaná provozním proudem, u ·· ·· ···· ·· « · · • ·

třífázového rozvodné soustavy to tedy jsou vodiče L1 „ L2, L3 nebo N.

Taková cívka 4 má v elektronickém ohledu stejný účinek jako sériové índukčnosti, připojené do hvězdice na ochranný vodič PE. Pro proudy, které proudí od jednoho z vodičů LI, L2, L3 nebo N k ochrannému vodiči P E. způsobuje napěťový úbytek a tím i oddělovací účinek. Tím je posílen účinek prvních oddělovacích prvků E1, takže funkce chybějících oddělovacích prvků E2 je částečně nebo zcela nahrazena cívkou 4. První oddělovací prvky El proto mohou být navrženy v odpovídajícně menších dimenzích.

Podstatná výhoda podobné proudově kompenzované cívky 4_ počívá v tom, že během se bezporuchového chodu nijak neprojevuje, a proto nezpůsobuje ztráty. Zato sériové índukčnosti odebírají i během normálního chodu jalový (ztrátový) výkon.

Podle vynálezu je uspořádání stavebních prvků obvodu k ochraně před přepětím uloženo ve skříňovém rozvaděči jako na obr. 4. Toto uspořádání realizuje principiální schéma zapojení z obr. 2b.

Všechny první sváděcí prvky 1 a všechny druhé sváděcí prvky 2. jsou shromážděny do skupin tak, aby ležely bezprostředně vedle sebe. Mezi oběma těmito skupinami se nachází hlavní část tohoto u s p oTaTfaňT, t o t i ž o d d ě i o v a c Fč1 e n 3ě

Ten seskupuje minimálně všechny první oddělovací prvky El do jedné společné ukládací skříně. U provedení, zobrazeného na obr. 4, je ve této ukládací skříni umístěn také druhý oddělovací prvek 4, ·· ···· • ·· ·· · • · · · · · • · · · ··· · • · · · · ··· ·· · provedený v podobě proudově kompenzované cívky. Jak je zobrazeno na obr. 2b, jsou první oddělovací prvky E1 zapojeny do série mezi. pří vodními a odběrovými vodiči. Přednostně jsou provedeny jako cívky, mohou však být provedeny i jako odpory nebo kapacity.

Druhá podstatná konstrukční charakteristika oddělovacího členu je elektrické propojení 5. nejkrajnějších připojovacích svorek 6., 7.,

8., 9_horní a dolní s\orkovmce, které se nachází vevnitř, pod krytem.

Jak vyplývá z obrázku, dosáhne se oddělovacím členem, vytvořeným podle popsaného způsobu, zvláště jednoduché a přehledné kabelové montáže celého obvodu k ochraně před přepětím.

Jsou-li ukládací skříně jednotlivých stavebních prvků vyrobeny v normované šířce - každá ukládací skříň má potom šířku, která je celočíselným násobkem dělící jednotky( v této souvislosti se v instalační technice mluví o tzv. dělících jednotkách ) zjednoduší se natolik těch několik zbývajících spojů, které je potřeba dodatečně \\i\ořn. že je možné použít standartní přípojné systémy 10, 100. respektive standartní spojovací můstky 11. Tímto způsobem se kabelové montážní práce omezí v podstatě na upevnění některých svorkových šroubů. Navíc jsou všechna přívodní, ale i odběrová vedení připojena k horní svorkovnici.

U provedení z obr. 4 jsou jak jedny, tak i druhé konce prvních oddělovacích prvků EI připojeny k připojovacím svorkám, které .·· ····

9 9 9 · 9 9 9

99 999 9 • · · ·

9f 99 9 leží na horní svorkovnici. Toio provedení může být zjednodušeno, jak to naznačuje konstrukce, zobrazená na obr. 5. Zde jsou první konce prvních oddělovacích prvků El přivedeny na násuvné kontakty 1 2, umístěné na boční stěně ukládací skříně. Druhé konce prvních oddělovacích prvků E1 jsou připojeny k připojovacím svorkám, které leží na horní svorkovnici.

Také pouzdra prvních sváděcích prvků umístěných u fázových vodičů L1, L2_, L3. mají násuvné kontakty 13 na příslušné boční stěně ukládací skříně. Tyto kontakty 13 jsou spojeny s přívodními fázovými vodiči L iL2_, L3. To umožňuje nahradit ručně nasazované spojení 10 z obr. 4 zásuvnou spojkou 31, která se rozkládá podél bočních stěn ukládacích skříní 30 ( viz obr. 6a ). Díky tomu může být oddělovací člen 3_ proveden užší a též odpadnou další ručně ukládaná, spojení.

Jelikož cívka 4_, tvořící druhý oddělovací prvek E2. je relativně malá, může být umístěna uvnitř zásuvné spojky 31, jak se předpokládá na obr. 6b. Ovšem podmínkou je, že i elektrické spojovací vedení 5_ připojovacích svorek 6., ]_, 8., 9. nulového vodiče alespoň částečně probíhá zásuvnou spojkou 3 1, aby bylo obklopeno cívkou 4.

Vylepšení vynálezu spočívá v tom, že všechny první sváděcí prvky J_ jsou společně s oddělovacím členem 3. provedeny jako jedna součástka. Tmuo způsobem odpadá externě připojovaný můstek 1 0. Je-li i zásuvná spojka 31 součástí jednolitého provedení, může být i ona nahrazena vedeními, jež probíhají ve vnitřku pouzdra.

• · · · · ·

První oddělovací prvky E1, které jsou protékány provozním proudem napájeného elektrického zařízení, musí být navrženy v takových dimenzích, které počítají s oteplením, vyvolaným průtokem proudu Ab\ mohly být pro různě veliké jmenovité proudy použity podobné a tedy i levně vyrobitelné oddělovací členy 3_, je žádoucí je vytvořit tak, aby za účelem zvýšení celkového průtoku proudu mohly být jednoduchým způsobem paralelně zapojeny.

To umožňuje provedení vynálezu, které je zobrazené na obr. 7. Zde jsou první konce prvních oddělovacích prvků El navíc zavedeny na připojovací svorky, které leží na dolní svorkovnici.

Dva, popřípadě i více oddělovacích členů 3_, určených k paralelnímu zapojení, je uspořádáno tak, že leží pod sebou a jsou navzájem spojeny na obrázku naznačeným způsobem.

Provedení vynálezu podle obr. 4 může být dále vylepšeno v souladu s obr. 7, i když to není zobrazeno na zvláštním obrázku. První konce prvních oddělovací prvků E1 jsou tedy přivedeny na připojovací svorky, ležící na spodní svorkovnici.

V principu mohou být pro oba sváděcí prvky J_, 2. použity všechny úvodem uvedené součástky. Přednostně jsou však první sváděcí prvky 1 provedeny jako výbojky, například jako vzduchová, plynová nebo vakuová jiskřiště nebo jim podobné součástky. Druhé svádécí prvky 2. jsou provedeny jako varistory, ·· ·

· ··· ··· ·· · ·· supresorové diody nebo jim podobné součástky, přičemž používána je zejména kombinace vzduchová výbojka - varistor.

Oddělovači č 1 e n p od íe v y n á 1 e ζϊί Ϊ Tiš p ó řada ň í p o'dl e vy ii ál e zu jednotlivých součástek obvodu k ochraně před přepětím jsou zvláště vhodní pro praktické použití, protože pomocí nich může být vytvořen velký počet různých ochranných zapojení pro různé rozvodné soustavy. Toto je vysvětleno na základě obr. 8 až 12.

Obr. 8a ukazuje schéma zapojení ochranného obvodu pro TT soustavu. Zde může být použito již na obr. 5 zobrazené uspořádání podle vynálezu. Z důvodů přehlednosti je toto uspořádání ještě jedno zobrazeno na obr. 8b.

Obr. 9a ukazuje schéma zapojení TT soustavy, u které se však vzhledem k soustavě z obr. 8a navíc předpokládá oddělovací přepínač 1 4. Montážní uspořádání podle vynálezu, realizující toto schéma zapojení, je zobrazeno na obr. 9b.

Na obr. 10a je zobrazen obvod k ochraně před přepětím pro TNC-S soustavu. Nulový vodič N. a ochranný vodič PE jsou zde spojeny dohromady, takže mezi nimi nemůže vzniknout rozdíl napětí a tím i přepětí. Tímto způsobem odpadají jak sváděcí, tak i oddělovací prvky mezi nulovým vodičem N. a ochranným vodičem

PE---tedy—e-í-vlea—T.—Toto je—bi-áno—na—vědomí—i—u—uspořádání skříňového rozvaděče podle obr. 10b.

Obr. 11a, 11b ukazuji \ ynalez. pro TN-S soustavu a obr. 12a, 12b ukazují vynález pro 1T soustavu. Zde jsou vždy mezi fázový • · ···· vodičem L I. L2, L3 a ochranným vodičem PE a i mezi ochranným vodičem PE a nulovým vodičem N zapojeny dva přepětí svádějící prvky J_, 2., které jsou od sebe oddělené. ..

Na obrázcích jsou siee zobrazeny výhradně rozvodné soustavy pro třífázový střídavý proud, vynález se však neomezuje jen na tyto soustavy. Vynález muže být použit i pro dvoufázové přípojky, skládající se pouze z. fázového, nulového a ochranného vodiče, nebo pro soustavy bez nulového vodiče atd. Podle počtu chráněných vodičů soustavy je jen potřeba měnit počet sváděcích a oddělovacích prvků.

Za s tu p uj e:

Claims (14)

1. P A Γ E N i O V E . N A. R O K Y

   1. Oddělovací člen pro obvod k ochraně před přepětím, který lze zabudovat do skříňových rozvaděčů a který zahrnuje první sváděcí prvky /1/ a druhé sváděcí prvky /2/, stejně tak jako první oddělovací prvky /El/ a přednostně alespoň jeden druhý oddělovací prvek /4/ v y z n a é u j í c i s e t í m , ž e minimálně všechny první oddělovací prvky /Έ1 / jsou uloženy ve společné ukládací skříni a ž e nejkrajnější připojovací svorky na horní nebo na dolní svorkovnici v této ukládací skříni jsou navzájem elektricky spojeny.
2. 2. Oddělovací člen podiv nároku 1 v y z n a č u j í c í se tím, ž e minimálně jeden druhý oddělovací prvek /4/ je uložen ve společné ukládací skříni prvních oddělovacích prvků /El/.
3. 3. Oddělovací člen podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se tím, že jak první, tak i druhé konce prvních oddělovacích prvků /El/jsou připojeny na připojovací svorky společné ukládací skříně, které leží na honu svorkovnici.
4. 4. Oddělovací Člen podle nároku 1 nebo 2 vyznačující se tím, že první konce prvních oddělovacích prvků /El/ jsou zavedeny na násuvné kontakty /12/, umístěné na boční stěně ukládací skříně /30/, a ž e druhé konce prvních oddělovacích

   Λ i?

   ··« ·· prvků /El/ jsou zavedeny na připojovací svorky, které ležící na horní svorkovnici.
5. 5. Oddělovací člen podle jednoho z nároků 1 až 4 vyznačující se t í m , ž e první konce prvních oddělovacích prvků /El/ jsou navíc připojeny i na připojovací svorky, které leží na spodní svorkovnici.
6. 6. Oddělovací člen podle jednoho z nároků 1 až 5 v y z n a č u j í c í se t í m , ž e první oddělovací prvky /El / jsou tvořeny cívkami.
7. 7. Oddělovací člen podle jednoho z nároků 1 až 6 v y z n a č u j í c í se t í m , ž e minimálně jeden druhý oddělovací prvek /4/je tvořen do sebe sumě uzavřenou cívkou, přednostně však induktivním kroužkem, jakým je například feritový kroužek, a ž e vnitřkem této cívky jsou provedeny všechny provozní proud vedoucí vodiče /LI, L2, L3, N/.
8. 8. Uspořádání součástek obvodu k ochraně před přepětím ve skříňovém rozvaděči, kde jsou dva od sebe oddělené, přepětí sváděcí prvky /1, 2/ zapojeny mezi každým fázovým vodičem /LI, L2, L3/ a nulovým vodičem /N/, respektive mezi každým fázovým vodičem /LI, L2, L3/ a ochranným vodičem /PE/ a přednostně i mezi nulovým vodičem /N/ a ochranným vodičem /PE/ a kde se předpokládá oddělovací člen /3/ podle jednoho z nároků 1 až 7 vyznačující s e i i m , že všechny první sváděcí prvky /1/ a všechny druhé sváděcí prvky /2/ jsou umístěny do skupin tak, že leží bezprostředně vedle sebe a ž e oddělovací člen 3 je • · • · • · • · • · ·· • · · ·· · • ?· umístěn mezi oběma skupinami prvních a druhých sváděcích prvků /1, 2/.
9. 9. Uspořádání podle nároku 8, obsahující oddělovací člen /3/ podle nároku 3 vyznaču j ící se t í m , ž e první konce prvních oddělovacích prvků /1·. 1/ se dají spojit pomocí zásuvné spojky /31/, která se rozkládá podél boční steny ukládací skříně /30/ od sváděcích prvků /1/ a oddělovacího členu /3/. (obr. 6a)
10. 10. Uspořádání podle nároku 9 vyznačující se tím,že minimálně jeden druhý oddělovací prvek /4/ je umístěn ve vnitřku zásuvné spojky /3 1/. (obr. 6b)
11. 11. Uspořádání podle jednoho z nároků 8, 9 nebo 10 v y z n a č u jící se i í rn , ž e všechny první sváděcí prvky /1/ jsou vytvořeny jako jedna součástka společně s oddělovacím členem /3/.
12. 12. Uspořádání podle jednoho z nároků 8 až 1 1 vyznačující se tím ,že všechny první sváděcí prvky /1/, oddělovací člen /3/ a zásuvná spojka /3 1/ jsou provedeny jako jedna součástka.
13. 1 3. Uspořádání podiv jednoho z nároků 8 až 1 2 v y z n a č u j í c í se t í m , ž e první sváděcí prvky /1/ jsou tvořeny výbojkami, jakými jsou například vzduchová, plynová nebo vakuová jiskřiště nebo jim podobné prvky.
14. 14. Uspořádání podle jednoho z nároků 7 až 13 vy z n ač u jící se tím, že druhé sváděcí prvky /2/ jsou tvořeny varistory,