CZ122697A3 - Preparations and methods of treating disseminated sclerosis - Google Patents

Preparations and methods of treating disseminated sclerosis Download PDF

Info

Publication number
CZ122697A3
CZ122697A3 CZ971226A CZ122697A CZ122697A3 CZ 122697 A3 CZ122697 A3 CZ 122697A3 CZ 971226 A CZ971226 A CZ 971226A CZ 122697 A CZ122697 A CZ 122697A CZ 122697 A3 CZ122697 A3 CZ 122697A3
Authority
CZ
Czechia
Prior art keywords
mbp
peptide
group
peptides
multiple sclerosis
Prior art date
Application number
CZ971226A
Other languages
Czech (cs)
Inventor
Dawn Smilek
Michael Samson
Malcolm Gefter
Di-Hwei Hsu
Jia-Dong Shi
Xavier Paliard
Brigitte Devaux
Jonathan Rothbard
Henry Franzen
Original Assignee
Immulogic Pharma Corp
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Immulogic Pharma Corp filed Critical Immulogic Pharma Corp
Publication of CZ122697A3 publication Critical patent/CZ122697A3/en

Links

Classifications

    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K14/00Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/705Receptors; Cell surface antigens; Cell surface determinants
    • C07K14/70503Immunoglobulin superfamily
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61KPREPARATIONS FOR MEDICAL, DENTAL OR TOILETRY PURPOSES
    • A61K38/00Medicinal preparations containing peptides
    • A61K38/16Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • A61K38/17Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • A61K38/19Cytokines; Lymphokines; Interferons
    • A61K38/21Interferons [IFN]
    • A61K38/215IFN-beta
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P25/00Drugs for disorders of the nervous system
    • AHUMAN NECESSITIES
    • A61MEDICAL OR VETERINARY SCIENCE; HYGIENE
    • A61PSPECIFIC THERAPEUTIC ACTIVITY OF CHEMICAL COMPOUNDS OR MEDICINAL PREPARATIONS
    • A61P37/00Drugs for immunological or allergic disorders
    • CCHEMISTRY; METALLURGY
    • C07ORGANIC CHEMISTRY
    • C07KPEPTIDES
    • C07K14/00Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof
    • C07K14/435Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans
    • C07K14/46Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates
    • C07K14/47Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals
    • C07K14/4701Peptides having more than 20 amino acids; Gastrins; Somatostatins; Melanotropins; Derivatives thereof from animals; from humans from vertebrates from mammals not used
    • C07K14/4713Autoimmune diseases, e.g. Insulin-dependent diabetes mellitus, multiple sclerosis, rheumathoid arthritis, systemic lupus erythematosus; Autoantigens

Abstract

The present invention provides isolated peptides and combinations of peptides derived form myelin autoantigens such as MBP, MOG, PLP, and MAG suitable for treating multiple sclerosis, including prophylactic and therapeutic compositions and methods for preventing or treating multiple sclerosis. Preferred compositions of the invention comprise at least one isolated, purified peptide, free from all other polypeptides or contaminants, the peptide comprising an amino acid sequence, the myelin autoantigen which has T cell activity. A therapeutic composition of the invention is capable of down regulating the autoantigen specific immune response to the myelin autoantigen in a population of humans suffering from, or susceptible to multiple sclerosis, such that disease symptoms are reduced, eliminated, or reversed and/or the onset or progression of disease symptoms is prevented or slowed. Additionally, compositions and methods of the instant invention when administered in an advanced stage of disease, reverse ongoing paralysis or other signs of disease when administered during the acute phase of disease or prevents relapse when administered during remission.

Description

Tato přihláška je částečně pokračovací přihláškou (continuati on-ín-part.) přihlášky č. USSN 08/328224, podané 25.10.1994. Je rovněž částečně pokračovací přihláškou přihlášky č. USSN 08/300811, podané 1.9.1994, která jc částečně pokračovací přihláškou přihlášky č. USSN 08/116824, podané 3.9.1993. Tato přihláška je rovněž částečně pokračovací přihláškou přihlášky č. USSN 08/241246, podané 10.5.1994. Uvedené přihlášky jsou zde jako celek zahrnuty formou odkazu.This application is in part a continuati on-in-part application no. USSN 08/328224, filed October 25, 1994. It is also a partial continuation application of USSN 08/300811, filed September 1, 1994, which is a partial continuation application of USSN 08/116824, filed September 3, 1993. This application is also partially a continuation application of USSN 08/241246, filed May 10, 1994. These applications are incorporated herein by reference in their entirety.

Dosavadní stav technikyBACKGROUND OF THE INVENTION

Autoimunitní choroby jsou významným zdravotním problémem člověka a jsou relativně málo prozkoumány. Protože neexistuje žádný zjevný přímo odpovědný mikrob nebo virus, musí být prevence, léčba a diagnostika těchto chorob založena na jejich etiologií. Ta vždy zahrnuje komplexní řadu reakcí endogenních metabolických meziproduktů, strukturních komponent, buněk atd. S charakterem, autoirounitni poruchy však vždy souvisí představa, že při vzniku sledu událostí, které vodou k příznakům, musí být přítomen alespoň jeden autoantigen. Autoimunitní demyelinizujícl onemocnění, jako je skleróza multiplex (MS), nejsou výjimkou.Autoimmune diseases are a major human health problem and are relatively little researched. Since there is no apparent directly responsible microbe or virus, the prevention, treatment and diagnosis of these diseases must be based on their etiology. This always involves a complex series of reactions of endogenous metabolic intermediates, structural components, cells, etc. However, with the nature, auto-immune disorders, there is always the notion that at least one autoantigen must be present when a sequence of events that produce symptoms occurs. Autoimmune demyelinating diseases such as multiple sclerosis (MS) are no exception.

MS se obvykle vyskytuje ve formě recidivujících záchvatů, odrážejících leze v centrálním nervovém systému (CNS). Záchvaty se vracejí, ustupují a opět vracejí po mnoho let zdánlivě náhodně. Frekvence vzplanutí choroby je největší během prvních 3 až 4 let, ale po prvním záchvatu, který může být tak mírný, že unikne pozornosti lékaře a stěží se na něj lze rozpomenout, nemusí další následovat po dobu 10 až 20 let.. Míra zotaveni no episodě se mezi pacienty výrazně liší. Remi.se může být úplná, zejména po časných záchvatech; často je vsak remise neúplná a protože následuje jeden záchvat za druhým, následuje stupňovitý postup směrem dolů se zvětšujícím se trvalým deficitem. Klinický obraz MS je určován umístěním ložisek demyelinizace v CNS. Klasické znaky zahrnují, zhoršené vidění, nystagmus, špatnou výslovnost, snížené vnímání vibrací a polohový smysl, ataxii a chvění končetiny před dotykem, slabost nebo paralýzu jedné nebo více končetin, spást i citu a problémy s močovým měchýřem. Kriteria diagnózy klinicky určité MS musejí zahrnovat spolehlivou historii alespoň dvou episod neurologického deficitu a objektivní klinické známky léze na více než jednom miste CNS. Není známa účinná léčba MS. Současné terapeutické úsilí je zaměřeno na zlepšení akutních episod a prevenci relapsů nebo postupu choroby (Harrison's Principles of interna 1 Medicíno, 12. vyd., sv. 2, str. 2038-2043, McGraw Hill, 1991).MS usually occurs in the form of recurrent seizures reflecting lesions in the central nervous system (CNS). Seizures are returning, retreating and returning for many years seemingly random. The frequency of outbreaks is greatest within the first 3 to 4 years, but after the first seizure, which may be so mild that it escapes the attention of the physician and can hardly be remembered, it may not follow for 10 to 20 years. varies significantly between patients. Remi.se may be complete, especially after early seizures; often, however, remission is incomplete, and as one seizure after another follows, a gradual downward procedure follows with increasing persistent deficit. The clinical picture of MS is determined by the location of foci of demyelination in the CNS. Classical features include, impaired vision, nystagmus, poor pronunciation, decreased vibration perception and postural sense, ataxia and jitter of the limb before touch, weakness or paralysis of one or more limbs, falling out of feeling and bladder problems. Criteria for the diagnosis of clinically certain MS must include a reliable history of at least two episodes of neurological deficit and objective clinical signs of lesion on more than one CNS site. There is no known effective treatment for MS. Current therapeutic efforts are directed at improving acute episodes and preventing relapses or disease progression (Harrison's Principles of Internal Medicine 1, 12th Ed., Vol. 2, pp. 2038-2043, McGraw Hill, 1991).

Obvykle užívaným zvířecím modelem pro lidskou sklerózu multiplex je experimentální alergická encenfalomyelitis (EAE), demyelinizující onemocnění centrálního nervového systému, které může být vyvoláno u náchylných kmenů myší imunizací myelinovým bazickým proteinem (MBP), proteolipidovým proteinem (PLP), myelinovým oligodendrocytovým proteinem (MOG) nebo syntetickými peptidy založenými na sekvencích těchto proteinů spojených s myelinem. MBP je jedním z předpokládaných autoanf.i genů při skleróze multiplex (MS) a byl cpitopově mapován jak v lidskémThe commonly used animal model for human multiple sclerosis is experimental allergic encenphalomyelitis (EAE), a demyelinating central nervous system disease that can be induced in susceptible strains of mice by immunization with myelin basic protein (MBP), proteolipid protein (PLP), myelin oligodendrocyte protein (M or synthetic peptides based on the sequences of these proteins associated with myelin. MBP is one of the presumed autoanf.i genes in multiple sclerosis (MS) and has been cpitopically mapped as in human

ÍOl.a a d., Nátuře, 346:183-18'/ (1990)), tak v hlodavčím (Zamvil a d., Náturo, 324:258-260 (1986)) systému. Peptidy, o nichž se soudí, že obsahují alespoň jeden epitop T buněk MBP (myelinového bazického proteinu), byly identifikovány v WO 93/2.1222, EP 0 304 279, WO 91/15225, Ota a d., Letters to Natnre, 346:183-187 (1990), Wucherpfennig a d., J. Exp. Med.,(1990), and in the rodent (Zamvil et al., Nature, 324: 258-260 (1986)) system. Peptides believed to contain at least one MBP (myelin basic protein) T cell epitope have been identified in WO 93/21222, EP 0 304 279, WO 91/15225, Ota et al., Letters to Natnre, 346: 183-187 (1990), Wucherpfenig et al., J. Exp. Copper.,

170:279-290 {1994} . Další peptidy obsahují.cí epitop T buněk MBP jsou identifikovány v přihláškách, které jsou zde jako celek zahrnuty odkazem na USSN 08/328224, podanou 25.1 0.1994, a (ISSN170: 279-290 (1994). Other peptides containing the MBP T cell epitope are identified in applications which are incorporated herein in their entirety by reference to USSN 08/328224, filed January 25, 1994, and (ISSN).

08/241246, podanou 10.5.1994. Peptidy MOG s aktivitou T buněk jsou identifikovány v USSN 08/300811, zahrnuté zde jako odkaz.08/241246, filed May 10, 1994. MOG peptides with T cell activity are identified in USSN 08/300811, incorporated herein by reference.

Proteolipidový protein (PLP) a myelin-asociovaný glykoprotein (MAG) se rovněž považují za možné autoantigeny při skleróze multiplex. Studie popisující patogenesi autoimunitni odpovědi na PLP při skleróze multiplex byly publikovány v Trotter ad., J. Neuroimmunol. 33:55-62 (1991); epítopy T buněk PUP byly popsány v Pelfrey a d., -J. Nevroimmuno 1. 46:3342 (1 993) . Studie popisující MAG jako potenciální autoantigen při skleróze multiplex jsou publikovány v Johnson a d., J. Neuroimmunol. 13:99-108 (1986).Proteolipid protein (PLP) and myelin-associated glycoprotein (MAG) are also considered to be possible autoantigens in multiple sclerosis. Studies describing the pathogenesis of autoimmune response to PLP in multiple sclerosis have been published in Trotter et al., J. Neuroimmunol. 33: 55-62 (1991); PUP T cell epitopes have been described in Pelfrey et al., -J. Nevroimmuno 1. 46: 3342 (1,993). Studies describing MAG as a potential autoantigen in multiple sclerosis are published in Johnson et al., J. Neuroimmunol. 13: 99-108 (1986).

Experimentální autoimunitni oncefalomyelitis (EAE) je autoimunitni choroba zprostředkovaná CD4+ T buňkami, která se některými. svými klinickými a hisL ologickýroi znaky podobá skleróze multiplex a slouží jako experimentální model pro tuto a jiné autoimunitni choroby. EAE je zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, které vede k paralýze a jiným neurologickým, abnormalitám. Typicky je vyvoláváno čištěnými myelinovými proteiny a peptidy. Model EAE se nicméně intenzivně používá ke zkoumání mechanismů autoimunity a výzkumu potenciálních terapeutik pro autoimunitni choroby.Experimental autoimmune oncephalomyelitis (EAE) is a CD4 + T cell-mediated autoimmune disease that has some. its clinical and histological features resemble multiple sclerosis and serve as an experimental model for this and other autoimmune diseases. EAE is an inflammatory disease of the central nervous system that leads to paralysis and other neurological abnormalities. It is typically induced by purified myelin proteins and peptides. However, the EAE model is used extensively to investigate mechanisms of autoimmunity and to research potential therapeutics for autoimmune diseases.

Jl.ž v roce 1965 bylo učiněno pozorování, že EAE je možno léčit podáváním MBP v neencefalitogenní formě, pravděpodobně vyvoláním imunologické nereaktivity nebo tolerance (Alvord,As early as 1965, it was observed that EAE could be treated by administering MBP in a nonencephalitogenic form, presumably by inducing immunological unreactivity or tolerance (Alvord,

33, Levine, S.E. a . , 197 7 Cl .i n . Exp.33, Levine, S.E. a. , 198 7 Cl .i n. Exp.

pozorování byla mnoha výzkumníky,the observations were many researchers,

E.C. a d., Ann. NY Acad. Sci., 1965, 122:3: d., Science, 1368, 161:1155, Bernard, C.C.A Immunol., 1977, 29:100). Tato dřívější v posledních několika letech doplněnaE.C. et al., Ann. NY Acad. Sci., 1965, 122: 3: d., Science, 1368, 161: 1155 (Bernard, C. C. Immunol., 1977, 29: 100). This earlier in the last few years added

novorozencům newborns nebo or 1 9 7 7 Cl i n . 1 9 7 7 Cl i n. Exp. Exp. . Exp. Med., . Exp. Copper., 1989, 1989, Acad. Sci., Acad. Sci., 1991 , 1991,

ukazujícími, že podávání MBP a peptidů Mí dospělým zamezuje EAE (Bernard, C.C.A., 197showing that administration of MBP and M1 peptides to adults prevents EAE (Bernard, C.C.A., 197

Immunol., 1971, 29:100, Clayton, J.P. a d., J. Ex 169:1681, Smi lek, P.E. a d., Proč. Nat:'1 88:9633, Guar, A. a cl., Science 1992, 258:1491, Metzlcr, B. aImmunol., 1971, 29: 100; Clayton, J.P. et al., J. Ex 169: 1681, Smekek, P.E. and d., Why. Natl: 88: 9633, Guar, A. et al., Science 1992, 258: 1491, Metzlcr, B.

d., Int. Immunol. 1993, 5:1159, Miller, A. a d., (J.d., Int. Immunol. 1993, 5: 1159, Miller, A. et al. (J.

cience,cience,

Neuroiinnwnol. 1993, 46:73, Critchfield, J.M, a d.,Neuroiinnwnol. 1993, 46:73, Critchfield, J.M, et al.,

94, 263:1139, Miller, A. a d., Proč. Naťl. Acad. Sci. USA,94, 263: 1139, Miller, A. et al., Proc. Naťl. Acad. Sci. USA,

1992, 89:421). Tyto studie navrhují různé cesty podávání, zahrnující subkutánní, intraperitoneální, í.ntranasální , aplikaci. Vyvolání imunologické :vířat intravenózní aplikací peptidů bylo demonstrováno v různých systémech antigenů. Z mnoha zde intravenózní a orální nereaktivily u dospělých popisovaných důvodu existují omezení klinické použitelnosti orální, enterální nebo aerosolové aplikace autoantigenů, jako je nemožnost charakterizovat účinnou složku terapeutického přípravku, jakmile byla zavedena do žaludku, v důsledku následné enzymatické degradace v žaludku. S použitím těchto metod lze proto obtížně dosáhnout předvídatelných a reprodukovatelných terapeutických účinků, nemluvě o možnosti nepříznivých vedlejších účinků v důsledku dalšího zpracování terapeutika organismem, které nemusí být předvídatelné.1992, 89: 421). These studies suggest various routes of administration, including subcutaneous, intraperitoneal, intranasal, administration. Immunological induction: vortices by intravenous administration of peptides have been demonstrated in various antigen systems. Among the many intravenous and oral non-reactivities described herein for adults, there are limitations to the clinical utility of oral, enteral or aerosol administration of autoantigens, such as the inability to characterize the active ingredient of a therapeutic formulation once introduced into the stomach due to subsequent enzymatic degradation in the stomach. Using these methods, therefore, it is difficult to achieve predictable and reproducible therapeutic effects, not to mention the possibility of adverse side effects due to further processing of the therapeutic by an organism that may not be predictable.

Mechanismus prevence choroby nebo vyvolání tolerance byl ve většině těchto případů připsán klonální anergii (Gaur a d., viz výše), periferální de.leci {Crítchfield a d., viz výše) nebo jiným formám antigenově specifické tolerance. Zdá se však, že dalším mechanismem, kterým může orálně podávaný MBP a MBP peptidy inhibovat EAE, je suprese, zprostředkovaná TGE-β (Mnllcr a d., víz výše v Proč. Naťl Acad. Sci.}. MBP peptidy, stejně jako substituované analogy MBP peptidů, byly zkoumány jako alternativní terapeutika pro EAE u myší PLJ, B10.P1, a (PLJ x 3áL) Fl. Emunodom.i.nant.n.im encefalitogenním pept.idem pro každý z těchto kmenů je MBP Acl-11, který je rozpoznáván ve vazbě naThe mechanism of disease prevention or induction of tolerance has been attributed in most of these cases to clonal anergy (Gaur et al., Supra), peripheral deletion (Crichfield et al., Supra), or other forms of antigen-specific tolerance. However, another mechanism by which orally administered MBP and MBP peptides can inhibit EAE appears to be TGE-β-mediated suppression (Mnllcr et al., See above, Proc. Nat'l Acad. Sci.}. MBP peptides as well as substituted MBP peptide analogs were investigated as alternative therapeutics for EAE in PLJ mice, B10.P1, and (PLJ x 3aL) Fl.Enunodom.i.nant.n.im encephalitogenic peptide for each of these strains is MBP Acl-11. which is recognized in relation to

AobAfi (Wraith, D.C. a d., viz výše). MBP Acl-11 byl intenzivně studován .substituční analýzou a byly stanoveny jeho požadavky na rozpoznávání T buněk a na vazbu k hlavnímu komplexu histokompatibi lity (major histocompatibil i ty comp.lex, MHO. Postranní řetězce zbytků 3 a 6 přispívají hlavně k rozpoznávání T buněk a postranní řetězce zbytků 4 a 5 převážně k vazbě naAobAfi (Wraith, D.C. et al., Supra). MBP Acl-11 has been extensively studied by substitution analysis and its requirements for T cell recognition and binding to major histocompatibility complex (major histocompatibility and comp.lex, MHO) have been determined. The side chains of residues 3 and 6 mainly contribute to T cell recognition and side chains of residues 4 and 5 predominantly for binding to

MHC. Vazba MBP Acl-11 na ΑαυΛβυ může být dramaticky zlepšena různými substitucemi aminokyselin na zbytku 4, zahrnujícími alanin (Acl-1.1 [4A] ) a tyrosin (Acl-11[4Y]) (Wraith, D.C. a d., viz výše, Fairchild, P.J. a d., int. Immunol., 1993, 5:1151).MHC. The binding of MBP Acl-11 to Αα υ Λβ υ can be dramatically improved by various amino acid substitutions at residue 4, including alanine (Acl-1.1 [4A]) and tyrosine (Acl-11 [4Y]) (Wraith, DC et al.) supra, Fairchild, PJ et al., Int. Immunol., 1993, 5: 1151).

Zdá se, že substituce zbytku 4, zejména tyrosinem, zlepšují stabilitu komplexů peptid-MHC vzniklých s těmito peptidy. Acl11 [4A]) a Acl-11[4Y] si uchováváj í kontaktní zbytky pro receptory T buněk (TCR), nutné pro antigen.i citu, a jsou účinnější než MBP Acl-11 pří stimulaci MBP-spccifi ckýcli T buněk in vitro. A.cl-11 [4Y] je enoe fal it.ogenní také in vivo (Acl11 [4A] je z neznámých důvodů málo oucofviltogenní). Ukázalo že jak Acl-11[4A], tak Acl-Π [4Y] zabraňují EAE, a má se za že působí antigenově specifickými mechanismy (Smilek a d., výše, Wraith, D.C. a d., viz výše).Substitution of residue 4, especially tyrosine, appears to improve the stability of peptide-MHC complexes formed with these peptides. Acl11 [4A]) and Acl-11 [4Y] retain the T cell receptor contact residues (TCR) required for antigenic sensation, and are more effective than MB1 Acl-11 in stimulating MBP-specific T cells in vitro . A.cl-11 [4Y] is enoepalogenic also in vivo (Acl11 [4A] is little ouvho-philtogenic for unknown reasons). It has been shown that both Acl-11 [4A] and Acl-Π [4Y] prevent EAE, and are thought to act by antigen-specific mechanisms (Smilek et al., Supra, Wraith, D.C. et al., Supra).

vizviz

V předchozích studiích bránily MBP peptidy nebo peptidové analogy, podávané v nekompletním adjuvans těsně před nástupem choroby, následnému vývoji EAE (Smilek a d., víz výše, Gaur a d., víz výše). Ve zvláštní studii s použi.tím lymfocytů z MBPspecifické TCR transgenni myši bylo zabráněno adoptivně přenášené EAE časným a agresivním podáním intravenózního MBP před nástupem klinických znaků (Cri tchf ie.l d a d., viz výše).In previous studies, MBP peptides or peptide analogs, administered in incomplete adjuvant just prior to disease onset, prevented the development of EAE (Smilek et al., Supra, Gaur et al., Supra). In a separate study using lymphocytes from MBPspecific TCR transgenic mice, adoptively transmitted EAE was prevented by early and aggressive administration of intravenous MBP prior to the onset of clinical features (Crisis et al., Supra).

Tyto studie naznačily, že by bylo možno zabraňovat EAE injekční aplikací MBP peptidů poté, co byly aktivovány enccfalitogenní T buňky, ale netýkaly se otázky, zda by s použitím tohoto přístupu bylo možno zvrátil postupující paralýzu (a pravděpodobně aktivní zánět centrálního nervového systému) nebo zabránit relapsům po remisi. Kromě toho v některých dalších dřívějších experimentech byly pro účinnou léčbu nutné extrémně vysoké dávky MBP nebo MBP peptidu. Původci tohoto vynálezu jako první ve své dřívější přihlášce USSN 08/328224, podané 25.10.1994, ve které tímto pokračují, popsali zvrat paralýzy a zabránění relapsům po remisi. Od podání předchozí, přihlášky původců tohoto vynálezu v oboru, že injekčním odvozených od MBP je paralýzu u EAE (Karin zjistili také mnozí další pracovníci podáním určitých peptidových analogů překvapivě možno zvrátit postupující Exp. Mod., 180:2227-2237 (orosinec 1 9 9 4) .These studies suggested that EAE could be prevented by injecting MBP peptides after enccphalitogenic T cells were activated, but were not concerned with whether this approach could reverse progressing paralysis (and probably active central nervous system inflammation) or prevent relapses after remission. In addition, in some other prior experiments, extremely high doses of MBP or MBP peptide were required for effective treatment. The present inventors were the first in their earlier application USSN 08/328224, filed October 25, 1994, which they continue to describe, reversing paralysis and preventing relapses after remission. Since the filing of the prior application of the present inventors in the art that MBP-derived injections is paralysis in EAE (Karin has also been discovered by many other workers by administering certain peptide analogs surprisingly, the progressing Exp. Mod., 180: 2227-2237 4).

Vynález odstraňuje výše uvedené nevýhody a poskytuje nové peptidy, přípravky a způsoby pro léčení sklerózy multiplex s použitím preparátů obsahujících alespoň jeden peptid se sekvencí aminokyselinových zbytků, která zahrnuje aktivitu T buněk MBP. Dále se vynález zabývá dosud nevyřešeným problčmem, že má-li být obecně použitelná, musí být léčba sklerózy multiplex s použitím peptidů nebo peptidových analogů účinná i tehdy, je-li aplikována později v průběhu nemoci nebo v jejím pokročilém stadiu, buď během remisí nebo během relapsů za postupu nežádoucí imunitní odpovědi.The invention overcomes the above drawbacks and provides novel peptides, compositions and methods for treating multiple sclerosis using preparations comprising at least one peptide with an amino acid residue sequence that includes MBP T cell activity. Further, the invention addresses the unresolved problem that, in order to be generally applicable, the treatment of multiple sclerosis using peptides or peptide analogs must be effective even when applied later in the course of the disease or in its advanced stage, either during remission or during relapses following an unwanted immune response procedure.

Účelem vynálezu tedy je nalézt peptidy a kombinace peptidů, vhodné jako terapeutika pro sklerózu multiplex včetně prevence nástupu choroby. Dále je účelem vynálezu identifikovat profytakticky a terapeuticky účinné režimy dávek a způsoby aplikace identifikovaných proteinů, peptidů a peptidových analogů pro účinnou léčbu MS. Dále je účelem vynálezu identifikovat úspěšnou léčbu pro pozdní stadium MS, pro zabránění relapsům, zastaveni choroby a/nebo zvrat postupu MS,It is therefore an object of the present invention to provide peptides and peptide combinations useful as therapeutics for multiple sclerosis including prevention of disease onset. It is a further object of the invention to identify prophylactically and therapeutically effective dose regimens and methods of administering the identified proteins, peptides, and peptide analogs for effective treatment of MS. It is further an object of the invention to identify successful treatments for late stage MS, to prevent relapses, stop disease and / or reverse the progression of MS,

Podstata vynálezuSUMMARY OF THE INVENTION

Předmětem vynálezu jsou izolované peptidy a kombinace peptidů, odvozených od myel i nových autoantigenů, j a ku a e MBP, MOG, P3.P a MAG, vhodné pro léčbu sklerózy multiplex, včetně profylaktických a terapeutických přípravků a způsobů pro léčbu sklerózy multiplex. Výhodné přípravky podle vynálezu zahrnují alespoň jeden izolovaný čištěný peptid, v podstatě prostý všech jiných polypeptidů a nečistot, zahrnující aminokyselinovou sekvenci myelinového aut.oantigenu, která má aktivitu T buněk. Terapeutický přípravek podle vynálezu jo schopen tlumit autoantigenově specifickou imunitní odpověď na myelinový autoantiqen v populaci lidi trpící cti sklerózou multiplex nebo náchylných k ní tak, že příznaky choroby jsou potlačeny, odstraněny nebo zvráceny a/nebo je zamezen nebo zpomalen nástup nebo postup příznaků choroby. Přípravky a způsoby podle vynálezu, jsou-li aplikovány v pokročilém stadiu choroby, zvrátí postupující paralýzu nebo jiné znaky choroby, jsou-li aplikovány během akutní fáze, nebo brání relapsu, jsou-li aplikovány během remise.The present invention provides isolated peptides and combinations of peptides derived from myeles and novel autoantigens, such as MBP, MOG, P3.P and MAG, suitable for the treatment of multiple sclerosis, including prophylactic and therapeutic agents and methods for the treatment of multiple sclerosis. Preferred formulations of the invention include at least one isolated purified peptide substantially free of all other polypeptides and impurities, comprising the myelin autoantigen amino acid sequence having T cell activity. The therapeutic composition of the invention is capable of attenuating an autoantigen-specific immune response to myelin autoantigen in a population of people suffering from or susceptible to multiple sclerosis such that the disease symptoms are suppressed, eliminated or reversed and / or the onset or progression of disease symptoms is prevented or delayed. The compositions and methods of the invention, when applied at an advanced stage of the disease, reverse the progressing paralysis or other signs of the disease when applied during the acute phase, or prevent relapse when applied during remission.

Znalosti, dostupné odborníkovi v oboru, tvoří zde zmiňovaná patentová a odborná literatura. Zde citované udělené patenty US, publikované přihlášky PCT a další publikace jsou zde zahrnuty jako odkaz.The knowledge available to those skilled in the art is the patent and scholarly literature cited herein. US patents cited herein, PCT published applications and other publications are incorporated herein by reference.

Předmětem vynálezu jsou izolované peptidy a jejich kombinace odvozené od myelinových autoantigenů, použitelné pro léčení sklerózy multiplex, a rovněž terapeutické přípravky a způsoby pro léčbu sklerózy multiplex. Zde používaný výraz „léčení sklerózy multiplex nebo „léčba sklerózy multiplex zahrnuje profylaktické ošetření savců náchylných k MS, léčbu při počátečním nástupu MS a léčbu veškerých „pokročilých stadií MS včetně relapsující-remitující MS, chronické progresivní MS, primární progresivní MS a benigní MS. Terapeutické přípravky podle vynálezu zahrnují alespoň jeden čištěný peptid, v podstatě prostý všech ostatních proteinů nebo nečistot a zahrnující definovanou sekvenci aminokyselinových zbytků myelinového antigenu majícího stimulační aktivitu T buněk, kterýmžto peptidem může rovněž být izolovaný peptid. Zde používaný vvraz „izolovaný se vztahuje na pepcid, kujiy je prostý všedi ostatních polypeptidu, nečíst.ot, výchozích látek nebo dalších látek a který je nekonjugován se žádnou další molekulou.The present invention provides isolated peptides and combinations thereof derived from myelin autoantigens useful for the treatment of multiple sclerosis, as well as therapeutic compositions and methods for the treatment of multiple sclerosis. As used herein, the term "treating multiple sclerosis or" treating multiple sclerosis includes prophylactic treatment of MS-prone mammals, treatment at the onset of MS and treatment of all "advanced stages of MS" including relapsing-remitting MS, chronic progressive MS, primary progressive MS and benign MS. The therapeutic compositions of the invention include at least one purified peptide substantially free of all other proteins or impurities and comprising a defined amino acid residue sequence of myelin antigen having T cell stimulatory activity, which peptide may also be an isolated peptide. As used herein, the term "isolated" refers to a peptide which is free of other polypeptides, non-readers, starting materials or other substances and which is not conjugated to any other molecule.

Výraz „peptid se podle vynálezu vztahuje ne definovanou sekvenci aminokyselinových zbytků, kterých je méně než aminokyselin nativního bí. 1 Rovinného antigenu. Délka peptidu podle vynálezu přednostně činí alespoň přibližně sedm, výhodně alespoň as.i 12 až 40 a zejména alespoň 13 až 30 aminokyselinových zbytků, přičemž tento peptid, je-li odvozen od bílkovinného antigenu, obsahuje méně aminokyselin než celý bílkovinný antigen, výhodně ne více než 75 % aminokyselinových zbytků celeno bílkovinného antigenu. Peptidy používané podie vynálezu mají aktivitu T buněk. Peptid mající „aktivitu T buněk může mít jednu nebo několik těchto charakteristik: a) schopnost vyvolat odpověď T buněk, například stimulaci (tj. proliferaci nebo sekreci lymfokinu), b) schopnost vyvolat nereaktivitu nebo sníženou reaktivitu T buněk příslušných subpopulací T buněk, takže se tyto buňky neúčastní stimulace imunitní odpovědi na útočící autoantigen (například prostreón.Tctviiíl anergie, tolerance nebo apoptózyj , cí schoonost modifikovat profil sekrece lymfokinu v porovnání s vystavením přirozeně se vyskytujícímu autoantigenu, d) schopnost vyvolat indukci T supresorových buněk a e) je schopen vyvolat tlumení příznaků autoimunitní choroby jakýmkoli mechanismem nebo fl je odvozen od nezúčastněného antigenu a má schopnost zjistit supresorové T buňky v místě myelinového autoimunitního ataku, což pak vede k utlumení imunitních odpovědí v místě myelinového autoimunitního ataku.The term "peptide" according to the invention refers to an undefined sequence of amino acid residues that are less than the amino acid residues of native B1. 1 Planar antigen. Preferably, the length of the peptide of the invention is at least about seven, preferably at least about 12 to 40, and in particular at least 13 to 30 amino acid residues, wherein the peptide, when derived from a protein antigen, contains less amino acids than the whole protein antigen, preferably no more more than 75% of the celeno protein antigen amino acid residues. The peptides used according to the invention have T cell activity. A peptide having "T cell activity may have one or more of the following characteristics: a) ability to induce a T cell response, e.g., stimulation (ie, proliferation or secretion of lymphokine), b) ability to induce T cell non-reactivity or decreased reactivity of respective T cell subpopulations, these cells do not participate in stimulating an immune response to an attacking autoantigen (e.g., prostreon). An anergy, tolerance, or apoptosis that modifies the profile of lymphokine secretion as compared to exposure to naturally occurring autoantigen; d) the ability to induce T suppressor cells; autoimmune disease by any mechanism or fl is derived from a non-participating antigen and has the ability to detect suppressor T cells at the site of myelin autoimmune attack, which in turn leads to suppression of immune responses at the site of myelin autoimmune attack.

Peptidy zahrnující alespoň jeden epitop T buněk mají aktivitu T buněk a jsou schopny vyvolat odpověď T buněk, jako je stimulace T buněk (tj . prolíferace T buněk nebo sekrece lymfokinu! a/nebo jsou schopny tlumit autoantτgenově specifickou odpověď T buněk, což může vést k autoantigenově specifické nereaktivitě T buněk nebo ke snížené hladině autoantú.genově specifické reaktivity T buněk, dpi top T buněk je základní prvek nebo nejmenší jednotka rozpoznání receptorem T buněk, kde epitop zahrnuje aminokyseliny nezbytné k rozpoznání receptorů. Má se za to, že epitopy T buněk se účastní zahájení a trvání imunitní, odpovědi na antigen nebo autoantí.gen. Soudí se, že tyto epitopy T buněk spouštějí časné případy imunitní odpovědi na úrovni T pomocné buňky vazbou na příslušnou molekulu HLA na povrchu buňky vykazující antigen a stimulací relevantní subpopulace T buněk. Tyto případy vedou k proliferaci T buněk, sekreci lymfokinu, místním zánětlivým reakcím, příchodu dalších imunitních buněk na místo a aktivaci kaskády K buněk vedoucí k produkci protilátek. V případě autoimunitní choroby jsou produkovanými protilátkami protilátky proti autoantigenu, jako je MBP, což vede ke klinickými příznakům autoimunitní choroby.Peptides comprising at least one T cell epitope have T cell activity and are capable of eliciting a T cell response, such as T cell stimulation (ie T cell proliferation or lymphokine secretion!) And / or capable of attenuating an autoantigen specific T cell response, which may lead to autoantigen-specific T cell non-reactivity or reduced levels of autoantigen-specific T cell reactivity, dpi top T cells is an essential element or smallest unit of T cell receptor recognition, where the epitope includes amino acids necessary for receptor recognition. These T cell epitopes are believed to trigger early T-cell immune response cases by binding to the respective HLA molecule on the surface of the antigen-presenting cell and stimulating the relevant T cell subpopulation. These cases lead to T cell proliferation, p lymphokine secretion, local inflammatory reactions, the arrival of additional immune cells in place, and activation of the K cell cascade leading to antibody production. In the case of an autoimmune disease, the antibodies produced are anti-autoantigen antibodies, such as MBP, resulting in clinical signs of autoimmune disease.

Peptidy s definovaným složením aminokyselin, zahrnující cpitopy T buněk, mohou být identifikovány pro kterýkoli myelinový autoantigen včetně MBP, Jeden způsob zahrnuje rozdělení bílkovinného antigenu na nepřekrývající nebo překrývající se peptidy o požadované délce a syntézu, čištění a testování těchto peptidů za účelem zjištěni, zda zahrnují alespoň jeden epitop T buněk, různými testy (například testy proliferace T buněk, testy sekrece lymfokinu a studie nereaktivity T buněk). Při jiné metodě se pomocí algoritmu odhadují ty peptidy, které pravděpodobně zahrnují epi.topy T buněk, a pak se peptidy, odhadnuté pomocí algoritmu, syntetizují, čistí a testují v testech T buněk nebo ve studiích in v.ivo za účelem zjištění, zda tyto odhadnuté peptidy vyvolávají proliferaci T buněk nebo sekrecí lymfokinu nebo nereaktivitu T buněk, a budou tedy pravděpodobně obsahovat epitopy T buněk. Jak je diskutováno v mnoha výše citovaných dokumentech, může být aktivita lidských T buněk testována kultivací buněk, získaných od jedince, citlivého na autoantigen, jako je MBP, s peptidem odvozeným od tohoto antigenu a stanovením, zda jako reakce na peptid probíhá proliferace T buněk, měřená například příjmem tritiovaného thymidinu buňkami. Stimulační indexy pro odpověď T buněk na peptidy je možno vypočítat jako maximální počet za minutu (CPM) v reakci na peptid, dělený kontrolním CPM. Stimulační index (S.l.) T buněk rovný nebo větší než dvojnásobek, přednostně trojnásobek úrovně pozadí se považuje za „pozitivní”. Pozitivní výsledky jsou použity v analýze potenciální terapeutické účinnosti peptidů, diskutované dále a v příkladu 1 . Výhodné peptidy, používané podle vynálezu, zahrnují alespoň jedenPeptides with a defined amino acid composition, including T cell cpitopes, can be identified for any myelin autoantigen including MBP. One method involves splitting the protein antigen into non-overlapping or overlapping peptides of the desired length and synthesizing, purifying and testing these peptides to determine whether they include at least one T cell epitope, by various assays (e.g., T cell proliferation assays, lymphokine secretion assays, and T cell non-reactivity studies). In another method, the algorithm estimates those peptides that are likely to include epitopes of T cells, and then the algorithm-estimated peptides are synthesized, purified, and tested in T cell assays or in v.ivo studies to determine whether these the estimated peptides induce T cell proliferation or lymphokine secretion, or T cell unreactivity, and are therefore likely to contain T cell epitopes. As discussed in many of the documents cited above, human T cell activity can be assayed by culturing cells derived from an individual susceptible to an autoantigen such as MBP with a peptide derived from that antigen and determining whether T cell proliferation is responding to the peptide, measured, for example, by uptake of tritiated thymidine by cells. Stimulation indices for T cell response to peptides can be calculated as the maximum number per minute (CPM) in response to the peptide divided by the control CPM. The T cell stimulation index (S.I.) equal to or greater than twice, preferably three times the background level is considered to be "positive". Positive results are used in the analysis of the potential therapeutic efficacy of the peptides discussed below and in Example 1. Preferred peptides used in the invention include at least one

PC p J., L· PJ p buněk.PC p J., L · PJ p cells.

; ui ιλ j Λ L li PJ ci ..i Pd i i .4tT *“l 1— r—. T T -Ί 1—1 ·—. V“· 1 4- Γ-. VS 1 '1 T vi v cl iipjíju v i Pdp .i. i. u. x; ui ιλ j Λ L li PJ ci ..i Pd i i 4tT * “l 1— r—. T T -Ί 1—1 · -. V “· 1 4- Γ-. VS 1 '1 T vi in cliipujju v i Pdp .i. i. u. x

Jeden z algoritmů pro nacházení peptidů se stimulační aktivitou T buněk je popsán v Rothbard, lst Fórum in Viroloay,One of the algorithms for finding peptides with T cell stimulatory activity is described in Rothbard, l st Forum in Viroloay,

Annals of tne Pasteur Institute, str. 518-526 (prosinec 1986),Annals of the Pasteur Institute, pp. 518-526 (December 1986),

Rothbard a Taylor, bmbo, 7:93-100 (1988), a EP 0 304 279. Tyto dokumenty popisují definování obecného schématu (algoritmu) pro vazbu peptidů na MHC třídy II, její statistický význam a korelaci schématu se známými epitopy I buněk, stejně jako jeho úspěšné použití při nacházení dříve neidentifikovaných epitopu T buněk různých bílkovinných antigenů a autoantigenů. Zdá se, že obecné schéma pro peptid, o němž je známo, že se váže na MHC třídy II, jak je uvedeno ve výše zmíněných dokumentech, obsahuje lineární strukturu, tvořenou aminokyselinou s nábojem nebo glycinem, za nímž následují dva hydrofobní zbytky. Po určení, zda peptid odpovídá obecnému schématu, může být testován na reaktivitu T buněk. Mezi další algoritmy, ktere byly použity k nalézání epitopů T buněk v dříve nedefinovaných bílkovinách, patří algoritmus popsaný v Margalít a d., J.Rothbard and Taylor, bmbo, 7: 93-100 (1988), and EP 0 304 279. These documents describe the definition of a general scheme (algorithm) for binding peptides to MHC class II, its statistical significance and the correlation of the scheme with known epitopes of I cells, as well as its successful use in finding previously unidentified T cell epitopes of various protein antigens and autoantigens. The general scheme for a peptide known to bind to MHC class II, as set forth in the above-mentioned documents, appears to contain a linear structure consisting of a charged or glycine charged amino acid followed by two hydrophobic residues. After determining whether the peptide conforms to the general scheme, it can be tested for T cell reactivity. Other algorithms that have been used to find T cell epitopes in previously undefined proteins include the algorithm described in Margalit et al., J.

Immunol. 138:2213-2229 (1987), kter amfipatické spirály.Immunol. 138: 2213-2229 (1987), which amphipathic spirals.

je založen na modeluis based on the model

Dále mohou být stanoveny peptidy zahrnující „kryptické epitopy T buněk, které jsou rovněž použitelné ve způsobech a přípravcích podle vynálezu. Kryptické epitopy T buněk jsou ty determinanty v bílkovinném antigenu, které v důsledku zpracování a dodání nativního bílkovinného antigenu do příslušné molekuly MHC nejsou normálně odhaleny imunitním +· ι·ι τη <-i m D nrib η rl o? -p Vn v-t-. n η τ <' ί L· π im ! ί L-: r -r-, < ;Γ 1λπτ^'\ U Ί h ttc 5 1‘ y υ ι, , U p/ i„ _1_ <A ',1 i 1 1 x UA | J-. _> ,L. J _ J.. y l_ _l_ <.· J *. f '_· J>_' _i_ L. £- -i- ‘I i JJ '-A I schopen vyvolat nereakti vitu T buněk a je-li subjekt tímto peptidem primárně imunizován, T Punky získané ze subjektu proliferuií in vitro v reakci na peptid nebo bílkovinný antigen, od něhož je peptid odvozen. Peptidy, které zahrnují alespoň jeden kryptický epitop T buněk odvozený od bílkovinného antigenu, se zde označují jako „kryptické peptidy. K potvrzení přítomnosti kryptických epitopů T buněk musí být použit test proliferace T buněk, jak je v oboru znám, při němž se '1 buňky, sensibilícované antigenem, kultivují in vitro v přítomnosti každého· peptidů zvlášť pro identifikaci buněčných linií T buněk, reaktivní peptidem. Peptid se pokládá za obsahující alespoň jeden kryptický epitop T buněk, je-li možno s daným peptidem identifikovat buněčnou linii T buněk a T buňky jsou při expozici peptidu a bílkovinnému antigenu, od něhož je peptid odvozen, schopny proliferace.Furthermore, peptides comprising "cryptic T cell epitopes that are also useful in the methods and compositions of the invention can be determined. Cryptic T cell epitopes are those determinants in the protein antigen that, due to the processing and delivery of the native protein antigen to the relevant MHC molecule, are not normally detected by the immune + + ι · ι τη <-im D nrib η rl o? -p Vn vt-. n η τ <'ί L · π im! β L-: r -r-, ;; Γ 1λπτ ^ '\ U Ί h ttc 5 1' y υ ι,, U p / i „_1_ <A ', 1 i 1 1 x UA | J-. _>, L. J _ J .. y l_ _l_ <. · J *. It is able to induce T cell non-reactivity and, when the subject is primarily immunized with this peptide, T Punks obtained from the subject by in vitro proliferation in response to the peptide or protein antigen from which the peptide is derived. Peptides that comprise at least one cryptic epitope of T cells derived from a protein antigen are referred to herein as "cryptic peptides." To confirm the presence of cryptic T cell epitopes, a T cell proliferation assay, as known in the art, must be used in which antigen-sensitized cells are cultured in vitro in the presence of each peptide separately to identify T cell cell lines reactive with the peptide. A peptide is considered to contain at least one cryptic T cell epitope when the T cell cell line can be identified with the peptide and the T cells are capable of proliferation upon exposure to the peptide and protein antigen from which the peptide is derived.

Navíc není nutné, vynálezu, byl odvozen aby peptid, od sekvence používaný způsobem pod] e aminokyselin myelinovélio autoant i genu, jako je MBP. Způsobem podle vynálezu může být. použit kterýkoli peptid, obsahující definovanou sekvenci aminokyselinových zbytků, který je schopen tlumit, antigenově specifickou imunitní odpověď na myelinový autoanti gen. Například mohou byt syntetizovány peptidy, zahrnující definovanou sekvenci aminokyselin nezaloženou na sekvencí aminokyselin myelinového antigenu, které jsou přesto schopny tlumit antigenově specifickou imunitní odpověď, například peptid simuluje epitop T buněk myelinového autoantígenu a způsobuje tlumení imunitní odpovědi na myelinový autoantigen, nebo způsobuje tlumení imunitní odpovědi z jiných důvodů, například protože je odvozen od nezúčastněného antigenu. Bez vázání se na určitou teorii se má za to, že nezúčastněné anti geny, které jsou rovněž tkáňově spéci f.i.cké (ale nejsou cílem imunitního nebo autoimunitního ataku) mohou mít. schopnost iniciovat supresorové T buňky v místě imunitního ataku, což může vést ke tlumení imunitních odpovědí v místě imunitního ataku (například zasažené „vlastní” i.káně v případě autoimunitního onemocnění nebo nosní slizníce, kůže a plic v případě alergie). Nezúčastnění antigeny zahrnuji., aniž by se na ně omezovaly, části, antigenu nebo autoantígenu, které samy nemsou cílem imunitního ataku a které mají supresorovou aktivitu v místě imunitního ataku. Zde používaný výraz „myelinový antigen” nebo „myelinový autoantigen zahrnuje nezúčastněné antigeny, které mohou mít supresorovou aktivitu v místě myelinového autoimunitního ataku.In addition, it is not necessary that the peptide be derived from the sequence used by the method according to the amino acids of the myelin-autoantant gene, such as MBP. The method of the invention may be. any peptide comprising a defined sequence of amino acid residues that is capable of attenuating an antigen-specific immune response to the myelin autoantine gene is used. For example, peptides may be synthesized, including a defined amino acid sequence not based on the amino acid sequence of a myelin antigen that are nevertheless capable of attenuating an antigen-specific immune response, for example a peptide simulates a T cell epitope of myelin autoantigen and causes suppression of an immune response to myelin autoantigen for other reasons, for example because it is derived from a non-participating antigen. Without wishing to be bound by theory, it is believed that non-participating anti genes, which are also tissue-susceptible (but not a target of immune or autoimmune attack) may have. the ability to initiate suppressor T cells at the immune attack site, which may lead to the suppression of immune responses at the immune attack site (for example, the affected "own" i.can in the case of autoimmune disease or nasal mucosa, skin and lungs in case of allergy). Non-participating antigens include, but are not limited to, portions, antigen or autoantigen which do not themselves have an immune attack target and which have suppressor activity at the immune attack site. As used herein, the term "myelin antigen" or "myelin autoantigen" includes non-participating antigens that may have suppressor activity at the site of a myelin autoimmune attack.

Dále může být podle vynálezu použita kterákoli si oučeni na, která simuluje peptid schopný tlumit antigenově imunitní odpověď na myelinový autoantigen specifickou (napřiklad peptidické vazby (NH-U [-CO-NCH3-] Ct(1) peptidomimetikum). Takováto sloučenina nemusí být tvořena zcela podj ednotkam.i. spojenými peptidickými vazbami, ale může být spojena i jinými vazbami (například thioesterovými vazbami, redukovanými analogy vazeb, isosterasami amidických vazeb), pokud nepeptidická sloučenina simuluje peptid schopný tlumíi antigenově specifickou imunitní odpověď na příslušný antigen, jak ukazuje účinné terapeutickč/proíylaktické ošetření příznaků. Peptidomimetika mohou být založena na kterémkoli peptidu podle vynalezu, ale mohou zahrnovat například analouv (n a p ř í k 1 a d N - rr. e t h y 1 a ra i d i c k é v a z t y a redukované analogy vazby (NH-Ca2 [-CH.-NH-] C(-n) peptidických vazeb.Further according to the invention may be used either a compound act on that mimics a peptide capable of down regulating an antigen immune response to the myelin autoantigen specific (e.g., peptide bond (NH-u [-CO-NCH 3] c T (1) a peptidomimetic). Such compound is not may consist of other peptide bonds, but may be linked by other bonds (e.g., thioester bonds, reduced bond analogs, amide bond isosterases), provided that the non-peptide compound simulates a peptide capable of attenuating an antigen-specific immune response to the antigen in question Peptidomimetics may be based on any of the peptides of the invention, but may include, for example, an analgesic (e.g., 1 ad N -r, ethyl and radial ligaments and reduced bond analogs (NH-C a2 [- CH.-NH-] C ( -n) peptide bonds.

místo jedné nebo několika normálníchinstead of one or more normal ones

Jakmile byly identifikovány peptidy obsahující epilop T buněk, je rovněž možno modifikovat strukturu těchto peptidů pro použití podle vynálezu pro tlakové účely, jako je zvýšeni rozpustnosti (žádoucí zejména, má-lí být přípravek aplikován injekčně), zvýšení terapeutické nebo preventivní účinnosti (viz dále diskusi peptidovýeh analogů se zvýšenou vazbou MHC) nebo stability (například životnost ex vivo a odolnost vůči proteolytické degradaci in vivo] nebo pro usnadnění syntézy peptidů. Může být získán modifikovaný peptid nebo peptidový analog, v němž byla sekvence aminokyselin změněna v porovnání se sekvenci nativní bílkoviny, od niž je odvozen, nebo ve srovnání s nemodifikovaným peptidem, od něhož se odvozuje modifikovaný peptid, například substituci, delecí nebo adicí aminokyselin, za účelem modifikace imunogcnicity, zlepšení rozpustnosti peptidu nebo zvýšení snadnosti syntézy peptidu (například automatizovaná syntéza peptidů).Once peptides containing a T cell epilope have been identified, it is also possible to modify the structure of these peptides for use in the invention for pressure purposes such as increasing solubility (particularly desirable if the composition is to be injected), increasing therapeutic or preventive efficacy (see further discussion) peptide analogs with increased MHC binding) or stability (e.g., ex vivo durability and resistance to proteolytic degradation in vivo) or to facilitate peptide synthesis. A modified peptide or peptide analog in which the amino acid sequence has been altered compared to the native protein sequence can be obtained, from which it is derived or compared to the unmodified peptide from which the modified peptide is derived, for example, by substitution, deletion or addition of amino acids, to modify immunogenicity, improve the solubility of the peptide, or increase the ease of peptide synthesis (e.g. matte peptide synthesis).

Peptid může být například modifikován tak, že alespoň zachovává, pokud nezlepšuje, schopnost tlumil autoimunitní odpověď při MS (například vyvoláním nereaktivity T buněk nebo snížením reaktivity 1 buněk) a současně si uchovává schopnost vázat. MIIC proteiny. V tomto případě je možno známými metodami stanovit kritické vazebné zbytky pro receptor T buněk (například substitucí každého zbytku a stanovením přítomnosti nebe absence reaktivity T buněk). Zbytky, které se ukázaly jako nezbytné pro .interakci s receptorem T buněk, mohou být modifikovány náhradou nezbytné aminokyseliny jiným, přednostně podobným zbytkem aminokyseliny (konzervativní substituce), jehož přítomnost se projevila jako zvyšující, snižující, avšak neeliminující, nebo neovlivňující aktivitu T buněk. Dá] e mohou být ty zbytky aminokyselin, které nejsou nezbytné pro interakcí s receptory T buněk, modifikovány náhradou jinou aminokyselinou, její?, zabudování může zvýšin, snížit, avša): neeliminovat, nebo neovlivňovat aktivitu T buněk, avšak neeliminuje vazbu na relevantní MHC. Dále mohou být peptidy podle vynálezu modifikovány náhradou aminokyseliny, která se ukázala jako nezbytná pro interakci s MHC proteinovým komplexem, jiným, přednostně podobným zbytkem aminokyseliny (konzervativní substituce), jehož přítomnost se ukázala jako zvyšující, snižující, avšak neeliminující, nebo neovlivňující aktivitu T buněk. Dále mohou být zbytky aminokyselin, které nejsou nezbytné pro interakci s MHC proteinovým komplexem, modifikovány náhradou jinou aminokyselinou, její?, zabudování může zvýšit, neovlivnit nebo snížit, avšak neeliminovat reaktivitu T buněk. Jako neomezující příklady výhodných substituci aminokyselin za nikoli nezbytné aminokyseliny jo možno uvést náhrady alaninem, kyselinou yiut.amovou nebo metůiyiamínokvsel i.nou. Například spis WO 94/06628 popisuje substituované peptidy, v nichž může být v podstatě každý zbytek ji i u o k vs o lim/ substi1 nov a n kon z e r v a 11 v n i am i. ne? ky s e í i nu u, ammokyse 1 i nou nenacházející se v přírodě nebo alaninem, a substituovaný peptid je přesto schopen tlumit antigenověFor example, the peptide may be modified to at least retain, if not improve, the ability to attenuate the autoimmune response in MS (e.g., by inducing T cell non-reactivity or reducing 1 cell reactivity) while retaining the ability to bind. MIIC proteins. In this case, critical binding residues for the T cell receptor can be determined by known methods (for example, by substituting each residue and determining the presence or absence of T cell reactivity). Residues that have been shown to be necessary for T cell receptor interaction may be modified by replacing the necessary amino acid with another, preferably similar, amino acid residue (conservative substitution) whose presence has been shown to increase, decrease, but not eliminate or affect T cell activity. Alternatively, those amino acid residues that are not necessary for interaction with T cell receptors may be modified by replacement with another amino acid, its incorporation may increase, decrease, but do not eliminate or affect T cell activity but do not eliminate binding to relevant MHC . Furthermore, the peptides of the invention may be modified by replacing the amino acid that has been shown to be necessary for interaction with the MHC protein complex by another, preferably similar, amino acid residue (conservative substitution) whose presence has been shown to increase, decrease, but not eliminate or affect T cell activity . Furthermore, amino acid residues that are not necessary for interaction with the MHC protein complex may be modified by replacement with another amino acid, its incorporation may increase, affect or decrease but not eliminate T cell reactivity. Non-limiting examples of preferred amino acid substitutions for non-essential amino acids include alanine, yamic acid or methyl amino acid substitutions. For example, WO 94/06628 discloses substituted peptides in which virtually any residue may be different from the substrate / substrate and the conjugates are in the amine. amino acids, ammo acids not found in nature or alanine, and yet the substituted peptide is capable of attenuating antigen

specifickou imunitní odpověď. Jiným příkladem je práce Karin a specific immune response. Another example is the work of Karin a d., J. Exp. d., J. Exp. Afed. 18C Afed. 18C ):2227-2237 (1 994), která popisuje ): 2227-2237 (1,994), which discloses s t.udí e s t.udí e s použitím / using / nnunodominantního krysího epitopu MBP sc £ nnunodominant rat epitope MBP sc ickvenci ickvenci aminokyselin amino acids 87-99, 87-99, uvedenou na obr. 14. Tyto shown in FIG. 14. These 3 Π 3 1 0 Q 7 3 Π 3 1 0 Q 7 představuj i predstavuj i řadu 12 series 12 substituovaných peptidů na bázi s substituted s : Θ K V Γ i C Θ : Θ K V Γ i C Θ 8 7 - 9 9, k t e i 8 7 - 9 9 e se cd e with cd původního peptidů 67-99 liší The original peptides 67-99 differ j edinou j edinou substitucí / substitution / daninem \ daninem \ ’ každé poloze peotidu 87-99. Tvto ’To each peotide position 87-99. Tvto studíc'studí c '

byly prováděny za účelem zjištění předpokládaných míst interakce imunodominantního peptidu s MHC a TCR u Lewisovy krysy, stejně jako pro nalezení modifikovaných peptidů se zlepšenými požadovanými charakteristikami pro potenciální terapeutické použití. Tyto studie ukázaly, že náhradou lysinu (K) v poloze 91 peptidu 87-99 alaninem (A) (viz 87-99[K>A1 na obr. 14) došlo k zamezeni a zvratu ΕΆΕ u Lewisových krys. Na základě této informace by bylo možno očekávat, že záměnou lysinu (K) za aianin (At v místě jediného lysinu (K) přítomného v peptidech, které ve své sekvenci. aminokyselin obsahují sekvenci 87-99, tj . MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 a MBP-2.6, všech znázorněných na obr. 2, by došlo rovněž ke zvýšení aktivity T buněk substituovaných peptidů. Například MBP-2.1, substituovaný alaninem (A) za lysin (Ki v poloze 10 peptidu MBP-2.1 (tj . IÍENPVVHEFANIVTPRTPPPSQGKi , může mít zvýšenou aktivitu T buněk, vedoucí ke zlepšeným terapeutickým vlastnostem oproti „rodičovskému peptidu MBP2.1.were performed to determine the predicted sites of interaction of the immunodominant peptide with MHC and TCR in a Lewis rat, as well as to find modified peptides with improved desirable characteristics for potential therapeutic use. These studies showed that replacement of lysine (K) at position 91 of peptide 87-99 with alanine (A) (see 87-99 [K> A1 in Figure 14) prevented and reversed ΕΆΕ in Lewis rats. Based on this information, one would expect that lysine (K) was replaced by aianine (At at the site of a single lysine (K) present in peptides that contain in their amino acid sequence 87-99, i.e. MBP-2, MBP- 2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 and MBP-2.6, all shown in Figure 2, would also increase the T cell activity of the substituted peptides, for example, alanine (A) substituted MBP-2.1. for lysine (Ki at position 10 of the MBP-2.1 peptide (i.e., IENPVVHEFANIVTPRTPPPSQGKi) may have increased T cell activity resulting in improved therapeutic properties over the "parent MBP2.1 peptide".

Za účelem zvýšení stability a/nebo reaktivity mohou být peptidy rovněž modifikovány tak, aby obsahovaly v sekvenci antigenu jeden ne.bo více : přirozených aleJických obměn.In order to increase stability and / or reactivity, the peptides may also be modified to contain one or more of the natural butler variations in the antigen sequence.

aminokyselin bílkovinného ped ymorf ismů, vyplývá j i cí chamino acids of the protein before ymorf isms, resulting

K získání modifikované bílkoviny nebo peptidu v rozsahu muže oyz aminokyselinou,To obtain a modified protein or peptide in the range, an oyz can be an amino acid,

NJ rovněž provedena záměna nebo ddi.ee Dnepřrrozenou aminokyselinou nebo nearoinokyselinovými analogy. Peptidy podle vynál.ezu mohou být dále modifikovány s použitím polyethylenglykolové (PEG) metody podle A. Sehona a spolupracovníků (Wic a d., viz výše) za vzniku proteinu nebo peptidu, konjugovaného s PEG. PEG může být dále přidáván během chemické syntézy proteinu nebo peptidu podle vynálezu. Modifikace peptidů nebo jejich částí mohou zahrnovat také redukci/aikyláci (Tarr v Methods of Protein í.ion, J.E. Sil ve r ed., Humana Press, Clifton, 194 (1986), acylaci (Tarr, viz výše), chemickou rcr notár st r .NJ is also performed by substitution or ddi.ee with a non-natural amino acid or non-amino acid analogue. The peptides of the invention can be further modified using the polyethylene glycol (PEG) method of A. Sehon and co-workers (Wic et al., Supra) to produce a PEG-conjugated protein or peptide. PEG may be further added during chemical synthesis of a protein or peptide of the invention. Modifications of peptides or portions thereof may also include reduction / alkylation (Tarr in Methods of Proteinion, JE Sil et al., Humana Press, Clifton, 194 (1986), acylation (Tarr, supra), chemical notar r.

kondenzaci s vhodným nosičem (Mishell a Shiigi, ed., Sclect.condensation with a suitable carrier (Mishell and Shiigi, ed., Sclect.

MeLhodn in Cellular Immunology, WH rreeman, San Francisco, CA (1980), patent US 4,939.239, nebo mírné působení formalinem (Marsh, International Archives of Allergy and Applied Immunology, 41:199-215 (1971)).Mehod in Cellular Immunology, WHreeman, San Francisco, CA (1980), US Patent 4,939,239, or mild formalin treatment (Marsh, International Archives of Allergy and Applied Immunology, 41: 199-215 (1971)).

K usnadnění čištění a potenciálnímu zvýšení rozpustnosti proteinů nebo peptidů podle vynálezu je možné k řetězci peptidu přidat reportérové skupiny. Například může být k peptidu přidán polyhistidin pro čištění peptidu afinitní chromatografií na i nobi.l i zovaném kovovém lontu (Hochul.i, E. a d., Bi o/Technol oqy, 6:1321 -1325 (1988:). Kromě toho mohou být, je-li to žádoucí, mezi reportérovou skupinu a aminokyselinové sekvence peptidu zavedena specifická místa štěpení endoproteasami k usnadnění izolace peptidů prostých irelevantních sekvencí. Za účelem potenciálně napomoci, správnému antigenovému zpracování epitopů T buněk v peptidu mohou být mezi oblasti rekombi.načne nebo synteticky vložena kanonická místa citlivá k proteasám, obsahující vždy alespoň jeden epitop T buněk. Během rekombinační konstrukce peptidu mohou být například mezi oblasti v peptidu vloženy dvojice nabitých aminokyselin, jako je KK nebo RR. Vzniklý peptid pak může být citlivý vůči štěpeni kathepsinem a/nebo jinými enzymy typu trypsinu za vzniku částí peptidu obsahujících jeden nebo více epitopů T buněk.To facilitate purification and potentially increase the solubility of the proteins or peptides of the invention, reporter groups may be added to the peptide chain. For example, polyhistidine can be added to the peptide to purify the peptide by affinity chromatography on an ionized metal ion (Hochul, E. et al., Bi / Technol., 6: 1321-1325 (1988). If desired, specific endoprotease cleavage sites may be introduced between the reporter group and the amino acid sequence of the peptide to facilitate the isolation of peptides free of irrelevant sequences.To potentially assist, correct antigen processing of T cell epitopes in the peptide may be markedly or synthetically between regions. protease-sensitive canonical sites, containing at least one T cell epitope, can be inserted, for example, during recombinant construction of the peptide, pairs of charged amino acids, such as KK or RR, may be inserted between regions within the peptide. trypsin-type enzymes to form peptide portions containing one or more several T cell epitopes.

Dalším příkladem modifikace peptidů je substituce cysteinových zbytků přednostně serinem, threoninem, lcucinem nebo kyselinou glutamovou za účelem minimalizace dimerizace přes disulfidic.ké vazby. Déle mohou být peptidy modifikovány za účelem zvýšení rozpustnosti peptidu pro použití v pufrovaných vodných roztocích, jako jsou farmaceuticky přijatelné nosiče nebo ředidla, přidáním funkčních skupin k peptidu, termi.nální ch částí peptidu nebo nezahrnutím hydrofobních oblastí do peptidu. Například pro zvýšení. rozpustnosti mohou být ke karboxyt ernri nálnímu nebo ami notermi náiní mu konci nebo k oběma přidány nabité aminokyseliny nebo dvojice nebo triplety nabitých aminokyselin. Jako příklady nabitých aminokyselin je možno uvést argi nin (R) , lysin (K) , histidin (Η) , kyselina glutamovou (E) a kyselinu asparagovou (D) . Pro snadnost peptidové syntézy, například pro automatizovanou syntézu peptidů, může být žádoucí vypustit nebo nahradit aminokyseliny, které činí syntézu peptidů obtížnější nebo nákladnější. Například je-li N-terminální nebo C-terminální aminokyselina peptidů schopna cyklizace nebo může podléhat degradaci buď během syntézy peptidů nebo po ní, je možno takovou aminokyselinu vypustit nebo nahradit, nebo alternativně lze přidat jednu nebo více dalších aminokyselin pro „blokování méně žádoucí amino- nebo karboxyterminální aminokyseliny. Tyto přidávané aminokyseliny mohou být odvozeny od nativní proteinové sekvence nebo se může jednat o nenativní aminokyselinové zbytky. Pro zvýšení výše definované aktivity T buněk peptidů mohou být přidávány buď na aminoterminální nebo· na karboxyterminální konec peptidů nebo na oba další aminokyseliny. Tyto další aminokyseliny mohou být odvozeny od nativní proteinové sekvence nebo se může jednat o nenativní aminokyselinové zbytky.Another example of peptide modification is the substitution of cysteine residues preferably by serine, threonine, lucucine or glutamic acid to minimize dimerization through disulfide bonds. Further, the peptides may be modified to increase the solubility of the peptide for use in buffered aqueous solutions, such as pharmaceutically acceptable carriers or diluents, by adding functional groups to the peptide, the terminal portions of the peptide, or by not including hydrophobic regions in the peptide. For example, to increase. For example, charged amino acids or charged amino acid pairs or triplets may be added to the carboxyytic or amino acids at the end or both. Examples of charged amino acids include arginine (R), lysine (K), histidine (Η), glutamic acid (E) and aspartic acid (D). For ease of peptide synthesis, for example, for automated peptide synthesis, it may be desirable to delete or replace amino acids that make peptide synthesis more difficult or expensive. For example, if the N-terminal or C-terminal amino acid of the peptides is capable of cyclization or may be subject to degradation either during or after peptide synthesis, the amino acid may be deleted or replaced, or alternatively one or more additional amino acids may be added to block the less desirable amino acid. or carboxyterminal amino acids. The added amino acids may be derived from a native protein sequence or may be non-native amino acid residues. To enhance the above T cell activity, the peptides may be added to either the amino-terminal or carboxy-terminal end of the peptides, or both. These additional amino acids may be derived from the native protein sequence or may be non-native amino acid residues.

Peptidové přípravky, podávané podle vynálezu, přednostně zahrnují. dostatečný procentický podíl. epitopú T buněk myelinového autoantígenu (tj. alespoň asi 20, výhodně asi 30, přednostně asi 40 a zejména asi 60 % nebo více) z celkové reaktivity T buněk vůči myelínovému aut.oantigenu v populaci jedinců, kteří reagují na autoantigen a kteří mají skl«ró;'.u multiplex (například alespoň 10, výhodně alespoň 20 jedinců) a jsou v přípravku obsaženy tak, že terapeutický režim podávání přípravku jedinci s MS podle vynálezu vede k tlumení autoimunitní odpovědí MS. Pro určení, zda peptid (v úvahu připadající výhodný terapeutický peptid) nebo kombinace v úvahu připadajících peptidů bude obsahovat dostatečné procento celkové reaktivity T buněk myelinového autoantígenu ke tlumení autoimunitní odpovědi MS v podstatném procentu populace jedinců s MS, je možno použít několika analytických schémat.Preferably, the peptide formulations administered according to the invention include. a sufficient percentage. myelin autoantigen T cell epitopes (ie, at least about 20, preferably about 30, preferably about 40, and especially about 60% or more) of the total T cell reactivity to myelin autoantigen in a population of individuals who respond to an autoantigen and who have a They are included in the formulation such that the therapeutic regimen of administering the formulation to an individual with an MS of the invention results in a dampening of the autoimmune response of the MS. Several analytical schemes may be used to determine whether a peptide (a candidate therapeutic peptide of choice) or a combination of candidate peptides will contain a sufficient percentage of the total T cell reactivity of myelin autoantigen to attenuate the autoimmune response of MS in a substantial percentage of the MS population.

Podle jednoho analytického schématu (s použitím MBP jako příkladu) se peptidy obsahující epitopy T buněk roztřídí poule?According to one analytical scheme (using MBP as an example), peptides containing T cell epitopes are sorted only.

počtu linií mikrotitrové kultury MBP reagujících na peptidy obsahující epitop a podle počtu pacientů reagujících na ně. Protože frekvence MBP-specifických T buněk v PBL pacientů s MS může být velmi nízká, není často možné testovat všechny MBP peptidy na každém pacientovi s MS. Proto je vhodný následující postup pro stanovení nej vhodnějších terapeutických peptidů, který je dále popsán v příkladu 1, PBL se izoluji z krve a kultury jsou iniciovány v 96 jamkových mi.krot it rových plotnách. PBL se čistí ze vzorků čerstvé periferní krve (přibližně 7b ml) od pacientů s jednoznačnou MS pomocí Pí.cellová gradientu hustoty. Mikrotitrové kultury se iniciují 2xl05 PBL na jamku a 10 pg/ml čištěného lidského míšního MBP v kultivačním médiu RPMI 1640, doplněném 5 % lidského séra AB, penicilinem streptomycinem a L-glut.aminem. Počínaje dnem 6 až 7 se kultury doplní IL?. (20 jedn./ml) a IL4 (5 jedn./ml). Po 11 až 13 dnech se mikrotitrové kultury promyjí, resuspendují v čerstvém médii u a rozdělí do 12 čerstvých mikrotitrových jamek. Jako buráky obsahující antigen se přidají autologní zmrazené PBT, v množství 5.104 PBL na jamku. Screeningové antigeny se přidají dvojmo ke 12 opakovaným jamkám z každé mikrotitrové kultury. Jako negativní kontrola je vždy použito médium a jako pozitivní kontrola čištěný lidský rekombinační MBP v množství 10 pg/ml. Každý pacient je rovněž testován na reaktivitu s maximálně 4 MBP peptidy, každým v koncentraci l υ μΜ. Po 48 h se provádí pulsacc 0,75 gCi 3H-thym±dinu a po 6 až 16 h pulsace se provede odběr. Kultury se označí jako pozitivní pro každý peptid podle těchto kriterií: stimulační index větší než 3,0, změna CI’M větší nebo rovná 500 a standardní odchylka od průměru menší než změna CPM. Pro účely analýzy se dále kultury označí jako „peptid-pozitivní pouze tehdy, reagovaly-li současně na MBP a na peptid, a jestliže nereagovaly na více než jeden nepřekrývající se peptid. S každým MBP peptidem se přednostně testují skupiny asi '10' až 50 pacientů a každá skupina pacientů se testuje s maximálně čtyřmi peptidy. Peptidy se pak roztřídí podle těchto kriterií: 11 procento MBP pozitivních míkrotítrových kultur v každé skupině pacientů (celková reaktivita MBP), které byly rovněž pozitivní na jeden z MBP peptidů, 2) procento jedinců reagujících na MBP v každé skupině s alespoň jednou mikrotitrovou kulturou, která byla pozitivní na jeden z MBP peptidů, kde jedinec reagující na MBP je definován jako pacient s alespoň jednou mikrotitrovou kulturou, která byla pozitivní na MBP. Jednotlivé v úvahu připadající peptidy se pak vyberou, pokud 1) obsahují alespoň 5, přednostně alespoň 10 a zejména alespoň 20 % celkové reaktivity MBP a 2} reaktivita na ně se nachází u alespoň 20, přednostně alespoň 30, výhodně alespoň 40, zvláště alespoň 50 a zejména alespoň 60 % jedinců reagujících na MBP. Popřípadě je možno uvažovat další kriteria pro hodnocení peptidů, jako je index pozitivity pro daný peptid. Index pozitivity reprezentuje jak intenzitu odpovědí T buněk na peptid (S.I.í, tak frekvenci odpovědi 1' buněk na peptid v populaci jedinců, kteří reagují, na myelinový autoant.i gen. Například jak je znázorněno na obr. 15, index pozitivity 141-165 (MBP-4) je přibližně 2500, vypočteno na základě dat uvedených v přikladu 1. Střední hodnota 2.1. peptidu MBP-4 na pacienta reagujícího na MBP byla násobena procentem jedinců reagujících na MBP-4 v populaci pacientů reagujících na MBP.the number of MBP microtiter culture lines responsive to epitope-containing peptides and the number of patients responsive thereto. Since the frequency of MBP-specific T cells in PBL of MS patients may be very low, it is often not possible to test all MBP peptides in each MS patient. Therefore, the following procedure is appropriate to determine the most appropriate therapeutic peptides as described in Example 1 below, PBLs are isolated from blood and cultures are initiated in 96 well microtiter plates. PBL is purified from fresh peripheral blood samples (approximately 7b mL) from patients with unambiguous MS using a PI cell density gradient. Microtiter cultures are initiated 2x10 5 PBL per well and 10 µg / ml purified human spinal MBP in RPMI 1640 culture medium supplemented with 5% human serum AB, penicillin streptomycin and L-glutamine. From day 6-7, the cultures are supplemented with IL2. (20 U / ml) and IL4 (5 U / ml). After 11 to 13 days, the microtiter cultures are washed, resuspended in fresh medium and distributed into 12 fresh microtiter wells. Autologous frozen PBT is added as antigen-containing peanuts at 5 x 10 4 PBL per well. Screening antigens are added in duplicate to 12 replicate wells from each microtiter culture. Medium is used as a negative control and purified human recombinant MBP at 10 pg / ml as a positive control. Each patient is also tested for reactivity with a maximum of 4 MBP peptides, each at a concentration of 1 υ μΜ. After 48 h, pulsations of 0.75 gCi of 3 H-thymine are performed and after 6 to 16 h pulsation is performed. Cultures were marked as positive for each peptide according to the following criteria: stimulation index greater than 3.0, CI'M change greater than or equal to 500, and standard deviation from mean less than CPM change. For analysis purposes, cultures are further termed &quot; peptide-positive &quot; only if they responded simultaneously to MBP and the peptide, and if they did not respond to more than one non-overlapping peptide. Groups of about 10 to 50 patients are preferably tested with each MBP peptide and each group of patients is tested with a maximum of four peptides. The peptides are then categorized according to the following criteria: 11 percent of MBP positive microtiter cultures in each patient group (total MBP reactivity) that were also positive for one of the MBP peptides, 2) percent of individuals responding to MBP in each group with at least one microtiter culture which was positive for one of the MBP peptides, wherein the individual responding to MBP is defined as a patient with at least one MBP positive microtiter culture. Individual peptides of interest are then selected if 1) they contain at least 5, preferably at least 10, and in particular at least 20% of the total MBP reactivity, and 2) the reactivity thereto is at least 20, preferably at least 30, preferably at least 40, especially at least 50 and in particular at least 60% of individuals responding to MBP. Optionally, other criteria for evaluating peptides, such as a positive index for a given peptide, may be considered. The positivity index represents both the intensity of the T cell responses to the peptide (SI1) and the frequency of the 1 'cell response to the peptide in the population of individuals responding to the myelin autoanth gene. For example, as shown in Figure 15, the positivity index 141-165 ( MBP-4) is approximately 2500, calculated based on the data presented in Example 1. The mean value of MBP-4 peptide 2.1 per MBP responder was multiplied by the percentage of MBP-4 responders in the MBP responder population.

Vysoce čištěné peptidy, v podstatě prosté všech jiných poiypeptidů a nečistot, s definovanou sekvencí, aminokyselinových zbytků, zahrnu j ící cli alespoň jeden epitop T buněk, používané v terapeutických přípravcích podle vynálezu, mohou být získány synteticky chemickou syntézou s použitími standardních metod. V oboru jsou známy různé metody chemické syntézy peptidů, jako je syntéza v pevné fázi, kt.erá je plně nebo poloautomatizována v různých komerčně dostupných syntetízátorech peptidů. Synteticky vyrobené peptidy je pak možno čistit, přednostně do homogenity, zejména do alespoň 90, výhodně alespoň 95 a zvláště alespoň 97 % čistoty v podstatě bez veškerých jiných poiypeptidů a nečistot, kteroukoli z mnoha met.od, známých ?. literatury pro čištění bílkovin.Highly purified peptides substantially free of all other polypeptides and impurities, with defined sequence, amino acid residues comprising at least one T cell epitope used in the therapeutic compositions of the invention can be obtained synthetically by chemical synthesis using standard methods. Various methods of chemical peptide synthesis are known in the art, such as solid phase synthesis, which is fully or semi-automated in various commercially available peptide synthesizers. The synthetically produced peptides can then be purified, preferably to homogeneity, in particular to at least 90, preferably at least 95, and in particular at least 97% purity, substantially free of all other polypeptides and impurities by any of the many methods known in the art. literature for protein purification.

Zvláště žádoucí jsou synteticky získané peptidy podle vynálezu o délce až přibližně 45 a přednostně až přibližně 30 aminokyselinových zbytků, protože zvětšení délky může vést k obtížím při syntéze peptidu. Peptidy větších délek mohou být získávány dále diskutovanými metodami rekombinace DNA,Especially desirable are the synthetically obtained peptides of the invention up to about 45 and preferably up to about 30 amino acid residues in length, as increasing the length may lead to difficulties in peptide synthesis. Peptides of greater length can be obtained by the recombinant DNA methods discussed below,

Peptidy, použitelné pro způsob podle vynálezu, mohou být získávány rovněž metodami rekombinace DNA v hostitelské buňce, transformované sekvencí nukleové kyseliny kódující příslušný peptid. Jsou-ii získány rekorabinačními metodami, kultivují se hostitelské buňky, transformované nuklcovou kyselinu kódující požadovaný peptid, v médiu vhodném pro buňky a izolované peptidy mohou být od kultivačního média nebo hostitelských buněk nebo obojího čištěny metodami, známými v oboru pro čištění peptidů a bílkovin, zahrnujícími iontovýměnnou chromatografii, ultrafiltrací, elektroforézu nebo imunopurifikaci s protilátkami specifickými pro požadovaný peptid. Peptidy získané rekombinačně mohou být izolovány a čištěny, přednostně do homogenity v podstatě bez buněčného materiálu, jiných polypeptidů nebo kultivačního média, pro použití způsoby výše popsanými pro synteticky získané peptidy.Peptides useful in the method of the invention may also be obtained by recombinant DNA methods in a host cell transformed with a nucleic acid sequence encoding a particular peptide. When obtained by recorabination methods, the host cells transformed with the nucleate acid encoding the desired peptide are cultured in a cell-friendly medium, and the isolated peptides may be purified from the culture medium or host cells or both by methods known in the art for peptide and protein purification, including ion exchange chromatography, ultrafiltration, electrophoresis, or immunopurification with antibodies specific for the desired peptide. Peptides obtained recombinantly may be isolated and purified, preferably to homogeneity substantially free of cellular material, other polypeptides, or culture medium, for use by the methods described above for synthetically obtained peptides.

Sa určitých omezených podmínek mohou být peptidy získávány rovněž chemickým nebo enzymatickým štěpením vysoce čištěného úplného nebo nativního proteinu, v němž byla předem stanovena místa chemického nebo enzymatického štěpení a vzniklý štěpný produkt je reprodukovatelný. Peptidy s definovanými sekvencemi aminokyselin mohou být vysoce čištěny a izolovány do čistoty v podstat.ě bez jiných polypeptidů nebo nečistot, přítomných v produktu enzymatického nebo chemického štěpení, kterýmkoli z postupů, výše popsaných pro vysoce Čištěné a Izolované synteticky nebo rekombinačně získané peptidy.Under certain limited conditions, the peptides may also be obtained by chemical or enzymatic cleavage of a highly purified full-length or native protein in which the chemical or enzymatic cleavage sites have been predetermined and the resulting cleavage product is reproducible. Peptides with defined amino acid sequences can be highly purified and isolated to purity substantially free of other polypeptides or impurities present in the enzymatic or chemical cleavage product by any of the procedures described above for the highly purified and isolated synthetically or recombinantly obtained peptides.

Dále mohou být peptidy podle vynálezu používány v konjugátech, jaké jsou popsány například v patentu JS í,130.297 ( prostředky s kde X předst harmn a d. ) , kde se připravují terapeuticko použit.ím vzorce X-MHC-peptid nebo MHC-pepl.id-X, vuje funkční skupinu vybranou z toxinů a značících skupin, MHC je účinná část MHC glykoproteinu, který je disociován z buněčného povrchu, na němž normálně spočívá, a „peptid představuje kterýkoli ze zde uvedených peptidů, zejména MBP nebo MOG a zvláště peptidy uvedené na obr. 2 a 14,In addition, the peptides of the invention may be used in conjugates such as described in, for example, US Patent No. 130,297 (compositions with X being predetermined and d.), Wherein they are prepared therapeutically using the formula X-MHC-peptide or MHC-peptide. id-X, a functional group selected from toxins and labeling moieties, MHC is an effective portion of the MHC glycoprotein that is dissociated from the cell surface on which it normally rests, and "the peptide represents any of the peptides disclosed herein, particularly MBP or MOG, and particularly peptides 2 and 14,

Dále zahrnují výhodné peptidy podle vynálezu alespoň jeden epitop T buněk úplného proteinu, zejména MBP nebo MOG. Peptidy mohou obsahovat tandemové repetice jednoho epitopu a/nebo více než jednoho epitopu.Further preferred peptides of the invention comprise at least one T cell epitope of the complete protein, especially MBP or MOG. The peptides may contain tandem repeats of one epitope and / or more than one epitope.

V souladu se zde popsanými postupy pro identifikaci peptidů obsahujících aktivitu T buněk MBP (viz diskusi výše a dále v příkladu 1) jsou výhodnými peptidy peptidy odvozené od MBP, připadající v úvahu pro terapeutické použití, například peptidy MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2, nebo kterákoli jejich část nebo modifikace. Tyto peptidy byly testovány na aktivitu T buněk způsobem popsaným v příkladu 1 a ukázalo se, že obsahují alespoň jeden epitop T buněk, jak ukazuje poměr MBP pozitivních mikrotítrových kultur, které byly rovněž pozitivní na jeden z MBP peptidů (obr. 4a), a dctekovatelná odpověď na každý z výhodných peptidů ve významném procentu testovaných MBP pacientů (obr. 4b). Nejreaktivnější z těchto čtyř peptidů je MBP-4 (1.41-165), na nějž připadá 21 % celkové odpovědi MBP a je detekovatelný v 64 % testovaných pacientů, reagujících na MBP. MBP-4 překvapivě vykazoval dramaticky větší reaktivitu než jsou spojené reaktivity MBP 141-160 a MBP 151-170, jak je znázorněno na obr. 3. Původci tohoto vynálezu jako první identifikovali tento imunodominantní peptid, který, jak se zdá, obsahuje vícenásobné epitopy T buněk. Tento nový peptid je zvlášť vhodný pro terapeutické použití.In accordance with the methods described herein for identifying peptides containing MBP T cell activity (see discussion above and in Example 1 below), preferred peptides are MBP-derived peptides that are contemplated for therapeutic use, such as MBP-1, MBP-2, MBP -3, MBP-4 and MBP-5 shown in Fig. 2, or any portion or modification thereof. These peptides were tested for T cell activity as described in Example 1 and were shown to contain at least one epitope of T cells, as shown by the ratio of MBP positive microtiter cultures that were also positive for one of the MBP peptides (Figure 4a) and detectable. response to each of the preferred peptides in a significant percentage of MBP patients tested (Fig. 4b). The most reactive of these four peptides is MBP-4 (1.41-165), which accounts for 21% of the total MBP response and is detectable in 64% of tested MBP responders. Surprisingly, MBP-4 showed dramatically greater reactivity than the combined reactivities of MBP 141-160 and MBP 151-170, as shown in Fig. 3. The inventors of the present invention first identified this immunodominant peptide that appeared to contain multiple T epitopes cells. This novel peptide is particularly suitable for therapeutic use.

Jako vhodné peptidy, připadající v úvahu pro terapeutické použití, se dále jeví MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6 a MBP-3.1, znázorněné na obr. 2. Tyto peptidy jsou modifikovanými verzemi MBP-1, MBP-2, resp. MBP-3, a očekává se, že budou mít podobnou aktivitu T buněk jako jejich příslušné „rodičovské peptidy. Tyto peptidy bylyMBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, and MBP-3.1 also appear to be suitable peptides for therapeutic use. These peptides are modified versions of MBP-1, MBP-2, and MBP-2, respectively. MBP-3, and are expected to have similar T cell activity to their respective "parent peptides." These peptides were

2!2!

modifikovány vypuštěním a/nebo přidáním aminokyselin v souladu s výše popsanými metodami modifikace peptidů, zejména za účelem snadnosti syntézy.modified by deletion and / or addition of amino acids in accordance with the methods of peptide modification described above, in particular for ease of synthesis.

Jiné peptidy, které se ukázaly jako imunodominantnl (tj. mají aktivitu T buněk MBP) nebo byly odvozeny od peptidů se známou aktivitou T buněk MBP, byly identifikovány původci tohoto vynálezu nebo jinými pracovníky v tomto oboru (viz například USSN 08/328224, datum podání 25.10.1994, USSKOther peptides that have been shown to be immunodominant (i.e., have MBP T cell activity) or derived from peptides with known MBP T cell activity have been identified by the inventors or other artisans (see, e.g., USSN 08/328224, filing date) October 25, 1994, USSK

05/241246, datum podání 10.5.1994, WO 93/212205/241246, filed May 10, 1994, WO 93/2122

EP 0 304EP 0 304

91/1522Í91 / 1522I

O:O:

Let tors tureLet tors ture

6: 1 8 36: 1 8 2

Wuchterpfenning a d., J. Exp. Med., 170:279-290 (1994), Martin a d., J. Immunol.., (1990) 145:540-548), Karin a d., <J. Exp.Wuchterpfenning et al., J. Exp. Med., 170: 279-290 (1994), Martin et al., J. Immunol., (1990) 145: 540-548), Karin et al., J. Exp.

Med. 180:2227-2237 (1994)). Takovéto peptidy mohou být rovněž vhodné pro terapeutické použití v přípravcích a způsobech podle vynálezu, zejména v kombinaci s výše popsanými výhodnými peptidy. Takové peptidy zahrnují, avšak neomezují se na ně, tyto celé peptidy nebo jejich části, kde čísla zbytků odpovídají, aminokyselinovým zbytkům lidského MBP proteinu, znázorněného na obr. 1 a majícího jednotlivé sekvence aminokyselin, znázorněné na obr. 14: 13-25, 31-50, 61-80, 8292, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100[P>Y], 83-100, 83-101,Copper. 180: 2227-2237 (1994)). Such peptides may also be suitable for therapeutic use in the compositions and methods of the invention, particularly in combination with the preferred peptides described above. Such peptides include, but are not limited to, all or part of the peptides, where the residue numbers correspond, to the amino acid residues of the human MBP protein shown in Figure 1 and having the individual amino acid sequences shown in Figure 14: 13-25, 31 -50, 61-80, 8292, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100, [P> Y], 83-100, 83-101,

84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99[91K>A], 88-100, 8899, 111-1 35, 1.22-140, 139-1.70, 1 41-160, 142-1.66, 142-168, 1.461 6 0 a 15 3-17 výhodně 13-25, 87-99, 87-99[91K>A], 82-100, 82Vvh84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99 [91K> A], 88-100, 8899, 111-135, 1.22-140, 139-1.70, 1 41 -160, 142-1.66, 142-168, 1.461 6 0 and 15 3-17 preferably 13-25, 87-99, 87-99 [91K> A], 82-100, 82Vvh

1.0011 OOP>YJ , znázorněné na obr. 14. peptidů nebo výhodné modifikace mají výhodně podobnou nebo větší aktivitu T buněk ve stejném nebo větším procentu testovaných pacientů a/nebo mají podobnou nebo větší terapeutickou účinnost při způsobech podle vynálezu než „rodičovský peptid, z něhož byl modifikovaný peptid odvozen.The OOP > YJ shown in Figure 14. The peptides or preferred modifications preferably have similar or greater T cell activity in the same or greater percent of the patients tested and / or have similar or greater therapeutic efficacy in the methods of the invention than the "parent peptide from which the modified peptide was derived.

v 1 1 '--o '- j. i ne časti těchtcin 1 1 '--o' - j i i not parts of these

Předmětem vynálezu jsou v jednom aspektu terapeuticko přípravky zahrnující alespoň jeden peptid odvozený od myeiinového antigenu s aktivitou T buněk nebo kombinaci peptidů odvozených od myeiinového antigenu, z nichž každý má aktivitu T buněk, a farmaceuticky přijatelný nosič nebo ředidlo. Výhodné terapeutické přípravky zahrnují dostatečné procento aktivity T buněk myelinového autoantigenu, takže jsou-li podány MS pacientovi v terapeutickém režimu, přednostně v neimunogenní formě, jsou schopny tlumit Imunitní odpověď specifickou pro myelinový autoantigen v populaci lidí náchylných k takovéto antigenově specifické imunitní odpovědi. Zde používaný výraz „tlumení” zahrnuje, avšak neomezuje se na ně, zamezení počátečnímu nástupu při znaků choroby, omezení příznaků sklerózy multiplex způsobených antigenově specifickou imunitní odpovědí na MBP nebo. jiný myelinový autoantigen, zejména snížení, obrat, nepostupování nebo zmírnění příznaků. Nepostupování může být charakterizováno, aniž by se však na ně omezovalo, jako (a) kratší období aktivní choroby nebo exacerbace, (b) méně vážné příznaky nebo postižení, (c) zdržení postupu nemoci, při němž se základní zdravotní stav nehorší tak rychle, (d) prodiouž.ení doby mezi obdobími aktivní choroby nebo exacerbace (například delší období remisí) (e) méně relapsů nebo exacerbací a/nebo (f) zpomalení nebo zastavení postupu zatížení lézemi, detekovaného MRI. Další způsoby hodnocení, používané odborníky v příslušném oboru, zahrnují bodovací systémy Expanded Disability Status Scale (ED5S>, Neurological Rating Scale a jiné metody. Zde používaný výraz „pokročilé stadium” označuje kterýkoli okamžik po jasných klinických znacích zjevné choroby, ať už se jedná o relapsujícl-remitujicí MS, chronickou progresivní MS, benigní MS nebo primární progresivní MS. Kromě této definice může „pokročilé stadium zahrnovat akutní fáze, remise a exacerbace. Zde používaný výraz „akutní fáze znamená nastupující záchvat, akutní chorobu, aktivní chorobu a exacerbací, kteréžto výrazy se používají vzájemně zaměnitelně. Tyto zde používané výrazy se obecně vztahují na stav, kdy subjekt trpící chorobou (ať diagnostikovanou či nikoli) vykazuje aktivní příznaky nebo znaky, obvykle považované odborníky za spojené se specifickou imunitní odpovědí charakteristickou pro sklerózu multiplex. „Relaps znamená akutní fázi, která následuje po remi.sí. Výraz exacerbace, je-li použit v příslušném kontextu, může být také interpretován jako nové a zhoršující se příznaky nebo znaky. „Příznaky jsou ty indicie choroby, na které si pacient stěžuje. „Znaky jsou indicie pozorované nebo naměřené diagnostikem. Výrazy příznaky a znaky se však zde používají vzájemně zaměnitelně, není-li uvedeno jinak.In one aspect, the invention provides therapeutic compositions comprising at least one peptide derived from myeiin antigen with T cell activity or a combination of peptides derived from myeiin antigen each having T cell activity and a pharmaceutically acceptable carrier or diluent. Preferred therapeutic compositions include a sufficient percentage of myelin autoantigen T cell activity so that when administered to an MS patient in a therapeutic regimen, preferably in a non-immunogenic form, they are capable of attenuating a myelin autoantigen-specific immune response in a population of people susceptible to such antigen-specific immune response. As used herein, the term "inhibiting" includes, but is not limited to, preventing the onset of disease symptoms, reducing the symptoms of multiple sclerosis caused by an antigen-specific immune response to MBP, or. other myelin autoantigen, in particular, reducing, turning, not progressing or relieving the symptoms. Non-progress may be characterized, but not limited to, (a) a shorter period of active disease or exacerbation, (b) less severe symptoms or disability, (c) delaying the progression of a disease in which the underlying health does not deteriorate so rapidly, (d) increasing the time between periods of active disease or exacerbation (e.g., a longer period of remission); (e) fewer relapses or exacerbations; and / or (f) slowing or stopping the progression of lesion loads detected by the MRI. Other assessment methods used by those of skill in the art include the Expanded Disability Status Scale (ED5S &gt;, Neurological Rating Scale, etc.), and the term "advanced stage" as used herein refers to any moment after clear clinical signs of an apparent disease, whether relapsing-remitting MS, chronic progressive MS, benign MS or primary progressive MS In addition to this definition, “advanced stage may include acute phases, remissions and exacerbations. As used herein, the terms generally refer to a condition in which a subject suffering from a disease (whether diagnosed or not) exhibits active symptoms or traits usually considered by those skilled in the art to be associated with a specific immune response characteristic of sclerosis. "Relapse refers to the acute phase that follows a remission. The term exacerbation, when used in the context, can also be interpreted as new and worsening symptoms or signs. “Symptoms are the indications of a disease the patient complains of. “Signs are indications observed or measured by a diagnostic. However, the terms flags and signs are used interchangeably herein unless otherwise indicated.

Terapeutické přípravky podle vynálezu přednost.ně zahrnují alespoň jeden pept.id nebo modifikovaný peptid nebo analog peptidu, obsahující epitop T buněk, a farmaceuticky přijatelný nosič nebo ředidlu. Tyto přípravky mohou přednostně obsahovat MBP peptid zvolený z této skupiny peptidů: MBP-1, MBP-1.1, ΜΗΡΙ. 2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, výhodně peptid zvolený ze skupiny zahrnující MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5 a zejména je MBP peptidem MBP-4.The therapeutic compositions of the invention preferably comprise at least one peptide or modified peptide or peptide analog comprising a T cell epitope and a pharmaceutically acceptable carrier or diluent. These preparations may preferably comprise an MBP peptide selected from the group of peptides: MBP-1, MBP-1.1, ΜΗΡΙ. 2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, and MBP-5, preferably a peptide selected from groups comprising MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 and MBP-5, and in particular MBP is an MBP-4 peptide.

Přípravky podle vynálezu mohou zahrnovat alespoň dva peptidy (například fyzikální směs alespoň dvou peptidů), z nichž každý má aktivu T buněk a přednostně zahrnuje alespoň jeden epitop T buněk myelinového autoantigenu, jako je MBP. Tyto přípravky mohou být podávány ve formě terapeutické kompozice farmaceuticky přijatelným nosičem nebo ředidlem.The compositions of the invention may comprise at least two peptides (for example, a physical mixture of at least two peptides) each having a T cell activity and preferably comprising at least one T cell epitope of a myelin autoantigen such as MBP. These compositions may be administered in the form of a therapeutic composition with a pharmaceutically acceptable carrier or diluent.

Terapeuticky účinné množství jednoho nebo více těchto přípravků může být. jedinci trpícímu MS podáváno současně nebo postupně. Výhodné piíprnvky zahrnují alespoň jeden a přednostně alespoň dva peptidy vybrané ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-].l, MBPMB1A therapeutically effective amount of one or more of these compositions may be. to an individual suffering from MS administered simultaneously or sequentially. Preferred elements include at least one and preferably at least two peptides selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1, MBPMB1

MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MRP-2,4, MBP-2.5, MBP2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2, výhodně ze skupiny zahrnující MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2.1, MBP2.2, MBP-2.2, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5 a zejména ze skupiny zahrnující MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP5. Dále mohou přípravky podle vynálezu navíc obsahovat peptidy odvozené od MBP, obsahující zbytky, jejichž čísla odpovídají aminokyselinovým zbytkům lidského MBP proteinu, znázorněného na obr. 1, a obsahující jednotlivé sekvence aminokyselin, uvedené na obr. 14: 13-2 5, 31-50, 61.-80, 82-92, 82-96, 82-97, 82-98,MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MRP-2.4, MBP-2.5, MBP2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, and MBP-5, shown in Figure 2, preferably from the groups comprising MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2.1, MBP2.2, MBP-2.2, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3.1, MBP-4 and MBP-5, and in particular from the group comprising MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP5. In addition, the compositions of the invention may additionally comprise MBP-derived peptides comprising residues whose numbers correspond to the amino acid residues of the human MBP protein shown in Figure 1 and comprising the individual amino acid sequences shown in Figure 14: 13-2 5, 31-50 , 61-80, 82-92, 82-96, 82-97, 82-98,

32-100, 82-100[100Ρ>Υ], 83-100, 83-101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99[91Κ>Α], 88-100, 88-99, 111-135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-166, 142-168, 146-160 a 153-170, a výhodně obsahují tyto peptidy: 13-25, 87-99, 87-99[91K>A], 82100, 82-100[100P>Y]. Přednostně obsahují přípravky podle vynálezu alespoň dva peptidy, kde alespoň jeden peptid je MBP-4 a alespoň jeden peptid je zvolen z této skupiny peptidů: MBP-Í, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2,3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1 a MBP-5, znázorněných na obr. 2, a dále mohou zahrnovat alespoň jeden z následujících peptidů, odvozených od MBP, znázorněných na obr, 14: 13-25, 3150, 61-80, 82-92, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100[100P>YJ, 83-100, 83-101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 8799[91K>A], 88-100, 88-99, 111-135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-168, 146-160 a 153-170, a zejména alespoň jeden z těchto peptidů: 13-25, 87-99, 87-99[91K>AJ, 82-100, 82-100[100P>Yl.32-100, 82-100 [100Ρ> Υ], 83-100, 83-101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99 [91Κ> Α], 88-100, 88-99, 111-135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-166, 142-168, 146-160, and 153-170, and preferably comprise the following peptides: 13-25, 87-99, 87-99 [91K> A], 82100, 82-100 [100P> Y]. Preferably, the compositions of the invention comprise at least two peptides, wherein at least one peptide is MBP-4 and at least one peptide is selected from the group of peptides: MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP- 2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, and MBP-5, as shown in Figure 2, and may further include at least one of the following peptides derived from MBP shown in FIG. 14: 13-25, 3150, 61-80, 82-92, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100 [100P> YJ, 83-100, 83-101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 8799 [91K & A], 88-100, 88-99, 111-135, 122-140, 139-170 , 141-160, 142-168, 146-160 and 153-170, and in particular at least one of the following peptides: 13-25, 87-99, 87-99 [91K> AJ, 82-100, 82-100 [100P] > Yl.

Výhodné přípravky podle vynálezu zahrnují tyto peptidy:Preferred compositions of the invention include the following peptides:

MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2.1 a MBP-4;MBP-1.1, MBP-2.1, and MBP-4;

MBP-1, MBP-2.1 a MBp-4;MBP-1, MBP-2.1, and MBp-4;

MBP-1.1, MBP-2 a MBP-4;MBP-1.1, MBP-2, and MBP-4;

MBP-1.1, MBP-2.1 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2.1 a MBP-3;MBP-1.1, MBP-2.1, and MBP-3;

MBP-1 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-1 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6;

MBP-1.1 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-1.1 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6;

MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6;

MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-i nebo MBP1.1;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-1 or MBP1.1;

MBP-1.1, MBP-4 a peptid vyhraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[1OOP>Y1, 87-99 a 87-99[91K>AJ, znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [10OP> Y1, 87-99 and 87-99 [91K] AJ shown in Figure 14;

MBP-1.1, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2;MBP-1.1, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6 shown in Figure 2;

MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[100P>Y], 87-99 a 87-99[91K>A], znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99 and 87-99 [91K> A] shown in Figure 14;

MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6 shown in Figure 2;

MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[100P>YJ, 87-99 a 87-99(91K>A], znázorněné na ob r. 14;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> YJ, 87-99 and 87-99 (91K> A) shown in Figure 14;

MBP-1.1, MBP-3, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2.MBP-1.1, MBP-3, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6, shown in Figure 2.

Vynález rovněž zahrnuje léčebný režim, zahrnující podávání kombinaci terapeuticky účinných peptidů jako jednorázovou léčebnou episodu. Tyto kombinace peptidů mohou být podávány současně nebo postupně jako terapeutické přípravky zahrnující pouze jeden peptid nebo několik peptidů. Tento léčebný režim nemusí nutně zahrnovat fyzikální směs více než jednoho peptidu, ale zahrnuje kombinací peptidů, podávaných současně nebo postupně jako jednorázová léčebná episoda. Přednostní, kombinace peptidů i ve formě jednoho nebo více přípravků, z nichž každý zahrnuje jeden nebo více peptidů), které mohou být podávány současně nebo postupně jako jednorázová léčebná episoda, zahrnují tyto kombinace peptidů:The invention also encompasses a treatment regimen comprising administering a combination of therapeutically effective peptides as a single treatment episode. These combinations of peptides may be administered simultaneously or sequentially as therapeutic compositions comprising only one peptide or several peptides. This treatment regimen does not necessarily include a physical mixture of more than one peptide, but involves a combination of peptides administered simultaneously or sequentially as a single treatment episode. Preferably, combinations of peptides also in the form of one or more preparations (each including one or more peptides) that can be administered simultaneously or sequentially as a single treatment episode include the following peptide combinations:

MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2.·;, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2, MBP-4 and MBP-5;

MBP-1.1, MBP-2 a MBP-4;MBP-1.1, MBP-2, and MBP-4;

MBP-1MBP-1

MBP-1MBP-1

MBP-1MBP-1

MBP-1MBP-1

MBP-1MBP-1

MBP-2MBP-2

MBP-1MBP-1

MBP-2MBP-2

MBP-2.1MBP-2.1

1, MBP-2 i, MBP-21, MBP-2 and MBP-2

1, MBP-2 a MBP-4;1, MBP-2 and MBP-4;

a MBP-4;and MBP-4;

i a MBP-5;i and MBP-5;

a MBP-3;and MBP-3;

a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, 2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, 2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6;

a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, 2, MBP-2.3, MBP-2,4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, 2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6;

MBP-2.1,MBP-2.1

MBP-2.1,MBP-2.1

MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6;

MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1 nebo MBP1.1;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-1 or MBP1.1;

MBP-1.1, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[100P>¥), 83-99 a 87-99[91K>A], znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 (100P> ¥), 83-99 and 87-99 [91K> A] shown in Figure 14;

MBP-1.1, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2;MBP-1.1, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6 shown in Figure 2;

MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[100P>Y], 87-99 a 87-99[91K>A], znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99 and 87-99 [91K> A] shown in Figure 14;

MBP-l.1, MBP-1, MBP-5, MBP-5 MBP-4 a MBP-4 a peptid vybraný peptide selected ze skupiny zahrnující from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.2 MBP-2.3 MBP-2.3 , MBP-2. MBP-2. 4, MBP-2 4, MBP-2 .5 nebo .5 or MBP-2.6, znázorněné na MBP-2.6 shown in obr. 2; Fig. 2; MBP-1.1, MBP-1.1 MBP-5, MBP-5 MBP-4 a MBP-4 a peptid peptide vybraný selected ze skupiny zahrnující from the group consisting of 82-100, 82-100, 82-100[100P>Y], 82-100 [100P> Y] 87-99 ; 87-99; i 87-99[91K>A], znázorněné na i 87-99 [91K> A] shown in obr. 14; Fig. 14; MBP-l.1, MBP-1, MBP-3, MBP-3 MBP-4 a MBP-4 a peptid peptide vybraný selected ze skupiny zahrnující from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.2 MBP-2.3 MBP-2.3 , MBP-2. MBP-2. 4, MBP-2 4, MBP-2 .5 nebo .5 or MBP-2.6, znázorněné na MBP-2.6 shown in obr. 2. Fig. 2.

Dále mohou výhodné přípravky a výhodné kombinace MBP peptidů, které mohou být podávány současně a/nebo postupně, zahrnovat kterýkoli z výše uvedených přípravků a navíc mohou dále obsahovat peptid, obsahující alespoň jeden epitop T bunčk, odvozený od myelinového oligodendrocytového proteinu (MOG), což je další protein, považovaný ze jeden z autoantigenů účastnících se při skleróze multiplexFurther, preferred formulations and preferred combinations of MBP peptides that can be administered simultaneously and / or sequentially may include any of the above formulations and additionally may further comprise a peptide comprising at least one T cell epitope derived from myelin oligodendrocyte protein (MOG), is another protein considered to be one of the autoantigens involved in multiple sclerosis

Immunol. (1976) 116:1439-1446, Lebar a (1986) 66:423-443, Linington a Lassman, J. Neuroiiniatinol. (1987:Immunol. (1976) 116: 1439-1446, Lebar and (1986) 66: 423-443, Linington and Lassman, J. Neuroiiniatinol. (1987:

17:61-69, Lassman a d., Aot.a Neuropathol. (Berl) (1988) 75:566576, a Sun a d., J. Immunol. (1991) 14 6:14 90-14 95). Peptidy, které mohou zahrnovat epitopy T buněk odvozené od MOG, jsou popsány v LSSN 08/116824 , datum podání 3.9.(1993, a 1.JS3N (viz Lebar a d., ,7.17: 61-69, Lassman et al., Aot.and Neuropathol. (Berl) (1988) 75: 566576, and Sun et al., J. Immunol. (1991) 14 6:14 90-14 95). Peptides that may include MOG-derived T cell epitopes are described in LSSN 08/116824, filed September 3 (1993) and 1.JS3N (see Lebar et al., 7.

d., J. Exp. Tmmunol.d., J. Exp. Tmmunol.

08/3008.1 1, ouLuiti podání 1.9.1004 (zcle zahrnuty nich možno očekávat, že budou účinné při léčbě sklerózy multiplex, připravují a/nebo podávají-]i se ve spojení s výše uvedenými přípravky a kombinacemi peptidů obsahujících epitop buněk T MBP podle vynálezu, jsou:08 / 3008.1 1, ouLuiti administration of 1.9.1004 (they may be expected to be effective in the treatment of multiple sclerosis, prepared and / or administered in conjunction with the above compositions and combinations of peptides containing the T MBP cell epitope of the invention , are:

lidský MOG 1-13 human MOG 1-13 GQFRV1GPRHPIR GQFRV1GPRHPIR lidský MOG 103-115 human MOG 103-115 HSYQEEAAMELKV HSYQEEAAMELKV lidský MOG 1-121 human MOG 1-121 GQFRV1G PRII Pí RALGDE V GQFRV1G PRII Pi RALGDE V

RLPCRTSPGKNATGMEVGWY R Ρ P F S RW H LY R NGK DQ D G D Q A1Έ Y R GRT F, LL KDAIGE GKRLPCRTSPGKNATGMEVGWY R Ρ P F S RW H LY R NGK DQ D G D Q A1Έ Y GRT F, LL KDAIGE GK

VTLRIRNVRF5DEGGFTCFFVTLRIRNVRF5DEGGFTCFF

RDHSYQEEAAMELKVEDPFYWRDHSYQEEAAMELKVEDPFYW

Další peptidy MOG s obsahem epitopů byly identifikovány původci tohoto vynálezu s použitím experimentální analýzy podobné, jaká je popsána výše a v příkladu 1 (data neuvedena) aOther epitope-containing MOG peptides were identified by the inventors using experimental analysis similar to that described above and in Example 1 (data not shown) and

zahrnuj i include i 1]dský 1] dský MOG MOG 1-20 1-20 GQFRVTGPRHPIRALVGDEV, GQFRVTGPRHPIRALVGDEV, 1ids ký 1ids ký MOG MOG í 1-30 í 1-30 PÍPALVGDEVELPCRISPGK, PÍPALVGDEVELPCRISPGK, lidský human MOG MOG 2.1 -JO 2.1 -JO EL PG RI3 PGKNATGMEVGWY, EL PG RI3 PGKNATGMEVGWY lidský human MOG MOG 31-50 31-50 NATGMEVGWYRPPFSRWHL, NATGMEVGWYRPPFSRWHL, lidský human MOG MOG 141-160 141-160 TVGLVFLCLQYRLRGKLRAE, TVGLVFLCLQYRLRGKLRAE, lidský human MOG MOG 151-170 151-170 YRLRGKLRAEIENLHRTFDP, YRLRGKLRAEIENLHRTFDP, lidský human MOG MOG 161-180 161-180 IENLHRTFDPHELRVPCWKI a IENLHRTFDPHELRVPCWKI a lidský human MOG MOG 199-218 199-218 YNWLHRRLAGQFLEELRNPF. YNWLHRRLAGQFLEELRNPF.

Vynález dále zahrnuje modifikace nebo analogy diskutované dříve) výše uvedených MOG peptidů obsahujících epitop T buněk, které si uchovávají podobnou nebo větší aktivitu T buněk než rodičovský peptid, z něhož je modifikace nebo analog odvozen.The invention further encompasses modifications or analogs discussed above of the above-mentioned MOG peptides comprising an epitope of T cells that retain similar or greater T cell activity than the parent peptide from which the modification or analog is derived.

Má se za to, že přípravky zahrnující jak peptidy MOG, tak MBP, obsahující epitopy T buněk, jejich modifikace, jejich analogy nebo poptidemi-meti ka na jejicn oazr a kombinace těchto peptidů, které mohou být podávány současně nebo postupně, mají výhodu maximalizace tlumícího účinku na T buňky, specifické jak pro MBP, tak MOG, účastnící se autoimunitni. odpovědi při MS. Tímto způsobem je možno zacílit na rozmezí T buněk, které se mohou účastnit autoimunitni odpovědi buď na MBP nebo MOG vedoucí ke klinické manifestaci MS (demyelíni.zaci) , pro utlumení, a tudíž zvýšení terapeutického účinku sloučenin a n u·, ř-ΐ Ί způsoby podle vynálezu vhodné peptidy, být pro přípravky a obsahující epitop '!’ buněk, odvozené od jiných myelmových antigenů, považovaných za autoantigeny při MS (například proteolípidový protein (PLP) a m y o 1 i n—a s o <1 aný glykoprotem (MAG) .It is believed that formulations comprising both MOG and MBP peptides containing T cell epitopes, modifications thereof, analogs or demands thereof for oesophageal oasis and combinations of these peptides, which can be administered simultaneously or sequentially, have the advantage of maximizing buffering. effect on T cells specific for both MBP and MOG involved in autoimmune. MS response. In this way, a range of T cells that may be involved in an autoimmune response to either MBP or MOG leading to clinical manifestation of MS (demyelinating) can be targeted to attenuate and thus enhance the therapeutic effect of the compounds according to the methods of of the invention suitable peptides are to be formulated and containing an epitope of cells derived from other myelmic antigens considered to be autoantigens in MS (e.g., proteolipid protein (PLP) amyloin-glycoprotein (MAG)).

Terapeut ický/profylaktický režim podle vynálezu (který vede ke zvratu, prevenci nebo odložení nástupu příznaků choroby, vyvolaných útočícím auloantígenem, nebo ke snížení, nepostupování nebo zmírnění příznaků vyvolaných útočícím autoanligenem, t j . ke tlumení imunit.ní odpovědi, specifické pro autoantiger.) zahrnuje podávání terapeutického přípravku podle vynálezu, zahrnujícího alespoň jeden izolovaný peptid, odvozený od autoantigenu, odpovědného za ošetřovaný chorobný stav (například MBP, MOG, PLP, MAG), v neimunogenní formě. Bez úmyslu vázat se na nějakou teorii se má za to, že podávání terapeutického.' přípravku podle vynálezu může a) vyvolat nereaktivitu T buněk příslušných subpopulací T buněk, takže nereagují na útočící antigen a neúčastní se stimulace Imunitní odpovědi při expozici útočícímu bílkovinnému antigenu (prostřednictvím anergie nebo apoptózy), b) modifikovat profil sekrece lymfokinu v porovnáni s expozicí útočícímu autoantigenu, c) způsobit, že subpopuiace 1 buněk, které se normálně účastni odpovědi na útočící antigen, se stáhnou z míst normál.ní expozice k místům podání přípravku (tato redistribuce subpopulací T buněk může zlepšit nebo sní.žít schopnoso i.munitního systému jedince stimulovat obvyklou imunitní odpověď v místě normální expozice útočícímu antigenu, což vede ke snížení. nebo zvratu příznaků), d) způsobit indukci 1 supresorových buněk nebo e) způsobit indukci supresorových buněk pomocí nezúčastněného antigenu.Therapeutic / prophylactic regimen of the invention (which results in reversing, preventing or delaying the onset of disease symptoms induced by the attacking auloantigen, or reducing, not progressing or ameliorating the symptoms induced by the attacking autoanligen, i.e., suppressing an autoantiger specific immune response.) comprising administering a therapeutic composition of the invention, comprising at least one isolated peptide derived from an autoantigen responsible for the condition being treated (e.g., MBP, MOG, PLP, MAG), in a non-immunogenic form. Without intending to be bound by theory, it is believed that the administration of therapeutic. of the composition according to the invention may a) induce T cell inactivity by the respective T cell subpopulations, so that they do not respond to the attacking antigen and do not participate in stimulating the immune response when exposed to the attacking protein antigen (via anergy or apoptosis), b) modify lymphokine secretion profile compared to c) cause subpopulations of 1 cells that are normally involved in the response to the attacking antigen to be withdrawn from the normal exposure sites to the sites of administration (this redistribution of T cell subpopulations may improve or decrease the ability of the immune system to stimulate an individual a conventional immune response at the site of normal exposure to the attacking antigen, resulting in a reduction or reversal of symptoms), d) induce 1 suppressor cells, or e) induce suppressor cells by non-participating antigen.

Vysoce čištěné a izolované peptidy, získané výše popsaným způsobem, mohou být formulovány do terapeutických přípravků podle vynálezu, vhodných pro humánní terapii. Má-li se terapeutický přípravek podle vynálezu podávat injekčně (napříkl ad subkutánně, intrzivenózně) , je výhodné, aby vysoce čištěný peptid byl rozpustný ve vodném roztoku pří farmaceuticky přijatelném pH (tj. rozmezí pH asi 4 až D) tak, aby byl přípravek tekutý a snadno aplikovatelný jehlou. Přípravek rovněž přednostně zahrnuje farmaceuticky přijatelný nosič. Zde používaný výraz „farmaceuticky přijatelný nosič” z uh i n u j e } a n a ko i i a v e s kc r a v eh i ku 1 a, r o ζρο u s L edi a, d i sper zni prostředí, povlaky, antibakteriální a protipiísnové prostředky, prostředky pro úpravu toxicity, pufrovací prostředky, prostředky zpožďující nebo posilující absorpci, povrchově aktivní látky a micelotvorné prostředky, lipidy, liposomy a prostředky pro tvorbu kapalných komplexů, stabilizátory apod. Použití těchto prostředí, a prostředků pro farmaceuticky účinné látky je v oboru známé. Pro použití v terapeutických přípravcích připadají v úvahu všechna běžná prostředí a prostředky, pokud nejsou inkompntíbilni s účinnou sloučeninou. V přípravcích mohou být zahrnuty daísí účinné sloučeniny.The highly purified and isolated peptides obtained as described above may be formulated into therapeutic compositions of the invention suitable for human therapy. When the therapeutic composition of the invention is to be administered by injection (e.g., ad subcutaneously, intrinsically), it is preferred that the highly purified peptide be soluble in aqueous solution at a pharmaceutically acceptable pH (i.e., a pH range of about 4 to D) so that the composition is fluid. and easy to apply with a needle. The composition also preferably comprises a pharmaceutically acceptable carrier. As used herein, the term &quot; pharmaceutically acceptable carrier &quot; refers to an environment, coatings, antibacterial and antisense agents, toxicity adjusters, buffering agents, absorption delaying or enhancing agents, surfactants and micelleformers, lipids, liposomes and liquid complexing agents, stabilizers and the like. The use of such media, and compositions for pharmaceutically active agents, is known in the art. For use in therapeutic compositions, all conventional media and compositions are contemplated as long as they are incompatible with the active compound. Other active compounds may be included in the compositions.

Jak výše uvedeno, terapeutické přípravky podle vynálezu, vhodné pro injekční použi.tí, jsou přednostně sterilní vodné roztoky, připravené zabudováním účinné sloučeniny (tj. jednoho nebo více výše popsaných vysoce čištěných a izolovaných peptidů) v požadovaném množství. do příslušného vehikula s jednou nebo kombinací výše a dále uvedených složek podle potřeby s následnou sterilní filtraci. Mezi výhodné farmaceuticky přijatelné nosiče patří alespoň jedno vehikulum, jako je sterilní voda, fosforečnan sodný, mannitol, sorbitol nebo chlorid sodný nebo jakákoli jejich kombinace. Mezi další vhodné farmaceuticky přijatelné nosiče patří rozpouštědla nebo disperzní prostředí, obsahující například vodu, ethanol, polyol (například glycerol, propylenglykol a kapalný polyethylenglykol x VA O·' -J \ ‘i-· ·“· * i r u vhodné óniěsi a rostlinné oleje.As mentioned above, the therapeutic compositions of the invention suitable for injectable use are preferably sterile aqueous solutions prepared by incorporating the active compound (ie, one or more of the highly purified and isolated peptides described above) in the required amount. into an appropriate vehicle with one or a combination of the above and the following ingredients as desired, followed by sterile filtration. Preferred pharmaceutically acceptable carriers include at least one vehicle such as sterile water, sodium phosphate, mannitol, sorbitol, or sodium chloride, or any combination thereof. Other suitable pharmaceutically acceptable carriers include solvents or dispersion media containing, for example, water, ethanol, polyol (e.g., glycerol, propylene glycol, and liquid polyethylene glycol x VA) in suitable mixtures and vegetable oils. .

úpravnoutreatment plant

Prevence různými aktivních látek, možno dosáhnout tekutost je možno udržet například použitím povlaku, jako je lecithin, dodržováním požadované velikosti částic v případě disperzí a použitím povrchově působení mikroorganismů je antibakteríálními a protiplísňovými prostředky, jako jsou například parabeny, chlorbutanol, fenol, kyselina askorbová, thírmerosol apod. Prodloužené absorpce injekčních přípravků je možno dosáhnout zahrnutím prostředku, který zpožďuje absorpci., například aluminujmmonostearátu a želatiny.Prevention of various active substances, fluidity can be maintained, for example, by the use of a coating such as lecithin, by the maintenance of the required particle size in the case of dispersions and by the surface treatment of microorganisms with antibacterial and antifungal agents such as parabens, chlorobutanol, phenol, ascorbic acid and the like. Prolonged absorption of injectable preparations may be brought about by including in the composition a delay in absorption, for example, aluminum monostearate and gelatin.

Výhodné terapeut i.cké přípravky podle vynálezu by měly být sterilní, stabilní za podmínek výroby, skladování, distribuce a použití a měly by být chráněny před kontaminujícím působením mikroorganismů, jako jsou bakterie a plísně. Výhodný způsob přípravy terapeutického přípravku, který zachovává integritu přípravku (tj. brání kontaminaci, prodlužuje skladování atd.) spočívá v přípravě formulace peptidu a farmaceuticky přijatelného nosiče nebo nosičů, takže přípravek může být ve formě lyofilizovaného prášku, který je těsně před použitím rekonstituován ve farmaceuticky přijatelném nosiči, jako je sterilní voda. V případě sterilních prášků pro přípravu sterilních injekčních roztoků jsou výhodnými metodami přípravo vakuové sušení, vymrazovací sušení nebo spinové sušení, které poskytuje prášek účinné složky plus jakékoli další požadované složky z jejich předem sterilně přefiltrovaného roztoku.Preferred therapist compositions of the invention should be sterile, stable under the conditions of manufacture, storage, distribution and use, and protected from the contaminating action of microorganisms such as bacteria and fungi. A preferred method of preparing a therapeutic composition that preserves the integrity of the composition (i.e., prevents contamination, prolongs storage, etc.) is by preparing a formulation of the peptide and a pharmaceutically acceptable carrier or carriers so that the composition may be in the form of a lyophilized powder. an acceptable carrier, such as sterile water. In the case of sterile powders for the preparation of sterile injectable solutions, the preferred methods of preparation are vacuum drying, freeze-drying or spin drying, which provides a powder of the active ingredient plus any other desired ingredient from their previously sterile filtered solution.

terapeutický vhodnou protherapeutic suitable for

Jak je výše uvedeno, terapeutický přípravek podle vynálezu může zahrnovat více než jeden izolovaný peptid. Pro podávání několika aktivních peptidů může být žádoucí přípravek zahrnující multipeptidovou formulaci farmaceutické podávání lidem. Multipeptidové formulace zahrnuje alespoň dva nebo více izolovaných peptidů s definovanou sekvencí aminokyselin a je schopna tlumit antigenové specifickou imunitní odpověď. Jako multipeptídová formulace může být. vhodný kterýkoli z výše popsaných přípravků, které zahrnují alespoň dva peptidy. Jak výše uvedeno, vysoce výhodné peptidy, < no oř ie ρ i. o ρυ u z. ± o ± v illu i t r p ep l ido v é i o rmu i a o i , zahrnují alespoň dva z těchto peptidů: MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2,As mentioned above, the therapeutic composition of the invention may comprise more than one isolated peptide. For administration of a plurality of active peptides, a formulation comprising a multipeptide formulation may be desirable for pharmaceutical administration to humans. The multipeptide formulation comprises at least two or more isolated peptides having a defined amino acid sequence and is capable of attenuating the antigen specific immune response. As a multipeptide formulation it may be. suitable any of the above-described compositions comprising at least two peptides. As mentioned above, highly preferred peptides include at least two of the following peptides: MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2

MBPMBPMBPMBP

1, MBP-2.2, MBP-2.3,1, MBP-2.2

MBP-2 .4,MBP-2 .4

MBOMBP-2.6,MBOMBP-2.6

MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5. Zvláštní úvahy při přípravě multipeptidové formulace zahrnují uchování rozpustnosti a stability všech peptidů ve formulaci ve vodném roztoku při fyziologicky přijatelném pH. To vyžaduje volbu jednoho nebo více farmaceuticky přijatelných rozpouštědel a vehikul, která jsou kompatibilní se všemi peptidy v multipeptidové formulací. Vhodná vehikula například zahrnují sterilní vodu, foslorečnan sodný, mannitol nebo současně fosforečnan sodný a mannitol. Další úvaha v případě multipeptidové formulace zahrnuje prevenci di.mcrizace peptidů, je-li to nutné.MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, and MBP-5. Particular considerations in preparing a multipeptide formulation include maintaining the solubility and stability of all peptides in the formulation in aqueous solution at a physiologically acceptable pH. This requires the choice of one or more pharmaceutically acceptable solvents and vehicles that are compatible with all peptides in the multipeptide formulation. Suitable vehicles include, for example, sterile water, sodium phosphate, mannitol or simultaneously sodium phosphate and mannitol. Another consideration in the case of a multipeptide formulation involves preventing peptide disruption, if necessary.

Podáváni výše popsaného terapeutického přípravku jedinci v neimunogenní formě je možno provádět s použitím známých postupů v dávkách a po dobu účinnou pro tlumení imunitní odpovědi jedince léčeného na MS, specifické pro antigen MBP. Tlumení antigenově specifické imunitní odpovědi na antigen související s chorobným stavem u lidí může být. stanoveno klinicky, je-li to možné, nebo subjektivně (tj. pacient cítí, jako by se zmírnily některé nebo všechny příznaky související s chorobným szavem)Administration of the above-described therapeutic composition to an individual in a non-immunogenic form can be accomplished using known procedures at dosages and for a time effective to inhibit the immune response of an individual treated to an MBP antigen specific MS. The inhibition of an antigen-specific immune response to a disease-related antigen in humans can be. determined clinically, if possible or subjectively (ie, the patient feels as if some or all of the symptoms associated with the disease state have been alleviated)

Účinné množství terapeutických přípravků podle vynálezu se může lišit podle faktorů, jako je stupeň citlivosti jednice na antigen, věk, pohlaví a hmotnost jedince a schopnost peptidu vyvolávat tlumení antigenově specifické imunitní odpovědi u jedince. Terapeutický přípravek podle vynálezu může být podáván v neimunogenní formě vhodným způsobem, například injekčně (subkutánně, intravenózně apod.), orálně, subi.i ngválně, inhalačně, transdermálně, rektálně nebo kteroukoli kombinací aplikačních cest za účelem zvýšeni terapeutické účinnosti, nebo kteroukoli jinou aplikační cestou, známou pro podávání terapeutických přípravků. Může být žádoucí podávat jedinci současně nebo postupně terapeuticky účinné množství jednoho nebo více terapeutických přípravků podle vynálezu. Každý z těchto přípravků pro současné nebo postupné podávání může zahrnovat pouze jeden peptid nebo výše popsanou multipeptidúvuu formulaci .An effective amount of the therapeutic compositions of the invention may vary according to factors such as the degree of susceptibility of the individual to the antigen, the age, sex and weight of the individual and the ability of the peptide to induce inhibition of the antigen-specific immune response in the individual. The therapeutic composition of the invention may be administered in a non-immunogenic form by a suitable route, for example, by injection (subcutaneously, intravenously, etc.), orally, subcutaneously, inhalation, transdermally, rectally or by any combination of routes to enhance therapeutic efficacy, or by any other route. by a route known for administering therapeutic agents. It may be desirable to administer to a subject simultaneously or sequentially a therapeutically effective amount of one or more therapeutic compositions of the invention. Each of these formulations for simultaneous or sequential administration may comprise only one peptide or a multipeptide formulation as described above.

EJro podávání peptidu nebo peptidového přípravku jinou než parenterální cestou může být nutné peptid za účelem zamezení jeho inaktivace povléci určitou látkou nebo jej s ní podávat současně. Peptidový přípravek může být například podáván současně s inhibitory enzymů nebo v liposomcch. Inhibitory enzymů zahrnují inhibitor pankreatického trypsinu, diisopropylfluorofosfát (DEP) a tiaaylol. Liposomy zahrnují emulze CGF voda v oleji ve vodě, stejně jako konvenční liposomy (Strejan a d. (1984), J. Neuroimmunol, 7:27). Je-li peptid vhodně chráněn, jak je popsáno výše, může být podáván orálně, například s inertním ředidlem nebo s asimilovatelným jedlým nosičem, Peptidový přípravek a další složky mohou být rovněž uzavřeny v želatinové kapsli s tvrdým nebo měkkým obalem, lisovány na tablety nebo zabudovány přímo do jedincovy diety. Pro orální terapeutické podávání může být účinná sloučenina zabudována do vehikul a používána ve formě polykatelnýcn tablet, bukálních tablet, pastilek, kapslí, elixírů, suspenzí, sirupů, oplatek apod. Tyto kompozice a přípravky by měly obsahovat alespoň 1 % hmotnostní účinné sloučeniny. Procentický podíl kompozice nebo přípravku se může samozřejmě měnit a výhodně může činit mezi asi 5 a 80 % hmotnosti jednotky. Množství účinné sloučeniny v těchto terapeuticky použitelných přípravcích je takové, aby bylo dosaženo vhodného dávkování. Výhodné kompozice nebo přípravky podle tohoto vynálezu se připravují tak, aby orální dávková jednotka obsahovala mezi asi 10 pg a asi 200 mg účinné sloučeniny. Tablety, pastilky, pilulky, kapsle apod. mohou rovněž obsahovat: pojivo, jako je tragant, arabská guma, kukuřičný škrob nebo želatina, vehikula, jako je fosforečnan divápenatý, desintegrační prostředek, jako je kukuřičný škrob, bramborový škrob, kyselina alginová apod., mazivo, jako je stearát hořečnatý, a sladidlo, jako jo sacharóza, laktóza nebo sacharin, nebo ochucovadlo, jako je peprmint, salrcylan methylnatý nebo třešňová příchuť. Je-li dávkovou jednotkou kapsle, může kromě látek výše uvedeného typu obsahovat kapalný nosič. Různé další, látky mohou být přítomny jako povlaky nebo mohou jinak modifikovat fyzikální formu dávkové jednotky. Například tablety, pilulky nebo kapsle mohou být povlečeny selakem, cukrem nebo obojím. Sirup nebo elixír může obsahovat účinnou sloučeninu, sacharózu jako sladidlo, methyl- a propylparabcny jako konzervační prostředek, barvivo a ochucovadlo, jako je třešňová nebo pomerančová příchuť. Každá látka, použitá při přípravě veškerých jednotkových dávkových forem, by samozřejmě měla být farmaceuticky čistá a v použitém množství v podstatě netoxická. Účinná sloučenina může být dále zabudována do přípravků a formulací s trvalým uvolňováním.E J ro administering a peptide or peptide composition a non-parenteral route, the peptide may be necessary to prevent its inactivation coated with the substance or it can be administered simultaneously. For example, the peptide preparation may be administered concomitantly with enzyme inhibitors or in liposomes. Enzyme inhibitors include pancreatic trypsin inhibitor, diisopropyl fluorophosphate (DEP) and thiaaylol. Liposomes include water-in-oil-in-water CGF emulsions as well as conventional liposomes (Strejan et al. (1984), J. Neuroimmunol, 7:27). When the peptide is suitably protected as described above, it may be administered orally, for example with an inert diluent or an assimilable edible carrier. The peptide preparation and other ingredients may also be enclosed in a hard or soft shell gelatin capsule, compressed into tablets or incorporated directly into one's diet. For oral therapeutic administration, the active compound may be incorporated into vehicles and used in the form of swallowable tablets, buccal tablets, lozenges, capsules, elixirs, suspensions, syrups, wafers, etc. These compositions and preparations should contain at least 1% by weight of the active compound. The percentage of the composition or preparation may, of course, vary and preferably may be between about 5 and 80% by weight of the unit. The amount of active compound in these therapeutically useful compositions is such that a suitable dosage will be obtained. Preferred compositions or compositions of the invention are prepared so that an oral dosage unit contains between about 10 µg and about 200 mg of the active compound. Tablets, lozenges, pills, capsules and the like may also contain: a binder such as gum tragacanth, acacia, corn starch or gelatin, vehicles such as dicalcium phosphate, a disintegrant such as corn starch, potato starch, alginic acid and the like, a lubricant such as magnesium stearate; and a sweetening agent such as sucrose, lactose or saccharin, or a flavoring agent such as peppermint, methyl salrocylan, or cherry flavoring. When the dosage unit is a capsule, it may contain a liquid carrier in addition to the substances of the above type. Various other substances may be present as coatings or may otherwise modify the physical form of the dosage unit. For example, tablets, pills, or capsules may be coated with sugar, sugar, or both. A syrup or elixir may contain the active compound, sucrose as a sweetening agent, methyl and propyl paraffins as a preservative, a colorant and a flavoring such as cherry or orange flavor. Of course, any agent used in the preparation of all unit dosage forms should be pharmaceutically pure and substantially non-toxic in the amount used. The active compound may further be incorporated into sustained release formulations and formulations.

Při injekční aplikaci (subkutánní, i.v., i.m., intraperitoneální) jednoho nebo více přípravků podle vynálezu může být na jednotkovou dávku podáváno přednostně asi 1 gg až 3 mg, výhodně asi 20 gg až 1,5 mg, zejména asi 50 až 750 gg a zvláště asi 75 až asi 750 gg každé účinné sloučeniny (peptidu). V závislosti na dále popsaném režimu mohou být použity dávky až 1500 gg nebo více. Zvlášť výhodné je formulovat;, do dávkových jednotek parenterální přípravky pro snadnost podávání rovnoměrnost. dávkování. „Jednotková dávka zde označuje fyzikálně diskrétní jednotky, vhodné jako jednorázové dávky pro ošetřované lidské subjekty, přičemž každá jednotka obsahuje předem stanovené množství účinné sloučeniny, vypočtené tak, aby poskytlo požadovaný terapeutický účinek, ve spojení s požadovaným farmaceutickým nosičem. Konkrétní požadavky na nové dávkové formy podle vynálezu jsou určovány a přímo závislé na (a) specifických charakteristikách účinné sloučeniny a na konkrétním dosahovaném terapeutickém účinku a (b) na omezeních vyplývajících z metody formulace této účinné ošetřování lidských subjektů.When injected (subcutaneous, iv, im, intraperitoneal) of one or more compositions of the invention, preferably about 1 gg to 3 mg, preferably about 20 gg to 1.5 mg, especially about 50 to 750 gg, and more particularly, can be administered per unit dose. about 75 to about 750 gg of each active compound (peptide). Depending on the regimen described below, doses up to 1500 gg or more may be used. It is particularly preferred to formulate parenteral formulations in dosage units for ease of administration. dosage. "Unit dose" refers to physically discrete units suitable as single doses for human subjects to be treated, each unit containing a predetermined amount of active compound calculated to produce the desired therapeutic effect in association with the required pharmaceutical carrier. Particular requirements for the novel dosage forms of the invention are determined and directly dependent on (a) the specific characteristics of the active compound and the particular therapeutic effect achieved, and (b) the limitations of the method of formulation for such effective treatment of human subjects.

sloučeniny procompounds for

Dávkový režim může být upraven pro dosažení optimální profylaktickč nebo terapeutické odpovědí. Může být například v průběhu dní, týdnů, měsíců nebo roků podáváno několik dělených dávek nebo se dávky mohou s každou další injekcí úměrně zvyšovat nebo snižovat podle požadavků terapeutické situace. V jednom výhodném terapeutickém režimu se subkutánní injekce terapeutických přípravků podávají jednou denně během akutní fáze a jednou za dva dny během remise po dobu života jedince trpícího chorobou. Jako alternativy je možno injekce podávat po týdnech, měsících nebo po jiných dobách. Dávka může zůstávat při každé injekci konstantní nebo se může s každou další injekcí zvyšovat nebo snižovat. Optimální může být trvalý léčebný program pro celou dobu života. Jako alternativa je možno v Intervalech asi tří měsíců až asi jednoho roku no počáteční době léčby podávat posilovači injekcí, která může být jednorázová nebo může zahrnovat další řadu injekcí podobně jako při počáteční léčbě.The dosage regimen may be adjusted to achieve an optimal prophylactic or therapeutic response. For example, several divided doses may be administered over days, weeks, months, or years, or the doses may be increased or decreased proportionally with each additional injection as required by the therapeutic situation. In one preferred therapeutic regimen, subcutaneous injections of therapeutic agents are administered once daily during the acute phase and once every two days during remission for the life of the individual suffering from the disease. As alternatives, injections may be given after weeks, months or other times. The dose may remain constant with each injection or may increase or decrease with each injection. A permanent treatment program for the whole life can be optimal. As an alternative, at intervals of about three months to about one year of the initial treatment period, booster injections may be given as a single injection or may include an additional series of injections similar to the initial treatment.

V důsledku vysoce individuální odpovědi imunitního systému jedinců trpících relapsující remitující MS, primární progresivní MS, benigní MS a chronickou progresivní MS je nutno vyvíjet důkladný a proměnlivý dávkový režim. Nejprve musí být dokončeno hodnocení příjmu pacientem. Provede se kompletní vyšetření za účelem zjištění mimo jiné zhoršeného ví.dění, nyslagmu, špatné výslovnosti, sníženého vnímání vibrací a polohového smyslu, ataxie a chvění končetiny před dotykem, slabosti, nebo paralýzy jedné nebo více končetin, spasit city a potíží močového měchýře. Odborník stanoví pomoci zavedených metod, jako je EDSS, Neurological Rating Scale nebo jiné podobné .známé prostředky, stejně jako výše diskutovaných indicií chorobného stavu základní hodnotu, vůči níž bude možno měřit jakoukoli změnu, zahrnující postup, ale přednostně tlumení invalidity. I když neexistuje, typická akutní nebo remitující fáze MS, objevila se určitá schémata, která mohou; být vodítkem zkušenému praktikovi. Jak výše uvedeno, frekvence recidiv nebe akutních stavů je největší během prvních o až 4 let choroby, ale po prvním záchvatu nemusí následovat další pozorovatelný záchvat po dobu 10 až 20 let (přestože zatížení lézemi detckovatelné pouze MRI může poskytovat jiný klinický obraz). Během typických episod se příznaky zhoršují po dobu několika dní až 2 až 3 týdnů a pak ustupují. Zotavení je obvykle rychlé během týdnů, i když občas se může protáhnout přes několik měsíců.Due to the highly individual immune response of individuals suffering from relapsing remitting MS, primary progressive MS, benign MS and chronic progressive MS, a thorough and variable dose regimen should be developed. The patient assessment of the intake must first be completed. A complete examination shall be performed to detect, inter alia, impaired knowledge, nyslagm, poor pronunciation, decreased perception of vibration and positional sense, limb ataxia and jitter before contact, weakness or paralysis of one or more limbs, salvation of feelings and bladder problems. The practitioner will establish, by established methods such as the EDSS, the Neurological Rating Scale or other similar known means, as well as the above discussed indications of the disease state, a baseline against which any change, including but not limited to disability control, can be measured. Although there is no typical acute or remitting phase of MS, there have been some schemes that may; to guide an experienced practitioner. As mentioned above, the frequency of relapses or acute conditions is greatest during the first 4 to 4 years of disease, but the first seizure may not be followed by another observable seizure for 10 to 20 years (although lesions detectable only by MRI may provide a different clinical picture). During typical episodes, symptoms worsen for a few days to 2 to 3 weeks and then resolve. Recovery is usually rapid within weeks, although at times it can stretch over several months.

MS je chronické onemocnění a předpokládá trvalou léčbu. V jejím průběhu může být: k zastavení prostupu choroby a invalidity nejúčinnější dlouhodobá léčba. Vhodný může být dávkový režim obden, alespoň jednou týdně nebo jednou měsíčně. Přiměřené modifikace jsou v rozsahu možností zkušeného odborníka. Intervence při nástupu záchvatu se považuje za významnou součást účinné léčby.MS is a chronic disease and presupposes continued treatment. Long-term treatment may be most effective in stopping disease transmission and disability. A dosing regimen may be appropriate every other day, at least once a week or once a month. Appropriate modifications are within the skill of the skilled artisan. Intervention at seizure onset is considered to be an important part of effective treatment.

terap.i e storoídy kombinována se a/nebo s jinýmitherapies are combined with and / or with others

U pacienta vykazujícího akutní stadium musí být zhodnocena síla záchvatu. Při. nástupu akutního stadia může být podána počáteční injekce. Zřejmým přínosem je zahájení léčby c.o nejdříve během akutní fáze. Je-li to žádoucí, může být tato současnou léčbou β-interferonem, terapiemi, zejména určenými ke snižování zánětů. Pacient by měl být po prvním ošetření, přednostně injekcí, denně pozorován. Během akutní, fáze se navrhuje aplikace další léčby denně nebo alespoň každý třetí den. Jako u každé medikace by měl ošetřující lékař dávkování modifikovat na základě klinických změn, které indikují, potřebu modifikace. Každá taková úvaha je v rámci zkušeností odborníka, řídícího se navrženým dávkovým rozvrhem a podávaným množstvím. Rozsah dávek od asi 75 do asi 750 μα na dávku poskytuje ošetřujícímu lékaři dostatečnou šíři (ale nikoli nepřiměřené množství). Možnosti, zahrnují, aniž by se však na ni omezovaly, denní léčbu během akutní fáze, po níž následuje výše popsaná léčba určená pro remisí. To však nijak nevylučuje možnost více nebo méně častého dávkování, stanoví,-li ošetřující lékař, že je indikována intervence.The severity of the seizure should be evaluated in a patient presenting with an acute stage. At. onset of the acute stage, an initial injection may be given. An obvious benefit is the initiation of c. Treatment at the earliest during the acute phase. If desired, this may be concomitant treatment with β-interferon, therapies especially designed to reduce inflammation. The patient should be observed daily after the first treatment, preferably by injection. During the acute phase, it is proposed to administer additional treatments daily or at least every third day. As with any medication, the attending physician should modify the dosage based on clinical changes that indicate a need for modification. Any such consideration is within the skill of the skilled artisan following the proposed dosage schedule and the amount administered. A dosage range of from about 75 to about 750 μα per dose provides the physician with sufficient breadth (but not inadequate amounts). Options include, but are not limited to, daily treatment during the acute phase, followed by the remission treatment described above. However, this does not preclude the possibility of more or less frequent dosing if the attending physician determines that intervention is indicated.

Podle vynálezu se uvádí, že. skleróza multiplex v „pokročilém stadiu může být léčena přípravky a způsoby podle vynálezu. Pro léčbu pokročilého stadia MS jsou vhodné přípravky zahrnující, alespoň jeden peptid s aktivitou T buněk, odvozený od myelinového autoantigenu. Pro léčbu pokročilého stadia MS jsou vhodné výše popsané přípravky MBP peptidů, MOG peptidů a jejich kombinace. Jak výše uvedeno, neomezuj í c.í .mi příklady těchto peptidů jsou: MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1,According to the invention it is stated that. multiple stage sclerosis can be treated with the compositions and methods of the invention. Preparations comprising, at least one peptide with T cell activity derived from myelin autoantigen are suitable for the treatment of advanced stage MS. The above-described preparations of MBP peptides, MOG peptides and combinations thereof are suitable for the treatment of advanced stage MS. As mentioned above, non-limiting examples of these peptides are: MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP- 2.5, MBP-2.6, MBP-3

MBP-4, MBP13-25, 31-50, 61-80, 82-92, 82-96, 82-97, 82-96, přednostně. MBP-1.1, MBP-2,1, MBP-4, MBP-5, 13-25MBP-4, MBP13-25, 31-50, 61-80, 82-92, 82-96, 82-97, 82-96, preferably. MBP-1.1; MBP-2.1; MBP-4; MBP-5; 13-25

82-100, 82-100[100P>Y] , 83-100, 83-101, 84-97, 81-100, 85-100,82-100, 82-100 [100P> Y], 83-100, 83-101, 84-97, 81-100, 85-100,

86-105, 87-99, 87-99 [91K>A] , 88-100, 88-99, 111-135, 122-110,86-105, 87-99, 87-99 [91K> A], 88-100, 88-99, 111-135, 122-110

142.-168, 146-160 a 153-170 a142.-168, 146-160 and 153-170 a

87-99, 8739-170, 141-160, 142-166,87-99, 8739-170, 141-160, 142-166,

99[91K>Aj, 82-100, 82-100[100P>Y], stejně jako peptidy odvozené od lidského MOG:99 [91K> Aj, 82-100, 82-100 [100P> Y], as well as peptides derived from human MOG:

lidský MOG 1-13 lidský MOG 103-115 lidský MOG 1-121 lidský MOG 1-20 lidský MOG 11-30 lidský MOG 21-40 lidský MOG 31-50 lidský MOG 141-160 .lidský MOG 151-170 lidský MOG 161-180 lidský MOG 199-218human MOG 1-13 human MOG 103-115 human MOG 1-121 human MOG 1-20 human MOG 11-30 human MOG 21-40 human MOG 31-50 human MOG 141-160. human MOG 151-170 human MOG 161- 180 human MOG 199-218

GQFRVIGPRHPIRGQFRVIGPRHPIR

HSYQEEAAMELKVHSYQEEAAMELKV

GQFRVIGPRHPIRALGDEVGQFRVIGPRHPIRALGDEV

ELPCRTSPGKNATGMEVGWYELPCRTSPGKNATGMEVGWY

RPPFSRWHLYRNGKDQDGDRPPFSRWHLYRNGKDQDGD

QAPEYRGRTE.LLKDAIGEGKQAPEYRGRTE.LLKDAIGEGK

VTLRIRNVRFSDEGGFTCFFVTLRIRNVRFSDEGGFTCFF

RDH SY QE EAAME LKVE D P FYWRDH SY QE EAAME LKVE D P FYW

GQFRVIGPRHPIRALVGDEV,GQFRVIGPRHPIRALVGDEV,

P1RALVGDEVELPCRISPGK,P1RALVGDEVELPCRISPGK,

ELPCRISPGKNATGMEVGWY,ELPCRISPGKNATGMEVGWY,

NATGMEVGWYRPPFSRVVHL,NATGMEVGWYRPPFSRVVHL,

TVGLVFLCLQYRLRGKLRAE,TVGLVFLCLQYRLRGKLRAE,

YRLRGKLRAEIENLHRTFDP,YRLRGKLRAEIENLHRTFDP,

IENLHRTFDPHFLRVPCWKI aIENLHRTFDPHFLRVPCWKI a

YNWLHRRLAGQFLEELRNPF.YNWLHRRLAGQFLEELRNPF.

Původci tohoto vynálezu jako první učinili překvapující objev, že intervence uprostřed nastupujícího záchvatu aktuálně zlepšuje stav subjektu, léčeného způsobem podle vynálezu. Přinejmenším taková intervence nezhoršuje stav subjektu. Původci dále prokázali, že intervence během remise tiumí imunitní odpověď a v důsledku takové intervence nedochází k aktivaci stavu. Intervence tedy může nejen způsobit zlepšení, alo zdá se, že je-li aplikována způsobem podle vynálezu, jo zcela bezpečná. Na použití výše popsaného modelu EAE původci demonstrovali, že opakované intravenózní podávání imunodomínantního MBP peptidů Acl-11 úspěšně léčí EAE, vyvolanou úplným MBP proteinem. Jedna úspěšná léčba (indikující reaktivitu T buněk) se prokázala u „nativního peptidů (nesubstituovaný peptid odvozený od nativní sekvence postupem zde popsaným pro identifikaci peptidů obsahujících epitop T buněk, odvozených od bílkovinného autoantigenů); vhodné modifikované peptidy mohou být identifikovány porovnáním vazebných afinit modifikovaného peptidu s nativním peptidem. Modifikovaný peptid, který má vazebnou afinitu nižší než nativní peptid, bude vhodným kandidátem jako peptid pro terapeutický přípravek podle tohoto vynálezu. Testy pro stanovení vazebné afinity mohou být identiti kovány z údajů v USSN 03/300811 s datem podání i. .9.1994, zahrnutém zde jako odkaz. Například terapie Acl-11 se ukázala jako úspěšná. Terapie Ac.1-11 pak byla porovnána s terapií pomocí Acl-11[4Y1, což je analog Acl-11, který se váže na AauApu s vyšší afinitou a věiší stabilitou (Wraith, D.C. a d., viz výše, a Faírchi.ld, P.J. a d., viz výše). Zajímavé je zjištění původců, že Acl11 Γ4Y] je účinný při lOOnásobně nižší dávce než Acl-11 a jeho terapeutický účinek je dlouhodobější, což naznačuje, že pro terapeuticky přípravek jsou vhodné i vybrané módifikované peptidy. Přihlašovatel dále prokazuje, že konkrétní testovaný peptid Acl-11[4Y1 tvoří u ošetřované myši. in vivo stabilní komplex peptid-MHC. Z toho vyplývá, že modifikované peptidy, které tvoří ín vivo stabilní komplexy peptid-MHC, budou vysoce pravděpodobně vhodné pro léčbu lidí, protože jejich účinek se může velmi zvýšit při konzervativních substitucích aminokyselin (viz také Karin a ch, J. Exp. Med., 180:2227-2237 (1994)).The present inventors were the first to make a surprising discovery that intervention in the midst of an oncoming seizure actually improves the condition of a subject treated by the method of the invention. At least such intervention does not worsen the subject's condition. The inventors have further shown that intervention during remission is a thrombotic immune response and does not trigger the condition as a result of such intervention. Thus, the intervention may not only cause an improvement, but it appears that when applied by the method of the invention, it is quite safe. Using the above-described EAE model, we have demonstrated that repeated intravenous administration of immunodominant MBP Acl-11 peptides successfully treats EAE induced by full MBP protein. One successful treatment (indicating T cell reactivity) has been shown to be native peptides (unsubstituted native sequence derived peptide by the procedure described herein to identify peptides containing a T cell epitope derived from protein autoantigens); suitable modified peptides can be identified by comparing the binding affinities of the modified peptide to the native peptide. A modified peptide having a binding affinity lower than the native peptide will be a suitable candidate as a peptide for the therapeutic composition of the invention. Assays for determining binding affinity can be identified from the data in USSN 03/300811 with a filing date of 1.9.1994, incorporated herein by reference. For example, Acl-11 therapy has proven successful. Ac.1-11 therapy was then compared to therapy with Acl-11 [4Y1, an analog Acl-11, which binds to AA at the AP with a higher affinity and Veis stability (Wraith, DC et al., Supra, and Fairchi.ld, PJ et al., supra). Interestingly, we find that Acl11 Γ4Y] is effective at a 100-fold lower dose than Acl-11 and its therapeutic effect is longer-lasting, suggesting that selected modified peptides are also suitable for the therapeutic formulation. The Applicant further demonstrates that the particular Acl-11 [4Y1] peptide tested forms in the treated mouse. an in vivo stable peptide-MHC complex. Accordingly, modified peptides that form in vivo stable peptide-MHC complexes are highly likely to be useful in the treatment of humans since their effect may greatly increase with conservative amino acid substitutions (see also Karin et al., J. Exp. Med. , 180: 2227-2237 (1994)).

Původci také zjistili, že analog MBP peptidu Acl-11[4Y] zvrátil nastupující paralýzu, byl-li podáván během akutní fáze EAE a bránil relapsům, byl-ii podáván během remise. To ukazuje, že vybrané modifikované peptidy a vybrané analogy peptidů mohou zvrátit aktivní, příznaky a zabránit relapsům u ii.dí trpících M3.We also found that the Acl-11 [4Y] MBP peptide analogue reversed onset paralysis when administered during the acute phase of EAE and prevented relapses when administered during remission. This demonstrates that selected modified peptides and selected peptide analogs can reverse active, symptom and prevent relapses in M.d.

V dalším modelu průběhu lidské choroby zahájili původci jntravenózní poptidovou terapii po nástupu EAE a během akutní fáze. Zcela překvapivě tato terapie, aplikovaná během akutní fáze, zvrátila nastupující chorobu. Toto zjištěni, je první svého druhu. V dřívějších experimentech, prováděných i ' jinvmi pracovníky, byla peptidová terapie zahájena v době, kdy většina myší v ošetřované skupině ještě nevykazovala známky EAE, nejpozději před imunizaci nebo v blízkosti nástupu choroby. Například v práci Gaura a d., víz výše, byla skupina 13 myší vystavena režimu MBP provokujícímu chorobu. Jakmile vykazovala pouze jedna ze 13 myší minimální známky choroby, tj jedna myš měla klinický záznam 1 (diskuse klinického hodnoceni myší viz příklad 2), byla sedmi myším intrapcritoneálně injekčnč aplikována směs MBP peptidů. Zbylých šest myší, jednou z nichž byla myš vykazující známky choroby, nedostalo žádn Cl ci Σ 8 í ošetření. V tomto případě nejsou Gaur a d. schopni pro myši bez klinických příznaků choroby vyvodit z těchto údajů smysluplný závěr. Přítomnost nízkého klinického záznamu 1 u jedné myší nemůže být interpretována Lak, že indikuje aktivní, chorobu u kterékoli z ostatních myší. Proto Gaur a d. popisují léčbu před nástupem choroby a rozhodně před klinickými známkami, choroby. Naproti tomu, aby byla použitelná při klinickém nasazení při léčbě lidí s MS, musela by terapie být účinná, i kdyby byla zahájena až po nástupu chorobného procesu. Jako model příslušné lidské terapie podávali původci peptídovou terapií, myším, přičemž zahajovali 250 nmol Acl-11(4Y1 po nástupu akutní fáze EAE. Účinek této terapie je znázorněn na obr. 5. Terapie byla zahájena individuálně u každé myši, jakmile vykazovala počáteční známky EAE. Jakmile myši vyvinuly EAE, byly zařazeny do skupiny terapie peptidem Acl-11[4Y] a do každé ze tří kontrolních skupin (bez ošetření, PBS nebo peptid OVA 323-337 vážící se na AahAfiÚ . Obr. 9 ukazuje, že terapie A.c í -11 [ 4 Y ] při nástupu EAE vede k dramatickému zlepšení charakteristik choroby, zjevnému do 48 h po počáteční injekci peptidu. U těchto ošetřovaných myší EAE téměř zmizela do čtvrtého dne po nástupu a účinek 18denního běhu peptidové terapie byl prodloužen.In another model of human disease progression, we initiated intravenous demand therapy after the onset of EAE and during the acute phase. Quite surprisingly, this therapy, applied during the acute phase, reversed the emerging disease. This finding is the first of its kind. In earlier experiments by other workers, peptide therapy was initiated at a time when most mice in the treatment group had not yet exhibited signs of EAE, at least before immunization or near the onset of the disease. For example, in Gaura et al., See above, a group of 13 mice were exposed to a disease-provoking MBP regimen. Once only one of the 13 mice showed minimal signs of disease, ie one mouse had a clinical record of 1 (discussion of the clinical evaluation of the mice, see Example 2), a mixture of MBP peptides was injected intrapcritoneally into seven mice. The remaining six mice, one of which was a mouse showing signs of disease, received no C1-C18 treatment. In this case, Gaur and d. Are unable to draw meaningful conclusions from these data for mice without clinical signs of disease. The presence of a low clinical record 1 in one mouse cannot be interpreted by Lak as indicating active disease in any of the other mice. Therefore, Gaur et al. Describe treatment prior to the onset of the disease and certainly before clinical signs of the disease. In contrast, in order to be useful in clinical use in the treatment of people with MS, therapy would have to be effective even if initiated after the onset of the disease process. As a model of appropriate human therapy, we administered peptide therapy to mice, initiating 250 nmol of Acl-11 (4Y1 after the onset of the acute phase of EAE. The effect of this therapy is shown in Figure 5). Once developed, the EAE mice were assigned to the Acl-11 [4Y] peptide therapy group and to each of the three control groups (untreated, PBS or AahAfiU binding peptide OVA 323-337. Fig. 9 shows that Ac 1 therapy -11 [4 Y] at the onset of EAE leads to a dramatic improvement in disease characteristics, evident within 48 h after the initial peptide injection, in these treated mice the EAE almost disappeared by day 4 after onset and the effect of the 18-day course of peptide therapy was prolonged.

Během dalšího překvapivého vývoje původci zjisti.li, že intravenozní peptidová terapie zahájená během remisní fáze EAE zabraňuje reiapsům. Při. použití EAE jako modelu pro lidské onemocnění, jak výše uvedeno, si opět myši (PLJ x SJL)F1 vyvíjejí po imunizaci MBP relapsující EAE (Fritz, R.B. a d. , J. Immunol., 1953, 130:1024). EAE se vyvine obvykle mezi 9 a 16 dny po imunizaci a akutní fáze choroby v tomto modelu trvá přibližně 3 až 20 dní. Během akutní fáze může 20 % nebo více myší uhynou’, nebo se stát moribundními v závislosti na síle choroby při experimentu. Většina zvířat přeživších akutní fázi pak vstupuje do krátké remisní fáze, vykazující po několik dní mírné nebo žádné klinicko známky choroby. V některých experimentech mohou myši vstoupit do remisní fáze všechny přibiižně ve stejnou dobu (znázorněno na obr. 5), ale ve většině případů je délka akutní fáze proměnlivější. Po remisní fázi následuje první relapsová fáze, která má obecně stejnou sílu jako akutní fáze choroby. Následně si přežívající myši vyvíjejí rosí duál ní chronickou paraiýzu, která přetrvává do ukončení experimentu.In a further surprising development, the inventors have found that intravenous peptide therapy initiated during the EAE remission phase prevents relapse. At. using EAE as a human disease model, as mentioned above, F1 mice (PLJ x SJL) again develop EAE relapsing EAE after immunization (Fritz, R.B. et al., J. Immunol., 1953, 130: 1024). EAE usually develops between 9 and 16 days after immunization and the acute phase of the disease in this model lasts approximately 3 to 20 days. During the acute phase, 20% or more of the mice may die or become moribund depending on the severity of the disease in the experiment. Most of the animals surviving the acute phase then enter a short remission phase, showing a few or no clinical signs of the disease for several days. In some experiments, mice may enter the remission phase all approximately at the same time (shown in Figure 5), but in most cases the length of the acute phase is more variable. The remission phase is followed by the first relapse phase, which generally has the same strength as the acute phase of the disease. Subsequently, surviving mice develop dew chronic chronic paralysis that persists until the end of the experiment.

V myším modelu představuje peptid Acl-11[4Y] pozoruhodně účinnou terapii, je-li zahájena během remisní fáze EAE. Za účelem vyšetření schopnosti Acl-11[4Y] zabraňovat relapsům EAE byly myši sledovány během počátečních episod paraiýzy, které trvaly 3 až 19 dní. Protože přežívající myši vstupovaly do remisní periody jednotlivě (definováno jako snížení klinického záznamu na i nebo 0 po dobu alespoň dvou dní), byly střídavě zařazovány do dvou skupin a byla zahájena intravenózní terapie s 25 nmol Acl-11[4Y] nebo s kontrolním PBS. Myší byly léčeny individuálně počínaje druhým dnem remise. Obr. 10 ukazuje, že intravenózní aplikace Acl-11 [4Y], zahájená během remisní fáze EAE, dramaticky snížila výskyt a sílu relapsů, a naznačuje, že intravenózní pcpt.idová terapie může být účinná, i když se zahajuje později, v průběhu choroby.In a mouse model, the Acl-11 [4Y] peptide represents remarkably effective therapy when initiated during the EAE remission phase. In order to investigate the ability of Acl-11 [4Y] to prevent EAE relapses, mice were observed during the initial episodes of paralysis that lasted 3 to 19 days. As surviving mice entered the remission period individually (defined as reducing the clinical record to i or 0 for at least two days), they were alternately assigned to two groups and intravenous therapy was initiated with 25 nmol Acl-11 [4Y] or control PBS. Mice were treated individually starting on the second day of remission. Giant. 10 shows that intravenous administration of Acl-11 [4Y], initiated during the EAE remission phase, dramatically reduced the incidence and severity of relapses, and suggests that intravenous ppt therapy may be effective, even if initiated later, during the disease.

Mechanismus intravenózní peptidové terapie do.sud nebyl plně vysvětlen, i když již bylo u různých jiných anticjenových systémů naznačováno, ze podávání antigenního peptidu intravenózně před imunizací vyvolává anti genově specifickou nereaktivitu imunitního systému. Jako další důkaz účinnostiThe mechanism of intravenous peptide therapy hitherto has not been fully explained, although it has already been suggested in various other anticyclic systems that administration of the antigenic peptide intravenously prior to immunization induces anti-gene specific immune reactivity. As another proof of effectiveness

4] terapeutika podávaného pacientům MS podávali původci i. v. encef ali togermí peptid nebo analog peptidu a zjistili, že snižuje in vitro proliferaci lyinfatických uzlin a produkci IL2. Myším bylo deset a pět dní před imunizací MBP proteinem intravenózně aplikováno 250 nmol MBP Acl-11. Obr. 11a ukazuje proli ferativni odpověď lyinfatických uzlin těchto ošetřených myší, měřenou v don 10 po imunizaci. Předběžné intravenózní ošetření i munodom.i nantním MBP peptidem Acl-11 bez vehikula před imunizací snižuje následnou proliferativní odpověď T buněk in nitro na MBP Acl-11. Podobné výsledky byly získány, když byly myši předem ošetřeny int ravenózn.ími injekcemi analogem MBP peptidu Acl-11[4Y] (údaje neznázorněný). Navíc bylo intravenózním předběžným ošetřením Acl-11[4Y] zabráněno produkcí IL2 lymf ati ckými uzlinami v reakci na MBP Acl-11 (obr. 11b). Tyto výsledky potvrzují, že intravenózní předběžné ošetření pomocí MBP Acl-1.1 nebo Acl-1 1[4Y1 íncuikuje nereakti.vitu T buněk na MBP Acl-11.4] The therapeutics administered to MS patients were administered by i. V. Encephalitis togermic peptide or peptide analogue and found to reduce lymphoid node proliferation and IL2 production in vitro. Mice were injected intravenously with 250 nmol MBP Acl-11 ten and five days prior to immunization with MBP protein. Giant. 11a shows the ferromagnetic lymph node response of these treated mice, measured in don 10 after immunization. Pre-intravenous treatment with a non-vehicle MBP peptide Acl-11 without immunization prior to immunization reduces the subsequent proliferative T cell proliferative response to MBP Acl-11. Similar results were obtained when mice were pretreated by intravenous injections of the Acl-11 [4Y] MBP peptide analogue (data not shown). In addition, intravenous pretreatment of Acl-11 [4Y] was prevented by the production of IL2 by lymph nodes in response to MBP Acl-11 (Fig. 11b). These results confirm that intravenous pretreatment with MBP Acl-1.1 or Acl-11 [4Y1] induces T cell unreactivity on MBP Acl-11.

Původci tak zkoumali účinnost intravenózní terapie pomocí MBP peptidů a peptidových analogů při léčbě rclapsující EAE a učinili řadu jedinečných pozorování. První a pravděpodobně nejvýznamnější spočívá v tom, že léčba autoimunitního onemocnění jedním autoantigenním peptidem může být účinná i. tehdy, je-li zahájena po nástupu znaků onemocnění. Specifické znaky onemocnění, používané pro hodnocení myší, jsou diskutovány v příkladech provedení. Hodnocení bodem 2 nebo více na stupnici Mean Clinical Score bylo definováno jako pokročilé stadium EAE. Výsledky naznačují, že intravenózní MBP popti.dy interferují s encefalitogenní aktivitou autoagresivních imunizovaných buněk i poté, co byla přerušena mozková krevní, bariéra a došlo k lymfocytické infiltraci centrálního nervového systému. V žádném časovém Intervalu nebylo pozorováno, že by peptidy alespoň dočasně aktivovaly, zhoršovaly nebo oxaceibovaly nastupující chorobu. EAE, ošetřená po nástupu akutní fáze, byla zvrácena do několika dni po zahájení terapie, i když byly ošetřované myši původně silně napadeny.Thus, we investigated the efficacy of intravenous therapy with MBP peptides and peptide analogs in the treatment of reclaiming EAE and made a number of unique observations. The first and probably most important is that treatment of an autoimmune disease with one autoantigenic peptide may be effective even if it is initiated after the onset of disease traits. The specific disease characteristics used to evaluate mice are discussed in the Examples. A score of 2 or more on the Mean Clinical Score was defined as an advanced EAE stage. The results suggest that intravenous MBPs also interfere with the encephalitogenic activity of auto-aggressive immunized cells even after the cerebral blood barrier and the lymphocyte infiltration of the central nervous system have been disrupted. At no time interval, peptides were observed to at least temporarily activate, aggravate, or oxaceib the emerging disease. EAE treated after the onset of the acute phase was reversed within a few days after initiation of therapy, although the treated mice were initially heavily infected.

Histologické vyšetření potvrdilo, že klinická odpověď na peptidovou terapii korelovala s výrazným snížením lymfocytíckých infiltrátů do mozku a míchy. Jak je zde diskutováno, byla tedy i.v. aplikace MBP Acl-11[4Y] účinná i při zahájení až 30 dní po imunizaci MBP, v remisní fází EAE.Histological examination confirmed that the clinical response to peptide therapy correlated with a significant decrease in lymphocyte infiltrates into the brain and spinal cord. Thus, as discussed herein, i.v. application of MBP Acl-11 [4Y] effective even at initiation up to 30 days after MBP immunization, in EAE remission phase.

Zahájeni léčby během zdánlivě klidové fáze choroby tedy opět nevedlo k exacerbacím a navíc úplně zamezilo všem kromě nejmírnějších relapsů. Tento výsledek je zvlášť zajímavý, protože existuje důkaz, že rozpoznávání různých MBP epitopú probíhá později během imunitní odpovědi na MBP, a byte· naznačeno, že tyto epitopy mohou přispívat k chorobě (Lehmann, P.V. a d., Nátuře, 1992, 358:155). Tento vynález naznačuje, že podávání peptidu velmi, časně v průběhu choroby by mořilo zabraňovat vývoji pozdější imunitní odpovědi na tyto epitopy. Je však pozoruhodné, že jeden analog MBP peptidu účinně zabraňoval relapsům, byl-lí podáván po rozptýlení silné akutní fáze EAE, kdy imunitní odpověď na MBP a popřípadě na jinJ ravelmové antigeny jíž mohla pokročit.Thus, the initiation of treatment during the seemingly resting phase of the disease did not again lead to exacerbations and, moreover, completely prevented all but the slightest relapses. This result is particularly interesting because there is evidence that recognition of different MBP epitopes occurs later during the immune response to MBP, and it is suggested that these epitopes may contribute to the disease (Lehmann, PV et al., Nature, 1992, 358: 155) ). The present invention suggests that administration of the peptide very early in the course of the disease would prevent the development of a later immune response to these epitopes. It is noteworthy, however, that one MBP peptide analogue effectively prevented relapses when administered after dispersal of the strong acute phase of EAE, where the immune response to MBP and possibly other ravelm antigens could advance.

Při praktickém provádění tohoto vynálezu se preferuje volba účinného terapeutika, která je popsána výše. Původci vynálezu dále odvodili, že jedním kriteriem pro optimální peptidické kandidáty by byly peptidy s reaktivitou T buněk a vyšší vazebnou afinitou MBP než u nativního peptidu, které tvoří stabilní komplexy s MHC třídy II in vivo. Původci konkrétně zjistili, že peptidický analog MBP, který tvoří in vivo stabilní komplexy s MHC třídy II, je účinnější při léčbě EAE než Acl-11. Již dříve se prokázalo, že peptidický analog MBP Ac1.-11[4YJ se váže na Αα“Αβυ s vyšší afinitou a že komplexy, tvořené in vitro mezi Ac1-11(4Y) a Αα“ΑβΜ, jsou stabilnější než komplexy, vytvořené mezi Acl-11 a Αα“Αβπ. Ukázalo se také, že Acl-11[4Y] zabraňuje EAE, je-li inhalována velká dávka před imunizací (Mctzler, B. ad., viz výše). Tento vynález uvádí, že modifikovaný MBJ? peptidový analog Acl-11 L4Y] je alespoň lOOnásobně účinnější jako terapeutický prostředek než MBP Acl-11 a vyžaduje aplikační schéma s menší frekvencí dávek. Důsledkem této zvýšené účinnosti je terapeutikum, které je jednak praktičtější a jednak účinnější. Původci pozorovali, že intravenózní aplikace Acl-11[4YJ (ale nikoli Acl-11) vede ke tvorbě stabilních komplexů peptíd-MHC in vivo. Má se za to, že zlepšená účinnost Acl-11[4Y] souvisí s touto tvorbou stabilních komplexů peptid-MHC. Tyto komplexy jsou detekovatelné na slezinných buňkách pomocí hybridomů specifického pro MBP Acl-11 po dobu až 10 h po injekci . Má se proto za to, že tvorba stabilních komplexů peptíd-MHC může být jedním z charakteristických znaků takového terapeuticky účinného peptidu. Terapeutický účinek Acl-11[4Y] in vivo byl překvapivě přítomen dlouho potom, co se komplexy pcptid-MHC staly nedetekovatelnými na slezinných buňkách (viz obr. 6a a 9) . Je pravděpodobné, že komplexy peptid-MHC tvoří antigenově specifické funkční terapeutické jednotky, které vykazují dlouhodobý účinek na encefalitogenní T buňky, přetrvávající i poté, co komplexy již nejsou detekovatelné in vivo. Není známo, zda tyto komplexy vykazují. svůj účinek periferně nebo v centrálním nervovém systému. Jestliže operují v centrálním nervovém systému, mohou zde komplexy vznikat nebo mohou buňky, nesoucí tyto komplexy, migrovat skrze bariéru krev-mozek.In the practice of the present invention, it is preferred to select an effective therapeutic as described above. The inventors further concluded that one criterion for optimal peptide candidates would be peptides with T cell reactivity and a higher MBP binding affinity than the native peptide, which forms stable complexes with MHC class II in vivo. In particular, the inventors have found that the peptide analogue of MBP, which forms in vivo stable complexes with MHC class II, is more effective in treating EAE than Acl-11. It has previously been shown that the peptide analogue MBP Ac1.-11 [4YJ] binds to Αα "Αβ υ with higher affinity and that the complexes formed in vitro between Ac1-11 (4Y) and Αα" Αβ Μ are more stable than the complexes, formed between Acl-11 and Αα 'Αβ π . Acl-11 [4Y] has also been shown to prevent EAE when a large dose is inhaled prior to immunization (Mctzler, B. ad., Supra). The present invention states that a modified MBJ? the Acl-11 L4Y1 peptide analogue is at least 100-fold more potent as a therapeutic agent than the Acl-11 MBP and requires a lower dose frequency dosing schedule. This increased efficacy results in a therapeutic agent that is both more practical and more effective. We have observed that intravenous administration of Acl-11 [4YJ (but not Acl-11) results in the formation of stable peptide-MHC complexes in vivo. The improved efficacy of Acl-11 [4Y] is believed to be related to this formation of stable peptide-MHC complexes. These complexes are detectable on spleen cells by MBP-specific Acl-11-specific hybridomas for up to 10 h after injection. It is therefore believed that the formation of stable peptide-MHC complexes may be one of the hallmarks of such a therapeutically effective peptide. Surprisingly, the therapeutic effect of Acl-11 [4Y] in vivo was surprisingly present long after the pcptid-MHC complexes became undetectable on spleen cells (see Figures 6a and 9). Peptide-MHC complexes are likely to form antigen-specific functional therapeutic units that exert a long-term effect on encephalitogenic T cells, persisting even after the complexes are no longer detectable in vivo. It is not known whether these complexes exhibit. its effect peripherally or in the central nervous system. When operating in the central nervous system, the complexes may be formed or the cells carrying the complexes may migrate through the blood-brain barrier.

Vynález dále poskytuje způsob léčení sklerózy multiplex, spočívající v podávání terapeuticky účinného množství alespoň jednoho peptidu MBP majícího aktivitu T buněk v léčebném režimu, který zahrnuje terapeuticky účinné množství IFN-β.The invention further provides a method of treating multiple sclerosis comprising administering a therapeutically effective amount of at least one MBP peptide having T cell activity in a treatment regimen comprising a therapeutically effective amount of IFN-β.

Jako výsledek popsané práce bylo objeveno, že kombinace alespoň jednoho peptidu majícího aktivitu T buněk, odvozeného od myelinových antigenů (například MBP), a IFN-β, podává-li se. v terapeutickém režimu, má synergický účinek (obr. 12c), který překvapivě snižuje klinické příznaky EAE u myší v daleko větším rozsahu než je účinek každé ze složek na zmírnění příznaků EAE, jsou-Ji. podávány samostatně (obr. 12a až b) , a který je větší, než by bylo možno očekávat pro pouze aditivní účinek peptidu pius IFN-β.As a result of the work described, it has been discovered that a combination of at least one peptide having T cell activity derived from myelin antigens (e.g. MBP) and IFN-β when administered. in the therapeutic regimen, it has a synergistic effect (Fig. 12c), which surprisingly reduces the clinical symptoms of EAE in mice to a far greater extent than the effect of each of the components on alleviating the symptoms of EAE, i.e.,. administered alone (Figs. 12a-b), and which is greater than would be expected for the only additive effect of the pius IFN-β peptide.

Protože FAE slouží jako myší model lidské MS a je indukována různými myelinovými antigeny (například PLP, MBP, MOG), očekává se, že podobný účinek bude pozorován i u lidí. Vynález proto poskytuje způsob léčení jedinců, kteří mají sklerózu multiplex nebo jsou náchylní k vyvinutí sklerózy multiplex, spočívající v podávání účinného množství přípravku podle vynálezu, zahrnujícího alespoň jeden peptid s aktivitou T buněk, odvozený od myelinového antigenu, přednostně v neimunogenní formo, v terapeutickém režimu, který zahrnuje rovněž podávání IFN-β. Výhodné přípravky jsou výše popsané přípravky podle vynálezu, zahrnující MBP peptidy, stejně jako MBP peptidy kombinované s MOG peptidy, ve spojení se současně nebo následně podávaným IFN-β.Since FAE serves as a mouse model of human MS and is induced by various myelin antigens (e.g. PLP, MBP, MOG), it is expected that a similar effect will be observed in humans. The invention therefore provides a method of treating individuals having or susceptible to multiple sclerosis, comprising administering an effective amount of a composition of the invention comprising at least one peptide with T cell activity derived from myelin antigen, preferably in a non-immunogenic formo, in a therapeutic regimen , which also includes administration of IFN-β. Preferred formulations are those of the invention described above, comprising MBP peptides as well as MBP peptides combined with MOG peptides, in conjunction with concomitant or sequential administration of IFN-β.

Podávání přípravku podle vynálezu, Zcuhrnu j í cíiao alespoň jeden peptid s aktivitou T buněk myelinového antigenu v terapeutickém režimu, který zahrnuje podávání IFN-β, může být. prováděno známými postupy při dávkách a po dobu dostatečnou k účinné redukci, eliminaci nebo prevenci příznaků spojených se sklerózou multiplex. Účinné množství jak peptidu, tak IFN-β, podávaných společně v terapeutickém režimu, se měni v závislosti na výše popsaných faktorech. Účinné sloučeniny (například MBP peptid nebo kompozice obsahující jej spolu s IFN-β) mohou být podávány vhodným výše uvedeným způsobem, například injekčně (subkutánně, intravenózně atd.), orálně, inhalačně, transdermálně nebo rektálně.The administration of a composition of the invention comprising at least one peptide with myelin antigen T cell activity in a therapeutic regimen comprising IFN-β administration may be. by known procedures at dosages and for a time sufficient to effectively reduce, eliminate or prevent the symptoms associated with multiple sclerosis. The effective amount of both the peptide and IFN-β co-administered in a therapeutic regimen varies depending on the factors described above. The active compounds (e.g. MBP peptide or compositions comprising it together with IFN-β) can be administered by a suitable route as described above, for example by injection (subcutaneously, intravenously, etc.), orally, by inhalation, transdermally or rectally.

Injekčně může být například podáváno asi 1 pg až 3 mg a výhodně asi 20 až 500 pg peptidu, odvozeného od myelinovélio antigenu, na dávkovou jednotku. Přednostně se injekčně může podávat dávková jednotka 100 až 10000 jednotek IFN-β. Dávkový režim těchto· dvou sloučenin může být upraven, aby poskytoval optimální l.erapeutíckou odpověď. Například může být podáván současně IFN-β a přípravek podle vynálezu nebo přednostně mohou být podávány s alespoň Shodl novým odstupem, výhodně alespoň í žhodinovým. odstupem nebo zejména alespoň s 24hodinovým odstupem. Terapeutický režim podávání antigenního peptidů a lFN-β může trvat po dobu několika dní nebo týdnů a může být. zkracován nebo prodlužován podle požadavků terapeutické situace, jak popsáno výše.For example, about 1 µg to 3 mg, and preferably about 20 to 500 µg, of a peptide derived from myelin-antigen may be injected per dosage unit. Preferably, a dosage unit of 100 to 10,000 units of IFN-β may be injected. The dosage regimen of the two compounds may be adjusted to provide the optimal therapeutic response. For example, IFN-β may be administered concurrently with the composition of the invention, or preferably may be administered at least 5 hours apart, preferably at least 1 hour. at least 24 hours apart. The therapeutic regimen of administering antigenic peptides and IFN-β may last for several days or weeks and may be. abbreviated or extended as required by the therapeutic situation as described above.

Vynález rovněž poskytuje nový přípravek, zahrnujíc! fyzikální směs peptidů s aktivitou T buněk, odvozeného od myelinového antigenu, jako je MBP nebo MOG, a 1ΈΝ-β ve farmaceuticky přijatelném nosiči nebo ředidlo. Tento přípravek může být používán jako součást terapeutického režimu pro léčbu nebo prevenci sklerózy multiplex u jedince.The invention also provides a novel formulation comprising: a physical mixture of peptides with T cell activity derived from a myelin antigen, such as MBP or MOG, and 1ΈΝ-β in a pharmaceutically acceptable carrier or diluent. The composition may be used as part of a therapeutic regimen for treating or preventing multiple sclerosis in an individual.

Obecně se uznává, že výsledkem specifické odpovědi na určitý autoantigen, zprostředkované T buňkami, jsou i jiná autoimunitní onemocnění, jako je diabetes typu I a revmatoidni arthritis. Různé přístupy k léčbě autoimunitních onemocněné, zprostředkovaných T buňkami, zahrnující podávání celých autoantigenů nebo od nich odvozených peptidů obsahujících epitopy T buněk pacientovi za účelem tlumení odpovědi zprostředkované T buňkami, odpovědné za nepříznivé příznaky autoimunitního onemocnění.It is generally recognized that other autoimmune diseases, such as type I diabetes and rheumatoid arthritis, also result from a specific T cell-mediated response to a particular autoantigen. Various approaches to the treatment of T cell mediated autoimmune diseases, including administering whole autoantigens or peptides derived therefrom containing T cell epitopes to a patient to attenuate the T cell mediated response, responsible for the adverse symptoms of autoimmune disease.

Kromě myelinových autoantigenů, které hrají určitou roli pří MS, byla nalezena řada antigenů (tj. autoantigenů), které vyvolávají chorobné příznaky u jiných autoimunitních onemocnění, jako je diabetes, Gravesova choroba, myasthenia gravis, syndrom good pasture, psoriáza, thyreoidítis a revmatoidni arthritis (tj. autoantigeny, jako je insulin, rh faktor, acetvlcholinové receptory, receptory buněk štítné žlázy, proteiny základní membrány, bílkoviny štítné žlázy, ICA69 (PM-1), dekarboxylasa kyseliny glutamové (61K nebo 65 K) , proteolipíd, kolagen (typ II), protein teplotního šoku a karboxypeptidasa H) . Má se. za to, že podobné přípravky a způsoby, jaké jsou zde popisovány, je možno používat při léčbě autoimunitních onemocnění, jako je revmatoidni arthritis, diabetes, myasthenia gravis, Gravesova choroba, syndrom good pasture, psoriáza a thyreoíditis, kde antigenem odpovědným za onemocnění je bílkovinný autoantigen.In addition to myelin autoantigens that play a role in MS, a number of antigens (ie autoantigens) have been found to cause disease symptoms in other autoimmune diseases such as diabetes, Graves' disease, myasthenia gravis, good pasture syndrome, psoriasis, thyroiditis and rheumatoid arthritis (ie autoantigens such as insulin, rh factor, acetylcholine receptors, thyroid cell receptors, basement membrane proteins, thyroid proteins, ICA69 (PM-1), glutamic acid decarboxylase (61K or 65K), proteolipid, collagen (type II), heat shock protein and carboxypeptidase H). He is. whereas similar compositions and methods described herein can be used in the treatment of autoimmune diseases such as rheumatoid arthritis, diabetes, myasthenia gravis, Graves' disease, good pasture syndrome, psoriasis and thyroiditis, wherein the antigen responsible for the disease is proteinaceous autoantigen.

Peptidy zahrnující definované sekvence aminokyselinových zbytků, mající aktivitu T buněk a přednostně zahrnující alespoň jeden epitop T buněk a/nebo které indukují nereaktivitu T buněk nebo sníženou reaktivitu T buněk, byly identifikovány a izolovány pro mnohé z výše uvedených autoantigenů. Například ve WO 94/07520 jsou identifikovány peptidy, které jsou údajně schopny tlumit; antigenově specifickou odpověď na rozpustný kolagen typu II, což je bílkovinný antigen, o němž se soudí, žc je aut.oant igenem při revmatoidní arthritis. WO 92/06704 popisuje způsoby identifikace peptidů insulinu, které údajně zahrnují epitopy Ί buněk a které mohou být vhodné pro přípravky a způsoby, analogické tomuto vynálezu, pro léčbu diabetů typu I. Dále mohou být kterýmkoli z výše uvedených a v příkladech definovaných způsobů identifikace peptidů bílkovinného autoantiqenu, obsahujících epitop 1 buněk, identifikovány vhodné peptidy s obsahem epitopů T buněk pro antigen nebo autoantiyen, o němž se předpokládá, že je odpovědný za kterékoli z výše uvedených onemocnění. Jakmile jsou takové peptidy obsahující epitop T buněk identifikovány pro cílový autoanti.gen, mohou být tyto peptidy používány v přípravcích a způsobech analogických těm, jaké zde byly popsány pro léčbu sklerózy multiplex.Peptides comprising defined amino acid residue sequences having T cell activity and preferably comprising at least one T cell epitope and / or which induce T cell unreactivity or reduced T cell reactivity have been identified and isolated for many of the above autoantigens. For example, WO 94/07520 identifies peptides that are reportedly capable of attenuating; an antigen specific response to soluble type II collagen, a protein antigen believed to be an autoantigen in rheumatoid arthritis. WO 92/06704 discloses methods for identifying insulin peptides which are said to include Ί cell epitopes and which may be suitable for compositions and methods analogous to the present invention for the treatment of type I diabetes. In addition, any of the above and exemplified methods for identifying peptides may be Protein autoantigen containing epitope 1 cells, identified suitable peptides containing T cell epitopes for antigen or autoantiyen, which is believed to be responsible for any of the above diseases. Once such peptides containing the T cell epitope have been identified for the target autoanti.gen, these peptides can be used in compositions and methods analogous to those described herein for the treatment of multiple sclerosis.

Přehled obrázků na výkrešechOverview of pictures on the busts

Obr. i znázorňuje úplnou délku sekvence aminokyselin lidského MBP s označením čísel aminokyselinových zbytků, na něž se zde odkazuje.Giant. 1 depicts the full-length amino acid sequence of human MBP, indicating the amino acid residue numbers referred to herein.

Obr. 2 znázorňuje aminokyselinové sekvence výhodných peptidů, odvozených od MBP.Giant. 2 depicts the amino acid sequences of preferred MBP-derived peptides.

Obr. 3 znázorňuje aminokyselinové sekvence překrývajících se peptidů a delších peptidů, použitých v příkladu 1.Giant. 3 shows the amino acid sequences of the overlapping peptides and longer peptides used in Example 1.

Obr. 4a představuje grafické znázornění procentického podílu celkové odpovědi. MBP pro každý peptid uvedený na obr. 3.Giant. 4a is a graphical representation of the percentage of total response. MBP for each peptide shown in Figure 3.

Reaktivita MBP byla vypočtena na základě procenta MBP pozitivních m.i krotitrových kultur v každé skupině individuálních pacientů, která rovněž reagovala pozitivně na jeden z MBP peptidů. Celkové MBP pozitivní mikrotitrové kultury činily 89 až 184 v každé skupině 19 až 43 pacientů, testovaných na každý peptid.MBP reactivity was calculated based on the percentage of MBP positive m.i crotiter cultures in each individual patient group that also responded positively to one of the MBP peptides. Total MBP positive microtiter cultures were 89 to 184 in each group of 19 to 43 patients tested for each peptide.

Obr. 4b představuje grafické znázornění procenta jedinců reagujících na MBP, kteří rozpoznávají každý peptid uvedený na obr. 3. Pacienti se považují za reagující na MBP, jestliže alespoň jedna z jejich mikrotitrových kultur reaguje pozitivně na MBP. V každé skupině 19 až 43 pacientů, testovaných na každý peptid, bylo 12 až 31 pacientů reagujících na MBP. Reaktivita na peptid byla vypočtena na základě procenta reagujících pacientů v každé skupině s alespoň jednou mikrotrtrovou kulturou pozitivní na jeden z MBP peptidů.Giant. Figure 4b is a graphical representation of the percentage of individuals responding to MBP who recognize each peptide shown in Figure 3. Patients are considered to respond to MBP if at least one of their microtiter cultures responds positively to MBP. In each group of 19 to 43 patients tested for each peptide, there were 12 to 31 patients responding to MBP. Peptide reactivity was calculated based on the percentage of responders in each group with at least one microtiter culture positive for one of the MBP peptides.

Obr. 5a představuje graf středních klinických hodnot za dobu 0 až 40 dní po vyvolání choroby u myší i.v. injekcí MBP Acl-11 samotného v porovnání s kontrolou.Giant. 5a is a graph of mean clinical values over 0 to 40 days after disease induction in i.v. injection of MBP Acl-11 alone as compared to control.

Obr. 5b představuje graf středních klinických hodnot za dobu 0 až 4 0 dní po vyvolání choroby u myší i. v. injekcí 11011 Acl-11 v kombinaci s MBP 31-47 v porovnání s kontrolou.Giant. 5b is a graph of mean clinical values over 0 to 40 days post-disease induction in mice by iv injection of 1101 1 Acl-11 in combination with MBP 31-47 compared to control.

Obr. 5c představuje graf středních klinických hodno! za dobu 0 až 4 0 dní po vyvolání choroby u myší. i. v. injekcí DVA 323-339 v porovnání s kontrolou.Giant. 5c is a graph of mean clinical values! for 0 to 40 days after disease induction in mice. i. injected DVA 323-339 compared to control.

Obr. 6a představuje graf středních klinických hodnot, za dobu 0 až alespoň 30 dní po vyvolání choroby u subjektů injekcí buď 250 nmol Acl-11 [4Y] nebo Acl-11 v porovnání s kontrolou.Giant. 6a is a graph of mean clinical values over a period of 0 to at least 30 days after disease induction in subjects injected with either 250 nmol of Acl-11 [4Y] or Acl-11 compared to control.

Obr. 6b představuje graf středních klinických hodnot za dobu 0 až alespoň 30 dní po vyvolání choroby u myší. ošetřených 2,5 nmol Ac.l-11[4YJ v porovnání s kontrolou.Giant. 6b is a graph of mean clinical values over 0 to at least 30 days after disease induction in mice. treated with 2.5 nmol Ac.l-11 [4YJ] compared to control.

Obr. 6c představuje graf středních klinických hodnot za dobu 0 až alespoň 30 dní po vyvolání choroby u myší ošetřenýchGiant. 6c is a graph of mean clinical values over 0 to at least 30 days after disease induction in mice treated

2,5 nmol Acl-11 v porovnání s kontrolou.2.5 nmol Acl-11 compared to control.

Obr. 7 představuje úsečkový diagram znázorňující střední histologické hodnoty u myší ošetřovaných peptidem oproti kontrolním myším, kde nižší hodnota znamená snížený počet a vážnost zánětlivých infiltrátů CNS.Giant. 7 is a bar graph depicting mean histological values in peptide-treated mice versus control mice, where a lower value indicates a reduced number and severity of inflammatory CNS infiltrates.

Obr. 8 je úsečkový diagram představující relativní aktivaci T buněk v době 0 až 10 h po injekci 250 nmol Acl11Γ4Υ] myším.Giant. 8 is a bar graph representing the relative activation of T cells at 0 to 10 h after injection of 250 nmol Acl11-4Υ] mice.

Obr. 9 představuje graf, ukazující porovnání ošetření myší 250 nmol Acl-11[4Y] oproti kontrole, PBS a OVA 323-337.Giant. 9 is a graph showing a comparison of mouse treatment with 250 nmol Acl-11 [4Y] versus control, PBS and OVA 323-337.

Obr. 10 představuje graf, ukazující porovnání ošetření zahájeného během remise s 25 nmol Acl-11[4Y] oproti kontrole.Giant. 10 is a graph showing a comparison of treatment initiated during remission with 25 nmol of Acl-11 [4Y] versus control.

Obr. 11a představuje graf, znázorňující. proliferací lymfatické uzliny in vitro (indikovanou zabudováním 311thymidinu) u myší, předem ošetřených i,v. 250 nmol MBP Acl-11, v porovnání s kontrolou.Giant. 11a is a graph showing. lymph node proliferation in vitro (indicated by 311 thymidine incorporation) in i. v. 250 nmol MBP Acl-11 compared to control.

Obr. 11b je úsečkový diagram, znázorňující relativní produkci lymfatické uzliny 1L2 v reakci na MBP Acl-11 u myší, předem ošetřených Aci-11[4Y], v porovnání s kontrolou.Giant. 11b is a bar graph depicting the relative production of lymph node 11L2 in response to MBP Acl-11 in Aci-11 [4Y] -treated mice compared to control.

Obr. 12a představuje grafické znázornění experimentu ukazujícího účinek IFN-β na EAE u dvou skupin po 10 dospělých myších samicích (SJL x TLP)F1, u nichž byla v den 0 vyvolána EAE morčecím MBP v kompletním adjuvans s přídavkem toxinu dávivého kašle a kterým bylo buď podáno pouze nekompletní Breundovo adjuvans (kontrola) nebo které byly v den 9, 12, 16 a 20 (znázorněno šipkami na ose x) ošetřovány interperitoneálně (í.p.i 2000 jednotkami IFN-β, přičemž osa y představuje střední klinickou hodnotu (MCS) pro každou skupinu (0 - žádné klinické znaky EAE, 1 - ochablý nereagující ocas, 2 - částečná paralyza zadních končetin, 3 - úplná paralyza zadních končetin, 4 částečná až úplná paralyza předních končetin, 5 moribununí stav) .Giant. 12a is a graphical representation of an experiment showing the effect of IFN-β on EAE in two groups of 10 adult female F1 mice (SJL x TLP) in which, on day 0, EAE was induced with guinea pig MBP in complete adjuvant with addition of pertussis toxin and either only incomplete Breund's adjuvant (control) or treated on day 9, 12, 16 and 20 (indicated by the x-axis arrows) treated interperitoneally (i.e., 2000 IFN-β units, with the y-axis representing the mean clinical value (MCS) for each group (0 - no EAE clinical signs, 1 - flabby tail, 2 - partial hind limb paralysis, 3 - total hind limb paralysis, 4 partial to total hind limb paralysis, 5 moribunal condition).

Obr. 12b představuje grafické znázornění experimentu ukazujícího účinek MBP peptidů Ac 1-11 u dvou skupin oo 10 dospělých myších samicích (SJL x TLP)F1, u nichž byla v den 0 vyvolána EAE morčecím MBP v kompletním adjuvans s přídavkem toxinu dávivého kašle a kterými bylo buď podáno PBS (kontrola) nebo které byly v den 10, 13, 17 a 21 (znázorněno šipkami na ose x) ošetřovány intravenózně 250 nmol Ac 1-11, přičemž osa y představuje střední klinickou hodnotu pro každou skupinu, jak uvedeno u obr. 12a,Giant. 12b is a graphical representation of an experiment showing the effect of MBP peptides Ac 1-11 in two groups of 10 adult female F1 mice (SJL x TLP) in which, on day 0, EAE was induced with guinea pig MBP in complete adjuvant with addition of pertussis toxin and either administered PBS (control) or treated on day 10, 13, 17 and 21 (indicated by the x-axis arrows) treated intravenously with 250 nmol Ac 1-11, with the y-axis representing the mean clinical value for each group as shown in Fig. 12a ,

Obr. 12c představuje grafické znázornění experimentu ukazujícího účinek MBP peptidu Ac 1-11, podávaného v kombinaci S IFN-β na EAE u dvou skupin po 10 dospělých myších samicích (SJL x TLPiEl, u nichž byla v den 0 vyvolána EAE v kompletním adjuvans s přídavkem toxinu dávivého kašle a kterým bylo buďGiant. 12c is a graphical representation of an experiment showing the effect of MBP peptide Ac 1-11, administered in combination with IFN-β on EAE in two groups of 10 adult female mice (SJL x TLPiE1 that were challenged on day 0 with EAE in complete adjuvant with toxin addition) who was coughing and who was either

podáno PBS ( administered by PBS ( kontrola) nebo které byly v den 10, 13, 17 a 2') control) or that were on days 10, 13, 17 and 2 ') (znázorněno (shown otevřenými šipkami open arrows na on ose x) x-axis ošetřovány treated intravenózně intravenously 250 nmol Ac 1-11 250 nmol Ac 1-11 a v and v den 9, 12, day 9, 12, 16 a 2 0 16 and 2 0 (znázorněno (shown uzavřenými šipkami closed arrows na on ose x) x-axis ošetřovány treated

interperitoneálně 2000 jednotkami IFN-β, přičemž osa y představuje střední klinickou hodnotu pro každou skupinu, jak uvedeno u obr. 12a.interperitoneally 2000 IFN-β units, with the y-axis representing the mean clinical value for each group, as shown in Figure 12a.

Obr. 13 představuje grafické znázornění experimentu, ukazujícího účinek různých dávek IFN-β (10000, resp. 2000 jednotek) na vyvolanou EAE u dvou skupin po 10 dospělých myších samicích (SJL x TLPýFl, u nichž byla v den 0 vyvolána EAE pomocí morčecího MBP s přídavkem toxinu dávivého kašle a kterým bylo buď podáno PBS (kontrola) nebo které byly v den 9, 13 a (16 (znázorněno uzavřenými. šipkami na ose xi ošetřovány interpritoneálně (í.p.) 10000, resp. 2000 jednotkami IFN-β, přičemž osa y představuje střední klinickou hodnotu pro každou skupinu, jak uvedeno u obr. 12a.Giant. 13 is a graphical representation of an experiment showing the effect of different doses of IFN-β (10,000 and 2000 units, respectively) on induced EAE in two groups of 10 adult female mice (SJL x TLPγF1) on which day EAE was induced by guinea pig MBP of pertussis toxin and either treated with PBS (control) or treated on days 9, 13 and 16 (represented by closed arrows on the xi axis) treated interpretitoneally (i.p.) with 10000 and 2000 IFN-β units, respectively; the y-axis represents the mean clinical value for each group as shown in Fig. 12a.

Obr, 14 znázorňuje různé peptidy, odvozené od MBP, které mohou být vhodné pro přípravky a způsoby podle vynálezu.Figure 14 shows various MBP-derived peptides that may be suitable for the compositions and methods of the invention.

Obr. 15 graficky znázorňuje index požit.ivi ty (osa yj (průměrný S, í./pacienti reagující na MBP) násobený procentem jedinců reagujících na každý peptid (osa xi, který je odvozen ze stejných experimentálních údajů, které jsou uvedeny na obr. 4a a 4b a popsány v příkladu 1.Giant. 15 is a graphical representation of the ingestion index (yj axis (mean S, i / MBP responder)) multiplied by the percentage of individuals responding to each peptide (xi axis, which is derived from the same experimental data shown in FIG. 4a; and 4b and described in Example 1.

Příklady provedení vynálezuDETAILED DESCRIPTION OF THE INVENTION

Vynález je osvětlen na dále uvedených neomezuj ící. ch příkladech.The invention is illustrated by the following non-limiting examples. examples.

Příklad 1Example 1

Studie sklerózy multiplex jako imunitní odpovědi na myelinový bazický protein v lidské populaci a peptidy a volba MBP peptidů vhodných pro terapeutické použitíStudy of Multiple Sclerosis as an Immune Response to Myelin Basic Protein in the Human Population and Peptides and Selection of MBP Peptides Suitable for Therapeutic Use

Syntéza peptidů:Peptide synthesis:

Peptidy byly syntetizovány s použitím standardní chemie Fmoc/Boc a či.stěny pomocí HPLC s reverzními fázemi. Obr. 3 znázorňuje peptidy MBP použité v těchto studiích. Názvy peptidů nebo zbytky aminokyselin jsou v celém textu příkladů shodné.Peptides were synthesized using standard Fmoc / Boc chemistry and wall purification by reverse phase HPLC. Giant. 3 shows the MBP peptides used in these studies. The names of the peptides or amino acid residues are identical throughout the examples.

Protokol: Analýza lidského PBL na reaktivitu s MBP a MBP peptidy:Protocol: Analysis of human PBL for reactivity with MBP and MBP peptides:

PBL byly čištěny z čerstvých vzorků periferní krve (přibližně 75 mi) od 222 pacientů s jistou MS s použitím Picollových gradientů hustoty. Mikrotitrové kultury byly iniciovány 2 x 105 PBL na jamku a 10 pg/ml čištěného lidského míšního MBP v kultivačním médiu RPMT 1640 doplněném 5 í lidského séra AB, pěnicílinem-streptomycinem a L-glutarainem. Kultury byly počínaje dnem 6 až 7 doplněny 1L2 (20 jedn./mi) a IL4 (5 jedn./ml), Po 11 až 13 dnech byly mikrotitrové kultury promyty, resuspendovány v čerstvém médiu a rozděleny do 12 čerstvých mikrotitrových jamek. Jako buňky obsahující antigen byly přidány autologní zmrazené PBL v množství 5 x 104 PBL na jamku.PBLs were purified from fresh peripheral blood samples (approximately 75 mi) from 222 patients with certain MS using Picoll density gradients. Microtiter cultures were initiated with 2 x 10 5 PBL per well and 10 µg / ml purified human spinal MBP in RPMT 1640 culture medium supplemented with 5 µl human serum AB, foamyline-streptomycin and L-glutarain. From day 6-7, the cultures were supplemented with 1L2 (20 U / ml) and IL4 (5 U / ml). After 11 to 13 days, the microtiter cultures were washed, resuspended in fresh medium and divided into 12 fresh microtiter wells. Autologous frozen PBL was added as antigen-containing cells at 5 x 10 4 PBL per well.

Screeningové antigeny byly dvojmo přidány do 12 zdvojených jamek z každé mikrotitrové kultury. Jako negativní kontrola bylo vždy použito médium a jako pozitivní kontrola čištěný lidský rekombinačni MBP v množství 10 ng/ml. Každý pacient byl testován také na reaktivitu s maximálně 4 MBP peptidy, každým v koncentraci 10 μΜ. Po 48 h byly vzorky podrobeny pulsaoi s 0,75 nCi 3H-thymidinu a získávány po 6 až 16h pulsací.Screening antigens were added in duplicate to 12 duplicate wells from each microtiter culture. Medium as a negative control and purified human recombinant MBP at 10 ng / ml was used as a positive control. Each patient was also tested for reactivity with a maximum of 4 MBP peptides, each at a concentration of 10 μΜ. After 48 h, samples were pulsed with 0.75 nCi of 3 H-thymidine and collected after 6-16 h pulsations.

Kultury byly označeny jako pozitivní pro každý peptid podle těchto kriterií: stimulační index větší než 3,0, změna cpm větší nebo rovná 500 a standardní odchylka od průměru menší než změna cpm. Pro účely analýzy byly kultury dále označeny jako „peptid-pozitivní, pouze pokud reagovaly současně na MBP a peptid a pokud nereagovaly na více než jeden nepřekrývající so peptid. Reaktivita s každým z peptidů byla testována s použitím minimálně 19 a maximálně 43 pacientů.Cultures were marked as positive for each peptide according to the following criteria: stimulation index greater than 3.0, cpm change greater than or equal to 500, and standard deviation from mean less than cpm change. For analysis purposes, cultures were further termed &quot; peptide-positive &quot; only if they reacted simultaneously to MBP and the peptide and did not respond to more than one non-overlapping peptide. Reactivity with each of the peptides was tested using a minimum of 19 and a maximum of 43 patients.

Výsledky:Results:

Průměrně 6 % mikrotitrových kultur bylo zjištěno jako pozitivních na MBP reaktivitu pro každého z pacientů (rozmezí 0 až 37 MBP pozitivních kultur na pacienta). Alespoň jedna mikrotitrové kultura byla pozitivní na MBP reaktivitu u 77 % pacientů a tito jedinci bylí považováni za „reacjujicí na MBP. Status reaguj i čího jedince nekoreloval s pohlavím, kategorií MS (RR vs. CP), typem HLA-DR, věkem nebo skutečností, zda pacient bral. nebo nebral Betaseron.On average, 6% of microtiter cultures were found to be positive for MBP reactivity for each patient (range 0 to 37 MBP positive cultures per patient). At least one microtiter culture was positive for MBP reactivity in 77% of patients and these individuals were considered to respond to MBP. The responder status did not correlate with gender, MS category (RR vs. CP), HLA-DR type, age or whether the patient was taking. or did not take Betaseron.

Testované MBP peptidy zahrnovaly panel. 16 ROmerů (obr, 3), překrývajících se o 10 aminokyselin a pokrývajících celou sekvenci lidského MBP (isoforma 18,5 kD). Byly testovány ještě dva delší peptidy (sekvence MBP (MBP 83-105 a MBP '141-165, obr. 3). Reaktivita na MBP pe.ptidy pak byla vypočtena na základě podílu MBP pozitivních mikrotitrových kultur, které byly pozitivní rovněž na jeden z MBP peptidů. Čtyři z peptidů odpovídaly každý za alespoň 10 % celkové reaktivity vůči MBP (MBP 11-30, MBP 81-100, MBP 83-105 a MBP 141-165). Kromě toho byla reaktivita vůči každému z těchto peptidů detekována u alespoň třetiny jednotlivých pacientů MS reagujících na MBP, u nichž byly testovány. Navíc vykazuje 77 % pacientů reagujících na MBP reaktivitu vůči buď MBP 83-10 nebo MBP 141-165 nebo vůči oběma těmto peptidům.The MBP peptides tested included a panel. 16 ROmer (Fig. 3), overlapping by 10 amino acids and covering the entire human MBP sequence (18.5 kD isoform). Two more peptides were tested (MBP sequence (MBP 83-105 and MBP '141-165, Fig. 3). Reactivity to MBP peptides was then calculated based on the proportion of MBP positive microtiter cultures that were also positive for one of the MBP peptides Four of the peptides each accounted for at least 10% of the total reactivity to MBP (MBP 11-30, MBP 81-100, MBP 83-105 and MBP 141-165) In addition, reactivity to each of these peptides was detected in at least In addition, 77% of patients responding to MBP show reactivity to either MBP 83-10 or MBP 141-165, or both.

Z těchto čtyř peptrdů byl nejreaktivnější MBP 141-165, odpovídající za 21 % celkové reaktivity vůči MBP, který byl detekovatelný u 64 % testovaných reagujících pacientů. MBP 141165 patrně obsahuje cp-itopy T buněk jak z MBP 141-1.60, tak MBP 151-170 a překvapivě vykazoval dramaticky větší reaktivitu než dva ŽOmerové peptidy. MBP 81-100 a MBP 83-105 mají velmi podobnou sekvenci a pravděpodobně zahrnují podobné, pokud nc identické epitopy T buněk. Odpovídají oblasti, o niž se dříve soudilo, že je spojena s haplotypem HLA-DR2. Naše výsledky naznačují, že pacienti MS jak s DR2, tak bez 13R2 na tyto peptidy příznivě reagují. MBP 11-30 je oblast reaktivity peptidu, o níž se původně soudilo, že není u pacientů MS často1 rozpoznávána.Of these four peptides, MBP 141-165 was the most reactive, accounting for 21% of the total reactivity to MBP, which was detectable in 64% of the responding patients tested. MBP 141165 appears to contain T cell cp-itopes from both MBP 141-1.60 and MBP 151-170 and surprisingly showed dramatically greater reactivity than the two Zmer peptides. MBP 81-100 and MBP 83-105 have a very similar sequence and probably include similar if nc identical T cell epitopes. They correspond to a region previously believed to be associated with the HLA-DR2 haplotype. Our results suggest that MS patients with both DR2 and no 13R2 respond favorably to these peptides. MBP 11-30 is an area of peptide reactivity, of which originally thought that not the MS patients often one recognized.

Každému z ostatních MBP peptidů příslušelo méně než 5 % celkové reaktivity MBP a byl detekován u 20 % nebo méně testovaných reagujících pacientů (viz obr. 4a a 4b). Největší reaktivita v této skupině peptidů byla zjištěna u MBP 111-130, kterému příslušelo 4,5 % reaktivity MBP a byl nalezen u 10 % testovaných reagujících pacientů.Each of the other MBP peptides accounted for less than 5% of the total MBP reactivity and was detected in 20% or less of the responding patients tested (see Figures 4a and 4b). The greatest reactivity in this group of peptides was found in MBP 111-130, which accounted for 4.5% of the MBP reactivity and was found in 10% of the responding patients tested.

Volba výhodných MBP peptidůSelection of preferred MBP peptides

Výhodné MBP peptidy byly vybírány na základě dvou k r i t e r i i :Preferred MBP peptides were selected on the basis of two criteria:

i. Počet pacientů MS, reagujících na v úvahu připadající peptidy (alespoň 75 % testovaných pacientů, kteří reagují na bílkovinný antigen, rozpoznává alespoň jeden z peptudů).i. The number of MS patients responding to the peptides in question (at least 75% of the test patients responding to the protein antigen recognize at least one of the peptides).

2. Intenzita odpovědi T buněk na v úvahu připadající peptid u pacientů MS (odpověď na v úvahu připadající peptidy se rovná 40 % celkové odpovědi na antigen).2. Intensity of T cell response to candidate peptide in MS patients (response to candidate peptide equals 40% of total antigen response).

První kriterium splňuje MBP 83-105 (MBP-2) a MBP 141-165 (MBP-4) (77 % reagujících pacientů rozpoznává jeden z nich nebo oba, viz déle tabulka 1). Společně těmto peptidům přísluší 32 % reaktivity vůči MBP (viz dále tabulka 2).The first criterion meets MBP 83-105 (MBP-2) and MBP 141-165 (MBP-4) (77% of responding patients recognize either or both, see Table 1 below). Together, these peptides account for 32% of the reactivity to MBP (see Table 2 below).

Tabulka 1. Reaktivita na MBP-2 a MBP-4: Analýza podle jedincůTable 1. Reactivity to MBP-2 and MBP-4: Individual analysis

i jedinců reagujících na and individuals responsive to MBP-2 MBP-2 MBP-4 MBP-4 MBP-2 a/nebo MBP-4 MBP-2 and / or MBP-4 me z. i me z. i reagujícími na responsive to MBP MBP 11/31 [35,5 %] 11/31 [35.5%] 20/31 [64,5 %) 20/31 [64.5%] 24/31 [77,4 %J 24/31 [77.4% J

Tabulka 2, Reaktivita na MBP-2 a MBP-4: Analýza podle T buněčných liniíTable 2, MBP-2 and MBP-4 reactivity: T cell line analysis

% MBP % MBP MBP pozitivní MBP positive pozitivních positive MBP pozitivní a MBP positive and MBP pozitivní a MBP positive and MBP-2 nebo MBP MBP-2 or MBP líni i Line i MBP-2 MBP-2 MBP-4 MBP-4 4 4 mezi. MBP between. MBP pozitivními positive i iniemi i iniemi 20/184 [10,95%] 20/183 [10,95%] 39/184 [21,1 %1 39/184 [21.1% 1 59/184 [32,1 % _ 59/184 [32.1% _

Přídavek MBP 11-30 (MBP-1) tak splňuje druhé kriterium, protože těmto třem peptidům společně přísluší 42 % reaktivity vůči MBP. Jako výhodný peptid pro terapeutické použití by byl i MBP ί 1.1 — 13 0 (MBP-3), zejména v kombinaci s MBP-1, MBP-2 a MBP4. MBP 81 100 se zdá být ekvivalentní MBP 83-105 a můžo být rovněž používán ve spojení s ostatními vybranými výhodnými pept idy.The addition of MBP 11-30 (MBP-1) thus fulfills the second criterion since the three peptides together account for 42% of the reactivity to MBP. MBP β 1.1-130 (MBP-3) would also be a preferred peptide for therapeutic use, particularly in combination with MBP-1, MBP-2 and MBP4. MBP 81 100 appears to be equivalent to MBP 83-105 and can also be used in conjunction with other selected preferred peptides.

Příklad 2Example 2

Podávání peptidů savcům pro léčbu EAE jako modelu pro sklerózu multiplexAdministration of peptides to mammals for treatment of EAE as a model for multiple sclerosis

Syntéza peptidů:Peptide synthesis:

Peptidy byly připraveny automatizovanou syntézou peptidů (ABI 430A, Applied Biosciences, Foster City, CA) s použitím standardní 9-fluorenylmethoxykarbonylové chemie. Peptidy byiy čištěny vysokotlakou kapalinovou chromatografii a bylo· potvrzeno složení aminokyselin. Zvolené peptidické sekvence byly MBP Acl-11 ASQKRPSQRHG, MBP Acl-11 [4A] ASQARPSQRHG, MBP Acl-11 [4Y] ASQYP.PSQRHG, MBÍJ 31-47 RHRDTGILDSIGRFFSG, Ova 323339 ISQAVHAAIIAEINEAGR a Ova 323-337 ISQAVHAAHAEINEA.Peptides were prepared by automated peptide synthesis (ABI 430A, Applied Biosciences, Foster City, CA) using standard 9-fluorenylmethoxycarbonyl chemistry. The peptides were purified by high pressure liquid chromatography and the amino acid composition was confirmed. The peptide sequences selected were MBP Acl-11 ASQKRPSQRHG, MBP Acl-11 [4A] ASQARPSQRHG, MBP Acl-11 [4Y] ASQYP.PSQRHG, MBI J 31-47 RHRDTGILDSIGRFFSG, Ova 323339 ISQAVHAAIIAEINER7G and OQAVHAAIIAEINEAG7.

Čištění MBPMBP cleaning

MBP byl připraven z morcecích mích (Keystone Biologicals, Cleveland, 0Π) s použitím modifikace metody popsané v Smith, M.E., J. Neurochem., 1969, 16:83. Stručně řečeno byl MBP extrahován z izolovaných myelinových membrán pomoci chloroformu a methanoiu, vysrážen citrátem draselným, extrahován kyselinou a lyofilizován. SDS-PAGE analýza tohoto materiálu ukázala hlavní pás při očekávané molekulové hmotnosti 18,5 kD.MBP was prepared from guinea pigs (Keystone Biologicals, Cleveland, 0Π) using a modification of the method described in Smith, M.E., J. Neurochem., 1969, 16:83. Briefly, MBP was extracted from isolated myelin membranes using chloroform and methanol, precipitated with potassium citrate, extracted with acid, and lyophilized. SDS-PAGE analysis of this material showed a major band at an expected molecular weight of 18.5 kD.

Indukce EAE, hodnoceni a pcptidová terapieEAE induction, evaluation and pcptid therapy

EAE byla indukována u myší (PJL x SJL) Fl, získaných od Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME) . Když myši dosáhly věku 3 až 14 týdnů, byla indukována EAE imunizací 50 až 100 pg MBP, emulgovaného v kompletním Freundovč adjuvans (Gibco Laboratories, Grand Island, NY), doplněném dalšími 400 pg na myš M. tuberculosis H37Ra (Difco Laboratories, Detroit, MI). V době imunizace a po 4 8 h bylo intravenózně podáno 200 ng toxinu dávivého kašle (JRH Biosciences, Lenexa, KS). Myši byiy hodnoceny na základě klinických znaků podle léto stupnice: 1 paralýza ocasu, 2 - částečná paralýza zadních končetin, úplná paralýza zadních končetin, 4 - paralýza předních končetin, 5 moribundn.í nebo mrtvá. Myši s hodnotou 5 byly usmrceny. Po smrti byly myši vyřazeny z dalších výpočtů středního klinického hodnocení. Peptidy byly podávány intravenózně, jak je popsáno dále v jednotlivých příkladech.EAE was induced in mice (PJL x SJL) F1, obtained from Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME). When mice reached 3-14 weeks of age, they were induced by EAE immunization with 50-100 µg MBP, emulsified in complete Freund's adjuvant (Gibco Laboratories, Grand Island, NY) supplemented with an additional 400 µg per M. tuberculosis H37Ra mouse (Difco Laboratories, Detroit, ME). 200 ng of cough toxin (JRH Biosciences, Lenexa, KS) was administered intravenously at the time of immunization and after 48 h. Mice were evaluated for clinical signs according to the summer scale: 1 tail paralysis, 2 - partial hind limb paralysis, total hind limb paralysis, 4 - forelimb limb paralysis, 5 moribund or dead. 5 mice were sacrificed. After death, mice were excluded from further calculations of the mid-trial. The peptides were administered intravenously as described in the individual examples below.

Pro testy proliferace lymfatickýoh uzlin a produkce 1112 byly z myší , imunizovaných výše popsaným způsobem, při.praveny z.a účelem indukce EAE lymfocytové suspenze slabinové a paraaortální lvmfatické uzliny (pro proliforační experimenty nebyl obsažen toxin dávivého kašle). Lymfocyty byly kultivovány na raikrotitrových plotnách s kulatým dnem v množství 5.105 na jamku s peptidy MBP a RPMI 1640 doplněným 0,5 % čerstvého normálního myšího séra, penicilinem-streptomycinem, Lglutaminem a 5.10'5 M 2-merkaptoethanolu. Kultury pro testy proliferace byly podrobeny pulsům po dobu 16 h 3H-thymidinem s následující inkubací po dobu 72 h. Pro testy T.L2 byly získány po 24 h supernatanty kultur a byly testovány na schopnost podporovat růst buněčné linie HT2, závislé na IL2. K rozlišeni produkce IL2 od produkce IL4 byly provedeny biologické zkoušky HT2 v přítomnosti supernatantu 10¾ kultury monoklonální protilátky íl.B.ll (0'Hara, J. a d., Nátuře, 1985, 315:333), která inhibuae IL4-i.ndukovanou proliferaci buněk HT2 .For lymph node proliferation assays and 1112 production, weak and para-aortic lymph node EAE lymphocyte suspensions were prepared from mice immunized as described above (pertussis toxin was not included for proliferation experiments). Lymphocytes were cultured on 5-10 5 round bottom microtiter plates per well with MBP and RPMI 1640 peptides supplemented with 0.5% fresh normal mouse serum, penicillin-streptomycin, Lglutamine and 5.10 -5 M 2-mercaptoethanol. Cultures for proliferation assays were pulsed for 16 h with 3 H-thymidine followed by 72 h incubation. For T.L2 assays, culture supernatants were harvested for 24 h and tested for ability to promote IL2-dependent HT2 cell line growth. To differentiate IL2 production from IL4 production, HT2 biological assays were performed in the presence of a 10¾ supernatant of the monoclonal antibody IL.B.II (O'Hara, J. et al., Nature, 1985, 315: 333), which inhibits IL4-1. induced proliferation of HT2 cells.

Výsledky jsou uvedeny na obr. 9, který ukazuje, že Acl11 [4Y] zvrací průběh EAE, je-li podáván po nástupu paralýzy. EAE byla indukována ve skupinách po 14 myších pomocí MBP. Terapie byla zahájena u každé myší jednotlivě, poté, co se u ní vyvinuly klinické znaky EAE. Data jsou vynesena ve vztahu k zahájení terapie pro každého jedince (den 1 = nástup klinických znaků pro každou jednotlivou myš). Myši byly ošetřovány intravenózně v den 1, 4, 11 a 18 choroby pomocí PBS (prázdný kroužek), 250 nmol Acl-11[4Y] (plné čtverečky) nebo 250 nmol Ova 323-337 (plné kroužky). Další kontrolní skupina nedostávala žádné ošetření (prázdné čtverečky). Křížky označují.The results are shown in Figure 9, which shows that Acl11 [4Y] reverses the course of EAE when administered after the onset of paralysis. EAE was induced in groups of 14 mice by MBP. Therapy was initiated individually in each mouse after it developed clinical signs of EAE. Data are plotted in relation to initiation of therapy for each subject (day 1 = onset of clinical signs for each individual mouse). Mice were treated intravenously on Days 1, 4, 11, and 18 of disease with PBS (open circle), 250 nmol of Acl-11 [4Y] (solid squares), or 250 nmol of Ova 323-337 (solid circles). Another control group received no treatment (open squares). Crosses indicate.

jednotlivé myša, které uhynuly nebo byly usmrceny ve stupni 5 EAE. Hodnotu MMS pro neošetřenou skupinu byla 4,6 a mortalita byla 64 %, Hodnota MMS pro skupinu ošetřenou PBS byla 4,4 a mortalita 35 %. Hodnota MMS pro skupinu ošetřenou Ova 323-337 byla 4,2 a mortalita 21 %, Hodnota MMS pro skupinu ošetřenou Acl-11[4Y] byla 3,2 a mortalita 7 %.individual mice that died or were sacrificed in EAE Grade 5. The MMS value for the untreated group was 4.6 and the mortality was 64%, the MMS value for the PBS-treated group was 4.4 and the mortality was 35%. The MMS value for the Ova 323-337 treated group was 4.2 and the mortality was 21%, the MMS value for the Acl-11 [4Y] treated group was 3.2 and the mortality was 7%.

Obr. 10 ukazuje, Že Acl-11f4Yj zabraňuje relapsům EAE, podává-li se během rem.isní fáze choroby. EAE byla indukována pomocí. MBP. Terapie byla zahájena u každé myši individuálně druhý den remi.se po počáteční episodě EAE. Pata jsou vynesena ve vztahu k zahájení terapie pro každého jedince (den 1 = druhý den remise). Skupiny 6 až 7 přežívajících myší byly ošetřovány int.ra venózně v den 1, 4, 7 a i 8 po začátku remise buď pomoci PBS (prázdné kroužky) nebo 25 nmol Acl-11[4Y] (plné čtverečky). Křížky označují jednotlivé myši, které uhynuly nebo byly usmrceny ve stupni 5 EAE. Počáteční episody choroby před remisí trvaly 3 až 18 dní (průměr 9 dní pro obě skupiny). Hodnota MMS během počáteční episody byla podobná pro obě skupiny myší. (3,0 ρ-ro skupinu ošetřenou PBS a 3,9 pro skupinu ošetřenou Acl11 [4Y1). Hodnota MMS po ošetření pro skupinu PBS byla 4,1 a mortalita 33 %. Hodnota MMS po ošetření pro skupinu ošetřovanou peptidem byla 0,3 a mortalita 0 %.Giant. 10 shows that Acl-11f4Yj prevents EAE relapses when administered during the remission phase of the disease. EAE was induced by. MBP. Therapy was initiated on each mouse individually on the second day of remission after the initial episode of EAE. The heels are plotted in relation to initiation of therapy for each subject (day 1 = second day of remission). Groups of 6-7 surviving mice were treated intravenously on days 1, 4, 7 and 8 after commencement of remission with either PBS (open circles) or 25 nmol of Acl-11 [4Y] (solid squares). Crosses indicate individual mice that died or were sacrificed in EAE Grade 5. Initial episodes of disease prior to remission lasted 3 to 18 days (mean 9 days for both groups). The MMS value during the initial episode was similar for both groups of mice. (3.0 ρ-ro PBS treated group and 3.9 for the Acl11 [4Y1] treated group). The MMS value after treatment for the PBS group was 4.1 and the mortality was 33%. The MMS value after treatment for the peptide treated group was 0.3 and the mortality was 0%.

Obr. 11 znázorňuje, že intravenózní podávání Ad-11 nebo Acl-11[4Y1 vyvolává nereaktivitu T buněk.Giant. 11 shows that intravenous administration of Ad-11 or Acl-11 [4Y1] induces T cell unreactivity.

a) Skupiny po 3 až 4 myších byly 5 a 10 dní před imunizací pomocí 150 pg MBP intravenózně ošetřeny buď PBS (plné kroužky) nebo 250 nmol Acl-11 (plné trojúhelníky). Testy proliferace lymfatických uzlin s MBP Acl-11 byly provedeny v den 9. Kontroly: Předběžné ošetření PBS PPD 108277/médium 1855 a předběžné ošetření Acl-11 PPD 88499/médium 1335.a) Groups of 3-4 mice were intravenously treated with either PBS (solid circles) or 250 nmol Acl-11 (solid triangles) intravenously 5 and 10 days prior to immunization with 150 µg MBP. The lymph node proliferation tests with MBP Acl-11 were performed on day 9. Controls: PBS PPD 108277 pretreatment / medium 1855 and Acl-11 PPD 88499 pretreatment / medium 1335.

b) Skupiny po 4 myších byly _LiLLUn± íůúid _L μα MBP i.ritravenózně ošetřeny buď PRS nebo 250 nmol Ad-11[4Y],(b) Groups of 4 mice were treated with either PRS or 250 nmol of Ad-11 [4Y].

Testy produkce i 52 lymfatickými uzlinami se 150 μΜ Acl-11 nebo μΜ Acl-11(4YJ byly prováděny v den 10.Production tests of 52 lymph nodes with 150 μΜ Acl-11 or μΜ Acl-11 (4YJ) were performed on day 10.

Příklad 3Example 3

Podávání peptidu v pokročilém stadiuAdvanced peptide administration

Po imunizaci MBP se vyvíjí u myší (P JL x SJL) Fl relapsující EAE (Fritz, R.B., a d., J. Immunol., 1983, 130:1024), což tento model EAE činí ideálním pro zkoumání terapeutické intervence. Přestože imunodomínantním encefal.i togenem u myš: (PJL x SJL) Fl je MBP Acl-11, je u roboto kmene encefalitogenní také subdominantní epitop MBP 3147. Za účelem zjištění, zda pro léčbu EAE, indukované MBP, je nutný jeden z těchto peptidů nebo oba, byly opakovány jednotlivé kroky příkladu 2, avšak s tou výjimkou, že skupiny myši byly ošetřeny v pokročilém stadiu choroby intravenózními injekcemi současně MBP Acl-11 a MBP 31-47 nebo samotným Acl-1'1. Skupiny kontrolních myší byly ošetřovány intravenózními injekcemi PBS nebo kontrolním peptidem Ova 323-339, což je peptid vážící se na AďlApu, nepříbuzný MBP a neimunogenní pro myši (PJL x SJL) Fl.Upon immunization with MBP, mice (P JL x SJL) develop EA relapsing EAE (Fritz, RB, et al., J. Immunol., 1983, 130: 1024), making this model of EAE ideal for investigating therapeutic intervention. Although the immunodominant encephaline in the mouse: (PJL x SJL) F1 is MBP Acl-11, the subdominant epitope MBP 3147 is also encephalitogenic in the robotic strain. To determine whether one of these peptides is required for MBP-induced EAE treatment or both, the individual steps of Example 2 were repeated, except that groups of mice were treated at an advanced stage of the disease by intravenous injections of MBP Acl-11 and MBP 31-47 or Acl-11'1 alone. Groups of control mice were treated with intravenous injections of PBS or a control peptide Ova 323-339, a peptide binding to Ap at L AD, unrelated to MBP and immunogenic for mice (PLJ x SJL) Fl.

Obr. 5 znázorňuje, že opakované intravenózní injekce MBP Acl-11 buď samotného (obr. 5a) nebo v kombinací s MBP 31-47 (obr. 5b) snižují výskyt, intenzitu a mortalitu EAE. Ošetření oběma peptidy se konzistentně s výše popsanými pozorováními jiných pracovníků jeví jako poněkud účinnější než ošetřen: MBP Acl-11 samotným. Myši byly ošetřeny šesti intravenózními injekcemi peptidu během akutní a první relapsové fáze. Pak byly myší sledovány až do dne 125 v průběhu chronické remitujíc: fáze se žádnými známkami pozdního onemocnění ve skupinách ošetřených MBP peptidem (data neznázorněna). Kontrolní peptid Ova 323-339, podávaný intravenózně, neměl na onemocnění žádný vliv (obr. 5c), Ve zvláštním experimentu nebylo intravenózní podávání MBP 31-47 samotného účinné při léčbě EAE (data neznázorněna). Obr. 5a, bac ukazují účinnost intravenózního ošetření myší s EAE, indikovanou MBP. EAE byla indukována výše popsaným způsobem pomocí MBP ve skupinách po 11 až 16 myších. Myši byly ošetřovány intravenózní injekcí 250 nmol každého peptidu počínaje dnem 9, 12, 15, 21, 29 a 37. Křížky, používané na všech obrázcích, označují jednotlivé myši, které uhynuly nebo byly usmrceny ve stupni 5 EAE. Kontrolní skupina, ošetřovaná PBS, je označena plnými kroužky. Výsledky naznačuji, že imunodomiriantni encef autogenní peptid MBP je jednak nezbytný a jednak dostačující k léčbě EAE indukované MBP u myší (POL x SJL) Pl, jak ukazuje snížení intenzity a mortality EAE u ošetřených myší.Giant. 5 shows that repeated intravenous injections of MBP Acl-11 either alone (Fig. 5a) or in combination with MBP 31-47 (Fig. 5b) reduce the incidence, intensity and mortality of EAE. Consistent with the above observations of other workers, treatment with both peptides appears to be somewhat more effective than treated with: MBP Acl-11 alone. Mice were treated with six intravenous injections of the peptide during the acute and first relapse phases. Then, mice were followed up to day 125 during the chronic remitting phase with no evidence of late disease in the MBP peptide-treated groups (data not shown). The control peptide Ova 323-339, administered intravenously, had no effect on the disease (Fig. 5c). In a separate experiment, intravenous administration of MBP 31-47 alone was not effective in treating EAE (data not shown). Giant. 5a, b and c show the efficacy of intravenous treatment of mice with EAE indicated by MBP. EAE was induced as described above by MBP in groups of 11-16 mice. Mice were treated by intravenous injection of 250 nmol of each peptide, starting on days 9, 12, 15, 21, 29 and 37. The crosses used in all figures indicate individual mice that died or were killed in EAE grade 5. The control group treated with PBS is indicated by solid circles. The results indicate that the immunodomiriant encephalogenic MBP peptide is both necessary and sufficient to treat MBE induced MBP in mice (POL x SJL) P1, as shown by the decrease in EAE intensity and mortality in treated mice.

Příklad 4Example 4

Vícenásobné i.v. injekce Acl-11Multiple i.v. injection of Acl-11

Po přípravných krocích v příkladu 2 byly připraveny vícenásobné injekce Acl-11. Jedna injekce peptidu v den 9 zpozdila onemocnění o dva dny a snížila mortalitu ze 100 % na 63 %, ale u všech ošetřených myší se nakonec vyvinula silná EAE (data neznázorněná). Tři injekce peptidu během akutní fáze EAE zpočátku léčily onemocnění účinně, avšak během relapsové fáze si ošetřovaná skupina myší vyvinula onemocnění s pozdním nástupem (data neznázorněná). Tyto výsledky, uvažované společně, naznačuji, že pro léčbu MBP-indukovaného onemocnění u myší (PJh x SJL) Fl jsou potřebné vícenásobné Intravenózní injekce MBP peptidů během akutní a první relapsové fáze EAE. Pro dlouhodobé snížení intenzity onemocnění jsou tedy vyžadovány vícenásobné injekce Acl-11. Obr. 6 ukazuje, že Acl11 [41] léčí EAE v nižší dávce než Ac'1-11 a má na chorobu déletrvajícl účinek. EAE byla indukována pomocí MBP u skupin po 8 až 10 myších. Obr. 6a znázorňuje myši ošetřované i.v. ve dnech 12 a 15 pomocí PBS (fosfátem pufrovaný sáli nicky roztok; prázdné kroužky), 250 nmol Acl-11 (plné čtverečky) nebo 250 nmol Acl-llf4Y] (prázdné trojúhelníčky). Hodnota MMS pro myši ošetřované PBS byla 4,4 a mortalita 60 %. Hodnota MMS pro myši ošetřované Acl-il byla 3,9 a mortalita 37,5 %. Hodnota MMS pro myši ošetřované Acl-11[4Y] byla 2,1 a mortalita 0 %. Obr. 6b ukazuje myši ošetřované i,v. ve dnech 12, 15, 18, 21, 24 a 2?Following the preparation steps of Example 2, multiple injections of Acl-11 were prepared. A single injection of peptide on day 9 delayed disease by two days and reduced mortality from 100% to 63%, but all treated mice eventually developed a strong EAE (data not shown). Three injections of peptide during the acute phase of EAE initially treated the disease effectively, but during the relapse phase the treated group of mice developed a late-onset disease (data not shown). These results, taken together, suggest that multiple intravenous injections of MBP peptides during the acute and first relapsing phase of EAE are required to treat MBP-induced disease in mice (PJh x SJL) F1. Thus, multiple injections of Acl-11 are required to reduce disease intensity in the long term. Giant. 6 shows that Acl11 [41] treats EAE at a lower dose than Ac'1-11 and has a long-lasting effect on the disease. EAE was induced by MBP in groups of 8 to 10 mice. Giant. 6a shows mice treated with i.v. on days 12 and 15 with PBS (phosphate buffered saline; open circles), 250 nmol of Acl-11 (solid squares) or 250 nmol of Acl-11f4Y] (open triangles). The MMS value for PBS-treated mice was 4.4 and the mortality was 60%. The MMS value for Acl-il-treated mice was 3.9 and the mortality was 37.5%. The MMS value for Acl-11 [4Y] treated mice was 2.1 and the mortality was 0%. Giant. 6b shows mice treated with IV. on days 12, 15, 18, 21, 24 and 2?

buď PBS (prázdné kroužky) nebo 2,5 nmol Acl-11 (plné kroužky). Hodnota MMS pro myši ošetřované PBS byla 2,9 a mortalita 20 %. Hodnota MMS pro myši ošetřované peptidem byla 4,3 a mortalita 50 %.either PBS (open circles) or 2.5 nmol Acl-11 (solid circles). The MMS value for PBS-treated mice was 2.9 and the mortality was 20%. The MMS value for peptide-treated mice was 4.3 and the mortality was 50%.

Příklad 5Example 5

Ošetřeni analogem MBP peptidů, který tvoří in vivo stabilní komplexy s MHC třídy IITreatment with an analogue of MBP peptides that forms in vivo stable complexes with MHC class II

Protože komplexy peptid-MHC jsou funkční terapeutické jednotky, léč.icí EAE, původci odvodili, že Ac-1'1 [4Y] by měl být účinnější při léčbě EAE, indukované aktivním MBP, než Ací-11. K otestování této hypotézy byly provedeny stupně příkladu 2 s výjimkou injekčního schématu a bylo změněno dávkování. Obr, 6a ukazuje, že pouze dvě injekce Acl-11[4Y] časně v průběhu choroby vyvcdaly dlouhodobější účinek než dvě injekce Acl-11. Obr. 6b dále ukazuje, že opakované intravenózní injekce Acl11L4Y] jsou vysoce účinné při léčbě EAE v dávce 2,5 nmol (obr. 6c). Poté byly provedeny histologické zkoušky. Byly připraveny histologické řezy F.AE z mozku a míchy a barveny iiematoxylinem a eosinem (CVP, West Sac.ramento, CA). V řezech byly pozorovatelem naslepo hodnoceny zánětlivé infiltráty na stupnici 1 až Účinnost. Acl-11 [4Y] byla potvrzena histolog! ckými zkouškami mozkových a míšních řezů z myší, ošetřovaných peptidem a PBS, které vykazují výrazně snížený počet a intenzitu zánětlivých infiltrátů centrálního nervového systému u myši ošetřených peptidem (obr. 7). Obr. 7 demonstruje, že zánětlivé infiltráty jsou redukovány u myší, ošetřených Acl-11[4Y] . Zlepšená účinnost Acl-11[4Y] byla evidentní.Since peptide-MHC complexes are functional therapeutic units treating EAE, the inventors have deduced that Ac-1'1 [4Y] should be more effective in treating MBE induced by active MBP than Ac1-11. To test this hypothesis, the steps of Example 2 were performed except for the injection schedule and the dosage was changed. Fig. 6a shows that only two injections of Acl-11 [4Y] early in the course of the disease showed a longer-lasting effect than two injections of Acl-11. Giant. 6b further shows that repeated intravenous injections of Acl11L4Y] are highly effective in treating EAE at a dose of 2.5 nmol (Fig. 6c). Histological tests were then performed. Histological sections of F.AE from brain and spinal cord were prepared and stained with iiematoxylin and eosin (CVP, West Sacramento, CA). In the sections, inflammatory infiltrates were scored blindly by an observer on a scale of 1 to Efficacy. Acl-11 [4Y] was confirmed by histologist! Brain and spinal cord cross-sectional assays from peptide-treated and PBS-treated mice showing a significantly reduced number and intensity of inflammatory central nervous system infiltrates in peptide-treated mice (Fig. 7). Giant. 7 demonstrates that inflammatory infiltrates are reduced in Acl-11 [4Y] treated mice. The improved efficacy of Acl-11 [4Y] was evident.

Ve výše uvedeném příkladu byla evidentní, zlepšená účinnost Acl-11[4Y], Původci odvodili, že in vivo vznikají stabilní komplexy peptid-MHC mezi AauA3u a Acl-1114Y], který byl intravenózně injikován, a tak způsobil pozorovanou zlepšenou účinnost.. Tyr o komplexy, vznikající in vivo, jsou detekovatelné pomocí hybndomu 1934, který byl odvozen z. encefalitogenního MBP-specifického klonu T buněk. Bylo postupováno podle stupňů pří.kladu 2 s výjimkou dob a množství injekcí a množství bvíaIn the above example was evident, improved efficiency Acl-11 [4Y] The inventors inferred that in vivo form stable peptide-MHC complexes between Aa at A3 in and ACL-1114], which was injected intravenously and so causing the observed improved potency Tyr complexes formed in vivo are detectable by the 1934 hybndome, which was derived from an encephalitogenic MBP-specific T cell clone. The steps of Example 2 were followed except for the time and amount of injections and the amount of bvia

upravena, jak je adjusted as is uvedeno dále. Hybridom T buněk 1934 ie below. T cell hybridoma 1934 ie specifický pro MBP MBP specific Acl-11 postupem podi e Wraitha, U.C., a d. , Acl-11 according to Wraith, U.C., et al., Cell 1989, 59:24'·' Cell 1989, 59: 24 Stručně řečeno byly hybridomové buftkv Briefly, they were hybridoma buffers

inkubovány v množství 5.104 na jamku v mikrotitrových plotnách s plochým dnem s MBP peptidy nebo pcptidovými analogy. Jako buňky obsahující antigen bylo přidáno 5.105 slezl.nnýc.h buněk (PJT. x SJL) F’l, ozářených 3000 rad. Médium bylo stejná jako při testech proliferace 1vmfatických uzlin s výjimkou toho, že doplněk séra tvořilo 10 % fetálního telecího séra místo normálního myšího séra. Po 24 h byly odebrány supernatanty a byla zkoumána jejich schopnost podporovat růst buněk HT2. Poté byl z injikovaných myší v různých dobách po injekci 250 nmol Acl-11[4Y] odebrány sleziny a splenočyty byly použity jako buráky obsahující antigen pro Acl-11-specifický hybridom 1931. Ke kul túrám nebyl přidáván žádný další peptid. Obr. 8 ukazuje, že slezinné buňky, které byly ín vivo podrobeny „pulsaci. s Acl-11 [4Y1, jsou vysoce účinné pří aktivaci hvbridomu 1934. Schopnost aktivovat hybridom trvá maximálně 2 h po injekci, pak začíná klesat do čtyř až šesti h po injekci. Po 10 h po injekci Acl-11[4Y] je aktivace minimální a po 20 h není přítomna (data neznázorněna; . Jak je patrné z obr. 8, experimenty s Acl-11 aktivaci hvbridomu slozinnými buňkami. z injikovaných myší nevykazují ani 1 h po injekci {data neznázorněna) . Jak je podrobněji znázorněno na obr. 8, komplexy popt.i d-MHC, vzniklé in vivo, jsou detekovatelné u myší injikovaných Acl-1114Y], Skupinám po 2 myších bylo v různých časových okamžicích před vynětím slezin (1 až 10 h) intravenózně i.njikováno 250 nmol Aoi-1'![4Y]. Splenočyty z injikovaných myší byly vyšetřovány na schopnost aktivovat buňky hvbridomu 1934 k produkci TL2. Vvsledkv isou vyiádřeny laku proliferace HT2. Tylo výsledky podporují hypotézu, že vznik stabilních komplexů peptid-MHC in vivo přispívá k účinnosti terapeutického analogu MBP peptidů.incubated at 5 x 10 4 per well in flat-bottom microtiter plates with MBP peptides or peptide analogs. 5 x 10 5 spleen cells (PJT x SJL) of F'1 irradiated with 3000 rads were added as antigen-containing cells. The medium was the same as in the lymph node proliferation assays, except that the serum supplement was 10% fetal calf serum instead of normal mouse serum. After 24 h, supernatants were collected and examined for their ability to promote the growth of HT2 cells. Spleens were then removed from injected mice at various times after injection of 250 nmol of Acl-11 [4Y] and splenocytes were used as peanuts containing the antigen for the Acl-11-specific hybridoma 1931. No additional peptide was added to the cultures. Giant. 8 shows that spleen cells that were pulsated in vivo. with Acl-11 [4Y1] are highly effective in activating the hybridoma of 1934. The ability to activate the hybridoma lasts for a maximum of 2 hours after injection, then begins to decline within four to six hours after injection. After 10 h after injection of Acl-11 [4Y], activation is minimal and not present after 20 h (data not shown; as shown in Fig. 8, experiments with Acl-11 hybridoma activation by complex cells show less than 1 h from injected mice. after injection (data not shown). As shown in more detail in Fig. 8, in vivo d-MHC demand complexes are detectable in Acl-1114Y-injected mice. Groups of 2 mice were intravenously at various time points prior to spleen removal (1 to 10 h). 250 nmol of Aoi-1 '[4Y] was injected. Splenocytes from injected mice were screened for the ability to activate 1934 hybridoma cells to produce TL2. As a result, the varnish of HT2 proliferation is expressed. These results support the hypothesis that the formation of stable peptide-MHC complexes in vivo contributes to the efficacy of the therapeutic analogue of MBP peptides.

Příklad 6Example 6

Syntéza myšího MBP peptidů Acl-11Synthesis of murine MBP peptides Acl-11

Myší MBP peptid Acl-11 byl syntetizován standardní syntézou Fmoc/tBoc a čištěn pomocí HPLC. Sekvence aminokyselin peptidů Acl-11 je následující:The mouse MBP peptide Acl-11 was synthesized by standard Fmoc / tBoc synthesis and purified by HPLC. The amino acid sequence of the Acl-11 peptides is as follows:

Indukce EAEEAE induction

EAE byla indukována υ myších samic (SJL x PL) Fl (Jackson Labs, Bar Harbor, ME) o stáří 6 až 8 týdnů Imunizací myší 100 pg čištěného' morčecího MBP v CFA (G1BCO Lab., Grand Island, NY) , obsahujícího 400 pg kmene M. Lubercu.1 osís H37RA (DIFCO Lab., Detroit, MI), subkutánně u kořene ocasu, V den imunizace a po 48 n bylo intravenózně dvakrát podáno 200 ng toxinu dávivého kašle (JIIL BIOSCIENCE, Lenexa, Kansas). Myši byly denně monitorovány na příznaky choroby a hodnoceny podle stupnice: 0 - žádné klinické známky EAE, 1 - ochablý nereagující ocas, 2 - částečná paralýza zadních končetin, 3 úplná paralýza zadních končetin, 4 - částečná až úplná paralýza předních končetin, 5 - moribundní. Data jsou vyjadřována jako průměr z hodnocení, intenzity choroby za každý den zahrnující, všechna zvířata ve skupině. Myši byly sledovány po dobu 26 dní. Jakmile myš uhynula na EAE, bylo do výpočtů pro všechny následující dny zahrnuto hodnocení. 5.EAE was induced by mouse mice (SJL x PL) Fl (Jackson Labs, Bar Harbor, ME) 6-8 weeks of age by immunizing mice with 100 µg of purified guinea pig MBP in CFA (G1BCO Lab., Grand Island, NY) containing 400 pg of M. Lubercu.1 was treated with H37RA (DIFCO Lab, Detroit, MI), subcutaneously at the base of the tail. On the day of immunization and after 48 n, 200 ng of pertussis cough toxin (JIL BIOSCIENCE, Lenexa, Kansas) was administered intravenously. Mice were monitored daily for signs of disease and scored on a scale of: 0 - no clinical signs of EAE, 1 - flaccid unresponsive tail, 2 - partial hind limb paralysis, 3 total hind limb paralysis, 4 - partial to complete forelimb paralysis, 5 - moribund . Data are expressed as the average of assessments, disease intensity per day including, all animals in the group. Mice were followed for 26 days. Once the mouse died on EAE, a score was included in the calculations for all subsequent days. 5.

Účinek iFN-β na EALEffect of iFN-β on EAL

Byl proveden titrační. experiment, pro účely stanovení účinků různého dávkování IFN-β na EAE (obr. 13). Jedna skupina myší byla oo indukci EAE v den 9, intraperitoneálně PBS (kontrola), jedna skupina myší byla v den 9, 13 a 16 ošetřována 10000 jedn. IFN-β (prázdný kroužek) a jedna skupina myší byla v den 9, 13 a 16 ošetřována 2000 jedn. IFN-β (plný kroužek). Jak je patrné z obr. 13, příznaky EAE jsou v každém časovém bodě pro obě dávky IFN-β podobné, což. naznačuje, že pro experimenty s IFN-β by byla vhodná nižší dávka, která jo preferována, protože možnost toxicity v důsledku vyšší, dávky IFN-β je méně pravděpodobná. Ve zbylých experimentech, znázorněných na obr. 12a až 12c, bylo použito 2000 jedn. IFN-β, protože tato dávka vykázala zlepšení klinického hodnocení.Titration was performed. experiment to determine the effects of different IFN-β doses on EAE (Fig. 13). One group of mice was on EAE induction on day 9, intraperitoneally with PBS (control), one group of mice was treated with 10,000 IFN-β (open circle) on day 9, 13 and 16 and one group of mice was on day 9, 13 and 16 2000 IFN-β (solid circle) were treated. As seen in Figure 13, EAE symptoms are similar at each time point for both doses of IFN-β, which is. suggests that for the IFN-β experiments a lower dose would be appropriate, which is preferred because the possibility of toxicity due to a higher dose of IFN-β is less likely. In the remaining experiments shown in Figures 12a to 12c, 2000 units of IFN-β were used as this dose showed an improvement in the clinical trial.

Jak je patrné z obr, 12a, byla ošetřována v den 9, 12, 16 a 20 kontrolní skupina myší PBS a jiná skupina myší 2000 jedn. ΙΕΜ-β. Jak je patrné z obr. 12a, skupina ošetřovaná IFN-β měla v průběhu času pouze mírně slabší příznaky než kontrolní skupina.As shown in Fig. 12a, on day 9, 12, 16 and 20, a control group of PBS mice and another group of 2000 mice were treated with ΙΕΜ-β. As shown in Figure 12a, the IFN-β treated group had only slightly weaker symptoms over time than the control group.

Účinek myšího MBB peptidu Acd-ll· na EAEEffect of Acd-II · murine MBB peptide on EAE

By] zjišťován účinek myšího MBP peptidu Acl-11 a výsledky jsou zobrazeny na obr. 12b. Jedna skupina myší byla v den 10, 13, 17 a 21 po indukci EAE ošetřována i.p. PBS (kontrola) a druhá skupina myší byla v den 10, 13, 1'/ a 21 ošetřována i. v. 250 nmol peptidu Acl-11. Myši. byly monitorovány výše uvedeným způsobem. Jak je znázorněno na obr. 12b, myši. ošetřované Ac1.-ll měly slabší příznaky než kontrolní skupina.The effect of the murine MBP peptide Acl-11 was determined and the results are shown in Fig. 12b. One group of mice was treated i.p. on day 10, 13, 17 and 21 after EAE induction. PBS (control) and a second group of mice were treated i.d. with 250 nmol of Acl-11 peptide on day 10, 13, 1 'and 21. Mice. were monitored as described above. As shown in Figure 12b, mice. Ac1-1 treated treated had weaker symptoms than the control group.

Účinek ošetření kombinací peptidu Acl-11 a iFN-β na EAEEffect of treatment with a combination of Acl-11 and iFN-β on EAE

Účinky ošetření kombinací peptidu Acl-11 a IFN-β jsou znázorněny na obr. 12c. Jedna skupina myší byla po indukci. EAE ošetřována PBS (kontrola) a jedna skupina myší byla v den 10, 13, 17 a 21 ošetřována í.v. 250 nmol peptidu Acl-11 (otevřené šipky) a v den 9, 12, 16 a 20 i.p. 2000 jedn, ΙΕΝ-β. Jak je znázorněno na obr. 12c, skupina myší ošetřovaná kombinací peptidů a 1 ΕΝ-β vykazovala výrazný pokles síly příznaků ve srovnání s kontrolní skupinou i ve srovnání s ošetřováním samotným IFN-β nebo samotným peptidem, znázorněným na obr. 12a a 12b, což ukazuje na svnergický účinek této kombinace. Léčebný režim, zahrnující kombinaci peptidů a ΙΕΝ-β, tedy poskytuje zvýšený účinek, vedoucí ke snížení síly příznaků EAE.The effects of treatment with the combination of Acl-11 and IFN-β are shown in Figure 12c. One group of mice was induced. EAE was treated with PBS (control) and one group of mice was treated i.p. on days 10, 13, 17 and 21. 250 nmol of Acl-11 peptide (open arrows) and on days 9, 12, 16 and 20 i.p. 2000 unit, ΙΕΝ-β. As shown in Figure 12c, the group of mice treated with the combination of peptides and 1 ΝΝ-β showed a significant decrease in symptom strength compared to both the control group and the treatment with IFN-β alone or with the peptide shown in Figures 12a and 12b, respectively. indicates the super-effect of this combination. Thus, a treatment regimen comprising a combination of peptides and ΙΕΝ-β provides an enhanced effect leading to a reduction in the severity of EAE symptoms.

Ekv ivaie rityEquity rites

Zkušený odborník zná nebo múze pouze rutinními experimenty nalézt různé ekvivalenty zde popsaných konkrétních postupů. Tyto ekvivalenty se považují za spadající do rozsahu vynálezu a pokryté následujícími patentovými nároky.The skilled artisan knows, or can only, by routine experimentation, find various equivalents of the specific methods described herein. These equivalents are considered to be within the scope of the invention and are covered by the following claims.

Příklad 7Example 7

Podávání peptidů savcům pro léčbu EAE vyvolané míšním homogenizátem (SCH) jako modelu sklerózy multiplexAdministration of peptides to mammals for treatment of EAE induced by spinal cord homogenate (SCH) as a model of multiple sclerosis

Syntéza peptidůSynthesis of peptides

Peptidy byly připraveny automatizovanou syntézou peptidů (ABI 430A, Applied Biosciences, Foster City, CA) s použitím standardní 9-fIuorenylmethoxykarbonylové chemie. Peptidy byly čištěny vysokotlakou kapalinovou chromatografií a bylo potvrzeno složení aminokyselin. Zvolené sekvence peptidů byly MBP Acl-11 ASQKRPSQRHG, MBP Acl-11 [4Yj ASQARPSQRHG, MBP Acl11 [4 Y] ASQYRPSQRHG, MBP 31-47 RHRDTGILDS1GRFESG, Ova 323-339 ISQAVHAAHAElNEAGR a Ova 323-337 ISQAVHAAHAElNEA.Peptides were prepared by automated peptide synthesis (ABI 430A, Applied Biosciences, Foster City, CA) using standard 9-fluorenylmethoxycarbonyl chemistry. The peptides were purified by high pressure liquid chromatography and the amino acid composition was confirmed. The peptide sequences selected were MBP Acl-11 ASQKRPSQRHG, MBP Acl-11 [4Yj ASQARPSQRHG, MBP Acl11 [4 Y] ASQYRPSQRHG, MBP 31-47 RHRDTGILDS1GRFESG, Ova 323-339 ISQAVHAAHAE1EA33NE, and Ova 323-339 ISQAVHAAHAE1EA33EA.

Čištěni MBPMBP cleaning

SCH byl připraven z morčecích mích (Keystone Biologicals, Cleveland, OH) s použitím modifikace metody podle Smitha, M.E.,SCH was prepared from guinea pigs (Keystone Biologicals, Cleveland, OH) using a modification of the method of Smith, M.E.,

J. Neurochem., 1969, 16:83. Směs proteinů SCH byla lyofilizována a použita podle sušiny.J. Neurochem., 1969, 16:83. The SCH protein mixture was lyophilized and used according to dry weight.

Indukce EAE, hodnoceni a peptidová terapieEAE induction, evaluation and peptide therapy

EAE byla indukována u myší (PJL x SJL) El, získaných od Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME) . Když myši dosáhly veku 8 až 14 týdnů, byla indukována EAE imunizací 500 až 1000 pg SCK, emulgovaného v kompletním Ereundově adjuvaňs (Gibco Laboratories, Grand Island, NY), doplněném dalšími 400 pg na myš M. tubercul osis H37Ra (Diíco Laboratories, Detroit, MI). V době imunizace a o 48 h později bylo podáno 200 ng toxlnu dávivého kasie (JRH Biosciences, Lenexa, KS). Myši byly hodnoceny na základě klinických znaků podle stupnice: 1. paralýza ocasu, 2. částečná paralýza zadních končetin, 3. úplná paralýza zadních končetin, 4. paralýza předních končetin, 5. moribundní nebo mrtvá. Myši s hodnocením 5 byly usmrceny. Po smrti byly myši vyřazeny z dalších výpočtů průměrného klinického hodnocení. Intravenózně byly podávány peptidy, jak je uvedeno dále v jednotlivých příkladech.EAE was induced in E1 mice (PJL x SJL) obtained from Jackson Laboratory (Bar Harbor, ME). When mice reached 8-14 weeks of age, they were induced by EAE immunization with 500-1000 µg SCK, emulsified in complete Ereund's adjuvant (Gibco Laboratories, Grand Island, NY) supplemented with an additional 400 µg per M. tubercul osis H37Ra mouse (Díco Laboratories, Detroit , MI). At the time of immunization and 48 h later, 200 ng of vomiting casia toxin (JRH Biosciences, Lenexa, KS) was administered. Mice were scored based on clinical signs according to the scale: 1. tail paralysis, 2. partial hind limb paralysis, 3. total hind limb paralysis, 4. forelimb paralysis, 5. moribund or dead. Mice rated 5 were sacrificed. After death, mice were excluded from further average clinical trial calculations. Peptides were administered intravenously as shown in the individual examples below.

Výsledky jsou znázorněny na obr. 16, který ukazuje, že Acl-11[4Y] zvrací průběh EAE, je-li podán po nástupu paralýzy. EAE byla Indukována u skupin po 14 myších pomocí SCH. Terapie byla zahájena u každé myši individuálně poté, co se u ní vyvinuly klinické znaky EAE. Data jsou vynesena ve vztahu k zahájení terapie u každého jedince (den 1 - nástup klinických znaků pro každou jednotlivou myš). Myši byly ošetřovány v den 1, 3, 6 a 9 choroby PBS (plné čtverečky), i.v. 250 nmol Acl11 [4Y] (prázdné trojúhelníky) nebo 250 nmol AcI[4Yj (prázdné kroužky). Hvězdička označuje jednotlivé myši, které uhynuly nebo byly usmrceny v důsledku stupně 5 EAE.The results are shown in Figure 16, which shows that Acl-11 [4Y] reverses the course of EAE when given after the onset of paralysis. EAE was induced in groups of 14 mice by SCH. Therapy was initiated individually in each mouse after it developed clinical signs of EAE. Data are plotted in relation to initiation of therapy in each subject (day 1 - onset of clinical signs for each individual mouse). Mice were treated on day 1, 3, 6 and 9 of PBS (solid squares), i.v. 250 nmol Acl11 [4Y] (open triangles) or 250 nmol AcI [4Yj (open circles). The asterisk indicates individual mice that died or were killed as a result of Grade 5 EAE.

Obr. 17 ukazuje, že Acl-11[4Y] zabraňuje nástupu EAE, je1 i podán předtím, než se projeví příznaky choroby. EAE byla indukována pomocí SCH. Terapie byla zahájena u každé myši individuálně osmý den po indukci choroby pomoci gpSCH. Data jsou vynesena ve vztahu k zahájení terapie pro každého jedince. Skupiny přeživších myší byly v den 8, 10, 13 a 17 ošetřoványGiant. 17 shows that Acl-11 [4Y] prevents the onset of EAE when administered before symptoms of the disease occur. EAE was induced by SCH. Therapy was initiated on each mouse individually on the eighth day after gpSCH induction of the disease. Data are plotted in relation to initiation of therapy for each subject. Groups of surviving mice were treated on days 8, 10, 13 and 17

i.v. 25 nmol Acl-11[4Y] (prázdné trojúhelníky) nebo s.c. 25 nmol Acl-11[4Y] (plné kroužky). Jedna skupina nedostávala žádné ošetření (prázdné čtverečky).i.v. 25 nmol Acl-11 [4Y] (open triangles) or s.c. 25 nmol Acl-11 [4Y] (solid circles). One group received no treatment (empty squares).

Výsledky na obr. 16 a 17 ukazují, žc oba způsoby podávání jsou účinné při prevenci nástupu příznaků.The results in Figures 16 and 17 show that both routes of administration are effective in preventing the onset of symptoms.

Příklad 8Example 8

Bylo postupováno stejně jako v příkladu 2, avšak nebyly prováděny testy praliferacc lymfatických uzli n a produkce IL2. EAE byla indukována v den 0 pomocí gpMBP a pak byl 3 skupinám myší v den S, 10, 13 a graficky znázorněny na (prázdné trojúhelníky), podáván Acl-11[4Y). Výsledky jsou obr. 18 jako intravenózní aplikace subkutánní injekce (plné kroužky) a kontrola (prázdné kroužky) . Předběžné ošei.ření (například ošetření před projevem příznaků) pomocí Acl-11[4Y] může zamezit vzniku EAE indukované pomocí gpMBP.The procedure was the same as in Example 2, but the tests for lymph node praliferation and IL2 production were not performed. EAE was induced on day 0 with gpMBP and then 3 groups of mice on day S, 10, 13 and shown graphically (open triangles) were administered Acl-11 [4Y]. The results are shown in Figure 18 as intravenous administration of subcutaneous injection (solid circles) and control (open circles). Pre-treatment (e.g., treatment before symptoms) with Acl-11 [4Y] can prevent gpMBP-induced EAE.

Příklad 9 cDNA kódující lidský MOG proteinExample 9 cDNA encoding human MOG protein

V počátečním pokusu získat lidskou DNA kódující MOG protein byla knihovna lidské cDNA podrobena polymerasové reakci (PCR) s použitím primerů 3' a 5', konstruovaných na základě publikované sekvence kódující, krysí MOG podle Gardiniera a d. (viz výše). Sekvence lidského MOG nemohla být tímto způsobem získána, pravděpodobně v důsledku nedostatku homologie na konci 5' a/nebo 3' lidské a krysí sekvence.In an initial attempt to obtain human DNA encoding a MOG protein, a human cDNA library was subjected to a polymerase reaction (PCR) using primers 3 'and 5', constructed based on the published coding sequence, of rat MOG according to Gardinier et al (see above). The human MOG sequence could not be obtained in this manner, probably due to a lack of homology at the 5 'and / or 3' end of the human and rat sequences.

Proto byly konstruovány čtyři vnitřní krysí ol igonukleotidy. I)va z nich byly homologní k hornímu řetězci.Therefore, four internal rat oligonucleotides were constructed. I) and v were homologous to the upper chain.

genu (primery 94-111 a 166-183) (SEQ ID NO: 34), báze 1 počínaje ATG) a dva byly homologní se spodním řetězcem genu (primery 538-555 (SEQ ID NO: 35) a 685-702). Kombinace primerů 166-183 (SEQ ID NO: 34) a 538-555 (SEQ ID NO: 35) byla úspěšná pří uskutečňování amplifikace fragmentu o očekávané velikosti přibližně 400 bp z knihovny cDNA lidského mozku. Sekvence těchto primerů byla:gene (primers 94-111 and 166-183) (SEQ ID NO: 34), base 1 starting with ATG) and two were homologous to the lower chain of the gene (primers 538-555 (SEQ ID NO: 35) and 685-702). The combination of primers 166-183 (SEQ ID NO: 34) and 538-555 (SEQ ID NO: 35) was successful in performing amplification of a fragment of the expected size of approximately 400 bp from a human brain cDNA library. The sequence of these primers was:

a) 16 6-183: CAGAATCCG GGAAGAATGOCACGGGC (SEQ ID NO: 34) aa) 16 6-183: CAGAATCCG GGAAGAATGOCACGGGC (SEQ ID NO: 34); and

b) 538-555: CAGC GGC C GCAC GGAG T T T T CC T C T CAG (SEQ ID NO: 35)(b) 538-555: CAGC GGC C GCAC GGAG C T C T C T C T C C (SEQ ID NO: 35)

V primerů 166—383 (SEQ ID NO: 34) je přítomno místo EcoRI v primerů (SEQ ID NO: 35) se nachází místo Notl.An EcoRI site is present in primers 166-383 (SEQ ID NO: 34) and a NotI site is found in primers (SEQ ID NO: 35).

Produkt PCR 400 bp byl klonován do expresního vektoru pVl.1393 štěpením pVL1393 (Pharmigen CA) pomocí EcoRI a Notl, štěpením amplifikováného produktu stejnými enzymy a ligaci vzniklých fragmentů. Insert byl ověřen štěpením několika klonů odvozených z lícovaných plasmidu pomocí EcoRI a Notl a sekvenovánim vzniklého 400 bp fragmentu lidského MOG. Předpokládá se, že vzniklý insert postrádá 184 bp sekvence 5' a 201 bp sekvence 3' , vztaženo na krysí otevřený čtecí rámec o velikostí 738 bp.The 400 bp PCR product was cloned into the expression vector pV1.1393 by digesting pVL1393 (Pharmigen CA) with EcoRI and NotI, digesting the amplified product with the same enzymes, and ligating the resulting fragments. The insert was verified by digesting several clones derived from the fused plasmids with EcoRI and NotI and sequencing the resulting 400 bp fragment of human MOG. The resulting insert is believed to lack 184 bp of sequence 5 'and 201 bp of sequence 3', based on a rat open reading frame of 738 bp in size.

Z horního a spodního řetězce insertu 400 bp poloh 346-363 byly konstruovány dva primery:Two primers were constructed from the upper and lower strands of the insert 400 bp positions 346-363:

5' -CAGAATTCTCAGGTTCTCAGATGAAGGA-ď (SEQ ID NO: 36) a5 '-CAGAATTCTCAGGTTCTCAGATGAAGGA-d (SEQ ID NO: 36) and

5'-AAGCGGCCGCTATCCTTCATCTGAGAACCT-3' (SEQ ID NO: 37) kde je v prvním řetězci přítomno místo EcoRI a ve druhém místo Notl. Podtržené oblasti odpovídají sekvenci MOG.5'-AAGCGGCCGCTATCCTTCATCTGAGAACCT-3 '(SEQ ID NO: 37) wherein an EcoRI site is present in the first chain and a NotI site in the second. The underlined regions correspond to the MOG sequence.

Horní, resp. spodní primer lidského MOG 346-363 (SEQ ID NO: 36 a 37) byl použit v kombinaci s výše uvedeným krysím primerem 5', resp. 3' k amplifikaci chybějících konců 5' a 3' genu z téže knihovny cDNA lidského mozku, jaká byla použita dříve. Byl získán produkt PCR, odpovídající 3'-konci genu, ale odpovídající 5'-konec nevznikl.Upper, respectively. the lower primer of human MOG 346-363 (SEQ ID NOS: 36 and 37) was used in combination with the aforementioned rat primer 5 'and 5', respectively. 3 'to amplify the missing 5' and 3 'ends of the gene from the same human brain cDNA library as used previously. A PCR product corresponding to the 3'-end of the gene was obtained, but the corresponding 5'-end was not generated.

Získaný 3'-fragment měl očekávanou velikost 400 bp a tento fragment byl klonován do pVL1393 a sekvenován.The obtained 3'-fragment had an expected size of 400 bp and this fragment was cloned into pVL1393 and sequenced.

K získání 5'-části genu byla knihovna lidské mozkové dřeně kgtlO, získaná od Cloteoh, která byla předem amplifikována a měla Litr 8.1Ο10 pfu/ml, podrobena screeningu postupem předepsaným výrobcem. Knihovna byla nanesena na 12 velkých ploten v množství 30000 plaků/plotnu a plaky byly přeneseny na nitrocelulózové filtry (2 opakované fIltry/plotnu). Dvanáct filtrů, získaných z 12 různých ploten, pak bylo hybridizováno s Í2P značenou sondou, odpovídajíc! původně klonovanému vnitřní.mu 400 bp fragmentu lidského MOG (polohy 184-534). Bylo získáno 22 silně pozitivních. Pro každý pozitivní byla z. původních ploten vyzvednuta zátka a inkubována přes noc pufrem s ředěním λ za účelem vymytí fága z agaru. Zkumavka pal·: byla odstředěna a supernatant přenesen.To obtain the 5 'portion of the gene library was a human brain heart kgtlO obtained from Cloteoh which has been previously amplified and had Liter 8.1Ο 10 pfu / ml, is subjected to the screening procedure prescribed by the manufacturer. The library was plated on 12 large plates at 30000 plaques / plate and plaques were transferred to nitrocellulose filters (2 repeating filters / plate). Twelve filters derived from 12 different plates were then hybridized with P labeled probe f2 corresponding! the originally cloned 400 mp internal human MOG fragment (positions 184-534). 22 strongly positive were obtained. For each positive, the stopper was removed from the original plates and incubated overnight with λ dilution buffer to wash the phage from the agar. The tube was centrifuged and the supernatant transferred.

Z každého poolu byla amplifikována DNA s použitím buď přímého primeru kgLIO s místem SstlI:DNA was amplified from each pool using either the direct kgLIO primer with the SstII site:

5ř-CTTTTGAGCáxAGTTCAGCCTGGTTAAG-3' (SEQ ID NO: 38) nebo reverzního primeru kgtlO s místem Xhol:5 of -CTTTTGAGCáxAGTTCAGCCTGGTTAAG-3 '(SEQ ID NO: 38) and reverse primer kgtlO XhoI site:

5'-ACCTCGAGGAGGTGGCTTATGAGTATTTCTTCCAGGGTA-3' (SEQ ID NO: 39) stejně jako horního nebo spodního řetězce vnitřní.ho přímenu lidského MOG:5'-ACCTCGAGGAGGTGGCTTATGAGTATTTCTTCCAGGGTA-3 '(SEQ ID NO: 39) as well as the upper or lower strand of the internal human MOG:

5'-G GT GC GGG A AAGGTGAC11C TCAGGATC CGGAAT-3' (SEQ ID NO: 40) nebo5'-GT G GC A GGG AAGGTGAC1 TCAGGATC CGGAAT 1 C-3 '(SEQ ID NO: 40) or

5EQ ID5EQ ID

Poslední dva primery (SEQ ID NO: 40 a 41'The last two primers (SEQ ID NOs: 40 and 41 '

NO: 41) zahrnují místoNO: 41) include site

BamHI (v sekvencích podtržené), přirozeně přítomné v sekvencí lidského MOG.BamHI (underlined in sequences) naturally present in human MOG sequences.

Primery byly použity ve čtyřech různých kombinacích: i) přímý horní/spodní interního MOG, 2) reverzní spodní/spodní interního MOG, 3) horní interního MOG/reverzní spodní a 4) horní interního MOG/přímý horní.The primers were used in four different combinations: i) direct upper / lower internal MOG, 2) reverse lower / lower internal MOG, 3) upper internal MOG / reverse lower and 4) upper internal MOG / direct upper.

První dvě kombinace poskytly 5'-konec genu (až po místo BamHI) a poslední dvě 3'-konec genu. Obě části 5' a 3' obsahují nepřeložené oblasti. Který z obou členů každé kombinace skutečně vede k požadovanému fragmentu, závisí na orientací cDNA, klonovaných do XgtlO.The first two combinations provided the 5'-end of the gene (up to the BamHI site) and the last two 3'-end of the gene. Both parts 5 'and 3' contain untranslated regions. Which of the two members of each combination actually results in the desired fragment depends on the orientation of the cDNA cloned into Xgt10.

Velikost získaných fragmentů se v jednotlivých poetech lišila. Pět největších fragmentů 5' nebo 3' bylo subklonováno do míst SstlI a BamHI nebo BamHI a Xhol polylinkeru SK. Tři. klony z každého poolu pak byly sekvenovány, aby se vyloučí.la přítomnost chyb PCR. Tím se získala úplná sekvence oblasti kódující gen, stejně jako 174 bp nepřeložené sekvence 5' .The size of the obtained fragments varied in individual numbers. The five largest 5 'or 3' fragments were subcloned into the SstIII and BamHI or BamHI and XhoI sites of the SK polylinker. Three. clones from each pool were then sequenced to eliminate the presence of PCR errors. This gave the complete sequence of the gene coding region as well as the 174 bp untranslated 5 'sequence.

Úplná získaná sekvence DNA (SEQ ID NO: 1) a odvozená sekvence aminokyselin (SEQ ID NO: 2) jsou zobrazeny na obr. 1.The complete DNA sequence obtained (SEQ ID NO: 1) and the derived amino acid sequence (SEQ ID NO: 2) are shown in Figure 1.

Lidský gen MOG kóduje preprotein o 248 aminokyselinách, který má 87% homologii s 246 aminokyselinami v krysím proteinu. Maturovaný protein obsahuje 218 aminokyselin, číslovaných na obr, 1 1 až 218 (SEQ ID NO: 2) . Maturovaný protein začíná glycinem, znázorněným v poloze 1, a je odvozen od preproteinu o 248 aminokyselinách Štěpením z presekvence sahající od startovacího kodonu MET k alaninovému zbytku těsně předcházejícímu glycinu v poloze 1.The human MOG gene encodes a 248 amino acid preprotein having 87% homology to 246 amino acids in the rat protein. The mature protein comprises 218 amino acids numbered in Figs. 11 to 218 (SEQ ID NO: 2). The mature protein starts with the glycine shown at position 1 and is derived from a 248 amino acid preprotein by cleavage from a presequence ranging from the MET start codon to the alanine residue immediately preceding glycine at position 1.

Příklad PAExample PA

Exprese zkráceného lidského MOG ve hmyzích buňkách SF-9 a E. coliExpression of Truncated Human MOG in SF-9 and E. coli Insect Cells

Exprese SF-9Expression of SF-9

Přenosový vektor PVL1393, obsahující cDNA zkráceného lidského MOG kódující aminokyseliny 1-121 lidského MOG (prvních 121 aminokyselin SEQ ID NO: 2) byl kotransfikován do buněk SF-9 spolu s 1rnearizevanou DNA Baculoviru Baculogold (Pharmmgen, San Di.ego, CA) . Po 4 dnech byl odebrán supernatant kultury, obsahující rekombinační víry. Rekombinační virus byi vyčištěn od plaků a podroben třem cyklům amplifikace k získání zásobního viru o vyšším titru. Buňky AF-9 pak byly infikovány zásobním vírem v množství MOI 2,0. Supernatant z infikovaných buněk byl odebrán po 48 h po infekci a nanesen na sloupec agarosv NiNTA. Rekombinační protein MOG byl eluován za nedenaturujících podmínek s použitím 250 mM ímidazolu, dialyzován proti 5% kyselině propionové a H20 a následně lyofilizován. Koncentrace proteinu byla odhadnuta pomocí BCA. Čištěný protein MOG byl visualizován na 12,5% polyakrylamidovém gelu, barveném Coomassie blue.The transfer vector PVL1393 containing truncated human MOG cDNA encoding amino acids 1-121 of human MOG (first 121 amino acids of SEQ ID NO: 2) was cotransfected into SF-9 cells along with the purified DNA of Baculovirus Baculogold (Pharmmgen, San Di.ego, CA). After 4 days, culture supernatant containing recombinant vortexes was collected. The recombinant virus was plaque-cleaned and subjected to three cycles of amplification to obtain a higher titer stock virus. AF-9 cells were then infected with a stock virus of MOI 2.0. Supernatant from infected cells was harvested 48 h after infection and applied to a NiNTA agarose column. Recombinant MOG protein was eluted under non-denaturing conditions using 250 mM imidazole, dialyzed against 5% propionic acid and H 2 O and subsequently lyophilized. Protein concentration was estimated by BCA. The purified MOG protein was visualized on a Coomassie blue stained 12.5% polyacrylamide gel.

Příklad 10Example 10

Podle příkladů 9 a 9A byl připraven zkrácený lidský MOG (huMOG). MBP (morče) byl připraven popsaným způsobem. Bylo postupováno podle příkladu 2, avšak EAE byla indukována ve třech oddělených skupinách myší s použitím 75 pg gpMBP a 100 pg huMOG (prázdné trojúhelníky) a kombinace 75 pg gp MBP a 100 pg huMOG (plné čtverečky). Graf na obr. 19 ukazuje průběh onemocnění pro každý případ v tomto příkladu. Onemocnění vyvolané současně MOG a MBP je silnější než v případě každého z nich samotného. Výsledky naznačují, že k onemocnění přispívá MOG i MBP.Truncated human MOG (huMOG) was prepared according to Examples 9 and 9A. MBP (guinea pig) was prepared as described. Example 2 was followed, but EAE was induced in three separate groups of mice using 75 µg gpMBP and 100 µg huMOG (open triangles) and a combination of 75 µg gp MBP and 100 µg huMOG (solid squares). The graph in Figure 19 shows the course of the disease for each case in this example. The disease induced by MOG and MBP at the same time is more severe than for each of them alone. The results suggest that both MOG and MBP contribute to the disease.

I' r i kl a cl i. 1I 'r i kl and cl i

Onemocnění bylo vyvoláno stejně jako v příkladu 10 pomocí huMOG + gpMBP (den 0 - vyvoláni onemocnění). Myši byly ošetřovány před nástupem příznaků 250 nmol Acl-11 [4YJ a kontrolou (PBS) v den 6, 8, 1, 13, 1.7, 22 a 27 (šipky označují ošetření). Jak ukazuje graf na obr. 20, ošetření Ac1-11[4YJ (prázdné, čtverečky) významně snížilo průměrný klinický záznam v porovnání s kontrolami (plné čtverečky).The disease was induced as in Example 10 by huMOG + gpMBP (day 0 - disease induction). Mice were treated before symptoms of 250 nmol Acl-11 [4YJ] and control (PBS) on days 6, 8, 1, 13, 1.7, 22 and 27 (arrows indicate treatment). As shown in the graph in Figure 20, treatment with Ac1-11 [4YJ (open, squares) significantly reduced the mean clinical record compared to controls (solid squares).

Claims (41)

PATENTOVÉ NÁROKYPATENT CLAIMS 1. Přípravek pro léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň jeden peptid, vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5,A composition for treating multiple sclerosis in a mammal, comprising at least one peptide selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP- 2.3, MBP-2.4 MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2, nebo jejich modifikace nebo analogy nebo pepti domimcceí ka.MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, and MBP-5 shown in Figure 2, or modifications or analogs or peptides thereof. 2. Přípravek podle nároku 1, vyznačující se tím, že uvedený peptid je vybrán ze skupiny zahrnujícíThe composition of claim 1, wherein said peptide is selected from the group consisting of MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2.MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 and MBP-5 shown in Figure 2. 3. Přípravek podle nároku 1, vyznačující tím, že uvedeným peptidem je MBP-4.The composition of claim 1, wherein said peptide is MBP-4. 4. Přípravek pro léčení sklerózy multiplex savce,4. A composition for treating multiple sclerosis in a mammal, 2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň jeden peptid odvozený od MBP, vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBPnm rnn MBP~4 a MB>P ’ znázorněné na obr. 2, přičemž tento přípravek zahrnuje alespoň 40 % celkové reaktivity T buněk vůči MBP v populaci jedinců majících T buňky reagující na MBP.2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, characterized in that it comprises at least one peptide derived from MBP selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2 , MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBPnm rnn MBP-4 and MB> P 'shown in Figure 2, wherein the preparation comprises at least 40% of the total T cell reactivity to MBP in a population of individuals having T cells responsive to MBP. MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2.MBP-3.1, MBP-4 and MBP-5 shown in Figure 2. 5. Přípravek pro léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň dva peptidy MBP, vybrané ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3,A composition for treating multiple sclerosis in a mammal comprising at least two MBP peptides selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4 MBP-2.5 MBP-2.6 109109 6. Přípravek podle nároku 5, vyznačující se tím, že uvedené peptidy jsou vybrány ze skupiny zahrnující6. The composition of claim 5, wherein said peptides are selected from the group consisting of MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2.MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 and MBP-5 shown in Figure 2. 7. Přípravek podle nároku 5, vyznačující se tím, že jeden z uvedených peptidů zahrnuje MBP-4.The composition of claim 5, wherein one of said peptides comprises MBP-4. 8. Přípravek podle nároku 5, vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jeden peptid, vybraný ze skupiny zahrnující sekvence aminokyselin 13-25, 31-50, 61-80,The composition of claim 5, further comprising at least one peptide selected from the group consisting of amino acid sequences 13-25, 31-50, 61-80, 82- 92, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100 [100P>Y], 83-100, 83101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99[91K>A], 88100, 88-99, 411-135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-166, 142168, 146-160 a 153-170, znázorněné na obr. 14.82-92, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100 [100P> Y], 83-100, 83101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105 , 87-99, 87-99 [91K> A], 88100, 88-99, 411-135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-166, 142168, 146-160, and 153-170, shown in FIG. 14. 9. Přípravek podle nároku 5, vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jeden peptid, vybraný ze skupiny zahrnující sekvence aminokyselin 13-25, 87-99, 8799[91K>A], 82-100, 82-100[100P>Y], znázorněné na obr. 14.The composition of claim 5, further comprising at least one peptide selected from the group consisting of amino acid sequences 13-25, 87-99, 8799 [91K> A], 82-100, 82-100 [100P> Y]. ] shown in FIG. 14. 10. Přípravek pro léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň dva peptidy odvozené od MBP, přičemž alespoň jedním peptidem je MBP-4 a alespoň jeden peptid je vybrán ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-5, 13-25, 31-50, 6180, 82-92, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100 [1.00P>Y], 83*100,A composition for treating multiple sclerosis in a mammal, comprising at least two MBP-derived peptides, wherein the at least one peptide is MBP-4 and at least one peptide is selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP- 1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.1, MBP-2.3, MBP-2.5, MBP-2.5, MBP-2.5 6180, 82-92, 82-96, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100 [1.00P> Y], 83 * 100 83- 101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99[91K>A], 88100, 88-99, 11 1 -135, 122-140, 139-1.70, 141-160, 142-1 66, 142168, .146-160 a 153-170, znázorněné na obr. 2 a 14.83- 101, 84-97, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99 [91K> A], 88100, 88-99, 11 1 -135, 122-140, 139- 1.70, 141-160, 142-166, 142168, .146-160, and 153-170, shown in Figures 2 and 14. 110110 11. Přípravek podle nároku 10, vyznačuj ící se tím, že alespoň jedním peptidem je MBP-4 a alespoň jeden peptid je vybrán ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP· 2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5,The composition of claim 10, wherein the at least one peptide is MBP-4 and the at least one peptide is selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP · 2, MBP-2.1, MBP -2.2, MBP-2.3, MBP-2.4 MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-5, 13-25, 87-99, 87-99[91K>A], 82100, 82-100[100P>Y].MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-5, 13-25, 87-99, 87-99 [91K > A], 82100, 82-100 [100 > Y]. 12. Přípravek pro léčení sklerózy multiplex u savec, v y z n a č u j i c i se t í m , že zahrnuje alespoň dva peptidy MBP, vybrané ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2, přičemž tento přípravek zahrnuje alespoň 40 % celkové reaktivity T buněk vůči MBP v populaci 'jedinců majících T buňky reagující na MBP.12. A composition for treating multiple sclerosis in a mammal, comprising at least two MBP peptides selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP -2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 and MBP-5, as shown in Figure 2, wherein the formulation comprises at least 40% total reactivity T cells to MBP in a population of individuals having MBP responsive T cells. 13. Přípravek podle nároku 5, vyznačující se tím, že zahrnuje procentický podíl. celkové reaktivity T buněk vůči. MBP, dostatečný k tomu, aby podávání přípravku jedinci s MS vedlo k tlumení autoimunitní odpovědi MS.13. A composition according to claim 5 comprising a percentage. total T cell reactivity to. MBP sufficient to cause administration of the formulation to an individual with MS to attenuate the autoimmune response of MS. 14. Přípravek pro léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň dva peptidy MBP, obsahující epitopy T buněk, přičemž tento přípravek je vybrán ze skupiny zahrnující přípravky sestávající14. A composition for treating multiple sclerosis in a mammal, comprising at least two MBP peptides comprising T cell epitopes, said composition being selected from the group consisting of: MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4, and MBP-5; MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4, and MBP-5; MBP-1.1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5; MBP-1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5; MBP-1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5; 111111 MBP-l.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5; MBP-l.1, MBP-2.1 a MBP-4;MBP-1.1, MBP-2.1 and MBP-4; MBP-l, MBP-2.1 a MBP-4;MBP-1, MBP-2.1, and MBP-4; MBP-l.1, MBP-2 a MBP-4;MBP-1.1, MBP-2 and MBP-4; MBP-l.1, MBP-2.1 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1 and MBP-5; MBP-l.1, MBP-2.] a MBP-3;MBP-1.1, MBP-2] and MBP-3; MBP-l a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MRP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-1 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MRP-2.5, or MBP-2.6; MBP-l.1 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-1.1 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6; MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1., MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6; MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-l nebo MBP1.1;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-1 or MBP1.1; MBP-l.1, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100 [100P>Y] , 87-99 a 87-99[91K>A], znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99 and 87-99 [91K> A] shown in Figure 14; MBP-l.1, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2;MBP-1.1, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6 shown in Figure 2; MBP-l.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100 [100P>Y], 87-99 a 87-99[91K>A], znázorněné na ob r. 14 ;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99 and 87-99 [91K> A] shown in FIG. 14; MBP-l.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBp-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBp-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6 shown in Figure 2; MBP-l.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[100P>Y], 87-99 a 87 - 99[9lK>A], znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99, and 87-99 [91K> A] shown in Figure 14 ; MBP-l.1, MBP-3, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnujícíMBP-1.1, MBP-3, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2 .MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6, as shown in Figure 2. 112112 15. Přípravek podle nároku 5, vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jeden peptid s aktivitou T buněk, odvozený od lidského myelinového oligodendrocytového proteinu (MOG).The composition of claim 5, further comprising at least one peptide with T cell activity derived from human myelin oligodendrocyte protein (MOG). 16. Přípravek podle nároku 15, vyznačuj ící se tím, že uvedený peptid odvozený od MOG je vybrán ze skupiny zahrnující16. The composition of claim 15, wherein said MOG-derived peptide is selected from the group consisting of lidský MOG 1-13 human MOG 1-13 GQFRVIGPRHPIR GQFRVIGPRHPIR lidský MOG 103-135 human MOG 103-135 HSYQEEAAMELKV HSYQEEAAMELKV lidský MOG 1-121 human MOG 1-121 GQFRVIGPRHPIRALGDEV ELPCRTSPGKNATGMEVGWY RPPFSRWHLYRNGKDQDGD QAPEYRGRTELLKDAIGEGK VTLRIRNVRFSDEGGFTCFF RDHSYQEEAAMELKVEDPFYW GQFRVIGPRHPIRALGDEV ELPCRTSPGKNATGMEVGWY RPPFSRWHLYRNGKDQDGD QAPEYRGRTELLKDAIGEGK VTLRIRNVRFSDEGGFTCFF RDHSYQEEAAMELKVEDPFYW lidský MOG 1-20 human MOG 1-20 GQFRVIGPRHPIRALVGDEV, GQFRVIGPRHPIRALVGDEV, lidský MOG 11-30 human MOG 11-30 PIRALVGDEVELPCRISPGK, PIRALVGDEVELPCRISPGK, lidský MOG 21-40 human MOG 21-40 ELPCRISPGKNATGMEVGWY, ELPCRISPGKNATGMEVGWY, lidský MOG 31-50 human MOG 31-50 NATGMEVGWYRPPFSRWHL, NATGMEVGWYRPPFSRWHL, lidský MOG 141-160 human MOG 141-160 TVGLVFLCLQYRLRGKLRAE, TVGLVFLCLQYRLRGKLRAE, 11 d s k ý MO G '151-17 0 11 D MO G '151-17 0 YRDRGKLRAEIENLHRTFDP, YRDRGKLRAEIENLHRTFDP, lidský MOG 161-180 human MOG 161-180 IENLHRTFDPHFLRVPCWKT IENLHRTFDPHFLRVPCWKT lidský MOG 199-218 human MOG 199-218 YNWLHRRLAGQFLEELRNPE. YNWLHRRLAGQFLEELRNPE.
17. Přípravek podle nároku 14, vyznačující se tím, že dále zahrnuje alespoň jeden peptid s aktivitou T buněk, odvozený od MOG.17. The composition of claim 14, further comprising at least one peptide with T cell activity derived from MOG. 113113 18. Izolovaný peptid, odvozený od MBP, vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1,1, MBP-1.2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, znázorněné na obr. 2, nebo jejích modifikace nebo analogy.An isolated MBP-derived peptide selected from the group consisting of MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-3.1 , MBP-4 and MBP-5 shown in Figure 2, or modifications or analogs thereof. 19. 'Izolovaný peptid podle nároku 18, kterým je MBP-4 nebo jeho modifikace nebo analog.The isolated peptide of claim 18 which is MBP-4 or a modification or analogue thereof. 20. Analog peptidu podle nároku 18, kde alespoň jeden aminokyselinový zbytek je nahrazen alaninem, kyselinou glutamovou nebo methylaminokyselinou.The peptide analogue of claim 18, wherein at least one amino acid residue is replaced with alanine, glutamic acid, or methylamino acid. 21. Peptid, vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, znázorněné na obr. 2, kde lysin (K) je nahrazen alaninem (A).A peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, depicted in Figure 2, wherein the lysine (K) is replaced with alanine (AND). 22. Peptidický analog MBP-2.1, kde lysin (K) v poloze 10 je nahrazen alaninem (A), přičemž tento peptidický analog má sekvenci aminokyselin DENPWIIFFANIVTPRTPPPSQGK.The peptide analogue of MBP-2.1, wherein the lysine (K) at position 10 is replaced by alanine (A), wherein the peptide analogue has the amino acid sequence DENPWIIFFANIVTPRTPPPSQGK. vybraného ze skupiny MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a nidická vazba je nahrazena peptidické vazby neboselected from the group of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 and the nidic bond is replaced by peptide bonds or 23. Peptidomimetikum peptidu zahrnující MBP-1, MBP-i.l, MBP-i.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6,23. A peptide peptidomimetic comprising MBP-1, MBP-1, MBP-1.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6, MBP-5, kde alespoň jedna normální pept nepeptidickou vazbou, analogem redukovaným analogem vazby.MBP-5, wherein at least one normal peptide is a non-peptide bond, an analog reduced by a bond analog. 24. Peptid, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.6, MBP-3, adicí alespoň vybraný24. Peptide, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.6, MBP-3, at least selected by addition MBP-2.1, ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1,MBP-2.1, from the group comprising MBP-1, MBP-1.1, MD n_oMD n_o 11UJ. L_.11UJ. L_. ΜΒΓ 'ΊΜΒΓ 'Ί MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, který byl modifikován jednoho nabitého aminokyselinového zbytku naMBP-3.1, MBP-4 and MBP-5, which has been modified by one charged amino acid residue on 114 aminoterminální konec, karboxyterminální konec nebo oba konce pro zvýšená rozpustnosti peptidů ve vodném roztoku.114 amino terminal, carboxy terminal or both ends for increased solubility of the peptides in aqueous solution. 25. Peptid, vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1,25. A peptide selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5,MBP-1.2, MBP-2, MBP-2, MBP-2 MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 a MBP-5, který byl modifikován adicí alespoň jednoho aminokyselinového zbytku na aminoterminální konec, karboxyterminální konce nebo oba konce pro zvýšení aktivity T buněk, přičemž uvedený aminokyselinový zbytek je odvozen od sekvence nativního MBP proteinu.MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, and MBP-5, which has been modified by adding at least one amino acid residue to the amino-terminal, carboxy-terminal, or both ends to increase T cell activity, said amino acid residue being derived from the native MBP protein sequence. 26. Způsob léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že se savci podává přípravek podle nároku í v množství dostačujícím k tlumení autoimunitní odpovědi při skleróze multiplex.26. A method of treating multiple sclerosis in a mammal, comprising administering to the mammal the composition of claim 1 in an amount sufficient to inhibit an autoimmune response in multiple sclerosis. 27. Způsob podle nároku 26, vyznačující se tím, že podávání je vybráno ze skupiny zahrnující i. v.The method of claim 26, wherein the administration is selected from the group consisting of i. injekci v neimunogenní formě, subkutánní injekci v neimunogenní formě, orální aplikaci, ínhalační aplikací, sublingváiní aplikaci, transdermální. aplikaci, rektální aplikaci nebo jakoukoli jejich kombinaci,injection in non-immunogenic form, subcutaneous injection in non-immunogenic form, oral administration, inhalation administration, sublingual administration, transdermal administration. administration, rectal administration, or any combination thereof, 22. Způsob podle nároku 26, v yznačující se tím, že podávání se provádí subkutánně v neimunogenní formě.22. The method of claim 26, wherein the administration is performed subcutaneously in a non-immunogenic form. 19. Způsob prevence nástupu sklerózy multiplex u savce, náchylného k skleróze multiplex, tím, v množství multiplex.19. A method of preventing the onset of multiple sclerosis in a mammal susceptible to multiple sclerosis, in a multiplex amount. ze se savci podává vyznačující se přípravek podle nároku 1 dostačujícím k prevenci nástupu příznaků sklerózycomprising administering to the mammal a composition according to claim 1 sufficient to prevent the onset of symptoms of sclerosis 115115 30. Způsob léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že se savci podává přípravek podle nároku 5 v množství dostačujícím k tlumení příznaků sklerózy multiplex.30. A method of treating multiple sclerosis in a mammal, comprising administering to the mammal the composition of claim 5 in an amount sufficient to control the symptoms of multiple sclerosis. 31. Způsob léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že se savci, podává přípravek podle nároku 10 v množství dostačujícím k tlumení příznaků sklerózy multiplex.31. A method of treating multiple sclerosis in a mammal, comprising administering to the mammal the composition of claim 10 in an amount sufficient to control the symptoms of multiple sclerosis. 32. Způsob léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že se savci podává přípravek podle nároku 14 v množství dostačujícím k tlumení příznaků sklerózy multiplex.32. A method of treating multiple sclerosis in a mammal, comprising administering to the mammal the composition of claim 14 in an amount sufficient to control the symptoms of multiple sclerosis. multiplex u že se savcimultiplex u that mammals 33. Způsob léčení sklerózy vyznačující se tím, přípravek podle nároku 15 v množství dostačujícím k tlumení příznaků sklerózy multiplex.33. A method of treating sclerosis, the composition of claim 15 in an amount sufficient to control the symptoms of multiple sclerosis. savce,mammals, DodáváHe adds J Z| '/ i η |~I . 1-»J Z | '/ i η | ~ I. 1- » ·. > 1 . Zj P L.l O IJ vyznačují c i sklerózy multiplex u savce, se ti m , že se současně nebo postupně podávají alespoň dva různé přípravky podle nároku 1 v množství dostačujícím k tlumení příznaků sklerózy multiplex.·. > 1. [0009] The multiple sclerosis in a mammal is characterized in that at least two different preparations according to claim 1 are administered simultaneously or sequentially in an amount sufficient to control the symptoms of multiple sclerosis. 35. Léčebný režim pro léčení sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že se současně nebo postuoně oodává iako iednorázová léčebná spisodri konibinscG peptidů odvozených od MBP, vybraných ze skupiny kombinací peptidů zahrnující35. A treatment regimen for treating multiple sclerosis in a mammal, comprising administering simultaneously or postuona as a single treatment regimen of conjugated MBP-derived peptides selected from the group of peptide combinations comprising: MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-3, MBP-4, and MBP-5; 116116 MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4 a MBP-5MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-3, MBP-4, and MBP-5 MBP-1.1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5; MBP-1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5; MBP-1, MBP-2, MBP-4 a MBP-5;MBP-1, MBP-2, MBP-4, and MBP-5; MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4 a MBP-5; MBP-1.1, MBP-2.1, MBP-4, and MBP-5; MBP-1.1, MBP-2.1 a MBP-4; MBP-1.1, MBP-2.1, and MBP-4; MBP-1, MBP-2.1 a MBP-4; MBP-1, MBP-2.1, and MBP-4; MBP-1.1, MBP-2 a MBP-4; MBP-1.1, MBP-2, and MBP-4;
MBP-1.1, MBP-2.1 a MBP-5;MBP-1.1, MBP-2.1, and MBP-5; MBP-1.1,MBP-1.1 MBP-2.1 a MBP-3;MBP-2.1 and MBP-3; MBP-1 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-1 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6; MBP-1.1 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-1.1 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6; MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2,3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.6; MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1 nebo MBP1.1 ;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-1 or MBP1.1; MBP-1.1, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100 [100P>Y], 87-99 a 87-99 [ 91K>AJ, znázorněné na obr. 14;MBP-1.1, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99, and 87-99 [91K> AJ] shown in Figure 14; MBP-1.1, MBP-2.3,MBP-1.1 MBP-1.1, 82-100, obr. 14;MBP-1.1, 82-100, Fig. 14; MBP-1.1,MBP-1.1 MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.4/ MBP-2.5 nebo MBP-?, 6, znázorněné na obr. 2;MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.4 / MBP-2.5 or MBP-6, shown in Figure 2; MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnujícíMBP-5, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of 82-100[100P>Y], 87-99 a 87-99 [91.K>A] , znázorněné na82-100 [100P> Y], 87-99 and 87-99 [91.K> A] shown in MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnujícíMBP-5, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.5, znázorněné naMBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 or MBP-2.5, as shown in 117117 MBP-1.1, MBP-5, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující 82-100, 82-100[100P>Y] , 87-99 a 87-99 [ 91K>A], znázorněné na Obr. 14;MBP-1.1, MBP-5, MBP-4, and a peptide selected from the group consisting of 82-100, 82-100 [100P> Y], 87-99, and 87-99 [91K> A] shown in FIG. 14; MBP-1.1, MBP-3, MBP-4 a peptid vybraný ze skupiny zahrnující MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5 nebo MBP-2.6, znázorněné na obr. 2.MBP-1.1, MBP-3, MBP-4 and a peptide selected from the group consisting of MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, or MBP-2.6, shown in Figure 2.
36. Multipeptídová formulace pro farmaceutické podávání jedincům s MS, vyznačující se tím, že zahrnuje alespoň dva peptidy MBP, přičemž každý tento peptid je rozpustný a stabilní při předem stanoveném fyziologicky36. A multipeptide formulation for pharmaceutical administration to a subject with MS comprising at least two MBP peptides, each peptide being soluble and stable at a predetermined physiological přijatelném pH acceptable pH a tyto and these peptidy jsou vybrány ze the peptides are selected from skupiny groups zahrnující MBP-1, including MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.1 MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-1.2, MBP-2.1 MBP-2.2, MBP-2.2 MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.3 MBP-2.5, MBP-2.5 MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-2.6, MBP-3.1 MBP-4 a MBP-4 a
MBP-5.MBP-5.
37. Způsob léčení pokročilého stadia sklerózy multiplex u savce, vyznačují, cí se tím, že se savci podává terapeutický přípravek zahrnující alespoň jeden peptid s aktivitou T buněk, odvozený od myelinového antigenu, nebo analog tohoto peptidu v množství účinném při regulaci příznaků sklerózy multiplex.37. A method of treating advanced stage of multiple sclerosis in a mammal, comprising administering to the mammal a therapeutic composition comprising at least one peptide with T cell activity derived from myelin antigen, or an analogue thereof, in an amount effective to control the symptoms of multiple sclerosis. 38. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že uvedený myeiínový antigen je vybrán ze skupiny zahrnující myelinový bazický protein (MBP), myelinový oligodendrocytový protein (MOG), proteolip.idový protein (PLP) a myel.in-asociovaný glykoprotein (MAG) .38. The method of claim 37, wherein said myelin antigen is selected from the group consisting of myelin basic protein (MBP), myelin oligodendrocyte protein (MOG), proteolipid protein (PLP), and myelin-associated glycoprotein (MAG). ). 39. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že uvedené podávání probíhá během akutní fáze sklerózy multiplex.39. The method of claim 37, wherein said administration occurs during the acute phase of multiple sclerosis. 118118 40. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že uvedené podávání probíhá během remise příznaků onemocnění sklerózou multiplex,40. The method of claim 37, wherein said administration occurs during remission of multiple sclerosis symptoms, 41. Způsob podle nároku 37, vyznačující se tím, že uvedený peptid zahrnuje peptidový analog s vazebnou afinitou MHC, která je vyšší než vazebná afinita MHC peptidu, od něhož je analog odvozen.41. The method of claim 37, wherein said peptide comprises a peptide analog having an MHC binding affinity that is greater than the MHC binding affinity of the peptide from which the analog is derived. 42. Způsob léčení pokročilého stadia sklerózy multiplex u savce, vyznačující se tím, že se savci podává terapeutický přípravek, zahrnující alespoň jeden MBP peptid, vybraný ze skupiny zahrnující MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP-2.5, MBP-2.6,42. A method of treating advanced stage of multiple sclerosis in a mammal, comprising administering to the mammal a therapeutic composition comprising at least one MBP peptide selected from the group consisting of MBP-1, MBP-1.1, MBP-1.2, MBP-2, MBP- 2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.5, MBP-2.5 MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, MBP-5, 13-25, 31-50, 61-80, 82-92, 8296, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100[100P>Y], 83-100, 83-101, 8497, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99[91K>A], 88-100, 88-99, 111-135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-166, 142-168, 146-160 a 153-170, znázorněné na obr. 2 a 14, nebo analog tohoto peptidu v množství účinném při tlumení příznaků sklerózy multiplex.MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, MBP-5, 13-25, 31-50, 61-80, 82-92, 8296, 82-97, 82-98, 82-100, 82-100 [ 100P> Y] 83-100, 83-101, 8497, 84-100, 85-100, 86-105, 87-99, 87-99 [91K> A], 88-100, 88-99, 111- 135, 122-140, 139-170, 141-160, 142-166, 142-168, 146-160, and 153-170, as shown in Figures 2 and 14, or an analogue of the peptide in an amount effective to control the symptoms of multiple sclerosis . 43. Způsob podle nároku 42, vyznačující se tím, že uvedený peptid je vybrán ze skupiny zahrnující43. The method of claim 42, wherein said peptide is selected from the group consisting of MBP-i, MBP-1.1, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4, MBP-5, 13-25, 87-99, 8799[91K>A], 82-100, 82-100[100P>Y] nebo jejich analogy.MBP-i, MBP-1.1, MBP-2, MBP-2.1, MBP-2.2, MBP-2.3, MBP-2.4, MBP2.5, MBP-2.6, MBP-3, MBP-3.1, MBP-4 5, 13-25, 87-99, 8799 [91K> A], 82-100, 82-100 [100P> Y] or analogs thereof. 44. Způsob podle nároku 37, vyznačuj i c í s e tím, že uvedený peptid je odvozen od lidského MOG a je vybrán ze skupiny zahrnující44. The method of claim 37, wherein said peptide is derived from human MOG and is selected from the group consisting of:
CZ971226A 1994-10-25 1995-10-25 Preparations and methods of treating disseminated sclerosis CZ122697A3 (en)

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US32822494A 1994-10-25 1994-10-25
US40422895A 1995-03-15 1995-03-15
PCT/US1995/013682 WO1996012737A2 (en) 1994-10-25 1995-10-25 Compositions and treatment for multiple sclerosis

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CZ122697A3 true CZ122697A3 (en) 1997-09-17

Family

ID=26986277

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CZ971226A CZ122697A3 (en) 1994-10-25 1995-10-25 Preparations and methods of treating disseminated sclerosis

Country Status (15)

Country Link
EP (1) EP0787147A1 (en)
JP (1) JPH10504039A (en)
AU (1) AU4278296A (en)
BR (1) BR9509438A (en)
CA (1) CA2203629A1 (en)
CZ (1) CZ122697A3 (en)
FI (1) FI971750A (en)
HU (1) HUT77047A (en)
IL (1) IL115766A0 (en)
IS (1) IS4466A (en)
NO (1) NO971900L (en)
PL (1) PL324091A1 (en)
SI (1) SI9520118A (en)
SK (1) SK51297A3 (en)
WO (1) WO1996012737A2 (en)

Families Citing this family (21)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US6252040B1 (en) 1991-10-22 2001-06-26 The Governors Of The University Of Alberta Peptide specificity of anti-myelin basic protein and the administration of myelin basic protein peptides to multiple sclerosis patients
US6156535A (en) 1995-08-04 2000-12-05 University Of Ottawa Mammalian IAP gene family, primers, probes, and detection methods
EP1612555B1 (en) 1996-03-21 2008-10-22 Circassia Limited Cryptic peptides for use in inducing immunologic tolerance
WO1998006861A2 (en) * 1996-08-15 1998-02-19 Agrivax Incorporated Delivery of tolerogenic antigens via edible plants or plant-derived products
CA2201841C (en) * 1997-04-04 2010-01-26 The Governors Of The University Of Alberta Peptide specificity of anti-myelin basic protein and the administration of myelin basic protein peptides to multiple sclerosis patients
SE9703287D0 (en) * 1997-09-11 1997-09-11 Astra Ab Peptides
CN1308671A (en) * 1998-05-05 2001-08-15 科里克萨公司 Myelin basic protein peptides and uses thereof
US20020072493A1 (en) 1998-05-19 2002-06-13 Yeda Research And Development Co. Ltd. Activated T cells, nervous system-specific antigens and their uses
JP2003532618A (en) * 1998-05-19 2003-11-05 イエダ リサーチ アンド デベロプメント カンパニイ リミテッド Cells, nervous system-specific antigens and their uses
EP1288226A1 (en) * 2001-09-03 2003-03-05 Nederlandse Organisatie Voor Toegepast-Natuurwetenschappelijk Onderzoek Tno Modification of the expression levels of Toll-like receptor familiy members for influencing neurodegeneration and neuroprotection in the human central nervous system
GB0202399D0 (en) 2002-02-01 2002-03-20 Univ Bristol Peptide
DE60327618D1 (en) 2002-03-27 2009-06-25 Aegera Therapeutics Inc ANTISENSE NUCLEOBASIS AND ITS APPLICATIONS AGAINST IAP
DE10230381A1 (en) 2002-07-05 2004-01-22 Institut für Medizintechnologie Magdeburg GmbH, IMTM Use of inhibitors of alanyl aminopeptidases and pharmaceutical compositions comprising them
US8012944B2 (en) 2003-10-30 2011-09-06 Pharmascience Inc. Method for treating cancer using IAP antisense oligomer and chemotherapeutic agent
US8920808B2 (en) 2006-10-31 2014-12-30 East Carolina University Cytokine-based fusion proteins for treatment of multiple sclerosis
EP2328908A4 (en) * 2008-08-28 2012-11-28 Univ New York State Res Found Treatment of amyloidoses using myelin basic protein and fragments thereof
EP2413958A4 (en) * 2009-03-31 2014-04-02 Univ East Carolina Cytokines and neuroantigens for treatment of immune disorders
ES2566230T3 (en) 2009-10-12 2016-04-11 Lifebio Laboratories Llc Composition for the treatment of multiple sclerosis
RU2448685C2 (en) * 2009-11-30 2012-04-27 Российская Федерация в лице Министерства промышленности и торговли Российской Федерации Liposomes containing oligopeptides - fragments of myelin basic protein, pharmaceutical composition and method of treating multiple sclerosis
EP2688904B1 (en) * 2011-03-21 2017-12-27 Atlantic Cancer Research Institute Polypeptides with affinity for heat shock proteins (hsps) and hsp associated complexes (hacs) and their use in diagnosis and therapy
CA2936694A1 (en) 2014-01-13 2015-07-16 Berg Llc Enolase 1 (eno1) compositions and uses thereof

Family Cites Families (21)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
EP0666080B1 (en) * 1987-06-24 2004-01-21 Brigham & Women's Hospital Treatment of autoimmune diseases by oral administration of autoantigens
US5260422A (en) * 1988-06-23 1993-11-09 Anergen, Inc. MHC conjugates useful in ameliorating autoimmunity
CA2070281C (en) * 1989-12-20 2005-08-23 David Allen Hafler Improved treatment of autoimmune diseases by aerosol administration of auto antigens
AU651097B2 (en) * 1990-03-02 1994-07-14 Autoimmune, Inc. Enhancement of the down-regulation of autoimmune diseases by oral administration of autoantigens
IL165071A (en) * 1990-03-30 2008-06-05 Autoimmune Inc Peptide capable of stimulating a subgroup of t-cells from multiple sclerosis patients
CA2053799C (en) * 1991-10-22 2002-03-12 Kenneth G. Warren Synthetic peptide specificity of anti-myelin basic protein from multiple sclerosis cerebrospinal fluid
JPH07501526A (en) * 1991-11-19 1995-02-16 アナージェン,インコーポレイティド MHC subunit conjugates useful in ameliorating adverse immune responses
EP0627933B1 (en) * 1992-02-28 2002-11-27 Autoimmune, Inc. Bystander suppression of autoimmune diseases
IL105153A (en) * 1992-03-25 1999-12-22 Immulogic Pharma Corp Therapeutic compositions comprising peptides derived from human t cell reactive feline protein
DK0863155T3 (en) * 1992-04-09 2002-05-13 Autoimmune Inc Suppression of T cell proliferation using peptide fragments of myelin basic protein
WO1993025661A1 (en) * 1992-06-10 1993-12-23 President And Fellows Of Harvard College Heterogeneous proteolipid peptide 139-151-specific t cell clones
IL106720A (en) * 1992-08-17 1998-10-30 Autoimmune Inc Use of a bystander antigen to prepare compositions for treating retroviral-associated neurological disease in a mammal and such compositions
CA2170901A1 (en) * 1993-09-03 1995-03-09 Brigitte Devaux Uses of myelin oligodendrocyte glycoprotein and peptide portions thereof in protocols related to autoimmune disease
WO1995007096A1 (en) * 1993-09-06 1995-03-16 La Trobe University Treatment of autoimmune disease
WO1995008572A1 (en) * 1993-09-22 1995-03-30 The Board Of Trustees For The Leland Stanford Junior University Interaction of t-cell receptors and antigen in autoimmune disease
CA2187345A1 (en) * 1994-04-08 1995-10-19 Howard L. Weiner Treatment of autoimmune disease using oral tolerization and/or th2-enhancing cytokines
BR9507451A (en) * 1994-04-08 1997-08-05 Brigham & Womens Hospital Pharmaceutical composition use of an amount of (i) a standardized antigen together with an amount of (ii) a polypeptide and product containing an amount of (i) a standardized antigen together with an amount of (ii) a polypeptide
CZ329596A3 (en) * 1994-05-10 1997-05-14 Immulogic Pharma Corp Preparation for treating scattered sclerosis
ATE172304T1 (en) * 1994-06-09 1998-10-15 Tno ALPHA B CRYSTALLINE FOR USE IN DIAGNOSES AND THERAPY OF AUTOIMMUNE DISEASES, PARTICULARLY MULTIPLE SCERosis
AU721898B2 (en) * 1994-11-18 2000-07-20 Board Of Trustees Of The Leland Stanford Junior University Methods for treatment of multiple sclerosis using peptide analogues at position 91 of human myelin basic protein
US6329499B1 (en) * 1994-11-18 2001-12-11 Neurocrine Biosciences, Inc. Methods for treatment of multiple sclerosis using peptide analogues of human myelin basic protein

Also Published As

Publication number Publication date
NO971900L (en) 1997-06-25
EP0787147A1 (en) 1997-08-06
BR9509438A (en) 1997-12-23
IS4466A (en) 1997-04-17
AU4278296A (en) 1996-05-15
WO1996012737A3 (en) 1996-10-10
FI971750A (en) 1997-06-24
FI971750A0 (en) 1997-04-24
JPH10504039A (en) 1998-04-14
IL115766A0 (en) 1996-01-19
PL324091A1 (en) 1998-05-11
SK51297A3 (en) 1998-03-04
CA2203629A1 (en) 1996-05-02
NO971900D0 (en) 1997-04-24
WO1996012737A2 (en) 1996-05-02
HUT77047A (en) 1998-03-02
SI9520118A (en) 1998-08-31

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CZ122697A3 (en) Preparations and methods of treating disseminated sclerosis
EP1311542B1 (en) Tolerogenic peptides
US5858980A (en) Peptide fragments of myelin basic protein
Schall et al. Peptide-based approaches to treat lupus and other autoimmune diseases
WO1996012737A9 (en) Compositions and treatment for multiple sclerosis
WO2005087261A2 (en) Identification of self and non-self antigens implicated in autoimmune diseases
Samson et al. Reversal of acute experimental autoimmune encephalomyelitis and prevention of relapses by treatment with a myelin basic protein peptide analogue modified to form long-lived peptide-MHC complexes.
JP2009185057A (en) Copolymer for suppression of autoimmune disease, and method for using the same
JP3434510B2 (en) Inhibition of T-cell proliferation using peptide fragments of myelin basic protein
JP2000512277A (en) Peptide derivative
JP2607751B2 (en) Treatment and prevention of autoimmune uveitis
JPH09502346A (en) Use of myelin oligodendrocyte glycoprotein and its peptide moieties in protocols associated with autoimmune disease
MXPA04007510A (en) Tolerogenic peptides from myelin basic protein.
JP2006525813A (en) Antigens targeted by afflicted pathogenic T cells in type 1 diabetes and uses thereof
EP0922057A1 (en) Myelin oligodendrocyte glycoprotein peptides and uses thereof
EP2945966B1 (en) Peptide
KR100540417B1 (en) Peptide Immunotherapeutic Agent
JP4065322B2 (en) Synthetic peptides and pharmaceutical compositions containing them
CA3182369A1 (en) Combination treatment for fumarate-related diseases
Shen et al. Characterization of the dominant autoreactive T-cell epitope in spontaneous autoimmune haemolytic anaemia of the NZB mouse
US20230414732A1 (en) Compositions of embedded epitope random peptides (eerp) for treatment of immune-mediated conditions, and methods of use
EP2227486B1 (en) Peptide analogues and conjugates thereof
US6207389B1 (en) Methods of controlling T lymphocyte mediated immune responses
WO2020072992A1 (en) Recombinant polypeptides comprising modified mhc class ii drα1 domains and methods of use

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic