CZ11331U1

CZ11331U1 - Dopisní obálka

Info

Publication number: CZ11331U1
Application number: CZ200011498U
Authority: CZ
Inventors: Bert Nolte
Original assignee: Otto Ficker Ag
Priority date: 1999-12-28
Filing date: 2000-12-18
Publication date: 2001-06-27
Also published as: DE19963488A1; EP1112942A2; EP1112942A8; SK19702000A3; EP1112942A3; CZ20004758A3; DE29923115U1

Description

Oblast techniky

Technické řešení se týká dopisních obálek, tak jak jsou všeobecně známy.

Dosavadní stav techniky

Dopisní obálky jsou vyráběny z plochého materiálu skládáním a lepením. Nejdříve je plochý materiál, s výhodou z materiálového pásu, odstřižen. Potom jsou dvě postranní chlopně složeny na zadní stranu a jsou slepeny se spodní chlopní, rovněž složenou dozadu, přičemž postranní chlopně mohou být slepeny v poloze uvnitř nebo vně. Tímto je otevřená, naplnitelná obálka hotova. K uzavření obálky je závěrná chlopeň složena dozadu a slepena se spodní chlopní a/nebo s postranními chlopněmi.

S takovýmito obálkami mohou být dopravovány písemné doklady. Přitom má obálka sloužit jednak jako ochrana pro vložené písemné doklady (náplň) a současně má zabránit přístupu třetích osob k informacím obsaženým v písemných dokladech.

Aby obálka zaručovala tyto požadavky, musí být odesílatelem závěrná chlopeň pevně slepena se spodní chlopní a/nebo s postranními chlopněmi. Přitom se slepení musí rozkládat v podstatě přes celou šíři obálky, která je překryta závěrnou chlopní. V následujícím se bude hovořit pouze o slepení závěrné chlopně se spodní chlopní, i když budou mezi to zahrnuta i slepení, která se také částečně nebo zcela rozkládají na postranních chlopních.

Je známo vícero druhů slepení. U mnoha obálek je slepení vytvořeno tak, že lepicí pruh - který je zpravidla nanesen na závěrné chlopni - je navlhčen a potom je závěrná chlopeň v oblasti lepicího pruhu přitlačena na spodní chlopeň. Rovněž je známo provádět slepení pomocí dvou lepicích pruhů, přičemž jeden z obou lepicích pruhů je nanesen na závěrné chlopni a druhý z obou lepicích pruhů na spodní chlopni, přičemž je zde třeba dát pozor na to, že oba lepicí pruhy je radno uvést do kontaktu teprve po naplnění obálky. Dále jsou rovněž známy obálky, u nichž je na spodní chlopni nebo na závěrné chlopni nanesen lepicí pruh, který je pokryt ochrannou fólií, která musí být před slepením závěrné chlopně se spodní chlopní odstraněna, a to bez navlhčení.

U všech těchto druhů slepení závěrné chlopně se spodní chlopní platí, že otevření obálky bez jejího poškození není možné, takže příjemce si může být jist, že informace uvedené v písemnostech vložených do obálky se nedostaly ke třetí osobě.

Z toho ovšem také vyplývá, že obálky nelze jednoduše ručně otevřít bez použití pomocných prostředků. Obvykle se proto používá k otevření dopisní obálky pomocný prostředek, například ruční nebo elektromechanický dopisní otvírač, s jehož pomocí je obálka podél svých bočních okrajů roztržena. Zpravidla je to ulehčeno tím, že existuje možnost zasunout tento pomocný prostředek na okraji závěrné chlopně mezi slepení závěrné chlopně se spodní chlopní a složenou hranu závěrné chlopně a tím obálku - bez poškození vložených písemností - podél složené hrany závěrné chlopně roztrhnout.

Zejména soukromé osoby, které denně dostávají pouze malý objem pošty, nemají zpravidla při přebírání došlé pošty dopisní otvírač k otevření obálky k dispozici. Proto buď namáhavě otevírají obálku ručně nebo používají srovnatelný pomocný prostředek, například klíč, přičemž je takovéto otvírání jednak namáhavé a jednak vzniká nebezpečí poškození písemností uložených v obálce.

Aby nedošlo k tomuto problému, bylo již častokráte navrženo, například také ve spise US 3 464 621, vytvořit na obálce otvírací jazýček, který by mohl příjemce uchopit do ruky a který by mu umožnil tažením podél zlomové čáry, perforace, dopis otevřít. Přitom bylo navrženo k vytvoření otvíracího jazýčku přerušit lepicí pruh pro slepení závěrné chlopně se spodní chlopní. U obálky vytvořené podle tohoto spisu však není zajištěno, aby náplň obálky

-1 CZ 11331 U1 nebyla částečně viditelná, když se otvírací jazýček rozehne tak, aniž by přitom byla poškozena obálka.

Podstata technického řešení

Úlohou technického řešení je navrhnout otvíratelnou obálku tak, aby ji bylo možno jednoduchým způsobem otevřít a zároveň zaručit, že ji nebude možno otevřít bez poškození, přičemž musí být zároveň zaručeno, že obsah obálky nesmí být v uzavřené obálce viditelný.

Tato úloha je vyřešena u obálky podle technického řešení, jejíž podstata spočívá vtom, že takováto obálka je na své zadní straně uzavřena slepením závěrné chlopně se spodní chlopní podél lepicího pruhu. Přitom vykazuje závěrná chlopeň otvírací jazýček. Tento otvírací jazýček se nachází v oblasti, v níž je lepený spoj mezi závěrnou chlopní a spodní chlopní přerušen. Obálku lze na její zadní straně otevřít podél linie zeslabení. Otvírací jazýček je tvořen zářezem do závěrné chlopně. Zářez probíhá v podstatě napříč k rozložení lepicího pruhu a zabíhá do průběhu linie zeslabení. Přitom je obsah obálky při nežádoucím nadzvednutí otvíracího jazýčku chráněn proti nežádoucímu nahlédnutí prostřednictvím spodní chlopně, nacházející se vespod.

Ve výhodném provedení se rozkládá linie zeslabení přes závěrnou chlopeň a spodní chlopeň. Je zejména výhodné, pokud přitom linie zeslabení, nehledíc na oblast otvíracího jazýčku, probíhá pouze oblastmi jednovrstvého materiálu obalu.

Podle výhodného vytvoření je průběh linie zeslabení zvolen tak, že slepení mezi spodní chlopní a postranní chlopní neleží v oblasti průběhu linie zeslabení.

Obzvláště výhodné je, když linie zeslabení dosahuje až k okrajům obálky, zejména až ke dvěma sousedním rohům obálky. Je tím zaručeno, že po otevření obálky nebude žádný zbytkový výčnělek bránit vyjmutí písemností, uložených v obálce.

Dále je výhodné vytvořit otvírací jazýček tak, že se nenachází ve středu obálky, nýbrž že se nalézá na té polovině dopisní obálky, na níž linie zeslabení doráží až na postranní okraje ohraničující obálku. Toto opatření zlepšuje ruční manipulaci s obálkou během otvírání, neboť příjemce může takto obálku pohodlně držet v ruce a zacházet s ní.

Linie zeslabení, obklopující velkou část plochy zadní strany obálky, přináší tu výhodu, že obsah obálky může být snadněji vyndán. Ačkoliv se linie zeslabení rozkládá pouze na polovině obálky, je obklopena velká plocha zadní strany.

Podle výhodného provedení vykazuje spodní chlopeň zářez, který dosahuje téměř až k okraji spodní chlopně, je ve styku se závěrnou chlopní a v oblasti přerušení lepeného spoje leží mezi závěrnou chlopní a spodní chlopní. Zářez probíhá rovněž v podstatě napříč k rozložení lepicího pruhu mezi spodní chlopní a závěrnou chlopní. Toto má za výhodu, že při tažení otvíracího jazýčku dochází snáze k uvolnění materiálu spodní chlopně. Zářez přitom s výhodou zabíhá rovněž jako výřez do linie zeslabení.

Podle výhodného vytvoření je linie zeslabení vytvořena jako perforace.

Podle dalšího výhodného vytvoření je linie zeslabení vytvořena sledem dvojic zářezů. Výhodně je každá dvojice zářezů vytvořena vodícím řezem a k němu v určitém odstupu uspořádaným vrubovým řezem. Přitom je podle výhodného uspořádání vytvořen vrubový řez tak, že prochází materiálem obalu, kteiý tvoří můstek mezi dvěma sousedními vodícími řezy. Provedení linie zeslabení v podobě sledu dvojic zářezů, sestávajících z vodícího řezu a vrubového řezu, má tu výhodu, že průběhem sledu vodicích řezů je určen průběh obrysu linie zeslabení, přičemž vrubovými řezy je ulehčeno uvolnění materiálu podél vodicí linie.

-2CZ 11331 U1

Přehled obrázků na výkrese

Další znaky a podrobnosti technického řešení vyplývají z následujících příkladů provedení technického řešení, jak jsou znázorněny na výkrese a v dalším blíže popsány. Na výkrese značí:

obr. 1 zadní stranu obálky podle technického řešení před slepením závěrné chlopně se spodní chlopní, obr. 2 pohled na zadní stranu obálky po otevření obálky a po vyjmutí obsahu a obr. 3a až 3e příklady provedení různě vytvořených linií zeslabení podle technického řešení.

Příklady provedení technického řešení

Obr. 1 znázorňuje dopisní obálku podle technického řešení ze zadní strany. Dopisní obálka H je zhotovena z plochého pásového materiálu, který je odpovídajícím způsobem odstřižen, zatímco jsou postranní chlopně 14 na obou stranách přeloženy. V oblasti překrytí se spodní chlopní 13, která je následně přeložena, jsou postranní chlopně 14 slepeny. Následně jsou pojmy nahoře a dole použity v tom smyslu, že spodní hrana obálky 11 je dána složením mezi přední stranou obálky J_1 a spodní chlopní 13, a horní je označena ta strana, přes níž může být do obálky 11 vsunuta náplň.

Za situace, kdy je závěrná chlopeň 12 vyklopena vzhůru, je na obr. 1 znázorněno, že na straně, ležící při sklopené chlopni uvnitř, je na závěrné chlopni 12 nanesen lepicí pruh 16. Tento lepicí pruh J_6 vykazuje přerušení 20. V oblasti přerušení 20 je vytvořen výřez 18 tak, že v oblasti výřezu 18 je materiál obálky li proražen atak je vytvořen otvírací jazýček 15. Výřez 18 se přitom nachází až v blízkosti horního okraje závěrné chlopně 12. Šířka přerušení 20 v lepicím pruhu 16 je přitom zvolena co možná malá, avšak tak velká, že je vytvořen otvírací jazýček 15, který lze dobře uchopit. Výřez 18, ohraničující otvírací jazýček 15, probíhá přitom v podstatě napříč k průběhu lepicího pruhu 16, tzn. v podstatě shora dolů.

Na spodním konci - bráno v přiklopeném stavu závěrné chlopně 12 - výřezu 18 pro otvírací jazýček 15 navazuje závěrný postranní úsek linie Γ7 zeslabení. Rozkládá se až k pravému rohu, kde probíhá zlom mezi přední stranou 21 obálky 11 a závěrnou chlopní 12 a na druhé straně je tvořen hranou příslušné postranní chlopně 14 přední strany 21 obálky H. Linie zeslabení se přitom rozkládá co možná do blízkosti rohu obálky 11.

Přídavně je možné, aby výřez vykazoval zlomy, takže jsou vytvořeny úzké materiálové můstky. Materiálové můstky fixují otvírací jazýček proti nežádoucímu odklopení a brání tak zachycení obálky, například při strojním třídění.

V oblasti spodní chlopně 13 linie 17 zeslabení pokračuje. Nejprve je na horní hraně spodní chlopně 13 vytvořen zářez 19. Tento zářez 19 je rovněž uspořádán v oblasti, v níž je lepený spoj mezi závěrnou chlopní 12 a spodní chlopní 13 přerušen. Zářez 19 může buď, tak jak je znázorněno, probíhat přímo shora dolů, nebo může být také přizpůsoben obrysu otvíracího jazýčku, měl by však vždy probíhat na straně obrysu ležící v otevřeném stavu v oblasti otvíracího jazýčku.

Zářez 19 se rozkládá téměř až k hornímu okraji spodní chlopně 13. Přitom je třeba upozornit na to, že výřez J_8 a zářez 19 jsou provedeny jako skutečné řezy, tzn. řezy, které zcela prostupují materiálem obálky 11, zatímco linie zeslabení mohou být provedeny také jako částečný řez, tzn. řez, který neprostupuje materiálem obálky 11 v celé jeho tloušťce. Zářez 19 ie přitom s výhodou vytvořen tak, že sice dosahuje dolů dále, než se při uzavřené obálce 11 směrem dolů rozprostírá lepicí pruh na spodní chlopni 13, avšak pokud možno nepřečnívá směrem dolů přes plochu spodní chlopně 13 překrytou závěrnou chlopní 12.

Na zářez 19 navazuje pokračování linie 17 zeslabení ve spodní chlopni 13. Linie 17 zeslabení vede v uzavřeném tahu ke spodnímu rohu obálky H, na stejné straně jako linie 17 zeslabení v závěrné chlopni 12. Spodní roh obálky H je roh, který je definován jednak až kněmu se

-3 CZ 11331 Ul rozprostírající zlomovou hranou mezi spodní chlopní 13 a přední stranou 21 obálky 11 a jednak hranou mezi příslušnou postranní chlopní 14a přední stranou 21. Přitom je průběh linie 17 zeslabení na spodní chlopni 13 veden tak, že v oblasti slepení mezi spodní chlopní 13 a postranní chlopní 14 probíhá linie zeslabení pod spodním okrajem postranní chlopně 14, a tudíž probíhá v úhlu mezi postranní chlopní J4 a spodní hranou obálky JL Mezitím může být průběh obrysu zvolen velmi volně.

Je například přizpůsoben tomu, že otevření obálky podél linie zeslabení má být co možná jisté a zároveň má být otevřena co možná velká plocha obálky. Různé průběhy, které mohou být například použity, jsou znázorněny na obr. 1 tečkovanou, čárkovanou a ěerchovanou čarou. Příznivý dopad může mít ta skutečnost, když v každé vzdálenosti od boční hrany, k níž vede linie zeslabení, je úhel mezi tangenciálou na linii zeslabení na závěrné chlopni 12 a zlomovou hranou mezi závěrnou chlopní J2 a přední stranou 24 stále menší než odpovídající úhel na spodní chlopni 13.

U takto vytvořené obálky je výhodné, že tato nemůže být otevřena, aniž by byl poškozen materiál v oblasti linie zeslabení, popřípadě v oblasti otvíracího jazýčku, čímž je otevření jasně signalizováno. Dále nevznikne u takto otevřené obálky při jejím otevření žádný materiál spojený lepením se zbytkem obálky. Materiál obálky zůstává stále vcelku, z jednoho kusu. Při otevření tak nezůstane v ruce uživatele žádný zbytek, který by musel být odstraněn odtržením.

Dále po otevření obálky nezůstane žádný zbytek, výstupek, který by bránil vyjmutí obsahu z otevřené obálky, a to z toho důvodu, že je prostřednictvím zde popsaného uspořádání možné přivést linii zeslabení velmi úzce do rohů obálky, popřípadě na hranu mezi závěrnou chlopní 12 a přední stranou 21. popřípadě na spodní hranu (zlomová hrana mezi přední stranou 21 a spodní chlopní 13).

Dále je výhodné, že také v oblasti otevíracího jazýčku 15 není možné identifikovat obsah obálky 11, neboť při zvednutém otevíracím jazýčku 15 se pod ním nachází materiál spodní chlopně 13 a zářez 19 je přesazen k výřezu 18, takže obsah obálky H je stále zakrytý.

Obr. 2 znázorňuje, jako obr. 1, pohled na zadní stranu obálky podle technického řešení. Dopisní obálka H, jak je na obr. 2 znázorněna, se otvírá tahem za otvírací jazýček 15. Plocha 13a oddělená linií zeslabení je překlopena do strany zde vpravo - takže příjemce má přístup k obsahu obálky 1_L Část 13a spodní chlopně 13 oddělená z hlavní části spodní chlopně 13 při otevření obálky je slepena s postranní chlopní 14. S touto oblastí spodní chlopně 13a je ještě spojena oddělená část 12a závěrné chlopně 12 a to slepením mezi závěrnou chlopní 12 a spodní chlopní

13. Tato skutečnost poukazuje na to, že i otevřená obálka lije z jednoho kusu. Druhá část hlavní část závěrné chlopně 12 zůstává nadále ve slepeném stavu se zůstávající částí spodní chlopně 13, tak jak je to v případě zcela slepené obálky 11.

Linie 17 zeslabení v závěrné chlopni 12 a spodní chlopni 13 může být provedena jako perforace nebo i v jiné podobě se stejnou funkcí. Různé příklady provedení pro vytvoření linie 17 zeslabení jsou znázorněny na obr. 3a až 3e. Druh formy linie 17 zeslabení je zvolen v závislosti na průběhu linie zeslabení na obálce 1_1 a volí se tak, aby bylo dosaženo spolehlivého otevření obálky 1L Je to závislé nejen na průběhu linie 17 zeslabení na obálce 11, nýbrž také na materiálu, zjakého obálka 1_1 sestává. Zejména tehdy, když materiál obálky H sestává z vláknitého materiálu (např. papír), je třeba vzít v úvahu směrování vláken v pásu materiálu.

Vedle jednoduché formy perforace znázorňuje obr. 3a možnost vytvoření linie 17 zeslabení jako sled zářezů, částečných nebo úplných řezů, s úzkými mezimůstky.

Na obr. 3b je znázorněna varianta formy linie 17 zeslabení znázorněné na obr. 3a. Je zde znázorněna linie 17 zeslabení jakožto sled dvojic zářezů, opět provedených jako částečné nebo úplné řezy. Každý pár sestává z vodícího řezu 25 a vrubového řezu 26, který je od vodícího řezu 25 vzdálen, ale přísluší k němu. Úlohou vrubového řezu 26 je zeslabení materiálu v oblasti, která tvoří můstky mezi sousedními vodícími řezy 25.

-4CZ 11331 Ul

Zeslabení je u vrubových řezů 26 většinou dosaženo tak, jak je znázorněno na následujících obr. 3d a 3e, že materiál můstku je v odstupu k vodicím řezům 25 rozříznut. Během otvírání se trhá materiál podél vodicích řezů 25.

Obr. 3c znázorňuje další variantu možného provedení linie 17 zeslabení. Jedná se přitom o sled 5 šikmo k průběhu kontury linie 17 zeslabení uspořádaných zářezů, s výhodou částečných zářezů.

Obr. 3d a 3e znázorňují dvě rozdílné varianty, u nichž jsou opět provedeny vodicí řez 25 a vrubový řez 26. U vytvoření podle obr. 3d se jedná u vodicího řezu 25 o vodicí řezy, které jsou uspořádány ve vzájemném odstupu šikmo ke směru otevírání. Vrubový řez 26 příslušející k vodícímu řezu 25 probíhá napříč, většinou kolmo k vodícímu řezu 25. Svojí hloubkou řezu proniká alespoň částečně můstkem mezi dvěma sousedními vodícími řezy 25.

Obr. 3e znázorňuje vodicí řezy 25, které jsou vytvořeny jako kruhové obloukové segmenty. Jako vrubové řezy 26 jsou rovněž zvoleny kruhové obloukové segmenty, které však tvoří pouze částečný oblouk oblouku odpovídajícího oblouku vodicího řezu 25. Jakožto obměnu sestavy řezů znázorněné na obr. 3e je možno vytvořit vrubové řezy 26 rovněž jako obloukové segmenty odpovídající vodicím řezům 25 a získat tak sled vždy střídavě vzájemně zabírajících obloukových segmentů.

Všechny tyto podoby linie 17 zeslabení a také vytvoření otvírací chlopně v oblasti lepicího pruhu 16 s přerušením 20 mezi závěrnou chlopní 12 a spodní chlopní 13 mají tu výhodu,, že je zajištěno, že při automatickém zpracování dopisů na třídicích a dopravních linkách je vyloučeno nežádoucí otevření obálky H jejím natržením.

Claims

NÁROKY NA OCHRANU

1. Dopisní obálka, uzavíratelná na své zadní straně slepením závěrné chlopně (12) se spodní chlopní (13) a/nebo postranní chlopní (14) podél lepicího pruhu (16), přičemž závěrná chlopeň (12) vykazuje otvírací jazýček (15), který je uspořádán v oblasti, v níž je lepený spoj mezi

25 závěrnou chlopní (12) a spodní chlopní (13) a/nebo postranní chlopní (14) přerušen, a přičemž obálka (11) je otvíratelná podél linie (17) zeslabení, vyznačující se tím, že otvírací jazýček (15) je tvořen výřezem (18) v závěrné chlopni (12), který probíhá v podstatě napříč k rozložení lepicího pruhu (16), a zabíhá do linie (17) zeslabení.
2. Dopisní obálka podle nároku 1, vyznačující se tím, že linie (17) zeslabení

30 prochází přes závěrnou chlopeň (12) a spodní chlopeň (13) nebo postranní chlopeň (14).
3. Dopisní obálka podle nároku 2, vyznačující se tím, že linie (17) zeslabení, vzhledem k oblasti otevíracího jazýčku (15), prochází pouze oblastmi jednovrstvého materiálu.
4. Dopisní obálka podle nároku 2 nebo 3, vyznačující se tí m , že průběh linie (17) zeslabení je zvolen tak, že slepení mezi spodní chlopní (13) a postranní chlopní (14) neleží

35 v průběhu linie (17) zeslabení.
5. Dopisní obálka podle nároku 4, vyznačující se tím, že linie (17) zeslabení probíhá pod spodním okrajem postranní chlopně (14), v úhlu mezi postranní chlopní (14) a spodní hranou obálky (11).
6. Dopisní obálka podle jednoho z nároků 2 až 5, vyznačující se t í m , že linie (17)

40 zeslabení dosahuje až k okrajům obálky (11), zejména mezi dva sousední rohy obálky (11).

-5CZ 11331 U1
7. Dopisní obálka podle jednoho z nároků lažó, vyznačující se tím, že otvírací jazýček (15) je uspořádán na té polovině dopisní obálky (11), na níž probíhá linie (17) zeslabení.
8. Dopisní obálka podle jednoho z nároků 1 až 7, vyznačující se tím, že v oblasti přerušení lepeného spoje mezi závěrnou chlopní (12) a spodní chlopní (13) je uspořádán zářez (19), přičemž zářez (19) se rozkládá téměř až k okraji spodní chlopně (13) a probíhá v podstatě napříč k rozložení lepicího pruhu (16).
9. Dopisní obálka podle jednoho z nároků laž8, vyznačující se tím, že linie (17) zeslabení je vytvořena jako perforace.
10. Dopisní obálka podle jednoho z nároků laž8, vyznačující se tím, že linie (17) zeslabení je tvořena sledem dvojic zářezů.
11. Dopisní obálka podle nároku 10, vyznačující se tím, že každá dvojice zářezů sestává z vodicího řezu (25) a z v odstupu k vodicímu řezu (25) uspořádaného vrubového řezu (26).
12. Dopisní obálka podle nároku 11, vyznačující se tím, že vrubový řez (26) je vytvořen tak, že protíná vlákna obalového materiálu, která tvoří můstek mezi sousedními vodícími řezy (25).
13. Dopisní obálka podle jednoho z nároků 1 až 12, vyznačující se tím, že spodní chlopeň (13) se rozkládá téměř přes celou šíři obálky (11) a závěrná chlopeň (12) je slepena pouze se spodní chlopní (13).
14. Dopisní obálka podle jednoho z nároků 1 až 13, vyznačující se tím, že výřez (18) vykazuje přerušení, čímž jsou na výřezu (18) vytvořeny úzké materiálové můstky.