CS49385A2 - Cyclone separator - Google Patents

Description

1 - f >>

Vynález se týká cyklonového odlučovače pro odlučování hustšísložky tekuté směsi od její řidší složky, opatřeného odlučovacíkomorou se vstupní částí na jednom konci pro přívod směsi v tan-genciálním směru ke stěně vstupní části a s osově umístěným pře-,padovýmjvýstupem, přičemž, odlučovací komora má alespoň v části své —délky·· sbíhavý-tvar'a’"větší-průrezovou'prochu''má'ňa"'v stupni mkončia s menší průřezovou plochou na osově umístěném výstupním konciodlučovací komory. V tomto cyklonovém odlučovači postupuje přivá-děná směs od jeho širší části k užší části s výstupem, přičemž?při průchodu směsi se řidší složky oddělují od hustších složek ashromažďují se v oblasti středového jádra, které je postupně vy-tlačováno do přepadového výstupu.

Jsou známy cyklonové odlučovače tohoto typu, které jsou pro za-jištění potřebného proudění směsi uvnitř odlučovací komory opatře-ny soustavou vstupních otvorů, napojených na příslušná přívodnípotrubí, kterými vstupuje do komory řada tangenciálních proudůsměsi. Konstrukce takových odlučovačů je však poměrně složitá azejména při použití skupin takových odlučovačů docházelo ke znač-ným problémům při vytváření vstupních dílů těchto zařízení.

Bylo také již zjištěno, že pro přívod směsi je možno využít jediného přívodního potrubí s jediným vstupem, avšak vstupní část odlučovače a také tvar a uspořádání odlučovací komory musely být navrhovány velmi přesně s ohledem na druh přiváděných materiálů.

Podle posledních poznatků je třeba správně volit průřez vstupní- 2 ho otvoru a tvar vstupního úseku přívodního potrubí, popřípadědalší rozměrové poměry odlučovače.

Poslední řešení v tomto oboru představuje čyklonový odlučo-vač známého provedení, který má odlučovací komoru se třemi na se-be navazujícími úseky s postupně menšími průměry, do jejíž nejěir-Ší části je zaústěno vstupní potrubí pro přívod směsi, mající kon-covou část omezenu dvěma rovinnými stěnami a dvěma evolventnímistěnami a mající tedy pravoúhelníkový průřez, přičemž vstupní po-trubí je do komory zaústěno tangenciálně. Nejširší Část odlučova-cí komory je z jedné strany ukončena čelní stěnou, kterou prochá-zí přepadová trubka pro odvádění odloučených lehčích složek směsi,umístěná v ose nejširší Části komory. U tohoto známého řešení jepoměr délky druhého úseku komory k průměru tohoto druhého úsekuroven nejméně 10 a nejvýše 25, přičemž průřez vstupního otvoru ko-mory je vymezen vztahem 0,04 = 4A./rt2= 0,25» kde A| je celková průřezová plocha přívodního vstupního otvorua D je průměr prvního úseku odlučovací komory. Průměr přepadovétrubky je u tohoto známého řešení určen z jeho poměru k průměrudruhého úseku komory, přičemž tento poměr má být nejméně 0,1 anejvýše 0,25.

Tento známý čyklonový odlučovač byl postupně stále zdokonalo-ván a byly hledány vhodnější tvary vstupního úseku přívodního po-trubí, přičemž poslední výsledky vývoje jsou uplatněny u odlučo-vače podle vynálezu, který odstraňuje některé nedostatky dosudznámých odlučovačů. - 3 -

Podstata cyklonového odlučovače podle vynálezu spočívá v tom,že vstupní část odlučovací komory sestává ze vstupního dílu odlu-čovací komory a ze vstupního úseku přívodního potrubí, zaústěnéhodo prvního úseku odlučovací komory, přičemž vstupní úsek přívod-ního potrubí má evolventní tvar a je omezen vnější evolventní stě-nou, jejíž profil má začátek v prvním bodě, ve kterém navazujevnější evolventní stěna na první úsek odlučovací komory, a vnitřníevolventní stěnou, jejíž profil má začátek ve druhém bodě, ve kterémse evolventní stěna protíná s obvodovou stěnou odlučovací komory.

Podle výhodného provedení vynálezu má vnější evolventní stě-na vstupního úseku přívodního potrubí profil ve tvaru křivky, le-žící v rovině kolmé na podélnou osu odlučovací komory a tvořenésoustavou bodů na koncích soustavy vektorů, spojujících tyto bodys prvním bodem, ve kterém mají tyto vektory svůj začátek, přičemž í úhel Θ mezi vektorem a tangentou k obvodu odlučovací komory, vede-nou prvním bodem, je roven nejméně 0,1 radiánu a průřez vstupníhoúseku přívodního potrubí se plynule zužuje směrem přívodu tekuté'směsi.

Podle dalšího výhodného konkrétního provedení vynálezu mávnitřní stěna vstupního úseku přívodního potrubí profil tvořený l křivinu v rovině kolmé na podélnou osu odlučovací komory a sestá-vající ze soustavy bodů na koncích druhé soustavy druhých vektorů, .·& majících svůj začátek ve druhém bodě, přičemž úhelcZ mezi druhýmvektorem a tečnou k obvodu odlučovací komory, vedenou druhým bo-dem, je pro alespoň Část délky profilu roven nejméně 0,52 radiánua je stále stejný nebo se zvětšuje.

Vnější stěna vstupního úseku přívodního potrubí má podle jiné-ho výhodného provedení délku rovnou íri p a určenou vztahem (X < η έ 2<ť + ύ( , kde L je průměr prvního úseku odlučovací komory. Vnitřní stěnavstupního úseku přívodního potrubí má potom délku rovnou <X Durčenou ze vztahu . 0,35 < c< < 1,5, přičemž počátek délky vnější stěny je v prvním bodě C a počátekdélky vnitřní stěny je ve druhém bodě E.

Průřezová plocha vstupního úseku přívodního potrubí je vradiální rovině, proložené druhým bodem E, určena vztahem 0,04<4 < 0,1, kde je průřezová plocha a D je průměr prvního úseku odlučovacíkomory, přičemž mezi koeficienty je vztah.

Dalšího zdoknalení oddělovacího účinku odlučovače podle vyná-lezu je mošno dosáhnout u některých druhů směsí konkrétní úpravousklonu vstupního úseku přívodního potrubí k podélné ose odlučova-cí komory; v konkrétním provedení podle vynálezu je úhel, sevřenýmezi podélnou osou odlučovací komory a normálou k průřezové ploševstupního úseku přívodního potrubí, proloženou druhým bodem E navnitřní stěně vstupního úseku, větší než 80° a menší než 95°. U některých druhů oddělovaných směsí se dosáhne dokonalejšíhooddělení lehčí složky, jestliže se podle jiného význaku vynálezuprodlouží přepadové potrubí pro odvod lehčích složek do odlučova-cí komory a vystupuje částí své délky z čelní koncové stěny; čel-ní koncová stěna může být podle jiných výhodných provedení vynálezuvytvořena ve. tvaru části kulové, plochy,

Cyklonový odlučovač podle vynálezu má jediný přívod směsi jed- ním přívodním potrubím se vstupním úsekem, tvarovaným podle vyná- ", j. leza, takže jeho výroba je velmi jednoduchá, je třeba jen podlešablony přesně vyříznout rovinné boční stěny vstuoního úseku avytvarovat vnější a vnitřní evolventní stěnu. Účinek tvarovánívstupního úheku přívddhíhó pd“ťrubí“pbdlě vynálezu se u většinyzpracovávaných směsí a zejména při oddělování oleje od vody pro-jevil jako velmi příznivý ve srovnání se známými odlučovači, pro-tože u tohoto řešení není středové jádro rotujícího proudu směsiuvnitř odlučovací komory, obsahující lehčí složky směsi, narušováno vstupujícím proudem směsi, takže oddělená složka je čistší a jrychleji odváděna přepadovým potrubím z komory ven. Odkloněnímpřívodního potrubí z roviny kolmé na podélnou osu odlučovací komory v kladném nebo záporném úhlu je možno podle druhu zpracovávanésměsi nastavit rychlost postupu směsi komorou a tím celkovou dobuoddělování složek. Pro oddělování některých druhů směsi je takévýhodné vyduté tvarování čelní stěny komory, které se používá ze-jména u směsí s velkým podílem lehčích složek. Příklady provedení cyklonového odlučovače podle vynálezujsou zobrazeny na výkresech, kde obr.1 znázorňuje podélný řez od-lučovačem, na obr.2 je příčný řez odlučovačem, vedený rovinou 2-2 z obr.1, na obr.5 je podélný řez Částí odlučovače s vydutoučelní stěnou, obr.4 znázorňuje podélný řez částí odlučovače s vy-puklou Čelní stěnou a obr.5 znázorňuje podélný řez částí odlučovače s rovinnou čelní stěnou, kterou prochází přepadové potrubí,obr.6 znázorňuje ve zvětšeném měřítku příčný řez vstupním úsekempřívodního potrubí a prvním úsekem odlučovací komory, na obr.7je stejný příčný řez vstupní částí odlučovače jako na obr.6 s vý-hodným tvarováním stěn a s dalšími hodnotami pro určení tvaruvstupního úseku a na obr.8 je podélný řez částí odlučovací komo- - 6 - ry se zaústěným přívodním potrubím.

Cyklonový odlučovač 10 podle vynálezu obsahuje odlučovací ko-moru 12, která sestává ze tří souose uspořádaných úseků 14> 16»válcového tvaru, umístěných v řadě za sebou. První úsek 14 odlučo-vací komory 12 má průměr D a délku L1, druhý úsek 16 má průměr d2a délku 1?, třetí úsek 18 má průměr d^ a délku 1^, přičemž průře-zová plocha těchto tří úseků 14» 16, 18 se zmenšuje a třetí úsekŤ8 pak přechází do hlavního výstupu 24 válcového tvaru. Mezi prv-ní úsek 14 a druhý úsek 16 odlučovací komory 12 může být vřazenzužující se úsek 17 komole kuželového tvaru. V tomto příkladnémprovedení je první úsek 14 v celé své délce válcový, druhý úsek16 odlučovací komory 12 sestává z válcové části a komole kuželovéčásti a třetí úsek 18 je v celé své délce válcový. V jiném kon-krétním příkladném provedení může být druhý úsek 16 odlučovací ko-mory 12 v celé své délce komole kuželový, takže jeho vnitřní prů-řez se stále plynule zmenšuje.

Do cyklonového odlučovače 10 je směs různých tekutých složekpřiváděna přívodním potrubím 20, které je napojeno na první úsek14 odlučovací komory 12 vstupním úsekem 80 a které do něj vstupujeve vstupním otvoru 2j5. Oddělené složky směsi vystupují na jednomkonci odlučovací komory 12 hlavním výstupem 24 a na druhém konciodlučovací komory 12 přepadovým výstupem 28, na který navazujepřepadové potrubí 27, kterým se odvádějí lehčí složky směsi. Jakje patrno z obr.2, je přívodní potrubí 20 tvarováno ve své konco-vé části před vstupem do prvního úseku 14 odlučovací komory 12do spirálového tvaru se stále se zmenšující průřezovou plochou,která je nejmenší ve vstupním otvoru 25, přičemž vstupní otvor 2g - 7 - i přívodní potrubí 20 mají pravoúhelníkový průřez.

Kapalná snes je přiváděna do eyklonového odlučovače 10 vstup-ním otvorem 2$ z přívodního potrubí 20 a v odlučovací komoře 121šě^^hybujě“kroužTvým“pohybem"“po"“stěnách“j ednOtl-ivých-úseků—14 > 16, 18 odlučovací komory 12, přičemž při tomto krouživém pohybupůsobí na směs odstředivé síly, které vytlačují těžší složky k ob-vodu odlučovací komory 12 a podél něj postupně k hlavnímu výstupu24, zatímco lehčí složky směsi se hromadí ve středním jádru 40 apostupně jsou odváděny přepadovým potrubím 27 působením tlakovéhorozdílu v přepadovém potrubí 27 a ve středovém jádru 40 v odlučo-vací komoře 12. Vytvořením vstupní části přívodního potrubí 20 vespirálovém tvaru se odlučovači účinek urychli a zintenzivní, pro-tože odstředivé síly působí na směs již v Části přívodního potru-bí 20.

Na intenzitu odlučovacího účinku má také vliv tvarování čelníkoncové stěny 50 odlučovací komory 12, která je pro směsi s velkýmpodílem lehčích složek vydutá /obr.5/» pro směsi s velkým podílemhustých složek je vypuklá /obr.4/ a pro směsí s malým rozdílem vměrné hustotě je čelní koncová stěna 50 rovinná /obr.5/» ale pře-padové potrubí 27 je částí své délky zavedeno do odlučovací komo-ry 12, takže přepadový výstup 25 je umístěn proti vnějšíma okrajivstupního otvoru 25 přívodního potrubí 20 a přepadové potrubí 27zasahuje do odlučovací komory 12 svým prodlouženým úsekem 27a.

Tvarové konstrukční řešení vstupního úseku 80 přívodního po-trubí 20 je podrobněji zobrazeno na obr.6, na kterém je znázorněnotaké napojení vstupního úseku 80 na první úsek ,14 odlučovací komo-ry 12 s válcovým tvarem, přičemž příkladné provedení vstupního useku 80 má pravoúhelníkový průřez, který se postupně zužuje. j Vstupní úsek 80 je vymezen vnější evolventni stěnou 82, vnitřní evolventni stěnou. 84 a dvěma.rovinnými bočními stěnami. Vstupníúsek 80 je tvarován podle vynálezu od mezního průřezu 85, prolože-ného dvěma koncovými body 83, 87 na vnější evolventni stěně 82 ana vnitřní evolventni stěně 84, přičemž tento mezní průřez 85 jemístem, za kterým již není možno proud přiváděné tekuté směsi de-finovat jednoduchými proudovými rovnicemi. Od prvního koncového bo-du 85 se vnější obvodová stěna 82 plynule přibližuje k obvodovéploše 86 prvního úseku 14 odlučovací komory 12 a. protíná se s nív přímce, která obsahuje první bod C, ležící na zobrazené tvořícíkřivce vnější evolventni stěny 82. Vnitřní obvodová stěna 84 seod druhého koncového bodu. 87 na tvořící křivce plynule přibližujek obvodové ploše 86 prvního úseku 14 odlučovací komory 12 a protí-ná se s ní v přímce, obsahující na tvořící křivce druhý bod E;z praktických důvodů však je výhodnější nevytvářet koncovou částvzájemně se přibližujících ploch ve formě ostrého břitu, ale jevhodnější vytvořit přechod zaoblenou částí 84a, jejíž obrys jezobrazen čárkovanou čarou. Délka η D vnější evolventni stěny 82 mezi prvním koncovým bo-dem 87 a prvním bodem C a délka (X D vnitřní evolventni stěny 84mezi druhým koncovým hodem 87 a druhým bodem E vyplývá ze vztahu < 2 0r + o< * . ' , 0,35 < OC < 1,5

Tvar vnější evolventni stěny 82 vstupní oblasti je možno de- finovat určením tvaru její tvořící křivky,' která je tvořena sou- stavou bodů na koncích soustavy vektorů, vycházejících z prvního - 9 - bodu C, ležících v rovině kolmé na podélnou osu odlučovací komo-ry 12 a postupně se zvětšujících, přičemž při tomto stálém zvět-.šování vektoru T se úhel Θ mezi vektorem T a tečnou 92 k obvodo- •yé-píO^e-g-e-odi-ugovací—komory—l-Z-tr-v-ed-enoa-^prvnini-bod-em-C-fi-tál-e-- zvětšuje, nikdy se nezmenší a nikdy neklesne pod nulu pro všechnyvelikost vektoru T, menší než je hodnota délky D vnější evol-ventní stěny 82,

Podobně je vnitřní evolventní stěna 8 ^určena tvarem své tvoří-cí křivky, zobrazené na obr*6, kterou je možno definovat jako sou-stavu bodů na koncích soustavy vektorů U, vycházejících z druhéhobodu E a postupně se zvětšujících, přičemž každému většímu vektoruU přísluší větší úhel , sevřený mezi vektorem U a tečnou 95 k ob-vodové ploše 86 prvního úseku 14 odlučovací komory 12, vedenou dru-hým bodem E; tento úhel <Z se při zvětšování vektoru U nikdy nezmen-šuje a nikdy neklesne pod nulu pro všechny hodnoty vektorů U, men-ší než je hodnota délky ocL vnitřní evolventní stěny 84. R?

Vstupní úsek 80 přívodního potrubí 20 je po plynulém zúženípřibližujícími se evolventními stěnami 82, 84 vyústěn do prvníhoúseku 14 odlučovací komory 12 ve vstupním otvoru 25, jehož průřezo-vá plocha A^, měřená v axiální a současně radiální rovině, prochá-zející druhým bodem E, je definována vztahem 0,04 < 4 Ai/9tD2 < 0,1

Tento vztah platí pro všechny odlučovače 10» u "kterých je po-měr mezi prvním průměrem D prvního úseku 14 odlučovací komory 12a třetím průměrem d^ třetího úseku 18 odlučovací komory 12 nejvý-še roven 5· 10

Ve výhodném konkrétním provedení vynálezu je úhel mezíspojnicemi podélné osy odlučovací komory 12 a prvním hodem C adruhým hodem E roven 86°. Teoretický profil je v tomto příkladuupraven tak, Žé koncová hřitová část vnitřní evolventní stěny 84je nahrazena zaobleným přechodem 84a, který navazuje na obvodovouplochu 86 prvního úseku 14 Odlučovací komory 12, pHČemž tečnavedená k tomuto zaoblenému přechodu 84a ze středu odlučovací ko-mory 12 svírá se spojnicí středu a prvním bodem C úhel 110°.

Tvar vnější evolventní stěny 82 a vnitřní evolventní stěny 84je definován následujícími vztahy: rQ = 0,5 D + O,O143.B.zJ’4 + 0,0057 Β.Ζθ*8 + 0,00157 ΰ.Ζθ’8++ 0,00286 D.Z4*5 rA - 0,5 D + 0,0714. D.Z? + 0,00714 D.Z^ + 0,0143 D.Z4 + + 0,00714 D.Z^, kde rQ je vzdálenost osy odlučovače 10 od kteréhokoliv bodu vněj-ší evolventní stěny 82, je vzdálenost osy odlučovače 10 od kteréhokoliv bodu vnitřní evolventní stěny 84, ZQ je úhel. sevřený me·zi spojnicí 91 osy odlučovače s prvním bodem C a spojnicí středuodlučovače 10 s libovolným bodem vnitřní evolventní stěny 82 vesmyslu pohybu hodinových ručiček a Z^ je úhel sevřený mezi spojni·cí 100 středu odlučovače 10 s druhým bodem E. a spojnicí středuodlučovače 10 s libovolným bodem na vnitřní evolventní stěně 84.Uvedené vztahy platí pro rozsahy úhlů ZQ, Z^ v rozmezí 0<Zo<150° 0 > Z^ > 60°. nebo alespoň v rozmezí24°> Zí > 60° 11

Vstupní úsek 80 přívodního potrubí 20 raá pravoúhelníkovýprůřez, v tomto příkladu obdélníkový průřez, jehož delší stranaleží v rovině kolmé na podélnou osu odlučovací komory a jehožkratší“Btraiia^má—délku^mezi—jednou^OsminOu^a—jednou-pětatřicetř-—nou průměru D prvního úseku 14 odlučovací komory 12.

Vstupní úsek 80 může být ve výhodném příkladném provedení/obr.íý skloněn k podélné ose odlučovací komory 12 tak, že po-délná osa 97 vstupního úseku SO svírá s podélnou osou-95 odlučova-cí komory 12 úhel p , který je větší než 80° a menší než 95°.

Vstupní úsek 80 má pravoúhelníkový průřez v délce qD, kterámůže být menší než délka (XD.

Pojem “evolventa” označuje křivku opisovanou koncem strunyodvíjené ze základní kružnice. Vnější evolventní stěna 82 a vnitř-ní evolventní stěna 84 mají tvořící křivky, dané jejich profilem,ve tvaru evolvent. Obě zakřivené stěny mohou mít v jiném příklad-ném provedení poněkud odlišné tvary, mohou například sestávat zjednotlivých evolventních částí, spojených navzájem válcovými t úseky. Cyklonový odlučovač icjnůže být zásobován také skupinouvedle sebe umístěných přívodních potrubí se vstupními úseky,jejichž průřezová plocha je částí celkové navržené průřezovéplochy A|. přitom jednotlivé dílčí průřezové plochy nemusí býtshodné, pouze je třeba, aby celkový součet násobků délek a šířekvstupních otvorů 25 byl roven vypočtenému celkovému průřezu.

Cyklonový odlučovač 10 podle vynálezu se zejména osvědčil prooddělování menšího množství pleje nebo ropy od většího množstvívody, takže je výhodný zejména pro likvidaci ropných kalamit.

Claims (15)

1. Cyklonový odlučovač pro oddělování hustší složky tekutésměsi od její řidší složky, obsahující odlučovací komoru, opatře-nou na jednom konci vstupním úsekem pro přívod směsi v tangen-ciálním směru do vstupní části odlučovací komory, přičemž odlučo-vací komora má alespoň v části své délky , sbíhavý tvar s větší ve- . —likos-tí—pří-čného-průřezu-na-vstupním-konci—a^s-menšř-vel-ikostf*-^- příčného průřezu na osově uspořádaném výstupu na výstupním konciodlučovací komory, vyznačující se tím, Že vstupní část odlučovacíkomory /12/ sestává ze vstupního úseku /14/ odlučovací komory f\Zla ze vstupního úseku /80/ přívodního potrubí /20/, zaústěného doprvního úseku /14/ odlučovací komory /12/, přičemž vstupní úsek/80/ přívodního potrubí /20/ má evolventní tvar a*je omezen vněj-ší evolventní stěnou /82/, jajíž profil má začátek v prvním bodě/0/, ve kterém vnější evolventní stěna /82/ navazuje na vstupníúsek /14/ odlučovací komory /12/, a vnitřní evolventní stěnou /84/,jejíž profil má začátek v druhém bodě /E/, ve kterém vnitřní evol-ventní stěna /84/ protíná obvodovou plochu /86/ odlučovací komo-ry /12/.

2. Cyklonový odlučovač podle bodu 1, vyznačující se tím, ževnější evolventní stěna /82/ vstupního úseku /80/ přívodního po-trubí /20/ má profil ve tvaru křivky, ležící v rovině kolmé napodélnou osu /95/ odlučovací komory /12/ a sestávající ze soustavybodů na koncích soustavy prvních vektorů /T/, spojujících tytobody s prvním bodem /0/, ve kterém mají první vektory /T/ svůj - 13 - začátek, přičemž úhel /0/ sevřený mezi prvním vektorem /T/ a teč-nou /92/ k obvodové ploše /86/ odlučovací komory /12/, vedenouprvním bodem /C/, je roven nejméně 0,1 radiánu a průřez vstupní- hoúseku—/80/-přívodního-potrubí—/-20/—se-pl-ynul-e-zmenšu-je-vesmě-- ru přívodu tekuté směei,

3. Cyklonový odlučovač podle bodů 1 a 2, vyznačující se tím,že vnitřní evolventní stěna /84/ vstupního úseku /80/ přívodníhopotrubí /20/ ma profil ve tvaru křivky, ležící v rovině kolmé napodélnou osu /95/ odlučovací komory /12/ a sestávající ze soustavybodů na koncích soustavy druhých vektorů /U/, majících svůj začá-tek ve druhém bodě /E/, přičemž úhel /«Z/ sevřený mezi druhým vek-torem /u/ a tečnou /93/ k obvodové ploše /86/ odlučovací komory/12/, procházející druhým bodem /E/, je pro alespoň část délkyprofilu roven nejméně 0,52 radiánu. Ji. .1

4. Cyklonový odlučovač podle bodů 1 až 3, vyznačující se tím,že vnější evolventní stěna /82/ vstupního úseku /80/ přívodníhopotrubí /20/ má křivkový profil v délcedjL, kde . (% < < 2^ + a kde L je průměr odlučovací komory /12/ a vnitřní evolventnístěna /84/ vstupního úseku /80/ přívodního potrubí /20/ má křiv-kový profil v délce Ol·]), kde 0,35 < 1,5?, přičemž křivkový profil vnější evolventní stěny /82/ má začáteksvé délky ηγ D v prvním bodě /C/ a křivkový profil vnitřní evolvent-ní stěny /84/ má začátek své délky Oí L v druhém bodě /E/. 14 "

5·. Cyklonový odlučovač podle hodů 1 až 4» vyznačující se tím,že vstupní úsek /80/ přívodního potrubí /20/ má v radiální rovině,procházející druhým hodem /E/, průřezovou plochu Ap pro kterouplatí 0,04 < 4 Α^/Έ D2 4 0,1.

6. Cyklonový odlučovač podle bodů 4 a 5, vyznačující se.tím, že mezi koeficienty, je vztah ...... oí. < OJ 4 OC + c< ’ *

.6 - 12 - PATE Ν' TOVÉ NÁROKY * v

7. Cyklonový odlučovač podle hodu 5, vyznačující se tím, ževstupní úsek /80/ přívodního potrubí /20/ má v délce qD se začát-kem ve druhém bodě /E/ pravoúhelníkový průřez a jeho menší rozměrje mezi jednou šestinou a jednou pětatřicetinou průměru /D/ první-ho úseku /14/ odlučovací komory /12/, přičemž qč<X.

8. Cyklonový odlučovač podle bodu 7, vyznačující se tím, že kratší strana pravoúhelníkového průřezu vstupního úseku /80/ pří-vodního potrubí /20/ leží v rovině kolmé na podélnou, osu /95/ od-lučovací komory /12/. <

9. Cyklonový odlučovač podle bodů 2 až 8, vyznačující · se tím,že vstupní úsek /80/ přívodního potrubí /20/ je skloněn k podélnéose /95/ odlučovací komory /12/ a úhel /P/ sevřený mezi podélnou " » *" -WF- η osou /95/ odlučovací komory /12/ a podélnou osou l¥U vstupníhoúseku /80/ je větší než 80° a menší než 95°· - 15 -

10. Cyklonový odlučovač podle hodů 1 až 9, vyznačující se tím, že první úsek /14/ odlučovací komory /12/ má průměr /D/ nej-méně třikrát větší než je průměr /d^/ třetího úseku /18/ odlučova-•cí—komory—/I^Z-s-h-l-avním-vý-stupem—/24A—--—--

11, Cyklonový odlučovač podle hodů 1 až 9, vyznačující setím, že pro něj současně platí vztahy D/d3 « 3 , 4 < 2R + Λ 0,35 < o< < 2

12. Cyklonový odlučovač podle hodů 1 až 11, vyznačující setím, že odlučovací komora /12/ je opatřena zakřivenou čelní kon-covou stěnou /50/, kterou prochází, přepadové potrubí /27/ s pře-padovým výstupem /25/ odlučovací komory /12/.

13. Cyklonový odlučovač podle hodu 12, vyznačující se.tím,že čelní koncová stěna /50/ je vydutá zevnitř.

14. Cyklonový odlučovač podle hodu 12, vyznačující se tím,že čelní koncová stěna /50/ je vypuklá zevnitř.

15· Cyklonový odlučovač podle hodu 12, vyznačující se tím,že přepadové potrubí Ι2ΊΙ zasahuje čelní koncovou stěnou /50/ dovnitřního prostoru odlučovací , komory /12/ a je zakončeno výstupem/25/ v odstupu od čelní koncové s‘

Z' o