CS47592A3 - Connecting block for initiating device - Google Patents

Connecting block for initiating device Download PDF

Info

Publication number
CS47592A3
CS47592A3 CS92475A CS47592A CS47592A3 CS 47592 A3 CS47592 A3 CS 47592A3 CS 92475 A CS92475 A CS 92475A CS 47592 A CS47592 A CS 47592A CS 47592 A3 CS47592 A3 CS 47592A3
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
wall
block
block according
ignition device
space
Prior art date
Application number
CS92475A
Other languages
English (en)
Inventor
Vidon Lindqvist
Lars-Gunnar Lofgren
Tord Olsson
Allan Salaker
Bengt Wahlqvist
Original Assignee
Nitro Nobel Ab
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from SE9100475A external-priority patent/SE502531C2/sv
Application filed by Nitro Nobel Ab filed Critical Nitro Nobel Ab
Publication of CS47592A3 publication Critical patent/CS47592A3/cs

Links

Classifications

    • FMECHANICAL ENGINEERING; LIGHTING; HEATING; WEAPONS; BLASTING
    • F42AMMUNITION; BLASTING
    • F42DBLASTING
    • F42D1/00Blasting methods or apparatus, e.g. loading or tamping
    • F42D1/04Arrangements for ignition
    • F42D1/043Connectors for detonating cords and ignition tubes, e.g. Nonel tubes

Landscapes

  • Engineering & Computer Science (AREA)
  • General Engineering & Computer Science (AREA)
  • Air Bags (AREA)
  • Connections Arranged To Contact A Plurality Of Conductors (AREA)
  • Ignition Installations For Internal Combustion Engines (AREA)
  • Coupling Device And Connection With Printed Circuit (AREA)
  • Electroplating And Plating Baths Therefor (AREA)
  • Separation By Low-Temperature Treatments (AREA)
  • Control Of Combustion (AREA)
  • Safety Valves (AREA)

Description

v <
— ‘ *
Spojovací blok pro zapalovací září z &amp;TTÍ- 4/
Oblast techniky Předmětem tohoto vynálezu je blok sloužící jako pouz-dro, držák nebo spojovací prvek v síti pro vedení pyrotech-nických signálu pro výbušná pyrotechnická zapalovací zaří-zeni, kterou tvoří šňůry nebo rozbušky» Zejména se vynáleztyká spojovacího bloku pro zapalování nízkosnergetickýci· zápal nic. .
Dosavadní stay tecboiky
Zapalovači zařízeni používaná pro navaž ován i' sítí proodstřel pomoci salvy běžně obsahují prostředky pro vedenísignálu, jež jsou tvořeny elektrickými dráty, zápalniceminebo zápalnými šňůrami spolu s aktivátory jako jsou kapslenebo rozbušky. Povrchové součástky sítě jsou obzvláště ná-chylné k poškození před a během aktivace systému. Chybypři zapalování mohou zanechat zbytky výbušných a ostrýchzápainic v trhané skále. Prostředky pro vedení signálů pyro-technické povahy představují zvláštní bezpečnostní problémyti při návrhu tak, aby komponenty výbušného systému činily sír teoreticky samodestruktivní. Celkové délky zápalných šňůr musí být opatrně uloženy a spojeny, aby se zamezilo přetr- ženi nebe poškození sousedními linkami. . Nízkoenergetické xapalníce jsou bezne zakončeny výbušnými kapslemi pro přenos nebo zpožděni, které se mohou uvést v činnost jak přímo tla-kovou vlnou exploze tak i účinkem střepin kovových častí.Sloky a, přípravky pro upínání se často použ í va i-í-_&amp;ico_z.a-i-i-š— tení pouzdra ných částí čistě mezí , polohy a zvláště pro spojování a větvení růz-sítě. Spojení pomocí bloku se mohou použít jakzápalnicemi, jako třeba mezi primární zápalnou šňůrou a sekundárními šňůrami nebo zápalnicemi, tak i mezikapslemi pro přenos nebo zpoždění a výstupujícími zápalni-cemi a šňůrami. Rádně navržené spojovací bloky mohou snížitničivý účinek výbuchů pomocí seřazení zápalnic, pohlcenímnebo nasměrováním tlakové vlny a zachycením střepin. Ne-správně navržené spojovací bloky mohou přispět k problémům » daným neseřazením komponent, zesílením exploze díky omezenía tím, že jsou samy zdrojem šrapnelových střepin.
Potud prostředky s vhodnými vlastnostmi bloku částečněodporující požadavkům. Ačkoliv omezený účinek, exploze ježádoucí, když se chceme vyhnout výše uvedeným problémům,dostatečně silný účinek je zapotřebí pro zajištění přenosusignálu k sekundárním zapalovacím zařízením, která jsou z bezpečnostních důvodů vždy zhotovena necitlivá. Dobrákonstrukce, odolná vůči vnitřnímu poškození, nemusíi nter-f erovat s hlavními dobrými vlastnostmi proti vnějšímupoškození pojivý, padající skalou, atd. v místě montáže.Praktické úvahy o umístění dále omezují návrh. Zařízení jetakové, že vylučuje masivní, pracné nebo jinak nákladné konstrukce?» Spojování s<? provádí v "poli" &amp; jakákolivsoučást" musí zabfežpečo'vát'spojování snadné, reproaukovatelnéa nevyžadující přílišnou zručnost. Ve výrobě musí blokdovolovat rozumnou manuál ní nebo strp jovo.u_k.Q.mp.l-e-t.ac-Í-ppe- různé druhy permanentních zapalovacích zařízení.
Podstata vynálezy
Hlavním záměrem tohoto vynálezu je zhotovit blok. provýbušná zapalovací zařízení s vylepšenou bezpečností vůčisamodestrukci v síti. Více specifickým záměrem je snížitúčinek exploze, střepin a šrapnelů. Dalším záměrem jezhotovit blok se spolehlivým přenosem signálu, Dalšímzhotovit- blok s jednoduchou a nenákladnouDalším záměrem je zhotovit konstrukci snadno :áměrem je zem
Konečným konstrukcí vyrobitelnou a v dílně smontovatelnou s permanentní mi zapa-- lovacími zařízeními. Dalším záměrem je zhotovit blok, kterýje mnohoúčelový a přizpůsobitelný pro různá zapalovací září-:áměrem je nabídnout blok, který je snadno smontovatelný v polních podmínkách, aby byly dány repradu- kovatelné výsledky při spojování.
Tyto záměry jsou dosaženy podle vlastností v přiložených nárocích uvedených dále.
Blok je zhotoven tak, že zapalovací zařízení je uprostřed a je obklopeno vnitřní stěnou, volným prostorem a v · V J , v vnejsi stěnou.
Pro danou celkovou, masu stěny je tlumení exploze vyssi, nebot- vnitřní stěna může absorbovat energii aexpandovat do volněno prostoru bez porušení integrity vnějšístěny. Navíc struktura přispívá k omezení exploze méně, než oapoviaajici jesnooijcna stená, trapnei .ze zapalovacího zařízeni je znumen vnitrní szenou a istaven vnější stěnou.
Roztříštěni vnitrní steny je podobné neutralizováno nepostiženou vnější stěnou. Požadované chování se muže posílit výběrem různých materiálů pro stěny, např. použitímtvrdších a křehčích materiálů pro vnitřní stěnu, což rovněžzlepší uložení zapalovacího zařízení, zatímco pevnější, améně třístivý materiál může být použit na vnější stěnu. Přestato zlepšení je konstrukce stále jednoduchá a snadnoskomp1etovatelné se zapalovacími zařízeními. V předvedeném koaxiálním uspořádání se mohou části osově navléknout jedna na druhou a může se uložit zapalovací zařízení libovolnédélky» Pokud se požaduje, může se vytvořit přídavný volnýprostor mezi zapalovacím zařízením a vnitřní stěnou. Takovýprostor zlepšuje tlumení, přizpůsobení součástek na různázapalovací zařízení a může se použít pro přijetí sekundár-ních zapalovacích zařízení jako třeba zápainic. Pro poslednězmíněný účel se mohou zápalnice spojovat v polních podmín-kách tak, že se jednoduše navléknou axiálně nebo uložíradiálně, přičemž výsledkem je účinné seřazení přiléhajícík zapalovacímu zařízení, které podporuje a zachovává impuls-ní signál pro zápalnice. Blok je pevný vůči vnějšímu posko- sní stejně jako i vůči interním nárazům a volný prostor vnitřní stěně, zabraňují tomu, aby zapalovací zařízení bylo poškozeno nárazem na vnější stěnu. záměry a vyhoay vynalezu budou zrejme podrobného popisu, který je uveden níže.
Popis vynálezu
Blok, který je predmetem tohoto vynalezu,se muže použit spoj eni jakýmkoliv pyrotechnickým nebo vybuénym anzenim za účelem vyhnutí se problémům a dosazeni vyhoď z spal.ovací mi prostředky a prostředky pro přenes signálůu sítí náloží, kde se popsané problémy typicky objevují.
Primární zapalovací zařízení by měl.a mít výbušný charakter,tj. jejich účinek by měl alespoň částečně spočívat v silné expanzi díky rychlému hoření, de-flagraci nebo detonací , a r často se zařízení použitím zničí. Typickými představitelitohoto .druhu zapal ovacích zařízení jsou zápalné šňůry,rozbušky nebo kapsle. Můžeme mít částečný zájem na tom,použít tyto bloky ve spojení .se zařízeními, která se úplněnespotřebují při reakci , ale nechají pevné zbytky, zejména,těžké nebo vysoce pronikavé střepiny, ' zejména kovovéšrapnely. Zápalné šňůry s kovovým plástem mohou být takovéhodruhu, jako .jsou téměř všechny druhy rozbušek obsahujícíkovové střepiny, výbušné kapsle, omezovače zapalovacích ná-loží, pyrotecnnické nebo elektronické zpožďovací jednotky, 1 V3 j 1 J «O i InK', í i 5 n a í a jako prostředky pro prime zapálení podobných šňůr nebonízkoenergetických"zápal nic. Rozbušky se mohou použít jakotiinkčni' koncová zařízení na elektrických vodičích, nízko-ensrgetíckých zapalovacích šňůrách nebo zápalnících nebojiných prostředcích pro přenos signálu, které samy nemohou vyvolat explozi jiných zařízení. Rozbuška muže jednoduše rj,·· prenest signál k jecíne nebo několika sekundárním snuram nebo zápainicím nebo muže plnit jinou -funkci jako řízení nebo zpoždění signálu k sekundárním linkám. o»·, í··
Tento blok se muže použít k jakémukoliv účelu popsanýchzařízení. Slok se muže použít pro připevnění nebo seřazenízapalovacích .zařízení, aniž by přispěl k destrukčnímvlastnostem zařízení, přednostně se však vynález používá probloky používané pro spojení primárních zapalovacích zařízenís jedním nebo více sekundárními zařízeními, aby se. využilopopsaných přidaných výhod. Dále se přednostně používá blokpro spojení s rozbuškou typu primárních zapalovacích zařízení v pohledu na předcházející problémy z experimentů.Zejména pak, když vstupní signální linka do rozbušky jeneexpiozivního typu. Podobně jsou výstupní sekundární linky vhodného ní zkoenergetického typu, kvůli omezení celkového systému všech energií vně bloků, zvláště pak nízkoenergetic- ké nárazové trubičkové zápalnice Cnapř. Nonel, registrovaná výrobní značka). -v.
Primární zapal ovací zařízení typu šňůry něco rozbuškyjsou všeobecně prodloužené struktury sekcí v podstatě s kru-hovým průřezem. Blok bude popsán'hiavně ve spojení s takový-mi strukturami, ačkoliv je samozřejmé, že se blok muže při-způsob it‘ jakémůkolív tvaru."
Primární zapalovací zařízení je uspořádáno v podstatě uprostřed bloku a vnitřní stěna v podstatě obklopuje zapalo-vací zařízení. Ačkoliv normálně je voleno jedno středovézapalovací zařízení, je možno mít v rámci vynálezu několikzapalovacích zařízení, např. vedle sebe nebo v osové omeze-ném vztahu, vnitřní stěna nemusí být rádiáiněnomogenní nebo nemusí mít konstantní průřez v ose. F'ro primární účel zachy-cování šrapnelových částí ze zapal ovacího zařízení má vnitř-ní stěna chránit zapalovací zařízení ve směrech, ve kterýchse má zabránit vyrážení a má výhodně obepínat zapalovacížarÍTěrTÍ“ F'ro—ten't"o—ch'r"ání"c'í—účel nervi-n"ez'b’y ťn'él a'b'y—stěna'byla po obvodu spojitá. Sekundárním účelem může být absorbcenárazu a expanze. Ačkoliv má nespojitá stěna nějaký účinekv tomto pohledu, upřednostňuje se tangenciálně souvislástěna, takže vnitřní expanze vytváří ve stěně tangenciálnísíly v tahu. Pevnost vnitřní stěny působící proti expanzi byměla být výhodně menší než by se požadovalo pro úplné potla-čení účinků exploze zapalovacího zařízení při jeho normální•funkci a výhodně by-měla povalit expanzi vnitřní stěny ažke stěně vnější. Není nutné 'ale je přípustné, když máexpanze za výsledek roztržení vnitřní stěny. Tyto vlastnosti mají za následek pohlcení energie exploze vytvořené zapalo-vacím zařízením. Vhodné pevnosti se může dosáhnout tloušťkou steny nebo volbou materiálu. Pro daný materiál může řemesl-ník snadno moditikovat tloušťku, stěny a. navrhnout ji tak,aby bylo dosaženo požadovaných vlastností, např. tím, že sezačne pevnou konstrukcí a snižuje se pevnost, dokud se neob-jeví expanze nebo roztržení, nebo tím, že začne s měkkýmmateriálem a zvyšuje se pevnost, dokud se neobjeví pouze ex-panze nebo roztržení. Výběrem materiálu může řemeslník volitmezi pevností a křehkostí, posledně zmíněná vlastnost výhod-ně postačuje pro zajištění přinejmenším určité -fragmentacevnitřní stěny před nárazem na vnější stěnu. Neomezující indikací může být tloušťka u plastických materiálů 'mezi1-ÍO'mm, zvláště mezi 1,5-5 mm. Pokud se týká silné teplotnízávislosti tvrdosti a křehkosti materiálu, experimentováníby se mělo provádět ,v drsných provozních podmínkách pro .pou-žívání bloku. Axiální roztažnost vnitřní stěny není příliškritická neboť je postačující pokrýt většinu explozivníchčástí zapalovacího zařízení a pravděpodobné dráhy provyražení šrapnelů. Vnitřní stěna může být obecně navrženaválcovitá, ale nejsou nařízeny žádné požadavky na symetrii.Pro typ profilu vnitřní stěny a zapalovacího zařízeníkončícího v bloku může být na výstupním konci zapalovacíhozařízení axiální koncová stěna, jakožto axiální podložkanebo -fyzická zarážka pro zapalovací zařízení.
Vnitřní stěna může být uložena tak, že má výstupek na.vnějším povrchu zapalovacího zařízení. To může být udělá- no, aby mohlo být dáno bezpečnostní třecí uložení mezi zapa- se povolilo částem rozbuš- lovací zařízení a. blok, anebo aby · ky, aby se přitlačily přímo do dutiny vnitrní stěny a roz-ložily se podle normální struktury skořepiny rozbušky.Ve většiněápli kácí se dává přednost vytvoření prostoru mezi'zapalovačí m”""zar í zeni m' "'a'""vn'itřn'í"s'ťěn'ou"z""duv'odů''" uvedený'c'h'~výše. Distanční vložky se mohou použít pro přemostění mezerya pro zajištění vztahu mezi částmi. Jestliže je blok určenpro spojení s dalšími zařízeními, šňůry nebo zápalnice mohoubýt výhodně uloženy v tomto oddělení, aby dostaly veškerou,energii od zapalovacího zařízení bez chránících účinků·
, > L ( V , , , . / , , V , _ V _ I
D1OKU· jyio SBKUnoarni imKy JSÚU. v'ynOur»e Lixuácu* hcuC axiálně navlečeny- v prostoru, aby prostor a'jakákoliv zdepřítomná distanční -vložka opouštěly axiál-ní kanály přizpů-sobené velikosti, pro sekudární linky o typické tlouštce1 až 10 mm, zvl.áště pak mezi 2 a ó mm. Jiné způsoby uspořár dání kontaktu mezi zapalovacím zařízením a sekundárními lin-kami jsou, myslitelné, avšak takové jako uložení linekv axiálním konci bloku a zapalovacího zařízení, provléknutílinek štěrbinami procházejícími stěnami bloku radiálně nebo šikmo atd.
Prostor v podstatě obklopující vnitřní -stěnu mázabránit jakékoliv nárazové vlně nebo šrapnelu v přímémrozšíření k vnější stěně a dovolit vnitřní stěně volněexpandovat nebo se protrhnout před naražením na vnějšístěnu. Rozmě’--/ pro volný prostor mohou různě záviset na vlastnostech materiálu vnitřní stěny. Tvrdý a křehký - 10- materiál pohlcující energii rychlým roztříštěním, vyžadujemenší prostor než materiál pružnější, pohlcující energiitím, že klade odpor expanzi. Jako obecné pravidlo platí, žeradiální rozpínání prostoru by mělo být nejméně' rovno ,radi-álnímu rozpínání vnitřní stěny a mělo by být asi 10-krátmenší než toto rozpínání,Výhodně prostor sahá od 1,5 do 5-tinásobku rozpínání vnitrní stěny. Prostor muže působit podle předpokladu když je naplněn jakýmkoliv materiálem o podstatně nižší hustotě než má materiál vnitřní stěny a může obsahovat náplň z lehkých materiálů jako třeba pěnovýchPlastů, za účelem' dát bloku větší celkovou pevnost ^nebozabránit cizí hmotě v proniknutí do tohoto prostoru.Ve většině aplikací se však dává- přednost ' prázdnémuprostoru, ačkoliv se prostor bude' chovat rovněž ýjakoexpanzní komora, jestliže bude částečně vyplněn distančnímivložkami, upínacími přípravky nebo jinými strukturami. : X ,f / J. x π L. . . .... ,____í J,. ... X .... t- j.. -£ J_ y; v t prostor by měl .být navržen pro zachyceni narážejících častize zapalovacího zařízení a, z vnitřní stěny stejně jako izbývající energie exploze zapalovacího zařízení, v rozsahunezbytném pro zabránění jakýchkoliv destrukčních efektů vůčiokolí. Podlé toho minimální požadavek na' pevnost vnějšístěny spočívá v tom, že jakákoliv částice do ní pronikajícínebo jí odražená .má dostatečně nízkou energií i aby byla ne-škodná.· Spíše je' stěna natolik pevná, aby se neroztříšti1 a,ačkoliv se může protrhnout. Kusy protržené stěny se mohou 2 2 držet jednoho axiálního konce stěny je-li stěna dostatečnédlouhá, aby obklopovala zbytky zapalovacího zařízení po ex-plozi· a/neoo jestliže má stěna speciální zpevnovací podlož-ku, napr. v průsečíku, vnitřní, a vnější stěny. Ještě výhod-nější jei i’ vnější'"stěha"*'haťol'i'k:""pevná? '"'aby "'se ’v pod-*statě' během výbuchu .neprotrhla. Stejné jako u vnitřní'stěny,není nutné, aby byla stěna jakýmkoliv způsobem symetrická, ale je vhodné, aby měla koherentní povrchový plást pro odo-lávání vnitřním tlakům. Pro zabránění roztříštění vnějšíhonáboje je vhodně vybrat materiál pevný a mírně pružný,dovolující expanzi před .protržením, spíše než. tvrdý a křehkýmateriál. Materiál by se měl vybrat rozdílně podle teplotypři použití. . Pro daný materiál může řemeslník .snadno dátstěně požadovanou pevnost, zjištěnou na základě experimentů,tj. zvýšením nebo snížením tloušťky stěny. Jako. neomezuj.ícím návrhem tloušťky stěny pro plastické materiály může být mezi1 až. 10 mm zejména mezi 1,5 a 5 mm.
Vnitřní a vnější· stěna mohou mít jakýkoliv tvar, jakosférický, .pravoúhlý atd. a do určité míry se mohou-přizpůsobit tvaru zapalovacího zařízení. Obecně ' jsoupreferovány profily zhruba konstantních 'průřezů proprodloužená zapalovací zařízení a rovněž mají praktickévýhody pro výrobu, kompletaci a spojování zápalnic. Vnitřnía vnější stěna mohou mít rozdílné tvary, např. válcovitávnitřní a čtvercová vnější stěna, ale pro spojovací' účel'y,se obecně preferuje, že stěny mají přibližně shodný, převaž- - 12 - ně válcovitý tvar- ' Jak bylo řečeno v souvislosti s vnitřnístěnou, axiální prodloužení by mělo být dostatečně pro za-pouzdření přinejmenším aktivní a vyhazovači částí zapalova-cího zařízení.'
Vnitřní a. vnější stěny mohou, být ze stejného materiálu,tj. aby se usnadnila výroba. Jak je naznačeno preferuje sevšak použití odlišných materiálu na stěny, které obecněpřipouštějí přizpůsobené vlastnosti, nejen vzhledem na.pohlcení nárazu, ale s ohledem na upevněn?! nebo jinépraktické aspekty, 1 důvodů uvedených výše, preferovanépřizpůsobení je pro výběr tvrdších materiálů na vnitřní stěnu- a -materiálů kladoucích větší odpor na stěnu vnější.Vnitřní stěna z tvrdšího materiálu znamená obecně precizněj-ší a pevnější fixaci a orientaci zapalovacího zařízení! amožných spojení, lepší konečnou ochranu zapalovacího zaří-zení vůči vnějšímu poškození a větší výslednou pevnostve výrobě a při kompletaci. Odpovídající'vyšší disintegrač-ní tendence je neutrál izována vnější stěnou. Pružnější mate-riál vnější stěny pohlcuje šrapnely a interní explozi s udr-žovanou integritou, odolává vnějšímu poškození bez zlomů a.lépe se hodí pro skládání a spojování.
Vnitřní a vnější stěny mohou být. navrženy jakooddělené části bloku, spíše s mechanickým uzávěrem mezinimi, který by umožňoval oddělení, Standartní vnitřníjednotka obsahující zapalovací zařízení a vnitřní stěnu sepak může vyrobit jako první. Jednotka se jako taková může - 13 - použít při méně náročných aplikacích a muže se skompletovat během dalšího kroku s různými typy vnější stěny, napr. z rozdílných materiálů pro různé teploty nebo různého označení pro různé vlastnosti bloku, jako jsou síla rozbušky nebo
Ypbžďěhí 7 ''iSní z í •"'”sé'"riál?ra'ďy'' 'n'a""'s'k 1'ad ování" a usnad'n'í" se-část’·”"·'"·*. · výroby. Záměrem vynálezu je uspořádat přídavné proložené vrstvy mezer a stěn okolo vnější stěny, takové mezery a stěny jsounavrženy a popsány bez podmínek na prostor' a vnější stěnu. ačkoliv všechny mezery a vnější, stěny mohou být vyrobeny ' ' < *' . / - - X/ Χί ,
5 oapovi Qd jl Ú 1 Ltf.HisX d L, A ťfltťl ILJU to L ! UKLU! uuF
Blok by měr zahrnovat upevňovací prostředky pro drženíčástí v požadovaném vztahu a volitelně rovněž pro držení aorientaci přicházejících signálních vodičů a pro navázánívýstupních vodičů. Distanční vložky.mají ..udržovat prostor. mezi vnitřními a vnějšími stěnami á prostor mezi vnitřnístěnou a zapalovacím zařízením, pokud existuje. Distančnímivložkami mohou být výčnělky nebo příčky, spíše axiální,na stěnách, spíše na vnitřní straně stěn. Jinak nebo navíck tomu mohou fixační prostředky obsahovat prstencovoukontaktní plochu mezi částmi, např. ve tvaru vzpěr navnitřních a/nebo vnějších stěnách, které mají udržovat tento prostor a které jsou uspořádány na kterémkoliv nebo na obou » - axiálních koncích stěn, spíše na konci, kudy do bloku.přichází signál. Mechanický uzávěr může být přednostněnavržen v této kontaktní oblasti. Fixační prostředky pro Í4 přicházející vodiče do zapalovacího zařízení mohou obsahovat"úženou část nebo ramena vyčnívající z vnitrní stěny směrem k přicházejícímu vodiči, vhodně tenká a pružná, abypovolovala "vločení zapalovacího zařízení á obepínající tlakem vodič, tj. kroužkem nebo pružností vlastních částí. V uvedeném způsobu použití bloku jako konektoru pro jeden nebo více sekundárních signálních vodičů, -fixační prostředky mohou obsahovat prostředky pro vedení a zajištěnísekundárních vodičů, které přivádějí signál do zapalovacího zařízeni. Ačkoliv je možné umístit sekundární vodiče v mezeře, dává se přednost umístění vodičů bezprostředně přiléhajících nebo sousedících se zapalovacím zařízením pronejlepší přenos signálu, ke kterémužto účelu je mezera mezivnitřní stěnou a zapalovacím zařízením. Mezera se ':můžeskládat ze specifického počtu kanálů nebo prstenců pro blíženeurčený počet vodičů, spíše povolující v podstatě paralelní uspořádání mezi zapalovacím zařízením a vodiči. Je dálo výhodné navléknout nebo umístit sekundární vodiče do bloku z výstupního konce zapalovacího zařízení, přičemž vstupní a výstupní signály budou mít v podstatě stejný směr. Podle toho fixační prostředky zabezpečující vl ožene' vodí če protivytažení jsou spíše uloženy na konci bloku pro vstupsignálu. Jestliže mezera nebo kanály 'pro vodiče jsou úzké,vytažení budě bránit uzel na vzdáleném, konci provlečenéhovodiče. Dává se však přednost zhotovení speciálních prostředků na bloku, které dovolují fixaci vodičů pomocí 15 zahnutí nebo zauzlování, jako jsou štěrbiny nebo Žebra.Přednesená struktura, je kroužek volně postavený na povrchuvnější stěny, který vytváří prostor pro mnoho vodičů. Je-livzdálenost mezi· kroužkem a vnější stěnou přizpůsobena verrkósťi"·vb"d'iček'"samotné'' tření "'zadežpecí “provlečení ' vodice'skrz něj. Fixační prostředky mohou rovněž zahrnovat přídavněprovedení pro usnadnění vložení sekundárních vodičů., zvláště je-li blok určen pro zapálení svazku sekundárních vodičů.· vyhnuti se navlékáni a povolující pozdější. sekundárních vodičů. Axiální štěrbina nebe? otvor ve vnějšía/nebo vnitřní stěně mohou tuto -funkci zajistit. Pokud sepožaduje, štěrbiny se mohou po vložení přikrýt,, např.stlačením nebo přikrytím vlastním ohybem, rotací ne.boaxiálním uspořádáním vnitřní a vnější stěny,. použitímodděleného krytu nebo protažením.stěny nebo stěn spirálněkolem zapalovacího zařízení. Uzavírací prostředky mohou být zhotoveny na nebo přes otvory nebo štěrbiny, aby byla stěnatangenciálně koherentní a. schopna zachytit tangenciálnísíly během expanze jak bylo popsáno výše. Je rovněž možnězahrnout prostředky pro otevření bloku aby se odkryl vnitřníprostor nebo kanály sousedící se z apelovacím zařízením běhemukládání vodičů, a uzávěr nebo zavírací prostředky pro taktospojený blok. Spíše blok je otevřen radiálně, tj. podělaxiálních rozdělovačích částí na vnitřní a vnější stěně,zatímco uzavírací prostředky by měly být navrženy tak, aby
I uvedla pevnost steny po uzavření do, původního stavu.Pra ulehčení pohybu mohou být zhotoveny závěsy.
Vhodnými materiály pro částí bloku jsou plasty.
Termosetove plasty jako eba -fenolově pryskyřice, z močoviny, polyuretanově pryskyřice se mohou použit pro časti vyžadující tvrdý materiál. Lepší jsouelastomerické materiály jako třeba pryže založené na styrenu/butadienu atd. Termoplastickým materiálům se dávápřednost jak u vnitřních tak i u. vnějších stěn, neboť jsoudostatečně pevné, méně křehké a nevyžadují údržbu. Polyaminu.se dává přednost, když jsou velké pož’adavky na pevnost ajejich' tvrdost se může ovlivnit stupněm polymerace. Náklady,na polyvíny1chlorid jsou efektivní a prostřednictvím různýchpřísad mu může být dána různá tvrdost.. Nejpreferovanějšíjsou polyolefi nícké plasty jako polypropen a polyethen·, unichž je přípustná jak tvrdost' tak i měkkost, lineárníodchylky ' jsou obyčejně tvrdší než větvené. Dobré výsledkybyly získány s HDPE pro vnitřní stěnu a LDPE pro vnějšístěnu. Všeobecné prostředky pro zvýšení pevnosti plastickýchmateriálů zahrnují vláknité materiály jako skelná vlákna,kdy tvrdost a-křehkost se může dosáhnout přidáním zvláštníchplnidel jako třeba kaolínu. Části jsou spíše vyráběny atvarovány formováním plastů. 17 Přehled obrázků ds výkrese
Obr· 1A až 1E ukazuje průřez a. celkový .pohled na jednoprovedení bloku podře vynálezu s obecně soustřednou vnitřníT’vnější'"stěnou.'' ·-—··· — .......- ..................
Obr. 2A aŽ 20 ukazuje schematicky na pohledech a naprůřezech jiné provedení s nesymetrickými částmi .stěn.
Obr. 3A a 33 ukazují schematicky na pohledu a příčnémprůřezu provedení se štěrbinou ve vnitřní stěně.
Obr. 4A a 43 ukazují schematicky na pohledu a příčnémprůřezu provedení, se štěrbinou ve vnitřní a vnější stěně.·
Obr. 5A a 5S ukazují schematicky v perspektivě a v oseprovedení s osově oddělenou vnitřní a vnější stěnou, kteréjsou spojeny závěsem a zavíracím mechanismem.
Obr, 6A a 63 ukazují v perspektivě a v axiálním pohledu,provedení se spirálovitě zatočenou vnitřní a vnější stěnou. Příklady ecovedeoí vynálezu
Blok podle obr.lA až ,1E ojzsahuje tři oddělené části,obecně válcovitou vnější stěnu 1, obecně válcovitou vnitřnístěnu 2 a uzavírací kroužek 3· Vnější stěna 1 má zúženoučást 5 s kruhovým otvorem přizpůsobeným pro uchycenístruktury vnitřní stěny, kroužek 5 stojící nad zúženou částí4 dovoluje zápalnicím zasunutým ze dna bloku, aby' byly uzlemzajištěny proti vytažení. Jak ie nejlépe vidět na obr. 1E, 13 axialni zebra. 6 jsou uspořádána na vnitřním povrchu vnějšístěny 1, .a působí jako distanční vložky mezi vnitřní avnější stěnou a vytvářejí mezeru 2 mezi těmito dvěma částmi.Jak je nejlépe vidět na obr. 11? a 1E, struktura vnitřnístěny 2 má podobné axiální žebra S’na vnitřní straně svéválcovité části, která působí jako distanční vložky mezivnitřní" stěnou a uprostřed uloženou rozbuškou 9, aby sevytvořila mezera IQ mezi těmito částmi. Axiální zarážka 11rozbušky 2 je rovněž uložena na stěně v nižší částí nebou výstupního konce bloku. U horního nebo vstupního 'koncevnitřní stěny je zhotovena struktura 12, přizpůsobena'* prouvolnitelné uzavření vůči zúžené části 4 vnější stěny 1.Pružná ramena 13 vyčnívají z horní části vnitřní stěny 2.Jejich vzdálené konce jsou umístěny tak,' aby se radiálněstlačovaly za rozbuškou 2. pomocí kroužku 3, který je podepí-rán opěrkami 14 na ramenech. Složená jednotka, jak je vidětna obr.lB, se získá vložením rozbušky 2 mezi ramena 13 a je-jím přitlačením mezi žebry 8’ dokud nedosáhne axiálního uzá-věru 11 na dolním konci vnitřní stěny 2- Použitím kroužku3 se ramena 13 stlačí za rozbuškou, z niž vystupují tenšísignální vodiče, aby podpíraly rozbušku ve struktuře vnitřnístěny 2. Struktura vnější stěny 1 je přiťlačována>k vnitřnístěně 2 dokud část 12 neuzavře zúženou část 4. Při použití,aby se zápal nice · i nicializovala rozbuškou, je v bloku pro-vlečena mezerou -IQ ode ona bloku a konce zápal nice se vyno-řuji mezi rameny 13 a muže pak být zajištěna provlečením »·· 19 pod nebo sauslovánakolem struktury kroužku 5. rrus rozbušku 21 přimontovánu na žebru 22 použitím držáku 23·Část ' 24 ve tvaru třmenu obsahuje vnější stěnu 25 a vnitřnístenu ‘26,“'"'které jsou-'spojeny tínem’"22'třmenu."' Boční prostory"28 jsou formovány mezi vnitřní a vnější stěnou. Dutina 22 js utvořena uvnitř vnitřní stěny 26· Volné hrany vnější stěny ve tvaru třmenu přesahuji volné hrany vnitřní stěny, aby se mezi nimi vytvořily štěrbiny. mezi nimiž může být sevřena apodepřena deska 2Q takovým způsobem, ze rozbuška 21 je ulo- x. td t i c, v·, i“· r uaui uu lj. 11 7 ^2“ ιίε*: 1 v 3. i ± i_ r 1 11 =tei iuu £.q ci i l?l_· v. =t r-. uu 21 je vytvořena .mezera o velikosti přizpůsobené P-ro vloženíjedné nebo několika zápalnic, které mají být inicializovány rozbuškou. Je- záměrem vynálezu, že vnější stěna 25 a vnitřní stěna 26 mohou být samy navrženy jako dvojité vrstvy s vol-ným prostorem, v souladu. s vynálezem.
Slok na ,obr.3 obsahuje vnější trubkovitou, stěnu. 31 aobecně trubkovitou vnitřní stěnu 32 a axiální štěrbinu 33,do které se může umístit jedna nebo více zápalnic a zajistit v z ářez u 34 ve vztahu přenosu signálu do středově uloženérozbušky upevněné v držáku 35. Jednotka vnitřní stěny jevložena do vnější stěny 31, mezi stěnami je utvořena mezera36 přidržovaná axiálními distančními vložkami 3Z na vnitřnístěně. Je záměrem vynálezu, že vnější stěna 31 a vnitřní stěna 32 jsou samy dvojvrstvé a mají uvnitř volný prostor.
Blok na obr.4 obsahuje trubkovitou vnější stěnu 41 20 - axiální štěrbinou, a trubkovitou vnitřní stěnu 42 s axiálníštěrbinou. Rozbuška je uložena v ose vnitřní stěny 41.hiezera 43 je vytvořena .mezi vnitřní a vnější stěnou a jepřidržovaná ·rádiálnimi distančními vložkami 44 na krajipovrchu vnější stěny. Vnější a vnitřní stěna mohou vzájemněrotovat. Při shodně nastavených štěrbinách, jak je ukázánona obr.4A, zápalnice se mohou položit do střední dutiny ablok se pak může uzavřít rotací stěn. Stěny samy o' soběmohou být dvojvrstvě s volným prostorem. '
Blok na obr.5 obsahuje dvě pělotrubkovité části 51'a 52které jsou v axiálním směru spojeny závěsem 53 z tenkévrstvy umělé hmoty, který dovoluje zavřít zobrazený otevřenýblok-do uzavřené trubkovité struktury. Zavírací mechanismus,zde obsahující pružný háček 54 na části 51 a odpovídajícíprotikus 55 na části 52. V uzavřené poloze zajišťujízavírací mechanismus a závěs spojitost obvodu bloku apovolují působení expanzních sil od centricky uložené roz-bušky umístěné v upevnění 56. Části stěn 51 a 52 jsou zkon-struovány jako dvojvrstvě s volným prostorem 52. Při otev-řeném bloku se snadno provede kontakt zápalnice s rozbuškou uvnitř trubky. F'ři zavírání bloku jsou zápalnice axiálnědrženy lehkým tlakem mezí 'tělem 5S a vnitřním povrchem trubky.
Blok na obr. 6 obsahuje obecně válcovitou strukturu. 60 5 dvojí stěnou, skládající se z vnější stěny 61» vnitřní stěny 62 a prostředního prostoru 63. Vnitřní a vnější stěna - ) ; J _ jsou. axiálně spojeny podél štěrbiny 64 do obecně válcovitéstruktury 6Q s dvojí stěnou a vnitřní stěně 62 Je dán tvarspirály pro Vytvoření dutiny 65 s rovnoměrným závitem okolostředního trubkovitého pouzdra 66, určené pro rozbušku.Kryt 62 muče rotovat okolo závěsu, aby uzavřel štěrbinu 63,zatímco tělo 68 vyplňuje vstupní část spirální dutiny 65.Pouzdro rozbušky 66 má hlavní část 62 s koncem,’ kterým sevkládá rozbuška a otvor ZQ pro vložení uzávěru (není zobra- zeno), který zabraňuje axiálnímu, vysunuti rozbušky. Část Z1ve tvaru třmenu je určena pro zajištění spojení zápainice i =· blokem. F‘ři použití jsou jedna nebo několik zápal nic umís-těny na bocích přes.štěrbinu 63 do dutiny-65 a štěrbina jeuzavřena krytem 67,přičemž tělo 68 tlačí zápainice do střed-ní části spirální dutiny 65, kde je. zajištěn přenos signálumezi zápalníci a rozbuškou v pouzdře 66. Zápainice mají být _ , c- v j _ - /· -. ,_ / _ _ .k i j.. y , £ / Γ„ i . ... : ... j.. .% .... ... . ”Z1 nebo stlačením mezi tuto část sr^vn_ě‘j’s'í stěna-61c t'-z-ob-ran-zené struktuře se mohou dělat změny. Třmen 21 a tvarem po-dobná odpovídající menší část na druhém konci bloku, se můžeudělat jako oddělená část připojená ke hlavní části, za úče-lem usnadnění výroby. Ramena této části mohou být vybavena háčky, aby lépe přidržovaly zápainice. Tělo 68 a štěrbina 63mohou být vybaveny háčky a odpovídájícími protikusy, abyuzavíraly tělo a kryt 62, když se vloží do štěrbiny. Hlava62 se může dotýkat bud vnitřní části vnitřní stěny 62 jakopouzdro 66, nebo vnější stěny, třmenu 21 nebo nějaké jinéčásti na axiálním konci bloku, tj. přes podpírající ramena. aby netlu-
Protože má šířku přizpůsobenou :arizeni
Pouzdro 66 muže obepínat rozbušku pouze částečně,milo přenos signálu k zápalnicím, tj. tím, že má otvoryvedle komory rozbušky.
Praktická výhoda zobrazené struktury je snadnost, ' sjakou·se zápalnice mohou připojovat k bloku. Obecně štěrbinadovoluje boční vkládání prodloužených signálních prostředkůdovnitř, aby jsme se vyhnuli zasunování. Štěrbina rovněžpomáhá k hladkému, uložení prostředků, ve spojení s ' bezpečnýmpřenosem signálu do 'zapal ovací ho štěrbina, jako vnitřní prostor, ' ‘ ‘ df- přibližně velikosti signálních prostředků, např. zajišťuje,* že multiplexní signální prostředky jsou zavedeny ve správnémpořadí, bez mačkání mezi jednotlivými prostředky nebo meziprostředky a . stěnami. Zvláště hladký tok prostředků jeobdržen u zobrazeného provedení se spirální stěnou, neboťštěrbinový vstupní kanál tvořený mezi dvěma vrstvami spirályzde. přímo pokračuje do prstencového vnitřního prostoru.Tangenciální spojení mezi štěrbinou a vnitřním prostoremdává spojitý kanál pro signální prostředky, zabraňujícíjakékoliv strmé pohybové změně u zapalme během vkládání»Praktické výhody zde popsané.se nacházejí u všech provedenís vnitřními dutinami a stěnami se štěrbinami, nezávislena přítomnosti prostoru a vnější stěny vně vnitřní stěny, atak navržené bloky se mohou použít, jak jim náleží,přídavných doplňků, se získáním popsaných výhod. bez

Claims (9)

V / / e ν' - / /£>>/ / /v / <> '<b/ ' t / / ***> š F' ř i τ E N 7 D V É N Á R D>ř "X. / <?/
1, Blok pro vytvoření obalu, držáku nebo spojovacíhoprvku v signálních pyrotechnických sítích výbušných pyro- ’fectin'i’CkVch' ' ’zap'a'l ovací ch"'-'zař í'~'en’í'; — jako" jcocr· - šňůr y—nebo · rozbušky, vyznačující se t i m že obsahuje,v pořadí od středové uloženého zapalovacího zařízení (9),vnitřní stěnu. í2) v podstatě obklopující nejméně axiálníčást capal ovací ho zařízení, dutý prostor (7) nebo materiálmenši hustoty než má vnitřní stěna, v podstatě obklopující /- - 7 jí / 4_ , { i % t r nHc2 3 4- ot a r.h Ld nr.ii i í rí Ϋ 1 I 1 b I lil ř UCHU , V H C J C i Zř u Cl l U * X t v p· >—· i —’ v.·. v. w.· uw i · ·*. ·»-· |~ — — - vnitřní stěnu, prostor a upevňovací prostředky (6, 3, 12) pro držení zapalovacího zařízení, stěn a prostoru v dané poloze.
2. Blok padle bodu 1, vyznačuj í. „o.,.í s etím, že vnitřní stěna (2) je navržena s ohledem na roz-měry nebo materiál, dostatečně měkká nebo křehká, aby sealespoň roztáhla při normální -funkci zapalovacího zařízení.
3. Blok podle bodu 2, vyznačující s et í m , že vnitřní stěna (2) je zhotovena z tvrdéhoplastického materiálu jako HBPE.
4. Blok podle bodu 1, vyzná č u j íč í setím, že prostor (7) má radiální rozpínavost přesahující n a jejím sobeným axiálním konci s oddělením od vnitřní stěny přizpů-pro přijetí signálních prostředků pyrotechnické 42„ Blok podle jakéhokoliv z bodů 25 az 41, v y z h a. - č u j í c í se tím, .ze volný prostor (36, 43 63) nebo materiál s hustotou nizsí ne: má vnitřní stěna J v poti- statě obklopuje vnitřní stěnu (32, 4: 2, 62) a. vněj ěí štěna (31, 41, 61) v. podstatě obklopuje vnitřní stěnu a tento prostor. ni napr. rozbušku Blok podle že. upevňovací uspořádání m bodu 36 , vyžne prostředky obsahují (66) a vnitřní část č u jící s eupevnění mezi vál- spíral ní " vnitrní " stěny'(62) . 3S. Blok podle bodu 36 , v y z n ‘a č u j í c í s e,tím, že uspořádání (66) zahrnuje hlavu (69) na konciPřo'zasouvání zapalovacího zařízení s uzavíracími prostředky(70) zabraňujícími axiálnímu vytažení zapalovacího zařízení. 3P t i m tlačící Blok podle bodu 35 , vyznačujíc í s eže kryt (67) uzavírá štěrbinu (64) a má tělo (68)signální prostředky ve štěrbině dovnitř- vnitřního prostoru nebo dutiny (65), kde signální prostředky přenášejísignál do-rozbušky nebo do zapalovacího zařízení.
40. Blok podle'bodu 26 , v y z. n a č u j ít i m , že dále obsahuje upevňovací prostředkypřizpůsobeně k zajištění proti vytažení volných l·nálních prostředků pyrotechnické sítě. J C 1 ' (34 conců s e 71) si g-
41. Blok podle .bodu 40 , vyznačujít í ni , že upevňovací prostředky obsahují kroužek(71). umístěný . na vnějším povrchu vnitřní stěny c' í se nebo třmen (62) nebo 29
31, Blok podle bodu 30 , v' y z n a č u j í c í s e> tím, že horní uzávěr krytu (67) těla (6S) tlačí vloženésignální prostředky dovnitř vnitřního prostoru (65) a pře-nosem signálu k zapalovacímu zařízení.
32. Blok podle bodu 29 , vyznačující s et í m , že kryt dělá stěnu tangenciálně- koherentní a jeschopen zachytit tangenciální síly během expanze.
33. Blok podle bodu 25 , v y z. n a č li j í c í A.s etím, že štěrbina (33) je přikryta vložením vnitřní stěny(32) do tubusovité vnější stěny (31),
34. Blok podle bodu 25, vyznačujíc.! s et í m , že štěrbina obecně válcovité vnitřní stěny (42) je přikryta válcovitou vnější stěnou (41) se štěrbinou a tyto « vnitřní.a vnější stěny jsou navzájem otáčivé.
35. Blok podle bodu 25 , v y z n a č U-j í c í s e t í m , že vnitřní stěna (62) je prodloužena ve tvaru spirály kolem zapalovacího zařízení.
36. Blok podle bodu 35, vyznačující s e tím, spi rálně střední ho ze spirálová vnitřní stěna (62) vytváří shodně zatočený vnitřní prostor nebo dutinu (65) okoloválcovitého uspořádání (66) pro zapalovací zaříze- - ΟΟ - tor (65) nebo kanálek mezi zapalovacím zařízením a .vnitřní stěnou a upevňovací prostředky (35, 66, 69) pro uchyceni zapalovacího zařízení, steny a prostor v dané poloze, at í m, ze vnitřní stěna má axiální štěrbinu (33,64). Blok podle bodu l C i se P ř i z působen t i π·· , ze vnitrní prostor (65) je velikostí přijetí prodloužených signálních prostředků, pyrotechnickésítě, zvláště nízkoenergetických zápalnic.
27. Blok podle bodu 26 , v y nač li jící t i m , že štěrbina (33, 64) dovoluje boční vkládání signál-ních prostředků.· -2-0-; B4-sk—pod-l-e—bodu—2-7—, v—y— z—n—a—č—u_j_í_c_í-s—e_ t í m , že štěrbina je v podstatě užší než je průměr prsten-cového vnitřního prostoru (65).
29. Blok podle bodu 25, vyznačující s tt í m , že kryt (67) je pro zavírání štěrbiny (64).
30. Blok podle bodu 29 , vy tím, že kryt obsahuje tělo (6S) vyplňující vstupní cast štěrbiny (64). 27 podle bodu I Cl U - (.33-,--64-)-pr-a -bodni- v-kiádán i---ai-ons-lní-chr· prostředků,.· -----------
21. Blok podle bodu 20 , v y z π &amp; c u jící s e t í m , že vnější (41) a vnitřní (42) stěna má štěrbinu astěny se mohou vzájemně otáčet a odkrývat nebo zakrývatštěrbiny,,
22. El ok podle bodu 20 , vyznačující s e t í ni, ze kryt (67) je pro uzavírání štěrbiny (64). Blok podle bodu. vyznačující s e tím, že kryt obsahuje tělo (68) vyplňující vstupní částštérbiny (64 ).
24. Blq,k podle bodu 1, vyz-načující s etím, že blok je axiálně rozdělen na dvě spojitelné části(51, 52) odhalující vnitřek bloku.
25. Blok pro vytvoření obalu, držáku nebo spojovacíhoprvku v signálních pyrotechnických sítích výbušných pyro-technických zapalovacích zařízení, jako jsou šňůry nebo roz-bušky, vyznačující se tím, že obsahujevnitřní stěnu (32, 42, 62) v podstatě obklopující alespoňaxiální část zapalovacího zařízení, prstencový vnitřní pros-
15. Blok podle bodu 11, vyznačující s ť tím, že upevňovací prostředky obsahují otevírací pros-tředky pro odkrytí vnitřního prostoru, během spojování. .16. Blok podle bodu 11 , vyznač u jící s et í m , že upevňovací prostředky obsahují distanční vložky'(8) ve tvaru výčnělků nebo axiálních vzpěrek mezi vnější stěnou (1) a vnitřní stěnou (2).
17. Blok podle bodu. 1 , vyznačující s e t í m , že upevňovací prostředky obsahují distanční vložky (6) ve tvaru výstupku nebo axiálních žeber mezi vnější (1) a vnitrnístěnou (2). 1S. Blok podle bodu 1 , vyznačuj r o í t í m , že upevňovací prostředky obsahují radiální zúžení(4) na vnější stěně (1) a/nebo radiální protažení (12)na vnitřní stěně (2), spíše na axiálních koncích stěn, pře-klenující prostor (7) a spojující a uzavírající vnitřní avnější stěny v koaxiálním uspořádání. 1?, Blok podle bodu 18 , vyznačuj. íc.i s et í m , že zúžení (4) a/nebo protažení (12) jsou navrženyjako mechanická zátka dovolující axiální oddělení vnitřní (2) a vnější'. (1) stěny. . XJ
10. Blok podle bodu ? , vyznačující s et í m , že pyrotechnické části zapalovacího zařízení jsou•pritTačeny-přímo—do -struktury—vn-i-třní— stěny-.- ----— 11» Blok podle bodu ,1 , vyznač u jící 5 etím, že upevňovací prostředky vytvářejí prstencový vnitř-ní prostor (10), nebo kanálky mezi zapalovacím zařízením (9) a vnitřní stěnou (Ξ). ' I
12. Blok podle bodu 11, vyznačující ^s e.t í m , ze vnitřní prostor (10/ je .velikosti přizpůsoben s. pro přijetí prodlouzených signálních prostředku pyrotech-nické sítě, zvláště ní zkoenergetických zápalnic.
13. Blok podle bodu 1Ξ , vyznačující s e tím, ze dále obsahuje upevňovací, prostředky (5, 34, 58, 71) přizpůsobené pro zajištění proti vytažení volných koncůsignálních prostředků pyrotechnické sítě.
14. Blok podle bodu 13 , vyznačující s et í m , že upevňovací prostředky obsahují kroužek: (5) nebotřmen (71) uložený na vnějším povrchu vnější stěny ,(1) nebona jeho axiálním konci s oddělením od vnější stěny přizpů-sobeným pro přijetí signálních prostředků pyrotechnické sítě. 24 radiální rozpínavost vnitřní steny (2) a spise má 1.5 až 5--ti násobek rozpínavosti vnitřní steny.
5. Blok podle bodu. 1, vyznačujíc í se t i m , ze vnější stěna íl) je navrcena s ohledem na roz-měry nebo materiál, dostatečně pevná, aby odolávala úplnému'rozpadnutí při normální -funkci zapalovacího zařízení. ó.
Blok podle bodu 5, vyznačující se t i m , že vnější stěna (1) je zhotovena z odolné plastické hmoty jako třeba LBF'E.
7. Blok podle bodu 1, vyznačující setím, že vnitřní stěna Í2) a vnější stěna (11 jsou zhoto- _ vény z různých materiálů._vnitřní stěna_j.e_z_t.v.c.d.š.í.h.o materiálu než stěna vnější.
S. Blok podle bodu : 1, vyznačující set í m , že vnější stěna (1) je obklopena jednou nebo vícedalšími vrstvami prokládaných prostorů a stěn.
9. Blok podle bodu 1, vyznačující setím, že upevňovací prostředky obsahují vhodnou distančnívložku, mezi zapalovacím zařízením a vnitřní stěnou.· ' Ť '
CS92475A 1991-02-18 1992-02-18 Connecting block for initiating device CS47592A3 (en)

Applications Claiming Priority (2)

Application Number Priority Date Filing Date Title
SE9100475A SE502531C2 (sv) 1991-02-18 1991-02-18 Kopplingsblock för tändanordningar
SE9101684A SE507621C2 (sv) 1991-02-18 1991-05-31 Kopplingsblock för tändanordningar

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS47592A3 true CS47592A3 (en) 1992-10-14

Family

ID=26661002

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS92475A CS47592A3 (en) 1991-02-18 1992-02-18 Connecting block for initiating device

Country Status (13)

Country Link
US (1) US5299500A (cs)
EP (1) EP0500512B1 (cs)
JP (1) JPH05141900A (cs)
CN (1) CN1029333C (cs)
AT (1) ATE131926T1 (cs)
AU (1) AU652023B2 (cs)
BR (1) BR9200514A (cs)
CA (1) CA2060695A1 (cs)
CS (1) CS47592A3 (cs)
DE (1) DE69206840T2 (cs)
NO (1) NO301189B1 (cs)
RU (1) RU2092474C1 (cs)
SE (1) SE507621C2 (cs)

Families Citing this family (33)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5435248A (en) * 1991-07-09 1995-07-25 The Ensign-Bickford Company Extended range digital delay detonator
US5192828A (en) * 1992-03-13 1993-03-09 The Ensign-Bickford Company Detonating cord and blasting cap connector block having a resilient free end cord latch
US5327835A (en) * 1993-07-01 1994-07-12 The Ensign-Bickford Company Detonation device including coupling means
AU682552B2 (en) * 1994-01-14 1997-10-09 Orica Explosives Technology Pty Ltd Detonator protector
US5423263A (en) * 1994-04-01 1995-06-13 Dyno Nobel, Inc. Detonator-to-shock tube ignition transfer connector
US5499581A (en) * 1994-05-26 1996-03-19 The Ensign-Bickford Company Molded article having integral displaceable member or members and method of use
US5792975A (en) * 1994-05-26 1998-08-11 The Ensign-Bickford Company Connector block having detonator-positioning locking means
US5524547A (en) * 1994-06-03 1996-06-11 Ici Canada Inc. Signal tube and detonator cord connector
US5594196A (en) * 1995-04-20 1997-01-14 Ireco, Inc. Shock tube surface connector
US5703319A (en) * 1995-10-27 1997-12-30 The Ensign-Bickford Company Connector block for blast initiation systems
DE19546781C1 (de) * 1995-12-14 1997-07-24 Euro Matsushita Electric Works Gehäuse für eine Anschlußstelle in einer Flachbandleitung
US5747722A (en) * 1996-01-11 1998-05-05 The Ensign-Bickford Company Detonators having multiple-line input leads
DE19722936C1 (de) * 1997-05-23 1998-10-08 Krone Ag Schutzstecker
US6305287B1 (en) * 1998-03-09 2001-10-23 Austin Powder Company Low-energy shock tube connector system
WO2000045123A2 (en) * 1999-01-20 2000-08-03 The Ensign-Bickford Company Accumulated detonating cord charge, method and use
AU138912S (en) 1999-02-18 1999-11-30 Dyno Nobel Sweden A B Connector
USD424155S (en) 1999-02-18 2000-05-02 Dyno Nobel Sweden Ab Connector unit
US6318271B1 (en) * 2000-04-24 2001-11-20 The United States Of America As Represented By The Secretary Of The Army Fuse igniter adapter assembly
CA2333842A1 (en) * 2001-02-01 2002-08-01 Garnet Perry A blasting connector block
WO2002085818A2 (en) * 2001-04-24 2002-10-31 The Ensign-Bickford Company Non-electric detonator
CA2357267A1 (en) * 2001-09-07 2003-03-07 Orica Explosives Technology Pty Ltd. Connector block with shock tube retention means and flexible and resilient closure member
US6966260B1 (en) * 2004-02-13 2005-11-22 Martinez Phillip M Clip-on device for coupling an electric match to a pyrotechnic fuse
CL2007002761A1 (es) * 2006-09-27 2008-07-11 Dyno Nobel Inc Un clip conector para retener una o mas lineas de transmision de senales en proximidad a un detonador con un extremo explosivo, que comprende un elemento principal y uno de cierre que estan montados uno sobre otro.
ZA200703938B (en) * 2007-05-16 2009-07-29 Beijing Auxin Chemical Technol Three-way connector block
FR2937638B1 (fr) * 2008-10-24 2010-12-17 Davey Bickford Dispositif de connexion d'au moins deux tubes conducteurs a onde de choc
US8710805B2 (en) * 2011-09-19 2014-04-29 Westinghouse Electric Company, Llc Squib control circuit
CN104748630B (zh) * 2013-12-26 2016-08-31 贵州久联民爆器材发展股份有限公司 电雷管快速接线方法及装置
GB2576162B (en) 2018-08-06 2022-09-07 Linear Shaped Ltd Detonation wavefront controller
GB201813483D0 (en) * 2018-08-18 2018-10-03 Mckernan Michael A primer holder device
RU198811U1 (ru) * 2020-02-17 2020-07-29 Российская Федерация, от имени которой выступает Государственная корпорация по атомной энергии "Росатом" (Госкорпорация "Росатом") Узел передачи детонации
SE546026C2 (en) 2020-10-22 2024-04-16 Luossavaara Kiirunavaara Ab Detonator support device and method of charging a blasthole
CN112815797B (zh) * 2021-02-03 2024-10-22 福建安顺工程爆破有限公司 现场混合炸药自动装药安全引爆装置及装填引爆方法
EP4441460A2 (en) * 2021-12-03 2024-10-09 River Front Services, Inc. Projectile-propelling explosive structure

Family Cites Families (20)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US815212A (en) * 1905-05-10 1906-03-13 John R Powell Squib-holder.
FR554773A (fr) * 1922-08-04 1923-06-16 Fusée à combustion préalable
US2587694A (en) * 1949-09-23 1952-03-04 Canadian Safety Fuse Company L Fuse igniting and connecting device
US2952206A (en) * 1957-05-10 1960-09-13 Austin Powder Co Fuse connector
FR1252698A (fr) * 1959-12-19 1961-02-03 Sarl Rical Manchon porte-détonateur
FR1279374A (fr) * 1960-11-05 1961-12-22 Kleber Colombes Capuchon protecteur pour allumeur de mines
US3320882A (en) * 1964-09-01 1967-05-23 Du Pont High velocity ignition-propagating cord
US3455242A (en) * 1967-08-24 1969-07-15 Atlas Chem Ind Self-adjusting detachable fuse clip for cartridges
US4167139A (en) * 1977-05-23 1979-09-11 Austin Powder Company Time delay primer and method of using same
US4187780A (en) * 1978-05-10 1980-02-12 Ensign-Bickford Company Detonating cord and blasting cap connector block
ZA80340B (en) * 1979-02-26 1981-03-25 Du Pont Non-electric delay detonator
DE3123250A1 (de) * 1981-06-11 1983-01-05 Friedrich Wilhelm Dipl.-Kfm. 4600 Dortmund Sobbe Sprengschnurverschluss
US4527482A (en) * 1981-10-23 1985-07-09 Hynes Frederick B W Blasting cap to primer adapter
US4635734A (en) * 1985-06-11 1987-01-13 Baker Oil Tools, Inc. Boosterless perforating gun and method of assembly
CA1255537A (en) * 1986-09-26 1989-06-13 Ici Canada Inc. Pyrotechnic variable delay connector
US4730560A (en) * 1986-10-03 1988-03-15 The Ensign-Bickford Company Combination blasting signal transmission tube connector and delay assembly
US4821645A (en) * 1987-07-13 1989-04-18 Atlas Powder Company Multi-directional signal transmission in a blast initiation system
US4815382A (en) * 1987-11-25 1989-03-28 Eti Explosives Technologies International Inc. Connector and detonator/connector assembly for initiating explosive primers with low-energy detonating cord
GB8904660D0 (en) * 1989-03-01 1989-04-12 Ici Plc Connection device for blasting signal transmission tubing
US4987818A (en) * 1989-05-23 1991-01-29 Alford Sidney C Shaping apparatus for an explosive charge

Also Published As

Publication number Publication date
ATE131926T1 (de) 1996-01-15
SE9101684L (sv) 1992-08-19
EP0500512B1 (en) 1995-12-20
SE9101684D0 (sv) 1991-05-31
DE69206840D1 (de) 1996-02-01
NO301189B1 (no) 1997-09-22
EP0500512A3 (en) 1993-05-26
SE507621C2 (sv) 1998-06-29
NO920618L (no) 1992-08-19
CN1029333C (zh) 1995-07-12
DE69206840T2 (de) 1996-08-14
CA2060695A1 (en) 1992-08-19
NO920618D0 (no) 1992-02-17
BR9200514A (pt) 1992-10-20
CN1065135A (zh) 1992-10-07
JPH05141900A (ja) 1993-06-08
AU1073492A (en) 1992-08-20
AU652023B2 (en) 1994-08-11
RU2092474C1 (ru) 1997-10-10
EP0500512A2 (en) 1992-08-26
US5299500A (en) 1994-04-05

Similar Documents

Publication Publication Date Title
CS47592A3 (en) Connecting block for initiating device
DE60024042T2 (de) Stossfeste elektronische Schaltung
US8973502B2 (en) Simultaneous nonelectric priming assembly and method
RU2203260C2 (ru) Детонаторы, имеющие вводы со многими линиями
US20100089270A1 (en) Rock-blasting cartridge and blasting method
US8899154B2 (en) Rock breaking
US4178852A (en) Delay actuated explosive device
UA53636C2 (uk) З&#39;єднувач для системи ініціювання вибуху, переважно для оперативного з&#39;єднання бризантної постачальної лінії з приймальною лінією (варіанти)
AU593528B2 (en) Primer assembly
US7100512B2 (en) Timed pyric chain apparatus, in particular for the ignition of pyrotechnical fireworks
CA2033562C (en) Initiator for a transmission tube
US3349706A (en) Tailless connector
RU2706994C1 (ru) Промежуточный детонатор
RU2333452C2 (ru) Промежуточный детонатор
WO1996011375A1 (en) Method and apparatus for transmission of a detonator initiation to a detonating cord
SE502531C2 (sv) Kopplingsblock för tändanordningar
AU2017420428B2 (en) Trunk line delay detonator and blast triggering device using same
US5427031A (en) Detonator primer capsule
US9250045B2 (en) Booster assembly
NO883721L (no) Tennsats for eksplosiver.
PT1903298E (pt) ¿distribuidor de impulsos de ignição
CA2559981C (en) Accumulated detonating cord explosive charge and method of making and of use of the same
MXPA97002828A (en) Universal insulating member and non electric detonator capsule that includes my
WO1996012690A9 (en) Isolation member with improved static discharge barrier and non-electric detonator cap including the same
JP2009299940A (ja) 線状火工品の接続装置

Legal Events

Date Code Title Description
PD00 Pending as of 2000-06-30 in czech republic