CS385691A3 - Electroactive compounds, mixtures and apparatus comprising them andprocess for preparing thereof - Google Patents

Electroactive compounds, mixtures and apparatus comprising them andprocess for preparing thereof Download PDF

Info

Publication number
CS385691A3
CS385691A3 CS913856A CS385691A CS385691A3 CS 385691 A3 CS385691 A3 CS 385691A3 CS 913856 A CS913856 A CS 913856A CS 385691 A CS385691 A CS 385691A CS 385691 A3 CS385691 A3 CS 385691A3
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
ring system
carbons
optionally substituted
substituents
waveguide
Prior art date
Application number
CS913856A
Other languages
English (en)
Inventor
Frederick James Goetz
Original Assignee
Atochem North America
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Atochem North America filed Critical Atochem North America
Publication of CS385691A3 publication Critical patent/CS385691A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C211/00—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton
    • C07C211/43—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton
    • C07C211/54—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to two or three six-membered aromatic rings
    • C07C211/56—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to two or three six-membered aromatic rings the carbon skeleton being further substituted by halogen atoms or by nitro or nitroso groups
    • G—PHYSICS
    • G02—OPTICS
    • G02F—OPTICAL DEVICES OR ARRANGEMENTS FOR THE CONTROL OF LIGHT BY MODIFICATION OF THE OPTICAL PROPERTIES OF THE MEDIA OF THE ELEMENTS INVOLVED THEREIN; NON-LINEAR OPTICS; FREQUENCY-CHANGING OF LIGHT; OPTICAL LOGIC ELEMENTS; OPTICAL ANALOGUE/DIGITAL CONVERTERS
    • G02F1/00—Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics
    • G02F1/01—Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics for the control of the intensity, phase, polarisation or colour 
    • G02F1/061—Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics for the control of the intensity, phase, polarisation or colour  based on electro-optical organic material
    • G02F1/065—Devices or arrangements for the control of the intensity, colour, phase, polarisation or direction of light arriving from an independent light source, e.g. switching, gating or modulating; Non-linear optics for the control of the intensity, phase, polarisation or colour  based on electro-optical organic material in an optical waveguide structure
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C211/00—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton
    • C07C211/43—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton
    • C07C211/44—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to only one six-membered aromatic ring
    • C07C211/49—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to only one six-membered aromatic ring having at least two amino groups bound to the carbon skeleton
    • C07C211/50—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to only one six-membered aromatic ring having at least two amino groups bound to the carbon skeleton with at least two amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C211/00—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton
    • C07C211/43—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton
    • C07C211/44—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to only one six-membered aromatic ring
    • C07C211/52—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to only one six-membered aromatic ring the carbon skeleton being further substituted by halogen atoms or by nitro or nitroso groups
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C211/00—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton
    • C07C211/43—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton
    • C07C211/54—Compounds containing amino groups bound to a carbon skeleton having amino groups bound to carbon atoms of six-membered aromatic rings of the carbon skeleton having amino groups bound to two or three six-membered aromatic rings
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C255/00—Carboxylic acid nitriles
    • C07C255/01—Carboxylic acid nitriles having cyano groups bound to acyclic carbon atoms
    • C07C255/32—Carboxylic acid nitriles having cyano groups bound to acyclic carbon atoms having cyano groups bound to acyclic carbon atoms of a carbon skeleton containing at least one six-membered aromatic ring
    • C07C255/40—Carboxylic acid nitriles having cyano groups bound to acyclic carbon atoms having cyano groups bound to acyclic carbon atoms of a carbon skeleton containing at least one six-membered aromatic ring the carbon skeleton being further substituted by doubly-bound oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C255/00—Carboxylic acid nitriles
    • C07C255/01—Carboxylic acid nitriles having cyano groups bound to acyclic carbon atoms
    • C07C255/32—Carboxylic acid nitriles having cyano groups bound to acyclic carbon atoms having cyano groups bound to acyclic carbon atoms of a carbon skeleton containing at least one six-membered aromatic ring
    • C07C255/42—Carboxylic acid nitriles having cyano groups bound to acyclic carbon atoms having cyano groups bound to acyclic carbon atoms of a carbon skeleton containing at least one six-membered aromatic ring the carbon skeleton being further substituted by singly-bound nitrogen atoms, not being further bound to other hetero atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C49/00—Ketones; Ketenes; Dimeric ketenes; Ketonic chelates
    • C07C49/587—Unsaturated compounds containing a keto groups being part of a ring
    • C07C49/757—Unsaturated compounds containing a keto groups being part of a ring containing —CHO groups
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D213/00—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D213/02—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D213/04—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom
    • C07D213/24—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C07D213/44—Radicals substituted by doubly-bound oxygen, sulfur, or nitrogen atoms, or by two such atoms singly-bound to the same carbon atom
    • C07D213/46—Oxygen atoms
    • C07D213/50—Ketonic radicals
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D213/00—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D213/02—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D213/04—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom
    • C07D213/24—Heterocyclic compounds containing six-membered rings, not condensed with other rings, with one nitrogen atom as the only ring hetero atom and three or more double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C07D213/54—Radicals substituted by carbon atoms having three bonds to hetero atoms with at the most one bond to halogen, e.g. ester or nitrile radicals
    • C07D213/57—Nitriles
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D215/00—Heterocyclic compounds containing quinoline or hydrogenated quinoline ring systems
    • C07D215/02—Heterocyclic compounds containing quinoline or hydrogenated quinoline ring systems having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen atoms or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom
    • C07D215/12—Heterocyclic compounds containing quinoline or hydrogenated quinoline ring systems having no bond between the ring nitrogen atom and a non-ring member or having only hydrogen atoms or carbon atoms directly attached to the ring nitrogen atom with substituted hydrocarbon radicals attached to ring carbon atoms
    • C07D215/14—Radicals substituted by oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D263/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-oxazole or hydrogenated 1,3-oxazole rings
    • C07D263/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-oxazole or hydrogenated 1,3-oxazole rings not condensed with other rings
    • C07D263/30—Heterocyclic compounds containing 1,3-oxazole or hydrogenated 1,3-oxazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D263/32—Heterocyclic compounds containing 1,3-oxazole or hydrogenated 1,3-oxazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D277/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings
    • C07D277/02—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings
    • C07D277/20—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members
    • C07D277/22—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings not condensed with other rings having two or three double bonds between ring members or between ring members and non-ring members with only hydrogen atoms, hydrocarbon or substituted hydrocarbon radicals, directly attached to ring carbon atoms
    • C07D277/24—Radicals substituted by oxygen atoms
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D277/00—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings
    • C07D277/60—Heterocyclic compounds containing 1,3-thiazole or hydrogenated 1,3-thiazole rings condensed with carbocyclic rings or ring systems
    • C07D277/84—Naphthothiazoles
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D293/00—Heterocyclic compounds containing rings having nitrogen and selenium or nitrogen and tellurium, with or without oxygen or sulfur atoms, as the ring hetero atoms
    • C07D293/10—Heterocyclic compounds containing rings having nitrogen and selenium or nitrogen and tellurium, with or without oxygen or sulfur atoms, as the ring hetero atoms condensed with carbocyclic rings or ring systems
    • C07D293/12—Selenazoles; Hydrogenated selenazoles
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2601/00—Systems containing only non-condensed rings
    • C07C2601/12—Systems containing only non-condensed rings with a six-membered ring
    • C07C2601/16—Systems containing only non-condensed rings with a six-membered ring the ring being unsaturated
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C2602/00—Systems containing two condensed rings
    • C07C2602/02—Systems containing two condensed rings the rings having only two atoms in common
    • C07C2602/04—One of the condensed rings being a six-membered aromatic ring
    • C07C2602/08—One of the condensed rings being a six-membered aromatic ring the other ring being five-membered, e.g. indane

Landscapes

  • Organic Chemistry (AREA)
  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Physics & Mathematics (AREA)
  • Nonlinear Science (AREA)
  • General Physics & Mathematics (AREA)
  • Optics & Photonics (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)
  • Addition Polymer Or Copolymer, Post-Treatments, Or Chemical Modifications (AREA)
  • Pyridine Compounds (AREA)
  • Heterocyclic Carbon Compounds Containing A Hetero Ring Having Nitrogen And Oxygen As The Only Ring Hetero Atoms (AREA)
  • Organic Low-Molecular-Weight Compounds And Preparation Thereof (AREA)
  • Nitrogen Condensed Heterocyclic Rings (AREA)
  • Quinoline Compounds (AREA)

Description

Elektroaktivní sloučeniny, směsi a zařízení je obsahující a způsob jejich přípravy»
Oblast techniky
o
Vynález se týká elektroaktivních sloučenin a sice sloučenin,u kterých může dojít ke změně světelné absorpce a refrakce, kdyžjsou podrobeny vnějšímu působení, dále použití těchto elektro-aktivních sloučenin ve směsích, přípravy těchto směsí, dálepoužití těchto směsí při výrobě elektrooptických zařízení jakojsou světelné modulátory v integrovaných optických nebo vlákno-vě optických systémech. Vynález se týká rovněž metod přípravyuvedených sloučenin, směsí a zařízení.
Dosavadní stav techniky
Elektrooptické modulátory, přepínače a optická parametric-ká zařízení , založená na nelineárních vlastnostech materiálůjsou známy. Původně používala tato zařízení anorganické krysta-ly, zejména LiNbOy Organický krystalický materiál , následkemelektronických stavů, spojených s příslušným efektem, má navícširoké vnitřní nelineární optické susceptibility druhého řáduale potenciálně má i velmi rychlou dobu přepnutí.
Je známo, že organické a polymerní látky se širokými deloka-lizovanými pi-elektronovými systémy mohou projevit nelineárníoptickou odezvu, která v řadě případů je mnohem širší odezvounež jc. u anorganických substrátů.
Navíc vlastnosti organických a polymerních látek je možnoměnit za účelem optimalizace jiných žádoucích vlastností jako je mechanická a termooxidační stabilita a vyšší práh laserovéhopoškození, s ochranou elektronických interakcí, odpovědnýchza nelineární optické efekty,»
Tenké filmy organických nebo polymerních látek s velkýminelineárnostmi druhého rádu v kombinaci s elektronickými obvodyzaloženými na křemíku mají takový potenciál jako systémy prolaserovou modulaci a vychylování, informační kontrolu v optic-kých obvodech a pod.
Další nové procesy, které nastávají následkem nelineárnosti třetího řádu, jako je degenerované Styřvlnné směšování, najehož základě nastává reálně časový vznik optických polí, ma-jí potenciální význam v různých oblastech jako jsou opticképřenosy a výroba integrovaných optických obvodů.
Zvláštní důležitost pro konjugované organické systémy máskutečnost, že původ nelineárních efektů je v polarizacipi-elektronového mraku na rozdíl od přeskupení nukleárníchsouřadnic , které nastává u anorganických látek. 0 nelineárních optických vlastnostech organických a poly-merních látek bylo jednáno na symposiu pořádaném ACS divizíPolymerní chemie při 184. konferenci Americké chemické společ-nosti v září 1982. Příspěvky přednesené na této konferenci jsoupublikovány v D.C.Williams,Ed., ACS Symposium Series 233,American Chemical Society, L.C.(1983)· Na tuto publikaci seodkazuje jako na doklad známého stavu techniky. Základní principy nelineární optiky a jejich vztah k che- mické struktuře mohou být vyjádřeny v termínech dipolární apro- ximace s ohledem na polarizaci indukovanou v atomu nebo moleku- le působením vnějšího polec Tyto principy a teorie jsou nyní
kované v citované publikaci ACS Symposium Series 233 citovanévýše .
Podstata vynálezu Základem vynálezu a všech jeho uplatnění jsou nové elektroaktivní sloučeniny. Elektroaktivita těchto sloučenin a od nichodvozeně i elektroaktivita směsí a zařízení, ve kterých jsouobsaženy, je založena na delokalizovaném pi-elektronovém systé-mu, který vyvolává nelineární optickou odezvu. Kromě toho majísloučeniny dle tohoto vynálezu neobyčejnou schopnost permanentnízměny refrakce při vystavení určitým přeďem stanoveným vlno-vým délkám, což umožňuje určitým typem fotolitografickéhopostupu vytvořit optický vlnovod ve směsech, obsahujícíchelektroaktivní sloučeninu dle tohoto vynálezu.
Jeden aspekt tohot vynálezu se týká elektroaktivních slou-čenin, které jsou schopny vratné změny světelné absorpce a re-frakce působením použitého elektrického pole a permanentnízměny refrakce působením předem určených pásem optické radi-ace. Tyto sloučeniny mají strukturu I
A
(I)
a resonanční kanón ckou strukturu IA z- (IA) ve kterých D představuje D1 = X - ve strutuře (I), což odpo-vídá 0 - X = v resonančně kanonické strutuře (IA), nebo představuje D D“ = G - ve struktuře I a 0 D2 - G = v resornančně kanonické struktuře (IA). D^- je přitom nenasycený organický heterocyklický kruhovýsystém, substituovaný nebo nesubstituovaný mající a členů vkruhu, nejméně jeden z (a-1) členů kruhu představujev«3-e heteroatom, donor elektronů, který má 1 nebo 2 volnéelektronové páry. Substituenty jsou vázány na uhlík nebo naheteroatom kruhu a jsou to J nebo L. X je trivalentní atom mající 1 volný elektronový pár orbitální , nebo je to tetravalentní atom, substituovaný nebo ne-substituovaný, kdy jako substituenty přicházejí v úvahu J, L,R1, R2, G-R3 nebo Q. V případě, že D je = X - nebo © D3 - X =, znamená Y G nebo trivalentní atom mající jeden volný orbitální elektronový pár. V případě, že Y je trivalentní atom mající jeden volný orbitální elektronový pár, představuje Z volný elektronový pár a znamená-li Y G,je Z nezávisle = X - ve struktuře (I) a © - X = v resonanční kanonické struktuře (IA), nebo 12 g znamená J, L, R , R , G-R. či Q. o 2 = G - ve struktuře (I) resp. © D - C = v resonanční kanonické struktuře (IA) představuje aromatický karbocyklic- ký nebo aromatický heterocyklický kruhový systém, substituo-2 váný nebo nesubstituovaný, kde G ze skupiny D = G nebo θ D - G = je částí kruhového systému, který má b členů a substituenty J , přičemž c je nula nebo číslo do (b-1) a 2 “ substituenty J mohou být stejné nebo různé; skupina D2 = C -2 resp. @ D - G = může mít další substituenty v počtu nula12 3 až (b-c) a sice substituenty R , R , G-P. nebo Q. V případě žs D je = C - resp. (£) D2 - C =, zname-ná Y G a Z je aromatický karbocyklický nebo aromatický hete-rocyklický kruhový systém, substituovaný nebo nesubstituovaný,mající d členů, počet substituentů je O až (d-1), mohou býtstejné nebo různé a jsou to J, L, R , R , G-RJ nebo Qo R je diradikál tvořený substituovaným nebo nésubstituova-ným aromatickým karboayklickým kruhovým systémem majícím ečlenů, nebo aromatickým heterocyklickým kruhovým systémem ma-jícím f členů. Počet substituentů může být 0 až (e-2) nebo(f-2), mohou to být J, L, R1, R2, G-R^ nebo Q, mohou být stej-né nebo různé a mohou být vázány na heterocyklický i na kar-bocyklický kruhový systém. A a A^ představují nezávisle na sobě skupinu L, která jeelektronovým akceptorem. A a mohou také společně vytvářetsubstituovaný nebo nesubstituovaný kruhový systém, skupina Lobsahuje substituent J, zatímco substituenty kruhového systé-mu A-A^ mohou být J, L, r\ R2, G-R^ nebo Q. G je diradikál představující substituovanou nebo nesub-stituovanou skupinu -(-HC = CH-)^, kde m je číslo 1 až 10,substituovanou nebo nesubstituovanou skupinu kde n je číslo 1 až 22, substituovaný nebo nesubstituovaný aroma-tický kruhový systém obsahující 6 až 16 uhlíků nebo substitu-ovaný či nesubstituovaný aromatický heterocyklický kruhový systém obsahující 5 až 14 členů, z nichž počet 1 až (g-1) jsou - 6 - heteroatomy· a zbytek uhlíky, g je počet členů heterocyklického kruhového systému, jako heteroatomy mohou být uplatněny jeden nebo více atomů N, P, As, Sb, 0, S, Se nebo Te; substituenty
Gjaohou být nebo ΐΛ s tou výhradou, že maximální počet sub- stituentů G může být 6O12'. G a G nezávisle na sobě mají stejný význam jako G. J znamená skupinu poskytující elektrony a sice -3-R1, -0-R1, -NCR1) (R2), -G-R1, -(0¾)^ -G - R1, -S-G-R1, -0-G-R1, -N(G1-^1) (G2-R2). J1 je -(GH2)n-R1, -3-R1, -0-R1 nebo -NCR1) (R2)« J , Jj a tr mají nazávisle na sobě stejný význam jako J. L znamená -C=N, -N=0, -NO2, -C(=O)-J2, -C(J2)=M-J3, 0 0 0 0 11 - P - J3 2 » 2• J2 , -P - J2 , 0-JJ II 2-P-J2j3_jj_j4 » 11 9 -N=C - cT a 0 11 - s = 0 2 II = N - , -j5 - N - J2, J3 0 « o -S - J , II 0 0 0 2 -S - J . L1 má nezávisle význam stejný jako L.1 2 R a R znamenají nezávisle na sobě H , F, Cl, Br, I, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky, cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky, substitu-ovaný nebo nesubstituovaný aromatický kruhový systém s 6 až16 uhlíky, substituovaný nebo nesubstituovaný aromatický hete-rocyklický systém s 5 až 14 uhlíky v kruhovém systému, jehožpočet členů je h, počet heteratomů 1 až (h-1), heteroatomy mohou být jeden nebo více atomů N, P, As, 3b, 0, S, Se nebo Te. 1 2 11
Substituenty R nebo R mohou být J nebo L s výhradou, že 1 2 maximální počet substituentů R nebo R může být 6· - 7 -
22 uhlíky nebo c.ykloalkyl s 3 až 22 uhlíky a Q je polymerovatelná skupina a sice alfa, beta-nenasyce- ný^carbonyl s 4 až 26 uhlíky, vinyleter s 3 až 25 uhlíky, kar- boxylová kyselina s 2 až 23 uhlíky, ester s 3 až 45 uhlíky, alkohol s 1 až 22 uhlíky, alkylamin s 1 až 44 uhlíky, 1-subs- tituovaný nebo 1,1-disubstituovaný alkylen s 2 až 44 uhlíky nebo polymerizovatelná skupina s 1 až 44 uhlíky obsahující nukleofťlně vyměnitelné skupiny- obsahující 0 až 22 uhlíků; 12 3 substituenty Q mohou být J, L, R , R , G-R.
Vynález dále pojednává o chemických sloučeninách, kterése používají jako meziprodukty při přípravě některých novýchelektroaktivních sloučenin dle tohoto vynálezu. Tyto mezi-produkty mají následující strukturní vzorce:
Aldehyd
nebo jemu odpovídající aniont f Q Ti Θ D' ,1 (1-4) ,1 0, nebo D'
kde D1, X, R, A a A1 mají význam, který byl uveden dříve nebo5 se uvádí na tomto místě, znamená nezávisle jednu ze sku-pin J, L, R1, R2, G-R^ nebo Q, definovaných dříve, T1 + je .J _ u *· stabilní kovový nebo nekovový kationt a i je číslo 1 až 4;
nebo odpovídající aniont ^Y - R - ď© T1 ©
zx \L kde D 0© substituent poskytující elektrony nebo nesubstituo-vaný nenasycený heterocyklický kruhový systém se 4 až 20 členy,kterými jsou atomy uhlíku a heteroatomy v počtu 1 až (j-1),kde j je počet atomu v kruhovém systému. Nejméně jeden uhlí-kový atom kruhového systému je vázán k heteroatomu, který jesoučástí kruhového systému dvojnou vazbou; heteroatomy jsouN, P nebo As· Y je uhlík nebo trivalentní atom mající jeden volný orbitální elektronový pár.
Když je Y trivalentní atom, mající jeden volný orbitálníelektronový pár, Z je volný elektronový pár. Když Y je uhlík, Z je nezávisle D° = X -, J, L, R1, R2, G-R3; X, R, A a A^mají význam definovaný dříve nebo následně.
Vynález se dále týká nového způsobu přípravy nových slou-čenin, ve kterých L znamená = X - nebo (?) - X = a kde D^je substituována skupinami J nebo L. Tento postup je založenna reakci substituovaného heterostilbenu spočívající v nahraze-ní substituentu za katalytického působení transitního kovu,karbaniontem s nejméně jedním alfa-vodíkovým atomem· - 9 -
Jiný nový proces založený na tomto vynálezu pro přípravunovýcii sloučenin ve kterých D znamená Dx=x- neoo D -x= je zalo-žen na reakci příslušně substituovaného heterocyklického ani- ontu s novým meziproduktem - aldehydem- substituovaným acidic-reakcí kým uhlíkeme Nový aldehyd se připraví aldehydu, obsahujícíhoodštěpitelnou skupinu, s karbaniontem, obsahujícím alfa-vodíko-vý atom a dvě skupiny s vlastností elektronového akceptoru.
Další nový postup pro přípravu elektroaktivních sloučenin2 2 podle vynálezu , kde D je L =G nebo (+) D -C= spočívá v reakcivýchozích sloučenin strukturního vzorce D2
E2 s odpovídající resonančně kanonickou strukturou © d2 - % G - R - Ez © Z7 2 2kde E je skupina, která může existovat jako stabilní aniont Ekdyž je přítomna jako H-Ey H-E je acidickeho charakteru vzhle-dem k organickým aprotickým rozpouštědlům; s karbaniontem obsahujícím alfa-vodíkový atom a majícímstrukturní vzorec
A
Z H - C ©
V za podmínek vhodných k tomu, aby vznikla sloučenina strukturní- ho vzorce 10 - d2= nebo
Další aspekt tohoto vynálezu se týká směsí, u kterých můženastat vratná změna světelné absorpce a refrakce vlivem působě—ní elektrického pole a permanentní změna refrakce působenímpředem určených pásů optické radiace. Směs je tvořena matricí,která obsahuje kapalinu, kapalné krystaly, polymerní materiálnebo krystaly a elektroaktivní sloučeninou podle tohoto vyná-lezu. Působením elektrického pole se molekuly elektroaktivnílátky podle vynálezu orientují tak, že jsou seřazeny v matricistejným směrem podle hlavních os jako kdyby byly polarizovány;stejným směrem se orientují i jejich elektrické momenty.
Další aspekt tohoto vynálezu se týká elektrooptické kompo-nenty, sestávající z tělesa, které je tvořeno směsí, obsahují-cí elektroaktivní sloučeninu podle tohoto vynálezu, která jeve směsi orientována tak, že se může podrobit vratné změněabsorpce a refrakce působením elektrického pole a permanentnízměně refrakce působením předem určených pásů optické radiace,a vlnovodem pro přenos světla. Vlnovod sleduje výzvu vzniklouuvnitř tělesa mezi částmi tělesa tělesa, přilehlými k protileh-lým stranám vlnovodu. Části tělesa mají první index lomu,vlnovod má druhý index lomu, který je vyšší než první indexlomu částí tělesa. V tělese může být vytvořen přídavný vlnovod.
Další aspekt tohoto vynálezu se týká elektrooptických kompo nent schopných modulovat světlo optickým vláknem když je kompo- nenta opticky spojena s tímto optickým vláknem. Komponenta je 11 tvořena jádrem obsahujícím vlnovod. Tento ortický vlnovodmá dvě koncové plochy. Jádro a vlnovod ^sou tvořeny směsí,která obsahuje elektroaktivní sloučeninu podle tohoto vyná-lezu. Ta je orientována tak, že se může podrobit vratné změ-ně absorpce a refrakce působením elektrického pole. Gástijádra přilehlé k vlnovodu mají první index lomu, vlnovod mádruhý index lomu. Druhý index lomu vlnovodu je vyšší než prv-ní index lomu, přilehlý k částem jádra.
Další součástí uváděné elektrooptické komponenty jsourláštové protilehlé vnější vrstvy překrývající části vlnovodu přilehlék částem jádra ale nikoliv koncové plochy vlnovodu a
L dvojice elektrod, z nichž každá překrývá jednu z protileh-lých vnějších vrstev.
Ve stejném jádře může být vytvořeno více vlnovodů. Mohoubýt také vytvořeny další vrstvy vytvářející další jádra.
Podobně se může měni umístění elektrod v těchto komponentách.Mohou být na jiném vhodném místě vzhledem k vlnovodu resp.vlnovodům aby se získaly podobné elektrooptické efekty.
Jak již bylo uvedeno, různé aspekty tohoto vynálezu vy-cházejí z objevu nových elektroaktivních sloučenin, kterémají nelineární optické vlastnosti a může se u nich projevitvratná změna světelné absorpce a refrakce působením éLektric-kého pole a permanentní změna refrakce působením předem určenýchpásů optické radiace. Tyto sloučeniny mají obecnou strukturu I
A' 12 které odpovídá resonančně kanonická strutura Ιλ ©
R - CIA)
Eefinice všech symbolů a součástí sloučenin podle tohoto vy-nálezu byla uvedena v předchozím textu.
Jak vyplývá ze struktury (IA) , molekuly nových slouče-nin mají velký dipolový moment podél podélné osy molekuly,,Jeden konec molekuly lze pokládat za elektropositivní vzhle-dám k přítomnosti skupin s vlastnostmi elektronových donorů,jmenovité skupiny @ D, zatímco opačný konec molekuly lzepokládat za elektronegativní vzhledem k přítomnosti skupins vlastnostmi elektronových akceptorů, skupin A a A1. Proto-že je zde vysoká hladina elektrické polarizace ( velký dipó-lový moment),^Stávají se molekuly nových sloučenin v růz-ných matricích do vysoce orientováných poloh, když se na něpůsobí silami, které orientaci způsobují: je to působeníelektrického pole, protahování, stlačování nebo kombinaceprotahování či stlačování v přítomnosti statického elektric-kého pole® Orientace molekul v některých vybraných matricíchje taková, že póly molekuly jsou kontrapolární k polarizacielektrod v typických případech orientace ve statickém elekt-rickém poli když je sloučenina umístěna v matrici mezi pozi-tivní e negativní elektrodu. V případě orientace protahovánímnebo stlačováním v přítomnosti statického elektrického pole,směřují polarizované molekuly k ternu seřadit se vzájemněanisotropicky tak, aby elektropozitivní konce molekul byly - 13 - všechny ve stejném obecném směru ( jsou to “levé” koncestrukturního vzorce IA tak jak je napsán) , opačně k elektro-negativním koncům ( "pravý"konec uvedeného strukturního vzorceIA) stejné molekuly» Tyto molekul;/ jsou charakteristické svouschopností udržet si toto anisotropní seřazení v matricia tak vytvořit elektroaktivní směs»
Nové elektroaktivní sloučeniny podle tohoto vynálezumají širokou obecnou strukturu, která byla popsána v před-chozí části popisu. Výhodné jsou sloučeniny obecné struktury(I) nebo (IA); ve které kruhový systém má 4 až 20 členů; n o kruhový systém D = C - nebo 0 D -Z- má 4 až 20 členů;kruhový systém Z má 4 až 20 členů; aromatický karbocyklický kruhový systém R má β až 20 e členů aaromatický heterocyklický kruhový systém R má 4 až 20 f čle-nů;
Jako heteroatomy v heterocyklických kruhových systémechD1, D2= 0- nebo ® D2-C=, Z, R nebo G jsou uplatněny atomyN, P, As, Sb, 0, S, Se nebo Te a to nezávisle na sobě;trivalentní atom X je N, P, As nebo Sb a tetravalentní atomX je G, Si nebo Ge a trivalentní atom Y je N, P, As nebo Sb. Významné a výhodné sloučeniny jsou zejména ty, u kterýchzákladní prvek a substituenty jsou uvedeny v tabulkách 1 až 9. V těchto tabulkách, které jsou součástí popisu tohoto vyná-lezu, zneanená symbol E^a E nezávisle uvedené prvky skupinyVA a skupiny VIA periodické soustavy prvku. Tak například:
Tak například v případě, že se E objeví více než jednou - 14 - ve stejném radikálu obsaženém v uvedených tabulkách, každáskupina Ξ může být stejná nebo různá, i ve stejném radikálu,pokud není v dalším uvedeno jinak. V tabulkách jsou také uve-deny různé substituenty, které mohou být vázám’· na kruhové sys-témy a jsou označeny genericky jako Μ, Μ1, M2, a M4. Ozna-čení hvězdičkou znamená počet potřebných valencí pro sub-stituenty, které mohou být vázány v různé poloze daného kruho-vého systému nebo jeho části. Oo se týče vhodnosti substituentuje třeba věnovat pozornost textu popisu a patentových nároků,protože v tabulkách jsou substituenty uváděny v generickém pořádku. Výhodné formy sloučeni podle tohoto vynálezu jsou zejménaty, u kterých jsou struktury (I) a (IA) definovány následovně: je radikál vysvětlený vtabulce 2, kde E^ znamená N, P nebo As, tabulce 3, kde E^ znamená N, P nebo As a Ξ je 0, S, Se nebo Te, tabulce 4, kde znamená N, P nebo As a E je 0, 3, Se nebo Te, tabulce 5, kde E je 0, S, Se nebo Te; 2 1D =G- je radikál vysvětlený v tabulce 6 nebo 7, kde E je N, P,nebo As a Ξ je 0, S, Se nebo Te; trivalentní atom X je N nebo P a tetravalentní atom X je G. KdyžX je O, je substituovaný nebo nesubstituovaný aromatický karbo-cyklický kruhový systém, kterým je X substituován, radikálvysvětlený v tabulce 6. Jestliže je X G a je substituován sub-stituovaným nebo nesubstituovaným aromatickým heterocyklickýmkruhovým systémem, je heterocyklický kruhový systém některýz radikálů vysvětlených v tabulce 7, kde E^ je N, F nebo As aE ke O, S, Se nebo Te; - 15 dále kde r, -1^ je D^=x- nebo (f) lA - X - a Ϊ je C, je Z některý z radikálů vysvětlených v tabulce 2, kde E^ je N, P nebo As, tabulce 3, kde E^ je N,P nebo As a S je 0, 3, Se nebo Te, tabulce 4, kde E^ je N, P nebo As a E ; je 0, S, Se nebo Te, tabulce 5, kde E je O,S,Se nebo Te; dále kde Τ'. 17 je D2=G- nebo © DX-G=, Z je některý z radikálů vysvět lených v tabulce 6 nebo 7, kde Ex je K,P nebo As a E je C,S,
Se nebo Te; 1 2 kde G, G nebo G jsou nezávisle na sobě substituované nebo ne-substituované aromatické kruhové systémy a kruhový systém jeněkterý s diradikálů vysvětlených v tabulce 8, a kde G, G^nebo G jsou substituované nebo nesubstituované aromatické hete-rocyklické kruhové systémy a heterocyklický kruhový systém jeněkterý z diradikálů vysvětlených v tabulce 9, kde E^ je N, Pnebo As a E je O, S, Se nebo Te; kde R je substituovaný nebo nesubstituovaný diradikál tvořenýaromatickým karbocyklickým systémem, kruhový aromatický systémjě některý s diradikálů vysvětlených v tabulce 8 : Když je Rsubstituovaný nebo nesubstituovaný aromatický heterocyklickýkruhový systém, je heterocyklický kruhový systém některý z di-radikálů vysvětlených v tabulce 9, kde E^ je N,P nebo As a E jeO, S, Se nebo Te; 12 12V případě, že R nebo R je vázán na 0 nebo N, pak R a R osounezávisle na sobě H, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky-, cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky, nebo substituovaný či nesubstituovaný aroma-tický kruhový systém s 6 až 16 uhlíky nebo substituovaný činesubstituovaný aromatický heterocyklický ktuhový systém s 5až 14 členy v kruhovém systému, jehož členy jsou uhlíky a 16
Nejvýhodnější formy elektroaktivních sloučenin podle vy-nálezu strukturních vzorců (I) nebo (IA) jsou takové u nichžjsou jejich prvky definovány následovně: je radikál vysvětlený v tabulce 2, kde E1 je N nebo P,v tabulce 3, kde E^ je N nebo P a E je 0, S nebo Se,v tabulce 4,kde E^ je N nebo F a E je O, S nebo Sev tabulce 5, kde E je O, S nebo Se; D2=C- je radikál vysvětlený v tabulce 6 nebo 7, kde E^ je N aE je O, S nebo Se; trivalentní atom X je N a tetravalentní atom X je C, substitu- ovaný nebo nesubstituovaný aromatický karbocyklický kruhovýsystém, který je substituentem X, je vysvětlen v tabulce 6. Toplatí pro případ, že X je C. Pro stejný případ je substituova-ný nebo nesubstituovaný aromatický heterocyklický kruhový sys-tém, který je substituentem G, vysvětlen v tabulce 7, kdeE1 je Ν' a E je O nebo S; v případě, že D je = X- nebo @ B-X= je trivalentní atom X dusík a tetravalentní atom Y uhlík. Kdyžje Y C, substituovaný nebo nesubstituovaný aromatický karbocyk-lický systém , který je substituent Y, je některý z radikálůvysvětlených v tabulce 6. Když je Y G a je substituován substitu-ovaným nebo nesubstituovaným aromatickým heterocyklickým kru-hovým systémem, je heterocyklický kruhový systém některý z ra- - 17 - dikálů vysvětlených v tabulce 7, kde E^ Je dusík a E je kyslíknebo síra; dále v případě, že D je = X- nebo - X = a Y je uhlík, Z je některý z radikálů vysvětlených v tabulce 2, kde E^ ^eN nebo P, nedo daie v tabulce 3, kae E1 ne K neoo jt* a E je 0. S nebo Se, v tabulce 4, kde je N nebo P a E je 0,3 nebo Se v tabulce 5, kde E je 0,3 nebo Se; V připadá, že D je D2 = C- nebo + - C=, je Z některý z ra- dikálů vysvětlených v tabulce 6 nebo 7, kde E^ je N a E je Onebo S; 1 2 V případe, že G, G nebo G jsou nezávisle substituované nebonesubstituované aromatické kruhové systémy, je takovýto kruho-vý systém diradikál vysvětlený v tabulce 7. Když je G, G1 nebo 2 G substituovaný nebo nesubstituovaný aromatický heterocyklic-ký kruhový systém, je heterocyklický kruhový systém diradikálvysvětlený v tabulce 9, kde E^ je N a E je O nebo S;
Když je R substituovaný nebo nesubstituovaný diradikál tvořenýaromatickým karbocyklickým kruhovým systémem, kruhový systémje diradikál vysvětlený v tabulce 7» Když je R substituovanýnebo nesubstituovaný aromatický heterocyklický kruhový systém,je tento heterocyklický kruhový systém diradikál vysvětlenýv tabulce 8, kde E1 je N a Ξ je O nebo S* 1 2
Substituenty kruhových systémů jsou L, X, Y, Z, G, G , G ·12 Ί R múze být jednou ze skupin J, R , R , G-RJ nebo Q. 1 2 V případě, že R nebo R jsou vázány na O, N nebo 3, jsou nezávisle vodík, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky, cykloalkyl s 3 až 22uhlíky, substituovaný nebo nesubstituovaný aromatický kruho-
1S vý ný systém s 6 až 15 uhlíky nebo substituovanýaromatický heterocyklický kruhový systém s či nesubstituova5 až 14 členy, členy jsou uhlíkové atomy a heteroatomy v počtu 1 až (h-1), kde h je počet členů heterocyklického kruhového systému,
Heteroatomy jsou jeden nebo více atomů N, P, As, 5b, O, S, Se,1 ? . l i nebo Te. Substituenty R a R“ jsou J nebo L s tou výhradou,že maximální počet substotuentů je 5, Následují příklady výhodných konfigurací skuoiny Q, které jejírozsah neomezují, 0 0 -CH2GH2-O-G-G=GH2 ; -0-GH2GH9GH2GH2-C-GH=CH2 ;
GH /CH2GH2-0-C-0=GH2 -NZ 0 GH, \ ii 3 GH GH,-0-G-G=CHo22 ÍH, 2 ΟΗ,,ΟΗ, V 2 3
-ιΊ O XGH2CH2-O-(!Í-GH=GH2
GH, OH -GH2GH2-N=C=O ; ΖΤΓΤ /1"Vy
’3 P H,-N-G-C=Oi . Ϊ N N-C-CH=GH, . \_y 2 1 CR,CH, I 2 3 -SCH.,GH,-N—C-CH=CH,· o
II -GH 0H2-0-GH=GH2 ; -CH2CH2-0-CH=0H2 ; -CHoGHoGHo0H.-0-C=CH92 2 2 2 | 2 CH,
-GH,CH,-O-OH
2 P - 19 - o
II •CH2CH2CH2-C-OCH3 ; -CH2CH2OH ; “CH2-<( ))-OH ;
-CH-CH-NH, ; -CH,CH,CH,-NH ; -CH,CH -OSO,CH ca. CH2CH2CH2CH2F ; -CH2CH2CH2Br -ch2ch2 ch2ci -CH2AU/CH2Br ' -ch2ch2ch2ch2-o-so2^qj;-ch3 -O—
CH -CH, 3 CH.
N-CH2-<O"CH=
CH, ; -N ch2ch=ch2 ch2ch=ch2 -O-CH,CH=CH_ ; -S-CH_C=CH_ 2 2 2 | 2 CH, CH2CH2CH2CH3 CH.
F F I /-c=c \
F - CH=CF.
- 2C - rříprava elektroaktivních sloučenin
Nový postup přípravy nových elektroaktivnich sloučeninpodle vynálezu, ve kterých D je Λχ- nebo © D1-X= a D1 představuje některý z radikálů vysvětlených v tabulce 2, kde Ξ1Ce N, P, As nebo Sb a je substituován skupinou J nebo L,je charakterizován následujícími, kroky: a) výchozí látka mající strukturu D° - Xx Ϊ - E - X1 kde D° je některý z radikálů vysvětlených v tabulce 1, X^ • 2 2
Ue F, Cl, Br, Z nebo -OA a A je skupina odnímající elektro·ny mající nezávisle stejný význam jako A nebo A1,se podrobí reakci s karbaniontem obsahujícím alfa-vodíkovýatom, mající strukturu
A
H
za podmínek potřebných k tomu, aby se vytvořil heterostilbe-nový karbaniont mající strukturu
Dl
— R -
1 nebo odpovídající kyselinová forma mající strukturu
Du -
Zh v b) heterostilbenový karbaniont z kroku (a) nebo odpoví-dající kyselina se dále podrobí reakci se sloučeninou mají-cí skupinu poskytující elektrony J nebo skupinu odnímající,elektrony L za vzniku sloučeniny J- nebo L-substituovanémající strukturu
nebo
L - D -X
nebo jejich odpovídající resonančně kanonické struktury
Zx. nebo
Proces obecně vyžaduje jako další zbývající specifickougenerickou komponentu karbaniont disubstituovaný skupinamiodnímajícími elektrony a monosubstituovaný jediným vodíko-vým atomem
H
22
disubstituovaneho skupinami sjvlastnostmi elektronovj^ch akcep—zorů s bází: M báze +
Mezi takovéto báze patří aminy nebo guanidiny, dále kovovéhydridy, alkyly, alkoxidy, amidy, fosfidy, nitridy, imidy, sí-laný a siloxidy. To jsou látky pro postup výhodné.
Rozpouštědla lze použít jak protická tek aprotická. Výhodnáprotická rozpouštědla jsou voda, alkoholy s 1 až 22 uhlíky,aralkanoly s 1 až 28 uhlíky, aminy s 1 až 44 uhlíky, amidys 1 až 22 uhlíky a aniliny s 6 až 36 uhlíky. Výhodná aprotickározpouštědla jsou etery s 2 až 44 uhlíky, estery s 2 až 44 uhlí-ky, nitrily a 2 až 22 uhlíky, amidy s 3 až 36 uhlíky, sulfoxidys 2 až 44 uhlíky, sulfony s 2 až 44 uhlíky, fosforamidy s 6až 66 uhlíky, močoviny s 4 až 88 uhlíky, karbamáty s 3 až 66 uhlíky, aminy s 3 až 66 uhlíky, aniliny s 8 až 50 uhlíky, alkanys 4 až 22 uhlíky, arylalkany s 7 až 50 uhlíky, arény s 6 až 60uhlíky, silany s 4 až 88 uhlíky, cykloalkany s 4 až 44 uhlíky,aromatické a nasycené heterocyklické sloučeniny s 1 až 29 uhlí-ky, haloalkany s 1 až 44 uhlíky, 1 až 10 halogeny Cl, F, I, Br,halogenované močoviny s 1-50 uhlíky, 1 až 10 halogeny C1,F,I,
Br, sulfonamidy s 2 až 44 uhlíky, dikarboximidy s 3 až 44 uhlí- ky, disulfonimidy s 3 az 44 uhlíky, sulfidy s 2 až 44 uhlíky, ketony a 2 až 44 unlíky, aiuenyay s 2 az 22 uhlíky, imidy s - 2j - 2 až S6 uhlíky nebo přebytek metanu substituovaného s vlastnostmi elektronových akceptorů. Reakce může být kromě tohoprováděna i bez rozpouštědla v tavenině reakěních složek.
Nejvýhodnější je uspořádání, při kterém je tvorba anionto- vého meziproduktu a následná reakce vedena ve stejném roz-pouštědle a ve stejné reakční nádobě.
Heterostilbenový meziprodukt připravený krokem (a)jak ve formě karbaniontu tak ve formě kyseliny, je pokládánza novou sloučeninu. I když metoda přípravy tohoto meziproduk-tu byla nalezena jako výsledek tohoto vynálezu, modifikacetéto metody přípravy meziproduktu budou odborníkům danéhoodvětví známy. Podobně také, bude-li snaha připravit elektro-aktivní sloučeniny podle tohoto vynálezu, bude metoda přípra-vy založená na novém heterostilbenovém meziproduktu pro odbor-níka nasnadě bez přílišného experimentování. Metody přípravykarbaniontů obsahujících alfa-R atom jsou tak dobře známy,že není třeba je zde detailně popisovat.
HeterostilbOnové meziprodukty se připraví výhodně reakcíhaloheterostilbenu s karbaniontem obsahujícím nejméně jedenalfa-vodíkový atom za přítomnosti různých známých katalyzá-torů na bázi tranzitních kovů. Je to například katalyzátor nabázi vázaného Pd(O) jako (/C^H^/^P)^Pd(O), vázaného IIi(O) jako(/C6H5/3P)4Ni(O), a Gu(J) jako je (GH3CN)4 Gu(J)G1O4· Dále uvedené dvě rovnice slouží jako rozsah neomezují-cí příklad pro reakci přípravy nových elektroaktivních slouče-nin podle tohoto vynálezu s uplatněním heterostilbenováhokarbaniontu. Rovnice, které popisují reakci ukazují, že nedo- 24 chází prakticky k alkylaci na uhlíku. Napříkiai když reagu-je heterostilben s alkylnaloyeridy nebo jinými sloučeninamikteré odštěpují skupiny rssp. alkyly, neprobíhá alkylacena část^ molekuly -C(A) (A^), ale spíše na konci molekulykde je vázána heterocyklická skupina, takže alkyl nebo ji-ná skupina se váží na heteroatom. Tento průběh reakce nebylpředpovézen ani očekáván. Avšak nyní, když se odborník nazákladě této informace seznámí s takovýmto typem reakce,bude moci této znalosti ve spojení s obecnými chemickýmiprincipy snadno využít k vytvoření velkého množství elektroaktivních sloučenin spadajících do rozsahu tohoto vynálezu. - 25 -
Další nový postup příprav;/ elektroaktivních sloučeninpodle tohoto vynálezu kde D je DXX- nebo © D1-}^ snočíváv následujících krocích: a) základní výchozí látka mající strukturu kde X” je odstupující skupina, kterou představuje F, Cl, Br,2 2 J nebo CA kde A skupina odebírající elektrony, která mánezávisle stejný význam jako A nebo A1 se podrobí reakci s karbaniontem obsahujícím alfa H-atom.a majícím strukturu
,<G X1 vznik
za podmínek umožňujících^aldehydového meziproduktu struktury0 .A
HC - R - CH
nebo odpovídajícího karbaniontu strukturyO A 11 / HC - R - C Θ \.l b) meziprodukt připravený postupem a), aldehyd nebo karb
aniont se podře í reakci se sloučeninou, která má strukturuH © D1 - i - R4 ,2 7 kde R+ je volný elektronový pár pro trivalentní X nebo J, L, r\ R^, G-r3 nebo G-Q pro tetravalentné X,za podmínek, při kterých vznikne nová elektroaktivní sloučeni-na podle tohoto vynálezu se strukturou
Z X1 ne oo © B1 - X, R-C © \ a
A
Reakční krok a) probíhá s výhodou za použití katalyzátorůna bázi transitních prvků specifikovaných výše v případě, že je Cl, Br nebo J. 7 případě že X^ je F nebo OA^, probíháreakce přímo v aprotickém rozpouštědle*
Reakční podmínky pro krok b) jsou obecně takové, že rekceprobíhá při teplotě od přibližně 0°C do 300°C ve vhodném orga-nickém rozpouštědle v přítomnosti katalyzátoru tvořeného sla-bou Levzisovou bází jako je amoniak, alkylaminy, alkalické karbonáty samotné nebo v přítomnosti malého množství slabé kyseliny jako jsou aromatické karboxylivé kyseliny, heterocyklické kar-2+ 2+ boxylové kyseliny, nebo Lewisovy kyseliny jako je Zn ’Mg ,
Li . Při méně výhodném uspořádání reakčních podmínek se použi-je přebytek piperidinu s malým množstvím kyseliny octové v alko-holickém rozpouštědle za podmínek refluxu. Dále jsou uvedeny příklady reakčních rovnic, ve kterých je použito aldehydického meziproduktu. Fříklady rozsah platnos- ti postupu neomezují. Odborník daného odvětví bude schopen na jejich základě odvodit podobné reakce pro jiný výchozí pro- dukt k přípravě dalších typů elektroativních sloučenin*
Kromě postupu přípravy nového aldehydického meziproduktuuvedeného v kroku a), může být aldehydický meziprodukt připra-ven následovně:
a ) první výchozí látka mající strukturuA1 A
V l> 2
H - C - R - XT se podrobí reakci s karbaniontem obsahujícím alfa -H-atom,který má strukturu - 29
,1 za podmínek, které umožní,
aby vznikl meziprodukt struktury - ir -
nebo odpovídající karbaniont, který má strukturu
b) meziprodukt připravení/ postupem (a) se podrobí hydro-lýze za podmínek, při nichž vznikne aldehydový meziproduktkterý má strukturu
0 A
II ZA
H - C - R - CH "-A1 nebo odpovídající aldehydový karbaniont struktury
O A II /
H-C-S-CQ
V
Když je vytvořen odpovídající aldehydový meziprodukt nebojeho odpovídající karbaniont, reakce pokračuje dále jak je vy-světleno v kroku(b) výše za vzniku příslušné nové elektroak-tivní sloučeniny podle vynálezu. 30 -
Jiný nový proces podle tohoto vynálezu pojednává o postu pu přípravy nových elektroaktivních sloučenin kde2 ? D je B =0- nebo θ D~-0= a Y je C. Tento postup spočívá v torže se výchozí sloučenina, mající strukturu 1)2 _ π ® σ - r - Ed zz a resonančně kanonickou strukturu 2 kde E je odstupující skupina, která může existovat jako sta-rbilní aniont E . Když je přítomen jako H-E , jde v porov-nání s organickým polárním aprotickým rozpouštědlem o látkukyselou, podrobí reakci s karbaniontem obsahujícícm alfa-vodíkovýatom a majícím strukturu zAc Θ ý.1 za podmínek, které umožňují vznik nové sloučeniny s elektro-aktivitou podle tohoto vynálezu, která má strukturu
D2 - G = R = C. nebo ©11 - % / 0 - R - C ©
„Z 31 - E2 výhodně představuje ?, Cl, Br, I, -C—C-H^-R1, Ό y o o -O-S - R1, -O-(CK„) -H, -O-F-CR2 nebo SR1, ii d n ’ 0 OR*
Reakce probíhá výhodně v aprotickěm rozpouštědle při teplote od přibližně O°C do 3OO°C po dobu až do 100 hodin, výhodně 1 až 10 hodin. Je také výhodné, když reakce probíhá v pře-bytku karbaniontu nebo v přítomnosti slabé aprotické bázejako je například terciární amin,»
Vlastnosti nových elektroaktivních sloučenin«
Změny světelné absorpue způsobené elektrickým polem seprojevují efekty, které se nazývají elektroabsorpce neboelektrochromismus. Tyto efekty jsoú vykazovány elektroaktiv-ními sloučeninami podle tohoto vynálezu což je doloženo pozo-rovanými výjimečnými posuvy absorpčního spektra molekul těch-to látek v aprotických rozpouštědlech různé polarity jakoje tetrahydrofuran (THF) nebo dimetylsulfoxid (DilSO)·
Na obr. 1 až 5 jsou zobrazeny absorpční spektrogramyze kterých je patrný solvatochromismus, který vykazují růz-né elektroaktivní sloučeniny ve dvou rozpouštědlech se znač-ně rozdílnou polaritou.
Na obr.l. je znázorněn absorpční spektrogram představující solvatochromismus známé elektroaktivní sloučeniny 4-(N,N-dimetylamino)-4-nitrostilbenu (LANS).
Obr.2 ukazuje absorpční spektrogram znázorňující solvato chromismus další známé sloučeniny s elektroaktivitou - 4-(N,N-dimetylamino)-4-nitroazobenzenu (LANAB)· 32
Obr. 3 ά-~ i 300U absorpční spektrogramy dokládající sol-vabocnromismus něxterých elektroaktivních sloučenin podletohoto vynálezu. Struktura příslušné sloučeniny je uvedenana obrázku.
Absolutní aiference mezi vlnovými délkami odpovídajícímiabsorpčnímu maximu sloučenin tak jak byly určeny ve dvou důznýchrozpouštědlech představují hodnotu solvatochromísrnu. Relativ-ní efektivita, t.j. stupen elektroabsorpce, může být odvozenasrovnáním hodnoty solvatochromismu , uvedené v obr. 3 až 5s hodnotami solvatochromismu známých sloučenin DANS a DANABuvedených v obr. 1 a 2. Všechny podmínky, za kterých bylo určer-ní solvatochromismu prováděno a jak je znázorněno v obr. 1 - byly identické. Všechna spektra znázorněná na obr. 1 až 5-5 byla meřena s roztoky molární koncentrace 1,00 x 10 přioptické délce dráhy 1,00 cm v THF a BASO bezvodých a vysokéčistoty. Na vodorovné ose spektra je nanášena vlnová délkaabsorbované radiace v nanometrech (nm) , na svislé ose jed-notky absorbance od 0,00 do 1,00 v logaritmickém měřítku.Absorpční spektrum v THF je představováno tmavou tlustou kon-tinuální čarou, zatímco spektrum v BASO je představovánočarou tenkou, světlou a přerušovanou. VJl
Obrázky 3 až 5 ukazují, že nové elektroaktivní sloučeni-ny podle tohoto vynálezu vykazují solvatochromismus v hodno-tách 4 až 6x vyšších než jsou hodnoty DANS nebo DANAB. Hod-noty solvatochromismu jsou 20 nm pro DANS v obr.lj 24 nm proDANAB v obr.2; 113 nm pro novou sloučeninu v obr.3; 149 nmpro novou sloučeninu v obr. 4 a 86 nm pro novou sloučeninuv obr.5. 33 -
Když jsou sloučeniny podle tohoto vynálezu s elektroaktiv-ními vlastnostmi přidávány do různých směsí, například do po-lymerů, ale i do jiných materiálů, jak bude dále uvedeno, stá-vá se materiál, obsahující elektroaktivní sloučeninu sám elek-troaktivním vzhledem ke schopnosti absorbovat nebo lámat světlo.Pokud je používán výraz "světlo”, znamená zde světelnou vlnovoudélku v elektromagnetickém spektru, která může být vedena elek- trooptickými přístroji nebo součástmi nebo jimi může procházet* *
Jedná se například o optická vlákna-at je takové světlo ve vi-ditelné části spektra nebo nikoliv. Tak například světlo, kte-ré mé vlnovou délku mezi přibližné 88 nm a 2 000 nm je dobřeschopné přenosu za použití emisních diod (LED) a laserovýchdiod. Nejvýhodnějsi jsou elektroaktivní sloučeniny a látky,které absorbují světlo v rozmezí vlnových délek přibližně350 nm, 1300 nm a 1550 nm.
Elektroaktivní směsi a materiály podle tohoto vynálezuabsorbují určité světelné vlnové délky když se stanou elektro-aktivními v přítomnosti statického elektrického pole. Kajíschopnost pulsovat nebo modulovat intensitu intensitu světel-ných paprsků procházejících materiálem. Zvýšená absorpce přiaplikaci elektrického pole způsobuje snížení intenzity pro-stupujícího světla, zatímco snížená absorpce umožňuje zvýše-ní světelné transmise.
Elektroaktivní sloučeniny a směsi podle tohoto vynálezu doznávají také změny světelné reťrakce způsobené aplikací elektrického pole. Tyto změny světelné refrakce mají svůj pů- vod v efektech nazývaných elektrooptický efekt, Kerrův efekt, nebo dvojlom způsobený elektrickým polem. Elektrooptický efekt 34 - může také u materiálů obsahujících sloučeniny podle tohoto vy-nálezu přivodit schopnost modulovat světelnou intenzitu vsystému, kde je použito polarizované světlo a polarizačnínebo interferometrická optika, Vzorek látky, které byl elektrickým polem indukován dvojlom a který seumístí mezi dva světel-né polarizátory v paralelní orientaci, propouští polarizova-né světlo, je-li pole vypnuto. Fůsobí-li elektrické pole,je průchodu polarisovanáho světla zabráněno· Obráceně, jsou -liuvedené dva polarizátory odchýleny aby se zabránilo průchodusvětla když je pole vypnuto, průchod světla nastává, když jepole zapnuto. Podobně je světelná modulace umožněna při použi-tí fázově senzitivního interferometru, modulátoru podle FranzeKeldyshe nebo vícekanáloveho modulátoru. Vhodným interferomet-rem je například interferometr podle Macha a Zehnděra, Tytoelektrooptické prvky a komponenty se vyrábějí za použití tech-nik, které jsou pro odborníky daného ovětví techniky známé.
Elektroaktivní sloučeniny podle tohoto vynálezu mají takéjedinečnou vlastnost a sice že se u nich při působení určitýchprešně definovaných pásů nebo vlnových délek optické radiaceprojeví permanentní změna refrakce. Toto je zvláštní nový jevkterý se projevuje u elektroaktivních slouěenin dle tohoto vy-nálezu. Tato vlastnost umožňuje vytváření elektroaktivníchoptických vlnovodů z materiálů obsahujících nové elektroaktiv-ní sloučeniny podle vynálezu. Provádí se to zvláštním procesemfotolitografického typu. Takovýto typický proces bude popsánv další části popisu vynálezu. K dosažení permanentní změnyrefrakce je možné ozářit u sloučenin dle tohoto vynálezu pásv oblasti 250 nm až 550 nm. 35
Llektroaktivní s:
Slektroaktivní směsi se mohou připravit tah, šs se novéelektroaktivní sloučeniny podle tohoto vynálezu přidají domatric z různých látek jako jsou kapaliny, kapalné krystaly,polymerní materiály něho krystaly. V každém případe, kdy seelektroaktivní sloučeniny vnášejí do matrice, musí být mole-kuly nové sloučeniny orientovány tak, že jejich elektrickémomenty jsou seřazeny ve stejném směru, jako kdyby byly pola-rizovány nebo byly anisotropní. Působením hladiny elektrické polarizace, založené na velkém dipólovém momentu, se molekulyelektroaktivních sloučenin dle tohoto vynálezu stávají vysoceorientovanými v roztocích v přítomnosti nízkých elektrickýchpolí řádové od přibližně 0,1 lv/cm do 10 kv/cm. Za těchto pod-mínek nízká frekvence optické modulace ( nižší než rovna přib-ližně 100 khz) je orientace molekul doprovázena dichromismema dvojlomem. Když jsou molekuly sloučenin dle tohoto vynálezuv aprotickém rozpouštědle mezi pozitivní a negativní elektro-dou, dipól molekul se orientuje kontrapolárně vzhledem k pola-rizaci elektrod. V tomto orientovaném stavu je výsledný roztokobsahující orientované molekuly schopen indukovat koherentnísvětlo vysoké intenzity ( vyšší než přibližně 1 W/cm ) takže dochází ke zvojení frekvence. Tato vlastnost má významnévyužití při generování koherentního světla při vlnových dél-kách, kterých se u běžných laserů nedosahuje snadno. Vlastnostzdvojovat frekvenci působením elektrického pole je známa jakoEFISH - electric field induced second harmonie, vzhledem kvysoké hyperpolarizovatelnosti prvního rádu (beta), která seprojevuje u sloučenin podle tohoto vynálezu. - 3c
Kdys se mohutnost aplikovaného elektrického pole podstatněsvýší ( řádově na hodnotu okolo 1 uV/cm),u molekuly nové slou-čeniny dojde ke zvýšení dipolovéhe momentu vlivem vnitřnídeformační polarizovatelnosti (alfa) příslušné sloučeniny,Zvýšeně polarizované n-bo hyperpolarizované molekuly vykazu-jí rozdílná optická absorpční soektra a dvojlom než materiálve siao3ím elektrickém poli. Proto jsou roztoky schopné způ-sobit optickou modulaci vlivem elektroabsorpce a elektrooptic-kého mechanizmu. I když molekuly nových sloučenin mohou být orientoványna mírnou sílu a tok elektrického pole, požadovaná orientacemolekul může být dosažena v podstatně slabším poli, j’estliže matrice, ve které je sloučenina vpracována, je kapalným krysta-lem. V takovémto typu matrice může být také dosaženo orienta-ce bez použití elektrického pole aplikací mechanického postu-pu jako je protahování nebo stlačování. Když je to potřeba,je možné ke zvýšení orientace použít protahování nebo stlačo-vání v kombinaci s elektrickým polem.
Jako výhodné se ukazují kapalné krystaly nematické, proodborníky daného odvětví známé. 0 tomto tématu pojednává např.publikace G.Vř.Gray, Molecular Structure and the Properties ofliquid Grystals, Academie Press, New York, NY (1962), nebopublikace H.Kelker,R.Hatz, Handbook of Liquid Crystals, VerlagChemie, Weinheim, Germany (1930) a A.Ciferri, VZ.R.Krigbaum,R.B.Leyer, Polymer Liquid Crystals, Academie Press, New York, NY (1982).
Neraatickými kapalnými kry staly se rozumí vysoce protaže-né molekuly, které jsou seřazeny jedním směrem ý nematické fá-zi, Nematického pořádku se dosáhne příslušnou aplikací elek-trického pole, protažením nebo stlačením. Nematické kapalnékrystaly resp0 jejich systémy se orientují působením velmislabých elektrických polí řádově přibližně 10 7/cm až 1 kv/canebo jednoduchou aplikací protahující nebo stlačující síly.Když se molekuly sloučenin dle tohoto vynálezu seřadí v nema-tických kapalných krystalech, je třeba působení velmi silnýchpolí, řádově přibližně 10 kv/cm až 10 jíV/cm k tomu, aby sedosáhlo elektrooptické nebo elektroabsorpční modulace, kdyse v matrici z nematicxých kapalných krystalů vytváří hyperpo-larizované molekuly.
Směsi podle tohoto vynálezu sestávají z nových elektro-aktivních sloučenin v matrici z kapalných krystalů. Jsouschopny modulovat světlo dvěma různými mechanizmy působícímive dvou různých elektrických polích nebo rozsazích voltáže. Při slabých elektrických polích ( slabších než přibližně10 7/cm), se směs chová jako dichroický modulátor vlivem vysokého dipolového momentu a struktuře z prodloužených molekulPři silných elektrických polích (silnějších než přibližně10 7/cm) moduluje elektroaktivní směs světlo pomocí elektro- optického mechanizmu a mechanizmu elektroabsorbance. Je to vý-sledek vysoké polarizovatelnosti (alfa) a|hyperpolarizovatel-nosti prvního řádu (beta). - Výhodnými matricemi, do nichž se zapracovávají elektro- aktivní sloučeniny dle vynálezu aby se vytvořily elektroaktiv- ní směsi jsou matrice polymerní. Sloučenin;/ se mohou rozpustit v polymerní matrici a podrobeny působení silahio elektrickéhopole až 33 kompozitní materiál roztaví, pak 33 ochladí na tep-lotu místnosti aby se molekuly elektroaktivní sloučeniny udržely v uspořádání, indukovaném elektrickým polem uprostřed aacrfníno prostředí polymeru. Podobni se požadované orientace do-sáhne polymerací zesilovaného polymeru, obsahujícího elektro-aktovní sloučeniny v přítomnosti elektrického pole. Zlepšenéúrovně orientace se může také dosáhnout stlačením nebo prota-žením během cyklu zahřívání - chlazení. Ještě lepších výsledkůse dosahuje, když se stlačení nebo protažení kombinuje s apli-kací elektrického polec Výhodným materiálem pro polymerní matrice jsou následují·cí látky: polyvinylidenfluorid, kopolymer vinylidendifluori-du s hexafluorporpylenem, trifluoretylenem nebo tetrafluor-etylenem, dále terpolymer -vinylidendifluoridu nebo vinyliden-trifluoridu s tetrafluoretylenem a hexafluorpropyleném, potomterpolymervinylických, akrylových nebo metakrylových monomerůs tetrafluoretylenem a hexafluorpropyleném, dále kopolymer vinylidendifluoridu akrylového či metakrylového esteru nebora akrylamidu a konečně teifpolymer vinylidendifluoridu, vinyli-den trifluoridu, tetrafluoret.ylenu a hexafluorpropylenu. Výhodné je, když se k vytvoření výše popsaných směsípřidává k matrici elektroaktivní sloučenina v množství 1 až10 %. Tato koncentrace platí obecně bez ohledu na typ matricea bez ohledu na to, zda je elektroaktivní sloučenina použitav rozpouštědlovém systému, v tavenině nebo je-li kovalentněvázána v polymerní matrici. I když polymerní matricí může býthomopolymer, výhodnější je, když je to kopolymer, terpolymer nebo tetrapolymer různých monomerů, uvedených výše. Fřednostně hodnoceny polyvinylidenfluorid, ve ktersn jejako vinylidenfluorid-monomer zastoupen vinyiidendifluoridoFolyvinylidenfluorid je výhodný proto, že v případě, je-livysoce orientován podélným protažením, má vysoce stabilní ne-matickou strukturu kapalných krystalů. Vysoce polární a komp-lexní polycyklické organické molekuly mohou být uvnitř póly-měrní nematické struktury kapalných krystalů pevně orientová-ny specifickým způsobem. Takový materiál má velmi dobrou sta-bilitu v širokém rozmezí teplot a v dlouhém časovém úseku.Přesto ale homopolymerní polyvinylidenfluorid není ideálnímatricí pro elektroaktivní kompozice podle tohoto vynálezu.
Je to totiž kalná látka, která rozptyluje světlo. Rozptylsvětla se výrazně omezí, jestliže je vinylidenfluorid kombi-nován s jinými monomery, zejména s monomery fluorovanými.
Když se tetrafluoretylen přidá k vinylidendifluoridu, je roz-ptyl světla silně omezen. Čirost se dále zlepší přídavkem hexa-fluorpropylenu. Výhodnými monomery pro přípravu polymerníchmatric obsahujících elektroaktivní sloučeniny podle tohotovynálezu jsou tedy terpolymery vinylidendifluoridu, terafluor-etylen a hexafluorpropylen.
Tinylidendifluoridová komponenta by měla být přítomna vmnožství větším než 50 %, výhodně v rozmezí okolo 85 až 99 %.Tím se zajistí vznik organisováných oblastí nematických kapal-ných krystalů a vysoká hladina rozměrové stability, což je pot-řebné pro orientování molekul elektroaktivních sloučenin podletohoto vynálezu působením pole nebo působením fyzikálních sil.
v J jiro-í·'· ~nostv akrylových monomerů, je ηο*.ω použít bmz proolénů, po-užití tetrařluoretylenu a hexafluorpropylenu ( a v určitémrozsahu i použití akrylových monomerů), pomáhá předcházettvorbo velkých krystalů vinylidendifluoridu, které rozptylu-jí elektromagnetická záření v oblasti ultrafialové, viditelnéa blízka infračervené, Je ta iy výhodné, aby tetraflaor-tyleno-vá komponenta byla přítomna v množství přibližné od 0,5 Ů dc 49,5 %, nejlépe v množství přibližné od 5 £ do 40 Ů, Dále jevýhodné, aby terpolymer také obsahoval hexafluorpropylen vmnožství přibližně od 0,11 do 25 1, nejlépe v množství přib-ližně od 0,5 1 do 10 1.
Polymerní matrice s vazbou na e1aktroaktivní složku I když mohou být elektroaktivní sloučeniny podle tohotovynálezu přidávány do polymerní matrice, jak bylo výše uvedeno,pouhým směšováním komponent, dává se přednost tomu, aby elektro-aktivní sloučenina byla včleněna do molekulární struktury poly-merů jako funkční skupina. Tak se vytvoří elektroaktivně funk-ční polymery, Elektroaktivní sloučeniny mohou vytvářet bu3navěšené skupiny nebo mohou být včleněny do hlavního řetězcepolymeru. Jedna z metod příprav;/ polymerů, ve kterých je elekt-roaktivní sloučenina navěšenou funkční skupinou využívá reak-ci alkylačního činidla, které reaguje se směsí podle tohotovynálezu ve formě karbaniontu za vzniku alektroaktivního mono-meru, Elektroaktivní monomer se potom polymeruje za použitívolně radikálové nebo aniontové iniciace ze vzniku adičníhopolymeru, feakce, které jsou dále uvedeny, představují speci-fický osvětlující případ, který rozsah techniky neomezuje,představují obecné reakční schéma. Jeho principy mohou býtuplatněny i u jiných látek podle znalostí příslušných odborníků. 41 -
O
Vt-rT -- - monomery jscu monomery akrylového nsa o v i mu. ovane ou t i. U Ona e ns UC*.2-C ?. ίϋΟXi O .? X’ * í λ X 1 "»r*l q 5 *"'? '' * ’ -í', 'v - -- -.» Íensační polymery jak je dál u·^ uvaleno a sice 3a použití metodiky
známé příslušným odborníkům daného oboru. Pro zjednodušeníse používané monomery znázorňují schematickou nebo diagram,tichou strukturou II
(II) Při použití zjednodušené schematické struktury (II) pro elektro-aktivní monomer podle tohoto vynálezu, vzniknou kondenzačnípolymery znázorněné dále. V těchto vzorcích III a IV předsta-vuje man nezávisle na sobě číslo, například 1 až 22.
(III) (IV) 43 - Iři polymeraci monomeru (II) za použití volně radikálového nebo aniontového iniciátoru vznikne adiíní polymer V. Podobněpři tepelné polymeraci monomeru (III) vznikne kondensačnípolymer (VI). Katalytickým odstraněním etanolu z monomeru (IV)vznikne polyester(VII).
CH-eCHj3fi
—Λ(νΐ') 7? vzorcích (7), (71) a (VII) mají symboly n a m význam úvode- ny vyse a m znaaena stupán polymerace. Zavěšené polymery,ve kterých elektroaktivní sloučeniny podle tohoto vynálezupředstavují navěšené funkční skupiny v polymeru, se mohouzískat také reakcí různých nukleofilních skupin. Tak napříkladmúze být jako představitel nukleofilů použit heterostilbeno-vý karbaníont nebo 4-pikolin. Tyto .látky mohou reagovat spolymerem jako například s póly(2-bromoetylmetakrylátem).Polymery s navěšenými elektroaktivními funkčními skupinamise mohou připravit postupem znázorněným v následujících sché-matech» Jde o příklady rozsah vynálezu neomezující.
Jsou v nich znázorněny sloučeniny vzorců(TIII)· (ÍX) a (X).Symbol k má význaauvedený dříve* 45
CN θ
CN («)
0HC-<O
Os
(X)
buklco.filní látky jako je heterostilbenový karbaniont a 4-pikolin reagují s bis-alkylačními činidly jako je 2-cromoetyl-metansulfonát čímž se generují elektroaktivní alkylátory (XI)a(XII) jak je znázorněno v následujících schématech, sloužícíchjako příklad, rozsah vynálezu neomezující.
- eoso2cH3BrCH2CH2-0S02CH3 -
0 - 47
Reakcí elektroaktivních alkylačních činidel (XI) a (XII)s (poly)meta^rylátem stříbrným vznikne elektroaktivní funkčnípolymer (IX) a (X). Příslušná schémata jsou uvedena výše.Podle uvedeného schématu mají elektroaktivní alkylační činid-la (XI) a (XII) vlastnosti elsktroaktivních elektrodilních lá- !Λ.«
Použitím elektroaktivních monomerů, elektroaktivních nuk-leofilních a elektroaktivních elektrofilních látek, se mohoupřipravit elektrofilní homopolymery jak je popsáno výše. Při použití vhodných komonomerů nebo skupin monomerů se mohouvytvořit mezi elektroaktivními navěšenými funkčními skupinamivložené monomery. Příklady takovýchto monomerů jsou uvedenydále. Jde o sloučeniny(XIII), (XIV) a (XV) · V těchto vzorcíchmá m a k význam uvedený dříve, Lt význam uvedený na str.48vedle vzorců, q je číslo například 1 až 22 a p je stupeň poly- merace - 48
q
15 < />
Jak jic bylo uvedeno, elektroaktivní polymery se mokou vy-tvořit i takové, kde elektroaktivní funkční skupiny tvoří částhlavního řetězce polymeru· Sloučeniny podle tohoto vynálezumají elektronově akceptorové funkce A a A1. Řada skupin A neboA^ obsahuje substituenty, které nohou vest k vytvoření funk-čních skupin umožňujících polymeraci. Jsou to například skupirny -OH, -JH^, C(=C)OH nebo různé polymerní skupiny v rozsahudefinice "Q" nebo skupin zahrnujících "Q". Jak je patrnoz výše uvedených reakčních schémat, elektroaktivní funkční monomery se mohou připravovat s použitím metodiky vyplývající z těchto schémat v kombinaci se známými procesy z organickéchemie. Další příklady nových elektroaktivních kondensačníchmonomerů představují sloučeniny(XVI) a (XVII) připravené podlereakčních schémat uvedených na str,50. Jde o příklady, kterérozsah vynálezu neomezují·
Hifunkční monomerní meziprodukty (XVI) a (X.rII) je mošnopokládat za kondenzační monomery obecné struktury (XVIII),znázorněné na str0 51· Folykondenzací s eliminací vody seelektroaktivní kondenzační monomery převedou na elektroaktivnípolymery, ve kterých jsou elektroaktivní funkční skupiny sou-částí základního řetězce, jak je znázorněno vzorcem (XIX).
Ve strukturních vzorcích (XVIII) a (XIX) představuje E^například O nebo NE· 50
✓CO,tBu <θ
CN ICH2CH20C02tBu -— tBuO2COCH2CH2-ř/®Y <H /”ΣΓ\ „><Q> CO,tBu Θ
•CN © H®, H20© Βθ
+ ICH2CH2-NCO2tBu --
17
.Livaí ssísi připravený zz ooužití elektroaktivnich sloučenin podle tohoto vynálezu nohooptických komponent. Elektrocptipoužity jako součást elektrooptických přístrojů pro modulacisvětla vláknovou optikou a pod. 1 když elektroaktivní sloučeniny podle tohoto vynálezu majíhlavní a nejdůlsžitějsi použití při modulaci světla jak již bylouvedeno, mohou být také použity v základním smyslu jako barvivapro směsi, které je obsahují. Slektroaktivní barviva podle toho-to vynálezu dodávají těmto směsem velmi dobrá a stabilní vybar-vení a dají se tedy využít i jako barviva. Užitečnost sloučenin, směsí, elektrooptických komponenta elektrooptických zařízení podle tohoto vynálezu je dále vysvět-lena na základě obrázků δ až 9, 10a, 10b, 10c a lOd.
Na obr. 6 je znázorněno uspořádání jednoho typu elektroop-tického zařízení pro modulaci světla prostupujícího optickýmivlákny. Z části je to perspektivní pohled, z části vertikálnířez. Na obr. 7 je nárys optického zařízení z obr. 7 podle přím-ky 7—7 v obr.6. Na obr.8 je částeSně perspektivně, částečněv řezu znázorněn jiný typ elektrooptického zařízení pro modu-laci světla procházejícího vláknovou optikou, které je vytvoře-no za použití sloučenin a směsí poídle tohoto vynálezu. Na ob. 9 je nárys optického zařízení z obr.8 podle přímky 9—9 obr.8.
Na obr. 10 je ve 4 pohledech a až d osvětlena tvorba optickéhovlnovodu ve filmu, vytvořeném ze směsí podle tohoto vynálezu,obsahující novou slektroaktivní sloučeninu. rzořit součást elsktro-o.\zá komponenty nohou být dále 33 -
Elektroaktivní zařízení na obr.S je tvořeno elektroaktivníkomponentou 10 podle tohoto vynálezu. Komponenta 10 je spoje-na s optickými vlákny 12 a 14. Fro ilustraci je optické vlákno12 vlákno přívodní a optické vlákno 14 vlákno odvodní. To znamenáže světlo vstupuje do elektrooptické komponenty 10 optickým vlák-nem 12 a vystupuje oprickým vláknem 14» Optické vlákno je tvoře-no jádrem optického vlákna 13 a pláštěm lo, které jsou nejčastějise skla, i kdy* optická vlákna mohou být také vytvořena z akrylo-vých nebo metakrylových polymeru či kopolymerů.
Elektrooptické komponenta 10 obsahuje jádro 18, které je tvořeno elektroaktivní směsí. Výhodně je to terpolymer vinyliden-difluoridu, tetrafluorpropylenu a hexafluorpropylenu, obsahujícíelektroaaktivní sloučeninu podle tohoto vynálezu jako aditivum,nebo přednostně jako funkční skupinu vázanou na polymer. Mole-kuly elektroaktivníjsloučeniny v jádře 18 jsou polovány a pola-rizovány tak, že jejich podélné osy jsou seřazeny a jejich elekt-rické momenty jsou orientovány ve stejném směru jako je směr ší-ření světla a kolmo k němu. Jádro 18 obsahuje vlnovod 20, který se výhodně vytvoří pos-tupem, který je popsán níže v souvislosti s vysvětlením obr. 10aaž 10 d. Zjednodušeně může být jádro 18 považováno za zvláštníelektrooptickou složku, která je součástí širší složky 10.
Jak bude vysvětleno dále, vlnovod 20 má vyšší index lomu než při-léhající části jádra 18, i když jádro 18 i vlnovod 20 jsou vytvo-řeny ze stejného elektroaktivního materiálu. Přiléhající částijádra 13 obklopující vlnovod 20 jsou ozařovány světlem vlnovédélky, která způsobuje, že u přiléhajících částí jádra 18 do-chází trvale ke snižování refrakce. Vrstvy 22 a 24 jsou vrstvy 94 f v plastové vrstvy, obklopující protilehlé části vlnovodu 20ale ne jeho koncové pichy, ke kterým jsou připojena optickávlákna. Fláštové vrstw zamezují propouštění světla za vlno-vod. V uspořádání komponenty 10 podle obr. 5 a 7 jsou na pro-tilehlých stranách vlnovodu 20 umístěny elektrody 25 a 2S,takže vlnovodem. 20 prochází napříč elektrické silové role.Elektroda 25 je elektroda negativní, zatímco elektroda 28 jeelektroda positivní. V takovémto případě efektor elektrickéhopole se prostírá od positivní elektrody 26,a prochází vlnovodemk elektrodě 26. Elektrody jsou vytvořeny z extremně tenkýchvrstev kovu jako je chrom, nikl, slitina chrómu a niklu, hli-ník, stříbro, zlato, platina nebo měd, v souhlase se znalostmiodborníků. NejvýhodnějČí je chrom, nikl a slitiny chrómu sniklem.Elektrod-/ se aplikují za použití standardních fotolito-grafických technik, elektrodepozice,rozprašováním anebo jiný-mi vhodnými technikami popsanými v literatuře a známými odbor·®·níkům.
Vrstvy 30 a 32 znázorněné na obr. 6 a 7 jsou zapouzdřenévrstvy. I když postranní hrany všech vrstev komponenty 10jsou na obr. 6 a 7 znázorněny jako by jedna druhou smývala,zapouzdřené vrstvy 30 nebo mohou zasahovat kolem celé kom-ponenty. Podobně celá komponenta 10 je dále zapouzdřena nebojinak vtělena do komponent elektrooptického zařízení. Do elek-trod se energie dodává pomocí drátů 36 a 33 připojených páje-ným spojem 34 nebo jinou vhodnou spojovací technikou.
Na obr. 7 je znázorněno zařízení z obr.6 v řezu podle přímk; 7—7v Obr.7 znázorňuje ořioojení ootického vlákna li ke komco- ploclou vlnovodu ps.: 13 v y.Y ·,-’ ... □ 1H Tr’-i4 **· · - - x.id*r ""'tví* Jitelné e-lotč místnosti - — .j x.«* *>». « ....... 1J ji'. -η·.Ο ;iv j '.vráno typu vý lodně obsahující světelu' s ensibiliz.át oo?./ 'ialovcu ness vidíte: obl o.st« Jeusibilizít ory způsobují vytvrzení adhesiva .1.25i vláknem a kompoxientou pů-sobením krátkého ozáření světlem vhodné vlnov- délky. Potřeb-ná lepidla vhodná pro optiku jsou běžně dostupná v obchodě.
Je třeba zvolit takové, aby melo index lomu pc vytvrzení shod-ný bud s jádrem vlákna nebo s vlnovodem, či výhodněji abyindex lomu lepidla ležel mezi hodnotou indexu lomu jádra vlák-na a vlnovodu. Případně může být mezi jádro vlákna a vlnovodumístěno mikrooptické zařízení jako jsou kuličkové nebo zrn-kové čočky, které se připevní lepidlem»
Obr. 3 a 9 znázorňují alternativní uspořádání jinéhojednoduchého optického zařízení podle tohoto vynálezu. Sou-části, které jsou stejné u obou uspořádání, jak na obr. 6 resp<7, tak na obr. 3 resp. 9, jsou označeny číslicemi s čárkou.
Elektrooptické zařízení znázorněné na obr. 3 a 9 je tvo-řeno elektrooptickou komponentou 10 s jádrem 15, ve kteremje vytvořen vlnovod = 20Í Vlnovod má vyšší index lomu než při-léhající části jádra ISÍ
Vedle vlnovodu je plástová vrstva 22 ( pod vlnovodem20^při orientaci podle uspořádání na obr. 3 a 9). Oddělená v protilehlá plástová vrstva v tomto uspořádání chybí, protože j~r tomto us eořúdóní nahoře) 3. z . iZ ί-ΓΟ elektrošou 7·;ι >lek ·>. !*· o s .--r ~ >· ' · -4 τ'- -^, '7 > — j- ·> —J ... L· -w . — U“" t* .Htr rovině, rovnoběžná s rovinou vlnovodu, uspořádání dl-? obr, 3 elaktr ly 2o a 2" umístěny ve vrstva nao v.novoíaně do prostoru oodél τΛ. i'.+ v,.4.. 7... ~ _ j. z .. v _ u --,.- stransu, vlnovo- vlnovodu 20 paralelné '.du» xlažda elektroda z příslušného páru přiléhá k crotilehlestraně vlnovodu,, Elektrické přívody 36 a 38 jsou připojeny kelektrodám 25 respo 2? pájeným spojem nebo jiným vhodným způ-sobem.Zapouzdřovací nebo úložná vrstva 29 leží pod plástovouvrstvou 22. Jak již bylo vysvětleno, vrstva 31 spojuje funkciopláštování i zapouzdřování u vlnovodu 20*i u elektrod 2? a22«
Optická vlákna 12 *a 14 jsou opticky spojena s komponentouIQ podobným způsobem jako to bylo popsánu u uspořádání na obr, 6 a 7. Když je do elektrod dodávána energie, vektor elektric-kého pole zasahuje od pozitivní elektrody 27 k negativní elekt-rodě 21· Vektor elektrického pole prochází vlnovodem 20* ve smě-ru příčném vzhledem ke směru elektrického pole u uspořádáníznázorněném na obr, δ a 7« I když u obou uspořádání dle obr. 6 až 9 je znázorněn pouzejeden vlnovod v pouze v jedné vrstvě jádra, musí být odborní-kovi nasnadě, že může být vytvořeno více vlnovodů v jednévrstva nebo ve více vrstvách. Je-li vytvořeno více vlnovodů vtéže vrstvě jádra, vytvořené elektrooptickou směsí obsahujícísloučeninu podle tohoto vynálezu, potom má každý vlnovod z toho-to množství stejný index lomu. Jestliže ale je více vlnovodů eno ve více různýelektroaktivní slosystém vlnovodu v a o o o o nu p e .lezu, potomle cřenášet vy tv ojinou ch vrstvách a každá vrstvučaninu podle tohoto vynákaždé vrstvě může nezávis signály a může být subjektem mezivrstvové transmise signálůpři aplikaci vhodného elektrického polee
Obr. 10 a až 10 d osvětlují způsob výroby elektroaktivníkomponenty , vytvořené jádrem 18, jak byla použita u elektro- optického zařízení znázorněného na obr0 6 až 8e Materiál jádra18 představuje elektroaktivní směs, která se stala elektroaktivníseřazením elektroaktivních molekul sloučenin podle tohoto vyná-lezu dříve popsaným způsobem» Materiál jádra je charakterizovántlouštkou označenou ’*t", která je výhodně řádu 1 až 100 mikro-nů, přednostně okolo 3 až 30 mikronů® Tento rozměr je shodnýs průměrem nebo, v některých případech, so čtvercem průřezuoptického vlákna jádra, ke kterému je vlnovod opticky připojen»
Obr. 10b osvětluje první krok výroby vlnovodu v elektro-optickém filmu nebo ve vrstvě jádra 18 po přípravě samotnéhofilmu. Část filmu, ve které se má vytvořit vlnovod , se pokry-je maskou 42. která je schopna odstínit světlo vlnové délky,která může změnit index lomu materiálu , obsahujícího elektro-aktivní sloučeninu. I když je maska 42 znázorněna jako obdél-ník o šířce "t", může mít jakýkoliv tvar a šířku podle požadav-ku.
Obr. 10c znázorňuje další krok a to ozařování komponenty 13 světlem zvolené vlnové délky, schopné změnit index lomu v celém prostoru komponenty pokud není chráněn maskou 42.
Naoříklad absorpční pásy dlouhých vlnových délek ultrafialo- vé až viditelné oblasti v rozmezí přibližně od 350 do 700 nm - 53 - jsou schopny indukovat absorpcí uvnitř těchto pásů fotoběleníelektroaktivních sloučenin podle tohoto vynálezu, při kterémjejich refrakce doznává permanentní změny, Tyto změny snižujíindex lomu každého materiálu, který sloučeniny obsahuje. Roz-sah fotobělení světelných pásů nebo jiné optické radiace, schooné způsobit permanentní změnu refrakce odoovída rozmezí, vekterém většina známých směsí, filmů a povlaků má malou nebonemá žádnou optickou absorpci,, Proto je možné ozařovat přestransparentní vrstvy povrchových filmů a docílit tak fotoběle-ní hluboko uložených vrstev elektroaktivních sloučenin podletohoto vynálezu a tak způsobit vytvoření množství vlnovodůpodle toho, jaké bylo použito stínící masky. Když je to poža-dováno, může maska zůstat po ozařování vlnovou délkou způsobu-jící fotobělení na komponentě 18 . Maska může být ale takéodstraněna leptáním,nebo jinou známou technikou používanouve fotolitografii. Vznikne vlnovod 20 znázorněný na obr. lOd.Vlnovod 20 má šířku ”t" odpovídající stejné šířce kterou mámaska 42.
Jak bylo vysvětleno výše, bude odborníkovi jasné, že sedají připravit různé typy elektrooptických komponent a přístro-jů použijl-1í se filmy mebo jiné složky či směsi, ve kterýchbylo vytvoře·, o jeden nebo více v Inovodů podle tohoto vynále-zu. Schematické či diagramatickě uspořádání osvětlují obr.6až 10 d. Slouží pouze pro osvětlení, rozsah možných aplikacíneomezují.
Elektrooptické složky a zařízení, jsou-li použity podle tohoto vynálezu, jsou schopny modulovat světlo změnami elekt- rického pole napříč vlnovodem. 3 použitím tohoto vynálezu lze kons tr uov at řa-'u ele kt oooptic kýoh zařízení jaké jsou elektro-optické mndulát ory typu ^soh-Zehnder nebo typu ?r ans-heldy sh,vícekanálové typ;/ a další» Dále mohoa být vyráběny pasivníelektrooptické integrované obvody a sice standardními fotolito-grafickými technikami ozařováním folií z několika vrstev filmu,z nichž jedna obsahuje elektroaktivní sloučeninu podle tohotovynálezu obsaženou ve směsi, která je schopna nevratné změnyrefrakcs po ozáření světlem specifické vlnové délky v průběhufotolitografického procesu» Takovéto pasivní integrované obvo-dy se vyrábějí s dvěma nebo více vrstvami, které mají různéoptické obvody vytvořené nezávisle selektivní litografií zapoužití různých elektroaktivních sloučenin podle tohoto vyná-lezu, takových, které jsou schopny nevratné změny refrakcepůsobením světla různých vlnových délek» Elektroaktivní pří-stroje se vyrábějí za použití vícevrstvých pasivních integro-vaných obvodů obsahujících dvě nebo více vrstev s různýmioptickými obvody vyrobené jak bylo výše popsáno. Takovétoelektrooptické přístroje umožňují přepnout optické signálymezi následujícími vrstvami. Příklady provedení vynálezu
Vynález bude nyní popsán detailněji v následujících pří-kladech, které jeho rozsah ale neomezují» Fříklady 1 až 20jsou osvětlující pracovní příklady, které byly skutečně pro-vedeny. Fříklady 21 a 22 jsou předpokládané syntézy, které sicenebyly prakticky provedeny ale dá se předpokládat, že postupje reálné proveditelný.
Roztok 476,6 dílů tereftaldehyd-mono(dietylacetalu) a 268,2 dílů ftalidu v 391 dílech etylpropionátu bylo destilová-no v atmosféře argonu až bylo získáno 22,8 dílů rozpouštědla» K destilačnímu zbytku, který byl tvořen homogenním slabě žlu-tým roztokem byl přidán roztok 408 dílů etoxidu sodného v 1177dílech absolutního etanolu během 30 minut při kontrole exotherm-ní reakce.» Vzniklá reakční směs, která byla nyní tvořena čer-venou suspenzí, byla zahřívána 2 hodiny pod refluxem» Potombylo destilací odstraněno 1177 dílů rozpouštědla a bylo přidáno3147 dílů ledové kyseliny octové a 720 dílů 12normální kyselinychlorovodíkové. Vzniklá směs, která měla nyní formu oranžovésuspenze, byla zahřívána na 50°0 po dobu 16 hodin. Potom bylareakční směs zahřáta na 70°0 a za horka zfiltrována. Fevná fázena filtru byla promyta 1049 díly vařící ledové kyseliny octové.Kombinované filtráty, ve kterých byl obsažen žádaný produkt,byly zředěny 1000 díl;/ vody a zfiltrovány. Bylo získáno 500 dílůčervené sraženiny (kvantitativní výtěžek). Sraženina byla pře- ' 2“" mrystaiov-ua 3 Ů5~ matanolu 7j vodě. rr L ... , .. x J - s, j t e- ve ui -xltk mikro né. ho zab arv sní Př: íklad 2 ?»u..
Syntéza 4-stilbazol-4 -dikyanmethýliiu sodného
0 = ÍM
K 54,9 dílům disperse v minerálnímhmot. hydridu sodného byl přidán roztok oleji obsahující 50 %90,2 dílů malonitrilu rozpuštěnéhola zahřívána 4-stiibazolu ve na a 100 dílech tetrahydrofuranu. Vzniklá směs byv65°O po přidání roztoku 153,9 dílů 4*-jodo- 19,2 g bis(trifenylfosfin)palladium/II/chloridu v 2000 dílech tetrahydrofuranu. Vzniklá suspenze byla míchánapři 55°O po dobu 7 dní v atmosféře suchého dusíku . Přitom byldoplňován tetrahydrofuran aby se udržoval reakcní objem 2,5 litru,Potom byla směs ochlazena na teplotu místnosti, bylo přidáno1415 dílů etyleteru za stálého mícháni. Vzniklá suspenze žlu-tých krystalů byla sfiltrována. Byl získán 4-stilbazoi-4*-di-kyanometylid sodný jako mikrokryskalická žlutá látka tví 151,9 dílů což je 110 % teoretického množství. v mnozs
Jj - λ 2. Οχ*—i -1;
43 / Ί Λ Ί ί ! i ,4-dimetylpyridiniumjodidu a 4,31 dílů 2-(4-?ormylf*enyl)-l,3-indandionu 7 31,4 dílech 2-proranolu3,9 dílů oyla zahřívána pod refluxemjpo přidány0,1 molárního roztokupiperidinacetátu nenastaly žádné postřehnutelné změny. Po přidání 0,35 dílů piperidinu nastal -vývoj tepla a rychlá změnazabarvení z oranžové na černou. Pak byla tato směs zahřívánapod refluxem 15 hodin, horká směs byla sfiltrována. 3vlo zís-káno 3,1 dílů neboli 91 1 teoretického množství žerné mikro-krystnlické látky, 4-metyl~4-stilbazolium-4- A~(l,3-indan-dion-2-idu)/, Příklad 4
Syntéza 4-(n-oktadec.yl)-4-stilbazolium-4 *-/!-(!, 3-indandion- 2-idu)/.
o
rn ad 5
oiLšs 2,55 díl ů 1,4-diaetylchinolinium jodidu a 2,33 dílů 2-(4-íormylfenyl)-l,3-indandionu v 31,4 dílech 2-propanalubyl CL zahřátá, pod refluxem. Bylo přidáno 3,2 dílů 0,1 molárnínoroztoku piperidinacetátu v 2-propanolu aniž by nastala pozoro-vatelná zašna. ?o přidání 0,35 dílů piperidinu došlo k zahřá-tí a k rychlé změně zabarvení z oranžového na zelenavě černé.Směs byla pak refluxována 15 hodin. Potom byla za herka sfiltrc vána. Bylo zídkáno 4,1 dílů neboli 100 % teoretického množst- 4-metyk-ví zelenavě černého mikrokrystalického produktu - 2,3-benzo-4-stilbazoliun-4^-/2-(1,3~iudandion-2-idu)/. -r
Snes 5,-36 dílů l-/l-(n-oktadecyl)/-4-metylchinoliniumjodidu a 2,33 dílů 2-(4-formylfenyl)-l,3-indandionu v 31,4dílech 2-propanolu byla zahřátá pod refluzem. Bylo přidáno3,9 dílů 0,1 solárního roztoku piperióinacetátu v 2-propanoluaniž byla pozorována nějaká zněna. Potom bylo přidáno 0,36dílů piperidinu. Došlo k zahřátí a k rychlé změně zabarveníz oranžové na modrou. Směs byla dále zahřívána 16 hodin podrefluzem, pak byla za horka sfiltrována. Bylo získáno 5,4dílů neboli 37,7 % teretickáho množství kalně tmavěmodréhomikrokrystalického produktu, 4-(n-oktadecyl)-2,3-benzo-4-'stilbazolium-4'-/2-(1,3-indandion-2-idu)/o Příklad 7
Syntéza 4-metyl-4-stilbazolium-4 -dikyanomethylidu
—« i*
.---o
-T tu. rer xuxov argon; V; lů. hrystaly bylv odděleny filtrací,duktu, 4-metyl-4-stilbazoiium-4Z-dikteorie. .kla 3a3per.se
purpurových krystu-skíxxo 9 dílů pro-ylidu, což je 69 % Příklad 8
Syntéza 4-(n-oktadecyl)-4-stilbazolium-4 *-dykyanometylidu CH_(Gřio) 2 17 - j?
I=N X\-
=N K 654,4 dílům vroucího acetonu bylo přidáno 27 dílů 4-stilb-azol-4*-dikyanomethylidu sodného, 37 dílů tetrabutylamoniumjodi-du a 57 dílů 1-jodooktadekanu. Vše bylo mícháno pod refluxemv atmosféře suchého argonu po dobu 66 hodin. Směs byla ochlaze-na na teplotu místnosti, bylo přidáno 800 dílů vody, čímž sevyloučila hustá olejovitá sraženina. Tato polopevná látka bylaoddělena dekantací a promyta 1000 díly roztoku 100 dílů aceto-nu v 900 dílech eteru a nakonec 1000 díly hexanu. Pevná látka,která pak vznikla, byla překrystalována z 180 dílů etylacetátu. E.ylo získáno 4,5 dílů mikrokrystalického produktu, 4-(n-oktade-cyl)-4-stilbazolium-4'-dikyanometylidu tmavě modré barvy, 9 % teorie Příklad 9 uéza 4-(^,^,0,3,4,+,5,5,6,0,7,7,0,3,3—pentadekoktyl) -4-s tilbazoliua-4 -dikvanomethvlidu ařluoi
K roztoku 2,7 dílů 4-stilbazol-4 -dikyanomethylidu sod-ného v 20,7 dílech l-methyl-2-pyrrolidinonu bylo přidáno 5,3 dílů 2,2,3,3,4,4,5*5,6,5,7,7,3,3,8-pentadekafluor-oktyl-triťluoromethansulfonátu a vše bylo mícháno 13 hodin . Teplotabyla přitom udržována na 50°G externím zahříváním. Po tétodobě bylo přidáno dalších 5,3 dílů 2,2,3,3,4,4,5,5,6,6,7,7,-8,8,8,-pentadekafluor-n-oktyl trifluormetansulfonátu a směsbyla udržována externím zahříváním na teplotě 50°C po dobu18 hodin. Vzniklá směs byla ochlazena na teplotu místnostia sfiltrována. Byl získán 1 díl lesklých krystalů 4-(2,2,3,3,-4,4,5,5,6,6,7,7,3,8,8-pentadekafluor-n-oktyl)-4-stilbenazolium- Z , 4 -dikyanomethylidu, což je 16 % teorie. Příklad 10
Syntéza 4,4 -bis-(N,N-dietylamino)-4**-fluortrifenylmetylperchlorátu
ř -i-d 4--·iuoroxόην1^3.7;·33ΐ'ώ7ύ • ?·> <-> 3 -z Ί Λ •fvJ >-iix >.4 ténému v 9>2 dílech tetr.ahydrofuranu bylo přidáno 4· 4,4 - cis-(ň',h-dietylamino)-benzofenonu rozpuštěného v 520dílech tetrahydrofuranu. Směs se nechala stát bez zahřívání1 hodinu. Teplota přitom stoupla na 40°C. Roztok byl potomrefluxován za zahřívání vnějším teplem po dobu 4 hodiny a po-tom se nechal stát 15 hodin při teplotě místnosti. Potom byloza rychlého mechanického míchání přidáno 3C dílů vody a210 dílů ledové kyseliny octové, čímž vznikla hustá tmavězelená pasta. Tato pasta byla .pod refluxem zahřívána. Aby bylomožno odstranit těkavá rozpouštědla, by|o k míchané pastě zahřáté k varu přidáno 3000 dílů vařící vody. Za těchto podmínekbylo destilací odstraněno 885 dílů těkavých rozpouštědel.
Tak byl získán tmavě zelený roztok. Ten byl ochlazen na teplo-tu místnosti, pak k němu bylo přidáno za silného míchání 200dílů bezvodého chloristanu sodného rozpuštěného v 300 dílechvody. Získala se hustá tmavě zelená pasta pokrytá světlou kapalnou vrstvou. Vrchní kapalná vrstva byla odstraněna dekantací.Spodní vrstva zelené pasty byla dále míchána s 3000 díly vodya nechána usadit. Výsledná směs byla tvořena hustou tmavě zele-nou pastou pokrytou světlou kapalnou vrstvou. Vrchní vrstva ka-paliny byla odstraněna dekantací. Spodní vrstva tmavě zelenépasty byla rozpuštěna v 2454 dílech acetonu za vzniku tmavězeleného roztoku. X tomuto roztoku bylo za rychlého míchánípřidáno 2124 dílů etyleteru naěež se vyloučila tmavě zelenákrystalická látka. Ta byla oddělena filtrací a usušena při 50 0ve vakuu. Bylo získáno 513 dílů tmavě zelené mikrokrystalickélátky, 4,4 -bis-(hi,h-dietylamino)-4- fluortrifenylmetyl per-
Bylo postupováno stojná jako v příkladu 10 s tím rozdílem,ze bylo použito 228 dílů 4,4 -bis-(N,W-dimatylamino)-bensofeno-nu místo 4,4 -bís-(N,N-díetylamino)-benzo?enonu. Jako konečnýprodukt byl získám, tmavě zelený mikrokrystalický 4,4z-bis-(N,N-dimetylamino)-4'-fluortrifenylmetyl percblorát v množství242 dílů což je 54 % teorie,» Příklad 12
Syntéza 4,4 -bis-/N,N-di-(n-butyl)amino/-4ZZ-řluorotrifenyl-metyl perchlorátu
I 7 K roztoku 48,4 dílů 4-fluorbenzaldehydu a 320 dílů N,li-di-(n-butyl)-anilinu bylo přidáno za rychlého míchání 28,2dílů chlorovodíku v roztoku 52,8 dílů vody. Vzniklá směsbyla mechanicky míchána, přičemž teplota byla udržována nahodnotě 125°0 po dobu 66 hodin. Potom byla směs ochlazena .
Po usazení vznikla hustá oiejovitá vrstva u dna a čirá pohyblivější vrchní vrstva nad ní. Vrchní vrstva byla odstraněna de-kantací. Spodní olejovitá vrstva byla rozpuštěna v 1049 dílechledové kyseliny octové. Tento roztok byl míchán 18 hodin popřídavku 175,6 dílů tetraacetátu olova. Výsledný roztok byldále zpracován přídavkem roztoku 43^1 dílů kyseliny chloris-té, 64,7 dílů vody a 525 dílů ledové kyseliny octové. Vytvo-řila se směs tvořená tmavě zelenými krystaly suspendovanýmiv tmavě zelené čiré kapalině. K této směsi pak bylo přidáno400 dílů vody během 2 hodin za rychlého míchání. Krystalic-ká látka byla oddělena filtrací a usušena při 70°G ve vakuu,bylo získáno 144,4 dílů tmavě zelené lesklé mikrokrystalickélátky, 4,4Z-bis-/N,N-di-(n-butyl)amino/-4*Z-fluortrifenylmetylperchlorátu, 59 % teorie. Příklad 13
X roztoku 2,4 dílů 4“(N,h-dimetylamino)-4*-fluorbenzofenonurozpuštěného v 21,3 dílech tetrahydrofuranu bylo přidáno 4,5dílů 2,4,6-trimetylfenylmagnesiumbromidu rozpuštěného v 13,3dílech tetrahydrofuranu. Vzniklý roztok byl ponechán stát přiteplotě místnosti 18 hodin. Potom byl k tomuto roztoku za rychlého míchání přidán roztok obsahující 3,0 díly kyseliny chloris-té, 1,3 dílů vody a 10,5 dílů ledové kyseliny octové. Potom sez roztoku vyloučily tmavě červené krystaly. Krystalická látkabyla oddělena filtrací. Bylo získáno 3,5 dílů červeného mikro-krystalického produktu, 4-(N,N-dimetylamino)-4*-fluor-2zf4Z,* 6 *-trimetyltrifenylmetylperchlorátu, což je 80 % teorie. Přiklaď 14
Syntéza 3“/4,4*“bis-(N,N-dietylamino)-benzhydriliden/-6-(l,3“indandion-2-yliden)-l,4-cyklohexadienu
K roztoku 37 dílů t-butoxidu draselného a 48 dílů 1,3-indandionu v 1030 dílech l-netyl-2-pyrrolidinonu bylo přidáno146 dílů 4,4 -bis-(N,N-dietylamino)-4'-fluortrifenylmetyl-perchlorátu. Vzniklý roztok byl zahřát na 130°C, udržován natéto teplotě 4 hodiny, pak ochlazen na teplotu místnosti. Po-tom byl přidán roztok 31,3 dílů uhličitanu sodného v 465 dílechvody. Vyloučila se tmavá modrofialová krystalická sraženina, kte-rá byla odstraněna filtrací. Na filtru byla promyta postupná10 000 díly vařící vody, 1000 díly roztoku, tvořeného 500 dílymetanolu a 500 díly vody a nakonec 710 díly etyleteru. Produktembyla tmavě modrofialová mikrokrystalická látka, 3-/4,4'-bis- (N,N-dietylamino)-benzhydriliden/-6-(l,3-indandion-2-yliden)- 1,4-cyklohexadien v množství 74 dílů což ,4 Λ teor .o Fříklad 15
Syntéza 3-/4,4Z-bis-(N,N-dimetylamino)-benzhydriliden/-6-(1,3-imdandion-2-yliden)-1,4-oyklohexadienu
<Q> K roztoku 37 dílů t-butoxidu draselného a 41 dílů 1,3-indandionu v 1030 dílech l-netyl-2-pyrrolidinonu bylo přidá-no 129 dílů 4,4 -bis-(b,h-di;netylanino)-4''-fluortrifenyl-netyl perchlorátu. Vzniklý roztok byl zahříván na 130°C podobu 4 hodiny, potom byl ochlazen na teplotu místnosti a bylok němu přidáno 31,3 dílů uhličitanu sodného v 453 dílech vo-dy. Vyloučila se černá krystalická pevná látka, která bylaod7člena filtrací a na filtru oromyta postupné 10 000 dílyvařící vody, 1000 díly roztoku vytvořeného z 500 dílů metano-lu a 500 dílů vody a nakonec 710 díly etyleteru. Produktembyla černá mikroktystalická látka, 3-/4-,4*-bis-(N,n-dimetvlamino)-benzhydriliden/-5-(l,3-indandion-2-yliden)-1,4-cyklohexa-dien v množství 73 dílů, což ,-je 45 7 teorie.
• ' V Ír '.J
N5C Cín
JiiO- n roztoku 8 dílů hydridu sodného a 22 dílů nalonitriluv 103 dílech l-metyl-2-pyrrolidinonu bylo přidáno 129 dílů 4,4 -bis-(K,N-dimetylamino)-4 ' *-71uortrifenylmetylperchlo-rátu. Vzniklý roztok byl 5 hodin zahříván na teplotu 140°0,pak byl ochlazen na teplotu místnosti. Syl přidán roztok 31,2dílů uhličitanu sodného v 468 dílech vody, načež se vyloučilatmavě fialová sraženina. Ta byla- oddělena filtrací. Filtrjbylpostupně prompt 10 000 díly vařiči vody, 1000 díly roztokutvořeného 500 díly metanolu a 500 díly vody a nakonec 710 dí-ly etyleteru. Produktem je tmavé fialová mikrokrystalická lát-ka ,. 7,7-bi s-/4-h,η-dimetylamino)-fenyl/-3,3-dikyanochinodimethan,získán;' v množství o4 dílů což je 54 % teorie. >· -L / -r \ - · ) ·
j ~ -<0 ) lijy 4_ , ·^ ) ^·~ -i .i. JiiO
f ^---V Π '
N=C"^ ~ ^CsN K roztoku 8 dílů hydridu sodného a 22 dílů malonitriluve 103 dílech l-metyl-2-pyErolidinonu bylo přidáno 145 dílů 4,4 -bis-(h,N—dietylamino)—4 -fluorotrifenylmetylperchlorátu.Vzniklý roztok byl zahříván 5 hodin na teplotu 140°0, potombyl ochlazen na teplotu místnosti a byl k němu přidán roztokuhličitanu sodného, 31,8 dílů v 463 dílech vody. Vytvořila setmavě fialová krystalická sraženina, která byla oddělena filt-rací. Pevná látka na filtru byla promyta postupně 10 000 dílyvroucí vody, 1000 díly roztoku vytvořeného z 500 dílů metanolua 500 dílů vody a nakonec 710 díly etyleteru. Byla získána tmavžfialová mikrokrystalická látka, 7,7-bis-/4-(h,h“dietylamino)-fenyl/-8,S-dikyanochinodimethan, v množství 69 dílů, což je51 % teorie. lyntéza 7,7-bis-(4-/ři-(n-butyl)aminoz/-fenyl)-^,8-dikyan-:hinodimethanu ( 'Tu ττψ > ΧΛ> ό
N5C
CxN Κ roztoku 44,3 dílů malonitrilu v 1033 dílech l-metyl-2-pvrrolidinonu bylo po ochlazení na 15°G vnější aplikací ledo-vé lázně přidáno za rychlého míchání 76,8 dílů t-butoxidu dra-selného. Vzniklý roztok byl zahříván na 40°0 a za míchání k němubylo přidáno 200 dílů 4,4/-bis-/di-(n-butyl)amino/-4*/-fluor-trifenylmetyl percnlorátu a 517 dílů l-metyl-2-pyrrolidinonu.Potom byl vzniklý roztok za stálého rychlého míchání zahřívánna 150°G po dobu 6 hodin v atnosféře argonu. Vzniklá směs bylaochlazena na 80°0 a při této teplotě bylo přidáno 1136,5 dílůmetanolu za stálého míchání. Vzniklá směs byla ochlazena na65°O a zdroj tepla byl odstraněn. X vzniklé směsi bvlo přidáno750 dílů vody během 66 hodin za kontinuálního míchání. Vzniklajemná leskle zelená krystalická sraženina. Krystaly byly odděle-ny filtrací a na filtru promyty 1186,5 díly metanolu. Vzniklávlhká krystalická zelená látka byla vnesena do vroucí míchanésměsi 2135 dílů benzenu, 22 dílů aktivního uhlí a 22 dílů síra- nu soansno. uato szas za horka sfiltrována a f: omlazen n&amp; teplotu místnosti. 2 tohoto filtrátu vypadly zá-řiví zelené krystaly, které byly odděleny filtrací a usušenyve vakuu. Výtěžek byl 125 dílů zářivě zelených krystalů7,7-bis-(4-/di-(n-outyl)amino/-fenyl)-8,S-dikyanochonodimetha-nu což je 70 teorie. Příklad 19
Syntéza 7-/4-(N,Ν-dimetylamino)-fenyl/-7-(2,4,β-trimetylfenyl)8,8-dikyanochinodimethanu nv
K intenzivně míchané směsi 166,2 dílů t-butoxidu draselné-ho a 393 dílů acetonitrilu, udržované na teplotě 5 až 10°Cvnějším chlazením byl přidán roztok 93,2 dílů malonitrilu roz-puštěného v 78,6 dílech acetonitrilu. Přidávání bylo prováděnoběhem 1/2 hodiny. K vzniklé směsi byl za stálého míchání přidánroztok 300 dílů 4-(N,N-dimetylamino)-2*,4*,6*-trimetyl-4z*-fluortrifenylmetylperchlorátu v 707,4 dílech acetonitrilu. Směsbyla dále míchána 6 hodin, potom k ní bylo přidáno 2000 dílů vody. Vyloučil se tmavě červený olej, který byl oddělen dekanta- <1 cí. Tento olej byl rozpuštěn v 1000 dílech etyleteru chromatogra rozdělen na moj-oxs: o neutrálním oxidem hlinitým, cvl·. odděleny frakce eluované 2000 díly etyleteru, která měly mod-ré zabarvení. Odpařením těchto frakcí bylo získáno 75,4 dílůtmavé červené až hnědá mikrokrystalické látky, 7-/4-(h,K-di-metylamino) -f enyl,z-7-(2,4,6-trimetylfenyl) -S, 3-dikyanochino-dimethanu, což je 29 f teorie» Příklad 20
Syntéza zesítovaneho polystyrenu s navěšenými 4-metylen-4-stilbazolium-4 “/2-(l,3-indandion-2-id)/-ovými skupinami K 71,8 dílům 4-metylpyridinu zahřátého na 50°C bylo při-dáno 10 dílů chlormetylovaného zesítovaneho polystyrenu ovelikosti zrna 200 mesh ve formě kuliček, obsahujícího 7miliekvivalentů chloru na gram a 1 % divinylbenzenu jakozesítovací činidlo. Výsledná směs byla udržována 18 hodin přiteplotě 50°G. Během této dohy se zbarvení této směsi změniloz bílé na tmavě broskvovou. Vzniklá suspenze byla za horka zfiltrována a zrnka na filtru byla promyta 196,3 díly 2-pro-panolu, Získaná zrna byla refluxována v 73,5 dílech 2-propa-nolu podobu 18 hodin. Potom byla zrna oddělena filtrací a promyta dvakrát 39,7 díly 2-propanolu. Získaná zrna byla pak při-dána k roztoku 33,4 dílů 2-(4-formylfenyl)-l,3-indandionu, 10,6 dílů piperidinu a 0,42 dílů ledové kyseliny octové v 235,5 dílech 2 propanolu. Výsledná směs byla zahřívána pod re-fluxem 18 hodin. Přitom došlo ke změně barvy z broskvové na če nou. Směs bvl; ootom ořefiitrována a filtrát odstraněn. Černá zrna, která zůstala na filtru, byla rozmíchána třikrát za se
: 102,3 iílv acetonu a:n srn zesítovaného roZ j t~e11U 3 -1 a V >j 5 5- nyní skupinami 4-netylen-4-stiii 9 _ -’ .3 · ·, / X 4 ,, ; 7 1 “5 < .q η .o — \-k -*<·✓ w· i *i± X 4 J j u <χ x x * azoliun· — /Ί ~ _ -· * <- - '3 4 -s _ ,· -L | xix-ku.-L 0ii Příklad .^avrhovaná syntéza 4-(dikyanometyl) -benzaldehydu Ό-
Z z
x0N ;k X 0,1 molekulové- váhy hydridu sodného, suspendovanéhovil acetonitrilu v atmosféře suchého argonu se přidá 0,11molu malonitrilu, rozpuštěného v 0,1 1 acetonitrilu. Vnějšímchlazením se teplota reakSní směsi udržuje v rozmezí 0 - 10°GX této směsi se přidá 0,05 molekulové váhy 4-jodooenzaldehydua potom roztok 0,005 molekulové váhy tetrakis(trifenylfosfen)palladia /0/ v 0,5 1 acetonitrilu nasyceného argonem. Vznik-lá směs se refluxuje pod argonem za intenzivního míchání 66hodin. Výsledná směs se koncentruje ve vakuu na objem 100 mla na vzniklou směs se půsotu 500 ml etyleteru. Sůl, která sevyloučí, se odstraní filtrací a suspenduje se v 0,5 1 vody."Vzniklá suspenze se okyselí koncentrovanou chlorovodíkovoukyselinou . Z tohoto systému se vyloučí 4-(dikyanometyl)benz-aldehyd. říulad 22 evrh 4-( dihyanometyD-benzaidehydu
,"1 v *i z 1 *Ί K 0,1 molekulové váhy hydridu sodného, suspendovaného v1 1 acetonitrilu v atmosféře suchého argonu se přidá 0,11 mol malonitrilu rozpuštěného v 0,lo 1 acetonitrilu. Vhodným vněj-ším chlazením se teplota udržuje v rozmezí 0 až 10' 0. K tétosměsi se přidá 0,05 molekulové váhy 4*-jodo-2,2-dikyanostyre-nu a pak 0,005 molekulové váhy tetrakis(trifenylfosfen) palladia /0/ v 0,50 1 acetonitrilu nasyceného argonem. Výslednásměs se refluxuje pod argonem za intenzivního míchání po dobu66 hodin. Výsledná směs se koncentruje ve vakuu na objem 100mla vzniklá směs se podrobí působení 50 ml etyleteru. Sůl,která se vyloučí se oddělí filtrací a suspenduje se v 0,5 1vody. Výsledná směs se podrobí destilaci s vodní parou v proudu suchého argonu a destilát se odstraní.Zbytek v destilačníbaňce se ochladí pod argonem, zředí vodou na 0,5 1 a okyse-lí na pH 1,0 koncentrovanou kyselinou chlorovodíkovou. Vy-loučí se 4-(dikyanometyl)-benzaldehyd. Příklad 23 > D -OH.
obecný postup. S odkazem na následující tabulku A se míchá roztok AAdíla + d"*-GHO 1 - , ICO dílů 2-(4-formylřenvl)-l,3“indan— dionu3S dílů piperidinu a 1,2 dílů ledové kyseliny octoté v3 oc8 dílech 2-propanolu za současného zahřívání pod refluxe;po dobu BB hodino Po ochlazení na teplotu místnosti se směssfiltruje a filtrát se odstraní. Látka na filtru se promyjepostupně 2 000 díly 2-propanolu, 2 000 díly metanolu a 2 500díly etyleteru, Získaná látka se suší 17 hodin při 55°G vevakuu. Výsledek 00 dílů produktu je DL % teorie. Produkt jev čistém stavu zbarven SE, zabarvení jeho nasyceného roztokuv dimetylsulfoxidu je PF a zabarvení jeho nasyceného roztokuv tetrahydrofuranu je GG, 31
I r Μ
G
O Φ >
G 0!
CO .rW +J rH GJ3O> X> #’- - E-t k“;
UhO Ή
U m-HCQ 13
. O j. N^r-l u 33 υ
I
>CJ > CO.
G OJΦ Gι—I ΌΦ ON a'CO xo
G u o £3
XO
xoGφr~tΦN
XO
G u o tí vrt
>O
• >X0d G-P <l>3 f-Hi—I Φ>W N > > 'CO ř> xv o O G o G r—1 H OJ rH Φ CO CO O CO í—1 •H •rl e φ <H 1 «Η N 1 G 'CO XO CO GJ XO 'CO a G Ό >cj G G G G XJ G G φ Φ £ XJ XO Φ 0) XJ XJ ,G ř> G XJ XJ O' m O 0? a; r~ b- O' Ι- O' o O O Ο irs r- VO o t- rH rH rH H iH --- σ' C' O'· r-1 i—1 rH 1—1 i—1 Ol CM CM ' rH i σ σ ) 2 OJ VJ m r- Ol n Γ-Ι r—J i—t 8 ~ 5 8 ©Λ ~>Z w V_7
’ugč
~~ ΑΛΉΓ90 V λΖΞΙρ'^··' ?-bc dv^r '7 0
33 -
Μ -]
- 84 -
Tabulka 3
1 Μ*
eí m: i
m4
*
- 85 -
Tabulka 4
- £6 -
Tabulka 5 Μ
A
Μ'
-
Μ*
N-<$t - Ρ,Ρ -
P9 -
Vysvětlivky k tabulkái ta 1 - 9 E znamená O, 3, 3e nebo Te E1 představuje X, ?, As nebo Sb 1 -> Ί Μ, M*, šá“, ií*' a 2t' znamenají nezávisle na sobá některou zeskupin J, L, R1, R2, 3~lP nebo Qm — hvězdičky - znamenají počet valencí substituentu
Vynález může být proveden i jinými formami než uvádějípředchozí příklady, kdy“ se přitox vychází z princip*, kteréjsou shrnuty v patentových nárocích.
Průmyslová využitelnost
Noví sloučeniny dl a vynálezu s aloktroaktivními vlastnoai, smáai a přípravky na jejich bázi a příslušná zařízení am jí uplatnění v elektrooptice například jako modulátory svět-la v integrované optice nebo ve vláknová optických systémech

Claims (24)

  1. »/<Γ 5' é - ýy χ PATENTOVÉ NÁROKY I. Elektroaktivní sloučeniny schopné reversibilní zněn;/světelné absorpce a refrakce působením elektrického pole a per-manentní změny refrakce působením předem určených pásů optickéradiace obecného strukturního vzorce I
    a resonanční kanonické struktury IA I 'V j (!) , A,\3íHG V í ,ÁE3iy .chd I dvgn 16 ΙΓΖ Z Lírrr
    (IA) o 8 o s s nΓ5 kde D znamená = X - ve strukturním vzorci I, což odpovídá 1 2© D - X = v resonanční kanonické struktuře IA, nebo D =. G 2 ve strukturním vzorci I, což odpovídá © D - 0 = v resonančníkanonické struktuře IA; je přitom nenasycený organický heterocyklický kruhový sys-tém, případně substituovaný, mající v kruhovém systému a čle-nů, nejméně jeden z (a-1) členů kruhového systému je hetero-atom, donor elektronů, který má 1 nebo 2 volné elektronovépáry, substituentyD1 jsou vázány na uhlík nebo na heteroatomkruhového systému a jsou to J nebo L; X je trivalentní atom mající jeden volný elektronový pár orbi- tální, nebo tetravalentní atom, případně substituovaný, přičemž jako substituenty přicházejí v úvahu J, L, R1, R2, G-R·3 nebo Q; když je D D~ = X - resp. © - X =, znamená Y G nebo triva- lentní atom., mající jeden volný orbitální elektronový pár;když je Y trivalentní atom mající jeden volný elektronová pár,představuje Z volnjí elektronový pár; když znamená Y G, je Znezávisle D = X — ve struktuře I a θ D2 — X = v resonančníkanonické struktuře IA, nebo znamená J, L, R1, R2, G-R3 nebo Q-D2 = G - ve struktuře I resp. © D2 - 0 = v resonanční kanonieké struktuře IA představuje aromatický karbocyklický nebo aro-matický heterocyklický kruhový systém, případně substituovaný,kde G ze skupiny D2 = G - resp. © D2 - C = je částí kruhovéhosystému, který má b členů a substituenty J , přičemž c je nulanebo číslo až do (b-1) a substituenty J mohou být stejné neborůzné; skupina Γ = C - resp φ D - C = může mít další subs-tituenty v počtu až do (b-c) a sice substituenty R1, R2, G-R3nebo Q; 2 2 když je D D = C - resp. @D - C = , znamená Y C a Z je aro-matický karbocyklický nebo aromatický heterocyklický kruhovýsystém, případně substituovaný, mající d členů, počet substitu-entů může být až (d-1), mohou být stejné nebo různé a siceJ, L, R1, R2, G-R3 nebo Q; R je diradikál tvořený aromatickým karbocyklickým kruhovýmsystémem , případně substituovaným, majícím e členů, nebo aro»matickým heterocyklickým kruhovým systémem majícím f členů, po-čet substituentů může být až (e-2) nebo (f-2) a sice J, L, r\ 2 3 R , G-RJ nebo Q a mohou být stejné nebo různé; A a A^ představují nezávisle na sobě skupinu L, která je elekt-ronovým akceptorem, nebo mohou A a A2 společně vytvářet kru-hový systém, případně substituovaný, kde skupina L obsahujesubstituent J a substituenty kruhového systému A-A^ mohou být 94 J, L, R1, R2, G-R3 nebo Q; případně G je diradikál představující substituovanou skupinu -(-HC=CH-)-kde m je číslo 1 až 10, skupinu -(GH0) -, případně substituova-nou, kde n je číslo 1 aš 22, aromatický kruhový systém obsahu-jící 6 až 16 uhlíků, případně substituovaný, nebo aromatickýheterocyklický kruhový systém obsahující 5 až 14 členů, případ-ně substituovaný, kruhový systém obsahuje 1 až (g-1) heteroato-mů a zbytek uhlíky, přičemž g je počet členů heterocyklickéhokruhového systému, jako heteroatomy mohou být uplatněny jedennebo více atomů N, P, As, Sb, O, S, Se nebo Te, substituenty Gmohou být J1 nebo I?" s tou výhradou, že maximální počet substi- tuentů G může být 6; 1 2 G a G nezávisle na sobě mají stejný vytnam jako G; J představuje skupinu poskytující elektron;/ a sice -(CH^) -R^,-3-R1, -0-R1, -N(R1)(R2), -G-R1, -(CH ^-G-R1, -S-G-R1, -O-G-R1, -ΝζΟ1-?1)(G2-R2); J1 je -(CH2)n -R1, -S-R1, -S-R1, -0-R1 nebo -N(R1)(R2); J2, J3 a mají nezávisle stejný význam jako J; r2 L je -0=N, -N=0, -N02, -0(=0)-^, -C(<T) =ií-JJ, 0 r2 0 2 , -F- J2L. .t3 •Í1 — — J h 0 í II 2-3 - nebo -S- J ?- J- -3 - N - ď a j3 Lx má nezávisle stejný význam jako L; 1 2 R a R znamenají nezávisle H, F, 01, Br, 1, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky, cykloalkyl.s 3 až 22 uhlíky, aromatický kruhový systém případně substituovaný , s 6 až 16 uhlíky nebo aroma- - 95 - substituovaný, tichý heterocyklický kruhový systém, případněs 5 až 14 členy v kruhovém systému, jehož počet členů je h,počet heteroatomů 1 až (h-l), hetsrostosy mohou být jeden ne-bo více atomů N, p, As, Sb, 0, S, Se nebo Te, substituent.y na 1 2 , z 1 1 R nebo na 3““ mohou být J nebo L s výhradou, že maximální po-čet substituentů ρΛ nebo R^ je 6$ ^3 je H, F, Cl, Er, I, 3, alkyl s 1 až 22 uhlíky nebo cykloalkyls 3 až 22 uhlíky a 1 je polymerovatelná skupina a sice alfa, betanenasycený karbony1 s 4 až 2S uhlíky, vinyleter s 3 až 25 uhlíky,karboxylová kyselina s 2 až 23 uhlíky, ester s 3 až 45 uhlíky,alkohol s 1 až 22 uhlíky, alkylamin s 1 až 44 uhlíky, 1-substi-tuovaný nebo 1,1-substituovaný alkylen s 2 až 44 uhlíky nebo po-lymerovat elná skupina s 1 až 44 uhlíky ubsahující nukleofilne vyměnitelné skupiny s 1 až 22 uhlíky, přičemž substituent.y na 3 i o ímohou být J, L, .R~, R G-RJ.
  2. 2. Elektroaktivní sloučeniny podle nároku 1, vyznačující1 a se tím, že kruhový systém Ώ obsahuje 4 až 20 členů, kruhovýsystém D^=G- resp. 0 E1- -3=-. 4 až 20 b členů a kruhový systémZ 4 až 20 d členů, karbocyklický aromatický kruhový systém R6 až 20 e členů a aromatický heterocyklický kruhový systém S 4 až 20 f členů, heteroatomy uplatněné v heterocyk- lických systémech D , D =3- nebo 0 D -C=-, Z, S nebo G jsounezávisle N, P, As, 0, S, Se nebo Te, trivalentní atom X jeN, F, As nebo Sb, tetravalentní atom X je G, 3i nebo Ge a tri-valentní atom Y je N, F, As nebo Sb. 3. mlektroaktivní sloučeniny podle nároku 2, vyznačující se tím, že je radikál, vysvětlený v tabulce 2, kde je N, Fnebo As, 7 tabulce 3, kde E1 je N, F, nebo As a E je O, S, Se nsfco Te, v tabulce 4, kle 1nebo Te, v tabulee 5, kde S i1 je X, P nebo As a 2 je O, S, Sei je O, S, Se nebo Te; D“=0- je radikál vysvětlený v tabulce o nebo 7, kde E“ ja P, Pnebo As a E je O, 3, Se nebo Te; trivalentní atom X je i\ nebo P a tetravalentní atom X je G akdyž X je O, pak aromatický karbocyklický kruhový systém, pří-padně substituovaný, který je substituentem X, je některým z ra-dikálů uvedených v tabulce 6, zatímco když je tímto substitu-entem aromatický heterocyklický kruhový systém , je tímto hete-rocyklickým aromatickým kruhovým systémem některý z radikálů, vysvětlených v tabulce 7, kde E1 je N, P, As a Ξ je O, 3, Se neboTe; když D je D^=X- nebo @ D^-X=, trivalentní atom Y je N neboP a tetravalentní atom Y je C a když Y je G, aromatický karbocyklický kruhový systém , který je substituentem Y,je jedním z rádikálů uvedených v tabulce 6, zatímco je-li tímto substituentemaromatický heterocyklický kruhový systém, je tento systém někte-rým z radikálů, uvedených v tabulce 7, kde E^ je N,P nebo As a Eje O, S, 3e nebo Te; dále když D je D1=X- nebo θ D^-X= a Y jeC, Z je některý z radikálů uvedených v tabulce 2, kde E1 je K, P nebo As, v tabulce 3, kde E^ je K, P, nebo As a E je O, S, Se nebo Te, v tabulce 4, kde E^ je N, P nebo As a E je O, S, Se nebo Te, v tabulce 5, kde E je O, S, Se nebo Te; když D je2 o =7- nebo θ D*“-G=, Z je některý7 z radikálů, uvedených v tabul-ce 6 nebo 7, kde H1 je X, P nebo As a E je O, S, Se nebo Te; když G, G nabo G jsou nezávisle aromatický kruhový systém, , v . di připadne substituovaný, je kruhovým systémem některý zlradikálů uvedených v tabulce 8 a když G, G1 nebo G2 je aromatický hete- rocyklický kruhový systém, případně substituovaný, je hetero- 97 cyklickým. kruhovým systémem některý z diradikálů, uvedených ;_1 v tabulce 9, kde E je h, F nebo As a S je 0, 8, se nebo Te;když R 33 diradikál tvořený aromatickým karbocvklickým kruho-vým systémem, případně substituovaným, 32 kruhový systém jed-ním z radikálů, uvedených v tabulce 8 a když je R aromatickýheterocyklický kruhový systém, případně substituovaný, je hetero-cyklickým kruhovým systémem některý z diradikálů, uvedených v tabulce 9, kde Ξ1 je N, P nebo As a Ξ je 0, S, Se nebo Te a 1 o 1 ? když S nebo ΣΓ jsou vázány na 0 nebo N, jsou R a R nezávisleH, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky, cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky, aro-matický kruhový systém , případně substituovaný, s 6 až 16 uhlí-ky, nebo aromatický heterocyklický kruhový systém , případněsubstituovaný, s 5 až 14 členy v kruhovém systému, kde členykruhového systému jsou uhlíkové atomy a heteroatomy v počtu 1až (h-1), kde h je počet Členů kruhového heterocyklického sys-tému, heteroatomy jsou jeden nebo více atomů K, P, As, Sb* O, 12-11 S, Se nebo Te a substituenty na R nebo R jsou nebo L s η r* výhradou, že nejvyšší počet substituentů je na Rx nebo 6;
  3. 4. Elektroaktivní sloučeniny podle nároku 3, vyznačujícíse tím, že je radikál , vysvětlený v tabulce 2, kde E^ jeN ijebo P, v tabulce 3, kde E^ je N nebo P a E je 0, S nebo Se,v tabulce 4, kde E^ je R nebo P a E je O, S nebo Se, v tabul-ce 5, kde E je 0, S nebo Se; D2=C- je radikál vysvětlený v tabulce 6 nebo 7r kde E1 je N aE je 0, S nebo Se; Trivalentní atom X je N a tetravalentní atom X je G a když X jeG, aromatický karbocyklický kruhový systém, případně substitu-ovaný , který je substituentem X, je některý z radikálů, vy- 9δ - světlených v tabulce 6 a když X je C 3 substituentem je aro-matický heterocyklický kruhový systém, případně substituovaný,je heterocyklickým kruhovým systémem některý z radikálů, vysvět-lených v tabulce 7, kde E^ je N a E je O nebo 5; když D je D^=X neboQ L^-X=, trivalentní atom Y je N a tetra-valentní atom Y je G, a když je Y C, aromatický karbocyklickýkruhový systém, případně substituovaný, který je substituen-tem na Y, je některý z radikálů, vysvětlených v tabulce 6 akdyž Y je 0 a substituentem na Y je aromatický heterocyklickýkruhový systém, je heterocyklickým aromatickým kruhovým systé-mem některý z radikálů, uvedených v tabulce 7, kde E^ je N aE je O nebo S; dále když D je D"^=X- nebo © D^-X- a Y je G, Z' je některý z rádikálů vysvětlených v tabulce 2, kde E1 je N nebo P, v tabulce 3kde E^ je N nebo P a E je O, S nebo Se, v tabulce 4, kde E^ jeN něho P a E je O, S nebo Se, v tabulce 5, kde E je O, S nebo Sekdyž D je D^=G- nebo ^)L^-G=, Z je některý z radikálů, vysvět-lených v tabulce 6 nebo 7, kde E1 je N a E je O nebo S; 1 2 když G, G nebo G osou nezávisle aromatický kruhový systém, případně substituovaný, je kruhovým systémem některý diradikál, 1 2 vysvětlený v tabulce 7 a když G, G nebo G jsou aromatickýheterocyklický kruhový systém, je heterocyklický kruhový systémněkterý diradikál, uvedený v tabulce 9, kde E^ je N a E je Onebo S; když R je diradikál, tvořený aromatickým karbocyklickým kruho- vým systémem, je kruhovým systémem některý z diradikálů, uvede- ných v tabulce 7 a když je R aromatický heterocyklický kruho- vý systém, případně substituovaný, je heterocyklickým kruho- vým systémem některý z diradikálů, uvedených v tabulce 3, kde 99 je K a S je C nebo 3j přitom substituenty na. substituovaných kruhových systémech D, X, Y, Z, Z, G, G1, G2 a R Jsou J, R1, R2, G-R^ nebo Q; 12., 1 2když R nebo R je vázáno,na 0, K nebo S, R a R^ jsou nezávisleH, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky, cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky neboaromatický kruhový systém, ořipadne substituovaný, s 6 až 16uhlíky , nebo aromatický heterocyklický kruhový systém, případ-ně substituovaný, s 5 až 14 členy v kruhovém systému, kde je 1až (h-1) heteroatomů a zbytek jsou uhlíky, přičemž h je počet čle-nů kruhu a heteroatomy jsou jeden nebo více atomů N, I3, As, Sb, 12 110, S, Se nebo Te, substituenty na R nebo R jsou J nebo L 12 s tou výhradou, že počet substituentů R nebo R je nejvýše 6·
  4. 5. Aldehydické sloučeniny strukturního vzorce II 0x A x G-R-G-H v (II) nebo odpovídající aniont struktury IIA
    H
    rpl ©
    (IIA) kde R je diradikál tvořený aromatickým karbocyklickým kruhovým systémem, případně substituovaným, majícím e členů, nebo aroma· tickým heterocyklickým kruhovým systémem, případně substituova· ným, majícím f členů, kde počet substituentů je nula až (e-2) nebo (f-2), mohou být stejné nebo různé a mohou to být skupiny12 3 J, L, R , R , G-R nebo Q jak pro karbocyklické tak pro hete-rocyklické kruhové systémy* 100 - A a A1 představují nezávisle elektronakceptorové skupiny L nebo tvoří A a A1 dohromady kruhový systém, případně substituova ný, když skupina L má substituent J, přičemž substituenty kru-1 12 3 hového systému A-A Jsou J, L, R , R , G-RJ nebo Q; G je diradikál tvořený skupinou -(-HG=CH-) -, kde m je číslo1 až 10, případně substituovanou, skupinou kde n je číslo 1 až 22, případně substituovanou, aromatickým kruhovým systémem s 6 až 16 uhlíky, případně substituovaným, nebo aromatic-kým heterocyklickým kruhovým systémem s 5 až 14 členy v kruho-vém systému, případně substituovaným, kde počet heteroatomů je1 až (g-1), zbytek jsou uhlíky , g je počet členů heterocyklic-kého kruhového systému, heteroatomy jsou 1 nebo více ze skupinyN, F, As, Sb, O, S, Se nebo Te, substituenty na G jsou J1 nebo s výhradou, že počet substituentů na G je nejvýše 6; 1 2 G a G mají nezávisle stejný význam jako G; J je skupina poskytující elektrony a sice -(Cí^) -R1 , -S-R1,“0-R1, -0-R1, -K(R1)(R2), -G-R1, -(CH^-G-R1, -S-G-R1, -O-G-R1, -NÍG1 -R-HCG^R2); J1 je -(CH^-R1, -S-R1, -S-R1, -0-R1 nebo -N(R1)(R2); 2 3 4 J , a J4 mají nezávisle stejný význam jako J; 1 znamená -G=N, -N=0, -K02, -C(=0)-J2, -C(J2)=N-J3 , O í -P-J" u o II . -P-J£ 0 11 ,2 -P-iT -ld=C-J 0-J" j3-n-j4 o -§= L-4 cL· o U T2 -o-J nebo -3—J O 101 lA má nezávisle stejný význam jato L; 1 9 R a R“ znamenají nezávisle H, F, Cl, Br, I, Q, alkyl s 1 až22 uhlíky, cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky, aromatický kruhovýsystém, případně substituovaný, s 6 až 16 uhlíky nebo aroma-tický heterocyklický kruhový systém, případně substituovaný,s 5 až 14 členy v kruhovém systému, ve kterém je počet hete-roatomů 1 až (h-1), kde h je počet členů heterocyklického kruhového systému,heteroatomy jsou jeden nebo více atomů N, 1 2 P, As, Sb, O, S, Se nebo Te, substituenty na R nebo R jsou liz 12 J nebo L s tím, že počet substituentů na R“ nebo R může být nejvýše 6; R^ je H, F, Cl, Br, I, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky nebo cyklo-alkyl s 3 až 22 uhlíky; Q je polymerovatelná skupina a sice alfa,beta-nenasycený kar-bonyl s 4 až 26 uhlíky, vinyleter s 3 až 25 uhlíky, karboxy-lová kyselina s 2 až 23 uhlíky, ester s 3 až 45 uhlíky, alko-hol s 1 až 22 uhlíky, alkylamin s 1 až 44 uhlíky, 1-substitu-ovaný nebo 1,1-substituovaný alkylen s 2 až 44 uhlíky nebo po-lymerovatelná skupina s 1 až 44 uhlíky, obsahující nukleofil-ně vymšnitelno skupinu s počtem uhlíků O až 22, substituentyna Q mohou být J, L, R“, R2 nebo G-R^; T1 + je stabilní kovový nebo nekovový kationt a i je číslo1 až 4. sloučeniny strukturního vzorce III Aldehvdické
    nebo (III) O
    í ιΣ-i-A) kde R je diradikál tvořený aromatickým karbocvklickým kruhovýmsystémem případně substituovaným s počtem členů e nebo aromatic-kým heterocyklickým kruhovým systémem, případně substituovaným, 3 počtem členů kruhového systému f , počet substituentů na těch-to systémech je nula až (e-2) nebo (f-2), mohou být stejné nebo růsné a jsou to J, L, R1, R2, G-R^ nebo Q; G je diradikál, tvořený skupinou -(-KC=CH-) -, kde m je číslo1 až 10, případně substituovanou, skupinou "(CH2)n-, kde n ječíslo 1 až 22, připadne substituovanou, aromatickým kruhovýmsystémem s 6 až 16 uhlíky, případně substituovaným nebo aromatickým heterocyklickým kruhovým systémem s 5 až 14 člen, případněsubstituovaným, kde v kruhovém systému je 1 až (g-1) heteroato- mů, přičemž g je počet členů kruhu, heteroatomv jsou jeden nebo více atomů K, F, As, Sb, O, S, Se nebo Te, substituent.y na G jsou nebo iA s tím, že počet substituentů na G je nejvýše 6;1 2 G a G mejí nezávisle stejný význam jako G; J je skupina poskytující elektrony a sice -(CH~) -pA, -S-?A ,d. n 9 9 -Ο-P1, -N(R1)(P2), -G?A, -(GH^-G-R1, -s-g-r1, -NÍG1 -fA)(G2 -P2); J1 je skupina -(0¾) -R1, -S-P1 9 a 4 J , J a J mejí nezávisle stejný význam jako Jj -O-R1 nebo -NCR1)(R2); znamená -G=N, -N=0, -NO^, -C(=0) -0(éT)=K-J^, -F- J -L· p lí o I? -M=0-J rJ o T3 Λ t4 C — U u íl Tí ™ i » "" JI 13 O <J 13 v
    ή nezívisle stejný vjjsou nezávisle H ,1 I -c j · - -» -vy _u o -i. ,:ó. ?_ íú. U.Í1J.Í" ky, cykloalk.vl s 3 až 22 uhlíky, aromatický kruhový svstém s o až lo unlmy, p-í padne substituovaný, aromatický hetero- cyklický kruhový systém , případné substituovaný, s j až 14 členy v kruhovém systému, z nichž 1 až (h-1) je počet hetero- atoaů, kde H je počet členů heterocyklického systému, heteroa- tomy jsou N, F, As, Sb, 0, 3, Se nebo Te, substituenty na ?3 nebo R2 mohou být J3- nebo L2 s tím, že počet substituentů na1 ? R nebo na R*~ může být nejvýše 6; R je H, F, Cl, 3r, J, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky nebo cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky; Q je pol.ymerovatelná skupina a sice alfa,beta-nenasycený karbo-ny 1 s 4 až 26 uhlíky, vin.yleter s 3 až 25 uhlíky, karboxylovákyselina s 2 až 23 uhlíky, ester s 3 až 45 uhlíky, alkohol s1 až 22 uhlíky, alkylamin s 1 až 44 uhlíky, 1-substituovanýnebo 1,1-substituovaný alkylen s 2 až 44 uhlíky nebo polymerovat telná skuoina s 1 až 44 uhlíky, obsahující nukleofilnš vyměni-uhlíků telné skupiny v počtu 0 až 22/substituenty na Q mohou být J, L,R1, R2, G-R3, a il znamena nezávisle J, L, R , R , G-RJ nebo Q; T1 + je stabilní kovový nebo nekovový kationt a i je číslo 1 až 4 . Sloučenin’/ obecného strukturního vccrcc 17 z Y - R - 0 - H ,/ \ 1 A (3ΥΌ ΤΛ "*'7 nebo odpovídajíc aniont struktur;/ IVA o ·“ Á\ A Ti 6) UK 21 / Y - R - oΘ / A (IVA) kde D° je substituent poskytující elektrony a sice nenasycenýheterocyklický kruhový systém, se 4 až 20 členy v kruhovém systé-mu, který má 1 až (j-1) heteroatomů, kde j je počet atomů kru-hového systému, nejméně jeden uhlíkový atom kruhového systémuje vázán k heteroatomů kruhového systému dvojnou vazbou, při-čemž heteroatomy jsou N, P nebo As; X je trivalentní atom mající jeden volný orbitální elektronovýpár, nebo tetravalentní atom, připadne substituovaný, substitu-enty na tetravalentním atomu X mohou být J, L, R1, R2, G-R^ nebeQ$ Y je uhlík nebo trivalentní atom ,mající jeden volný orbitál-ní elektronový pár; Když Y je trivalentní atom, mající jedenvolný orbitální elektronový pár, Z je volný elektronový pár;a když je Y G, Z je nezávisle D°=X-, J, L, R1, R2, G-R^ nebo Q;. R je diradikál tvořený aromatickým karbocvklickým kruhovým systémem, případně substituovaným, s počtem členů e, nebo aromatic-kým heterocyklickým kruhovým systémem, majícím f členů, případ-ně substituovaným, přičemzž počet substituentů může činit až(e-2) resp. (f-2), mohou být stejné nebo různé a sice J, L,r\ R^, G-R^ nebo Q jak pro karbocyklický tak pro heterocyklic-ký systém;
    ovanou, kdo a je číslo 1 až 10, nebo skupinou -(CH^)n“, kde n je číslo 1 až 22, případně substituovanou, aromatickým kruhovým systémem s 6 až 16 uhlíky, případně substituovaným, nebo aromatickým heterocyklickým kruhovým systémem s 5 až 16 cleny, případně substituovaným, který obsahuje 1 až (g-1) he- teroatomů, kde g je počet členů heterocyklického kruhového systému, heteroatomy jsou 1 nebo více atomů N, P, As, Sb, O,
    3, Se nebo Te, substituenty na G jsou J1 nebo L·1 s tím, že po čet substituentů na G je nejvýše 6} 1 2 G a G nezávisle mají stejný význam jako Gj J je skupina poskytující elektrony a sice -(CHp^R1, -S-R1
    II 9n-n_.T-
    J •S-ď il O s
    106 ϊΛ má nezávisle stejný význam jako L; R1 a R^ znamenají nezávisle H, ?, 01, Er, J, 0, alkyl s 1 až 22 uhlíky, cykloalkyl s 3 až 22 uhlíky, aromatický kruhový systém s 5 až 16 uhlíky, případně substituovaný, aromatický heterocyklický kruhový systém s 5 až 14 členu v kruhovém systému, případně substituovaný, který má v kruhovém systému 1 až (h-1) heteroatomů, kde h je počet Členů heterocyklického kruhového systému, heteroatomem jsou N, P, As, Sb, 0, S, Se nebo Te, suhstituenty na R1 a R2 jsou J1 nebo L·1 s tím, že1 2 celkový počet substituentů na R nebo R je nejvýše 6$ R^je H, ?, Cl, Er, J, Q, alkyl s 1 až 22 uhlíky nebo cykloal-kyl s 3 až 22 uhlíky; Q je polymerovatelná skupina a sice alfa,beta-nenasycený karbo-nyl s 4 až 26 uhlíky, vinyleter s 3 až 25 uhlíky, karboxylovákyselina s 2 až 23 uhlíky, ester s 3 až 45 uhlíky, alkohol s 1až 22 uhlíky, alkylamin s 1 až 44 uhlíky, 1-substituovaný nebo1,1-substituovaný alkylen s 2 až 44 uhlíky nebo polymerovatelnáskupina s 1 až 44 uhlíky, obsahující nukleofilně vyměnitelnouskupinu, která má Q až 22 uhlíků, a substituenty na Q mohou být J, L, ΡΛ, R2, G-R3; i 4* · T je stabilní kovový nebo nekovový kationt a i je číslo1 až 4.
  5. 8. Způsob přípravy sloučenin podle nároku 5, vyznačujícíse tím, že se nechá reagovat první výchozí látka obecného strukturného vzorce V 0 II HC - R - X' (V) - 10? kle X je odštepitelná skupina a sice F, Cl, :skupina -Ca*· kde A** skupina odebírající elektrony, která mánezávisle stejný význam jako A nebo A1, s karbaniontem obsahujícím alfa-vodíkový atom, obecného struk- ^X Br nebo J nebo turního vzorce 71 / pu (VI) za podmínek, při kterých vzniká aldehydická sloučenina,
  6. 9. Způsob přípravy aldehydické sloučeniny podle nároku 6,vyanačující se tím, že nechá reagovat výchozí látka struktur-ního vzorce VII H-C-R-C z \ (VII) 5 ve kterem δ znamenás ftalidem, případně nezávisle - S-R1, -0R1 nebo -N(R^)(R2),substituovaným strukturního vzorce VIII/k(l-4) I (VIII) za podmínek, při kterých vznikne sloučenina vzorce III dle nároku6«
  7. 10.Způsob přípravy sloučenin polle nároku 7, vyznačující setím, že se nechá reagovat výchozí látka strukturního vzorce IX X 1 γ-Η-χ·1- / 7 (IX) - ιοε - kde D má význam uv: karbaníontea obsahují- cím alfa-vodíkový atom strukturního vzorce VIA h/© <VI) za podmínek,při nichž vznikne sloučenina IV resp. iVA podlenároku 7 o 11«, Způsob přípravy sloučenin podle nároku 1 vzorce I resp.IA, kde D znamená D^=X- nebo @ D^-X=, je některý z radikálůuvedených v tabulce 2, kde E^ je N, P, As nebo Sb a D1 má sub-stituenty J nebo L, vyznačující se tím, že se nechá reagovatvýchozí látka obecného strukturního vsorce? IX D° - X % 1 Ϊ - R - X (IX) kde D° je některý z radikálů uvedených v tabulce 1, kde X^ je2 2 F, Cl, Br, J nebo -0A a kde A je skupina odnímající elektronya má nezávisle stejný význam jako A nebo A1,s karbaniontem obsahujícícm alfa-vodíkový atom strukturníhovzorce VI ,, hc'© (VI) za podmínek, při kterých vznikne heterostilbenový karbaniontobecného vzorce X D° Z \θ
    (X) 1 - 109 - neb jeho odpovídající kyselá forma vzorce XA D°
    R
    (XA) vzniklý heterostilbenový karbaniont nebo jemu odpovídající kyse-lina se dále podrobí reakci se sloučeninou, která má skuoinuJ poskytující elektrony nebo skupinu L odnímající elektronyza vzniku sloučenin XI A nebo XI B strukturních vzorců ,A © Y-R-CA (XI A) / \ 1 Z A ch nebo jejich odpov ídající : nebo XI B* J-D1= A nebo / V L-D^X. A ® X T-R-c/θ 7./ ch ycn (XI 5) z a (XI bí X=R=C 77 A1
  8. 12. Způsob přípravy sloučenin podle nároku 1 vzorce I resp. IA, ve kterém D znamená D^X- nebo ©Ι^-Χξ, vyznačující se tím, že se nechá reagovat výchozí látka obecného vzorce V0 HC - R - X2 (V) 2 kde X je odštěpitelná skupina a sice ?, Cl, Br nebo J nebo sku-2 2 pma -0A kde A ^e skupina odnímající lelektrcny- a má nezávislestejný význam jako A nebo a\ s karbaniontem obsahujícím alfa- vodíkový atom vzorce VIA HC^© \ A1 110 - za podmínek, při kterých vznikne aldehydieký meziprodukt vzor- ce II resp. Ila ? /A_in _ rj _ nu—w — Λ — Uřl V (II) resp. odpovídající karbaniont íf Λ ho - s - σ: Θ V (IIA) a vzniklý aldehyd nebo jeho odpovídající karbaniont se dálenechá reagovat se sloučeninou XII H © D1 - X - R4I H (XII) , A ve kterem R znamená volný elektronový pár pro trivalentní Xnebo J, L, r\ R^, G-R^ nebo G-Q pro tetravalentní X, za pod-mínek, při kterých vznikne sloučenina podle nároku 1vzorce XIII nebo XIII A: ® D1 - X D1 = Χχ /C=R=G (XIII) % / C-R-G θ (XIII A) v
  9. 13. Způsob přípravy sloučenin podle nároku 1 vzorce Iresp. IA, ve kterých D znamená D =X nebo © D -X=, vyznačujícíse tím, že se výchozí látka vzorce XIV r>lí H - C - R - v1- (XIV) 111 kde X je odštěpitelná skupina F, Cl, Br, J nebo -GA^, kde) A je skupina odnímající elektrony a má nezávisle stejný výz-nam jako A nebo A^, nechá reagovat s karbaníontem obsahujícím alfa-vodíkový atomobecného vzorce 71 A ho Θ (’’i) X1 za podmínek, při kterých vznikne meziprodukt obecného vzorce XV A1 A\Z n lí h - c - r - / Clí (XV) nebo odpovídající karbaniont vzorce X7 AA1 A \ /í T4 _ Η _ T3 _Π s/ "" xiL ~ Z ze 'V ÍXV A) načež se vzniklá látka vzorce XV resp. XV A podrobí hydrolýzeza vzniku aldehydického derivátu obecného vzorce II nebo odpo-vídajícího karbaniontu vzorce Ila i? ZAK-C-R-CH \,z (II) II / H-C-R-C O V (II A) a vzniklý aldehyd nebo jeho karbaniont se dále nechají reagovatse sloučeninou vzorce XII Q d1- k = pí (XII) ve kterém. iZ představuje volný elektronový pár pro trivalent- < y v-, oh o xj , v, G—3 o i G—: ΏΤ·Π τα 1.7’ tetrav.alentní X so vzniku sloučeniny podle nároku 1 odpovídající vzorci XIII nebo XIiI A : i r=x (XIII A) (XIII) © Bx-X. \.l μΖ \,i η Λ h A 14. Způsob přípravy sloučeniny podle nároku 1 obecného e I resp.IA, ve kterem D pe E~= :G- nebo + E‘ 2-G= a Y je G, vyznačující se tím, že se nechá reagovat výchozí slou-čenina obeoného vzorce XVI D2 = G (XVI) a resonanční kanonické struktury XVI A © 1,2 - % Π _ p _ T?4-xz — 3. “ Ji „/ (XVI Λ) kde E“- je odštěpitelná skupina, která může existovat jako sta-bilní aniont Ξ2 θ a nebo může bý přítomna ve formě H-E2, kte-rá je vzhledem k polárním aprotickým rozpouštědlům kyselá,s karbaniontem onsahujícím alfa-vodíkový atom obecného vzorce VI/' il — (VI) \Θ v za vzniku sloučeniny podle bodu 1 vzorce XVII nebo XVII A. _ > d2=g. Π-Ό-Π “1— Ό Z Ax 'Ά. (XVII A) © /i Λ (XVII) 7-' - V'• > · ·> J - nároku 14, vvsns *í^ P' A. - « c-> ?n n · ? Τϋν, T J 5 - * J - ) O“ ..O_f , -3-(3H,)n-B, -3-1-33^ nebo -SÍŤ. UK 15» Způsob přípravv sloučenin codle nárokz tJ u 1 obecného vzorce I resp. IA, ve kterých 3 znamená 3 =X- nebo + D“X=,vyznačující se tím, že se výchozí sloučenina vzorce XXIII £ <r ./ (XVIII) ve kterém a představují nezávisle skupiny -S-Kx, -Cknebo -N(R1)(32), nechá reayovat s ft-alídem, ořípadně substituovaným, vzorce
    XIX -5 (XIX) kde h? představuje nezávisle J, L, R1, R2, G-R2 nebo Qrza vzniku odpovídajícího indandionu 1,3 vzorce XX C% — Ό
    (XX) 11 nebo odpovídajícího tautonerního indenonu vzorce XX A nu
    x (1-4) (XX A) nebo odpovídající soli vzorce XX 3 •i * ‘ ± - T
    φ I1 - X - ?? (XX 2) Gí A nebo XX 2 se dále nechají reayovat (XII) ve kterém R* znamená volný elektronový pár pro trivalentní Xnebo J, L, r\ R^, G-R^ rlSbo G-G pro tetravalentní X, za vzni-ku sloučeniny podle nároku 1 vzorce XXI nebo XXI A
    x (1-4) nebo
    (1-4) ,5 (XXI) (XXI A) CJ. 17· Směsi obsahující elektroaktivní sloučeniny podle nároku1, schopné reversibilní směny světelné absorpce a refrakce půso-bením elektrického pole a permanentní změny refrakce působenímpředem určených pásů optické radiace, vyznačené' tím, že jsoutvořen;/ matricí, které obsahuje kapalinu, kapalné krystalya polymerní nebo krystalické látky a ve které jsou uloženy mo-lekuly elektroaktivní látky podle nároku 1 mající hlavní osu,přičemž tyto molekuly elektroaktivní látky jsou v matrici orien-továny působením elektrického pole a hlavní osy těchto molekulsou seřazeny ve stejném směru a jejich elektrické momenty jsou orientovány ve stejném směru tak jako kdyby bylypolarizovány. 1-5 - krystaly lni3i roble nároku 17, v^snqiující se tím,i sou r.ematickí kapalné krystaly . zaramne 19« Smíš. podle nároku 17, vyznačující se tím, íe polymer-ní látka je polymer na bázi kapalných krystalů
  10. 20. Směsi podlá nároku 17, vyznačující se tím, že polymer-ní matrice je wtvořena z poly(vinvliderfluoridu), z kopolyme-ru vmylidendifluoridu s hexafluorpropylenem, trifluoretylenemnebo tetrafluoretylenem, z terpolymeru vinylidendifluoridu ne-bo vinylidentrifluoridu s tetrafluoretylenem a hexafluorpropy-lenem, z terpolymeru vinylického monomeru, akrylického monome-ru nebo metakrylického monomeru s tetrafluoretylenem a hexa-fluorpropyleném, z kopolymeru vinylidendifluoridu a akrylové-ho esteru nebo akrylamidu, nebo z tetrapolymeru vinylidendifluoridu, vinylidentrifluoridu, tetrafluoretylenu a hexafluorpropy-lenu.
  11. 21. Způsob přípravy směsí podle nároku 17, vyznačující setím, že se elektroaktivní sloučeniny podle nároku 1 přidají kmatrici a provede se orientování molekul elektroaktivní slou-čeniny postupem založeným na orientování elektrickým polem,protahováním nebo stlačováním nebo orientováním v elektrickémpoli v kombinaci s protahováním či orientováním v elektrickémpoli v kombinaci se stlačováním.
  12. 22. Polymerní směsi, vyznačující se tím, že jsou tvořenysloučeninou podle nároku 1 vázanou na hlavní polymerní řetězecjako jeho součást nebo na polymerní řetězec navěšenou. 23o Elektrooptické komponenty v^-.načens tím, že jsoutvořeny tělesem ze směsi obsahující elektroaktivní sloučeni-nu podle nároku 1 , orientovanou uvnitř směsi, směs je schopnareversibilní změny absorpce a refrakce působením elektrické-ho pole a permanentní změny refrakce působením předem určenýchpásů optické radiace, a vlnovodem pro transmisi světla, vytvo-řeným uvnitř tělesa, mezi částmi tělesa, sousedícími s proti-lehlými stranami vlnovodu mají čásci tělesa jeden index lomua vlnovod druhý index lomu, vyšší než index lomu částí tělesa* 24« Elektrooptické komponenty vyznačující se tím, že jsoutvořeny nejméně dvěma články tělesa, z nichž každý je ze směsi,obsahující různé elektroaktivní sloučeniny podle nároku X,orientované v příslušné směsi, schopné reversibilní změny ab-sorpce a refrakce působením elektrického pole a permanentní změ-ny refrakce působením různých předem určených pásů optické ra-diace, přičemž v každém článku tělesa je vytvořen vlnovod kpřenosu světla, a každý vlnovod má index lomu vyšší než jeindex lomu části tělesa, sousedící s protilehlými stranamivlnovodu v každém článku.
  13. 25. Elektrooptické komponenty schopné moáLulovat světloprostřednictvím optického vlákna, když s ním jsou optickyspojeny, vyznačující se tím, že jsou tvořeny jádrem, ve kterémje optický vlnovod mající dvě koncové plochy, jádro i vlnovodjsou vytvořeny ze směsi, obsahující elektroaktivní sloučeni-nu podle nároku 1, orientovanou ve směsi, schopnou reversibil-ní změny absorpce a refrakce působením elektrického pole, částijádra, přiléhající k vlnovodu mejí jeden index lomu, vlnovodmá druhý index lomu, vyšší než je index lomu přiléhajících částí č ásti Π η ρ χ-· dále prst ilehlymi plástovými vrstvami obklopujícímivrnovodu, přilehající k jádru vyjma koncových ploch vlnovo-du, s nichž každá je opatřena párem elektrod, kteréjí protilehlé plástové vrstvy
  14. 26. Elektroootické zařízení vyznačující se tím, že obsa-huje elektrooptickou komponentu podle nároku 25, která je.adhesně spojena s optickým vláknem pomocí lepidla pro optiku,přičemž optické vlákno je vyrovnáno s koncovými plochamivlnovodu.
  15. 27. Integrovaný elektrooptický modulátor typu Hach-Zehndervyznačující se tím, že obsahuje elektrooptickou komponentupodle nároku 25»
  16. 28. Integrovaný elektrooptický modulátor typu Franz-Keldysh vyznačující se tím, že obsahuje elektrooptickou kom-ponentu podle nároku 25«
  17. 29. Vícekanálový elektrooptický modulátor vyznačující setím, že obsahuje elektrooptickou komponentu podle nároku 25 a v jádře je vytvořeno více optických vlnovodů a každý vlnovodmá stejný index lomu.
  18. 30. Elektrooptická komponenta schopná modulovat světloprostřednictvím optického vlákna když je komponenta optickyspojena s optickým vláknem vyznačující se tím, že obsahujejádro, ve kterém je optický vlnovod mající dva koncové plochy,tvořené směsí obsahující elektroaktivní sloučeninu podle ná-roku 1, která je ve směsi orientována a je schopná vratné změnyabsorpce a refrakce působením elektrického pole, části jádrapřiléhající k vlnovodu mají jeden index lomu, vlnovod má druhý -Π <·. _ Části index lomu, který je vvs?í než index lomu přiléhajícíjádra, dále protilehlé pláštové vrstvy,obklopující částivlnovodu přilehlé k částem jádra vyjma koncových ploch vlno-vodu, a pár elektrod, která jsou umístěny v komponentě, v ro-vině rovnoběžné s rovinou vlnovodu, kde každá elektroda je při-lehlá protilehlé straně vlnovodu.
  19. 31. Slektrooptické zařízení vyznačující se tím, že obsa-huje elektrooptickou komponentu podle nároku 30 adhesivně při-pojenou k optickému vláknu lepidlem pro optiku, přičemž optic-ké vlákno je vyrovnáno s koncovými plochami vlnovodu.
  20. 32. Integrovaný elektrooptický modulátor typu Lach-Zehndervyznačující se tím, že obsahuje elektrooptickou komponentu pod-le nároku 30.
  21. 33. Integrovaný elektrooptický modulátor typu Franz-Keldyshvyznačující se tím, že obsahuje elektrooptickou komponentupodle nároku 30.
  22. 34. Vícekanálová elektrooptická komponenta schopná modulo-vat světlo pomocí několika optických vláken, se kterými jekomponenta opticky spojena, vyznačující se tím, že obsahujejádro s několika vlnovody vyrovnanými podél stran, každý vlno-vod. má dvě koncové plochy, jádro a vlnovody jsou tvořeny smě-sí, která obsahuje elektroaktivní sloučeninu podle nároku 1,orientovanou a schopnou reversibilní změny absorpce a refrakcepůsobením elektrického pole , části jádra přiléhající k vlnovo-du mají jiný index lomu než vlnovod, index lomu vlnovodu jevyšší než index lomu přilehlých částí jádra, všechny vlnovodymají stejný index lomu, dále obsahuje protilehlé plástové - 119 - vrstvy, obklopující části vlnovodu přilehlé k částem jádravyjma koncových ploch vlnovodu, a pár elektrod, umístěných vkomponentě v rovině rovnoběžné s rovinou vlnovodu, kde jednaelektroda z páru je přilehlá jedné straně prvního vlnovodua druhá elektroda páru je přilehlá k protilehlé straně posled-ního vlnovodu , přičemž ostatní vlnovody jsou vyrovnány meziprvním a posledním vlnovodem. 35» Pasivní integrovaný elektrooptický obvod, vyrobený zapoužití fotolitografických technik selektivním ozařovánímnejméně jedné části vícevrstvé folie, vyznačující se tím,že že jedna vrstva vícevrstvé folie je tvořena elektroaktivnísměsí obsahující elektroaktivní sloučeninu podle nároku 1,schopnou nevratné změny refrakce při ozáření světlem určitévlnové délky během fotolitografického procesu. pasivní
  23. 36. Vícevrstvý integrovaný elektrooptický obvod podlenároku 35, obsahující dvě nebo více vrstev majících různéoptické obvody nezávisle vytvořené selektivní fotolitografií,vyznačující se tím, že každá z vrstev je vytvořena jinou elektroaktivní směsí obsahující různé elektroaktivní sloučeniny podlenároku 1, z nichž každá podléhá nevratné změně refrakce vesvětle příslušné vlnové délky.
  24. 37. Vícevrstvý pasivní integrovaný obvod podle nároku 35,má vyznačující se tím, že elektrody typu umožňujícího spínání op-tických signálů mezi sousedními vrstvami.
CS913856A 1990-12-17 1991-12-17 Electroactive compounds, mixtures and apparatus comprising them andprocess for preparing thereof CS385691A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
US07/629,781 US5334333A (en) 1990-12-17 1990-12-17 Electroactive compounds, compositions and devices and methods of making the same

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS385691A3 true CS385691A3 (en) 1992-07-15

Family

ID=24524465

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS913856A CS385691A3 (en) 1990-12-17 1991-12-17 Electroactive compounds, mixtures and apparatus comprising them andprocess for preparing thereof

Country Status (10)

Country Link
US (1) US5334333A (cs)
EP (1) EP0491364A3 (cs)
JP (1) JPH04334343A (cs)
KR (1) KR920012007A (cs)
AU (1) AU8690491A (cs)
CA (1) CA2055652A1 (cs)
CS (1) CS385691A3 (cs)
IE (1) IE913803A1 (cs)
NO (1) NO914964L (cs)
ZA (1) ZA919838B (cs)

Families Citing this family (11)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US5670091A (en) * 1993-08-05 1997-09-23 California Institute Of Technology Nonlinear optical materials with reduced aromaticity and bond length alternation
DE19605451A1 (de) * 1996-02-15 1997-08-21 Bayer Ag Elektrochromes System
DE19735733A1 (de) * 1997-08-18 1999-02-25 Bayer Ag Elektrochromes System mit gekoppeltem RED-OX-System und speziellen Anionen
DE19735732A1 (de) * 1997-08-18 1999-02-25 Bayer Ag UV-geschützte elektrochrome Lösung
US6140503A (en) * 1999-01-25 2000-10-31 Academia Sinica Organometallic compounds
US6856461B2 (en) 2001-06-08 2005-02-15 Inphase Technologies, Inc. Tunable optical filter
US8173045B2 (en) 2008-05-28 2012-05-08 University Of Washington Diels-Alder crosslinkable dendritic nonlinear optic chromophores and polymer composites
CA2819058A1 (en) 2010-12-22 2012-06-28 Solvay Specialty Polymers Italy S.P.A. Vinylidene fluoride and trifluoroethylene polymers
CN103270058B (zh) 2010-12-22 2017-12-05 索尔维特殊聚合物意大利有限公司 偏二氟乙烯共聚物
CN107219628B (zh) 2013-11-27 2020-05-01 奇跃公司 虚拟和增强现实系统与方法
CN112882301B (zh) * 2020-12-30 2022-08-19 浙江精一新材料科技有限公司 一种灰色基调的光阀及其应用

Family Cites Families (9)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
CA617120A (en) * 1961-03-28 Litvan Franz Substituted 2-phenyl-indan-1.3-dione and process for the production thereof
US2361517A (en) * 1939-09-22 1944-10-31 Gen Electric Sealing apparatus
NL128364C (cs) * 1964-08-27
US3879468A (en) * 1969-04-14 1975-04-22 Union Carbide Corp 2-(poly substituted phenyl)-1,3-indandione compounds
JPS566652A (en) * 1979-06-26 1981-01-23 Toshiba Corp Manufacture of insulated winding for electric machine
US4767169A (en) * 1987-02-26 1988-08-30 Hoechst Celanese Corporation Thin film waveguide electrooptic modulator
JP2520701B2 (ja) * 1988-08-12 1996-07-31 保土谷化学工業株式会社 ペンタジエン系化合物及び該化合物を使用する記録材料
FR2636441B1 (fr) * 1988-09-15 1993-11-05 Rhone Poulenc Chimie Composes organiques actif en optique non lineaire et dispositifs electrooptiques les contenant
JPH02135264A (ja) * 1988-11-17 1990-05-24 Hodogaya Chem Co Ltd シクロアルケン化合物及び、該化合物を使用する記録材料

Also Published As

Publication number Publication date
US5334333A (en) 1994-08-02
EP0491364A2 (en) 1992-06-24
AU8690491A (en) 1992-06-18
JPH04334343A (ja) 1992-11-20
CA2055652A1 (en) 1992-06-18
KR920012007A (ko) 1992-07-25
NO914964D0 (no) 1991-12-16
ZA919838B (en) 1993-04-28
NO914964L (no) 1992-06-18
EP0491364A3 (en) 1993-03-17
IE913803A1 (en) 1992-06-17

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5061404A (en) Electro-optical materials and light modulator devices containing same
CN105555911B (zh) 电致变色的单和二芯紫罗碱及含有其的光学物品
TWI516840B (zh) Display device
Golovkova et al. Synthesis and properties of novel fluorescent switches
El Ouazzani et al. Second-and third-order nonlinearities of novel push− pull azobenzene polymers
KR101921752B1 (ko) 착색 조성물, 컬러 필터 및 표시 소자
TWI646159B (zh) 著色硬化性組成物、硬化膜、彩色濾光器、彩色濾光器的製造方法、固態攝影元件、影像顯示裝置以及三芳基甲烷化合物
US5186865A (en) Electro-optical materials and light modulator devices containing same
KR101970835B1 (ko) 착색제, 착색 조성물, 컬러 필터 및 표시 소자
EP4172155B1 (en) Nonlinear optical chromophores comprising a diamondoid group
EP0637774A1 (en) 1,1-Vinyl substituted nonlinear optical materials
KR20110037887A (ko) 착색 감광성 수지 조성물
Zhang et al. Amorphous conjugated carbazole trimers for photorefractive materials
CS385691A3 (en) Electroactive compounds, mixtures and apparatus comprising them andprocess for preparing thereof
Liu et al. Synthesis and nonlinear optical properties of branched pyrroline chromophores
WO2015080217A1 (ja) 着色樹脂組成物、カラーフィルタ、液晶表示装置及び有機ｅｌ表示装置
Ito et al. Fast photochromism of the imidazole dimers bridged by group 14 atoms
He et al. Synthesis and photorefractive properties of multifunctional glasses
Liu et al. Copper-catalyzed Huisgen cycloaddition reactions used to incorporate NLO chromophores into high Tg side-chain polymers for electro-optics
US5041509A (en) Side chain copolymers exhibiting nonlinear optical response
US20130135570A1 (en) Composition for forming liquid crystal layer, liquid crystal display device, and method for producing liquid crystal display device
TWI524137B (zh) 著色硬化性組成物、彩色濾光片及其製造方法、以及液晶顯示元件
Syromyatnikov et al. Aryl (meth) acrylates and polymers based on them
CN114958027A (zh) 呫吨色素、含有该色素的着色组合物、滤色器用着色剂及滤色器
Carella et al. Polymethacrylate Copolymers Containing 4, 5‐Dicyanoimidazole‐Based Chromophores and their Nonlinear Optical Behavior