CS32991A2 - Method of grinding-off and equipment for its realization - Google Patents

Description

rc '-j TJχ»

> O

o < o03 $ XX σ' o

O

O co MP-2R4-9l-Če

Způsob obrušováníazáří zení k jeho provádění

Oblast techniky

Vynález se týká způsobu a zařízení k obrušování, ze-jména směsi na běhouny pneumatik a jiných pryžových směsí,aby se dala změřit rychlost otěru, odolnost proti otěrua/nebo odolnost proti obrušování směsí pří různých podmín-kách opotřebení.

Dosavadní stav techniky

Známá zařízení pro obrušování směsí na běhouny pneu-matik a jiných pryžových směsí obsahují obecně zkušebnístanici, která má pohyblivou obrušovací plochu. Vzoreksměsi, která se má obrušovat, se uvede do styku s toutoobrušovací plochou a poté se měří množství obroušenéhomateriálu, aby bylo možné předvídat stupeň opotřebení,odolnost proti opotřebení a/nebo odolnost proti obroušenísměsi na výrobu běhounu za skutečných podmínek.

Jedním z problémů, které jsou spojeny se známýmiobrušovacími přístroj i, je to, že obsahuj í jedinou zku-šební stanici, takže k otestování jedné směsi je třebadlouhá doba. Mimoto nelze předvídat variabilitu testu,která je nevyhnutelná při jedné zkušební stanici. Násled-kem toho údaje o otěru, získané takovým zařízením, ne-jsou přesným základem pro předpověd skutečných charakte-ristik otěru těchto směsí.

Další problém spočívá v tom, že poměry na styčnéploše mezi brusným kamenem a vzorkem směsi nelze řádněkontrolovat. Při zkoušení směsí na běhouny pneumatik senapř. na styčné ploše brusného kamene vytvoří olejnatávrstva degradovaného pryžového materiálu. Taková olejna-tá vrstva snižuje stupeň obrušování brusným kamenem. "'VlVUU· - 2 - Následkem toho dodává takový přístroj údaje o obrušovánínepřesné natolik, že se z nich nedá usuzovat na opotřebe-ni hmoty.

Jiný problém spojený se známými způsoby a zařízenímik obrušování je ten, že dodáváné údaje umožňují předvídatopotřebení běhounu při jedné nebo při průměrné úrovni ob-tížnosti zatížení. Pro některé směsi na běhouny se vsakmohow charakteristiky opotřebení dramaticky lišit přirůzných podmínkách vedoucích k obrušování. Některé směsina běhouny mají např. velice dobré vlastnosti v otěru přilehkých podmínkách, zatímco při těžkých podmínkách vedou-cích k obrušování mají velice špatné charakteristiky.Známé obrušovací přístroje, které provádějí obrušovánípouze při jedněch podmínkách nebo při průměrných podmín-kách obrušovánífvelmi často dávají zavádějící údaje.

Když je např. takového přístroje použito při lehkýchpodmínkách obrušování, může indikovat vynikající vlastno-sti běhounu, zatímco při náročných podmínkách může míttatáž směs velmi špatné vlastnosti. Kdyby pak bylo takovésměsi použito k výrobě pneumatiky a kdyby na ni působilyvelice náročné podmínky vedoucí k obrušování, např. nasoutěžním vozidle, pneumatika by se pravděpodobně velicerychle obrušovala a/nebo by bylo opotřebení velmi ne-pravidelné. Při použití směsí na běhouny pneumatik, které majívelice rozdílné charakteristiky při různě náročném zatí-žení, vzniká problém, že pneumatiky z takových směsí majívelice často nepravidelné opotřebení. Bylo zjištěno, ženepravidelný otěr je často způsoben nestejnoměrným rozlo-žením napětí v běhounu. Když směs, z níž je vyroben bě-houn, má malou odolnost proti otěru při náročných podmín-kách obrušování, její sekce, na které působí obtížné ob-rušovací podmínky nebo napětí,se opotřebují rychleji nežostatní úseky. V důsledku toho se u takových pneumatikčasto objevuje nestejnoměrné opotřebení, které podstatněsnižuje jejich životnost.

Proto je velice důležité, aby bylo možné testovatcharakteristiky obrubování směsí na běhouny jak při vyso-ké tak při nízké obtížnosti podmínek vedoucích k obrubo-vání . Protože známé způsoby a známá zařízení neumožňujíprovádění takových zkoušek, jsou směsi obvykle testoványpřímo zkouškami pneumatik na silničních vozidlech jakpři lehkých tak při těžkých podmínkách, což j e časově ná-ročná a nákladná metoda. Účelem vynálezu je proto odstranit problémy a nevý-hody známých způsobů a zařízení.

Podstata vynálezu

Vynález je zaměřen na přístroj k obrubování směsíobsahujících saze. Zařízení obsahuje rám, motor a něko-lik zkubebních stanic uspořádaných v rámu. Každá zkušeb-ní stanice obsahuje brusný kámen, který je spojen s moto-rem a je jím uváděn do rotace. Každá zkubební stanicerovněž obsahuje vzorkové kolo, které je rovněž spojenos motorem a uváděno do rotačního pohybu. Každé vzorkovékolo obsahuje směs s obsahem sazí, která se má obrubovat,a uvádí se do záběru s brusným kamenem, čímž se směs sobsahem sazí obrubuje.

Každá zkubební stanice dále obsahuje přenábecí kolo,které se uvádí do záběru se vzorkovým kolem, a díl z kří-dy, uváděný do záběru s přenábecím kolem, takže přenášíkřídový prášek na přenábecí kolo. Přenábecí kolo přenášípráškovou křídu na vzorkové kolo a naprašuje ji na styč-nou plochu mezi vzorkovým kolem a brusným kamenem. S mo-torem, se vzorkovými koly a brusnými kameny je spojenoprvní ozubené kolo, kterým se nastavuje rychlost vzorko-vých kol vzhledem k rychlosti brusných kamenů a tedystupeň obroušení vzorkových kol brusnými kameny.

Každá zkušební stanice dále obsahuje závaží, připo- jené ke vzorkovému kolu. Toto závaží nastavuje přítlačnou sílu vzorkového kola k brusnému kameni a tedy určuje stu-peň obroušení vzorkového kola brusným kamenem. V každéstanici je dále uspořádán pružný člen, připojený k přená-šecímu kolu a umístěný mezi ním a vzorkovým kolem. Dílz křídy přenáší křídový prášek na tento pružný člen, kte-rý jej zase přenáší na vzorkové kolo. V každé stanici je dále upraveno protizávaží, kteréje spojeno s přenášecím kolem a nastavuje přítlačnou sílupřenášecího kola a tedy pružného členu ke vzorkovému ko-lu, aby se regulovalo množství křídového prášku nanášené-ho na vzorkové kolo. Díl z křídy je vyroben ze směsi ob-sahující hydroxid hořečnatý, pálenou sádru a vodu. K prvnímu ozubenému kolu, k motoru a ke vzorkovým ko-lům je připojen první hřídel, který je poháněn potorem auvádí vzorková kola do rotace. K prvnímu ozubenému koluje rovněž připojen druhý hřídel, spojený rovněž s motorema s brusnými kameny, které uvádí do rotačního pohybu.

První ozubené kolo nastavuje rychlost prvního hřídelevzhledem k rychlosti druhého hřídele a tedy rychlost vzor-kových kol vzhledem k rychlosti brusných kamenů. Dále obsahuje zařízení druhé ozubené kolo, které jespojeno s prvním hřídelem a s prvním ozubeným kolem.

První hřídel pohání druhé ozubené kolo, které zase uvádído pohybu první ozubené kolo. S druhým hřídelem je spoje-no třetí ozubené kolo, které je v záběru s prvním ozube-ným kolem. První ozubené kolo pohání třetí ozubené kolo,které zase pohání druhý hřídel. Relativní rychlosti prv-ního a druhého hřídele a tedy vzorkových kol a brusnýchkamenů jsou tedy dány velikostí prvního ozubeného kola.První hřídel a druhý hřídel, a tedy vzorková kola a brus-né kameny, rotují v opačných směrech. Předmětem vynálezu je rovněž způsob obrušování smě- sí na běhouny pneumatik. Způsob spočívá v tom, že ales- poň dvě vzorková kola, z nichž každé má směs na běhouny, se odváží, a každé vzorkové kolo se obrušuje záběrem s - 5 - brusným kamenem při vzájemném rotačním pohybu. Relativnírychlosti každého vzorkového kola a příslušného brusnéhokamene dávají první hodnotu skluzu. Potom se zjistí hmot-nost každého vzorkového kola, aby se zjistila ztráta hmotnosti běhounu při hodnotě prvního skluzu. Vzorková kolase pak ohlušují záběrem s příslušným brusným kamenem přidruhé hodnotě skluzu. Poté se vzorkové kolo opět odváží,aby se zjistila ztráta hmotnosti při této druhé hodnotěskluzu. Konečně se vzorková kola obrušují záběrem s pří-slušným brusným kamenem při třetí hodnotě skluzu a znovuse odváží ke zjištění úbytku běhounové směsi při třetíhodnotě skluzu.

Podle vynálezu je každá hodnota skluzu založena narozdílu rychlosti brusných kol a rychlosti brusných kotoučů, děleném rychlostí vzorkových kol. První hodnota sklu-zu leží v rozmezí asi 5% až p%, druhá hodnota skluzu ležív rozmezí asi 9% až 17% a třetí hodnota skluzu je v roz-mezí mezi 17% a 30%. S výhodou je první hodnota skluzuasi 7%, druhá hodnota skluzu asi 13% a třetí hodnota skluzu asi 31%.

Vynález se rovněž týká způsobu obrušování směsí ob-sahujících saze. Způsob zahrnuje odvážení každého z Čet-ných vzorků, přičemž vnější plocha každého vzorku je vy-robena z látky obsahující saze. Vzorky se obrušují přirotačním záběru s příslušným brusným členem. Rychlostvzorků vzhledem k rychlosti brusných členů dává prvníhodnotu skluzu. Vzorky se pak obrušují v rotačním záběrualespoň s jedním odlišným brusným členem při první hodno-tě skluzu. Úbytek směsi obsahující saze z každého vzorkupři první hodnotě skluzu se po tomto obroušení změří.

Vzorky se pak obrušují v rotačním záběru s příslušnými brusnými členy při druhé hodnotě skluzu. Potom se kaž-dý vzorek obrušuje rotačním záběrem s nejméně jedním dal-ším brusným členem při druhé hodnotě skluzu. Poté se změ-ří úbytek směsi s obsahem sazí pro každý vzorek při dru-hé hodnotě skbzu. - 6 -

Podle jednoho způsobu vynálezu se každý vzorek necháotáčet v rozmezí celkových otáček lO 000 až zO 000 s kaž-dým brusným členem. Přitom se vzorky uvádějí do rotačníhopohybu v rozmezí 800 až ς>00 ot/min. při každém otáčení vzáběru s brusným dílem. Okolní teplota vzorkw i brusnýchdílů se reguluje za účelem regulace stupně obroušení vzor-ků. Okolní teplota se s výhodou udržuje v rozmezí 40 °Caž 55 °C. Potom se vypočte objemová ztráta na jednotkudráhy každého vzorku při jednotlivých hodnotách skluzu.Objemová ztráta se vypočte na základě naměřeného úbytkuhmotnosti každého vzorku a hustoty směsi s obsahem sazí.

Jednou z výhod způsobu a zařízení podle vynálezu jeto, že inherentní variabilita brusných vlastností jednot-livých brousicích členů se minimaliuzeje tím, že se každévzorkové kolo nebo jiný vzorek brousí větším počtem brus-ných členů. Další výhodou je to, že vzorková kola nebojiné vzorky lze obrušovat při různých hodnotách skluzua tedy při různě náročných podmínkách obrušování. Na zá-kladě naměřených hmotností vzorkových kol po obroušenípři každé hodnotě skluzu lze tedy předvídat stupeň odol-nosti proti nepravidelnému opotřebení běhounu. Známé ob-rušovací způsoby a zařízení, které zpravidla obrušujíjenom při jediném stupni náročnosti zatížení, nemohoi^^naproti tomu sloužit k přesné předpovědi o odolnosti ne-pravidelnému opotřebení.

Další výhoda vynálezu spočívá v tom, že křídové dílya přenosová kola nanášejí tenký film práškové křídy nastyčnou plochu mezi jednotlivými koly a brousicími kame-ny. Křídový prášek zabraňuje vzniku olejnaté vrstvy zdegradovaného pryžového materiálu na rozhraní mezi vzor-kovým kolem a brusným kamenem. Taková olejnatá vrstva sni-žuje stupeň obroušení vzorkového kola při dané hodnotěskluzu, takže přístroj by udával nepřesné údaje o obrou-šení . Přehled obrázků na výkrese

Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příkladem pro-vedení znázorněný^na výkesech^kde značí obr. i nárysný po-hled na obrušovací zařízení podle vynálezu, obr. 3 ve zvět-šeném měřítku bokorysný řez, vedený rovinou A-A na obr. i,obr. 3 bokorys zařízení z obr·., i v částečném řezu, obr. 4ve zvětšeném měřítku nárys hnacího modulu z obr. 1,obr. 5 v částečném řezu půdorys hnacího modulu z obr. 4,obr. ó bokorys hnacího modulu z obr. 4 a obr. 7 schematic-ké znázornění zařízení z obr. 1, ilustrující pořadí obru-šování většího počtu vzorkových kol způsobem podle vyná-lezu. Příklady provedení vynálezu

Na obr. 1 je zakreslen obrušovací stroj iQ podle vy-nálezu. Stroj iQ obsahuje skříň 12 a dvanáct zkušebníchstanic 14, z nichž je znázorněno pouze šest a které jsouumístěny uvnitř skříně 13. Stroj 1O má tedy pravou sousta-vu a levou soustavu zkušebních stanic 14. kde každá sou-stava jich obsahuje šest. Mimoto má obrušovací stroj 10hnací modul ió_, umístěný přibližně uprostřed skříně 12a pohánějící všechny zkušební stanice, jak bude popsánov dalším textu.

Zkušební stanice 14 jsou uloženy po dvojicích ve zku-šebním rámu 18, který má obecně tvar písmene U, jak uka-zuje obr. 1. Na obr. 3 je zakreslena podrobně typickázkušební stanice 14. Zkušební stanice 14 obsahuje brousicíkámen 30, naklínovaný na hnacím hřídeli 33. Hnací hřídel23 je uložen v předním konci zkušebního rámu 18. Brousicíkámen 30 7 e ohlazen nylonovými kolečky, aby se odstranilyz jeho obvodové brousicí plochy případné ostré výstupky.Tím se znemožní řezání vzorku při broušení, které by ne-příznivě ovlivnilo testy prováděné ve stroji iQ.

Zkušební stanice 14 dále obsahuje vzorkové kolo 24,zakreslené na obr. 2 přerušovanou čárou a naklínované naprvním hnacím hřídeli 26 přímo nad brousicím kamenem 20.Vzorkové kolo 24 sestává z ocelového jádra 35. naznačené-ho rovněž přerušovanou čárou, a z vrstvy materiáluvzorku, nalisované na jádru. Materiálem vzorku je např.směs s obsahem sazí na běhouny pneumatik. Typicky jevrstva materiálu vzorku tloušiky asi 12,7 mm až 25,4 mm.Vzorkové kolo 24 se připraví tak, že se vyřízne proužeksměsi na běhouny a obtočí se kolem ocelového jádra 25,potom se nalisuje na jádro 25 za tepla a tlaku v lisovni-ci způsobem, který je odborníkům známý.

Jak ukazuje obr. 2, je první hnací hřídel 26 vzorko-vého kola 24 uložen ve volném konci kyvného rámu 27.

Kyvný rám 37 je uložen na jednom konci zkušebního rámu18 otočně kolem druhého hnacího hřídele 28, který patříke vzorkovému kolu 34. Druhý hnací hřídel 28 je uložen vhorním zadním konci zkušebního rámu ig. Kyvný rám 27 jetedy výkyvný kolem druhého hnacího hřídele 28 a může uvá-dět vzorkové kolo 24 do záběru a ze záběru s brousicímkamenem 20. Přítlak vzorkového kola 24 k brousicímu kame-nu 20 se reguluje závažím 2£, které je zavěšeno na volnémkonci kyvného rámu 27 na lanu £0, jak ukazuje obr. 2.stupeň obroušení vzorkového kola 24 brousicím kamenem 30lze tedy částečně nastavovat změnou hmotnosti závaží 29.

Zkušební stanice 14 dále obsahuje první řemenici 31,která je naklinována na prvním hnacím hřídeli 26 vedlevzorkového kola 34. Druhá řemenice 33 je naklínována nadruhém hnacím hřídeli 28 a leží ve stejné rovině jakoprvní řemenice 31. Přes obě řemenice 31, 32 obíhá hnacířemen 34. který je uvádí do rotačního pohybu a tím pohánívzorkové kolo 34. Jak je patrné z obr. 1, je druhý hnacíhřídel 28 připojen ke hnacímu modulu 16 a tedy pohánívzorkové kolo 24.

Zkušební stanice 14 dále obsahuje nosný rám 36 přená-Secího kola 4O, který je uložen na jednom konci kyvnéhorámu 37 ložiskem 38» Na volném konci tohoto nosného rámu3é je uloženo v ložisku 42 přenášeci kolo 40, které se mu-že vykývnout do styku se vzorkovým kolem 2^, jak je zřejméz obr. 2, Nosný rám 36 přenášecího kola 40 je k tomuto účelu výkyvný v ložisku 38, aby mohl přibližovat a oddalovatpřenášeci kolo 4O do záběru a ze záběru se vzorkovým ko-lem 24.

Ve zkušební stanici 14 je dále uspořádáno rameno 44,uložené výkyvné na jednom konci kyvného rámu 27 v soused-ství nosného rámu 3Ó, Na jeho volném konci je konzolou 37upevněn křídový roubík 46. Jak ukazuje obr. 2, je volnýkonec křídového roubíku 46 udržován v záběru s přenášecímkolem 4O hmotností ramena 44 a samotného roubíku 46. Kon-zola 47 obepíná křídový roubík 4Ó a je připevněna šroubem48. Křídový roubík ^6 je vyroben s výhodou ze směsi hydro-xidu hořečnatého, pálené sádry a demineralizované vody aslouží k přenášení tenkého filmu křídového prášku na pře-nášecí kolo 40. Několik křídových roubíku 46 lze vyrobitnapř. ze směsi obsahující asi 17Ο g pálené sádry, 80 ghydroxidu hořečnatého a 15Ο g demineralizované vody.

Směs se naleje do formy a nechá se ztuhnout během asijedné hodiny. Křída se potom z formy vyjme a zahřívá 24hod. na teplotě asi 1OO °C. Po zahřátí se pak rozřeže najednotlivé roubíky 46. Přenášeci kolo 4O sestává z pryžového jádra 5O a pě-nové vnější vrstvy 53, která je s výhodou z pěnového poly-uretanu. Kolem vnější pěnové vrstvy 53 je navinut pryžovýpás 54, který má přibližně stejnou šířku jako pryžové jád-ro 50 a je udržován v záběru jak se vzorkovým kolem 34tak s dolním koncem křídového roubíku 4Ó. Na pryžový pás54 se dos tává z křídového roubíku 46 křídový prášek, kte-rý je přenášen na vnější plochu vzorkového kola 24. Kří-dový prášek slouží k ovládání podmínek na rozhraní mezi ιΟ vzorkovým kolem 24 a brousicím kamenem 2O.

Když je pokřídování nedostatečné, vytvoří se zpravid-la na brousicí ploše kamene 20 olej ovitá vrstva degradova-ného materiálu vzorku, která zhorší a zpomalí rychlost ob-rušování vzorkového kola 34. Když je naopak křídového práš-ku příliš mnoho, může zabránit účinnému dotyku vzorkovéhokola 24 a brousicího kamene 20 a tak snižovat rycfáost astupeň obrušování vzorkového kola 24. Křídový roubík 46se proto s výhodou dotýká jen lehce pryžového pásu 54,aby mezi vzorkovým kolem 24 a brousicím kamenem 20 se udr-žoval tenký film křídy v prášku. Síla, kterou je přitla-čováno přenášecí kolo 40 na vzorkové kolo 34, se regulujeprotizávažím $6, jak ukazuje obr. 2. Protizávaží 56 jespojeno s přenášecím kolem 4O lanem 58> které přecházípřes první kladku 60 a druhou kladku és, které jsou ulože-ny ve skříni 12 nad zkušebním rámem í8. obrušovací stroj 1O dále obsahuje několik topnýchčlánků 64 (obr, 1), což jsou s výhodou elektrické topnéČlánky, uložené uvnitř skříně 12 k vytápění jejího vnitř-ku. Uvnitř skříně 12 jsou rovněž termočlánky 65, spojenés topnými články 64 vodiči óó. Termočlánky 65 ovládajífunkci topných článků 64 ά udržují tedy ve skříni 12 po-žadovanou teplotu. Protože relativní rychlost opotřebeníse může měnit s teplotou pneumatiky, nastavuje se teplo-ta uvnitř skříně stejně jako hmotnost protizávaží 2Q,aby se ovlivnil stupeň opotřebení vzorkového kola 24.

Hnací modul 16 obrušovacího stroje 1O podle vynále-zu je podrobně znázorněn na obr. 4 až 6. Hnací modul iémá rovněž rám 68 ve tvaru písmene U, jak ukazuje obr. 4. K zadnímu hornímu konci tohoto rámu 68 je připevněn lo-žisky 71 první hnací hřídel 70. Druhý hnací hřídel 72je uložen v přední straně rámu 68 pod prvním hnacím hří-delem 7O v ložiskách 73. Mezi rámem 68 hnacího modulu16 a sousední zkušební stanicí 14 je na prvním hnacímhřídeli 70 naklínována řemenice 74 a na ní je opásán 11 - hnací řemen 7Ó poháněný elektromotorem 77, tflkže poháníprvní hnací hřídel 70. První hnací hřídel 70 je podleobr. 1 vázán s druhým hnacím hřídelem 28 a pohání vzor-ková kola 24. v hnacím modulu ló je na prvním hnacím hřídeli 7O naklínováno první ozubené kolo 78 (obr. 5). Kolem prvníhohnacího hřídele 70 7'e uložen otočně rám 80, který neseozubená kola 78, §2.· Nosný rdm 80 7e uložen v ložiskách82, 84 m prvního ozubeného kola z2· Nosný rám 80 vyčnívásměrem ven od prvního hnacího hřídele 70 směrem k přední-mu konci rámu 68., jak ukazuje obr. 6, a je výkyvný kolemprvního hnacího hřídele 70. Hnací modul 16 dále obsahujedruhý hřídel 86.· který je uložen směrem dovnitř od první-ho hnacího hřídele 70 a uložen v nosném rámu 80 ložisky87 (obr. 5). Na volném konci tohoto druhého hřídele 86.je naklínováno druhé ozubené kolo 88., které jev záběrus prvním ozubeným kolem 78.

Vedle druhého hřídele 86 je umttěn třetí hřídel qO,který je uložen na volném konci nosného rámu 80., jak lepatrné z obr. 406. Na volný konec třetího hřídele pOje naklínováno třetí ozubené kolo £3, které je v záběrus druhým ozubeným kolem 88 (obr. 6). Na konci třetíhohřídele qO je naklínováno čtvrté ozubené kolo 04 s meze-rou od třetího ozubeného kola pa, jak ukazuje obr. 4.

Na konci třetího hřídele pO 7e našroubována matice 06,která drží čtvrté ozubené kolo 04 proti uvolnění z tře-tího hřídele pO. Vnější plocha matice 96 je drážková,takže se matice 96 dá ručně našroubovat na třetí hřídel90. Čtvrté ozubené kolo 94 se tedy dá sejmout ze třetí-ho hřídele 90 a nahradit ozubeným kolem jiného rozměru,aby se změnil poměr otáčení mezi prvním hnacím hřídelem70 a druhým hnacím hřídelem 73, jak bude ještě popsáno.

Ke druhému hnacímu hřídeli 73 je připevněno klínem páté ozubené kolo p8x ležící přesně pod čtvrtým ozube- ným kolem 04. jak ukazuje obr, 4 a 6, má páté ozubené - 12 kolo takové ro^změry a polohu, aby zabíralo se čtvrtým ozu-beným kolem 94. Je tedy poháněno čtvrtým ozubeným kolem apohání druhý hnací hřídel 7a. Druhý hnací hřídel 73 je při-pojen ke hnacímu hřídeli 22 brousicího kamene 30 (obr. 1)a pohání tedy browsicí kameny 30 zkušebních stanic 14. K přední straně rámu 68 hnacího modulu aó je připevně-na krycí deska lOO, která vyčnívá nahoru u volného koncenosného rámu 80 ozubených kol 78# ^8, K*ycí deska iQO jeopatřena větším počtem kruhových otvoru 1Ο2, které jsouprůchozí (obr. 4). Nosný rám 80 má rovněž na volném konci1Ο4 otvor, zakreslený přerušovanou čárou, jehož průměr jepřibližně stejně velký jako průměr kruhových otvorů 1Ο2.Podle obr. 6 má hnací modul 16 kolík 1Ο6, který může pro-cházet kterýmkoliv z kruhových otvorů 1Ο2 do otvoru vevolném konci 1Ο4 rámu 80. Kolík 1Ο6 je spojen s krycí des-kou lOO lankem 1Ο8. Nosný rám 80 je tedy polohově zablo-kován vzhledem ke krycí desce lOO tím, že kolík íOó je za-sunut do některého z otvorů 1Ο2 a do otvoru ve volném kon-ci nosného rámu 80. Převodový poměr mezi prvním hnacím hřídelem 70 a dru-hým hnacím hřídelem 72 a tedy poměr rychlosti vzorkovýchkol 2^ k rychlosti brousicích kamenů 20 lze nastavit použi-tím různě velkých čtvrt^ŽM^ew^c^ kol 94. Čtvrté ozubenékolo Q4 se vymaňuje tak, že se odšroubuje matice pé, nosnýrám 80 se vykývne kolem prvního hnacího hřídele 7O nahorua tím se čtvrté ozubené kolo Q4 vysune ze záběru s pátýmozubeným kolem 98. Potom se čtvrté ozubené kolo 94 stáhneze třetího hřídele qO a nahradí novým ozubeným kolem, kte-ré se opět zajistí na konci třetího hřídele qO matici qó.Jakmile se nové čtvrté ozubené kolo 04 znovu přemístí do-lů do záběru s pátým ozubeným kolem 98, nosný rám 80 sezablokuje zasunutím kolíkw 1Ο6 do příslušného kruhovéhootvoru 1Ο2. Tento kruhový otvor 1Ο2 pak vede volný koneckolíku íOó do otvoru v nosném rámu 80. K prvnímu hnacímu hřídeli 7O je připevněn klínem prv-ní kotouč 11Ο (obr. 5), a to v blízkosti levé nohy rámu68 hnacího modulu ič. Pod prvním kotoučem 11Ο je připojenk rámu 68 první optický senzor 112, který snímá rychlostotáčeni prvního kotouče 11Ο a počítá jeho otáčky a otáčkyprvního hnacího hřídele 70 a tedy vzorkových kol 34. Prvníoptický senzor 112 vysílá výstupní signály do prvního čís-licového displeje 114 (obr. 1), který zobrazuje údajerychlos ti a počtu otáček vzorkových kol 24.

Ke druhému hnacímu hřídeli 72 je klínem připevněndruhý kotouč 116., který leží rovněž vedle levé nohy rámu68. Nad tímto druhým kotoučem 116 je na rámu 68 uspořádándruhý optický senzor 118, který detekuje rychlost otáčenia počítá otáčky druhého kotouče H6 a druhého hnacího hří-dele 72 a tedy brousicích kamenů 1O. Druhý optický senzorí18 vysílá výstupní signály do druhého číslicového disple-je 12Ο (obr. 1). který zobrazuje údaje o rychlosti a poč-tu otáček brousicích kamenů 20. Při provozu cbrušovacího stroje podle vynálezu poháníhnací modul 16 brousicí kameny 20 a vzorková kola 24 zku-šebních stanic 14. Vzorková kola 24 jsou tedy obrušovánapříslušnými brousicími kameny 2O, aby se získala data prosměs vzorkových kol 34. Když se spustí elektromotor 77,pohání řemenice 74 hnacího modulu 16 první hnací hřídel7O a ten zase pohání druhý hnací hřídel 28 vzorkového ko-la 34, který uvádí do rotačního pohybu řemenici 32 v kaž-dé zkušební stanici ž4. Každá druhá řemenice 32 tedy uvá-dí do rotace příslušný hnací řemen 34, který pohání vzor-kové kolo 24 přes první řemenici 31·

Elektromotor 77 rovněž uvádí do rotačního pohybubrousicí kameny 20 tím, že pohán£ první hnací hřídel 70,který natáčí první ozubené kol<&amp;~to zase pohání druhéozubené kolo 88, které uvádí do rotačního pohybu třetíozubené kolo 92 a čtvrté ozubené kolo 94. Čtvrté ozubenékolo 94 uvádí do rotace páté ozubené kolo 98, které pohá-ní druhý hnací hřídel 72 spojený s hnacím hřídelem 22,jenž uvádí do rotačního pohybu brousicí kameny 20 zkušeb- nich stanic ž4. Jak ukazují šipky na obr. 2, rotují vzorko-vá kola 24 a brousicí kameny 20 v opačných smyslech. Proto-že všechna vzorková kola 24 jsou poháněna prvním hnacímhřídelem 70, rotují všechna stejnou rychlostí otáčení.Protože všechny brousicí kameny 20 jsou poháněny druhýmhnacím hřídelem 73. rotují všechny stejnou rychlostí otá-čení.

Rychlost obrušování každého vzorkového kola v každézkušební stanici 14 se nastavuje regulací poměru lineárníneboli tečné rychlosti vzorkových kol 24 k lineární nebo-li tečné rychlosti brousicích kamenů zO, přičemž se udávájako hodnota skluzu S. Hodnota skluzu S je dána rovnicí (v ~ S = —-g-,. . 100% (1)

S kde

Vg je lineární rychlost obrušovaných ploch vzorkovýchkol 24 a vG je lineární rychlost brousicích ploch brousicíchkamenu 20.

Hodnota skluzu S reguluje volbou vhodné velikostičtvrtého ozubeného kola 94. V obrušovacim stroji 1Q lzepoužít různých čtvrtých ozubených kol ¢4 odlišné velikosti,takže hodnotu skluzu S a tedy stupeň obroušení lze nasta-vit na přírůstkové stupně v rozmezí asi od -30% do +30%skluzu. Při typické zkoušce obroušení podle vynálezu se vzor-ková kola 24 obrušují při různých hodnotách skluzu S, abyse získala data při různém stupni obrušování. S výhodouse obrušují alespoň dvě až pět vzorkových kol 24 pro kaž-dou zkoušenou směs. Ve stroji 1O lze však obrušovat i]edno|vzorkové kolo 24 v každé zkušební stanici 14 a tedysoučasně až dvanáct vzorkových kol 24, V obrušovacimstroji iQ lze tedy obrušovat současně vzorková kola s růz-nými odlišnými obrušovanými směsmi.

Počet vzorkových kol 24, obrušováných pro danou směs,závisí na rozlišení požadovaném mezi jednotlivými směsmi.Když např. se testují dvě vzorková kola 24,odchylka odprůměru je obvykle 3% až 5%. Naproti tomu při testovánípěti vzorkových kol je odchylka od průměru kolem 2% až 3%.

Průměr a hmotnost každého vzorkového kola 24 se měřína začátku obrušovacího testu a po rotaci při každé urči-té hodnotě skluzu, aby se určil úbytek objemu v důsledkuobroušení. K odvážení vzorkových kol 24 se s výhodou po-užívá elektronických vah s přesností asi 0,1 mg. Naměřenýúbytek hmotnosti se koriguje na úbytek hmotnosti vzniklýběhem zkoušky odpařením. Korekce pro úbytek hmotnosti vy-pařením se určuje ze změny hmotnosti modelového vzorkové-ho kola 24, které je vyrobeno z testované směsi, udržujese uvnitř skříně i_2, ale neobrušuje se, jak bude ještěpopsáno. Průměry vzorkových kol 24 se s výhodou měří lase-rovým mikrometrem. Provádějí se tři měření přibližně vestejných vzdálenostech na obvodu každého kola a použijese průměru z těchto tří měření.

Průměrný úbytek objemu na jednotku dráhy (cm /cm)nebo stupeň opotřebení (W) kol pro každou danou směs sevypočte po obroušení při každé jednotlivé hodnotě skluzu.Úbytek objemu (cm3) se určuje na základě naměřeného úbyt-ku hmotnosti každého kola, korigovaného na základě změnhmotnosti odpovídajících hmotnosti modelových vzorkovýchkol, a na základě hustoty směsi. Dráha každého kola přikaždé hodnotě skluzu se vypočítává tak, že se určí prů-měr z měření průměru kola před obroušením a po obroušenípři této hodnotě skluzu. Tohoto průjněrného naměřenéhoprůměru se pak použije k určení průměrného obvodu kolapři této hodnotě skluzu. Průměrný obvod se pak znásobípočtem otáček, aby se určila dráha (cm) tohoto kola přitéto hodnotě skluzu,

Pak se použije následující rovnice pro data úbytku objemu každé testované směsi, aby se mohla analýzovat ιό data při různých hodnotách skluzu:

W = KS kde W je stupeň opotřebení vzorkových kol 34 pro každou "sloučeninu, S je hodnota skluzu, definovaná rovnicí (1), aK a n jsou empiricky určené konstanty, vypočtenéz rovnice (2).

Potom se urči laboratorní index obroušení (Li) prokaždou testovanou směs při každé hodnotě skluzu:

je stupeň opotřebení vzorkových kol 34s referenční směsi a

testované směsi. Vždycky existuje nejméně jedno vzorkové kolo, vyro-bené z referenční směsi a obrušované s ostatními vzorko-vými koly 34; Referenční směs se obrušuje za účelem po-rovnání s ostatními zkoušenými směsmi, aby bylo možné ur-čit laboratorní index obroušení (LI) definovaný rovnicí (3). Má-li se rovněž uvažovat vliv tvrdosti testované smě- i si na stupeň opotřebení, měří se rovněž stopová plochadoteku mezi obrušovanými vzorkovými koly 24 a příslušnýmibrousicími kameny 30. Stopová plocha se měří tak, že vět-ší počet sekcí obrušované plochy vzorkového kola 24 senatře barvou. Vzorkové kolo 24 se upevní ve zkušební sta-nici 14 a na obrušovací plochu příslušného brousicího ka- i Š mene 20 se přiloží list papíru. Natřené plochy vzorkového kola se pak uvedou do záběru s listem papíru silou pří- slušného závaží 29. Potom se změří plocha natřených stop na papíru.

Plochy stop se s výhodou změří v okamžiku, když sena začátku obrušovacího testu zjišťují počáteční hmotnostia průměry vzorkových kol 34. Laboratorní index obroušení(Ll) se pak dá korigovat na základě poměru průměrné stopo-vé plochy vzorkových kol se zkušební směsí a stopovéplochy vzorkového kola nebo kol s referenční směsí.

Na obr. 7 je znázorněno pořadí broušení vzorkovýchkol 24 ve zkušební stanici 14 způsobem podle vynálezu.Shora popsaným způsobem se tlakovým lisováním vyrobí ně-kolik skupin vzorkových kol 34, přičemž každá skupina sevylisuje z jiné zkušební směsi. Některé ze vzorkových kol24 z každé směsi se použijí jako kola obrušovaná brousi-cími kameny 20. Ostatní vzorková kola 24 slouží jako mo-delová kola, která se obrousí pouze při kondiciování auchovávají se jenom ve skříni 13, když se zkoušená kolaobrušují. Jádro 25 každého vzorkového kola 34. tedy jaktestovaných tak modelových kol, je označeno číslem, tak-že každé vzorkové kolo se během testu dá identit ikovat.

Počet modelových kol ve skupině obrušovaných kol ses výhodou určuje takto; když se zkouší jedna šarže směsi,jsou čtyři testovaná kola a jedno modelové kolo* když setestují dvě,šarže dané směsi, jsou obrušovaná kola třia jedno modelové kolo pro každou šarží’, když se testujítři šarže dané směsi, jsou pro každou šarži dvě obrušova-ná kola a jedno modelové kolo. s výhodou se testuje su-dý počet vzorkových kol 24 pro každou danou směs: polovi-na vzorkových kol 24 se dá obrušovat ve zkušebních sta-nicích 14 na levé straně a druhá polovina ve zkušebníchstanicích 14 na pravé straně obrušovacího stroje 1O.

Vzorková kola 24 jsou nasunuta na vřetenech v náhod-ném pořadí, a to šest kol na jedno vřeteno, jak ukazujeobr. 7. Modelová kola jsou nasunuta na separátních vře-tenech a nefsoú znázorněna. Obr. 7 ukazuje pouze šestzkušebních stanic 34, které mohou být bud na levé nebona pravé straně stroje. Obrušovaná kola zkušebních sta- ι8 nic 14 druhé skupiny, která nejsou znázorněna, se obrušuj ístejným způsobem jako kola podle obr, 7.

Vzorková kola 34, a to jak testovaná, tak modelová,se pak kondicionuj í tím, že se všechna vřetena uloží asina 24 hod. do pece o teplotě kolem 1OO °C. Skříň 12 jepředehřátá asi na 49 °C a po vyjmutí z pece se vřetenauloží do předehřáté skříně 12 asi na 30 min. Testovaná imodelová kola se pak každé upevní do příslušné zkušebnístanice 14 a kondicionují ιΟ OOO Otáčkami při rychlostirotace 860 ot/min. při teplotě 49 °C ve skříni 12. Čtvrtéozubené kolo 94 má přitom takový rozměr, aby hodnota sklu-zu byla asi 7%.

Po kondicionování se kola nechají zchladnout na okol-ní teplotu, ale během celého testu se všechna kola, obru-šovaná i modelová, udržují na stejné teplotě. Obrušovacíplochy brousicích kamenů 20 se pak očisti drátěným kartá-čem. Skříň 12 se vyčerpá, aby se odstranily volné částice,uvolněné během kondicionování. Potom se vymění pryžové ’Pásy 54 na přenášecích kolech 4O·

Poté se změří průměry broušených kol a poté hmotnostkaždého ze vzorkových kol 24. tedy jak testovaných takmodelových kol, a zaznamená v zaokrouhlení na nejbližší0,1 g. Skříň 13 se pak předehřívá alespoň 2 hodiny nateplotu 49 °C. Všechna vzorková kola 2£, testovaná i mode-lová, se pak zahřívají uvnitř skříně po dobu alespoň30 minut.

Testovaná kola se pak upevní na příslušné první hna-cí hřídele 26 v pořadí naznačeném na obr. 7. Čtvrté ozu-bené kolo 94 má takový rozměr, aby hodnota skluzu bylaasi 7%, a vnitřek skříně 12 se udržuje na teplotě asi 49 °c. Testovaná kola se pak obrušují při rychlosti otáče- ní 860 ot/min. a vykonají 15 000 otáček. Když se zastaví, sejmou se z příslušných hřídelů ve zkušebních stanicích 14 a nasunou zpátky na vřetena v pořadí naznačeném na obr. 7. Vřeteno s testovanými koly se pak znovu upevní - ιρ - v příslušné zkušební stanici 14 v pořadí uvedeném na obr. 7 a znovu obrušuje při rychlostí otáčení 860 ot/min. a vy-koná 15 OOO otáček. Každé testované kolo 34 se pak obrušu-je v nové zkušební stanici 14 při každém obrušovacím kroku.

Když se testovaná kola vyjímají z každé zkušební sta-nice 14, překlopí se a potom upevní na vřeteno. Smysl otá-čení těchto kol se tedy mezi každými dvěma zkušebními sta-nicemi 14 obrací, aby se vyloučily chyby vzniklé kolísá-ním mezi jednotlivými zkušebními stanicemi. Každé vřetenose vzorkovými koly 24 se obrušuje v šesti různých zkušeb-ních stanicích přičemž při přemísťování jedné stanicedo další se vzorková kola obracejí. Každé vzorkové kolo24 se tedy obrušuje každým z brousicích kamenů 20 na jednéskupině zkušebních stanic 14 ve stroji íO. Po šesti rota-cích mezi zkušebními stanicemi 14 by měla být testovanákola uložena na vřetena ve stejném pořadí, jako měla předzačátkem zkoušky.

Každé obrušované kolo se tedy obrušuje při první hod-notě skluzu (7%) při celkem asi pO OOO otáčkách. Potom sevšechna vzorková kola 24 z obrušovacího stroje iQ vyjmoua nechají zchladnout na okolní teplotu. Brousicí kameny20 se znovu očistí drátěným kartáčem, skříň 12 se vyčerpák odstranění volných částic a pryžové pásy 54 se vymění.Potom se znovu změří a zaznamená průměr každého testované-ho kola a hmotnosti všech kol, tedy testovaných i modelo-vých. Průměrný úbytek nebo přírůstek hmotnosti všech mode-lových kol z každé směsi se přičte nebo odečte od úbytkuhmotnosti testovaných kol z každé z příslušných směsí,aby se přesněji určil úbytek hmotnosti způsobený obrouše-ním. Čtvrté ozubené kolo P4 se pak vymění za jiné, kterédává hodnotu skluzu asi 13%, o teplota ve skříni 12 sesníží asi na 46 QC. Testovaná kola se pak každé znovuobrušuje ještě šestkrát v šesti různých zkušebních stani-cích 14 způsobem, který byl popsán v předchozím textu. - 30 Během každého obrušování však každé testované kolo vykoná3 4OO otáček při rychlosti rotace 860 ot/min. Každé testo-vané kolo tedy vykoná při druhé hodnotě skluzu (13%) cel-kem 14 4OO otáček. Potom se popsaným způsobem změří a za-znamená průměr každého testovaného kola a hmotnosti testo-vaných i modelových kol. Úbytek Hmotnost i a průměr při každé hodnotě skluzu Sse pak převede na úbytek objemu na jednotku dráhy nebolina stupeň opotřebení w. stupeň opotřebení w se pak dosadído rovnice (3) a data se sestaví do tabulky a analýzují.Údaje o stupni opotřebení w se rovněž dosadí do rovnice(3) k určení laboratorního indexu obroušení LI. Laborator-ní index obroušení LI se pak dá vynést jako funkce hodno-ty skluzu S, aby bylo možno analyzovat a porovnávat odol-nost proti obroušení testovaných směsí.

Podle jiné metody podle vynálezu slouží obrušovacístroj iQ k měření nepravidelné odolnos ti proti opotřebenísměsí na výrobu běhounu. Podle jednoho příkladu se součas-ně ve stroji iQ shora uvedeným způsobem současně obrušujítři různé směsi na běhouny. Tyto tři směsi se však postup-ně obrušují při třech různých hodnotách skluzu na rozdílod shora popsaného provedení, kde jde pouze o dvě hodnotyskluzu. Tři hodnoty skluzu jsow 7%, 13% a 31%. Směsi na bě-houny pneumatik se tedy obrušují při nízké, střední a vy-soké úrovni podmínek při obrušování. Při třetí hodnotěskluzu 31% provede každé testované kolo 3 000 otáček přirychlosti rotace 860 ot/min. s každým příslušným brousi-cím kamenem 30. Každé testované kolo tedy vykoná celkemasi 14 4OO otáček při třetí hodnotě skluzu 31%. Tři různé směsi na běhouny obsahují každá jiný typ sazí a jsou označeny jako CB , CB , CB . Vypočtené výsled- tey na bázi údajů, získaných při obrušování tří skupin vzorkových kol 34, jsou shrnuty v následující tabulce: - 31

Stupeň opotřebení(cm3/cm)skluz 7% (IV) Laboratorní indexobroušení (Ll) skluz 7% CB3 4,56 E-8 1OO CB3 4,94 £-8 Q2 CEJ 4, Ól E-8 98 Stupeň opotřebení(cm3/cm) (w) Laboratorní index obroušení (Ll) skluz 13% skluz 13% CB 2,43 E-7 100 2,45 2-7 99 CB3 2,48 E-7 98 Stupeň opotřebení(cm3/cm) (w) Laboratorní 'index obroušení (LI) skluz 31% skluz 21% cb2 8,45 2-7 iQO CB2 6,43 E-7 131 CB3 7,10 E-7 119

Směs CBI je referenční a obrušuje se pro porovnánís testovanými směsmi. Laboratorní index obroušení LI prosměs CB^ je proto lOO. jak je z tabulky patrné, stupeň opotřebení W vzrůstápro všechny tři. směsi s rostoucími hodnotami skluzu. Dů-ležitým znakem ůdajů je však to, že směs CB^ má podstatněvyšší laboratorní index obroušení LI než mají směsi CB^nebo CB^ při nej těžším zatížení, tedy při skluzu 21%, Při hodnotách skluzu 7% a 13% je naproti tomu laboratorní

index obroušení LI směsi CB? podstatně bližší směsi CBJ - 22 - i CE^. Výsledky testů tedy ukazují, že při nej náročnějšíchpodmínkách obrušování má směs CB lepší odolnost proti

•A obroušení než směsi CB a CB . Směs CB bude mít tedy prav-

Ij 2 děpodobně lepší odolnost proti nepravidelnému opotřebení než směsi C13 nebo CB,. 2 3

Velkou výhodou zařízení a způsobu podle vynálezu jeto, že jich lze využít k vyřešení problémů nepravidelnéhoopotřebení u existujících pneumatik. Když se např. zjistí,že pneumatika s existujícím dezénem běhounu má nepravidel-né opotřebení, lze způsobem a zařízením podle vynálezu na-jít jinou směs na běhouny nebo jiný typ sazí, kterého semá použít pro směs na takový běhoun, jenž bude mít lepšíodolnost proti opotřebení při těžkém a náročném obrušování.

Známé stroje, které nemohou přesně určit odolnostproti obroušení při vysokém i nízkém stupni obrušování,naproti tomu nemohou určit vhodnou směs, která by vyřešilaproblém spojený s nepravidelným opotřebením. Podle shorauvedeného příkladu by známé stroje pravděpodobně určily,že směs CB , směs CB a směs CB mají v podstatě stejnouodolnost proti obroušení, zatímco ve skutečnosti je odol-

nost proti obroušení směsi CB 2 podmínkách. podstatně lepší při těžkých

Claims (14)

1. PATENTOVÉ

   i. Zařízení pro obrušování směsí s obsahem sazí, vy-značující se tím. že obsahuje soustavuotočně uložených obrušovacích členů (30), soustavu otoč-ně uložených zkoušených dílů (34), kde každý zkoušenýdíl obsahuje směs s obsahem sazí a může přijít do zábě-ru s brousicím členem (sO) k obrušování směsi s obsa-hem sazí, dále první ústrojí (36, 40, 44) pro regulacipovrchových podmínek na rozhraní mezi zkoušeným dílem(34) a příslušným brousicím členem (sO), druhé ústrojí(77, 16, 38, 70, 33, 73) spojené se zkoušenými díly(34) a s brousicími členy (sO) pro jejich pohon rotačnímpohybem, a třetí ústrojí (16) spojené s brousicími čle-ny (30) a zkoušenými díly (34) k regulaci jejich rela-tivní rychlosti pro kontrolu stupně obroušení zkouše-ných dílů (34) brousicími členy (30),
2. 3. Zařízení podle nároku 1, vyznačující setím, že první ústrojí obsahuje soustavu naprašova-cích dílů (4O) pro záběr s příslušným zkoušeným dílem(34) pro nanášení prášku na příslušný zkoušený díl (34)a na rozhraní mezi zkoušeným dílem (34I a příslušnýmbrousicím členem (30),

   3, Zařízení podle nároku 3, vyznačující setím, že každý naprašovací člen sestává z přenášecí-ho kola (4O) pro záběr se zkoušeným dílem (34) a z kří-dového dílu (44) pro záběr s přenášecím kolem (4O),který přenáší křídový prášek na přenášecí kolo (4O) ana zkoušený díl (34) k poprášení rozhraní mezi nimi.
3. 4. Zařízení podle nároku 3, vyznačující setím , že obsahuje čtvrté ústrojí (56) pro regulacipřítlaku křídového dílu k přenášecímu kolu (40) pro re-gulaci množství křídového prášku, naneseného na přená-šecí kolo (4O). 24
4. 5. Zařízeni podle nároku 4, vyznačující setím, že čtvrté ústrojí obsahuje protizávaží (-56)připoj ené k přenášecímu kolu (4O) pro stanovení pří tla-ku přenášecího kola (40) ke křídovému dílu.
5. 6. Zařízení podle nároku 3, vyznačující setím, že obsahuje páté ústrojí (29) pro regulacipřítlaku zkoušeného dílu (24) na brousicí člen (20) k regulaci stupně obroušení zkoušených dílů (24) pří-slušnými brousicími členy (20).
6. 7. Zařízení podle nároku 6, vyznačující setím, že páté ústrojí sestává ze soustavy závaží(29), z nichž každé je připojeno k příslušnému zkouše-nému dílu (24) pro nastavení přítlačné síly zkoušenéhodílu (24) na příslušný brousicí člen (20).
7. 8. Zařízení podle nároku 1, vyznačující setím, že druhé ústrojí obsahuje motor (77) a třetíústrojí obsahuje ozubené kolo (16), druhé ústrojí dáleobsahuje první hřídel (28, 7O) spojený s motorem (77),se zkušebními díly (24) a s ozubeným kolem (16), adruhý hřídel (22, 72), spoj ený s brousicími členy (20)a ozubenými koly (16), kde ozubené kolo je zvoleno proregulaci rychlosti prvního hřídele vzhledem k rychlo-sti druhého hřídele a tedy rychlostí zkoušených dílů(24) vzhledem k rychlostem brousicích členů (20).
8. 9. Zařízení podle nároku 1, vyznačující setím, že obsahuje soustavu zkušebních stanic (14),z nichž každá zahrnuje brousicí kámen (20), vzorkovékolo (24), přenášecí kolo (40) pro záběr se vzorkovýmkolem (24) a křídový díl (44) pro záběr s přenášecímkolem (4O), a hnací modul (16), který je spojen sezkušebními stanicemi (14) a obsahuje ozubená kola (78,88, 90, 92, 94, 98) k regulaci relativních rychlostí 25 brousicích kamenu (20) a vzorkových kol (24) a tedyk regulaci stupně obroušení vzorkových kol (24). 1O, Způsob obrušování směsi obsahující saze, vyzna-čující se tím, že se odváží každý zvelkého množství vzorkových dílů, kde vnější plochakaždého vzorkového dílu je vyrobena se směsi obsahu-jící saze, každý vzorkový díl se obrušuje při rotač-ním záběru s obrušovacím členem k obrušování směsiobsahující saze, přičemž rychlost vzorkových dílůvzhledem k rychlosti obrušovacích dílů udává prvníhodnotu skluzu, každý vzorkový díl se obrušuje v ro-tačním záběru s nejméně jedním dalším obrušovacímčlenem při první hodnotě skluzu, změří se úbytek smě-si obsahující saze z každého vzorkového dílu připrvní hodnotě skluzu, poté se obrušuje každý vzorko-vý díl při rotačním záběru s obrušovacím členem přidruhé hodnotě skluzu, každý vzorkový díl se obrušujev rotačním záběru s nejméně jedním odlišným obrušova-cím členem při druhé hodnotě skluzu a změří se úbyteksměsi s obsahem sazí z každého vzorkového dílu přidruhé hodnotě skluzu, přičemž hodnota skluzu je dánarozdílem mezi rychlostí vzorkového dílu a příslušné-ho obrušovacího členu, děleným rychlostí vzorkovéhodí lu.
9. 11. Způsob podle nároku 1O, vyznačující setím, že první hodnota skluzu leží v rozmezí 5%až 9% a každý vzorkový díl se nechá rotovat v rozmezí1O 000 až 20 000 otáček s každým obrušovacím členempři první hodnotě skluzu, druhá hodnota skluzu ležív rozmezí 9% až 17% a každý vzorkový díl se nechá ro-tovat 1 OOO až 5 000 otáček s každým obrušovacím člernem při druhé hodnotě skluzu. 2Ó -
10. 12. Způsob podle nároku íO, vyznačující setím, že každý vzorkový díl se nechá obrušovat přirotačním záběru s příslušným obrušovacím členem přitřetí hodnotě skluzu, každý vzorkový díl se obrušujev rotačním záběru s nejméně jedním odlišným obrušova-cím členem při třetí hodnotě skluzu a změří se úbyteksměsi s obsahem sazí pro každý vzorkový díl při třetíhodnotě skluzu.
11. 13. Způsob podle nároku 12, vyznačující setím, že třetí hodnota skluzu leží v rozmezí 17%až 30% a každý vzorkový díl se nechá provést 500 až4 5OO otáček při třetí hodnotě skluzu.
12. 14. Způsob podle jednoho z nároků íO až 13, vyzna-čující se tím, že okolní teplota vzor-kových dílů a obrušovacích členů se reguluje v rozme-zí 4O °C až 55 °C k regulaci stupně obroušení vzorko-vých dílů obrušovacími členy.
13. 15. Způsob obrušování směsi na běhouny pneumatik k měřenícharakteristik nepravidelného opotřebení směsi, vy-zná č u j í c í s e t í m , že se odváží množi-na zkušebních dílů, přičemž vnější plocha každéhozkušebního dílu je ze směsi na výrobu běhounu, určenék obroušení, vnější plocha každého zkušebního díluse nechá rotovat v záběru s brousicím členem fe obrou-šení běhounové směsi, přičemž relativní rychlosti zku-šebních dílů a obrušovacích členů udávají první hodno-tu skluzu, pro tuto první hodnotu skluzu se odvážízkoušený díl k určení úbytku směsi při první hodnotěskluzu, vnější plocha zkoušeného dílu se nechá otáčetv záběru s brousicím členem fe obroušení běhounové smě-si, přičemž relativní rychlosti zkoušených dílů abrousicích členů udávají druhou hodnotu skluzu, kterávyvolává vyšší úroveň obroušení než první hodnota

    27 - skluzu, každý zkoušený díl se odváží ke zjištění úbyt-ku běhounové směsi při druhé hodnotě skluzu, vnějšíplocha každého zkušebního dílu se nechá rotovat v zá-běru s brousicím členem k obroušení běhounové směsi,přičemž relativní rychlosti zkoušených dílů a brousi-cích členů určují třetí hodnotu skluzu, která vyvolávávyšší stupeň obroušení než druhá hodnota &amp;luzu, a kaž-dý zkoušený díl se odváží k určení úbytku běhounovésměsi při třetí hodnotě skluzu, přičemž úbytek běhou-nové směsi při různých úrovních obrušování udává cha-rakteristiky nepravidelného opotřebení běhounové smě-si a každá hodnota skluzu je založena na rozdílu mezirychlostí zkoušených dílů a rychlosti brousicích čle-nů, děleném rychlostí zkoušených dílů. ιό. Způsob podle nároku 15, vyznačující setím, že první hodnota skluzu leží v rozmezí 5%až 9%, každý zkoušený díl se nechá rotovat 1O 000 až20 OoQ^^f^ždým brousicím členem, druhá hodnota sklu-zu je v rozmezí 17% až 30% a každý zkoušený díl senechá rotovat 1 000 až 5 000 otáček s každým brousi-cím členem při druhé a třetí hodnotě skluzu.
14. 17. Způsob podle nároku 16, vyznačující setím, že každý zkoušený díl se nechá rotovat v zá-běru s množinou příslušných brousicích členů při prv-ní, druhé i třetí hodnotě skluzu. 39 Seznam vztahových značek lO - obrušovací stroj 13 - skříň 14 - zkušební stanice16 - hnací modul 18 - zkušební rám30 - brousicí kámen 33 - hnací hřídel 34 - vzorkové kolo 35 - ocelové jádro3Ó - 1. hnací hřídel 37 - kyvný rám 38 - 3. hnací hřídel 39 ~ závaží 30 - lano 31-1. řemenice 33 - 3. řemenice 34 - hnací řemen 36 - nosný rám 38 - ložisko 40 - přenášecí kolo 43 - ložisko 44 - rameno 46 - křídový roubík 47 - konzola 48 - šroub 50 - pryžové jádro 53 - vnější pěnová vrstva 54 - pryžový pás 56 - protizávaží 58 - lano 60,63 - 1., 3, kladka 64 topný článek 65 - termočlánky 66 - vodiče 68 - rám 70 - 1. hnací hřídel73 - 3. hnací hřídel 71 - ložisko 73 - ložisko 74 - řemenice 76 - hnací řemen 77 - elektromotor78-1. ozubené kolo80 - nosný rám83,84 - ložisko 86 - 3. hřídel 87 - ložisko 88 - 3. ozubené kolo gO - 3. hřídel gs - 3. ozubené kolo g4 - 4. ozubené kolo gó - maticeg8 - 5. ozubené kolo lOO - krycí deska1Ο3 - kruhové otvory1Ο4 - volný koneciOó - kolík1Ο8 - lanko11Ο - 1. kotouč 113 - 1. optický senzor 114 - číslicový displej116 - 3. kotouč 118 - 3. optický senzor13Ο - číslicový displej