CS273678B1 - Method of ferroliquid production - Google Patents

Description

Vynález se týká způsobu výroby ferokapaliny, kterým je vyřešeno složení a příprava stálých a fyzikálně odolných feritových disperzí v kapalinných a jiných tekutých a polotekutých médiích.

Ferokapaliny se.doposud výhradně připravují ze speciálně preparovaných magnetických sil ných feritů do kapalin, afinních k preparaci feritových povrchů. Přitom kapaliny s těmito a jinými požadovanými vlastnostmi, které jsou nepříliš odlišné od jejich čistého stavu, jsou při přípravě dosti složité z hledisk fyzikálního a fyzikálně chemického. V tomto případě vzniklá stálá disperze je afinním kapalinným prostředím libovolně ředitelná, zvláště jsou-li rozměry preparovaných feritů v rozmezí 3,5 až 10 nanometrů. Právě při tomto rozmezí je vůči hmotě preparovaného feritu nadbytek preparací vytvořených vazebných sil schopných překonávat magnetické síly při magnetování za současného fyzikálního namáhání, například střižnými silami. Při takové přípravě je nutno nejdříve připravit magnetické měkké, ale se silným magnetickým sycením vytvořené ferity s minimálními definovanými rozměry a s preparovaným povrchem za účelem zvýšení afinity feritu vůči nosné kapalině, které bude použito. Magnetické vlastnosti získává ferit v rozmezí od 2,5 do 5,0 nanometrů, přičemž rozměrnější ferity vyžadují silnější kapalinové vazby. Přitom při preparaci povrchu feritu se do něj zabudovávají částice takových žádoucích neferomagnetických znečistění, která·účinně zabrání také nažádoucímu shlukování primárních částic v sekundární částice, a to jejich agregací. V praxi se ten to stav provádí tím způsobem, že do feritů se zabudují povrchově aktivní látky všech typů, to je anionaktivní, kationaktivní i neionogenní, které po sorbci do feritu omezují růst feritu vytvářenými distančními překážkami. Tyto distanční překážky, které jsou vytvořeny ze zbyt ků smáčedel, zvyšují afinitu vůči některým typům kapalinných prostředí. Ξ výhodou se k tomu používá fluorovaných derivátů, silně afinních vůči vazbami na jádrech kovů, zejména železa.

V popisovaném případě se tedy připraví z takto upraveného feritu disperze vytvořené od výroby feritu a další jeho struktury.

Jsou také známé mnohem méně stálé feritové struktury, vytvořené dodatečným zpracováním feritů po jejich nejlépe mokrém vysrážení.u nich je zvýšený účinek pozorován jen tehdy provede-li se úprava ještě před dehydratací feritu, tedy bezprostředně po jeho vysrážení.

I takové ferokapaliny mohou být stálými disperzemi, které odolávají působení silných magnetických polí při současném mechanickém vymáhání bez ztráty homogenity. V takových případech se obvykle do disperze vpravují dlouhé řetězce některých dalších přísad, například křemičitanů, silikonů nebo látky gumovitých charakterů.

Je také známé, že zvětšení feritových částic do disperze má za následek úbytek vazebných sil a zpravidla vede ke snížení stálosti ferokapalinové disperze, například ke ztrátě neomezené ředitelnosti a podobně. Vždy však stálost disperze závisí i na tom, jak jsou feritové částice do kapaliny zabudovány, což jsou v jednoduchých afinitních typech feritů způsoby dispergování, například ultrazvukem, mechanickým mletím a podobně. Je přitom ukazatelem této hodnoty koercitivní síly, která při úplné homogenizaci je prakticky nulová. Naopak po přidáni nerovnovážných přídavků roste k hodnotám volně uložených feritových částic, popřípadě i fixovaných i na podložku. K porušení stability kvalitní ferokapaliny může dojit při ředění sice misitelncu, ale k feritu jinak afinní kapalinou, což má za následek rozdružení základní ferokapaliny na dvě fáze s různým obsahem feritu. Stabilita ferokapalinové disprse je kromě jiného snižována možností koagulace disperse v magnetickém poli, kdy feromagnetické částice se k sobě přibližuji a doslova vytlačují kapalinu z prostorů mezi sebou. Tomu se běžně čelí fyzikálními vazbami mezi feromagnetickými částicemi a kapalinovou vazbou.

X '3

CS 273 678 Bl

V praxi používané ferokapaliny mají obsah feritů zpravidla od 0,05 % do cca 35 % hmot. přičemž obsahu feritu odpovídají jejich magnetické vlastnosti, zejména sycení. K zesílení magnetických vlastností u některých feritů lze použit jen takové kapaliny, ve které jsou zesílené vazebné síly mezi ferity a nosnou kapalinou. K tomu se používá zejména fluorovaných složek určených k přípravě feritů i kapalin a rozměrovým zmenšováním frakcí částic feritu.

V poslední době jsou však vytvořeny ferokapaliny, u kterých se dosahuje potřebné stálosti i při koercitivních silách značně vysokých, což souvisí se zlepšením některých technických vlastností. Z toho vyplývá, že příprava stálé ferokapaliny je závislá již na přípravě feritových částic, se kterou tvoří jednolitý celek. Přitom dodatečné přepracování je možné jen ve výjimečných případech a také tam, kde je příprava feritu technologický podobná nebo stejná. Kromě toho bylo zjištěno, že ve všech případech vznikají potíže se zaměnitelností typů ferokapalin, což vede i k jinak nezdůvodněnému vyměňování ferokapalin v těch místtech, kde jsou použity.

Uvedené nedostatky tohoto stavu odstraňuje a zdokonalení přináší způsob výroby ferokapaliny s charakterem stálé strukturální disperze s obsahem feritů magnetitového, magnetoplumbitového a granátového typu podle tohoto vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se smísí srážené částečně hydratované upravené ferity a/nebo ferity s preparovaným povrchem se zabudovanými smáčedly s kapalinnými strukturálními disperzemi paramagnetických a diamagnetických složek. Takto vytvořená směs se mechanicky stejnorodě rozmísí, například mletím, roztíráním, ultrazvukem hydraulickými rázy s výhodou vysokotlakou nebo superplastickou expanzivní homogenizací se současným odštěpením a odpařením přítomné vody, popřípadě alkoholů a užitných rozpouštědel. Před homogenizací se k vytvořené směsi dále přidají látky s povrchovou aktivitou, jako nosné kapaliny. Po vytvořené homogenizaci se k ferokapalině dále přidají látky s povrchovou aktivitou, jako nosné kapaliny, potom se provede druhá honogenizace.

Před druhou homogenizací se k látkám s povrchovou aktivitou přidají ferity. Před každou další homogenizací se k ferokapalině přidají ferity a/nebo kapaliny strukturální disperze. Zhomogenizovaná disperze se obohatí ředidlem nebo rozpouštědlem některé z přítomných fází, které se při průběhu homogenizace odstraní. Použité ferity se nejdříve dispergují do fáze s vyšší vzájemnou afinitou.

Výhodou tohoto způsobu výroby ferokapalin je zjednodušení výrobní technologie při podstatném snížení výrobních .odpadů, zejména feritů a nosných médií. Přitom se získá produkt s vyšší funkční životností, tepelnou odolností s volbou větší rozmanitosti fyzikálních vlastností.

Perokapalina je tvořena obsahem feritů ve fázovém rozhraní stálých strukturálních disperzí látek, například v mazacích tucích, složených zpravidla z polárních, popřípadě i paramagnetických mýdel a nepolárních kapalin s diamagnetickými vlastnostmi, jako jsou parafinové oleje, naftenové oleje nebo i kapaliny aromatického charaktureru a popřípadě naopak. Použitím srážených feritů s upravenými nebo preparovanými povrchy s oosahem povrchově aktivních zbytků vzniká ferokapalina s novými vlastnostmi, zejména se zvýšenou životností a magnetickou stálostí. Ke zvýšení stálosti se k přípravě disperze použije halogenovaný, například fluorovaný nebo chlorovaný olej. U těchto disperzí stabilixa narůstá zvláště za toku, tedy při mechanickém namáhání, například střižnými silami. Ferity jsou přitom vázány zvláště silami od kapaliny, což umožňuje použití feritů s preparovaným povrchem:ke zvýšení afinity. Následkem toho je možné vložit do ferokapaliny feritové částice poněkud větších rozměrů, aniž by došlo k porušování konvenční stálosti ferokapaliny. Jedná se o částice v hodnotě kolem 50,0 nanometrů. Ferity se zpracováním rozdělují do rozhraní fází, kdy již není jednoduché je vyvázat, protože i tepelný pohyb částic přispívá ke stabilitě. K zabránění

CS 273 678 Bl sdružování primárních částic v sekundární agregace je ferity nutno přenášet ještě nedehydrátované s obsahem na zbytky hydroxidů vázané vody nebo také na vyšší alkoholy, jako jsou gylokol a glycerin. V podstatě to znamená, že ferokapaliny obou typů jsou disperzemi podobných technických vlastností, až u struktur disperzí tvořených ze strukturálních kapalin lze s výhodou použit k přípravě větších feritů i shluků. Je to způsobeno tím, že po zpracování do struktury strukturální kapaliny se i větší částice sobtížněji destruují. Pozoruhodným úkazem je i skutečnost, že ferity s různým magnetickým sycením dispergované ve stejné strukturální kapalině mají přibližně shodnou hodnotu koercitivní síly, která v daném případě je tedy mírou vazebných sil mezi kapalinou a feritem. Nového vnitřního uspořádání struktury ferokapaliny, a to ve směru dodatečného zlepšení magnetických vlastností lze dosáhnout dalším přidáváním feritů a dalších kapalin strukturálních disperzí a opakovanou homogenizací. Takových přidání s následnou homogenizací lze uskutečnit i několik za sebou. Rozrušení těchto stálých disperzí je samozřejmě možné jednak způsoby, jakými se rozrušuje struktura nosné kapalinové hmoty, jednak způsoby, jakými se rozrušuje stabilita ferokapalinové disperze samotné bez větších rozdílů.

U dehydratovaných feritů se aktivita a afinita ferokapaliny vytvoří do disperzních vazeb částečnou rehydratací do povrchu feritu, zvláště v kyselých prostředcích. Přitom povrchovou aktivitu a afinitu je možno dodatečně v jistém rozmezí upravovat preparacemi smáčedel nebo jinými způsoby zesilování vazebných sil. Tím lze vytvářet ferokapaliny s vysokými hustotami vazebných sil, schopné udržet ve stálé disperzi i ferity s vysokými hodnotami magnetického sycení při zvýšené koncentraci.

Ferokapaliny se také mohou získat již pouhým smísením uvedených látek, avšak jejich vlastnosti nedosahují takových kvalit.

Paramagnetická kapalina intereaguje s feromagnetickými částicemi odlišně od diamagnetické kapaliny. Zpravidla existuje vztah mezi koncentrací paramagnetické látky nebo kapaliny a obsahem feritů ve ferokapalině, a to ve vztahu k jejich skutečnému povrchu. Paramagnetické látky tak přispívají ke zvýšení stability ferokapaliny a její odolnosti proti magnetické koagulaci. Je přitom nutné, aby kombinované diamagnetické a paramagnetické dvojice nebo obecně jejich sestavy si byly ve větších částech molekul podobné nebo nejlépe shodné, jako je tomu například u mazacích tuků z mýdel a parafinických, oleíinických, aromatických nebo naftenických olejů, Takové podobné řetězce potom drží dobře mezi sebou a svou paramagnetickou složkou interagují s povrchem zabudovaného feritu.

Jako příklady se uvádí

Příklad 1

Srážený ferit magnetitového typu, separovaný v mokrém stavu z násadového roztoku o složení 75 g/1 FeCl₂.4H₂0 a 107,2 g/1 FeClj.6H₂0 po neutralizaci za varu 50 % NaOh, se ještě v mokrém stavu přenese cca do 2/3 hmot. mazacího tuku na basi hlinitých mýdel, například automobilového tuku A00. Potom se směs postupně homogenizuje mletím, roztíráním a ultrazvukem, při kterých se současně odstraňuje z hydroxylů odštěpená veda spolu s hydratační vodou. Získá se produkt, který při obsahu 30 % hmot. magnetitu je ferokapalinou s magnetickým sycením přes 0,1 T a je ředitelný stejným typen nosného média tak, že výsledná dynamická viskosita je při 20 °C do 100 Pa.s.

CS 273 678 Bl 4

Příklad 2

Srážený ferit magnetitového typu, separovaný v mokrém stavu z násadového roztoku o složení 80,2 g/1 MgClgáHgO a 107,2 g/1 FeClj.6H₂0 po neutralizaci za varu 50 % KOH se ještě v mokrém stavu přenese cca do 2násobku hmoty mazacích tuků na basi sodných', draselných a lithných mýdel, chlorovaných a fluorovaných parafinických, oleíinických, aromatických a naftenických uhlovodíků. Potom se směs postupně homogenizuje mletím, roztíráním, třením, ultrazvukem hydraulickými rázy, vysokotlakovou a superplastickou homogenizací, za současného odštěpování vody. Získaný produkt se ředí přibližně v poměru 1:1 s chlorovanými uhlovodíky, například trichloretylenem a zbytek vody se spolu s trichloretylenem azeotropně odpaří. Získaný produkt má zvýšenou stálost proti magnetické koagulaci, zvláště po opakované homogenizaci. Výsledná ferokapalina při obsahu feritu kolem 25 % hmot. má magnetickou sytivost 0.,005 až 0,02 T a dynamickou viskositu při 20 °C do 50 Pa.s.

Příklad 3

Srážený ferit přechodových typů separovaný v mokrém stavu z násadového roztoku o složení 135 g/1 FeSG₄.7H₂.0 a 126,9 g/1 Ba(H0₃)₂ a 107,2 g/1 FeCl-j.6H₂O po neutralizaci za varu 50 % hydroxidem sodným se ještě v mokrém stavu přenese do hmotnostního dvojnásobku disperse laurylsulfonátu sodného a chlorovaných a fluorovaných parafinických, oleíinických, aromatických a naftenických olejů. Současně s tím se přidá 0,1 až 5 % hmot. antioxidantu, například antioxidantu 6 (di-trimetyl-butyl-n-kresolsulfid) a 0,1 až 2 % hmot. nenasycených mastných kyselin, jako například kyseliny olejové. Potom se postupně homogenizuje mletím, třením, vysokotlakovou a superplastickou homogenisací, přičemž se odstraňuje z hydroxylů odštěpená voda spolu s vodou hydratační. Viskosita produktu se upraví přidáním 2-etyl-hexyldodekandioátem a znovu se homogenisuje. Případná nadbytečná voda, zvyšující viskositu, se odstraní azeotropní destilací s halogenovanými uhlovodíky. Ferokapalina při obsahu 20 % hmot. feritů má magnetické sycení 0,005 až 0,008 T a při 20 °C dynamickou viskositu do 70 Pa.s.

Příklad 4

Srážený ferit přechodových typů, separovaný v mokrém stavu z násadového roztoku o složení 107,1 g/1 FeCl₃.6H₂0 a 165 g/1 AgNOj po neutralizaci za varu 20 % hydroxidem lithným, se ještě v mokrém stavu přenese do upravovacího roztoku, obsahujícího povrchově aktivní látky, potom se varem odstraní z hydroxylů odštěpovaná voda spolu s vodou hydratační a _ zbytkovou. Produkt se magneticky separuje, podle potřeby promyje vodou, alkoholem nebo jiným těkavým ředidlem. Získaný produkt se přenese do minerálních olejů, alkoholů a disesterů. Po případném přidání antioxydantů, například zmíněného antioxydantu 6 a silikonových typů kapalin se homogenisuje, čímž se získá'ferokapalina daného typu. Tento homogenisovaný produkt se pro dSIší opakovou homogenisaci upraví 0,1 až 3 % hmot. mazacích tuků a 0,5 až 2 % hmot. sráženého vlhkého feritu. Potom se vzniklá směs znovu homogenisuje nejlépe vysokotlakovou nebo superplastickou homogenisací za současného odstraňování vody. Vzniklé produkty mají zvláštně dobré magnetické i tokové vlastnosti a prodlouženou životnost. Ferokapalina s obsahem cca 10 % hmot. feritu má magnetické sycení kolem 0,01 T. Dynamickou viskositu je možno upravit na hodnoty nepřevyšující 5 Pa.s při 20 °C.

Příklad 5

Termicky preparovaný ferit magnetoplumbitového typu separovaný z násadového roztoku 83 g/1 FeClj.óHgO a 26,5 g/1 Pb(NOj)₂ po neutralizaci za varu 30 % NaOH se premyje a suší, thermicky preparuje při teplotách od 200 °C do 800 °C ve vzduchové atmosféře, povrchově znovu hydratuje v atmosféře vodní páry při teplotách do 400 °C a ve vlhkém stavu přenese do roztoku povrchově aktivní látky. V tomto roztoku se za varu produkt dehydratuje. Získaný produkt se disperguje do mazacího tuku v poměru 1:1. Po nové homogenizaci, spojené s odstraněním zbytků vody spolu se zbytky případných mezioperačních rozpouštědel se podle potřeby přidá 0,1 až 6 % hmot. antioxydantu 6. Získaná ferokapalina má při obsahu 15 % hmot.

CS 273 678 Bl feritu magnetické sycení podle kvality feritu zpravidla do 0,01 T a dynamickou viskositu při 20 °C přes 100 Pa.s.

Příklad 6

Zpětně hydratovaný, před rehydratací termicky preparovaný ferit magnetoplumbitového typ získaný drcením, rozmělněním a roztíráním slinutého, termicky a mechanicky preparovaného substrátu, se pozvolna rozpouští v cca 1 až 3 % kyselině chlorovodíkové za současné separace magnetických částic tímto rozpouštěním zmenšovaných v rozměrech. Získávané podíly se ve vodných dispersích frakčně sedimentují, čímž se získávají podíly o zhruba stejných rozměrech čás tic. Získaný produkt se disperguje do roztoku povrchově aktivních přísad. Za varu se feritový produkt opět částečně dehydratuje, čímž se poněkud zlepší magnetické vlastnosti. Potom se feritový produkt vyjme, nejlépe magneticky, promyje a ještě mokrý disperguje do mazacího tuku na basi vápenatých mýděla parafinických, olefinických, aromatických olejů. Po následné homogenizaci roztíráním, ultrazvukem a mechanickými rázy, spojené s expansivním odstraněním zbytku vody z feritu se získá produkt, který má i při ředění vlastnosti ferokapaliny, která při obsahu feritu 30 % hmot. má magnetické sycení zpravidla do 0,5 T a dynamickou viskositu při 20 °C zpravidla od 100 až do 500 Pa.s.

Příklad 7

Zpětně hydratovaný, tepelně upravovaný ferit granátového typu MejFe^O^, kde Me je atom kovu vzácných zemin, například Y, Ho, Srn, Dy, separovaný z násadového roztoku 100 g/1 FeCl-j .

a 141 g/1 Dy^O^, předtím rozpuštěného v kyselině chlorovodíkové, za varu neutralizovaného 30 % hydroxidem sodným, se magneticky separuje, vysuší a termicky preparuje při teplotách od 200 °C do 900 °C v atmosféře vodních par a vodíku. Povrchově se znovu hydrátuje za teplot do 400 °C v atmosféře vodních par a vodíku a v hydratovaném stavu se převede do roztoku povrchově aktivních látek. Za varu proběhne částečně dehydratace a získaný produkt se magneticky separuje a ještě za mokra po promytí vodou disperguje do homogenisovaného produktu, pozůstávajícího z 5 % hmot. laurylsulfonátu sodného v parafinickém, olefinickém, aromatickém oleji. Homogenisací za tepla, provedenou roztíráním, ultrazvukem se zbaví produkt další části vody i případných rozpouštědel, potom se produkt stabilizuje termicky, například při 250 °C v atomosféře vodíku. Po opětovné homogenisací produktu, spojené s přidáním tohoto produktu s polymerními kapalinami přirozeného i umělého původu se získá produkt s vlastnostmi ferokapalin, navíc se zajímavými dalšími fyzikálními vlastnostmi. Ferokapalina podle kvality feritu, závislé na tepelném zpracování, má při 30 % hmot. obsahu magnetické sycení i pres 0,5 T, dynamickou viskositu lze při 20 °C nastavit do rozmezí 10 až 500 Pa.s.

Příklad 8 .

Srážený ferit magnetitového typu separovaný v mokrém stavu z násadového roztoku 75 g/1 FeCl2-4H20 a 10,7,2 g/1 FeCl^.éHjO po neutralizaci za varu 50 % hydroxidem sodným se rozpustí v nadbytku kyseliny olejové. Potom se přidá nejméně stejný objem rozpouštědla povrchově aktivních látek. Směs se za varu opětovně sráží hydroxidem sodným při snížené teplotě. Magneticky se separuje již ferokapalina, která se odmísí jako samostatná fáze. je-li tato nosná kapalina nežádoucí, odstraní se podle podmínek vodou vymytím za současné magnetické separace. Separovaný produkt se disperguje snadno do nevodných prostředí, zejména kapalin se stálou dispersní strukturou, jako jsou mazací tuky a jim podobné disperse. Po následovně homogenisací, spojené s odstraněním zbytků vody a jiných kapalin se získaný produkt popřípadě tepelně stabilisuje v ochranné atmosféře nebo ve vakuu při zvýšené teplotě do 200 °C. Získaný produkt je ředitelný stejným typem nosné kapaliny. Získaná ferokapalina má při 30 % hmot. obsahu feritu magnetické sycení zpravidla přes 0,1 T a dynamickou viskositu při 20 °C nastavitelnou v rozmezí od 5 do 100 Pa.s.

·>

CS 273 678 Bl

Příklad 9

Srážený ferit magnetitového, magnetoplumbitového a granátového typu, separovaný z násadových roztoků po neutralisaci za varu 50 % hydroxidem sodným, se ještě za mokra přenese do směsi 5 až 15 % hmot. sodných mýdel a 80 až 9 5% hmot. parafinických olejů. Potom se směs homogenisuje za současného odstraňování většího množství odměšující se vody. Závěrečná homogenisace se dokončí za zvýšené teploty. Produkt je ředitelný jen homogenisovaným nosným médiem, to je směsí mýdel a olejů. Získané ferokapaliny mají při obsahu 10 % hmot. feritu magnetické sycení od 0,0001 do 0,15 T při dynamické viskositě nastavitelné v rozmezí 5 až 50 Pa.s.

Příklad 10

Srážený ferit magnetitového, magnetoplumbitového a granátového typu, separovaný z násadových roztoků po neutralizaci za varu vodnými roztoky hydroxidů, se po magnetické separaci a částečné dehydrataci za varu v metylcyklohexanonu disperguje do epoxidové pryskyřice molekulární hmotnosti do 1 000, která se vytvrzuje za použití Lewisových kyselin. Tvrdidlo odebere z feritu část vody, pospojuje tyto složky navzájem, avšak bez vytvrzení do tuhého stavu. Tato dále nekondensující pryskyřice je.ferokapalinou pryskyřičného typu. Ferokapalina má při 10 % hmot. obsahu feritu magnetické sycení odpovídající 1/10 až 1/15 magnetického sycení násadové feritové složky při dynamické viskositě okolo 100 Pa.s. při 20 °C.

Příklad 11

Srážený ferit všech typů. separovaný z násadových roztoků po neutralizaci za varu hydroxidy, se za mokra disperguje do vodné disperse s neomezenou mísitelností z kopolymerů exterů kyseliny akrylové a kopolymerů styrenu s obsahem povrchově aktivních přísad, jako jsou smáčedla, změkčovadla, dispergátory, antioxidanty, ře didla a podobně. Po dispergaci se mísí, roztírá a působí ultrazvukem mechanickými rázy a vysokotlakou homogenisací. Takto upravený produkt se stává stálou dispersí s vlastnostmi ferokapaliny včetně nevratné vysýchavosti difusí ředidla na nevratně vysušenou dspersi s magnetickými vlastnostmi ferokapaliny tak, jako jiné typy ferokapalin. Vysušený produkt je magneticky měkkou homogenní feromagnetickou látkou. Ferokapalina má při obsahu lo % hmot. feritu mag netické sycení odpovídající 1/10 až 1/12 magnetického sycení obsaženého feritu. Vysušený produkt má nagnetické sycení vyšší podle obsahu odstraněné vody, zpravidla 1/8 až 1/10 magnetického sycení obsaženého feritu.

Příklad 12

Srážený ferit všech typů, separovaný z násadových roztoků po neutralizaci za varu hydro xidy, se za mokra přenese zvláště po oddělení kapalinových podílů z předchozích operací to je vody a rozpouštědel s přísadami do stálých přírodních dispersí, jako jsou mléko, máslo míza rostlin, krev, a to za přidání popřípadě v dispersi chybějící paramagnetické nebo i diamagnetické látky. Po následovně homogenisaci, spojené s částečným odstraněním vody, se získá ferokapalina se zvýšenou, na charakteru přírodní disperse závislou a omezenou životnosti. Životnost disperse se zvýší, je-li možné nahradit zbývající vodu v substrátu stálejší složkou, například alkoholy, ketony nebo jinými, nejlépe paramenetickými složkami. Získané ferokapaliny mají životnost asi 1/3 až 1/12 jejich vlastní biologické stability a jejich magnetické vlastnosti závisí vedle faktoru stárnutí na magnetických vlastnostech z obsahu feritu, jejich tokové vlastnosti na vlastnostech biologického substrátu.

•7

CS 273 678 31

Příklad 13

Srážený ferit všech typů, separovaný z násadových roztoků po neutralizaci za varu hydroxidy, se za mokra oddělí od vodných i nevodných rozpouštědel a přísad, jako jsou smáčedla a jiné povrchově aktivní látky a antioxidanty. Disperguje se do roztoku 0,1 až 5 % hmot. cholesterolu a 0,1 až 5 % hmot. olejanu sodného a 0,1 až 1 % hmot. kyseliny olejové v rozpouštěcí směsi složené ze stejných objemů metylalkoholu, etylalkoholu, trifluoretanu. Potom se jak rozpouštědla, tak i uvolňovaná voda odpaří za současné homogenisace roztíráním, mechanickými rázy a ultrazvukem. Získaná ferokapalina má při obsahu 1 % hmot. feritu magnetické sycení podle užitého feritu od 0,000001 až do 0,005 T. Tokové vlastnosti nepatří mezi technické vlastnosti.

Vynálezu lze využít l< plnění ferokapalinových uzávěrů a těsnění s nároky na životnost a tepelnou odolnost, dále k přípravě čidel nebo záznamových a podobných médií.

Claims (7)

1. Způsob výroby ferokapaliny s charakterem stálé strukturální disperze s obsahem feritů magnetitového, magnetoplumbitového a granátového typu, vyznačující se tím, že se smísí srážené částečně hydratované upravené ferity a/nebo ferity s preparovaným povrchem se zabudovanými smáčedly s kapalinnými strukturálními disperzemi paramagnetických složek, a diamagnetických složek a takto vytvořená směs se mechanicky stejnorodě předhomogenizuje, například mletím, roztíráním, ultrazvukem hydraulickými rázy, potom se provede úplná homogenizace s výhodou vysokotlakou nebo superplastickou expanzivní homogenizací se současným odštěpením a odpařením přítomné vody a případných alkoholů a užitých rozpouštědel.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že před homogenizací se k vytvořené směsi dále přidají látky s povrchovou aktivitou, jako nosné kapaliny.

3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že po vytvořené homogenizaci se ferokapalině dále přidají látky s povrchovou aktivitou, jako nosné kapaliny, potom se provede druhá homogenizace.

4. Způsob podle bodu 3, vyznačující se tím, že před druhou homogenizací se k látkám s povrchovou aktivitou přidají ferity.

5. Způsob podle bodu 4, vyznačující se tím, že před každou další homogenizací se k ferokapalině přidají ferity a/nebo kapaliny strukturální disperze.

6. Způsob podle bodů 1 až 5, vyznačující se tím, že zhomogenizovaná disperze se obohatí ředidlem nebo rozpouštědlem některé z přítomných fází, které se při průběhu homogenizace odstraní.

7. Způsob podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že použité ferity se nejdříve dispergují do fáze s vyšší vzájemnou afinitou.