CS270656B1 - Způsob získáni červená lazury na skleněných předmětech bez modráho filmu - Google Patents

Abstract

Nežádoucímu modrému nádechu červeně lazury, ziekané z lazurovaci eměei na bázi sloučenin mědi, ee zamezi při druhém výpalu v redukčni atmosféře, při kterém se na lazurovaný povrch skláněného předmětu působí plynem, u něhož obsah síry nepřekročí 0,001 % hmotnosti.

Description

Vynález se týká způsobu získání červené lazury na povrchu skleněných předmětů bez modrého filmu. Na povrch skleněných předmětů se nanese lazurovaci směs na bázi sloučenin mědi, která se po vysušeni vypálí třemi výpaly, a to nejprve v oxidační atmosféře, po umytí při druhém výpalu v redukční atmosféře a při třetím výpalu v oxidační atmosféře .

Lazura je chemické zabarvení povrchových vrstev skla, které je vyvolané difúzí barvicích složek do skla za zvýšené teploty. Barvivo ve směsi s okrem či kaolínem se nanese ve formě vodné nebo terpentinové suspenze na povrch skla. Lazurovaci směs se vysuěí a následují výpaly, jejichž počet a teplotní podmínky závisí na druhu lazurovaci směsi a na požadované barvě konečné lazury.

Lazury jsou stříbrné nebo měděné.

Stříbrná lazura se získá z lazurovaci směsi na bázi stříbra, např. chloridů, uhličitanů, dusičnanů atříbra, s okrem, kaolinem, jílem, oxidem želazitým smíchaným s vodou, terpentinovým olejem nebo lihem. Stříbrné soli se při výpalu redukuji, vnikají do povrchu skla a zabarvuji jej světle žlutě až žlutohnědě.

Sloučeninami mědi se lazuruje žlutozeleně, černě a rubínově červeně. Příprava lazurovaci směsi je shodná jako u lazury stříbrné s tím rozdílem, že ee nahradí sloučeniny stříbra síranem měSnatým. Po vysušení se lazurovaci směs vypaluje dvakrát pro získání lazury černé a třikrát pro získáni lazury červené, která připomíná rubínové sklo barvené zlatém. Při prvním výpalu se lazurovaci směs vypaluje v komorové peci při oxidační atmosféře. Po umytí povrchu skleněného předmětu s lazurovaci směsí a případně přeleštění povrchu se provádí druhý výpal v poklopové peci při redukční atmosféře. Třetí výpal se provádí v pásové peci v oxidační atmosféře. Pro určitý typ skla a složeni lazurovecí směsi se volí doba vypalováni a výška teplot jednotlivých výpalů, aby získaná lazura na konečných výrobcích měla stejné zabarveni při větších sériích výrobků.

Lazurované výrobky se dále zušlechťují např. leptáním, broušením nebo rytím podle žádaných motivů, čímž vznikají výrazné efekty obdobně jako při probrušování vrstveného odlišně zabarveného skla.

Dodrženi reprodukovatelné barvy a kvality zejména červené lazury js obtížné a vyžaduje přesné dodržováni technologického postupu. Často se při druhém výpalu objevuje nežádoucí modrý film, jehož zabarvení znehodnocuje lazurovaný výrobek. Tento film je nutno z povrchu výrobku odstraňovat, většinou mechanickým leštěním, což Je další technologická operace.

Uvedené nevýhody se odstřeni nebo podstatně omezí řešením podle vynálezu, Jehož podstata spočívá v tom, že na lazurovaný povrch skleněných předmětů se působí při druhém výpalu v redukční atmosféře plynem, u něhož obeah eiry nepřekročí 0,001 % hmotnosti,

Tímto způsobem se získá červená lazura bez nežádoucího modrého nádechu, čímž odpadá technologická operace Jejího odstraňováni, a dochází tak k úsporám na výrobních nákladech i zlepšeni pracovního prostředí.

Při zkoumáni zamezení modrého filmu na červeně lazurovaných skleněných výrobcích se zjistilo, že modrý film tvoři převážně sulfidy mědi, které vytvářejí na povrchu skleněného předmětu zrcsdlo, podobně antireflexnímu povlaku na čočkách objektivů. Bylo zjištěno, že zvýšený počet modrého zabarveni červené lazury vzniká po druhém, ale i třetím výpalu, kdy skleněné předměty přicházejí do styku s plynem obsahujícím až 0,2 % hmotnosti síry, která se za určitých podmínek slučuje s mědí na sulfidy.

Účinky řešení vynálezu Jsou déle objasněny na příkladném provedení.

Na skleněné užitkové předměty, např. vázy, mísy, dózy, kališkovinu apod., se nanese štětcem nebo střlkaci pistoli stejnoměrná vrstva lazurovaci směsi, připravené smi2

CS 270 656 Bl chánlm modré skalice s okrem a vodou na hustou Jemnou kaši. Nanesená lazurovací směs se nechá volně uschnout. Po vyschnuti následuje první výpal lazurovací směsi v komorové peci při oxidační atmosféře. Po vypálení se s povrchu skleněného předmětu smyje lazurovací směs a povrch skla se přeleští. Získaná barva Je slabě žlutozelená. Druhý výpal se provádí v poklopové peci v redukční atmosféře, vytvořené buň dálkovým plynem přečištěným odsiřovacím zařízením tak, aby obsah síry nepřekročil 0,001 % hmotnosti, nebo n čistým propanem, případně butanem. Při druhém redukčním výpalu dochází k redukci difundovaných lontů mědi přes oxid mě3ný na kovovou mě3. Získaná barva povrchu skleněného předmětu ja černá. Třetí výpal se provádí v pásové peci při oxidační atmosféře a získá ^u se konečná barva lazury rubínově červená.

Popsaného způsobu lze využít i pro zamezeni vzniku modrých filmů na povrchu zrcadlových skel do brýlí, Jež Jsou rovněž tímto filmem znehodnocovány.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob získáni červené lazury na povrchu skleněných předmětů bez modrého filmu, při němž se na povrch předmětu nanese lazurovací směs na bázi sloučenin mědi, která se po vysušeni vypálí nejprve v oxidační atmosféře, po umytí povrchu skleněného předmětu pří druhém výpalu v redukční atmosféře a při třetím výpalu v oxidační atmosféře, vyznačený tím, že při druhém výpalu v redukční atmosféře se na lazurovaný povrch skleněného předmětu působí plynem, u něhož obsah síry nepřekročí 0,001 % hmotnosti.