CS270549B1 - Plastifikačná prisada do cementových zmesi s prsvzdušňujúcim účinkom - Google Patents

Description

CS 270 549 B1 1

Vynález sa týká plastifikačneJ přísady do cementových zmesi s prevzdušňuJúcimúčinkom na báze chemicky upravených hydrolyzátorov dřeva, připadne aj s pridavkami ná-těrových roztokov z výroby pentaerytritolu.

Pri výrobě nebielenej celulózy, reap. viskózovej alebo modálovej buničiny pre vý-robu umělých vlákien sa před sulfátovou várkou robi predhydrolýza štiepok vodou, čim saz dřeva odbúra časf polysacharidov, pentozánov a hexozánov.

Pri teplote 140 až 180 °C sa z dřeva odštepujú kyseliny mravčia a octová, ktoré ka-talyzujú dalšiu hydrolýzu dřeva. 8o stúpajúcou teplotou rastie množstvo odštiepených ky-selin a množstvo z dřeva extrahovaných látok. Pri hydrolýze vo vodnom prostredi bez pří-tomnosti alkalických siričitanov, resp. sulfidov sa oďbúra len část polysacharidov.Oochádza přitom najma k odbúraniu hemicelulóz na pentozány a hexozány cez oligosacharidy,připadne Sálej na huminové látky a organické kyseliny. Lignin sa za podmienok hydrolýzydezaktivuje, tj. odštěpuje metoxylové skupiny, acetylové skupiny, dioxymetylové skupinya formylové skupiny, z ktorých vzniká kyselina octová, kyselina mravčia, pričom lignindo roztoku neprechádza.

Hemicelulózy tvoria v závislosti od druhu použitého listnatého alebo ihličnatéhodřeva xylány, manány, resp. galaktány s polymerizačným stupňom 100 až 200. Za podmienokhydrolýzy sa tieto štepia a do 90 % prechádzajú do roztoku.

Hydrolyzát z varenia štiepok po neutralizácii s hydroxidom vápenatým a zahuštěnýna obsah sušiny 25 _+ 1 % hmot., měrná hmotnpsf 1 120 až 1 130 kg . m-3, obsah redukujú-cich cukrov ako glukóza 105 _+ 10 g/1 sa používá ako přísada spomalujúca tuhnutie betó-novej zmesi, s plastifikačnými účinkami. Maximálna přípustná dávka spomalovača Je 0,375 %hmot. na cement. Vyššia dávka urychluje tuhnutie. Doporučené dávkovanie 125 až 250 g na100 kg cementu, tj. 0,125 až 0,25 % hmot. 3e to tmavohnědá sirupovitá kvapalina, tvořená sodným roztokom mono- až polysacha-ridov a vápenatých soli organických kyselin.

Pri aplikácii upraveného zahuštěného hydrolyzátu bolo možné v cementových zmesiachznižovaf dávku vody β prídavkom 0,3 % hmot. sušiny na cement až o 10 %, s prsdíženim do-by tuhnutia z 5 h 20 min na 7 hod. pri aplikácii na cement SPC-325 Horné Srnie, pevnostv tlaku po 1 dni bola nulová a po 7 dňoch 50,8 MPa (porovnávacia vzorka bez přídavku 21,5 MPa /1 den a 48,1 MPa / 7 den). S dávkou 0,5 % hmot. sušiny hydrátu na cement kles-la pevnost v tlaku po 7 dňoch na 36,0 MPa a doba tuhnutia sa skrátila na 4 hod., s 0,7 %hmot. dávkov na cement klesla pevnost po 7 dňoch na 5,7 MPa a doba tuhnutia sa skrátilana 1 hod. Z literatúry Je známe, že cukry sú velmi účinné spomalujúce přísady do cementovýchzmesi (T. Seboki Prisady a pridavky do mélt a betonu, SNTL Praha 1985, str. 36 - 39).Podlá uvedeného cukor zlepšuje spracovatelnost mált a betonových zmesl, ale len s malýmidávkami do 0,1 % hmot. na násadu.

Pri použiti dávky 0,3 % hmot. na násadu po 28 dňoch sú pevnosti přibližné 10 % vžrovnanl so vzorkami bez pridavkov, s 0,1 % hmot. na násadu sú výsledky zrovnatelné sr,eferenčnými vzorkami. Výsledky bolí dosiahnuté s troskoportlandským cementom SPC 250. S pořtlandským cementom PC 400 Mokrá už dávka 0,2 % hmot. cukru na cement zapříčinila,že tVrdost po 90 dňoch tuhnutia bola na úrovni 1-dňových pevnosti bez přídavku.

Pridavky organických kyselin samotných, ktoré sú přítomné v hydrolyzáte by mohli sposobovat koróziu výstuže, ale v dávkách 0,5 až 2 % hmot. na cement vo formě vápenatých soli spísobujú urýchlovanie tvrdnutia betonových zmesi o 1,5 h (V.S. Ramachandran, R.F.

Peldman, 3.Y. Beandoin: Nauka o betone, Moskva, Strojizdat 1986, překlad z anglickej mo- nografie Heyden Son Ltd. 1981). 2 CS 270 549 B1

Pravděpodobně teda vzájomná kombinécia cukrov a kyselin sposobuje, že při menších dáv-kách dochádza k spomatujúcemu efektu, ktorý sa ale pri vačších dávkách potláča. Navýševačšie dávky spomalujú až zabraňujú tuhnutie zmesi, Čo može sposobit pri nedodrženipredpisaného množstva přísady podstatná nevýhody použitia takejto přísady.

Uvedené nevýhody odstraňuje plastifikačná přísada do cementových zmesi s prevzduš-ňujúcim účinkem pripravitelná alkalickým spracovaním vodných hydrolyzátov z dřeva zapřítomnosti hydroxidu sodného alebo vápenatého pri teplotách nad 40 °C, najma pri teplo-tách 80 až 100 °C, připadne za přítomnosti matečných roztokov z výroby pentaerytritolu. Výhodou uvedenej přísady je, že sa vyznačuje dobrým plastifikačným účinkom, ale svýrazné zvýšenými pevnosťami cementových zmesi v zrovnaní s p^vodným vodným hydrolyzá-tom, pričom pevnosti zmesi už po 3 dňoch sú vyššie ako v porovnávájúcej vzorke bez plas-tifikátora. Okrem toho ani dvojnásobné množstvo takéhoto plastifikátora neznižuje úči-nok zmesi na ich pevnosti.

Na pripravu plastifikátora sú vhodné tzv. predhydrolyzáty z ihličnatého i listnaté-ho dřeva. Přitom je možné použit na spracovanie bu3 primárné získaný hydrolyzát, získa-ný napr. z l-hodinovej predhydrolýzy bukových štiepfcov pri teplote 175 °C. Takýto pred-hydrolyzát po odděleni štiepok obsahuje 4,5 % sušiny, pH má okolo 4,5, obsah redukujú-cich cukrov 1,6 % hmot. (vyjádřené ako xylóza). Aj ke3 by bolo možné i takýto predhydro-lyzát upravit hydroxidom sodným alebo vápenatým na pH vyššie ako 10, čim sa zneutralizu-je kyselina mravčia a octová na příslušné sodné alebo vápenaté soli a v alkalickom pro-středí sa cukry v hydrolyzáte v alkalickom prostředí prevedú na hydroxykyseliny a ná-sledné na soli zo zásadou, čim sa zásada odčerpá z roztoku, vzhladom k obsahu vody by do-prava nebola rentabilná.

Preto je výhodnejšie predhydrolyzát zakoncentrovat oddestilovanim vody na obsah su-šiny 40 až 50 % hmot., bu3 spolu s alkalickým spracovanim, alebo před alebo po spraco-vani. V případe, že sa na alkalické spracovanie použije predhydrolyzát s obsahom 40 až50 % hmot. sušiny, je před přidáním hydroxidu sodného výhodné vo formě vodného roztoku40 až 50%-ného, resp. hydroxidu vápenatého vo formě suspenzie, přidat k roztoku matečnýlúh z výroby pentaerytritolu. Matečné lúhy z pentaerytritolu rozriedia zakoncentrovanýpredhydrolyzát tak, že pri spracovani v alkalickom prostředí nedochádza k tvorbě husté- -ho nemiešatelného podielu.

Množstvo přidaného hydroxidu je závislé od množstva volných kyselin, resp. hexo-zánov a pentozánov. Vzhladom k tomu, že k ich premene dochádza len v alkalickom prostře-dí pri pH>10 a nastáva spotřeba alkálie počas reakčie, je potřebné v násadě použit pre-bytok alkálie tak, aby koncentrácia volnej alkálie počas spracovania predhydrolyzátu bo-la minimálně 0,2 % hmot., výhodnejšie^>O,5 % hmot. a pHj>10. Okrem obsahu volnej alká-lie, resp. pH je postup reakcie možné sledovat aj obsahom cukrov v priebehu chemickejúpravy. V případe, že obsah redukujúcich cukrov sa už za přítomnosti alkálii neraeni apH je>10, je možné reakciu považovat za ukončenú. Takýto roztok je už vhodný na použitieMože sa ešte zneutralizovat na pH cca 6,5 organickými, resp. anorganickými kyselinami.

Na chemickú úpravu zahuštěného predhydrolyzátu pri teplote 80 °C je pri dostatočnommnožstve alkálii dostatočná doba 4 hod.

Reakcla zložiek hydrolyzátu so zásadou je exotermická a podlá obsahu sušiny v hy-drolyzáte može teplota počas pridávania zásady vystúpit o 20 až 50 °C. Před aplikáciou je podl*a použitia možné ešte chemicky upravený hydrolyzát upravitpridavkami iných látok: odpeňovačov, odvzdušňovačov, povrchovoaktívnymi látkami, alko-holmi a podobné. Výhodou uvedeného postupu pripravy plastifikátorov je, že využívá,· zhodnocuje dru- CS 270 549 B1 3 hotné suroviny, postup je jednoduchý, nenáročný na zariadenie, pričom sa plastifikátor vyznačuje výbornými vlastnostami na pripravu cementových, reep. betonových zmesi.

Na prikladoch, ktoré nevyčerpávajú všetky možné kombinácis, sú uvsdsné konkrétnépostupy prlpravy plastifikačnej přísady ako i aplikácie jej použitia. Přiklad 1

Do 3 1 sulfonačnej banky opatrenej miešadlom, teplomerom a spatným chladičom sa na-dávkovalo 1 000 g zahuštěného hydrolyzátu z predhydrolýzy bukových štiepok pri teplote175 až 178 °C počas 45 minút. Zahuštěný hydrolyzát mal hustotu 1,1972 g.cm“3, obsah su-šiny 46,5 % hmot., obsah redukujúcich cukrov ako hexóza 200,8 mg.g“*·. K predhydrolyzátusa přidalo 314 g 40%-ného roztoku hydroxidu sodného za miešania v priebehu 30 minút. Zatúto dobu teplota vystúpila z 22 na 62 °C, za Salšich 15 minút na 80 °C. Po nadávkovaníhydroxidu sodného po dosiahnutl teploty 80 °C sa po stanovených časových intervaloch odo-berali vzorky na analýzu. Výsledky analýz sú zoradené do tabulky 1.

Tab. 1 Vplyv doby namáhania zahuštěného hydrolyzátu z bukových štiepok pri teplote80 °C v alkalickém prostředí. Násada 1 000 g hydrolyzátu, 314 g 40 % hmot.hydroxidu sodného

Reakčná doba (hod.) 0 0,5 1.5 2.5 3,5 4,5 5,5 6,0 pH 11,8 10,3 10,8 11,2 11.2 11,0 10,8 11,3 obsah redukujú-cich cukrov(mg . g"·1) 158 103 57 58 56,2 40,0 43,0 40,4 obsahhydroxidusodného . (mg . g“ ) 38,7 6,5 13,8 15,8 14,0 15,4 14,8 18,2 pridavok 40%-néhoroztoku hydro-xidu sodného(9) 0 40 20 0 0 0 20 0

Po 6 hod. bol produkt ochladený na 25 °C a zneutralizovaný 79,2 g 50%-nej kyselinymravčej na pH 6,7. Roztok bol relativné velmi viskozny, zlé miešanie. Po neutralizáciiviskozita poklesla. Přiklad 2 V zariadeni podlá přikladu 1 sa epracovalo 1 000 g hydrolyzátu zahuštěného na 22,5 % hmot. obsah sušiny, pH roztoku 3,1, hustota 1,1322 g.cm , obsah cukrov ako glu-kózy 68,03 mg . g“1. K roztoku sa přidalo za studená 130 g 40 % suspenzi! hydroxidu vá-penatého. Priebeh reakcie pripravy plastifikátora do cementových zmesi je zoradený dotabulky 2. Táb. 2 Vplyv reakčnej doby alkalického namáhania hydrolyzátu z bukového dřeva hydroxi-dom vápenatým pri teplote 80 °C na pH a obsah cukrov. Násadu 1 000 g hydrolyzátu v sušině 22,0 % hmot. i 130 g 40 % hmot. Ca(0H)2·

Reakčná doba(hod.) 0 0,5 1,0 2,0 3,0 4.0 pH 12,1 10,6 10,8 10,7 10,7 10,9 obsah cukrov 68,7 31,5 25,1 20,2 18,2 18,7 4 CS 270 549 Bl

Po 4 hod. bol produkt zneutralizovaný s 35 g 50 % roztoku kyseliny mravčej napH 7,1. Produkt mal hustotu 1,15 g . cm-3, obsah sušiny 29,5 % hmot. Přiklad 3 V zariadeni podlá přikladu 1 sa tepelne spracoval zahuštěný hydrolyzát z vareniabukových štiepok ako v přiklade 1, tzv. xylocel 1 000 g spolu s 1 000 g filtrátu z izo-lácie pentaerýtritolu a mravčanu vápenatého, tzv. Pemralu s obsahom 44,5 % hmot. suši-ny, hustota 1,17 g . cm-3, obsah redukujúcich cukrov 9,3 mg . g_1, pentaerýtritolu 9 %hmot., dipentaerytritolu 2,2 % hmot. obsah monoformátu pentaerýtritolu 4 % hmot., obsahmravčanu vápenatého 7,6 % hmot. Po přidaní 350 g 40 % roztoku hydroxidu sodného teplotavystúpila na 42 °C. Potom sa zmes za miešania vyhriala na teplotu 90 °C. Po dosiahnutítejto teploty sa odebrala tzv. nulová vzorka. Priebeh přípravy plastifikátora je zhrnu-tý v tabulke 3.

Tab. 3 Vplyv reakčnej doby alkalického namáhania zmesi hydrolyzátu z bukového dřeva amatečných lúhov z výroby pentaerýtritolu pri teplote 90 °C. Násada: 1 000 g 46,5 % hmot. sušiny hydrolyzátu 1 000 g 44,5 % hmot. sušiny matečných lúhov z pentaerýtritolu350 g 40 % hmot. hydroxidu sodného

Reakčná doba(hod.) 0 1 2 3 pH 11,9 10,7 10,5 10,5 obsah cukrov 67,9 24,1 20,2 19,8 obsah Na OH/mg.g”·1/ 21,63 10,1 9.7 9,0

Produkt bol neutralizovaný so 65,7 g 50 % hmot. kyseliny raračej na pH 6,88. Hustota _3 produktu 1,199 g.cm ; sušina 46,7 % hmot. Přiklad 4 1 000 g hydrolyzátu z predhydrolýzy štiepok z dřeva vo vodě pri teplote 175 °C sobsahom 4,5 % hmot. sušiny, hustoty 1,0156 g.cm”?, obsahom cukrov ako glukózy 16,34mg . g"l bol vyhrisvaný s 26 g 40 % hmot. roztoku hydroxidu sodného na teplotu 100 °Cza súčasného oddestilovania vody v_rotačnej odparko. Po oddestilovani 887,5 g vody při-bližné za 2 hos., sa získal destilačný zbytok 136 g s obsahom sušiny 40 % hmot., s ob-sahom redukujúcich cukrov 33 mg . g”\ pH 10,8; s obsahom hydroxidu sodného 7,2 mg.g“\

Roztok bol zneutralizovaný s 6 g 40 % hmot. kyselinou sirovou na pH 7,2. Přiklad 5

Odskúšanie pridavkov hydrolyzátov z listnatého dřeva na cementových kašiach sa ro-bilo následovně:

Cementová kaša sa připravovala reakčijým intenzivnym miešanim po dobu 3 minút. Po-tom sa ihned zistila normálna hustota cementovej kaše podlá ČSN 72 2115, na 400 g cementu.Pre výrobu cementových kaši sa použil cement SCP 325 z cementárna Horné Srnie.

Vyrobená cementová kaša normálnej hustoty sa plnila do ocelových foriem tvaru val-ca, priemeru 40 mm a výšky 40 mm, prichytených plastickou hmotou o sklenú podložku. Vtakto upravených formách sa sledoval počiatok a doba tuhnutia v zmysle ČSN 72 2115 a pev-nost v tlaku.

Množstvo prisady sa počítalo podlá obsahu sušiny v % hmot. na obsah cementu. Výsled-

I CS 270 549 B1 5 ky skúšok porovnávacích vzoriak uvádza tabulka 4. V případe, že sa do cementových kaši aplikoval upravený hydrolyzát podlá tohto vynálezu, doslahli sa výsledky zhrnuté v tabulko 5.

Tab. 4 Cementová kaša - cement SPC 325 Horné Srnie 400 g dávkaHydrolyzát z listnatého dřeva B (betoxyl)

Množstvo přísady(% hmot) hustota 1132 kg . ra“3, Dávka vody sušina 26,39 % hmot. Pošiatok tuhnutia (hod) Doba tuhnutia (hod) Pevnost v tlaku 1 den (MPa) 7 dni (ml) (%) 0,0 121,5 100 4.5 5,3 21,5 48,1 0,18 117,0 95,5 6,0 7,3 18,9 - 0.2B 113,0 93,0 6,5 7,8 14.1 49,3 0,38 108,5 89,3 4.,6 7,0 0,0 50,8 0,48 108,0 88,9 4,5 6,5 0,0 51,6 0,5B 107,4 88,4 3,0 4,0 0,0 36,0 0,7B 106,4 87,6 0,5 1,0 0,0 5.7 0,3H 108,0 88,9 4,3 7,0 0,0 46,6 0,3X 108,4 89,2 4.6 . 6,8 0,0 53,7 H - hydrolyzát z listnatého dřeva nezahustovaná sušina 4,81 % hmot; hustota 1015 kg.mX - hydrolyzát z listnatého dřeva zahuštěný (xylocel) sušina 52,5 % hmot; hustota 1237,8 kg . m“3

Tab. 5 Cementová kaša - cement SPC 325 Horné Srnie 400 g dávka Hydrolyzát Z listnatého dřeva upravený podlá vynálezu BV (betoxyl upravený postupem s hydroxidom vápenatým podlá přikladu 2) hustota 1,150 kg . m" ; obsah sušiny 29,5 % hmot. Množstvo i Dávka vody Pošiatok Ooba Pevnost přísady tuhnutia tuhnutia v tlaku (MPa) (% hmot) («1) (%) (hod) (hod) 1 den 7 dni 0.0 121,5 íoo 4.5 5,3 21,5 48,1 0,1 BV 117,4 96,6 4.6 5.6 21,8 - 0,2 BV 112,8 92,8 4,8 6,6 22,5 - 0,3 BV 109,2 89,9 5,0 7,0 19,5 55,3 0,5 BV 107,6 88,5 5,6 7.1 0,9 49,9 0,7 BV 106,4 87,6 1.4 4.0 0,7 39,3 0,2 XN 111,2 91,5 6,3 8,0 21,5 - 0,3 XN 106,6 87,7 6,0 8.2 15,8 56,3 0,5 XN 104,8 86,3 3>5 8.2 0,8 48,9 0,7 XN 103,0 84,8 1,5 4.3 0,7 40,6 0,2 XNP 111,8 92,0 5,6 6,6 21,9 - 0,3 XNP 107,6 88,6 5,0 7,3 20,5 - 0,5 XNP 107,4 88,4 4.5 7.7 19,2 55,8 0,7 XNP 106,7 87,8 4,0 8,1 12,5 57,3 6 CS 270 549 B1

Pokračovánie tab. 5 0.3 BVP 110,5 90,9 5,3 7,1 21,3 - 0,5 BVP 108,8 89,5 2,2 5,2 20,7 - 0,7 BVP 108,1 89,0 1,5 2,2 14,1 56,9 XN - hydrolyzát z listnatého dřeva zahuštěný, upravený postupom podl'a přikladu 1, su-šina 48,07 % hmot., hustota 1233 kg.m”3 XNP - hydrolyzát z listnatého dřeva zahuštěný, spracovaný postupom podlá přikladu 3, -3 sušina 46,8 % hmot. hustota 1199 kg.m BVP - hydrolyzát připravený podlá přikladu 2, zmiešaný s matečným roztokom z pentaery-tritolu 1:1 hmotnostně. Z porovnania výsledkov tabulke 4 a 5 jednoznačné vyplývá, že s povodným chemickyneupraveným hydrolyzátora v množstve 0,3 % hmot. sušiny na cement sa za 1 den dosahujepevnost v tlaku O, s chemicky upraveným hydrolyzátora za přítomnosti hydroxidu sodného ivápenatého 19,5 a 15,8 MPa, zatial' čo u upraveného a s prldavkom s matečnými lúhmi spentaerytritolu s dávkou 0,7 % hmot. sú pevnosti v tlaku 12,5 a 14,1 MPa za 1 den a za7 dni 57,3 a 56,9 MPa. Příklad 6

Odskúšanie povodných a chemicky modifikovaných hydrolyzátov z dřeva na cementovýchkašiach sa robilo postupom uvedeným v přiklade 5 s cementom PC 400 z cementárně Ladce. Výsledky sú zhrnuté v tabulke 6.

Tab 6 Cementová kaša z cementu PC - 400 Ladce (400 g) Přídavky hydrolyzát z listnatého dřeva neupravený B (betoxyl), sušina 26,4 %hmot., hustota 1132 kg.m“3.

Hydrolyzát z listnatého dřeva neupravený X (xylocel) sušina 52,5 %hmot., hustota1238 kg.m“3

Množstvopřísady(% hmot) Dávka vody Počiatok tuhnutia (hod) Doba tuhnutia (hod) Pevnost v tlaku(MPa) (ml) (%) 1 den 7 den 0 10?, 5 100 3,17 3,67 48,1 62,2 0,3 B 96,5 94,1 3,00 4,83 19,0 64,6 0,5 B 94,4 92,1 0,25 0,42 0,9 32,6 0,7 B 91,4 89,2 0,62 0,58 0,4 2,5 0,3 X 94,4 92,4 0,58 0,75 0,6 54,9 0,5 X 91,6 89,2 0,50 0,66 1.4 1.6 0,7 X 87,5 85,4 0,75 0,83 1.5 2.0

Tab. 7 Cementová kaša z cementu PC 400 Ladce (400 g) Přídavky hydrolyzát z listnatého dřeva upravený postupom podlá příkladu 4 (XNP)s následným prldavkom filtrátu z výrobně pentaerytritolu, hustota 1199 kg.m-3,sušina 46,7 % hmot.

Přídavky hydrolyzát upravený z listnatého dřeva postupom podlá přikladu 2, dodátočné zmiešaný s 50 % hmot. matečných lúhov z výrobně pentaerytritolu označenéBVP CS 270 549 B1 7

Množstvo přísady(% hmot) Dávka (ml) vody (%) Po&iatok t«fan»tia (hod) Doba tuhnutia (hod) Pevnost v tlaku 1 den (MPa) 7 den 0 102,5 100 3,67 48,1 62,2 0,3 BVP 99 96,6 5,0 46,3 64,7 0,5 BVP 98,3 95,9 , -;S,0 6,0 43,9 65,9 0.7 BVP 97,6 95,2 4717 4,75 32,9 66,8 0,3 XNP 96,6 94,3 5,67 6,33 54,4 70,0 0,5 XNP 94,4 92,1 6,00 7,50 53,2 72,0 0,7 XNP 91,7 89,4 4,10 5,20 42,6 72,4 Z výaledkov zhrnutých v tabulka 6 a 7 je evidentně epomalenie tuhnutia cementovejzmesi e upravenou přísadou a najma dosiahnuté pevnosti za 1 a 7 dni, pri dobrých plas-tifikačných účinkoch prídavkov kombinácii chemicky upraveného hydrátu v zmesi s matečný-mi lúhmi z pentaerytritolu typ pemral. Přiklad 7

Upravená a modifikované vodné predhydrolyzáty dřeva sa odskúšavali na betonových«•3 —3 zmesiach připravených s 300 g . m cementu PC 400 Ladce a 1850 kg.m kameniva a pri-slušnej dávky vody 170 l.m bez prídavkov. Betonová zmes sa miešala v 125 1 samospá-dovej miešačke po dobu 3,5 minúty. Po ukončeni miešania sa zisfovala objemová hmotnosta obsah vzduchu v zhutnenom čerstvom betone podlá ČSN 73 1313. Potom sa betonová zmesuložila do ocelových foriem a zhutnila na vibračnom stole s elektromagnetickým upínáním,□oba vibrácie bola 30 sekúnd. Pevnostně skúšky - pevnost v tlaku sa merala na kockácho hrané 10 cm po 1,7 a 28 dňoch tvrdnutia. Výsledky s roznymi typmi hydrolyzátov z list-natého dřeva sú zoradené do tabulky 8.

Tab. 8 Typ přísady Betonová zmes cement PC 400 LadcePřísady - 0,5 % hmot. na cement Objemová hmotnost (kg.m-3) Obsah vzduchu (%hmot) Pevnost v tlaku Sušina (%hmot) Hustota přísady (kg.m-3) Dávka vody (l.m“3) (%) 1 den (MPa) 7 dní 28 dní * porovná- vacia 170 100 2 419 1,9 7,65 17,47 21,83 X 163,6 96,2 2 320 4,5 0 7,8 24,7 B 166,4 99,9 2 302 6,5 0 12,3 25,6 BN 167,8 98,7 2 325 4,0 0,3 19,6 27,6 BV ·, 162,8 95,7 2 331 4,9 0,1 26,4 28,3 BNP 169,7 99,7 2 400 2,3 3,2 23,3 32,0 BVP 162,5 95,6 2 396 3,2 1,1 22,0 29,5 XNP 168,9 99,4 2 406 2,4 4,2 25,8 30,5

Označenie prisad - totožné s predchádzajúclmi prikladmi tab. 4, 5, 6, 7.

Podobné bola odskúšaná příprava betónovej zmesi v miešačke s nutným obehom v TZUS

Brno. Výsledky odskúšania upravených hydrolyzátov z dřeva připravených podlá postupu uve-

denom v přiklade 3 s cementom PC 400. Hranice sú zhrnuté v tabulke 9 a s cementom SPC 325 Mokrá v tabulke 10.

Claims (1)

1. 8 CS 270 549 B1 Tab 9 Betonová zmes cement PC 400 Hrance 300 kg . m-3 miešaná na mieěačke s nútenýmobehom Přísada typ XNP - postup podlá přikladu 3, sušina 45,4 % hmot., hustota 1,209-3 g . cm Dávkapřísady(% hmot) Dávka vody Obsah vzduchu (%) 0 min Sadnutie kužela (mm) 30 min Pevnost v tlaku(MPa) v dňoch (l.m"3) (%) 1 3 7 28 0 200 100 1,8 53 22 8,5 15,5 20,7 23,4 0,25 182,7 91,4 4,3 52 18 7,7 15,7 21,2 26,8 0,50 166,2 83,1 7,3 58 19 6,9 16,8 22,0 28,7 0,75 155,2 77,6 8,1 50 18 6,3 17,1 24,5 30,8 1,00 157,0 78,5 10,0 52 17 3,5 14,7 23,3 26,8 Tab 10 Betonová zmes cemer i SPC 325 Mokrá 300 kg.m"3 Přísada: XNP postup podlá přikladu 3, sušina 45,4 % hmot., hustota 1,209 g.cm"3 Miešačka s núteným obehom Dávka Dávka vody Obsah Sadnutie Pevnost v tlaku přísady vzduchu kužela (MPa) v dňoch (% hmot) d.m’3) (%) (%) (mm) 1 3 7 28 0 min 30 min 0 200 100 1,7 62 23 3.7 7.7 11,1 19,5 0,25 176,7 88,4 3,2 54 16 3,2 9,6 15,7 25,2 0,50 167,2 83,6 4,5 53 25 3,6 11,2 18,7 27,6 0,75 159,2 79,6 5,6 65 28 0.8 7,1 13,5 22,7 1,00 160,0 80,0 9,2 62 41 0,3 5,6 11,7 19,5 Ako z výsledkov uvedených v tabulke 9 a 10 vidnom optimálna dávka přísady do beto-nové j zmesi pri cemente PC 400 Hranice je 0,5 až 0,75 % na cement, pri cemente SPC 325Mokrá 0,50 % hmot. na cement. PREDMET VYNÁLEZU Plastifikačná přísada do cementových zmesi s prevzdušňujúcim účinkom pripravitelnáalkalickým spracovanim vodných hydrolyzátov z dřeva za přítomnosti hydroxidu sodného alebo vápenatého pri teplotách nad 40 °C, najma pri teplotách 80 až 100 °C, připadne za pritomnosti matečných roztokov z výroby pentaerytritolu.