CS266859B1 - Odměřovač útku pro bezčlunkové, zejména tryskové tkací stroje - Google Patents

Abstract

Řešení se týká odměřovače útku určeného zejména pro tryskové tkací stroje, který zahrnuje nehybně uspořádaný nosič útkového návinu s alespoň dvěma ozubenými koly, jejichž zuby obvod nosiče místně přesahují, a souose uspořádaný rotující navíječ pro ukládání útku přiváděného dutým hřídelem do mezer mezi zuby ozubených kol a na nosič. Smysl rotace ozubených kol je souhlasný se směrem pohybu útku dutým hřídelem, mezi jehož výstupem, za nímž je zařazeno nehybné vodicí očko, a nosnými hřídeli, je na dutém hřídeli upevněn navíjeě, přičemž poměr obvodové rychlosti ozubených kol je vzhledem k obvodové rychlosti navíječe volen pro ukládání jednoho útku do každé mezery mezi zuby ozubených kol.

Description

Vynález se týká odměřovače útku pro bezčlunkové, zejména tryskové tkací stroje, zahrnující jednak nehybně uspořádaný nosič útkového návinu s alespoň dvěma ozubenými koly, upravenými na nosných hřídelích uspořádaných symetricky, kolmo a mimobčžnč k podél né ose nosiče tak, že zuby ozubeného kola obvod nosiče místně přesahují, přičemž nosné hří- dele jsou mechanickým převodem spojeny s hnacím dutým hřídelem, souosým s nosičem a nesoucím navíječ s vodicím otvorem pro ve_ dění útku přiváděného dutým hřídelem na ozubená kola a nosič, přičemž souose s dutým hřídelem je nehybně uspořádáno vodicí očko pro axiální odtah útku z návinu nosiče a jednak prostředky pro odměřování a uvolňování zásoby útku na nosiči pro jeden prohoz.

Tento odměřovač útku je uveden v AO 232 263, které dále rozvíjí základní princip odměřovače útku podle čs. patentu 123 403, jehož podstatou je, že se útek navíjí útkovým navíječem na nehybný nosič návinu kontinuálně, přičemž z vytvářeného návinu se v intervalech axiálně odtahuje délka útku pro jeden prohoz. Obvod nosiče je seřiditelný pro nastavení požadované délky útkové zásoby.

Podle čs. patentu 123 403 a AO 232 263 jsou ozubená kola uložena v nosiči návinu, otočně uloženém souose s dutým hřídelem. Funkčně nutná nehybná poloha nosiče je zajištěna žlábkovým vedením, kterým prochází ozubené kolo, upraveným na držáku připevněném k rámu odměřovače, což znesnadňuje likvidaci útkového přetrhu v úseku mezi odměřovaěem a předlohovou cívkou, předřazenou odměřovači.

Intervalové odvíjení útku z návinu zajišťují mechanické prostředky pro odměřování a uvolňování zásoby útku pro jeden prohoz.

Tyto prostředky jsou v případě čs. patentu 123 403 vytvořeny šnekovým kolem, otočně uloženým v nosiči návinu a zabírajícím s ozubením dutého hřídele. Šnekové kolo má palec uspořádaný pro záběr s šikmými drážkami ozubeného kola. Útek se kontinuálně navíjí niťovým navíječem na nosič návinu a do příslušné drážky ozubeného kola při současném otáčení šnekového kola. Jakmile délka útku navinutého v drážce a na povrchu nosiče návinu odpovídá délce útku pro jeden prohoz, zabírá palec s další drážkou ozubeného kola, které se pootočí o jednu rozteč zubů, čímž se návin při současném uvolnění napětí přemístí na zkosenou plochu nosiče návinu, přičemž se současně navíjí útek do další drážky ozubeného kola. Po navinutí jednoho nebo dvou ovinů do této další drážky se pracovním tahem prohozní trysky odvine zásoba útku axiálně z nosiče návinu a zanese do prošlupu. Plynulým návinem útkové zásoby se účelně omezují výkyvy napětí v útku, což se kladně projeví v toleranci délky odměřeného útku.

Podle AO 232 263 se ozubený kotouč otáčí nepřetržitě, přičemž jeho obvodová rychlost je vzhledem k obvodové rychlosti útkového navíječe volena tak, že se do mezery mezi prvý a druhý zub navíjí útková zásoba pro jeden

CS 266 859 B1 prohoz. Bezprostředně před zasunutím prvého zubu ozubeného kotouče pod úroveň kónické plochy nosiče návinu se otevřením svěrky, spřažené s nehybným vodicím očkem, uvolní niťová zásoba pro axiální odtah prohozní tryskou. Po vyčerpání útkového návinu se útek zachytí za druhý zub ozubeného kotouče, čímž je prohoz ukončen. Současně pokračuje navíjení útku do mezery mezi druhým a třetím zubem.

Mechanické prostředky pro odměřování a uvolňování zásoby útku pro jeden prohoz jsou konstrukčně jednoduché, a tím i provozně spolehlivější vzhledem k prostředkům k témuž účelu, založeným na principu fotoelektrických nebo jiných čidel. Nevýhodou uvedených odměřovačů útku je, že při návinu zásoby útku pro prohoz dochází k překřížení sousedních ovinů, což způsobuje nepravidelné snímání útku za prohozu.

Dále jsou známé odvíječe útku pro tkací stroje jehlové nebo skřipcové — DE-OS 2 345 986, DE-OS 2 436 936 a DE-OS 2 511 270 —, u nichž je niťový rozváděč ve tvaru křídla umístěn před nosičem návinu, ve smyslu pohybu útku. Toto uspořádání sice umožňuje jednodušší návod útku do křídla, protože nosič návinu je nehybně spojen s rámem stroje, takže nevyžaduje mechanické zajišťování nosiče nehybné poloze, ale tyto mechanismy nejsou vybaveny prostředky pro odměřování a uvolňování zásoby útku pro jeden prohoz.

Úkolem vynálezu je zdokonalení odměřovače podle AO 232 263 za účelem zajištění plynulého odtahu útku ze zásoby na nosiči a zjednodušení likvidace přetrhu útku v úseku mezi odměřovačem a cívkovou předlohou.

Uvedené podmínky v podstatě splňuje odměřovač podle vynálezu tím, že smysl rotace ozubených kol je souhlasný se směrem pohybu útku dutým hřídelem, mezi jehož výstupem, za nímž je zařazeno nehybné vodicí očko a nosnými hřídeli, je na dutém hřídeli upevněn navíječ, přičemž poměr obvodové rychlosti ozubených kol je vzhledem k obvodové rychlosti navíječe volen pro ukládání jednoho útku do každé mezery mezi zuby ozubených kol.

Na odměřovači útku s navíječem ve tvaru kotouče s přírubou, ve které je upraven radiální vodicí otvor pro vedení útku, jsou s výhodou použity prostředky pro odměřování a uvolňování zásoby útku na nosiči pro jeden prohoz, které se vyznačují tím, že na radiálním prodloužení některých ze zubů ozubeného kola jsou upraveny — pravidelně po jeho obvodu — záchytné háčky otevřené proti směru pohybu ozubeného kola a přisazené přes svěrnou mezeru ke vnitřní stěně příruby kotouče, otevřené proti směru pohybu útku dutým hřídelem a zakrývající radiálně část obvodu ozubených kol, přičemž počet mezer mezi zuby se záchytnými háčky určuje počet ovinů útku na nosiči pro jeden prohoz.

Podle známého provedení je odměřovač útku opatřen nosičem návinu ve formě vijáku s jednostranně uchycenými a stavitelně uspořádanými nosnými čepy. Toto provedení se podle vynálezu vyznačuje tím, že bezprostředně za zuby ozubených kol, vc smyslu pohybu navíječe, jsou umístěny nosné čepy, které tvoří opěrnou plochu pro vedení nití niťového návinu v rovině tečné k patní kružnici ozubených kol.

Nosné čepy se ve směru proti pohybu útku ilutýui hřídelem kuželovité zužují, což zajišťuje plynulý pohyb ovinů útku po nosných čepech při otáčení ozubených kol.

V radiálním osazení kotouče je axiálně stavitelně uloženo vodicí očko, na jehož výstup navazuje vodicí otvor v přírubě kotouče. Toto řešení umožňuje přesné nasměrování útku, vystupujícího z vodícího očka, do mezery mezi zuby ozubeného kola.

Při chodu stroje navíječ kontinuálně ukládá postupně útek do jednotlivých mezer mezi zuby rotujících ozubených kol, čímž se vytváří na nosiči zásobní návin, jehož část sc v synchronizaci s funkcí prohozní trysky uvolňuje pro prohoz. Doba odtahu útku z návinu na nosiči odpovídá časovému intervalu prohozu útku prošlupcm, kterému opět odpovídá natočení ozubených kol o úhel alfa, při kterém se záchytný háček přemístí z I. polohy do II. polohy. Záchytný háček v II. poloze zajišťuje spoluprací s vnitřní stěnou axiální příruby útek proti odtahu při současném přerušení funkčního intervalu prohozní trysky. Dalším pohybem záchytného háčku z II. polohy se uvolňuje vytvářený návin pro odtah, ke kterému opět dochází při přemístění dalšího záchytného háčku do 1. polohy při současném zapojení funkčního intervalu prohozní trysky. Při každém prohozu útku prošlupem se odvine délka útku odpovídající počtu ovinů útku v mezerách mezi zuby se záchytnými háčky ozubeného kola. Při odvinutí prohozní délky útku z návinu nosiče zůstává na nosiči ještě dostatečný počet ovinů pro zabránění posuvu návinu na nosiči.

Délka útku pro jeden prohoz sc nastavuje volbou rozteče zubů se záchytnými háčky a/nebo stavitelnou polohou nosných čepů.

Odmčřovač útku podle vynálezu je vhodný pro jednobarevný prohoz nebo jako dvojče pro míšení dvou útků. Konstrukce řešení umožňuje jednoduchý návod útku do odměřovače a plynulé seřizování délky útku při chodu stroje. Protože směr navíjení útku na nosič je shodný se směrem odvíjení útku z nosiče, napomáhá rotující navíječ snímání útku z. nosiče při prohozu.

Odmčřovač útku podle vynálezu je jednoduchý, provozně spolehlivý a prostorově úsporný. Vytváření návinu z jednotlivých vzájemně oddělených ovinů zajišťuje spolehlivý odtah útku při prohozu, přičemž umístění navíječe před nosičem návinu usnadňuje obsluze manipulaci při přetrhli nitě v úseku mezi předlohovou cívkou a odměřovačem útku.

Příkladné provedení odměřovače podle vynálezu je schematicky znázorněno na přiložených výkresech, kde představuje obr. 1 odměřovač útku v částečném řezu v pohledu ze strany, obr. 2 podle roviny 11—11 z obr. 1 a obr. 3 zvětšený řez podle roviny III —III z obr. 2.

Na znázorněném rámu tkacího stroje je

CS 266 859 B1 upevněno neznázorněnými prostředky nosné těleso 1, v němž je prostřednictvím neznázorněných ložisek otočně uložen dutý hřídel 2 (obr. 1, 2), na jehož levém konci — vně nosného tělesa 1 — jc naklínována řemenice .3 axiálně zajištěna maticemi 4, našroubovanými na závitovém konci dutého hřídele 2 a poháněná neznázorněným ozubeným hnacím řemenem od hnacího ústrojí stroje. Na pravém konci dutého hřídele 2 je na kuželu nasazen navíječ 5 ve tvaru kotouče 6 s přírubou 7, otevřenou ve směru k nosnému tělesu 1. V radiálním osazení 6’ kotouče 6 je upraveno vodicí očko 8, na jehož výstup 8’ navazuje radiální vodicí otvor 9, upravený v přírubě 7.

Navíječ 5 je na dutém hřídeli 2 axiálně zajištěn koncovou maticí 10 našroubovanou na závitový konec dutého hřídele 2, jehož výstup 2’ z koncové matice 10 poněkud vyčnívá.

Na čelní straně nosného tělesa 1, přivrácené navíječi 5, je upraven nosič 11 niťového návinu 12 vytvořený vijákem s nosnými čepy 13a až 13f uspořádanými ve vrcholech neznázorněného pravidelného mnohoúhelníka, v příkladném provedení ve vrcholech pravidelného šestiúhelníka, jejichž znázorněné podélné osy jsou rovnoběžné s dutým hřídelem 2 (obr. 2). Alespoň některé z nosných čepů 13a až 13f jsou uspořádány stavitelně pro možnost změny obvodu vijáku. V příkladném provedení jsou protilehlé nosné čepy 13a, Í3d upevněny na kotoučích 14, otočně uložených na šroubových čepech 15 na čelní straně nosného tělesaj, pro úhlové nastavení polohy kotoučů 14. Čepy 13b, 13c, 13e, 13f jsou uchyceny na držácích 16, připevněných šrouby 17, 18 k čelní straně nosného tělesa 1, z nichž držáky 16 nosných čepů 13c, 13f jsou úhlově stavitelné šroubem 17 procházejícím kruhovou drážkou 19 držáku 16.

Nosné čepy 13a až 13f se ve směru od jejich volného konce, zasahujícího do dutiny navíječe 5, ve směru k nosnému tělesu 1, mírně kuželovité zužují.

Na dutém hřídeli 2 je šnek 20, který zabírá do šnekových kol 21a, 21b upevněných na hřídelích 22a, 22b, otočně uložených v neznázorněných kuličkových ložiskách uložených v nálitku 23 nosného tělesa 1, protilehle vzhledem k neznázorněné podélné ose dutého hřídele 2 tak, že neznázorněná podélná osa hřídelů 22a, 22b je kolmá a mimoběžná vzhledem k podélné ose dutého hřídele 2. Na hřídelích 22a, 22b jsou upevněna a maticí 24 axiálně zajištěna ozubená kola 25a, 25b, jejichž zuby 26 místně přesahují obvod nosiče 11 niťového návinu 12 (obr. 1), přičemž převážná část přesahu těchto zubů 26 je v radiálním směru zakryta přírubou 7 navíječe 5.

Na válcové části 27 nosného tělesa 1 jsou šrouby 28 připevněna tři nosná ramena 29, z nichž je na obr. 1 pro zjednodušení znázorněno pouze jedno, která nesou prstenec 30 pro omezení niťového balónu. Horní nosné rameno 29 má axiální prodloužení 31, k němuž je šroubem 32 připevněn držák 33 niťového očka 34 umístěného v ose dutého hřídele 2 v určité vzdálenosti od jeho konce vystupujícího z koncové

CS 266 859 Bl matice 10. Za niťovým očkem 34 je umístěna neznázorněná pneumatická prohozní tryska.

Vnitřní poloměr prstence 30 je větší než vzdálenost vodícího očka 8 od podélné osy dutého hřídele 2.

Smysl rolacc na vi jcce 5 jr /.na/.orneii šipkou 35 (obr. 2).

Odměřovač útku je vybaven prostředky pro odměřování a uvolňování délky návinu 12 útku 36 na nosiči 11 pro jeden prohoz, které jsou vytvořeny záchytnými háčky 37 (obr. 1,3) uprave• nými na radiálním prodloužení příslušných zubů 26 ozubeného kola 25a, pravidelně po jeho obvodu a otevřenými proti směru jeho pohybu, znázorněného šipkou 38.

Záchytné háčky 37 jsou přisazeny přes mezeru 39 k vnitřní stěně 40 příruby 7 kotouče 6.

Počet mezer 41 mezi zuby 26 se záchytnými háčky 37 určuje počet ovinů útku 36 na nosiči 11. V příkladném provedení jc záchytný háček 37 upraven na každém pátém zubu 26, takže mezi sousedními záchytnými háčky 37 je pět ovinů útku 36 (obr. 3).

Mechanický převod mezi hlavním hřídelem stroje a hřídeli 22a, 22b je volen tak, že při prohozu útku, tj. v době odtahu útku z návinu 12, se ozubené kolo 25a pootočí o úhel alfa, při kterém se přemístí záchytný háček 37’ z 1. polohy do čárkovaně znázorněné II. polohy. Šířka příruby 7 je volena tak, že poněkud přesahuje záchytný háček 37 v jeho II. poloze (obr. 3).

Intervaly napojování prohozní trysky na zdroj tlakového média jsou známými, blíže neuváděnými prostředky synchronizovány s pohybem ozubeného kola 25a tak, že při I. poloze záchytného háčku 37 se prohozní tryska zapíná a při II. poloze vypíná.

Útek 36 odvíjený z neznázorněné cívkové předlohy a přiváděný ve směru šipky 42 do dutého hřídele 2, prochází z jeho výstupu 2’ vodicím očkem 8 a radiálním vodicím otvorem 9 v navíječi 5 na nosič 11.

Nosné čepy 13b, 13e jsou přisazeny bezprostředně za ozubená kola 25a, 25b ve smyslu rotace navíječe 5, znázorněné šipkou 35, čímž tvoří opěrnou plochu pro nitě niťového návinu 12 v rovině 43 tečné k neznázorněné patní kružnici ozubených kol 25a, 25b. Toto uspořádání zajišťuje, že útky 36 niťového návinu 12 - procházejí mezerami 41 zubů 26 v rovině 43, která eliminuje vliv křivosti patní kružnice na vedení nití.

* Při chodu stroje pohání dutý hřídel 2 navíječ

5, který se pohybuje ve směru šipky 35 a kontinuálně ukládá vodicím očkem 8 útek 36 postupně do jednotlivých mezer 41 zubů 26 ozubených kol 25a, 25b, které se otáčejí ve směru šipky 38 (obr. 1).

Obr. 3 znázorňuje dávkování úlku pro jeden prohoz, na začátku prohozu, který probíhá příkladně při 170° pootočení hlavního hřídele stroje. V odpovídajícím časovém intervalu se natočí ozubené kolo 25a o odpovídající úhel alfa, přičemž se přemístí záchytný háček 37’ z I. polohy do čárkovaně znázorněné II. polohy.

Při tomto pohybu záchytného háčku 37’ se uvolní pět ovinů útku 36 uložených mezi sousedními záchytnými háčky 37’, 37”, přičemž útek, odvíjený z návinu tahem prohozní trysky, prochází v balónu 44 redukovaném prstencem 30, vodicím očkem 34 do vzduchové trysky, která ho zanáší do prošlupu. Při ukončení prohozu, v II. poloze záchytného háčku 37’, dochází k zaklesnutí prvého ovinu útku 36, znázorněného čárkovaně, mezi záchytným háčkem 37’ a vnitřní stěnou 40 axiální příruby 6 v mezeře 39 při současném přerušení přívodu tlakového média do prohozní trysky. Při dalším pohybu záchytného háčku 37’ za II. polohu jsou příslušné oviny před tímto háčkem 37’ uvolněny pro odtah, který opět začíná při pohybu dalšího záchytného háčku 37 z I. polohy do 1L polohy při současném napojení přívodu tlakového média do prohozní trysky, načež se popsaný postup opakuje.

Na konci každého prohozu jsou na vijáku navinuty čtyři oviny útku 36 pro následující prohoz, které spolehlivě zajistí návin 12 na nosiči 11 proti prokluzu.

Přesné nasměrování útku 36 vystupujícího z vodícího očka 8 skrz vodicí otvor do mezery 41 mezi zuby 26 ozubeného kola 25a umožňuje nastavení axiální polohy výstupu 8’ vodícího očka 8. K tomuto účelu je těleso vodícího očka 8 zašroubováno v závitovém otvoru radiálního osazení 6’ kotouče 6 a zajištěno maticí 45. Nastavení požadované axiální polohy vodícího očka 8 zajišťuje vhodně volená délka radiálního vodícího otvoru 9.

Pro zajištění spolehlivé funkce přerušování odvíjení útku z nosiče 11 je nutná interakce velikosti mezery 39 mezi záchytným háčkem 37 a vnitřní stěnou 40 příruby 7 a šířkou příruby 7.

Protože směr navíjení útku 36 na nosič 11 je shodný se směrem odvíjení útku z nosiče 11, napomáhá rotující navíječ 5 snímání útku z nosiče 11 při prohozu.

Claims (5)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Odměřovač útku pro bezčhinkové, zejména Hýskové (kácí sliojc, zahrnující jednak ne hybné uspořádaný nosíc útkového návinu s alespoň dvěma ozubenými koly upravenými na nosných hřídelích, uspořádaných symetricky, kolmo a mimoběžně k podélné ose nosiče tak, žc zuby ozubeného kola obvod nosiče místně přesahují, přičemž nosné hřídele jsou mechanickým převodem spojeny s hnacím dutým hřídelem, souosým s nosičem a nesoucím navíječ s vodicím otvorem pro vedení útku, přiváděného dutým hřídelem, na ozubená kola a nosič, přičemž, souose s dutým hřídelem je nehybně uspořádáno vodicí očko pro axiální odtah útku /. návinu nosiče a jednak prostředky pro odměřování a uvolňování zásoby útku na nosiči pro jeden prohoz, vyznačující se tím, že smysl rotace ozubených kol (25a, 25b) je souhlasný se směrem pohybu útku (36) dutým hřídelem (2), mezi jehož výstupem (2’), za nímž je zařazeno nehybné vodicí očko (34). a nosnými hřídeli (22a, 22b), je na dutém hřídeli (2) upevněn navíječ (5), přičemž poměr obvodové rychlosti ozubených kol (25a, 25b) je vzhledem k obvodové rychlosti navíječe (5) volen pro ukládání jednoho útku (36) do každé mezery (41) mezi zuby (26) ozubených kol (25a, 25b).

2. Odměřovač útku podle bodu 1, vyznačující se tím, že na radiálním prodloužení některých ze zubů (26) ozubeného kola (25a) jsou upraveny pravidelně p<> jeho obvodu záchytné háčky (37), otevřené proti směru pohybu ozubeného kola (25a) a přisazené přes svčrnou mezeru (39) ke vnitřní stěně (40) příruby (7) kotouče (6) tvořícího navíječ, opatřené vodicím otvorem (9) pro útek, otevřené proti směru pohybu útku (36) dutým hřídelem (2) a zakrývající radiálně část obvodu ozubených kol (25a, 25b), přičemž počet mezer (41) mezi zuby (26) se záchytnými háčky (37) určuje počet ovinů útku (36) na nosiči (11) pro jeden prohoz.

3. Odměřovač útku podle bodu 2, vyznačující se tím, že bezprostředně ze zuby (26) ozubených kol (25a, 25b), ve smyslu pohybu navíječe, jsou umístěny nosné čepy (13b, 13c), jednostranně uchycené a stavitelně uspořádané na nosiči ve formě vijáku, které tvoří opěrnou plochu pro vedení nití návinu (12) v rovině (43) tečné k patní kružnici ozubených kol (25a, 25b).

4. Odměřovač útku podle bodu 3, vyznačující se tím, že nosné čepy (13a až 13f) se ve směru proti pohybu útku (36) dutým hřídelem (2) kuželovité zužují.

5. Odměřovač podle bodu 2, vyznačující se tím, že v radiálním osazení (6’) kotouče (6) je axiálně stavitelně uloženo vodicí očko (8), na jehož výstup (8’) navazuje vodicí olvor (9) v přírubě (7) kotouče (6).