CS264552B1 - Způsob pletcnotkaní na pletenotkacím stroji a pletenotkací stroj k provádění tohoto způsobu - Google Patents

Abstract

Vynález se týká způsobu pletenotkaní, podle kterého se do prošlupu současně vkládají po celé jeho šířce dvojútky, které se vzájemně spojují v osnovní pletařské vazbě a provazují o osnovními nitěmi ve tkalcovské vazbě. Při vytváření vtkaleovské vícevazné vazby a alespoň dvěma za sebou následujícími osnovními nebo útkovými vaznými body, se vkládají prvé dvojútky do otvírajícího se prošlupu, vytvářeného z některých osnovních nití a poslední dvojútky do uzavírajícího se prošlupu. Pro tkané keprovó vazby 2/2, 3/3 a 4/4 je převodový poměr z hlavního hřídele (4) na vačkový hřídel (3)1: 2iyse rovná počtu útku ve střídě vazby, přičemž vačka (1), přiřazená každému listu, má dva protilehle uspořáda- ’ né zdvihy (2), vzájempě na^vačkovém hrí- • děli (3) přesazené o -ÁhO, Řešení umožňuje zvýšení rychlosti Ž¥roje bez zvýšení 4 opotřebení prošlupního ústrojí a hlučnosti stroje.

Description

Vynález se týká jednak způsobu pletenotkaní na pletenotkacím stroji, podle kterého se do prošlupu současná vkládají po celé jeho sirce dvojútky, které se vzájemně spojují v osnovní pletařské vazbě a provazují s osnovními nitěmi ve tkalcovské vazbě, jednak pletenotkacího stroje k provádění tohoto způsobu, zahrnujícího prošlupní ústrojí pro vícevazná vazby vytvořené soustavou vaček, ovládajících pákovým převodem listy brda a uspořádaných na vačkovém hřídeli, spojeným ozubeným převodem s hlavním hřídelem stroje, bidlo s paprskem a pletací ústrojí pro vytváření pletařské osnovní vazby, vykazující sloupky oček, mezi nimiž jsou umístěny osnovní nitě, provazující se spojovacími kličkami oček ve tkalcovské vazv bě s alespoň dvěma za sebou následujícími osnovními a útkovými vaznými body o

Pletenotkací stroj podle uO 155 246 zahrnuje prošlupní ústrojí, bidlo s paprskem a pletací ústrojí, vytvořené jednak soustavou pletacích jehel vratně se pohybujících ve směru v podstatě rovno- běžném s osnovními nitěmi, jednak soustavou o stejném počtu shodně· vratně vykyvujících kladečích členů, rovnoběžnou se soustavou pleta cích jehel, z nichž každý -soolupracu je se dvěma pletacími jehlami. Ramena kladecích členů, v nichž jsou navedeny útkové nitě, odtahované z předlohových cívek, jsou ve své střední výchozí poloze rovnoběžné s osnovními nitěmi, leží při uzavřeném prošlupu mezí nimi a vy kyvu jí v otevřeném prošlupu.

V každém otevřeném prošlupu se pohybují kladecí členy.shodně ze své střední výchozí polohy do jedne z krajních poloh a zpět, přičemž nakladou do otevřených háčků pletacích jehel, nacházejících se ve své přední poloze, útkové nitě„ Uvedeným vratným pohybem kladecích členů se vytvářejí dvojútky ve formě vlásenky, vyzející 'as né hrany textilie a zachycené koncovým

264 552 obloučkem na pletací jehle» Tyto dvojútky se přivádějí při změně prošlupu pletacími jehlami, které se vracejí do své sadní polohy, k příraz né hrané textilie, ke které jsou paprskem přiráženy»

Prošlupní ústrojí pfetenotkacího stroje je v podstatě shodné s prošlupním ústrojím bažných tkacích strejdo

Pro vícevazné vazby keprové, atlasové nebo odvozené, se na tkacím a pletenotkacím stroji používá tolik listů brda, kolik je razné vázajících osnovních nití ve střídě vazby» Každý z těchto listů je samostatně ovládán vačkou, přičemž vačky jsou uleženy na vačkovém hřídeli» u zeuíucnmen vazeb uan označuje určitá vazba: u ~ čitatel + jmenovatel» kapříkl-d u ke arové vazby 2/2 je u = 4» Celkový převodový poměr z hlavního hřídele stroje na pro slupni hřídel se vždy rovná převrácené hodnotě počtu útků ve střídě Ί v uby:

Počet útků ve střídě vzoru tkaniny jc součtem Čitatele a jmenovatele zlomku, kterým ?

• j τλ-ý>-í .^(2' VI pletenotkacíá strojů se používají tzv<

vačky- oři ktervch kladení probíhá při relativním klidu listů» Vzhledem tomu, že se jedná o obvyklé vačky tkacích strojů, je tento relativníklid listů poměrně dlouhý» Listy se zvedají a svahují v intervalu mezi těmito klidovými polohami, z čehož vyplývá, že čím delší'je Hid listů, tím rychlejší je zdvih a stah listů»

Bylo proto přikročeno na' pletenotkacích strojích k používání tzv, bezvýdržových vaček, ktere poněkud zlepšují kinematiku pohybu listů, přispívájící k plynulosti pohybu listůja tím ke snížení hlučnosti stroje a opotřebení prošlupního ústrojí»

Omezujícími faktory pro zvyšování rychlosti pletenotkacích stro jů je zejména pohyb listů a rychlost vačkového hřídele, přičemž zvyšování rychlosti vačkového hřídele je spojeno s větším opotřebováním prošlupního ústrojí včetně převodového mechanismu a zvýšením hlučnosti stroje»

Za účelem snížení namáhání listů brda se žívá vícevazných vazeb, zejména keprových» pletenotkaní poukolem metl vynálezu je trp ji, který ednak navrhnout by umožnil při způsob pletenotk. vr· t vá ře n t n -^{1; r} t ·? r ’ mí na ple:h, obvykle

264 >52 používaných vícevazných vazeb, podstatné zvýšení rychlosti stroje bez zvýšení opotřebení prošlupního ústrojí, včetně převodového mechanizmu a hlučnosti stroje, jednak vyřešit jednoduchými prostředk; provádění tohoto způsobu na obvyklém pletenotkacím stroji»

Uvedené podmínky v podstatě splňuje způsob pletenotkaní na rl· tenotkacím stroji, poule kterého se do prošlapu současně vkládají po celé jeho šířce dvcjútky, které se vzájemně -socjují v osnovní pletařské vazbě a provazují s osnovními nitěmi ve tkalcovské vazbě který se podle vynálezu vyznačuje tím, že se při vytváření tkalcovské více vazná vazby alesoon dvěma Zo sebou následujícími nimi a útkovými vaznými body, vkládají prvé dvojútky do ctevír. ho se prošlupu, vytvářeného z některých osnovních nití posice dvojútky do uzavírajícího se prošlupu»

Fri vy tváře ní tkalcovské víc·³ vazné vazby s více jek dvěma sebou. následujícími osnovními nebo útkovými vaznými body, se <k až předposlední dvojútky vkládají do otevřeného prošlupu»

Podle varianty způsobu podle vynálezu se při vytváření na ske vícsvazné vazby s více jak se dvěma za sebou násleuujícími nimi a útkovými vaznými body, prvá polovina dvojútků vkládá do víra jícího se prošlupu vytvářeného z některých osnovních nití .. há polovina dvojútků do uzavírajícího se prošlupu» Při vytváření vícsvazné vazby s lichým počtem -za sebou následujících osnovních a útkových vazných bodů vkládají se střední dvojútky bud dc otevřeného» nebo do otevírajícího se prošlupu, popřípucu ησ. - v* r».

kový bří jel se prošlupuo

Pletenotkací stroj' k próvádění způsobu podle vynálezu, jící prošlupní ústrojí pro vícsvazné vazby, vytvořené soustavou vaček, ovládajících pákovým převodem listy brda a usoořádsných na vačkovém hřídeli, spojeném ozubeným převodem s hlavním hřídelem stroje, bidlo s paprskem a pletací ústrojí pro vytváření pletařské osnovní vazby, vykazující sloupky oček,' mezi nimiž jsou umístěny osnevní nitě, provazující se spojovacími kličkami oček ve tkalcovské vazb^ s alesooň dvěma za sebou následujícími osnovními a útkovými vaznými body, se podle vynálezu vyznačuje tím, že pro tkaní kaprové vazby 2/2, ú/á, 4/4 je převodový poměr z hlavního hřídele n- vač1 : 2u, kde u ee rovná počtu útku vs střídě vazby, ku přiřazená každému listu, má dv<. protilehle uaecřád.ane zdvih v vzájemně na vačkovém hřídeli . ořesazené o ýuC° “ “ 264 552

Řešení podle vynálezu vychází z poznatků, vyplývajících z porovnání tkací a pletenotkací techniky.

U klasické tkací techniky lze při průběhu pohybu brdových listů, s ohledem na rychlost prohozu útku, dopravit do prošlupu vždy jen jeden útek za jednu otáčku hlavního hřídele stroje,,

U techniky pletenotkaní je prohoz průběžného útku přes celou šíři osnovy nahrazen kladením většího počtu dílčích útku ve formě vlásenky do prošlupu principem osnovního pletení, přičemž rychlost kladení dílčích útků je ve srovnání s rychlostí prohozu průběžného útku u klasické techniky podstatně vyšší.

Technika pletenotkaní proto umožňuje při relativně nízkém prošlupu a vkládání dvojútků již při otevírajícím a uzavírajícím se prošlupu, zanášet do téhož prošlupu dva nebo více dvojútků. V praktickém provedení to znamená redukovat délku obvodu zdvihu vačky v podstatě na jednu polovinu, zpomalit ve stejném poměru rychlost prošlupního hřídele a každému listu přiřadit vačku se dvěma protilehle uspořádanými zdvihy, které jsou na vačkovém hřídeli vzájemně přesazeny o příslušný úhel.

V tomto případě se například při vytváření keprové vazby 2/2 otáčí vačkový hřídel poloviční rychlostí a v podstatě ve stejném ooměru je snížena' rychlost pohybu listů, což podstatně snižuje opotřebení prošlupního ústrojí a hlučnosti stroje, přičemž se dosáhne v podstatě plynulého průběhu pohybu listů vzhledem k pohybu listů při použití obvyklých vaček při vytváření keprové vazby 2/2. Tyto faktory umožňují prakticky zvýšení rychlosti stroje až o 100 %, vzhledem k rychlosti stroje při použití obvyklých vaček pro vytváření této vazby.

V této souvislosti se vychází z předookladu, že pokud pletenotkací stroj pracuje spolehlivě při plátnové vazbě, například při 450 ot.min.’^', s odoovídající rychlostí vačkového hřídele, potom by prohozní ústrojí pletenotkacího stroje mělo obstát při vytváření keprové vazby 2/2 s redukovanými vačkami, při dvojnásobné rychlosti hlavního hřídele a při rychlosti vačkového hřídele, která odpovídá rychlosti vačkového hřídele při vytváření plátnové vazby při shora uvedené rychlosti.

Další výhodou vynálezu, mimo možnosti zvýšení otáček stroje, je použití běžných vaček pro tkaní plátnové vazby se dvěma protilehl uspořádanými zdvihy, pro vytváření keprové vazby 2/2 podle vynálezu

-5 _ • ’ 264 a běžných vaček pro keprovou vazbu 2/2 pro vytváření keprové vazby podle vynálezuo ) 1 O

Princip vynálezu je zřejmý z přiložených Vyknou j z nichž schematicky znázorňuje obr. 1 známé prošlupní ústrojí pro vytváření plát· nová vazby na pletenotkacím stroji, obr₀ 2 známe prošlupní ústrojí pro vytváření keprové vazby 2/2 na pletenotkacím stroji, obr. 3 časový diagram pohybu listů při prosí upním ústrojí podle obr. 2, obr. 4 časový diagram pohybu listů při vytváření keprové vazby 2/2 podle vynálezu, při zachování původní rychlosti hlavního hřídele a obr. 5 prošlupní ústrojí k vytváření keprové vazby 2/2 podle vynálezu.

U rychloběžných tkacích strojů, například tryskových, se pro tkaní plátnové vazby používají dvě vačky 1 se dvěma protilehle uspořádanými zdvihy 2_, .které jsou na vačkovém hřídeli 5 vzájemně presuzeny o 90° (obr. 1). Vačkový hřídel 3 ee pohání od hlavního hřídele 4 stroje prostřednictvím ozubených kol 5, 6 v převodovém poměru

1:4c

Obr. 2 znázorňuje prošlupní ústrojí pletenotkacího stroje pro vytváření keprové vazby 2/2. ha vačkovém hřídeli 8 jsou uloženy čtyř vačky 7 se zdvihem 8, přesazené na vačkovém hřídeli o 90°. Převodový poměr je 1:4.

Obr. 3 znázorňuje časový diagram průběhu pohybu čtyř listů A, -8 C, D při vytváření keprové vazby 2/2 a použití vaček 7 podle obr. 2.

Z tohoto diagramu je zřejmé, že při jedné otáčce hlavního hřídele 4 se do prošlupu naklade jeden dvojútek 9. časový interval pohybu listů za jednu otáčku hlavního hřídele 4 je označen X. U keprové vazby 2/2 je příslušný list ve zdvihové poloze po dobu nakladení dvou, ve směru osnovy za sebou následujících dvojútků, tj. po dobu dvou otáček hlavního hřídele stroje.

Obr. 4 znázorňuje časový diagram průběhu pohybu čtyř listů A, 3 C, D vytvářených čtyřmi vačkami 1 (obr. 1) pro plátnovou.vazbu. Tyto vačky jsou na vačkovém hřídeli přesazeny o 45° (obr, 5). Převodový poměr z hlavního hřídele 4 na vačkový hřídel 2 je 1:8.

Z diagramu na obr. 4 vyplývá, že průběh pohybu listů je plynulejší, přičemž jeho rychlost je menší než u pohybu listů podle diagramu na obr. 3.

Časový diagram pohybu listů .i, 3, G, D na obr. 4 odpovídá pohybu listů při vytváření keprové vazby 2/2 při zvýšení rychlosti hlavního hřídele stroje o ICO ů.

I

264 Ρ?2

Z tohoto diagramu je zřejmé, že při zdvihu každého listu Λ, B,

C, D dochází k nakladení dvou dvojútků 9., přičemž časový interval X' je o polovinu menší než časový interval X podle diagramu na obr_o3< V příkladném provedení se pro vytváření keprové vazby 2/2 použilo obvyklých plátnových vaček (obr₀ l)_o V rámci vynálezu, je rovněž zahrnuto řešení, podle kterého se známým způsobem a známými prostředky, blíže zde neuváděnými, zhotoví vačka se dvěma protilehle uspořádanými a vzájemně na vačkovém hřídeli o 45° přesazenými zdvihy, jejíž obrys bude odpovídat optimálnímu vztahu mezi pohybem listů a kladecích členů pletacího ústrojí.

Při vytváření keprové vazby 4/4 podle vynálezu buče převodový poměr z hlavního hřídele na vačkový hřídel 1 : 2u,' tj_o poměr 1 : 16 _o Každá vačka má dva protilehle usoořádané zdvihy, které jsou na vač, . ,,, _1Ί. , . . . 960° >600kovem hřídeli vzájemná přesazeny o = -ygpo ir-O

Pro tento případ je možno použít vaček znázorněných na obr„ 2 nebo speciálních vaček, jejichž průběh by odpovídal optimálnímu vztahu mezi pohybem listů a kladecích členů pletacího ústrojí»

Pro vytváření keprové vazby d/d podle vynálezu je převodový poměr z hlavního hřídele na vačkový hřídel 1 : 12 a každá vačka má dva protilehle uspořádané zdvihy, které jsou na vačkovém hřídeli vzájemně přesazeny o 50°_o

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNALEZU lo Způsob pleteno tkaní na pleteno tkacím stroji, podle kterého se d< prošlupu současno vkládají po ce3.é jeho šířce dvojátky, které sí vzájemní spojují v osnovní pletařské vazbo a provazují s osnova? nul ni torní ve tkalcovské vazbo, vyznačující se tím, že se při vy

   X* tváření tkalcovské vícevasné vazby o alasoon dvěma za sebou následujícími osnovními a útkovými vaznými body, vkládají prvé dvcjútky do otevírá jícího se prošlupu, vytvářenékc? z některých osnovních nití a poslední dvojátky do osavírajícího se prošlupu

   opů sob podle bodu 1, v voru, čující se tím, ;r ci oři V '. Γ v ýpj ani t k al c o v a ké vícera ani vazby s víc o jed? se dvěma Z z robou r. ésledu jícíami osnovními a át k^:”0 V ?·Γ- í V-’, fi Ώ jmi body, vklá dají ' b τ'⁵' ή ·. y poslední d vojátky do otevřeného prcčlunu <, kos, ach poéle bodu vyznačující se tím, y i’· při vyéváě - Lj -L tkalcovská více ve z né Vnsbv 0 VÍC o jak ?·?> dvénn; z a ?nbou n znivé?? jící?'i o?? no vnímá a át kovýni v? z n ýmí body, pr vá rol ovine; a voj-- éb?k vblnidá do ot ev ír ..jícího 0:? orodinou vy t vé sera kó a r., kt vraa osnovníok nití a druh á polo?'in^ dvojútků do u.s avír ničího s 0

   prcblupUo

   Zpzsch podle boču 1, vyznačující se tím, že se při vytváření vícevazné vazby s lichým počtem sa sebou následujících osnovnícl· a útkových vazných bodů, vkládají střední dvojátky bud do otevřeného} neb o do otevírá,jícího se prošlupu, po případe uzavírajícího se prošlupuo

   5« Pletenotkací stroj k provádění způsobu podle bodů 1 až 4, zahrnující prošlupní ústrojí pro vícevazné vazby, vytvořené soustavou vaček, ovládajících pákovým převodem listy brda a uspořádaných na vačkovém hřídeli, spojeným ozubeným převodem s hlavním hřídelem stroje, bidlo s paprskem a pletací ústrojí pro vytváření pletařské osnovní vazby, vykazující sloupky oček, mezi nimiž jscu umístěn;/ osnovní nitě, provazující se spojovacími kličkami oček ve tkalcovské vazbě s alespoň dvěma za sebou následujícími osnovními a útkovými vaznými body, vyznačující se tím, že pro tkaní keprové vazby 2/2, y/é, 4/4 je převodový poměr z hlavního ~8 ~ hřídele (4) na vačkový hřídel (3) l:2u, útků ve střídě vazby, přičemž vačka (l) má dva protilehle uspořádané zdvihy (2) hřídeli (3) přesazené o «· kde u se rovná počtu přiřazená každému listu vzájemně na vačkovém