CS264313B2 - Cytokininový, membránově aktivní prostředek ke zvýšení rostlinné produktivity, obsahu bílkovinného dusíku a přijímání aniontů - Google Patents

Abstract

Prostředek obsahuje jako účinnou látku hmotnostně 0,5 až 90 % derivátu imidazolu obecného vzorce I kde znamená R] atom vodíku, atom chloru popřípadě atomem chloru nebo hydroxylovou skupinou substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, nebo alkenylovou skupinu s 2 až 4 atomy uhlíku, aminoskupinu, methylaminoskupinu, hydroxylovou skupinu, merkaptoskupinu, methylmerkaptoskupinu nebo alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy C, R2 znamená popřípadě atomem bromu substituovanou alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku a X je anorganický nebo organický aniont, s výhodou chloridový, bromidový nebo sulfátový aniont, a v množství hmotnostně 10 až 95 % kapalný a/nebo pevný nosič a hmotnostně 1 až 15 % povrchově aktivní látky.

Description

Vynález se týká cytokininového, membránově aktivního prostředku ke zvýšení rostlinné produktivity, obsahu bílkovinného dusíku a přijímání aniontů, který je vhodný jako náhrada kinethinu a který obsahuje jako účinnou látku hmotnostně 0,5 až 90 % imidazolového derivátu obecného vzorce I ¹--V^CH

^.ÁííÍh/ i,-^r~ C, %

Ι^.Λν>^Η·^ΗΧ 'N I r₂

Jx kde znamená atom vodíku, atom chloru, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku popřípadě substituovanou atomem chloru nebo hydroxylovou skupinou, alkenylovou skupinu se 2. až 4 atomy uhlíku, merkaptoskupinu, hydroxyskupinu, methylmerkaptoskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, aminoskupinu, methylaminoskupinu nebo dimethylaminoskupinu, dále R₂ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku popřípadě substituovanou atomem bromu, a

X anorganický nebo organický aniont, s výhodou chloridový aniont, bromidový aniont nebo sulfátový aniont, a v množství hmotnostně 10 až 95 % kapalný a/nebo pevný nosič a hmotnostně 1 až 15 % povrchově aktivních látek.

Při pěstování rostlin se již dlouho používá chemikálií: kromě, umělých hnojiv a prostředků boje proti škůdcům se v posledních desetiletích stále více používá prostředků ovlivňujících růst a výnos kulturních rostlin: souhrnně se tyto prostředky označuji jako regulátory.

Těmito regulátory jsou většinou přírodní nebo ovlivňovat a řídit různé procesy rostlinného růstu lapja 34, 3, str. 122 až 126, 1979).

syntetické hormony, kterými je možno (M. Kólcei, M. Nádasy: Kagyar Kémíkusok

Přírodní a umělé auxiny (deriváty indolootové kyseliny) ovlivňují mnohostranně životní procesy rostlin. Ze syntetických auxinů jsou známy čtyři hlavní typy: indolové deriváty, naftylové deriváty, fenoxyderiváty a deriváty kyseliny benzoové. V praxi se používá methylesteru kyseliny naftyloctové jakožto poprašovaoího prostředku k zabránění klíčivosti brambor, dále draselné soli naftyloctové kyseliny k zakořeňování sazenic a k zábraně předčasného opadávání ovoce.

Druhou velkou skupinou regulátoru jsou gibberelliny, které stimulují růst, navádějí kvetení a přerušuji klidový stav. Rovněž se jich v praxi používá.

i

Třetí skupina je tvořená cytokininy, jejichž působení je velmi mnohostranné. Stimulují dělení buněk, zpožáují pochody stárnutí, udržují aplikační dominanci a přerušují klidový stav. Z přírodních cytochinonů jsou známy seatin a lupin, v praxi se jich však nepoužívá.

Do čtvrté skupiny patří abszisiny, které ovlivňují endogenní regulaci stárnutí a kromě toho brzdí růst a podporují oddělování orgánů. Jakkoliv se dosud syntetizovalo více než 70 sloučenin s xanthoninovou strukturou a s ábscisinovým působením, nepoužívá se dosud těchto sloučenin v praxi.

Jediným plynným hormonem je ethylen, který vzniká ve velké míře při zrání ovoce a který zrání ovoce urychluje. V praxi se k tomuto účelu používá 2-chlorethylfosfonové kyseliny.

Kromě rostlinných hormonů (auxinů, gibberellinů, cytokininů, růst brzdicích látek, abszisinů, ethylenu atd.) se v zemědělství používá četných jiných, biologicky aktivních látek. Připomíná se rozšířené použití 2-chlorethyltrimethylamoniumchloridu (CCC) pro pšenici a ječmen (americký patentový spis číslo 3 156 544).

Endogenní cytokininy (seatin, lupin) a syntetické cytochininy (kinethin, benzyladenin atd.) zvyšují výnos a obsah bílkovin, sotva se jich však používá v agrotechnice pro jejich vysoké výrobní náklady (F. Skoog, F. M. Strong, 0. 0. fríiller: Science 148, str. 532 až 533, 1965).

V madarském patentovém spise číslo 162 937 jsou popsány klíčení stimulující, vývoj pučení podporující a zrání urychlující amidové deriváty 2-chlorethan/thiono/fosfonové k;, šelmy. V madarském patentovém spise číslo 163 510 se popisují thiokarbamidové deriváty, které ovlivňují oddělování ovoce. V madarském patentovém spise číslo 164 190 jsou popsány zrání urychlující, stárnutí zpomalující, růst brzdicí halogenethansulfinové kyseliny, například ihlorothynnvlfinové kyseliny. Podle madarského patentového spisu číslo 164 512 se ošetřuje c- ivo přel vysetím tois/dimethylamonium(-p-chlorbenzylfosfonátovými deriváty, čímž se zvyšuje výtěžek zrna a přijímáni dusíku.

V madarskýnh patentových spisech číslo 164 567 a 164 866 se popisuje zrání urychlující působení beta-halogenethylsilánů.

Jednotlivé pyriiuidinové deriváty (například 2~methyl“thio-4-ethylamino-5-nitro-5-methylaminopyrimidin) a jejich soli brzdí klíčení a brzdí růst do délky (madarský patentový spis číslo 164 885),

K ovlivnění kvetení a pohlavního rozmnožování rostlin vhodné sym-triazindionové deriváty jsou popsány v madarském patentovém spise číslo 167 576. Madarský patentový spis číslo 168 916 popisuje rovněž květy a generativnl reprodukci ovlivňující prostředek, který obsahuje allofanimidáty.

Podle madarského patentového spisu číslo 170 761 se urychluje vzejití a růst četnými ftalimidovými deriváty, například 3-trichlormethylftalimidera, l-/3-chlorftalimido/cyklohexylkarboxamidera. Ke zvýšení obsahu cukru sloužící sloučeniny jsou známy z madarského patentového spisu číslo 162 520 L2-/aminoalkoxy/-4fenylthiazolové deriváty] a z madarského patentového spisu číslo 165 576 £2,4-bis-/N'-methyl-4 '-pyridinium-sym-triazindijodid/].

Podle madarského patentového spisu číslo 165 576 se používá ke stimulaci vegetativního růstu cukrové řepy vedle gibberellinu, imidazolů a rovněž vedle fungicidů některých herbicidů ve velmi nepatrném množství. Tyto prostředky se však v praxi nevžily.

Jak endogenní cytochininy (seatin, lupin) tak také syntetické cytokininy (chinathin, benzyladenin) (F. M. Strong: Topics in microbial chemistry, Wiley, New York 1958, F. Sttog,

F. M. Strong, F. M. Miller: Science 148, str. 532 až 533, 1965) jsou' výhradně 6-aminopurinovými deriváty, jejichž hlavní biologická účinnost se projevuje stimulací četnosti mitos. Kromě tohoto působení mají četná, při agrogechnickém a mikrobiologickém použití rovněž užitečná, vedlejší působení, například:

a) při pěstování kallusu a meriklonu se zvyšuje čerstvá i suchá hmotnost?

bj obohacování organických látex ve vegetativních a generntivních orgánech je příznivější?

c) stimuluje se uchovávání chlorofylu, čímž se zvyšuje jeho fytochemická účinnost?

d) podporuje se omlazování listů a tím se potlačuje stárnutí?

e) při fytosyntéze se silněji fixuje oxid uhličitý?

f) zvyšuje se rozkladem RTO měřitelná fotolytická účinnost?

g) stoupá intenzita syntézy aminokyselin a bílkovin, zvláště dochází ke značnému absolutnímu a relativnímu zvýšení množství bílkovinných dusíkatých frakcí rozpustných v 0,5 % roztoku chloridu sodného;

h) íntenzifikuje se syntéza nuklínové kyseliny.

Adenin a speciální deriváty byly dosud připraveny jen v laboratoři v nepatrných množstvích. Přes mnohoslibné pokusné výsledky se cytokininů pro jejich vysoké výrobní náklady v praxi dosud nepoužívá. Mezi četnými známými látkami zpomalujícími růst není ani jedna s cytochininovým působením. Známé prostředky nemají cytoohininové působení, takže se od nich ani cytoohininové působeni neočekává.

Při výzkumu zvyšování rostlinného růstu, produktivity a množství bílkovin, jakož také při pokusech ke zvyšováni výtěžku se zjistilo, že prostředek podle vynálezu, který obsahuje imidazolové deriváty obecného vzorce I v množství hmotnostně 0,5 až 90 %, kapalné a/nebo pevné nosiče v množství hmotnostně 10 až 95 % a hmotnostně 1 až 10 % povrchově aktivních látek, je vhodný k ovlivnění fyziologických postupů v rostlinnách.

Některé imidazolové deriváty obecného vzorce I jsou známy z literatury (Auwers, Mausa; Chem. Ber. 61, 2 414, 1928; Davies Mamalis, Petrow, Sturgeon: J. Pharm. Pharmacoi, 3, 420, 1951; Weidenhagen, Train, Wegner, Nordstrom: Chem. Ber. 75, 1936, 1942; Pozharsky, Simonow: Žur. Obščej. Chlm. 33, 179, 1963); dosud však rovněž nebylo známé působení těchto sloučenin na rostlinnou produktivitu.

Prostředky podle vynálezu obsahují kromě nosiče a povrchově aktivních látek sloučeniny obecného vzorce I a ovlivňují fyziologické procesy v rostlinách již v poměrně nepatrných koncentracích (1 až 200 ppm, popřípadě 0,5 kg účinné látky na hektar).

Experimentálně se dokázalo, že řídicí působení prostředku podle vynálezu na rostlinnou produktivitu, na syntézu bílkovin a na fotosyntézu jé silnější než působení jim chemicky blízkých regulátorů rostlinného růstu podle maáarského patentového spisu číslo 170 761, které ovlivňují toliko růst rostlin, nikoliv však syntézu bílkovin a fotosyntézu.

Imidazolové deriváty obecného vzorce I nemají pouze biologické cytokininové působení projevující se na buňkách, ale na rozdíl od cytochininů je také jejich výroba a použití v zemědělství hospodárná. Sloučeniny obecného vzorce I mají dále aktivitu na membráně (to znamená, že stimulují přijímání aniontů), což zcela chybí endogenním a syntetickým cytokininúm

Při výzkumu biologického působení se zjistilo, že regulační působení na výměnu dusíku se dostavuje u téměř všech zkoušených rostlin, zatímco míra ovlivnění syntézy bílkovin a fotosyntézy závisí na druhu ošetřované rostliny.

K biologickému zkoušení nového prostředku se zřetelem na jeho působení byly vypracovány dobře reprodukovatelné metody. Působení na syntézu bílkovin se zkouší isotopovou technikou za použití značkovaných aminokyselin (glycin-l-¹⁴C, glycin-2-¹⁴C, methionin [S-methyl-¹⁴c]). Stimulace fotosyntézy se rovněž zkouší isotopovou technikou, a to vestavěním značkovaného oxidu uhličitého (¹⁴CO₂).

Vliv na přijímání živin se měří stanovením vestavění značkovaného fosfátového iontu, zatímco brzděni rozpadu chlorofylu se měří prostřednictvím extinkce použitím methanolu připravených vzorků při 665 mikrometrech.

Mezi výsledky laboratorních zkoušek a pokusů na poli je dokonalá shoda. Prostředek podle vynálezu působí na životní procesy rostlin tímto způsobem.

a) zkracuje se vývoj osního článku (intermodia) (například u vína), zvyšuje se počet listů a hmotnost sušiny listů, poměr dusík-uhlík získává příznivou menší hodnotu;

b) stimulací růstu kořenů (kořenový faktor) se zintenzivňuje také růst nadzemních výhonků.

Tím se zkracuje doba vegetativního růstu (při pivovarském ječmeni například o 6 týdnů) a zvyšuje se vývoj generativních orgánů a sklizeň;

c) v kulturách víceletých, motýlokvětýoh rostlin (jako je například vojtěžka) a v kulturách zelených pícnin (kukuřice pro silážování, louky) se zvyšuje přijímání dusíku a fosfátu z půdy, v listech podstatně stoupá obsah bílkovin a zmenšuje se (tedy zlepšuje se) poměr dusík-uhlík;

d) při ošetření kukuřice, sóji, pivovarského ječmene, pšenice a podobných plodin se zvyšuje výnos zrna, stoupá celkový obsah dusíku o přibližně 20 %, obsah bílkovin roste však ve větší míře;

e) při ošetřování cukrovek se zvyšuje výnos bulv a také jejich obsah cukru, polarometricky měřitelný, stoupá, takže se na jednotku plochy může vyprodukovat větší množství cukru. Geneticky daného obsahu cukru v řepě se rychleji dosahuje a tím se může dříve započít se sklizní;

f) jestliže se vinná réva ošetří před kvetením a pak ještě před uzráním dvakrát, zvyšuje se střední hmotnost hroznů, hmotnost 1 000 vinných bobulek a refraktometricky zjistitelný obsah cukru;

g) podporuje se zakořenění vína a ovocných stromů a ošetřením se také stimuluje diferenciace střední osy a výhonků a pučení a zrání, přičemž se také ovlivňuje zrání (dřevnatění) výhonků a tím jejich odolnost proti působení mrazů;

h) prostředků je také možno použít pro pěstění rostlinné tkáně, pro diferenciaci tkáně orgánů kallusu; jejich působení je založeno na zvýšení četnosti mitosy;

i) prostředek podle vynálezu působí při nanesení na kulturní rostliny postřikem jako antidotum, které kompenzuje fytotoxické působení četných herbicidů.

Ošetření prostředkem podle vynálezu je možné před vysetím semen nebo před vysázením, prostředek se však může použít po vysetí nastříkáním na půdu popřípadě na samotné rostliny v jejich různých vývojových stupních; způsob použití závisí na tom, který úsek vývoje a které vlastnosti se mají ovlivňovat. Většinou je dostačující jednorázové ošetření, jsou však také případy, například v případě vinné révy, kdy se ošetření opakuje.

K ošetření je obecně zapotřebí minimálních dávek (v závislosti na složení 0,5 až 20 kg/ha, dokonce i 0,5 až 2 kg/ha), avšak prostředek podle vynálezu ani při použití v extrémně velkých dávkách (20 až 30 kg/ha) nemá žádného fytotoxického působení na rostliny. Je výhodné, že prostředek podle vynálezu nedráždí pokožku, nevede k alergiím a neškodí očím a prakticky není jedovatý (ΙΌ,-θ 2 500 mg/kg) .

. ImidaztíLové deriváty obecného vzorce I. se mohou připravovat způsoby popsanými v literatuře. Odpovídajícím způsobem substituovaný imidazol se nechává reagovat v rozpouštědle, například v acetonu, v benzenu nebo v toluenu, při teplotě 50 až 160 °C s alkylhalogenidy nebo s alkylestery chlormravenčí kyseliny. Vytvořená imidazoliová sůl se odfiltruje, promyje se a usuší se. Sloučenina může v závislosti na způsobu své přípravy obsahovat jako nečistotou trochu dialkylovaného produktu. Jehož množství je tak nepatrné, že neovlivňuje působení prostředku podle vynálezu. Pokud má být konečný produkt prostý dialkylovaného produktu, provádí se jeho příprava ve dvou stupních: nejdříve se připravuje N-alkylimidazol a z něho se ve zvláštním pochodu připravuje imidazoliová sůl, například halogenid nebo sulfát.

Regulátory růstu rostlin podle vynálezu mohou mít pevnou formu (poprašovací prostředek, granulát). V takovém případě se používá jakožto pevných nosičů a plnidel kaolin, bentonit, aktivní kyselina křemičitá, sádra, uhličitan vápenatý, mastek a podobné látky.

Mohou se připravovat také kapalné prostředky. Z nich jsou nejvýhodnějšími prostředky s oleji. Z nich připravené aplikační formy se mohou na rostliny nanášet v kterémkoliv vývojovém stupni. Jakožto ředidla olejovitýoh prostředků přicházejí v úvahu vaselinový olej, dřevný olej, jiné rostlinné oleje, jakož také nefytotoxlcké frakce minerálních olejů.

Jak pevné, tak také kapalné prostředky obsahují povrchově aktivní látky. Jakožto povrchově aktivních látek se může použít kationaktivních, anionaktivních a neiontových tenzidů.

Jakožto kationaktivní tenzidy přicházejí v úvahu kvarterni amoniové sloučeniny (cetyltrimethylamoniumchlorid), jakožto aniontové tenzidy soli dodecylbenzensulfonové kyseliny, jakožto aniontové tenzidy polyoxyethylenalkylfenoly, polyoxyethylensorbitáty, polyoxyethylentriglyceridy a podobné sloučeniny, může se však také používat směsí tenzidů a také směsí aniontových a neiontových tenzidů.

Způsob přípravy sloučenin obecného vzorce I je objasněn v příkladu 1, příprava prostředků podle vynálezu je objasněna v příkladech 2 až 5 a ostatní příklady popisují fyziologické působení prostředku podle vynálezu.

Přikladl

Do baňky o obsahu 2 000 ml, vybavené míchadlem, teploměrem a zpětným chladičem a kapací nálevkou se předloží 118,2 g (1 mol) benzimidazolu a 800 ml toluenu. Za míchání se přidá 200 ml isopropylesteru chlormravenčí kyseliny, přičemž se teplota udržuje na 20 °C. Po ukončeném přidáváni se směs zahřeje na teplotu 60 °C a po dobu dvou hodin se míchá při této teplotě. Dvě další hodiny se míchá při teplotě 90 až 100 °C a pak se ochladí na teplotu 15 až 20 °C. šedobílé krystalky se odfiltrují, promyjí se a usuší se při teplotě 80 °C.

Získá se 125,5 g (81,7 %) N-isopropylbenzimidazoliumchloridu, který má teplotu tání 134 až 136 °C.

Ostatní sloučeniny obecného vzorce I se mohou připravit analogickými způsoby.

Příklad 2

Do perlového mlýna pro laboratorní účely se plní 48 g technického (94%) N-isopropylbenzimidazoliumchloridu, jakožto plnidlo 4 g Ultrasilu VN-3, jakožto emulgátor 20 g Emulsogenu M a 128 g technického vaselinového oleje. Směs se mele po přidání 400 g skleněných perel o průměru 1,5 mm po dobu jedné hodiny při počtu otáček 775 min ¹. Pak se směs pomocí síta o šířce otvorů 1 mm oddělí od skleněných perel. Olejovitý preparát, obsahující 20 % N-isopropylbenzimidazoliumchloridu, zředěný vodou na 1% představuje ještě po 12 hodinách stálou emulzi bez usazeniny. .

Př.íklad 3

Do perlového mlýna pro laboratorní účely se plní 11 g technického (96%) N-isopropylbenzimidazoliumchloridu, 4 g Ultrasilu VN 3 jakožto plnidlo a 16 g Emulsogenu M jakožto emulgátor a 170 g vaselinového oleje. Po přidání 400 g skleněných perel o průměru 1,5 mm se směs mele po dobu jedné hodiny při počtu otáček 775 min Skleněné perly se oddělí na sítu o šířce ok 1 nim.

Vodou na dvacetinásobek zředěný prostředek vytváří stálou emulzi.

Příklad 4

Do mísiče prášků pro laboratorní účely se plní 53 g N-isopropylbenzlmidazoliumchloridu, 37 g Zeolexu 444, 5 g práškovitých sulfitových louhů, 3,5 g prostředku Supermittel 1 494,

1,5 g prostředku Netzer IS a 0,3 g prostředku Tensia defoamer jakožto prostředku proti pěnění. Látky se mísí a homogenizuji se. Pak se směs mele v mlýnu Ultraplex typ Alpíne

100 LU.

Jestliže se 50% prostředek zředí vodou na 0,5 %, je ještě po půlhodině 86 až 90 % částeček ve stavu ve vznosu. Mokrý zbytek na sítu (síto DIN 100) je 0,5 až 1,5 %.

i

Příklad 5

Do mísiče prášků pro laboratorní účely se plní 84,2 g N-isopropylbenzimidazoliumchloridu, 9,5 g mastku, 5 g práškovitých sulfitových louhů. 1 g prostředků Netzer IS a 0,3 g methylenové modře. Látky se mísí a homogenizují se. Směs se mele v laboratorním mlýnu podle předchozích příkladů. Mokrý zbytek na sítu (síto DIN 100) je 2 až 4 š.

Přiklade

Působení na růst tabákového kallusu

Prostředek podle vynálezu se zředí vodou na koncentraci 10 ppm a vmísí se do živné půdy před inkubací. Na ošetřené živné půdě a rovněž na neošetřené kontrolní půdě se provádí třítýdenní inkubace tabákového kallusu. Zjištuje se denní přírůstek, vzestup buněk a četnost mitosy způsobem podle Skooga. Výsledky jsou uvedeny v tabulce I

a b u 1 k a I
Ošetření	Denní	Počet buněk	Četnost mitosy
	přírůstek mg	g.104	%
1. neošetřená kontrola	16,0	227,7	100
2. N-/n-propyl/benzimidazoliumbromid	22,8	327,5	143

Z tabulky je patrné, že ošetřeni prostředky podle vynálezu zvyšuje denní přírůstek a počet buněk a četnost mitosy o 43 %.

Příklad7

Působení na růst tabákového kallusu

Postupuje se obdobně jako podle příkladu 6, pro srovnáůí se však používá živné půdy s 1 ppm chinathinu. Prostředek podle vynálezu se používá v koncentraci 2 ppm. Výsledky jsou uvedeny v tabulce IX.

Tabulka II

Číslo	Ošetření	Suchá hmotnost kallusu mg	Rychlost index	růstu %
1	chinethinem	174,11	97,17	100
2	N-/n-propyl- benzimidazolium- chloridem	194,09	116,89	119,0
P ř í k 1	ad 8 . '

Vliv na růst z kořene Datura innoxia milí isolovaného kallusu

Postupuje se stejně jako v předešlých příkladech a jakožto kontroly se používá živné

264-313 půdy, která obsahuje chinethin v koncentraci 2 ppm. Výsledky j,sou uvedeny v tabulce III. Látka podle vynálezu, N-/n-propyl/benzimidazoliumbromid, se v tabulce uvádí pod písmenem A.

) u 1 k a	III
Ošetření	Hmotnost	kallusu	Sušina	Hodnota	růstu	Rychlost růstu
	čerstvého	suchého		čerstvá	suchá
	g	mg	%			mg/den
chinethin	4,969 4	175,06	3,52	15,56	15,56	95,28
chinethin
+ A	6,577 2	209,13	3,17	20,92	18,78	128,10
neošetřeno	0,396 8	28,08	7,07	0,32	1,65	1,97
A	0,612 0	43,29	7,07	1,04	3,09	6,36

V tabulce IV je ukázán vliv prostředku podle vynálezu na rychlost růstu v procentech.

Tabulka IV

Ošetření Kontrola A	Chinethin 100 134	Bez chinethinu 100 322
: k 1 a d	9

Brzdění rozpadu chlorofylu v jeěmeni, so/je, bobu, vojtěšce a v kukuřici

Prostředek podle vynálezu se zředí vodou na koncentraci 200 ppm. Segment listu zkoumané rostliny o hmotnosti 200 mg se nechá za vyloučení světla po dobu 4 dnů plavat na povrchu získaného roztoku. Pak se chlorofyl extrahuje z listových segmentů methanolem.

Současně se extrahují vzorky listů v počátečním stadiu a po 4 dnech prodlevy na povrchu destilované vody. Koncentrace chlorofylu v metanolickém extraktu se stanovuje měřenímextinkce při 665 mikrometrech. Výsledky jsou uvedeny v tabulce V.

Tabulka V

Působení různých N-alkylbenzimidazoliumbromidů na obsah chlorofylu ve vojtěšce a v kukuřici

Sloučenina obecného vzorce I Vojtěška Kukuřice vzrůst obsahu chlorofylu

	mg	%	mg	%
N-methylderivát	0,83	6,4	0,80	23,0
N-ethylderivát	0,85	8,9	0,79	21,5
N-bromethylderivát	0,64	-	0,71	9,2
N-n-propyl/derivát	0,96	23,0	0,82	26,1
N-/n-butyl/derivát	0,81	3,8	0,76	16,9
neošetřeno	0,79	-	0,65	-

Zkoumán obsah chlorofylu ve 100 mg vojtěšky a kukuřice v zeleném stavu. Výsledky ukazují, že prostředky podle vynálezu brzdí rozpad chlorofylu.

Příklad 10

Působeni na uchování chlorofylu

Působení prostředku podle vynálezu na uchování chlorofylu se porovnává s působením endogenních a syntetických cytochininů. Jakožto pokusných rostlin se používá bobových rostlin druhu Pinto. Působení se stanovuje dva týdny po ošetření měřením extinkce při 665 nm.

V následující tabulce uvedené hodnoty ukazují, že v koncentraci 200 ppm sloučeniny podle vynálezu působí stimulačně na chlorofyl. Působení je poněkud slabší než působení endogenního a syntetického cytokininu. Ani při koncentracích nad 10 000 ppm nepůsobí prostředky podle vynálezu fytotoxicky.

Tabulka VI
Ošetření	Koncentrace Ppm	Extinkce	Stimula· %
neošetřená kontrola	-	0,671
seatin	20	1,283	91,3
kinethin	30	1,120	67,0
benzyladenin	30	1,229	83,1
A	200	1,081	61,2

Příklad 11 Stimulace vytváření bílkoviny v sc/ji

Prostředek podle vynálezu se zředí vodou na koncentraci 200 ppm. Na povrchu roztoku se nechá plavat 200 mg segmentů listů sóji po dobu 24 hodin. Jako kontroly se použije stejně těžkých segmentů, které se nechávají plavat na povrchu destilované vody. Pak se segmenty opláchnou destilovanou vodou a uloží se do radioaktivně značené aminokyseliny (glycin-l-¹⁴C; 2fíCí) ve formě roztoku (20 ml) na dobu tří hodin. Pak se segmenty listů opláchnou velkým množstvím vody a obvyklým způsobem se z nich izoluje bílkovina. Z izolované bílkoviny se připraví zásobní roztok a měří se jeho specifická radioaktivita kapalinovým scintilátorem. Získané hodnoty jsou uvedeny v tabulce VII.

Tabulka VII

Číslo Ošetření

N-/n-propyl/benzimidazoiiumbromid

Radiaktivita yU Ci/100 mg

13,7

Stimulace %

15,2

Je je o 15 zřejmé, že vytváření bílkoviny v listech sóji, ošetřených prostředkem podle vynálezu % větší než v neošetřených kontrolních listech.

Přiklad

Působení na syntézu bílkovin

Listy bobu druhu Pinto se nechají po dobu 18 hodin v roztoku přírodních popřípadě syntetických cytochininů a v prostředku podle vynálezu. Působení na syntézu bílkovin se 14 měří zjištováním vestavení radioaktivně značkované aminokyseliny (glycin-2- C). V tabulce VIII je radioaktivita v 1 000 dpm/200 mg čerstvé hmotnosti.

Tabulka VIII

Ošetření

Koncentrace

PPm

Radioaktivita

000 dpm/200 mg ve frakci nerozpustné v TCA

Stimulace neošetřeno seatin

3.17

6.18

95,1

I

) u 1 k a VIII	pokračováni
Ošetření	Koncentrace	Radioaktivita	Stimulace
	ppm	1 000 dpm/200 mg ve frakci nerozpustné v TCA	%
kinethin	30	5,36	69,4
benzyladenin	30	5,92	87,0
A	200	4,52	42,7

Jak ukazuje tabulka, je působení prostředku podle vynálezu poněkud slabší než cytochininu, uváží-li se však, že nejde o rostlinné hormony vyskytující se ve stopách, nýbrž o dobře dostupné sloučeniny, je působení závažné.

Příklad 13

Na povrchu prostředku podle vynálezu, zředěného vodou na koncentraci 200 ppm, se nechají po dobu půl hodiny plavat kousky listů vojtěšky, sóji, bobu a kukuřice o hmotnosti 200 mg.

Pak se kousky listů vnesou do asimilační komory vhodného přístroje. Za pečlivého řízeni osvětlování pomocí dávkovaoího ventilu se vpustí známé množství radioaktivního oxidu uličité1 4 ho ( CO₂) od uvedené komory. Po 30 minutách se vzorky listů zmrazí v kapalném dusíku, rozetřou se v homogenizátoru Potter s 50% chloristou kyselinou a zpracují se na zásobní roztok.

Měří se specifická radioaktivita kmenových roztoků kapalinovým scintilátorem.

Jakožto kontroly se používá neošetřenýoh vzorků listů rovněž vystavených působení značeného oxidu uhličitého v téže asimilační komoře. Neošetřenými listy přijaté množství

považuje za 100 %. Navíc přijaté množství se i b u 1 k a IX	v tabulce	IX uvádí v	procentech.
Ošetření	Vojtěška	, Sója	Bob	Kukuřice
		navíc přijaté množství CO2
		%	%	%	%
1.	N-methylbenzimidazolium- bromid			125
2.	N-ethylbenzimidazolium- bromid			184
3.	N-/bromethyl/-benz- imidazoliumbromid		-	57
4.	N-/n-propyl/benz- imidazoliumbromid	12	236	-	84
5.	N-/n-butyl/benzimídazolium- bromid			41	47

Z tabulky je zřejmé, že prostředek podle vynálezu v různé avšak většinou ve velké míře ovlivňuje kulturní rostliny.

Příklad 14

Zesílení fixace oxidu uhličitého

Na bobech druhu Pinto měřena intenzita fixace fotosynteticky vázaného oxidu uhličitého.

Vzorky listu se nechají plavat po dobu 18 hodin v bioaktivním roztoku, fixace se provádí 14 půlhodinovou expozicí (při 100 ^uCi/5 000 ml CC>₂) .

Následující tabulka X ukazuje, že seatin (,kořenový faktor*) má největší působeni, naproti tomu syntetické cytochininy jsou poněkud horší a prostředek podle vynálezu má sice stejný typ působení, ne však tak silné. Podobně však jako v příkladu 12 se připomíná, že podle vynálezu nejde o rostlinné hormony vyskytující se ve stopách, nýbrž o dobře dostupné sloučeniny.

bulka X
Ošetření	Koncentrace	Radioaktivita			Vzrůst
		na světle,	ve tmě,	celkem
	ppm	dpm/200 mg		%
neošetřeno	-	2,14	0,18	2,32	-
seatin	20	5,12	0,46	5,58	140,8
kinethin	30	4,15	0,37	4,52	95,2
benzyladenin	30	4,87	0,41	5,28	128,0
A	200	3,92	0,34	4,26	84,0

Příklad 15

Stimulace rostlinné fotosyntézy

Prostředek podle vynalezu se vodou zředí na 500 ppm. Vzorky listů kukuřice o hmotnosti 200 mg se ošetřují v tomto roztoku po dobu dvou hodin. Pak se vzorky uloží na dobu jedné hodiny do RTO o koncentraci 10 /iCl/50 ml, pak se zmrazí v tekutém dusíku, rozetřou se, odpovídaj-ícím zpracováním glycerinaldehydem se chromatograficky rozdělí a měří se jejich radioaktivita. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XI.

Tabulka XI

Ošetření Suchá hmota dpm/mg neošetřená kontrola 4,64

A 8,76

Stimulace %

Výsledky měření ukazují, že prostředek podle vynálezu účinně 'stimuluje fotolýzu.

Příklad 16

Stimulace fotolytické účinnosti

Porovnává se fotolytická účinnost endogenních cytochininů (seatin), syntetických cytochininů (chinethin, benzyladenin) a regulátorů podle vynálezu. Zkoušky listů bobu druhu Pinto se nechají po dobu 18 hodin plavat ve vioaktivních roztocích, expozice RTO-fotolýze trvá jednu hodinu (200 ^uCi/100 ml). Radioaktivita se udává v dpm/mg vinného cukru.

Tabulka XIX
Ošetření	Koncentrace ppm	Fotolytická účinnost hroznový cukr dpm/mg	Stimulace %
neošetřeno	-	7,64	-
seatin	20	15,94	108
kinethin	30	13,96	82
benzyladenin	30	17,21	125
A	200	14,08	84

Příklad 17

Stimulace přijímání živin

Prostředek podle vynálezu se zředí vodou destilovanou na koncentraci 200 ppm. Roztokem se ošetří kousky listů o hmotnosti 200 mg pšenice, kukuřice a hrachu.

Pak se kousky listů přenesou do značkovaného fosfátového roztoku o koncentraci 30 ^uCi/50 ml a zpracovávají se v něm po dobu půl hodiny. Pak se kousky listů zpracují běžným způsobem. Izolují se frakce nukleinové kyseliny a rozpustí se v 6n amoniaku. Z roztoku

se připraví zásobní roztok a měří se jeho obsah radioaktivního fosfátu kapalinovým scintilátorem. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XIII.
Tabulka	XIII
Ošetření		Pšenice	Kukuřice	Hrách
kontrola 1	000 cpm/g	17,4	31,2	25,3
A		22,8	39,3	32,7
		(+31,0 i)	(+25,9 %)	(+29,2
Čísla v závorkách udávají	v procentech	stimulaci se	zřetelem na	neošetřenou kontrolu.

Je zřejmé, že ošetřeni prostředkem podle vynálezu zvyšuje vestavění značného fosfátového iontu do frakce nukleinové· kyseliny o 26 až 30 %, z čehož se dá usuzovat na vzestup přijímání živin.

Příklad 18

Stimulace aktivity na membráně

Prostředek podle vynálezu má také membránově aktivní působení. Toto působeni nebylo zjištěno u endogenních ani u syntetických cytochininů. V tabulce XIV je ukázána stimulace přijímání dusičnanu pro cytochininy a pro prostředky používané podle vynálezu. Přijímání dusičnanu se projevuje vzestupem celkového obsahu dusíku a obsahu bílkovinného dusíku.

Pokusy prováděny na listech rostliny bobu druhu Pinto; hodnocení se provádí dva týdny po ošetření.

Tabulka XIV

Ošetření	Koncentrace	Suchá	látka	obsahuje dusíku		Bílkovinový
		celkového	bílkovinové		dusík v % celkového
	ppm	%		%		dusíku
neošetřeno	-	3,8		2,4		63
seatin	20	3,8		2,8 (+16,6	%)	73
kinethin	30	3,8		2,8 (+16,6	%)	73
benzyladenin	30	3,8		2,8 (+16,6	%)	73
A	200	5,3	(+39,4	%) 4,4 (+83,3	%>	83

Čísla v závorkách uvádějí vzestup vyjádřený v procentech se zřetelem na neošetřenou kontrolu.

Příklad 19

Stimulace působeni na obsah celkového dusíku a bílkovinového dusíku ve vojtěšce

Prostředky podle vynálezu se ošetří vojtěška na volném poli. Pokusy se čtyřikrát opakují na pozemku o rozměru vždy 1 hektar. Prostředek podle vynálezu formulovaný s olejem se zředí vodou a jednou popřípadě dvakrát se nastříká na pozemek. První ošetřeni se provádí v době, kdy již vzešlá vojtěška pokrývá půdu. Na pozemky, určené pro opakované ošetření, se další dávka prostředku podle vynálezu nanáší dva týdny po prvním ošetření. V obou případech se používá množství 2 kg/ha.

Po posekání vojtěšky se stanoví obsah celkového dusíku a bílkovinového dusíku. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XV, kde čísla v závorkách znamenají zvýšení v procentech ve vztahu na neošetřenou kontrolu.

Tabulka XV

Ošetření neošetřeno sloučenina A

1. ošetření

2. ošetření

Celkový obsah dusíku v suché látce %

3,36

3,51 (+4 4)

3,91 (+13%)

Obsah bílkovinového dusíku v suché látce %

2,25

2,48 (+22 %) 2,75 (+22 %)

Jak je z tabulky zřejmé, stoupá jednorázovým ošetřením obsah dusíku v suché látce o 4 %, obsah bílkovinového dusíku stoupá o 22 %. Podíl bílkovinového dusíku na celkovém obsahu dusíku stoupá z 67 % na 70 %, to znamená, o 5 %. Při dvakrát opakovaném ošetření stoupá obsah dusíku v suché látce o 13 %, obsah bílkovinového dusíku o 22 % a podíl bílkovinového dusíku na celkovém obsahu dusíku stoupá o 5 %.

Tabulka XVI

Ošetření	Výtěžek zelené hmoty	Surový bílkovinový	Poměr
	100 kg/ha	P2Oj v suché látce	C:N
neošetřeno	120	21,3 8,3
A	142+ (+18,7 %)	25,8+++ 10,9++	4,30'
		(+21,5 %) (+31,7 %)	(-21,1

Signifikační hranice:

+ ++ +++ ^SD5% ^SD1% ^SD0,l% čísla v závorkách udávají rozdíl od neošetřené kontroly v procentech.

Příklad 20

Působení na celkový obsah dusíku a na obsah bílkovinového dusíku ve směsné kultuře sdji a slunečnice

Směsná kultura sóji a slunečnice, určená pro zelené krmivo, se při zkoušce na poli ošetří prostředkem podle vynálezu. Zkoušky se provádějí se 4 opakováním na pozemcích o velikosti 1 hektar. Prostředek podle vynálezu se zředí vodou a střlkaci emulze se nanáší vždy v množství 2 kg/ha. První postřik se provádí v době, kdy vzešlé rostliny pokrývají půdu. Druhé ošetření se provede dva týdny po prvním ošetření a tředí ošetření se provede dva týdny po druhém ošetření. Sklidí se zelená hmota rostlinná na neošetřených a na ošetřených pozemcích a stanoví se její celkový obsah dusíku a obsah dusíku v bílkovině.

Tabulka XVII

Ošetření neošetřeno

A

Obsah dusíku v suché látce celkový bílkovinový % %

2,56 2,27

2,80 (+9,7 %) 2,75 (+21,1 %)

Poměr obsahu dusíku celkový/bílkovinový 100 %

65,2

98,9

Čísla v závorkách udávají procentový přír&stek se zřetelem na neošetřenou kontrolu.

Z tabulky je zřejmé, že ošetřením se zvyšuje celkový obsah o téměř 10 %, obsah bílkovínového dusíku o přibližně 20 %. Podíl bílkovinového dusíku na celkovém obsahu dusíku se zvyšuje mnohem podstatněji, až o 52 %. Tím je krmivová hodnota zeleného krmení lepší, což je pro výživu zvířat velmi důležité.

Příklad 21

Působení prostředku podle vynálezu na hmotnost zelené látky, na celkový obsah dusíku a na obsah bílkovinového dusíku v silážové kukuřici

Provádějí se pokusy na pozemku o rozloze 200 m . Prostředek podle vynálezu se zředí vodou a bezprostředně před vysetím se jím ošetří pole. Stanoví se hmotnost sklizené kukuřice pro silážování z ošetřeného a z neošetřeného pozemku. Zkoumá se také složení rostlinné hmoty. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XVIII.

Tabulka XVIII

Parametr	Kontrola	Sloučenina A
výtěžek zelené hmoty (kg)	365	389
obsah sušiny (%) (sušeno na
vzduchu)	20,57	23,48 (+14,1 %)
surová bílkovina (%)	1,85	2,25+ (+21,7 %)
pravá bílkovina (%)	1,35	1,4 (+4,4 %)
celkový obsah uhlíku (%)	8,99	10,27+++
celkový obsah dusíku	0,30	0,86 +
poměr C:N	30,86	28,67

Signifikační hranice jsou stejné jako v případě tabulky XVI. Čísla v závorkách udávají zvýšení hodnoty v procentech se zřetelem na kontrolu. Z tabulky je zřejmé, že hmotnost zelené hmoty je větší o 10 i, obsah sušiny v kukuřici pro silážování je větší o 14 % a obsah surové bílkoviny je větší o 36 %. Obsah pravé bílkoviny vykazuje vzestup o 4,4 %.

Poměr C/N získává číselně menší hodnotu, což znamená příznivé ovlivnění a posunutí podílu dusíku. Výsledky jsou shrnuty v tabulce XIX. Hodnoty, uváděné v závorkách, udávají procentový rozdíl od neošetřené kontroly.

Tabulka	XIX
Ošetření	Hmotnost zelené hmoty	Surová bílkovina	P2°5	C/N
		v sušině
	100 kg/ha	%	%
neošetřeno	310,2	13,2	7,5	31,4
sloučenina	A 398,2+++	17,1++	. 9,8+++	23,5+++
	(+28,4 %)	(+29,7 %)	(30,8 %)	(-25,4 %
Sloučenina A je	v tomto případě N-/i-propyl/benzimidazoliumchlorid

Signifikační hranice jsou stejné jako v případě tabulky XVI.

Příklad 22

Ošetřuje se osivo hybridní kukuřice prostředkem podle vynálezu; prostředku podle vynálezu se používá jakožto zvlhčeného práškového mořidla v množství 0,5 kg/ha. Po rozvinutí čerstvého listu se provede postřik v množství 3 kg/ha. Druhé polní ošetření se provádí při objevení květů (1 kg/ha, třetí polní ošetření se provádí v době zralosti klasů (2 kg/ha). V tabulce XX jsou uvedeny hmotnosti přepočtené na v květnu odzrněnou kukuřici, jakož i zralá kukuřice při skladováni ztrácí hmotnost.

Tabulka	XX
Ošetření		Výtěžek zrn	kukuřice
		100 kg/ha	Vzestup v %
neošetřeno		132,8	-
sloučenina	A	149,3	12,4
sloučenina	B	208,5	57,1

Sloučeninou B se rozumí N-/i-propyl/benzimidazoliumchlorid

Hodnoty ukazují, že prostředek podle vynálezu zvyšuje podstatně výnos zrna kukuřice (o 12 až 57 %) .

Příklad 23

Působení na výtěžek sóji

Kultura sóji se v průběhu vegetačního období postříká třikrát vždy množstvím 2 kg/ha. Přitom se první ošetření provádí na začátku květu, druhé pri rozkvěru špičky hroznu květů a třetí dva týdny po druhém postřiku. Měří se výtěžek zrna. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XXI.

Tabulka XXI

Ošetření Výtěžek zrna (100 kg/ha) Vzestup (%) neošetřeno 29,33 sloučenina A 38,67 30,0

Z výsledků je zřejmé, že prostředek podle vynálezu značně zvyšuje výtěžek zrn sóje (o 30 %) .

Příklad 24

Působeni na výtěžek pšeničných zrn a na celkový obsah dusíku a obsah bílkovinového dusíku v zrnech

Na velkých pozemcích se provádějí zkoušky s pšenicí druh Libelulla a Mexikói 226 K. Osivo se ošetří podobně jako mokrým mořidlem, to znamená, že se vytvoří povlak na osivu, přičemž množství účinné látky je 2 kg/ha. Bezprostředně před vysetím 'se půda ošetří 2 kg/ha účinné látky. Po sklizni se porovnává výtěžek, celkový obsah dusíku a obsah bílkovinového dusíku ošetřené pšenice a neošetřené pšenice. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XXII a XXIII. Tabulka XXII se vztahuje na druh pšenice Libelulla, tabulka XXIII na druh Mexikói 226 K.

Tabulka XXII

Ošetření	Hmotnost zrn ze 100 klasů g	Stimulace %
neošetřeno	215,79	-
sloučenina A	357,73	65

Z tabulky je zřejmé, že výtěžek zrna pšenice druh Libelulla stoupá po použití prostředku podle vynálezu o 65 %.

Tabulka XXIII

Ošetření Celkový obsah dusíku Bilkovinový dusík v suché látce neošetřeno sloučenina A %

2,12

2,13 (+1,0 ») %

1,61

1,74 (+8,0 »)

Zkoušky s pšenicí druhu Mexikói 226 K ukazují, že vedle nepodstatného zvýšení celkového obsahu dochází k podstatnému vzestupu obsahu bílkovinového dusíku.

Příklad 25

Působení na výnos a obsah cukru v cukrové řepě

Semena cukrové řepy se ošetří prostředkem podle vynálezu, přičemž se na 1 hektar používá 1 kg prostředku podle vynálezu. Vzešlé rostliny se postříkají dvakrát dávkou vždy 2 kg/ha. U ošetřených rostlin je obsah cukru vyšší (16,1 % oproti 15 %). Po sklizni se stanovuje výtěžek bulv a výtěžek cukru. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XXIV.

Tabulka XIV

Ošetření	Výtěžek 200 kg/ha	Obsah	Výtěžek	Vzestup oproti
			cukru	kontrole
		%	100 kg/ha	%
neošetřeno	541	16,00	87,56	-
sloučenina A	877	17,05	149,49	70

Je zřejmé, že prostředek podle vynálezu zvyšuje podstatně výtěžek cukru.

Příklad 26

Působení na výtěžek hroznů a na obsah cukru v hroznech

Rostliny vinné révy se ošetří prostředkem podle vynálezu před kvetením, pak tři týdny popřípadě šest týdnů po prvním ošetření. Vodou zředěný prostředek se nanáší stříkáním, přičemž se používá 2 kg/ha.

Paralelně se provádějí zkoušky s obchodními regulátory růstu rostlin; používá se CCC (ohloroholinchlorid), Ethrel (Etafon: 2-chlorethylfosfonová kyselina) a Nevirol (N-fenylftaliminová kyselina). V tabulce XXV uvedené výsledky se vztahují na druh révy Pannonia,

V tabulce XXVI jsou výsledky s druhem dívčí hrozen z Egru.

Tabulka XXV

Ošetření	Výtěžek hroznů 100 kg/ha	Obsah cukru %	Výtěžek cukru 100 kg/ha
neošetřeno	216	13,0			28,08
sloučenina A	226	15,8	(+21,5	»)	35,7 (+27 %)
CCC	175	16,0	(+23,0	%)	28,0
Ethrel	194	14,0	(+7,5	«)	27,2
Nevirol	238	15,4	(+18,4	%)	36,52 (+30 %)

Hodnoty v závorkách vyjadřuji přírůstky v procentech se zřetelem na neošetřenou kontrolu.

Tabulka XXVI

Ošetření	Výtěžek hroznů Obsah cukru	Výtěžek cukru
100 kg/ha	%	100 1	kg/ha
neošetřeno	151,15	16,7	18,93
sloučenina A	176,92 (+17,0 %)	16,7	22,16	(+17,0 %)
CCC	144,61	17,0	18,44	-
Ethrel	164,61 (+8,9 «)	15,7	19', 38	(+2,3 »)
Nevirol	169,22 (+11,9 %)	16,4	20,81	(+9,9 %)

Výsledky ukazují vliv druhu révy na účinek prostředku podle vynálezu. Prostředek podle vynálezu stimuluje u druhu Pannonia výtěžek hroznů a obsah cukru, zatímco v případě druhu dívčí hrozen obsah cukru nestoupá, výtěžek hroznů je však o 17 % vyšší.

Příklad 27

Působení na výtěžek bílkovinového dusíku pastvin

Na louce porostlé trávou se vymezí pozemky o ploše 4 m a třikrát se postříkají prostřed kem podle vynálezu, který se zředí vodou. Ošetření se provádí v intervalech dvou týdnů a při každém ošetření se používá 2 kg/ha. Pak se tráva poseče, stanoví se zelená hmota, celkový obsah dusíku a obsah bílkovinového dusíku posečené trávy.

Výsledky jsou uvedeny v tabulce XXVII, přičemž čísla v závorkách znamenají vzrůst v procentech ve srovnání s neošetřenou kontrolou.

Tabulka XXVII

Ošetření Výnos kg/4 m² neošetřeno 5,10 sloučenina A 5,27

Celkový dusík %

4,22

5,36 (+27,0 %)

Bílkovinový dusík %

2,80

3,54 (+26,4 %)

Příklad 28

Prostředkem podle vynálezu se konzumní bob (druh Superalit) jednou, popřípadě dvakrát postříká, vliv na výtěžek (suché boby, to znamená, že se nesklidí jako zelená zelenina) je uveden v tabulce XXVIII.

Tabulka

XXVIII

Vzrůst výtěžku %

Ošetření

Výtěžek 100 kg/ha

neošetřeno						15,00
sloučenina	A,	jedno ošetření	20.	6.	1979	17,77	18,4
sloučenina	A,	jedno ošetření	6.	7.	1979	17,03	13,5
sloučenina	A/	ošetření	20.	6.	1979
		ošetření	6.	7.	1979	19,52	30,1

Příklad 29

Porovnávají se některé sloučeniny obecného vzorce I se zřetelem na jejich biologickou účinnost. Cytoohininovitá účinnost sloučenin se může charakterizovat intenzitou fotosyntetické fixace oxidu uhličitého a vestavěním radioaktivním uhlíkem značené aminokyseliny do bílkovinové frakce nerozpustné v TCA.

V tabulce XXIX jsou uvedeny hodnoty pro fotosyntetickou fixaci CO₂ v listech kukuřice a vestavby glycinu-ž-^C do bílkovinové syntézy bobů, a to pro benzimidazoliové soli s různými substituenty na dusíku. Radioaktivita se udává v yiCi/g čerstvé zeleně a střední chyba střední hodnoty není větší než + 7 %. Zkoumané vzorky se ponechaly po dobu 18 hodin v roztoku účinné látky a po dobu jedné hodiny se radiobiologicky exponovaly.

Tabulka XXIX

Ošetření neošetřeno

Fixace C0₂ /uCi/g + %

5,72

Vestavění glycin-2-¹^C juCi/g + %

3,52

Tabulka XXIX pokračování

Ošetření	Fixace ^iCi/g	14co2 + %	Vestavění glycin-2-
/iCi/g	+ % ·
N-/methyl/benzimidazoliumchlorid (t.t. 248 až 250 °C)	8,12	42	4,75	35
N-/ethyl/benzimidazoliumchlorid (t.t. 270 °C)	6,72	18	4,25	21
N-/n-propyl/benzimidazoliumbromid (t.t. 160 až 162 °C)	10,52	84	4,96	41
N-/n-butyl/benzimidazoliumchlorid (t.t. 227 až 229 °C) Substituent. R2	7,49	31	4,57	30
bromethyl-	6,46	13	4,36	24
i-propyl-/chlorid/	10,92	92	4,85	35

Příklad 30

Stanovuje se intenzita fotosyntetické fixace oxidu uhličitého pro různé N-/n-propyl/ benzimidazoliumbromidy (s různými substituenty ve významu symbolu R^). Jakožto pokusných rostlin použito bodu Pinto, roztoků se používá v koncentraci 200 ppm a radioaktivita se udává v tabulce XXX v dpm/200 g čerstvé hmotnosti. Výsledky jsou uvedeny v tabulce XXX.

XXX

Sutstituent	Intenzita fixace	oxidu uhličitého
(v poloze 5/8 popřípadě v poloze 4/7)	dpm	% vzrůst
kontrola	2,32	-
methyl	4,26	84,0
ethyl	4,13	78,0
n-propyl	4,22	81,8
isopropyl	4,30	85,3
n-butyl	4,20	81,0
hydroxyethyl	4,10	76,7
chlorethyl	4,00	72,4
allyl	4,15	78,8
chlor	4,20	81,0
brom	4,10	76,7
merkapto	4,32	86,2
hydroxy	4,16	79,3
methylmerkapto	4,00	72,4
methoxy	4,09	76,2
amino	3,37	45,2
methylamino	3,84	65,0
dimethylamino	3,76	62,0

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Cytokininový, membránově aktivní prostředek ke zvýšení rostlinné produktivity, obsahu bílkovinného dusíku a přijímání aniontů, vyznačený tím, že obsahuje v množství hmotnostně 0,5 až 90 % jakožto účinnou látku imidazolový derivát obecného vzorce I

   X® '2 kde značí atom vodíku, atom chloru, alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku popřípadě substituovanou atomem chloru nebo hydroxylovou skupinou, alkenylovou skupinu se 2 až 4 atomy uhlíku, merkaptoskupinu, hydroxyskupinu, methylmerkaptoskupinu, alkoxyskupinu s 1 až 4 atomy uhlíku, aminoskupinu, methylaminoskupinu nebo dimethylaminoskupinu, dále R^ znamená alkylovou skupinu s 1 až 4 atomy uhlíku popřípadě substituovanou atomem bromu, a X znamená anorganický nebo organický aniont, s výhodou chloridový, bromidový nebo sulfátový aniont, a v množství hmotnostně 10 až 95 % a/nebo pevný nosič a v množství hmotnostně 1 až 15 % povrchově aktivních látek.