CS260710B1 - Způsob čištění odpadních vod s obsahem koloidního a rozpuštěného stříbra - Google Patents

Abstract

Způsob využívá srážení a cementace stříbra železítými nebo hlinitými ionty v kyselém prostředí. Po koagulaci se směs homogsnizuje, alkalizuje a vzniklé kaly se rozpustí v, kyselině chlorovodíkové. Vzniklý chlorid stříbrný se oddělí a regenerované srážecí činidlo se použije k dalšímu čištění odpadní vody.

Description

Vynález se týká způsobu čištění odpadních vod s obsahem koloidního a rozpuštěného stříbra.

Je znám způsob čištění odpadních vod, obsahujících koloidní stříbro, spočívající v cementaci rozpuštěného stříbra zinkem, při které vzniká z iontově rozpuštěného stříbra koloidní kovové stříbro, které lze oddělit například sedimentací. Tento způsob však není vhodný pro odpadní vody vznikající při pokovování bižuterie, neboť v. tomto případě je v roztoku malý obsah stříbra a přítomný koloidní podíl je příliš jemný pro filtraci či sedimentaci. Dále je známa cementace hliníkem v alkalickém prostředí, která je pro daný případ nevhodná ze stejných důvodů. Separace prostoru sedimentací je neúčinná. K zahuštění kalů lze použít ultraflltrační moduly. Na těchto zařízeních lze dosáhnout dokonalé separace koloidního stříbra, ale získaný kal je nutno dále zahušťovat a zařízení je investičně vysoce náročné. Odpadní vody a vyčerpané lázně vznikající při chemickém stříbření se v současné době čistí také pouhou úpravou pH na hodnotu cca 8,0 a následnou sedimentací. Tímto postupem se získá pouze 20 až 30 % dispergovaného stříbra, neboť disperzní soustava je velmi stabilní a tento postup ji nedokáže rozrušit.

Známé metody separace stříbra z odpadních vod zdokonaluje způsob čištění odpadních vod s obsahem koloidního a rozpuštěného stříbra, využívající srážení a cementace stříbra pomocí železitých nebo hlinitých iontů podle vynálezu. Podstata vynálezu spočívá v tom, že po okyselení odpadní vody na pH 2,0 až 5,0 se k ní přidá 60 až 140 g. m³ hlinitých nebo železitých iontů ve formě síranu hlinitého nebo chloridu železitého, načež se směs homogenizuje, pH se upraví na hodnotu 6,0 až 9,5, vzniklé kaly se odseparují, rozpustí v kyselině chlorovodíkové a vzniklý chlorid stříbrný se oddělí. K okyselení odpadní vody se použije například kyselina sírová, k alkalizaci například 20% roztok hydroxidu sodného. Rozpuštěním kalu vzniklého přísadou flokulačního činidla s obsahem hlinitých nebo železitých iontů dojde vysrážením chloridu stříbrného k regeneraci flokulačního činidla, a jeho kyselý roztok se použije k úpravě další odpadní vody.

Způsob podle vynálezu je rychlý a značně ekonomický. Nevyžaduje použití žádného zařízení a umožňuje odstranění stříbrných iontů z odpadní vody až na zbytkovou koncentraci 0,14 mg. I^-1. Při použití způsobu podle vynálezu nejsou tedy produkovány žádné odpadní kaly s výjimkou získávaného stříbra ve formě čistého chloridu stříbrného.

Vynález je blíže vysvětlen v dalším textu pomocí popisu příkladů jeho možného konkrétního provedení.

Příklad 1

Odpadní voda ze stříbření obsahující 24 miligramů. 1^_1 koloidního stříbra, pH 9,5, byla upravena následujícím postupem: dávkou kyseliny sírové bylo sníženo pH na 3,4, pak bylo přidáno flokulační činidlo v množství 65 g. m^-3 Al³⁺, ve formě roztoku síranu hlinitého, a po dokonalém promíchání bylo zvýšeno pH pomocí NaOH 20% roztoku na 8,3. Po oddělení kalu byla stanovena zbytková koncentrace Ag 0,14 mg. I^-1. Produkce kalu 75 1 z 1 m³ upravené vody. Po zahuštění byl kal rozpuštěn v kyselině chlorovodíkové a použit k dalšímu srážení po oddělení sraženiny chloridu stříbrného. Účinnost regenerace je vysoká, proto bylo třeba vždy po pěti cyklech doplnit cca 7 % původní dávky.

Příklad 2

Odpadní voda z chemického stříbření obsahující 28 mg. 1^_1 koloidního stříbra, pH 9,3, byla upravena tímtéž postupem jako u příkladu 1 s použitím chloridu železitého jako koagulačního činidla v dávce 135 g . m~³ Fe³⁺, s regenerací činidla rozpouštěním v kyselině chlorovodíkové. Účinnost separace stříbra dosáhla 96,4 %.

Příklad 3

Voda stejného složení jako v příkladu 2 byla zpracována zařízením Uniflot — univerzální flotační reaktor — s použitím chloridu železitého jako koagulačního činidla v dávce 130 g. m^-3 Fe³⁺. Účinnost separace stříbra dosáhla 95,8 %. Srážecí činidlo bylo regenerováno rozpouštěním v kyselině chlorovodíkové.

Vynález je možno využívat zejména ve výrobě bižuterie.

Claims (1)

1. pRedmEt

   Způsob čištění odpadních vod s obsahem koloidního a rozpuštěného stříbra, využívající srážení a cementace stříbra pomocí železitých nebo hlinitých iontů vyznačující se tím, že po> okyselení odpadní vody na pH 2,0 až 5,0 se k ní přidá 60 až 140 g. m^-3 hlinitých nebo železitých iontů ve formě vynalezu roztoku síranu hlinitého¹, případně chloridu železitého, načež se směs homogenizuje, pH se upraví přídavkem alkalizačního činidla na hodnotu 6,0 až 9,5, vzniklé kaly se odseparují, rozpustí v kyselině chlorovodíkové a vzniklý chlorid stříbrný se oddělí.