CS259886B2 - Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide - Google Patents

Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide Download PDF

Info

Publication number
CS259886B2
CS259886B2 CS861743A CS174386A CS259886B2 CS 259886 B2 CS259886 B2 CS 259886B2 CS 861743 A CS861743 A CS 861743A CS 174386 A CS174386 A CS 174386A CS 259886 B2 CS259886 B2 CS 259886B2
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
grams
derivative
boron
boralite
cation
Prior art date
Application number
CS861743A
Other languages
English (en)
Inventor
Marco Taramass
Giovanni Manara
Vittorio Fattore
Bruno Notari
Original Assignee
Snam Progetti
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Priority claimed from IT2263879A external-priority patent/IT1166822B/it
Priority claimed from CS794285A external-priority patent/CS257252B2/cs
Application filed by Snam Progetti filed Critical Snam Progetti
Priority to CS861743A priority Critical patent/CS259886B2/cs
Publication of CS259886B2 publication Critical patent/CS259886B2/cs

Links

Landscapes

  • Catalysts (AREA)
  • Silicates, Zeolites, And Molecular Sieves (AREA)

Description

Vynález ae týká způsobu, přípravy syntetického modifikovaného materiálu na; bázi oxidu křemičitého a oxidu boritého.
Pokud se týče dosavadního stavu techniky je možno uvést, že v literatuře jsou. popasovány různé přírodní kompak-tní borokřemičitany, tj: neporézní materiály, ve kterých bor může být buď v planární nebo ve čtyřstěnové konfiguraci. Rovněž jsou známa různá porézní skla, která se získávají chemickým atakem sklovitých materiálů. Tyto materiály mohou v závislosti na svém ;pů.voůn obsahovat oxid křemičitý, alkalické látky, oxid hlinitý a také oxid bosítý B2O3. Až dosud se však nepodařilo zavedení boru do zeolitické struktury, tj. do krystalické struktury s pravidelnou porozitou, jak je uváděno v literatuře, viz například Breck, Zeolite Molecular Sieves, J. Wiley and Sons, New York, 1974, str. 322.
Z dosavadního stavu techniky je znám pouze postup, při kterém se kyselinou boritou impregnují zeolity.,. tvořené oxidy hliníku a křemíku, jak je uvedeno v patentu .Spojených států amerických č. 4’049 573. V tomto případě se bor nestává integrální částí krystalické mřížky.
Rovněž je znám postup přípravy syntetického modifikovaného materiálu na bázi 0xidu křemičitého obecného· složení:
0,0001 — 1 M„Om . 1 SÍO2 ve kterém M„Om je oxid jednoho nebo více kovů, použitých jako chemické prvky modifikující oxid křemičitý, vybrané ze skupiny zahrnující chrom, berylium, titan, vanad, mangan, železo, kobalt, zinek, zirkonium, rhodium, stříbro, cín, antimon a bor. Tento postup se provádí ve vodném, alkoholickém nebo vodně-alkoholickém roztoku, přičemž se do reakce uvádí derivát křemíku na bázi oxidu křemičitého nebo tetraalkylorthokřemičitanu s derivátem uvedeného modifikujícího prvku, který má alespoň částečně amfoterní charakter, v přítomnosti látky s klatrátotvorným účinkem vybraným ze skupiny zahrnující terciární aminy, aminoalkoholy a kvartérní amonné báze, popřípadě v přítomnosti minerál? začního činidla vybraného ze skupiny zahrnující hydroxidy a halogenidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin a popřípadě v přítomnosti anorganické báze. Tato směs se zpracuje v uzavřeném prostředí v časovém intervalu až 30 dnů při teplotě v rozmezí od 100 do· 220 °C a potom se zpracuje běžným způsobem.
Podstata způsobu přípravy syntetického modifikovaného materiálu na bázi oxidu křemičitého a oxidu boritého obecného vzorce:
(0—1) RzO (0—lj C2/nO . B2O3. x S1O2 ve kterém znamená
R část z použité organické báze ze skupiny tetraalkylamonnýeh kationtů nebo dusíkový kation. odvozený od aminu,.
C je kationt jako H+, NH4+ nebo kov o valenci- n,
X'je číslo rovné nebo vyšší než 4, výhodně až 1 000; podle uvedeného vynálezu spočívá v tom, že se do reakce uvádí derivát křemíku na bázi oxidu křemičitého; nebo tetraalkylorthokřemičitanu s derivátem boru, jako je kyselina. boritá;, trialkylborát, boritany, v přítomnosti chelátotvorného činidla vyhraného ze .skupiny zahrnující tetraalkylamonaé sloučeniny a sloučeniny s aminovou funkcí, za hydrotermálních podmínek v uzavřeném prostředí při hodnotě pH v rozmezí od. 9· do 14. a teplotě 110 až 220 °C po dobu 1 až 30 dní, případně v přítomnosti mineralizačního; činidla vybraného ze skupiny zahrnující hydroxidy a halogenidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin, přičemž se získaná látka zfiltruje, promyje, vysuší a vyžíhá při teplotě v rozmezí od 400 do 90.0 °C.
Vé výhodném provedení podle uvedeného vynálezu je derivátem křemíku organický derivát křemíku, derivátem boru je organický derivát boru a rovněž je výhodné, jestliže se jako chelátotvorného činidla použije ethylfendiaminu.
Výhody postupu podle uvedeného· vynálezu spočívají v tom, že se tímto po;stupem připraví látky, které jsou velmi stálé jak při působení vysokých teplot, tak i při působení páry. Materiály získané postupem podle uvedeného vynálezu je možno výhodně použít pro různé katalytické reakce a pro adsorpční postupy.
Podle uvedeného vynálezu byl zjištěn postup,. při kterém bor. kromě toho, že. může nahrazovat křemík, je nadto schopen tvořit, nové materiály, které mají krystalickou, porézní strukturu, kterou lze dohře definovat a která je příbuzná struktuře zeolitů.
Tyto materiály získané postupem podle uvedeného vynálezu,, které budou v dalším textu pro jednoduchost označovány „haranty“, je možno, v bezwodém· stavu charakterizovat následujícím složením:
(i0—1.) RzO . ( 0—1) C2/nO . B2O3 . x SiQz vo kterém zmámená.
R produkt pocházející z organické báze, použité pro přípravu tohoto boralitu,
C je kation, například H+, NH4+ nebo· kovový kation o valenci n,
x. je číslo rovné nebo větší, než 4, přičemž ve výhodném provedení je toto číslo větší než 1.000, přičemž tyto hodnoty jsou pro každý typ, b0.rali.tu různé. Zlepšená· tepelná stabilita se u těchto materiálů dosahuje při vyšších poměrech SÍQ2/B2Q3.
Je třeba poznamenat, že ve stavu, k.dy. byl daný boralit vystaven kalcinaci (neboli žíhání], se podíl R2O v konečném materiálu v některých případech., ovšem ne vždycky, nevyskytuje.
Z boralitů odpovídajících výše uvedenému obecnému vzorci byly synteticky připraveny zejména čtyři typy, které budou v dalším textu označovány jako boralit A, boralit B, horalit C a boralit D, přičemž tyto borality mají definovanou krystalickou strukturu a jejich difrakční rentgenogramy odpovídající H+ formám, kalcinovaným při vysokých teplotách (v rozmezí od 450 do 750°C) vykazují význačné čáry, specifikované v dále uvedených tabulkách I až IV.
Přítomnosti jiných kationtů namísto H + způsobuje ve spektru menší změny, podobně jako u běžných zeolitů.
Infračervená spektra vykazují charakteristický pás, který závisí na množství přítomného boru a leží v rozmezí od 910 až do 925 cm-1.
Jak již bylo shora uvedeno, postup přípravy boralitů je založen na reakci derivátu křemíku, derivátu boru a vhodného chelátotvorného činidla, přičemž tato- reakce se provádí za hydrotermálních podmínek při hodnotě pH v rozmezí od 9 do 14, při teplotě v rozmezí od 100 do 220 °C a v časovém intervalu od 1 do 30 dní.
Borality o vysoké čistotě je možno připravit postupem, při kterém se použije organických derivátů boru a křemíku, například trlalkylborátů a tetraalkylorthokřemičitanů, a provedením postupu hydrotermálního zpracování v teflonové nádobě nebo v nádobě z polypropylenu, platiny a z podobných jiných materiálů, přičemž je třeba zajistit, aby alkalický roztok neextrahoval z krystaliz-ační nádoby různé nečistoty.
Nepřítomnost nečistot zaručuje u konečného produktu speciální vlastnosti, jako je například hydrofobní charakter a z něho vyplývající ztráta schopnosti dehydratace.
V případech, kdy není bezpodmínečně vysoká čistota nutná, může být použito levnějších surovin, například v případě boru. kyseliny faoríté, boritanu sodného- a boraxu, a v případě křemíku koloidního oxidu křemičitého, gelu oxidu křemičitého, křemlčitanu sodného, aerosilu a dalších jiných látek, přičemž pro krystalizaci je možno použít nádob ze skla, nerezavějící -oceli a podobně.
V takovém případě mohou borality obsahovat nečistoty pocházející z reakčních složek nebo z krystalizační nádoby. Běžně obchodně dostupný oxid křemičitý obsahuje například až 2 000 ppm oxidu hlinitého, přičemž bylo- ale prokázáno, že oxid hlinitý až do množství 10 000 ppm nemění strukturní a krystalografické vlastnosti, i když zřejmě dochází ke změně jiných vlastností, jako je hydrofobní charakter a schopnost dehydratace.
Jako chelátotvorných činidel je možno použít sloučenin obsahujících aminové, ketono-vé, alkoholické, kyselinové a jiné funkční skupiny, přičemž nejvhodnější jsou -a-lkylonio-v-é báze, jako jsou tetraal-kylaminoium6 hydroxidy. Výběr těihto sloučenin spolu s výběrem reakčních složek má ro-zhodující vliv- na konečnou podobu boralitů.
Při provádění postupu podle uvedeného vynálezu je možno- použít přídavku mineralizačního činidla, jako jsou například hydroxidy nebo halogenidy alkalických kovů nebo kovů alkalických zemin.
Boralit A je možno v bezvo-dém stavu charakterizovat následujícími molárním-i poměry jednotlivých přítomných oxidů:
(0—1] RaO : (0—1) C2/nO : B2O5:
: (8—30) S1O2 kde znamená
R tetramethylamonný kation (TMA kation),
C může být H+, NH<t+ nebo- kovový kation o valenci n.
Difrakční rentgenogram látky, získané kalcinací bonalitu A, v H+ formě ,má význačné čáry, které jsou charakterizované v dále uváděné tabulce č, 1.
Boralit B je možno v bezvodém stavu charakterizovat následujícími molárními poměry jednotlivých přítomných -oxidů:
(0-1) R2O : (0—1) C2/nO : B2O3 :
: (5—50) SiOz kde znamená
R tetraethylamonný kation (TEA kation),
C může být H+, NHi+ nebo kovový kation o- valenci n.
Difrakční rentgenogram látky získané kalcinací boralitů- B, v- H+ formě, má význačné čáry, uvedené v dále uváděné tabulce č. 2.
Boralit C je možno- v bezvodém stavu charakterizovat následujícími 'molárními poměry jednotlivých přítomných oxidů:
[0—lj R2O : (0—1) C,/nO : B2O3 :
: (4—1000) S1O2 kde znamená
R tetraethylamonný nebo tetrapropylamonný kation nebo dusíkový kation odvozený od aminu, jako je například ethylendiamin,
G může být H+, NH4+ nebo kovový kation o valenci n.
V -následujících příkladech je v provedení podle příkladu 5 připraven tento borem modifikovaný oxid křemičitý, který odpovídá složením boralitů C, specifikovaným výše. Difrakční rentgenogram látky, získané kalcinací bor-alitu C v H+ formě má význačné čáry, uvedené v dále uváděné tabulce č. 3.
Boralit D je možno v bezvodém stavu charakterizovat následujícími molárními poměry jednotlivých přítomných oxidů:
(0—1) RzO : (0—1) C,/nO : B2O3 :
: (4—20) S1O2 kde znamená
239888
R tetrabutylamonný kation,,
C je H+, NHť1' nebo kovový kation o valenci n.
Difrakční rentgenogram látky získané kalcinací boralítu -Dv H-+ formě má významné čáry uvedené v dále uváděné tabulce č. 4.
Borality jsou velmi stálé1 látky, jak již bylo uvedeno, a ío nejen při působení vysokých teplot, ale i při působení vodní páry.
Tyto borality připravené postupem podle uvedeného vynálezu, zejména borality A,. B, C a D, je možno použít pro katalytické reakce nebo procesy adsorpce, přičemž je možno použít tyto borality jako- takové v připravené formě nebo rozptýlené na více nebo méně inertním nosičové!»· materiálu, který se ve výhodném· provedení podle uvedeného* vynálezu vybere ze skupiny zahrnující oxidy křemičité, oxidy hlinité-aejílovité materiály. Tyto látky je možno použít pro nejrůznější reakce, jak ještě bude uvedeno a ilustrováno* v- příkladové části.
V dalším- budou* uvedeny praktické příklady provedení postupu podle vynálezu, které mají za účel tento postup blíže Ilustrovat, aniž by nějak omezovaly podstatu uvedeného řešení. Rovněž budou připojeny* praktické příklady využití látek připravených tímto postupem podle vynálezu.
Příklad 1
V tomto příkladu bude ilustrován postup přípravy boralítu A.
Při provádění postupu podle tohoto příkladu bylo do skleněné nádoby (z pyrexovéfto skla) udržované pod atmosférou- neobsahující oxid uhličitý, vloženo 132 gramů 25%ního vodného roztoku tetramethylamoniumhydroxidu (koncentrace v procentech hmotnosti), ke kterému bylo za míchání přidáno* 18,6 gramu kyseliny borité.
Po dokončení rozpouštění bylo za stálého míchání přidáno 187,5 gramu tetraethylorthokřemičitanu.
Potom byla takto vzniklá reakční směs za stálého míchání zahřáta na teplotu 60 °C, přičemž postupně vznikala bílá sraženina mléčného charakteru. Ethanol, vznikající hydrolýzou tetraethylorthokřemičitanu, byl průběžně odstraňován.
Po dvanácti hodinách byl·' alkohol zcela odstraněn, přičemž potom bylo přidáno 0,18 gramu hydroxidu* draselného a destilovaná voda do celkového objemu asi 300 mililitrů. V tomto stadiu byla reakční směs převedena do statického autoklávu, který byl vyložen· teflonem-, přičemž potom bylo zahájeno hydrotermální zpracování při teplotě 145 °C, kteréprobíbalo po dobu 12 dní·. Získaný produkt byl potom- ponechán zchladnout na teplotu místnosti, shromážděn na filtru, pečlivě promyt destilovanou vodou a potom vysušen při teplotě 120 °C.
Takto získaný produkt byl tvořen krystaly o průměrné velikosti přibližně 0^1 až 0.5' μτα·.
Část takto získaného vzorku byla kalcinována při teplotě 750 °C.
Táfcío získaný produkt je možno charakterizovat· molárním poměrem SiOz: B2O3 = 11. Difrakční rentgenogram H+ formy odpovídá údajům' uvedeným v- tabulce Č. 1.
Inffraěervené- spektrum vykazovalo* charakteristický pás pro hor, který se nevyskytuje- u běžných zeolitů, v oblasti 921 cnr1.
Příklad- 2
V tomto příkladu provedení bude ilustrován postup** přípravy- boralítu A s použitím koloidhího-oxidu křemičitého.
V tomto příkladu se postupovalo stejným způsobena jako v příkladu 1 včetně pořadí prováděných' operací, přičemž bylo do skleněné nádoby (pyrexové sklo) vloženo 210 gramů roztoku tetramethylamoniunihydfoxidu o-koncentraci 25 % hmotnostních, 27 gramů kyseliny borité IhBO: a 240 gramů koloidního· oxidu křemičitého· o koncentraci 40 procent hmotnostních.
Takto připravená směs byla míchána po dobu Γ hodiny, přičemž byla zahřáta na- teplotu '80 CG, načež byla umístěna do titanového* autoklávu o objemu 1 litr, který byl 0patřeir míchací jednotkou. Hydrotermální zpracování byle prováděno po dobu 10 dní při teplote 150 °C a při tlaku, který se tvořil samovolné v autoklávu.
Tímto shora uvedeným postupem byl získán krystalický* produkt, který byl shromážděn1 na filtru, promyt, vysušen a žíhán po dobu *6 hodin při'teplotě 750 °O. Tento produkt vykazoval difrakční rentgenogram, který je uveden v dále uváděné tabulce č. 1, a infračervený' pás v oblasti 917 cm-1.
Kromě toho- měl tento produkt následující charakteristiky:
skutečná-hustota 2,19 g/cnr3· (heliové-metoda), kyselost (chlorid pH 2,4 česný') * poměř· STOzu B2O5 12,3
P' ř í k 1 a-d 3’·
V tomto příkladu provedení bude ilustrován postup- přípravy porézního krystalického boralite typu* B.
Podle-tohoto příkladu bylo za podmínek stejných jako. v příkladu 2 do reakce uvedeno 11© gramů roztoku tetraethylamoniumbydroxidu o koncentraci 25 % hmotnosti, dále-12 gramů kyseliny borité a 100 gramů 40 °/óního koloidňíh© roztoku oxidu křemičitého·.
Hýdřotermální zpracování bylo podle· tohoto příkladu prováděno po dobu 9 dní při teplotě- 15D:°C ve- statickém autoklávu* o objemu- 300!i mililitrů',· který byl vyložen teflonem.1
Takto získanýRrystaHcký; produkt·' hýl1 po filtraci, promytí, sušení a žíhání tvořen kulovitými částicemi o středním průměru 1,3 ,um.
U takto získaného produktu byl chemickou analýzou zjištěn molární poměr SiO,;: B’O; -~ 6,86. Rentgenové spektrum H+ formy, která hýla podrobena kalcinování při teplotě 550 °C, odpovídalo údajům uvedeným v tabulce č. 2, která je uváděna dále. Infračervené spektrum vykazovalo charakteristický pás při 921 mi'1,
Specifický povrch, stanovený pomocí dusíku metodou BET, byl 421 m?/g, objem pórů byl 0,18 cm-Vg, skutečná hustota (heliová metoda) byla 2,32 g/cm3, kyselost (měřená metodou s pomocí chloridu česného) odpovídala pH 1,8.
P ří klad 4
V tomto příkladu bude ilustrována příprava horalitu C. Při této' přípravě bylo použito stejného postupu jako v příkladu 1, přičemž bylo do reakce uvedeno 90 gramů roztoku tetrapropylamoniumhydroxidu o> koncentraci 25 % hmotnosti, 37,5 gramu kyseliny borité, 125 mililitrů destilované vody a 62,4 gramu tetraethylcrthokřemičitanu.
Takto připravená směs byla zpracována hyurotermálním způsobem ve stejném autoklávu, který byl použit v postupu podle příkladu 3, při teplotě 160 °C po dobu 11 dní. Po obvyklém zpracování prudekto na h + formu měly částice produktu olivovitý tvar, přičemž jejich průměrný rozměr se pohyboval v rozmezí od 10 do 15 gm a difrakční rentgenogram odpovídal hodnotám uváděným v následující tabulce č. 3. Infračervený pás se objevil v oblasti 920 cm1 a molární poměr SÍÓ21,: B2O3 byl 4.
P ř í k 1 a 4 5
V tomto příkladu bylo použito stejného postupu jaké v příkladu 4, přičemž bylo do reakce uvedeno v daném pořadí 37,5 gramu kyseliny orthoborité, 250 mililitrů vody, 3 gramy hydroxidu draselného, 180 gramů roztoku tetrapropylamioníuinhydrdxidu o koncentraci 25 % hmotnostních, 5 gramů bromidu draselného a 124,8 gramu tetraethylorthokřemičitanu.
Potom, byla tato směs vložena do autoklávu, který byl stejného provedení jako v postupu podle příkladu 2, přičemž bylo provedeno hydrotermální zpracování, které bylo prováděno po dobu 6 dní při teplotě 175 stupňů Celsia. Po obvyklém zpracování na H+ formu byl získán produkt s kulovitými částicemi, jehož difrakční rentgenogram odpovídal horalitu C, a tento difrakční rentgenogram je uveden v tabulce III. Infračervený pás se objevil při 915 cm1 a molární poměr SiOz : B2O3 odpovídal 11,2.
Skutečná hustota (zjišťovaná heliovou metodou) byla 2,36 g/cm3, specifický povrch (stanovený metodou BET s dusíkem) byl
377 m2/g, objem pórů činil 0,18 cm3/g a průměr pórů se pohyboval v rozsahu od 0,5 do 3 nm.
Příklad 6
V tomto příkladu bylo použito, stejného postupu jako v příkladu 4, přičemž bylo do reakce uvedeno v daném pořadí 30 gramů tetramethylorthokřemičitanu, 14,6 gramu triethylborátu, 1100 gramů vody, 80 gramů tetrapropylamoniumhydroxidu (o koncentraci 25 % hmotnostních) a 2 gramy hydroxidu draselného. Krystalizace byla prováděna po dobu 6 dní při teplotě 190 °C, přičemž promývání a následující operace byly stejné jako v příkladu 4.
Rentgenové spektrum H+ formy, kalcinované při teplotě 550 °C odpovídalo horalitu C, přičemž toto spektrum je charakterizováno v tabulce č. 3. Molární poměr SiOz: B2O3 byl 17 a specifický povrch, stanovený metodou BET, byl 380 m2/g.
Příklad 7
V tomto příkladu provedení bude ilustrován postup přípravy boralitu C. V tomto příkladu bylo postupováno stejným způsobem jako v příkladu 4, přičemž bylo do reakce uvedeno v daném pořadí 130 gramů tetraethvlortbokřcmičitanii. 15 gramů kyseliny hnilé, 250 mililitrů vody, 70 gramů tetrapentylamoniumhydroxidu ve 250 mililitrech vody a 5 gramů hydroxidu draselného' v 50 mililitrech vody.
Takto získaná směs byla míchána po dobu 24 hodin při teplotě 60 až 80 °C a potom byla převedena do jednolitrového titanového autoklávu, který byl vybaven míchadlem, a v tomto autoklávu bylo prováděno zpracování po dobu 12 dní při teplotě 165 °C. Produkt, kalcinovaný při teplotě 550 °C, vykazoval difrakční rentgenogram odpovídající boiralitu C, přičemž tento· rentgenogram je uveden v tabulce č. 3.
Molární poměr SiO2: B2O3 odpovídal 13,9. P ř í k 1 a d 8
V tomto příkladu bude ilustrován postup přípravy boralitu C. Podle tohoto provedení bylo postupováno stejným způsobem jako v příkladu 4, přičemž bylo άο> reakce uvedeno 88,7 gramu tetraethylamoniumhydroixidu (roztok o koncentraci 20% hmotnostních), 4,15 gramu kyseliny borité H3BO3, 62,5 gramu tetraethylorthokremičitanu. Z takto' získaného čirého roztoku byl při teplotě v rozmezí od 60 až 80 °C oddestilován ethanol, aniž by byla pozorována tvorba gelu. Získaná směs byla. převedena do 250 mililitrového autoklávu z nerezavějící oceli, přičemž hydrotermální zpracování bylo prováděno po dobu 10 dní při teplotě 150 °G.
Za výše uvedených podmínek vznikl kom259886 paktní gel, který byl suspendován ve 100 mililitrech destilované vody, přičemž potom bylo přidáno 2,5 gramu hydroxidu draselného a směs byla za míchání zahřáta na teplotu 80 °C, přičemž byla odpařena voda a objem byl upraven na 250 mililitrů. Tento postup je možno popřípadě opakovat až do dosažení mléčného vzhledu gelu.
Tento gel byl potom opět převeden do autoklávu, kde byl ponechán po dobu 15 dní při teplotě 175 °C, přičemž potom se postupovalo stejným způsobem jako v příkladu 4.
Difrakční rentgenogram H+ formy produktu, kalcinované při teplotě 550 °C, odpovídal údajům uvedeným v následující tabulce č. 3, které odpovídají boralitu C.
Poměr SiO2: B2O3 v konečném produktu byl podle tohoto provedení 12,1.
Příklad 9
V tomto příkladu bude ilustrován postup přípravy boralitu C z ethylendiaminu.
Při provádění tohoto postupu bylo postupováno stejným způsobem jako v příkladu 2, přičemž bylo do reakce uvedeno 4,25 gramu hydroxidu sodného, 120 mililitrů vody, 6 gramů kyseliny borité H3BO3, 85 gramů ethylendiaminu a 50 gramů koloidního oxidu křemičitého o koncentraci 40 % hmotnostních.
Hydrotermální zpracování bylo prováděno při teplotě 175 °C po· dobu 9 dní v autoklávu vyloženém teflonem o objemu 300 mililitrů.
Difrakční rentgenogram H+ formy produktu, kalcinovanému při teplotě 550 °C, odpovídal údajům uvedeným v tabulce č. 3, které odpovídají boralitu C. Molární poměr S1O2: B2O3 v takto připraveném produktu odpovídal 11,3.
Příklad 10
V tomto příkladu bude ilustrován postup přípravy boralitu D. Při tomto postupu přípravy boralitu D bylo použito stejného postupu přípravy jako v příkladu 1, přičemž bylo do reakce uvedeno 225 gramů roztoku tetrabutylamioniumhydroxidu o koncentraci 40 % hmotnostních, 20 gramů kyseliny borité, 200 gramů tetraethylorthokřemičitanu, 0,2 gramu hydroxidu draselného a po oddestilování ethanolu byla přidána destilovaná voda pro doplnění objemu na 1 litr.
Hydrotermální zpracování bylo prováděno v titanovém autoklávu, který byl opatřen míchadlem, po dobu 12 hodin při teplotě 165 °C.
Takto získaný krystalický produkt v H+ formě, kalcinované při teplotě 550 °C, byl analyzován, přičemž difrakční rentgenogram odpovídal boralitu D, jak je uvedeno v následující tabulce č. 4. Infračervené spektrum vykazovalo pás při 919 cm-1, který je charakteristický pro bor. Specifický povrch (zjišťovaný metodou BET pomocí dusíku) byl u tohoto produktu 415 m2/g a objem pórů byl 0,18 cm3/g.
Molární poměr S1O2: B2O3 byl u tohoto produktu 4,8.
Příklad 11
V tomto' příkladu bylo postupováno stejným způsobem jako v postupu podle příkladu 10, přičemž bylo do reakce uvedeno 113 gramů tetrabutylamoniumhydroxidu o koncentraci 40 % hmotnostních, 10 gramů kyseliny borité a 75 gramů koloidního oxidu křemičitého o koncentraci 40 % hmotnostních.
Hydrotermální zpracovávání bylo prováděno po dobu 12 dní při teplotě 150 CC v. autoklávu vyloženém teflonem.
U takto získaného produktu, který byl v krystalické H+ formě, přičemž byl kalcinován při teplotě 550 °C, byl molární poměr S1O2: B2O3 10,4, a dále tento produkt vykazoval difrakční rentgenogram, který je uvedený v tabulce č. 4. Infračervené spektrum vykazovalo charakteristický pás při 918 centimetrů-1.
Specifický povrch (zjišťovaný metodou BET pomocí dusíku) byl u tohoto produktu 335 m2/g a objem pórů odpoví dal 0,155 cm3/ /εν dalších příkladech bude ilustrováno použití syntetických modifikovaných materiálů na bázi oxidu křemičitého a oxidu boritého připravených postupem podle uvedeného vynálezu pro různé reakce.
Příklad 12
V tomto příkladu bude ilustrováno použití syntetického modifikovaného materiálu na bázi oxidu křemičitého a oxidu boritého, získaného postupem podle uvedeného vynálezu, pro konverzi methylterc.butyletheru.
Podle tohoto příkladu byly do elektricky vyhřívaného trubkového reaktoru o vnitřním průměru 8 milimetrů vloženy 3 mililitry katalyzátoru na bázi boralitu A, který byl připraven postupem podle příkladu 1, o velikosti částic prošlých sítem s počtem ok v rozmezí od 19 do 100 na cm2.
Pomocí dávkovacího čerpadla byl do reaktoru nadávkován methylterc.butylether, který byl předehřát průchodem předehřívací zónou.
Za reaktorem byl umístěn kontrolní tlakový ventil, kalibrovaný na tlak 0,6 MPa, s příslušným způsobem vyhřívaným zařízením na odebírání vzorků, které po snížení tlaku umožnilo zavést výstupní proud z reaktoru do plynového chromatografů.
Methylterc.butylether byl přiváděn při teplotách uvedených v tabulce č. 5, přičemž průtočné množství odpovídalo 6 cm3/h, tj. prostorová rychlost kapalné fáze byla 2 h_1. Získané výsledky jsou uvedeny v tabulce č.
5.
5 9 8 8E
Příklad 13
Podle tohoto provedení bylo postupováno stejně jako v příkladu 12, přičemž do stejného reaktoru byly nadávkovány 3 mililitry katalyzátoru na bázi boralitu B, připraveného podle příkladu 3, o velikosti částic prošlých sítem s počtem ok 100 až 400 na cm2. Potom byl za tlaku 0,6 MPa proveden stejný postup jako v příkladu 12, přičemž byly získány výsledky, které jsou uvedeny v následující tabulce č. 6.
Příklad 14
V tomto postupu bylo· postupováno stejným způsobem jako v příkladu 12, přičemž do stejného reaktoru byly vloženy 2 mililitry katalyzátoru na bázi boralitu C, který byl připraven postupem podle příkladu 4, o velikosti částic prošlých sítem s počtem ok 6—19 na cm2. Stejným způsobem jako v příkladu 12 byl přiváděn methylterc.butylether, přičemž postup byl prováděn po několik hodin za účelem zjišťování konstantnosti katalytické aktivity v průběhu provádění tohoto postupu.
Postup byl prováděn v reaktoru při teplotě 150 CC a za tlaku 0,6 MPa, přičemž prostorová rychlost kapalné fáze byla 2 h_1. Získané výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 7.
Příklad 15
V tomto příkladu byl prováděn stejný postup jako v příkladu 12, přičemž byly do stejného reaktoru vloženy 3 mililitry (tzn. 1,35 gramu) boralitu D, který byl připraven postupem podle příkladu 10, o velikosti částic prošlých sítem s počtem ok v rozmezí od 100 do 400 na cm2.
Methylterc.butylether byl přiváděn za podmínek uvedených v následující tabulce č. 8, kde jsou také uvedeny výsledky tohoto postupu.
§ ••Tabulka 1
Boralit typu A
Interplanární vzdálenost d (nm) Relativní intenzita
0,882 M
0,825 S
0,652 M
0,612 M
0,56.1 MW
0,532 W
0,442 MW
0,427 MW
0,409 MW
0,409 MW
0,402 MW
0,392 MW
0,383 M
0,347 W
0,342 W
0,327 MW
0,288 W
0,274 W
0,247 W
Poznámky:
VS — velmi silná S — silná
MW — středně slabá W = slabá
Se změnou molárního poměru Sia: B2O3, kationtu lze pozorovat mírné změny tabeloteploty kalcinace a charakteru přítomného váných hodnot.
Tabulka č. 2
Boralit typu B
Interplanární vzdálenost d (nm)
Relativní intenzita
1,123
0,652
0,598
0,408
0,390
0,346
0,326
0,305
0,298
0,265
0,205
S
W
W
MW
S
MW
MW
W
MW
W
W
Poznámky:
VS — velmi silná S ~ silná
MW -= středně slabá W = slabá
Se změnou molárního poměru SíOz: B2O3, teploty kalcinace a charakteru přítomného kationtu lze pozorovat mírné změny tabelo váných hodnot.
Tabulka ě. 3
Boralit typu G
Interplanární vzdálenost d (nim) Relativní intenzita
1,109 VS
0,994 S
0,987 MW
0,666 W
0,633 MW
0,596 MW
0,567 MW
0,555 MW
0,533 W
0,500 W
0,495 w
0,458 w
0,434 w
0,424 MW
0,398 W
0,383 S
0,380 s
0,373 MW
0,370 M
0,363 MW
0,346 W
0,342 W
0,333 W
0,329 W
0,323 W
0,303 MW
0,297 MW
0,293 W
0,272 W
0,259 W
0,248 W
0,241 W
0,238 W
0,200 MW
0,198 MW
Poznámky:
VS — velmi silná § ~t~~ sílriá.
MW — středně slabá W = slabá ,
18«
Se změnou, poměru S1O2: B2O3, teploty kal pozorovat' mírné změny tabelovaných hodcinace a charakteru přítomného kationtu lze not.
, . ; ,ř;'^^^^aWTatoulka č. 4
Boralit typu D
Intorplanární vzdálenost-d (nm) Relativní intenzita
1,112
1,000
0,667
0,636
0,597
0,556
0,499
0,459
0,434
0,383
0,370
0,362
0,346
0,333
0,304
0,297
0,250
0,248'
0,200'
VS
S
W
W
M
MW
MW
W
W
S
M
W
W w
w
MW
W
W
MW
Poznámky.
VS — velmi silná S = silná
MW = středně slabá W = slabá
Se změnou molárního poměru S1O2: B2O3,. teploty kalcinace a charakteru přítomného kationtu lze pozorovat mírné změny tabelovaných 'hodnot.
Tabulka č. 5:
Katalyzátor: boralit typu A tlak: 0,6 MPa prostorová rychlost kapalné fáze: 2 h_1
Číslo- pokusní Teplota reaktoru (TC) Konverze methylterc.. butyletheru (%):, Získaný metlsaíMol·.' (%) Získaný isobuten (%)
1 200 14,5. 99,9 99,8
2' 225 22,7 99,.9.. 99*,8
3 275 71,7 99',8 994,8’
4 305 99,1 99,7 99;7
5 315 99,9. 99,7 99,7
Tabulka č. 6
Katalyzátor: boralit typu B
tlak: 0,6 MPa
Číslo pokusu Teplota reaktoru (°C) Prostorová rychlost (h-i) Konverze methylterc.- butyletheru (%) Získaný methanol (%) Získaný isobuten (iO/o )
1 160 2 93,7 99,8 99,3
2 170 2 99,3 99,1 99,0
3 170 4 98,2 99,6 99,1
4 150 4 96,1 99,9 99,6
Tabulka č. 7
Katalyzátor: Boralit typu C tlak: 0,6 MPa prostorová rychlost: 2 h-1 teplota reaktoru: 150 °G
Číslo pokusu
Konverze methylterc.
butyletheru (°/o)
Získaný imethanol (%)
Získaný isobuten (%)
Časový interval (h)
1 1 97,6 99,7 99,4
2 2 95,9 99,9 ,99,5
3 5 96,9 99,9 99,6
4 24 94,5 99,9 99,6
5 25 96,8 99,9 99,7
6 26 95,8 99,9 99,7
Tabulka č. 8
Katalyzátor: Boralit typu D
tlak: 0,6 MPa
Číslo Teplota Prostorová Konverze Získaný Získaný
pokusu reaktoru rychlost methylterc.- methanol isobuten
(°C) (h-i) butyletheru (%) (%)
(%)
1 136 2 96,3 99,9 99,9
2 136 4 75,3 99,9 99,9
3 150 4 96,5 99,9 99,8
PREDMET vynalezu

Claims (4)

1. Způsob přípravy syntetického modifikovaného materiálu na bázi oxidu křemičitého a oxidu boritého obecného složení (0-1) R2O . (0—1) C2/nO.B2O3.x S1O2 ve kterém znamená
R část z použité organické báze ze skupiny tetraalkylamonných kationtů nebo dusíkový kation odvozený od aminu
C je kation H+, NH4+ nebo kov o valenci n, x je číslo rovné nebo vyšší než 4, ve výhodném provedení až 1 000, vyznačující se tím, že se do reakce uvádí derivát křemíku na bázi oxidu křemičitého nebo tetraalkylorthokřemičitanu s derivátem boru, jako je kyselina boritá, trialkylborát, boritany, v přítomnosti chelátotvorného činidla vybraného ze skupiny zahrnující tetraalkylamonné sloučeniny a sloučeniny s aminovou funkcí, za hydrotermálních podmínek v uzavřeném prostředí při hodnotě pH v rozmezí od 9 do 14 a při teplotě v rozmezí od 110 do 220 °C, po dobu 1 až 30 dní, případně v přítomnosti mineralizačního činidla vybraného ze skupiny zahrnující hydroxidy a halogenidy alkalických kovů a kovů alkalických zemin, přičemž se získaná látka zfiltruje, promyje, vysuší a kalcinuje při teplotě v rozmezí od 400 do 900 °C.
2. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že derivátem křemíku je organický derivát křemíku.
3. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že derivátem boru je organický derivát boru.
4. Způsob podle bodu 1, vyznačující se tím, že chelátotvorným činidlem je ethylendiamin.
CS861743A 1979-05-14 1986-03-13 Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide CS259886B2 (en)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS861743A CS259886B2 (en) 1979-05-14 1986-03-13 Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide

Applications Claiming Priority (3)

Application Number Priority Date Filing Date Title
IT2263879A IT1166822B (it) 1979-05-14 1979-05-14 Materiali sintetici costrituiti da ossidi di silicio e boro avente struttura cristallina porosa loro metodo di preparazione ed uso degli stessi
CS794285A CS257252B2 (cs) 1978-06-22 1979-06-21 Způsob přípravy syntetického modifikovaného materiálu na bázi oxidu křemičitého
CS861743A CS259886B2 (en) 1979-05-14 1986-03-13 Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS259886B2 true CS259886B2 (en) 1988-11-15

Family

ID=25745972

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS861743A CS259886B2 (en) 1979-05-14 1986-03-13 Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS259886B2 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US4401637A (en) Crystalline isotactic zeolites and their preparation
JPH02221115A (ja) ゼオライト及びその製造方法
DE2924915A1 (de) Modifizierte kristalline kieselsaeuren und verfahren zu deren herstellung
JPH0151447B2 (cs)
JPS6270224A (ja) ポ−リンジヤイト様構造(ecr−18)を有するゼオライトとその製造方法
JPS62501275A (ja) 結晶性マグネシア―シリカ触媒及びその製法
CA1142905A (en) Preparation of a boro-alumino-silicate zeolite of the zsm-5 structural type
US4472516A (en) Process for deactivating catalytically active sites on the external surface of crystalline silicate catalysts, as well as crystalline silicate catalysts the catalytic properties of the external surface of which differ from those of the pore surface
Sundaramurthy et al. Isomorphic substitution of boron in ZSM-5 type zeolites using TBP as template
EP0091048A1 (en) Zeolite LZ-132
Kuehl High-silica analogs of zeolite A containing intercalated phosphate
AU627902B2 (en) Synthetic, crystalline aluminosilicate, method for its preparation as well as its use
EP0105679B1 (en) Zeolites
Xia et al. Crystallization kinetics of pure TS-1 zeolite using quaternary ammonium halides as templates
CS259886B2 (en) Method of synthetic modified material preparation on base of silicon dioxide and boron trioxide
JPS646816B2 (cs)
Cichocki et al. Release of boron during conversion of MFI boralite to ammonium and hydrogen forms
RU2044690C1 (ru) СПОСОБ ПОЛУЧЕНИЯ КРИСТАЛЛИЧЕСКОГО ГАЛЛОСИЛИКАТА С ЦЕОЛИТНОЙ СТРУКТУРОЙ И АТОМНЫМ ОТНОШЕНИЕМ Si/Ga ≥ 5
EP0091049B1 (en) Zeolite lz-133
US4842836A (en) Zeolite LZ-133
AU612800B2 (en) Crystalline silicon-rich (metallo)silicates of the sodalite type and process for preparing such (metallo)silicates
CA1330864C (en) Crystalline (metallo) silicates and process for preparing such (metallo) silicates
NZ207291A (en) Crystalline silica polymorphs and catalysts containing them
EP0108271B1 (en) Ferrosilicate molecular sieve composition
JPH07247114A (ja) ゼオライト・ベ−タの製造方法