CS257963B1 - Detergent určený zejména k dekontaminaci radioaktivně zamořených předmětů - Google Patents

Abstract

Podstata detergentu se zvýšenou dekontaminačni účinností a nízkou pěnivostí při vyšších teplotách spočívá v tom, že vedle dalších složek obsahuje 5 až 60 % hmotnostních směsi neionogenních a chelatačních tenzidů v hmotnostním poměru 4:1 až 50:1

Description

Vynález se týká detergentu určeného zejména k dekontaminaci radioaktivně zamořených předmětů se zlepšenými vlastnostmi, což se projevuje zvýšenou dekontaminační účinností pro většinu radionuklidů a sníženou pěnivostí roztoku, kde tvoří důležitou složku. V radiochemickýoh provozech se v současné době k praní kontaminovaného prádla používá většinou běžných komerčně dodávaných detergentů s přídavkem komplexotvorných přísad jako jsou kyseliny polykarboxylové nebo aminopolykarboxylové, například štavelová, citrónová a etylendiamintetraoctová, nejčastěji v podobě solí.

Použití běžných komerčních detergentů s obsahem anionaktivních tenzidů modifikovaných přídavkem výše uvedených komplexotvorných činidel k praní prádla, kontaminovaného radionuklidy, má nevýhody např. v tom, že při čištění vzniklých odpadních vod z prádelen, případně současně zpracovávaných s ostatními radioaktivními kapalnými odpady destilaci, dochází v odparkách k pěnění a přestřikům a tím se již přečištěné podíly kontaminují a tedy dekontaminační faktor snižuje na neúnosnou míru.

Provozní zkušenosti, shrnuté např. v pracích J. Proosta a J. P. Frogneta z roku 1980 Technological progress in the management of radioactive waste EUR 6 699 EN a D. P. Korosteleva Vodnyj režim i obrabotka radioaktivnych vod AES z roku 1983 ukazuji, že přítomnost běžných detergentů snižuje celkový dekontaminační faktor dosažitelný destilací minimálně desetkrát. To vede často k tomu, že přečištění je nedostatečné a destilaci je nutno opakovat, čímž značně rostou náklady na likvidaci radioaktivních prádelenských odpadních vod, resp. kapalných radioaktivních odpadů. V praxi se neosvědčilo ani použiti běžných odpěňovacích prostředků na bázi silikonových olejů, nebot potřebná koncentrace těchto činidel je tak vysoká, že dochází k zanášení topných ploch odparek. Ani dekontaminace prádla není při použití klasických komplexotvorných prostředků dostatečná. Část prádla je proto nutno vyřazovat jako pevný odpad.

Uvedené nevýhody dosavadních detergentů při použití v prádelnách radioaktivně kontaminovaných textilií a/nebo plastikátú odstraňuje detergent, určený zejména k dekontaminaci radioaktivně zamořených předmětů podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že obsahuje 5 až 60 % hmotnostních směsi neionogenních a chelatačních tenzidů v hmotnostním poměru 4:1 až 50:1, přičemž zbývající objem do 100 % hmotnostních je tvořen směsí, obsahující alespoň jednu látku ze skupiny zahrnující látku typu kondenzovaných fosfátů, látku typu alkalicky a neutrálně reagujících jednoduchých elektrolytů, látka typu organických komplexonů nebo jejich solí, přírodní nebo syntetický zeolit, optický zjasňovací prostředek, antiredepoziční přísadu a bělici přísadu. Hlavní výhody detergentu, určeného zejména k dekontaminaci radioaktivně zamořených textilií, spočívají v tom, že se podstatně zlepší dekontaminace textilií, takže poklesne podíl prádla, vyřazovaného jako pevný radioaktivní odpad a že při čištění vzniklých odpadních vod destilací se prakticky odstraní pěnění a přestřiky, čímž se značně zvýší dekontaminační faktor destilace.

Další výhodou je, že se omezí pěnění v pračkách a sníží spotřeba energie při praní.

V jaderných elektrárnách se k praní používá demineralizované vody a proto jé při použiti komerčních pracích prostředků pěnění příliš vysoké. Dosavadní prací technologie vyžaduje teplotu praní 90 °C a je tedy energeticky náročná. Naproti tomu při praní detergentem podle vynálezu stačí teplota 60 °C, což je energeticky výhodnější. Nový detergent má rovněž prací účinnost, která je vyšší než u komerčně dodávaných detergentů.

Příklad

Textilie, modelově zamořené radionuklidy Cs, Co, Ce, Mn a Ag, byly dekontaminovány praním pomocí běžného detergentu, obsahujícího mýdla a dodecylbenzensulfonan sodný a čtyřsodné sole etylendiamintetraoctové kyseliny a detergentem podle vynálezu o složení, vyjádřeném v hmotnostních procentech, a to 71 í trifosforečnanu sodného, 15 % hexametafosforečnanu sodného, 1 % silikonového odpěňovače, 9 % oxyetylovaného mastného alkoholu až ^a oxyetylenových skupin), 3 % oxyetylovaného nonylfenolu (7 oxyetylenových skupin), 1 % chela tačního tenzidu tvořeného troj sodnou solí monodecylamidu kyseliny etylendiamintetraoctové. Koncentrace detergentu byla v obou případech 1,5 g/1 pro předpírku a 2 g/1 pro hlavní praní. Experimenty ukázaly, že použití detergentu podle vynálezu umožňuje dosáhnout až 5 x vyšších dekontaminačních faktorů pro radionuklidy Co a Ce, přičemž odstranění žádného z ostatních radionuklidů se nezhoršilo.

Odpadní vody z praní kontaminovaných textilií byly přečištěny destilací při výchozí koncentraci detergentu 1 g/1 a teplotě v odparce 80 až 100 °C. Vody se podařilo zahustit až k suchému odparku aniž došlo k pěnění a přestřikům.

Při destilaci vzorku odpadních vod, obsahujícího běžné prací prostředky, docházelo naproti tomu k výraznému pěnění, což přečištěni destilací znemožnilo.

Látky typu alkalicky a neutrálně reagujících jednoduchých elektrolytů, přírodní nebo syntetický zeolit, opticky zjasňovaci prostředek, antiredepoziční přísada a bělicí přísada, použité v běžných koncentracích, nemají na uvedené vlastnosti vliv. Látky typu organických komplexonů a jejich solí mohou mít v některých případech příznivý vliv na dekontaminaci prádla.

Příznivý vliv na dekonataminaci prádla a na klasickou prací účinnost mohou mít i kondenzované fosfáty.

Claims (2)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Detergent určený zejména k dekontaminaci radioaktivně zamořených předmětů, vyznačený tím, že obsahuje 5 až 60 % hmotnostních směsi neionogenních a ohelatačních tenzidů, kde hmotnostní poměr neionogenních a ohelatačních tenzidů je 4:1 až 50:1, přičemž zbývající objem do 100 % hmotnostních je tvořen směsí obsahující alespoň jednu látku ze skupiny, látku typu kondenzovaných fosfátů, látku typu alkalicky a neutrálně reagujících jednoduchých elektro lytů, látku typu organických komplexonů nebo jejich soli, přírodní nebo syntetický zeolit, optický zjasňovaci prostředek, antiredepoziční přísadu a bělicí přísadu.

2. Detergent podle bodu 1, vyznačený tím, že jako neionogenní tenzid, tvořící složku detergentu, obsahuje substituovaný mastný alkohol o počtu oxyetylenových skupin 3 až 20 a/nebo substituované alkylfenoly, kde v substituentech jsou obsaženy oxyetylenové skupiny v počtu 3 až 20, přičemž jako chelatační tenzid obsahuje alkylamid aminopolykarboxylové kyseliny.