CS257962B1 - Způsob dekontaminace tkanin a plastikátú praním a následným čiitěnfm odpadních vod destilaci - Google Patents

Abstract

K praní a/nebo předpírce radioaktivními nuklidy kontaminovaného prádla se použije vodného roztoku, jehož součástí je detergent obsahující 5 až 60 % hmotnostních směsi neionogenních a chelatačních tenzidů, kde hmotnostní poměr neionogenních a chelatač ­ních tenzidů je 4:1 až 50:1.

Description

Vynález se týká způsobu dekontaminace tkanin a plastikátů praním 8 následným čištěním odpadních vod destilací.

Jednou z nejčastěji užívaných metod dekontaminace tkanin a plastikátů je praní vodnými roztoky obsahujícími tenzidy a komplexotvorné přísady. Při tomto způsobu vznikají radioaktivní odpadní vody, které se, pokud jejich aktivita nepřesahuje povolenou mez, vypouštějí do vodních toků, zatímco vody s vyšší aktivitou se čisti různými chemickými nebo fyzikálními metodami, nejčastěji destilací, přičemž se prádelenské odpadní vody mohou nebo nemusí mísit s ostatními kapalnými radioaktivními odpady.

Nevýhodou dosavadních metod, s užitím pracích prostředků, obsahujících směs tenzidů s různými body zákalu a běžné komplexotvorné přísady typu aminopolykarboxylových kyselin je, že při následném čištění vzniklých odpadních vod destilací směs v odparkách nadměrně pění a tím se snižuje účinnost dekontaminace.

Zahraniční zkušenosti, shrnuté například ve zprávě J. Proosta a J. P. Frogneta z roku 1980 Teohnological progress in the management of radioactive Waste EUR 6 699 EN ukazují, že přítomnost běžných detergentů snižuje 10 x až 100 x dekontaminační faktor pod hodnotu jinak při čištěni radioaktivních odpadních vod destilací dosahovanou. To se projevilo v poslední době také při zpracováni odpadů z jaderných elektráren.

Dalším nedostatkem je, že při dosavadních způsobech praní se některé, radionuklidy z prádla neodstraní v dostatečné míře, takže často je nutno část prádla likvidovat v podobě pevného radioaktivního odpadu.

Uvedené nedostatky dosavadních způsobů praní radioaktivně zamořeného prádla se odstraňují způsobem dekontaminace tkanin a plastikátů praním s následným čištěním odpadních vod destilací podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že k předplrce a/nebo k praní se použije vodného roztoku, jehož součástí je detergent, obsahující 5 až 60 hmotnostních % tenzidů, kde poměr neionogenníoh a chelatačnfch tenzidů je 4:1 až 50:1, přičemž zbývající objem do 100 % hmotnostních je tvořen směsí, obsahující alespoň jednu látku ze skupiny zahrnující látku typu kondenzovaných fosfátů, látku typu alkalicky a neutrálně reagujících jednoduchých elektrolytů, látku typu organických komplexonů nebo jejich solí, přírodní nebo syntetický zeolit, optický zjasňovací prostředek, antiredepoziční přísadu a bělicí přísadu.

Aplikací způsobu dekontaminace tkanin a plastikátů s následným čištěním odpadních vod destilací podle vynálezu se podstatně zlepši dekontaminace textilií, takže poklesne podíl prádla vyřazovaného jako radioaktivní odpad. Při čištění odpadních vod destilací se prakticky odstraní pěnění a přestřiky, a tím se značně zvýší dekontaminační faktor'. Další výhodou je, že se omezí pěněni v pračkách a sníží spotřeba energie. V jaderných elektrárnách se používá k praní demineralizované vody a proto je při použití komerčních pracích prostředků pěnění příliš vysoké. Dosavadní prací technologie vyžaduje teplotu praní 90 °C a je tedy energeticky náročná. Naproti tomu při praní způsobem podle vynálezu stačí teplota 60 °C,

T>

takže postup podle vynálezu je energeticky výhodnější.

Příklad

Modelově zamořené textilie byly dekontaminovány praním dosavadními pracími postupy s použitím detergentů, obsahujícího mýdla a dodecylbenzensulfonan sodný a čtyřsodné sole etylendiamintetraootové kyseliny a detergentem podle vynálezu v koncentraci 1,5 g/1 pro předpírku (10 min, 40 °C) a 2 g/1 pro hlavní praní (20 min, 60 °C a 10 min, 90 °Č) o složení, vyjádřeném v hmotnostních procentech a to 71 % trifosforečnanu sodného, 15 % hexametafosforečnanu sodného, 1 % silikonového odpěňovače, 9 % oxyetylovaného mastného alkoholu (C₁₂ ^a% ^ci6 ^a 10 oxyetylenových skupin), 3 % oxyetylenovaného nonylfenolu (7 oxyetylenových skupin) a 1 % ohelatačního tenzidů typu troj sodné soli monodeoylamidu kyseliny etylendiamintetraootové. Experimenty prokázaly, že postup podle vynálezu umožňuje dosáhnout až 5 x vyšších dekontami3 načních faktorů pro radionuklidy Co a Ce než dosavadní postupy, přičemž odstranění žádného z ostatních přítomných radionuklidů, tj. Cs., Mn a Ag se použitím postupu podle vynálezu nezhoršilo.

Odpadní vody po praní kontaminovaných textilií byly přečištěny destilací při výchozí koncentraci detergentů 1 g/1 a teplotě 80 až 100 °C. Vody se podařilo zahustit až k suchému odparku aniž došlo k pěnění a přestřikům. Při destilaci vzorku odpadních vod, obsahujícího běžné prací prostředky, docházelo naproti tomu k výraznému pěnění a to další destilaci znemožnilo.

Látky typu alkalicky a neutrálně reagujících jednoduchých elektrolytů, přírodní nebo syntetický zeollt, optický zjasňovací prostředek, antiredepoziční přísada a bělicí přísada použité v běžných koncentracích nemají na uvedené vlastnosti vliv, látky typu organických komplexonů a jejich soli mohou mít v některých případech příznivý vliv na dekontaminaci prádla, látky typu kondenzovaných fosfátů mají příznivý vliv na klasickou prací tičinnost a v některých případech i na dekontaminaci prádla.

Claims (2)

1. Způsob dekontaminace tkanin a plastikátů praním s následným čištěním odpadních vod destilací, vyznačený tím, že k předpírce a/nebo k praní se použije vodného roztoku,'jehož součásti je detergent obsahující 5 až 60 hmotnostních % tenzidů, kde hmotnostní poměr neionogenních a chelatačních tenzidů je 4:1 až 50:1, přičemž zbývající objem do 100 % hmotnostních je tvořen směsí, obsahující alespoň jednu látku ze skupiny zahrnující látku typu kondenzovaných fosfátů, látku typu alkalicky a neutrálně reagujících jednoduchých elektrolytů, látku typu organických komplexonů nebo jejich solí, přírodní nebo syntetický zeolit, optický zjasňovací prostředek, antiredepoziční přísadu a bělicí přísadu.

2. Způsob podle bodu 1 vyznačený tím, že se j-ako neionogenní tenzid tvořící složku detergentů, použije substituovaný mastný alkohol Cg až C^j ° počtu oxyetylenových skupin 3 až 20 a/nebo substituované alkylfenoly, kde v substituentech jsou obsaženy oxyetylenové skupiny v počtu 3 až 20, přičemž se jako chelatačnl tenzid použije alkylamid aminopolykarboxylové kyseliny.