CS254333B2 - Stroj na sklizeň řepy - Google Patents

Abstract

Stroj nesený čelním ramenem tahače má .kotoučový hmatač s ořezávačem chrástu a vyorávač s tyčemi, které uvolňují a vyorávají oříznuté bulvy. Za ořezávačem je umístěn vzestupný dopravník, případně turbína s cepovými koly uzavřená v šikmém kanále, a za ním příčný dopravník k odvádění chrástu. Nad vyorávačem je alespoň jeden čisticí kartáč pro bulvy a za ním příčné dopravní ústrojí, omezené náraznou stěnou. Tyto součásti tvoří sklizňovou jednotku pro jeden řádek řepy, upevněnou na rámu příčně posuvně na sestupném nosníku. Stroj lze realizovat v jedno- nebo několikařádkovém provedení stavebnicovým systémem.

Description

Vynález se týká stroje na sklizeň řepy, který je opatřen ořezávačem chrástu s kotoučovým hmataném, od něhož jsou skrojky odváděny poháněným zdvižným dopravníkem a příčným dopravníkem, a vyorávačeim, který je umístěn za ořezávačem a přivádí vyorané bulvy do čisticího ústrojí, odkud se očištěné 'bulvy odvádějí dopravníkem ze stroje.

Existují jednořádkové, dvouřádkové a víceřádkové, například šestiřádkové vyorávače cukrovky. Zatímco jednořádkové a dvouřádkové vyorávače jsou konstruovány výlučně jako tažené stroje, jsou například šestiřádkové vyorávací stroje samohybné. Podíl jednořádkových vyorávačů řepy z veškerých strojů na sklizeň řepy přesahuje daleko 80 °/o. Jednořádkový vyorávač ořezává, vyorává a ukládá bulvy do zásobníku spojeného pevně se strojem a odkládá chrást do podélných nebo příčných řádků. Dvouřádkový vyorávač tažený traktorem má oproti jednořádkovému poměrně velkou hmotnost, takže jeho použití je v praxi značně omezené. Víceřádkové, zejména šestiřádkové sklizňové stroje jsou vytvořeny jako kombajny s vlastním pohonem a nepotřebují oddělené tažné vozidlo: tyto stroje jsou však íkromobyčejně složité a drahé, takže jich mohou používat pouze velké zemědělské organizace. Svou velkou hmotností vyvozují na půdu velmi vysoký tlak; je známé, že takový vysoiký tlak na půdu je ve většině případů, například na těžkých půdách, nepřípustný. Šestiřádkové stroje mají mimoto velkou délku, která ztěžuje jejich použití a pohyblivost. Sklizňový stroj tohoto druhu je únosný a kryje náklady pouze při použití na velikých polích. Většina menších zemědělských organizací a rolníků proto nepřichází pro použití takových strojů v úvahu.

U strojů na sklizeň cukrovky jsou hmatače a ořezávače přiřazeny každé sklizňové jednotce: kotouče, kola a podobné součásti hmatače spolupracují s ořezávačem a na něj navazuje pásové dopravní ústrojí, které vede odřezávaný chrást například do vozu pojíždějícího rovnoběžně se sklizňovým strojem, nebo jej odkládá do řádku. Odřezaný chrást a skrojky se například odvádějí onezi dvěma dopravními pásy, které běží ve stejném smyslu s mezerou vedle sebe a z nichž alespoň jeden je opatřen na dopravní ploše výstupky nebo unášeči, aby se zvýšil dopravní účinek.

Takové pásové dopravní ústrojí má řadu nedostatků. Jednaik zvětšuje stavební délku stroje, protože nemůže překročit určitý nastavený úhel, aby dopravovaný chrást nespadával znovu dolů. Za druhé je v důsledku poměrně velkého průměru ohracecího válce dopravního pásu místo odběru dopravovaného chrástu relativně daleko od odřezávacího nože, což rovněž přispívá ke zvětšení délky dopravníku. Mimoto se chrást a skrojky pouze odvádějí ze stroje, takže potom musí procházet oddělenou řezačkou.

Účelem vynálezu je vytvořit jednořádkový nebo několikařádkový stroj na sklizeň řepu tak, aby měl oproti známým strojům se srovnatelným výkonem velmi malou délku, menší hmotnost, ínzkou pořizovací cenu a jednoduchou konstrukci.

Podstata vynálezu spočívá v tom, že nad vyorávačem je umístěn nejméně jeden vodorovný čisticí kartáč, za nímž je uspořádána pružná nárazná stěna a mezi čisticím kartáčem a nárazovou stěnou je uloženo příčné dopravní ústrojí očištěných bulev. Přitom čisticí kartáč, vyorávač, dopravníky na ořezaný chrást, ořezávač a hmatač, tvoří sklizňovou samostatnou jednotku pro jeden řádek řepy, která je upevněna na příčně posuvném sestupném nosníku rámu. Sestupný nosník je přitom zavěšen na stavitelném hřídelíku, uloženém prostřednictvím kuličkových ložisek ve vodicím příčném nosníku upevněném na rámu. Rám stroje nese převod, spojený s vývodovým hřídelem tahače a obsahující hnací hřídele pro pohon vložených převodů přiřazených jednotlivým sklizňovým jednotkám, z nichž každá je opatřena hnacím pastorkem, propojeným s vloženým převodem prostřednictvím kloubového hřídele. Čisticí kartáč má vodorovné jádro a parabolický plášť; přitom je s výhodou sklizňová jednotka opatřena za sebou uloženými čisticími kartáči, jejichž štětiny do sebe na koncích jader zasahují.

V alternativním provedení stroje podle vynálezu je za ořezávačem chrástu umístěna turbina, na kterou navazuje uzavřený kanál s horním výstupním koncem zakončeným výpustí a která je opatřena pružnými lopatkami, upevněnými na vodorovném hřídeli. Podle výhodného provedení je za ořezávačem chrástu umístěno rotující narážecí ústrojí, jehož cepová ramena zasahují mezi kotouče hmatače. Narážecí ústrojí může být opatřeno cepovými koly, z nichž každé sestává z výkyvných cepových ramen na společném hřídeli a zasahujících mezi kohouče hmatače.

Stroj podle vynálezu je umístěn na předním konci tahače, například na čelním rameni, takže ořezávání skrojků a chrástu, vyorávání, čištění a vynášení bulev probíhá ve směru jízdy tahačem, zatímco za tahačem se oříznuté, vyorané a očištěné bulvy ukládají s výhodou automaticky do zásobníku, který je pevně spojen s tahačem; tahač tedy zachycuje větší část hmotnosti materiálu v zásobníku. Jednotlivá pracovní ústrojí stroje zajišťují jeho malou stavební délku, nízkou hmotnost, vysoký výkon a jednoduchou konstrukci, což zase umožňuje, aby stroj byl jak výrobně, talk provozně mnohem levnější a tedy podstatně lepší než co do výkonu srovnatelné stroje. V případě několikařádkového stroje je několik sklizňových jednotek, z nichž každá sama představuje jednořádkový vyorávač, uloženo na rámu stroje - rovnoběžně ·vedle sebe a jejich vzájemná vzdálenost ;je nastavitelná podle okamžitých podmínek podte'-šířky i řádků: řepy, případně se .jednotlivé jednotky mohou v míře omezené dorazy ¹ pohybovat doleva a doprava. Celý rám -stroje s jednotlivými díly sklizňové jednotky se dá zdvihat a spouštět čelním; ramenem traktoru.

‘Vyorávač-bulev v -každé-sklizňové jednotce--sestá,vá ze-dvojice tyčových vyoráv-aeích elementů, které jsou vytvořeny i jako zahnuté, případně oválné železné týče. Takové vyorávaní nástroje nezhutňují půdu kolem bulev a · nevyvolávají ' tedy ulpívání půdy na vyoraných -bulvách, takže ke zvednutí bulev ze země stačí- mnohem- menší energie než u normálních vyorávacích nástrojů, a opotřebení. vyorávacích nástrojů - ve srovnání se známými nástroji je podstatně menší a jejich -výrobní cena je několikanásobně nižší.'-Mimoto nahrazují vyorávací nástroje obvyklý prosévací rošt, který má velkou plochu.a hmotnost, takže rozměry celého stroje -se tím podstatně zmenší oproti známým 'Strojům.

'Vynález bude vysvětlen v souvislosti s příklady provedení, znázorněnými na výkrese,'kde značíobr. 1 schematický axonometrický! pOhled na sklizňovou jednotku A tvořící jednořádkový stroj na sklizeň řepy, obr. 2 schematický bokorys · stroje na -sklizeň-řepy, obr. 3 půdorys stroje podle.obr. 2, obr. 4 základní schéma nakládání . na -zásobník .spojený s traktorem, obr. 5 čisticí kartáče í použité ve stroji podle-obr. 1 až 3, obr. 6 postup-vyorávání známým zařízením v- řezu, ·-obr.-7 postup vyorávání vyoráv.acímí'tyčemi podle vynálezu, obr. >8 nárys a obr. 9 půdorys .vyorávacích tyčí, obr. 10 bokorys obměněného-provedení vyoráváních tyčí, obr. 11 schematický .axonometrický. pohled na vynášecí zařízení chrástu, obr. 12 schematický bokorys a dílčí řez zařízení podle obr. 11, obr. il3 schematický bokorys obměněného ' vynášecího zařízení, obr. 14 bokorys cepového-kola, obr. 15 nárys vynášecího zařízení podle obr. 13, obr. 16a až l-6d--schematicky různé kombinace -hmatače a-narážecího ústrojí-a obr. 17 další provedení, vynášecího zařízení z obr. 13.

-Tahač 1, ze kterého je znázorněn pouze předek s-předním kolem 2, nese;na čelním rameni 3'v místech 4 upevnění-nosič ‘5-rámu 6 sstroje na sklizeň' řepy. Na předním konci rámu B je upevněn na hřídeli U kotoučový i hmatač 7. -Pro každý řádek 'řepy jsou s výhod-ou uspořádány čtyři - hmatací kotouče, -jimž je přiřazen ořezávač 9 chrástu,-upevněný rovněž na rámu-6 a-opatřený vodicím ústrojím 10 pro- chrást. Chrást se dopravuje-mezi vzestupným dopravníkemll a-vodicím plechem 12 šikmo nahoru a vynáší se ze stroje příčným dopravníkem 113. Na obr. 1 jsou znázorněny'bulvy'14‘s¹ chrástem a oříznuté bulvy 14.'Vyo-rávač 15, upevněný na rámu í <6, zdvihá bulvu 14 z- půdy, vede ji k čisticímu kartáči 16 a odtud přichází - bul va i na příčný dopravník 317, který jkodvádí ze.-stroje. Na. konci rámu 8'přivráceném k¹ tahači 1. je - upevněna nár-azná· stěna ;ls8, na ‘kterou. jsou ’ bulvy »14 vrhány - čisticím kartáčem i 16 na ze které-spadávají dolů naipříčný dopravníktl7.

Obr. 2 ukazuje - bokorys a obr. 3>půdorys sklizňového - stroje - ve čtyřřádkovém provedení,-což odpovídá -v podstatě rovnoběžnému 'uspořádání čtyř -jednořádkových ' sklizňovýéh jednotek A-podle obr. 1. U zadního konce rámu-6 stroje . (obr. 2) je upevněn -svislý nosník 19, na jehož horním konci-je uložena na čepu'.‘20 tlačná pružina 21 ovládaná z tahače 11 ke zdvihání a spouštění stroje. 'Na předním konci rámu 6, odvráceném od tahače 1, jsou po obou -stranách stroje uložené sestupné nosníky 22, které nesou nosná- ramenuč23vvyčnívající;dopředu. Nosné - rameno -23 je kloubem 24 .uložen» na - sestupném nosníku 22 a je-předpjato pružinou-25-upevněnou na-rámu -6. Každé nosné rameno 23 .nese na předním konci poháněný hřídel .26, na němž jsou-upevněny kotouče kotoučového hmatače ‘27, odpovídajícího ' hmatací 7 podle obr. -1. i Kotoučový hnaatač -27 .je-poháněn od po jezdových ikol a předbíhá je asi o-8 %. Funkce hmatače je známá a - není třeba ji-blíže vysvětlovat. Kotouče hmatače 27 jsou na vnějším»obvodu ozubené nebo jinak vytvořené-tak, -aby se hodily k - unášení - c hrástu. - Na - nosných ramenech 23 je Uložena dopředu směřující mřížová vana 128, na jejímž předním konci je upevněn ořezávací nůž 29 známého’provedení, - který odděluje těsně pod kotoučovým.' hm-aíačem -27 skrojek a chrást- od bulvy 14. Rám'6 Stroje nese tlá! pro každý řádek řepy dopravní ústrojí 30, -sestávající ze zdvižných pásových dopravníků- 31, -32.umístěných .vzájemně' tak, aby jejich přivrácené větve mezi sebou zachytily a dopravovaly nahoru chrást odříznutý - ©řezávacSm nožem 29. Přechod od ©řezáv-acího - nože 29 - k dopravníkům-31, -32 je podporován ozubeným obvodemí-kotoučů hmatače 27. Chrást -a případně -skrojky s chrástem'dopravované-vzhůru se shromažďují ve žlabu 33 a vynášejí do strany,. například příčným dopravníkem 13 (obr. 1).‘Oba zdvižné dopravníky 32, 31 jsou poháněny . tahačem :-l · s - řetězovým pohonem. Hnací kola 34, 35 -dopravníku 31 jsou spolu spo jena šikmým - nosníkem . 36 a upevněna na rámu 6. Analogicky jsou- i hnací kola 37, 38 zadního dopravníku. -32 spojena s rámem 6. Oba -zdvižné. dopravníky-'31, 32 poháněné z .--tahače 11 běží synchronní rychlostí-a zadní dopravník 32-má na-vnější ploše větší-počet unášečů, - usnadňujících dopravu ořezaného chrástu a skrojku.. Unášeče. mohou být upraveny i na předním dopravníku 31.

.Na sestupném nosníku 22 rámu 6-je.pro každý řádek řepy upevněn vyo-rávač 39, takže -v několikařádkovém stroji - jsou - vyoráváče -39 vedle sebe a jsou' rovnoběžné.

Protože vyorávač 39 je pro stroj podle vynálezu velice důležitý, 'bude ještě podrobněji popsán v souvislosti s obr. 6 až 10.

Těsně nad vyorávaěem 39 je pro ikaždý řádek řepy upevněn na rámu 8 čisticí kartáč 40, poháněný z tahače 1, přičemž jeho osa je rovnoběžná se zemí a kolmá ke směru pohybu stroje. Jednotlivosti kartáče 40 budou rovněž blíže popsány. Jediný kartáč 40 může být nahrazen několika kartáči umístěnými za sebou, což zlepšuje čisticí účinek. Při doteku oříznutých vyoranýcih bulev 41 a kartáče 40 dochází k intenzivnímu čištění. Kartáče 40 rotují tak velkou rychlostí, že bulvy 41 jsou vymršfiovány dozadu, to znamená proti směru pohybu stroje. Přitom narážejí na náraznou stěnu 42 upevněnou na rámu 6 a sestávající například z jednotlivých tyčí, které společně tvoří závěrnou stěnu stroje. Tyče tvořící náraznou stěnu 42 jsou na horním konce pevně spojeny s rámem 6 stroje a na dolním konci volné, takže při dopadu bulev 41 pruží, což vyvolává další čištění. Bulvy 41, které dopadnou na náraznou stěnu 42 a spadnou dolů, dopadají na příčné dopravní ústrojí 43 umístěné nízko nad zemí a sestávající z několika příčných dopravníků 44, 45, 46. Mohou to být například dopravní pásy nebo bubny se šnekovými výstupky.

Všechny rotující součásti jednotlivých sklizňových jednotek A stroje jsou poháněny z předního vývodového hřídele 47, který je spojen s převodem 48 na rámu 6 stroje. Z převodu 48 vychází hnací hřídel 49 a 50 pohánějící vložené převody 51, 5Γ, 51 (obr. 3], které jsou propojeny spolu a s převodem 48 přes kloubové hřídele 52, 52‘, 52“. Od vložených převodů 51, 51‘, 51“ vycházejí ve směru jízdy kloubové hřídele 53 spojené s dalším vloženým převodem 54, jehož výstupní hřídel 55 je spojen s hnacím pastorkem 56 pohánějícím řetěz 57, který je opatřen neznázorněným řetězovým kolem pro pohon rotujících dílů příslušné siklizňové jednotky A. Kloubové hřídele 53 umožňují do jisté míry pohyb jednotlivých sklizňových jednotek A napříč ke směru jízdy doprava a doleva. Jednotlivé sklizňové jednotky A jsou k umožnění tohoto bočního pohybu volně zavěšeny nosným ramenem 23 na sestupném nosníku 22, který je upevněn na stavitelném hřídelíku 63. Hřídelík 63 má na koncích kuličková ložiska 60, 61, která mohou pojíždět ve vodícím příčném nosníku 62, upevněném na rámu 6. K omezení stranového pohybu kuličkových ložisek 60, 61 jsou ve vodicím nosníku 62 uspořádány neznázorněné dorazy, které jsou účelně stavitelné a vymezují stranový pohyb jednotlivých sklizňových jednotek A, takže například celý stroj na sklizeň řepy lze nastavit na různé vzdálenosti řádků mezi 400 a 500 milimetrů.

Obr. 4 ukazuje provedení stroje podle vynálezu, kde se vyorané bulvy uskladňují v zásobníku 70 za tahačem 1. Zařízení je znázorněno pouze schematicky. Tahač 1 nese na předním konci stroj na sklizeň řepy podle obr. 1 až 3. Řádky zakreslené před strojem se vyorávají z půdy, vyorané bulvy se dopravují do strany ve směru šipky 64 a dopadají na postranní dopravní pás 65 osazený unášeči 66 a pevně spojený na předním konci 67 se strojem a ve středu 68 s tahačem 1. Zadní konec dopravního pásu 65 spolupracuje s dopravníkem 69, který odnáší bulvy přicházející z postranního dopravního pásu 65 do zásobníku 70. Zásobník 70 je v místě 71 pevně spojen s tahačem 1 a má s výhodou drapákové dno, které odvádí bulvy ze zásobníku 70 na překládači dopravník 72 pro další zpracování.

Obr. 5 ukazuje čisticí kartáč 40, který má osově souměrný, v podélném řezu parabolický plášť 73 vzniklý tak, že jednotlivé štětiny 74 mají od vnějších okrajů směrem ke středu menší délku. Štětiny 74 jsou vyrobeny s jádrem 75 kartáče 40 buď jako jeden díl, když je kartáč 40 tvořen odlitkem z plastické hmoty, nebo jsou v jádru 75 upevněny, například přilepeny nebo do něj zasunuty, přičemž v jádru 75 kartáče 40 jsou prohlubně 77 k upevnění štětin 74 nebo štětinových smyček 78. Štětiny 74 mohou mít zesílený konec 76, který může být například vyplněn částicemi železa, nebo mohou mít železné hroty. Vytvoření štětin 74 není samozřejmě omezeno na toto provedení. Podle obr. 5 je kartáč 40 doplněn druhým kartáčem 79 umístěným tak, že oba kartáče leží ve směru jízdy za sebou a zasahují do sebe. Tím se značně usnadní doprava a vedení bulev od jednoho kartáče ke druhému a zlepší se čisticí účinek. Tvar pláště kartáčů 40, 79 způsobuje to, že bulvy se při otáčení kartáčů automaticky centrují na jejich střed, což má obzvláště dobrý čisticí a dopravní účinek.

Na obr. 6 a 10 je znázorněno provedení vyorávače. Bulva 101 (obr. 6, 7) je v půdě 102 a má oříznutou horní plochu 103, která je přibližně rovnoběžná s povrchem 104 půdy. Na obr. 6 jsou znázorněny radlice 105, 106 známého vyorávacího agregátu, které tvoří masivní strany kanálu, v němž je zachycena bulva 101 se zemí, která ji obklopuje. Jak je schematicky naznačeno, zužují se radlice 105, 106 do roviny výkresu a na výstupním konci mají přibližně dvojnásobnou výšku než na předním konci, takže země ležící mezi vnitřními plochami radlic 105, 106 a obvodem bulvy 101 se při relativním pohybu mezi řepou a radlicemi 105, 106 silně stlačuje, a když bulva 101 opouští prostor mezi radlicemi 105, 106, ulpívá na ní nestejnoměrná vrstva značně stlačené půdy, která se nedá odstranit čisticími zařízeními stroje. Na rozdíl od tohoto provedení ukazuje obr. 7, jak vyorávací tyče 108, 109 přicházejí nejprve do styku s dolním koncem bulvy 101, která je při pohybu vyorávacích tyčí 108, 109 skloněných dozadu nahoru postupně zdvihá a je vytahována nuceně z půdy. Přitom nedochází vůbec nebo jenom nepatrně 'ke stlačení půdy, protože půda obklopující bulvu 101 se může vyhýbat směrem do stran, což v případě radlic není možné. Nepatrné množství půdy, které zůstane podle obr. 7 na bulvě 101, lze snadno odstranit běžným čisticím zařízením spojeným s vyorávačem, takže ze stroje vycházejí poměrně čisté bulvy 101 s nepatrným množstvím půdy.

Vyorávací tyče 10B, 109 jsou spojeny s držáky 110, 111, které jsou upevněny spojkami 112 a šroubovými spoji 113 s rámem stroje. Držáky 110, 111 jsou opatřeny upínacími elementy 114, 115 pro vyorávací tyče 108, 109, které přecházejí za upevňovacími nástavci 116, 117’ v sestupný úsek 118, 120 a následující vzestupný úsek 119, 121. Vyorávací tyče 108, 109 jsou zábnuty tak, že sestupné úseky 118, 120 svírají s vodorovnou rovinou úhel a, probíhají šikmo dolů k sobě a se svislou rovinou svírají úhel β, zatímco na ně navazující vzestupné úseky 119, 121 jsou obráceny dozadu a svírají s vodorovnou rovinou úhel γ. Vzestupné úseky 119, 121 mohou být vzájemně rovnoběžné, mohou se však i rozbíhat i sbíhat. Místo přímkového průběhu mohou být vzestupné úseky 119, 121 zvlněné nebo jinak zakřivené, přičemž například jejich zadní volný konec může být vodorovný. Zadní konce vzestupných úseků 119, 121 mohou být volné, to znamená vzájemně nespojené, nebo mohou být spolu mechanicky spojeny, což sice zvyšuje tuhost vyorávacích tyčí 198, 109, ale zhoršuje přechod bulev 101 do čisticího zařízení. Volba úhlů závisí v podstatě na povaze půdy a na vyorávaném· produktu, přičemž' tyto úhly· nejsou normálně nastavitelné, takže pro různé úhly je třeba použít' různých* vyorávacích tyčí 108, 109. Vynález však není omezen na toto provedení: naopak mohou být v rámci vynálezu vyorávací’ tyče 108, 109 úh’ově nastavitelné. Průřez vyorávacích tyčí 108, 109· může být kruhový, oválný, půlkruhový s nabíhající špičkou, čtvercový nebo obdélníkový. Ukážalo se, že je účelné upravit na dolním konci vyorávacích tyčí 108, 109 ořezávací nástavce 122 k odříznutí zbytku kořínků. V rámci vynálezu mohou být takové odřezávací nástavce po celé délce vyorávacích tyčí 108, 109. Rovněž je účelné vyztužit vyorávací tyče 108, 109 výztuhami 123, 124. K vedení bulev 101 je rovněž vhodné upevnit na vyorávacích tyčích 108, 109 a/nebo na držácích 110, 111 vodicí tyče 125, 126 přibližně rovnoběžně se vzestupnými úseky 119, 121, takže bulvy 101 jsou drženy ve vodicím žlábku tvořeném vzestupnými úseky 119, 121 a nevypadávají z něj.

Ve vynášecím zařízení na chrást podle obr. 11 a 12 sestává hmatač 201 z několika kotoučů 202, které jsou uloženy na společné ose vzájemně rovnoběžně a k nimž je přiřazen ořezávací nůž 203; za ním přechá10 zí vodicí plech 204 ve žlab 205, v němž je uložena skříň 206> s radiální turbínou 207, jejíž rotující hřídel 208 nese radiální lopatky 209. Jejich rovina protíná podélnou osu hřídele 208. Radiální lopatky 209 jsou alespoň na části své délky pružné a poddajné, což zajišťuje spolehlivou dopravu· chrástu, a jsou z pryže, plastické hmoty a podobného materiálu, vyztuženého například tkaninou. Dopravní účinek lze zlepšit neznázorněným dopravním dmychadlem. Uzavřená skříň 206 přechází v kanál 210, který je omezen zadní stěnou 211, přední stěnou 212 a bočními stěnami 213, 214 a je na horním konci 215 otevřený a zahnutý. Z výpusti 216 kanálu 210 dopadá rozřezaný chrást na příčný dopravník 217. Sikříň 206 turbíny 207 má vstupní otvor 218 a výstupní otvor 219.

Na obr. 13 jsou v půdě 220 zakresleny bulvy 221 s chrástem 222 těsně před záběrem kotoučů 202 kotoučového hmatače 201. Odříznutá bulva 223 je znázorněna v okamžiku, kdy ořezávací nůž 203 pod hmatačem 201 odřízl skrojek s chrástem. Kotouče 202 hmatače 201 mají na obvodu zuby 224’ (obr. lij, které podporují vynášení chrástu 222. Smysl otáčení kotoučů 202 je označen šipkou 225, přičemž turbína 207 rotuje ve stejném smyslu.

V provedení podle obr. 13 a 14 působí na. odříznutý chrást 222 narážecí ústrojí 226, které chrást rozřezává, dopravuje jej kanálem 210 nahoru a vynáší výpustí 2161 Kotoučový hmatač 201 je uložen výškově pohyblivě na kyvných nosníkách 227, upevněných výkyvné na rámu stroje a nesoucích sloupky 228, v nichž je uložen hřídel 229 narážecího ústrojí 226. Narážecí ústrojí 226 sestává z několika vzájemně rovnoběžných cepových kol 230 uložených na hřídeli 229 a nesoucích výkyvně na Čepech 232 cepová ramena 231. Cepová ramena 231, například v počtu čtyř, uložená ve stejných vzdálenostech, mají tvar prstů, pruhů a podobně, a mají na vnějším obvodu řezné ostří 233, které může být buď vytvarováno přímo na vnějším konci každého cepového ramene 231 nebo na něm může být vyměnitelně upevěno. Vzájemná vzdálenost cepových _tkol 230 s cepovými rameny 231 odpovídá rozteči kotoučů 202 hmatače 20i; přičemž cepová kola 230 jsou oproti kotoučům 202' přesazena o polovinu rozteče, takže cepová ramena 231 přicházejí při rotaci cepových kol 230 mezi kotouče 202 hmatače 201 (obr. 15 j. Cepová ramena 231 mohou být podle obměněného provedení uložena přímo na hřídeli 229, a to pevně nebo kloubově. Sloupky 228 jsou na kyvném nosníku 227 upevněny například v podélném směru nastavitelně, aby bylo možno cepová kola 230 přizpůsobit rozteči hmatače 201. Kyvné nosníky 227, které nesou hmatač 201 a narážecí ústrojí 226, jsou upevněny kloubem 235 na rámu 234, takže hmatač 201 může vyko254 návat výškový pohýb nezbytný při sledování výšky bulev. Společně s kotoučovým hmatačem 201 se pohybuje v provedení podle obr. 13 výškově i narážecí ústrojí 226. Uspořádání však může být i takové, že narážecí ústrojí 226 je upevněno přímo na rámu 234 a nevykonává výškový pohyb společně s kotoučovým hmatačem 201.

Na obr. 16 je schematicky znázorněno několik vzájemných poloh kotoučového hmatače 201 a narážecího ústrojí 226. Podle obr. 16c mohou osy hmatače 201 a naráže33 čího ústrojí 226 splývat, nebo podle obr. 16b mohou být umístěny svisle nad sebou, což značně zmenšuje rozměry jejich .kombinace.

Podle obr. 17 je několik narážecích ústrojí 226, 226‘, 226“ umístěno v kanále 210 za sebou a ve vzájemném záběru. Při takovém uspořádání může být rychlost otáčení jednotlivých cepových ústrojí 226, 226‘, 226“ poměrně malá a může odpovídat například rychlosti otáčení kotoučového hmatače 201, takže chrást je dopravován jednotlivými narážecími ústrojími postupně.

Claims (11)

1. PSEDMŽT

   1. Stroj na sklizeň řepy, opatřený ořezávačem chrástu s kotoučovým hmatačem, od něhož jsou skrojky odváděny poháněným zdvižným dopravníkem a příčným dopravníkem, a vyorávačem, který je umístěn za ořezávačem a přivádí vyorané bulvy do čisticího ústrojí, odkud se očištěné bulvy odvádějí dopravníkem ze stroje, vyznačený tím, že nad vyorávačem (15, 39] je umístěn nejméně jeden vodorovný čisticí kartáč (16, 40], za nímž je uspořádána pružná nárazná stěna (18, 42) a mezi čisticím kartáčem (16, 40) a náraznou stěnou (18, 42] je uloženo příčné dopravní ústrojí (17, 43) očištěných bulev.
2. 2. Stroj podle bodu 1, vyznačený tim, že čisticí kartáč (16, 40), vyorávač (15, 39), dopravníky (11, 13, 31, 32) na ořezaný chrást, ořezávač (9, 29) a hmatač (7, 27), tvořící sklizňovou jednotku (A) pro jeden řádek řepy, jsou upevněny na příčně posuvném sestupném nosníku (22) rámu (6).
3. 3. Stroj podle bodu 2, vyznačený tím, že každý sestupný nosník (22) je zavěšen na stavitelném hřídelíku (63), uloženém prostřednictvím kuličkových ložisek (60, 61) ve vodicím příčném nosníku (62) upevněném na rámu (6).
4. 4. Stroj podle bodů 2 a 3, vyznačený tím, že rám (6) stroje nese převod (48), spojený s vývodovým hřídelem (47) tahače (1) a obsahující hnací hřídele (49, 50] pro pohon vložených převodů (5.1, 5Γ, 51“) přiřazených jednotlivým sklizňovým jednotkám (A), z nichž každá je opatřena hnacím pastorkem (56), propojeným s vloženým přeVYNÁLEZU vodem (51, 5Γ, 51“) prostřednictvím kloubového hřídele (53).
5. 5. Stroj podle bodů 1 až 4, vyznačený tím, že čisticí kartáč (16, 40) má vodorovné jádro (75, 75‘) a parabolický plášť (73).
6. 6. Stroj podle bodu 5, vyznačený tím, že skliznová jednotka (Aj je opatřena za sebou uloženými čisticími kartáči (40, 79], jejichž štětiny (74) do sebe na koncích jader (75, 75‘) zasahují.
7. 7. Stroj podle bodu 2, vyznačený tím, že za ořezávačem (203) chrástu je umístěna turbína (207], na kterou navazuje uzavřený kanál (210) s horním výstupním koncem (215) zakončeným, výpustí (216).
8. 8. Stroj podle bodu 7, vyznačený tím, že turbína (207) je opatřena pružnými lopatkami (209), upevněnými na vodorovném hřídeli (208).
9. 9. Stroj podle bodu 7, vyznačený tím, že turbína (207) má v turbínové skříni (206) vstupní otvor (218) přivrácený k ořezávači (203) a výstupní otvor (219) ústící do uzavřeného kanálu (210).
10. 10. Stroj podle bodu 2, vyznačený tím, že za ořezávačem (203) chrástu je umístěno rotující narážecí ústrojí (226), jehož cepová ramena (231) zasahují mezi kotouče (202) hmatače (201 j.
11. 11. Stroj podle bodu 10, vyznačený tím, že narážecí ústrojí (226) je opatřeno cepovými koly (230), z nichž každé sestává z výkyvných cepových ramen (231) na společném hřídeli (229) a zasahujících mezi kotouče (202) hmatače (201).