CS254301B2 - Method of torsional vibrations' dampers quality determination and device for realization of this method - Google Patents

Description

(54) Způsob stanovení kvality tlumičů torzních kmitů a zařízení к provádění tohoto způsobu

Řešení se týká způsobu stanovení kvality tlumičů torzních kmitů naplněných viskózní kapalinou a opatřených vibračním kroužkem, při kterém se měří koeficient tlumení, který musí ležet mezi přípustnými hodnotami a βηΐίΐχ pro tlumiče dané geometrie, které se určí známým způsobem, pak se zjistí souvislost mezi zmíněnými koeficienty tlumení uvnitř systému torzního kmitání s jedním stupněm volnosti, který je opatřen zkoušeným tlumičem daného typu a ladí se změnou kmitající hmoty nebo tuhosti torzního hřídele a mezi počtem kmitů nebo půlfcmitů výchylek od určené počáteční amplitudy к určité amplitudě volně kmitajícího systému torzního kmitání. U každého zkoušeného tlumiče vestavěného v systému torzního kmitání se změří počet kmitů a z této hodnoty se zjistí kvalita tlumiče.

Předmět řešení tvoří rovněž zařízení ik provádění způsobu, které obsahuje volně výkyvný systém torzního kmitání, ik němuž je přes snímač připojena vyhodnocovací elektronická jednotka.

Vynález se týká způsobu stanovení kvality tlumičů torzních kmitů, naplněných viskózní kapalinou a opatřených vibračním kroužkem, a zařízení к provádění tohoto způsobu.

Jak je známo, tlumič torzních kmitů naplněný viskózní kapalinou a opatřený vibračním kroužkem sestává z uzavřené skříně, ve které je vibrační kroužek umístěn, přičemž mezera mezi skříní a vibračním kroužkem je vyplněna viskózní kapalinou. Okol-em tlumiče kmitů je zmenšit amplitudy torzních kmitů hřídele, který tyto torzní kmity vyvozuje, na minimum, to znamená redukovat na přípustnou úroveň, aby setím mohlo· zabránit přílišnému opotřebení, hlučnosti a v krajních případech i lomu hřídele. Bezporuchová činnost tlumiče kmitů je tedy z hlediska životnosti a bezpečnosti provozu velmi důležitá. Ukazatelem spolehlivosti tlumiče kmitů je hodnota jeho koeficientu tlumení.

Dosud nebyl vyvinut ani způsob ani zařízení, kterým by ibylo možné provést spolehlivou, rychlou sériovou zkoušku koeficientu tlumení tlumičů torzních kmitů shora popsaného typu.

Dosud byl nejčastěji používán a považován za inejspolehlivější způsob zkoušení, který spočívá v tom., že se v systému, jehož nežádouicí amplituda kmitů se má tlumičem redukovat, například v systému spalovacího-motoru, provede pomocí tlumiče kmitů, který je tam vestavěn, měření kmitů. Na základě naměřených amplitud kmitů se stanoví, zda koeficient tlumení tlumiče torzních kmitů dané konstrukce požadavky splňuje nebo ne.

К maximální amplitudě kmitů 9?_тах přípustné pro· systém, jsou přiřazeny dva koeficienty tlumení 0_min a p_max. Je-li koeficient tlumení v oblasti mezi oběma hodnotami, pak amplitudy nedosahují přípustnou hodnotu a koeficient tlumení a tím i činnost tlumiče lze považovat za vyhovující. Význam tohoto tyipu tlumičů lze spatřovat v tom, že koeficient tlumení má mezi а /З_шах optimální hodnotu, při které amplitudy ikmitů dosahují svého minima. Uvnitř poměrně širokého rozsahu optimálního činitele tlumení β_υρί s sebou nepřináší změna koeficientu tlumení žádné podstatné zvětšení amplitud. Následkem toho je při měření kmitů v takovém známém systému rozlišování tlumičů podle jejich koeficientu tlumení na základě amplitud kmitů tím nepřesnější, čím více se těchto hodnot blíží hodnotě optimální. Z hlediska předpokládané životnosti, jakož i z konstrukčních a technologických důvodů, není vůbec lhostejné, ve které části intervalu definovaného hodnotami /3_min а /3_1Пах koeficient tlumení tlumiče leží. Další nevýhodou zkoušení tlumičů torzních kmitů, naplněných viskózní kapalinou a opatřených vibračním kroužkem, v původním systému spočívá v tom, že zkouška je jednak zdlouhavá a nákladná a jednak je nutná ú čast odborníků, takže tento způsob zkoušení není v žádném případě vhodný pro sériové provádění.

Jsou známa řešení, např. v systému zřízeném za použití kardanového hřídele. Společná charakteristika zmíněných systémů spočívá v tom, že skříň tlumiče zabudovaného v systému je nucena kmitat s určitým kmitočtem a amplitudou. Následkem ohřevu tlumiče se však zde musí vyčkávat dosažení tepelné rovnováhy. Následkem toho je doba zkoušky proti zkoušce prováděné v původním systému jen neznatelně kratší, přičemž současně se omezí přesnost a spolehlivost zkoušení a většinou se dosáhne pouze hrubého odhadu.

Cílem vynálezu je vyvinout způsob a zařízení к provádění způsobu podle vynálezu, za jejichž pomoci lze provést rychlou sériovou kontrolu koeficientu tlumení tlumičů torzních kmitů dané konstrukce, naplněných viskózní kapalinou a opatřených vibračním kroužkem.

Dále je úkolem vynálezu vytvořit způsob měření, u kterého existuje jednoznačná závislost mezi koeficientem tlumení tlumičů torzních kmitů zmíněného typu a daných geometrických rozměrů a nějakým snadno měřitelným parametrem.

Rovněž tak je cílem vynálezu sestrojit měřicí přístroj, který je vhodný pro rychlé realizování způsobu měření, které nevyžaduje odborných znalostí, při kterém se tlumič kmitů může rychle a .snadno namontovat a vyměnit, čímž je přístroj vhodný pro rozsáhlé sériové měření. Kromě toho je krajně důležité, že při jednom typu měření zkoušeného tlumiče může být tlumič označen za vyhovující při hodnotě, která leží mezi dvěma mezními hodnotami, to znamená že má existovat možnost rychle zvolit vhodné a nevhodné, to jest vadné tlumiče kmitů bez stanovení definované hodnoty a v případě potřeby moci určit číselné, navzájem srovnatelné výsledky měření.

Vynález spočívá na poznatku, že v kmitavých systémech s jedním stupněm volnosti, který sestává například z torzního hřídele a jednoho kotouče, je mezi koeficientem tlumení vhodně zabudovaného tlumiče kmitů, například tlumiče kmitů dané geometrie, koncentricky připevněného ke kotouči a ipočtem kmitů volně kmitajícího systému uvnitř rozsahu, který nás zajímá, dobře měřitelná závislost, která se dá vyjádřit i číselně.

Závislost vychází z toho, že charakteristika počtu kmitů n v závislosti na koeficientu tlumení β' dosahuje svého minima při hodnotě /3‘_0pt, popřípadě přiřazený počet kmitů n_Op_t představuje nejnižší počet kmitů, který se v daném systému dá měřit. U skutečné hodnoty koeficientu tlumení β\ když tato· hodnota nedosahuje nebo překračuje hodnotu /3‘₀pt, bude přiřazený počet kmitů tlumiče torzních kmitů vyšší než hodnota .254301

6 •n_opt. Aby se odstranila dvojznačnost, musí se rozhodnout, že pokud je β'' < £‘_opt, jedná se s plnou jistotou o zmetek a když je β' > /3‘_opt, 'tlumič může být považován za -vyhovující. Rozřešení sporné otázky se může provést jiným způsobem kontroly, ipřičemž, což -bude ještě dále popsáno, čas T skutečného prvního kmitu systému:, obsahujícího tlumič kmitů, se porovná s časem T_ref referenčního kmitu a kvalita tlumiče se odliší na základě porovnání. К tomuto účelu se imůže použít jiná, i když mnohem složitější metoda: zkoušený tlumič torzních kmitů se proměří v jiném systému, který se od předchozího liší pouze tuhostí torzního hřídele. V tomto případě se charakteristická křivka závislosti mezi počtem kmitů a činitelem tlumení druhého systému liší od charakteristické křivky prvního systému, přičemž na základě této odchylky se může stanovit jednoznačný rozdíl.

Výše uvedené nedostatky odstraňuje a vytčený úkol za využití citovaného poznatku. řeší způsob stanovení kvality tlumičů torzních kmitů, naplněných viskózní kapalinou a opatřených vibračním kroužkem, při němž se přípustné extrémní hodnoty koeficientu tlumení /ť_niin a /3^ť _max tlumice, mezi kterými má tlumič přijatelnou kvalitu, stanoví známým způsobem, podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že se vytvoří grafická závislost mezi zmíněnými koeficienty tlumení uvnitř systému torzního kmitání s jedním stupněm volnosti, který je opatřen jedním tlumičem kmitů zkoušeného typu, která se stanoví změnou kmitající hmoty nebo změnou tuhosti torzního hřídele, na jedné straně a počty kmitů nebo počty půlperiod dokmitávání o dané počáteční amplitudě na straně druhé.

Zkoušený tlumič torzních kmitů se zabuduje do systému torzního kmitání a vystaví torzním kmitům vždy se stejnou počáteční amplitudou a nechá volně dokmitávat. Podle výše popsené zkušební metody se změří počet n kmitů a podle počtu n kmitů nebo půlkmltů v rozsahu mezi přípustnými hodnotami počtu kmitů n_min a n_inax se stanoví bezvadná kvalita zkoušeného tlumiče, zatímco hodnoty, které jsou mimo zmíněné mezní hodnoty tlumiče torzních kmitů, se vyhodnotí jako zmetek.

Aby se mohl zjistit poměr větší či menší к optimálnímu koeficientu tlumení, může se ve smyslu výše uvedeného postupovat tím způsobem, že se provede kontrola v dalším systému, který se od předchozího liší pouze z hlediska tuhosti torzního hřídele, to jest maximálně 0,5násobně nebo minimálně dvojnásobně.

Stanovení vztahu podle jiné metody se může provést tím způsobem, že se skutečná doba periody na začátku -volného doikmitávacího procesu, nebo i jí úměrné množství, porovná s dobou T /3‘_opt, přičemž Τ β'_οχΛ představuje dobu periody tlumiče, vykazujícího- optimální tlumení v systému použi tém -pro zkoušku nebo tomu úměrnou veličinu.

Zařízení к provádění způsobu podle vynálezu j.e opatřeno systémem torzního kmitání a jeho podstata spočívá v tom, že tento systém torzního kmitání má torzní hřídel uložený jedním svým koncem pevně a druhým koncem otočně, na něm je připevněn kotouč, zajištěný proti otáčení, na jehož obvodu je uložena kladka, ke které je připojen budicí mechanismus volného dokmitávání systému torzního kmitání, který je opatřen zdrojem napájecí energie, přičemž na torzním hřídeli je uspořádán snímač, к němuž je připojena vyhodnocovací elektronická jednotka.

Podle vynálezu je výhodné, je-li kotou-Č systému torzního kmitání opatřen nábojem a uložení torzního hřídele je provedeno pomocí tohoto náboje.

Stejně tak lze považovat za výhodné, když je úhlopříčně proti kladce připevněno protizávaží, jehož hmota odpovídá hmotě kladky, například kladka odpovídající zmíněné kladce. Budicí mechanismus volného dokmitávání je tvořen vačkovým kotoučem, u ‘oženým excentricky proti kladce na kotouči, připevněném к -torznímu hřídeli, který je uspořádán na hřídeli a ve své výchozí poloze se může opírat o kladku. Při natočení hřídele se kladka a tím i kotouč natočí pomocí vačkového kotouče při současném kroucení torzního hřídele. Když ikonec vačkového kotouče .přeběhne kladku, nastává volné dokmitávání celého -systému.

Volného dokmitání se podle vynálezu dosáhne tím, že na hřídeli vačkového kotouče je uspořádána spojka pro přenos momentu jen v jednom směru, ke které je připojen zdroj napájecí energie, který natáčí hřídel i vačkový kotouč.

Elektronická jednotka pro vyhodnocení procesu dokmitávání slouží pro určení veličiny úměrné počtu úplných kmitů, účelně také počtu půlkmitů, přičemž tato jednotka obsahuje podle vynálezu snímač, který vytváří měřicí signál, úměrný procesu dokmitávání, například měřicí můstek, vytvořený z odporových tenzometrů, připevněný na torzní hřídel, zesilovač připojený к měřicímu můstku, ikomparátor ipro ukazování překročení předepsané maximální hladiny amplitudy měřicího signálu, počitadlo pro registraci překročení hladiny v jednom směru, dále ukazovací přístroj pro ukazování počtu překročení hladiny a kromě toho zejména řídicí jednotku.

S ohledem na hromadná měření je třeba podle vynálezu považovat za výhodné, když je elektronická jednotka -doplněna částí, která dodává referenční čas, která obsahuje část, která porovnává referenční dobu se skutečnou dobou periody, a přidržovací obvod. Výsledek porovnávání se ukáže na ukazovacím přístroji, který má například červenou a zelenou žárovku. Porovnání dob pe

riod, .kombinované s ukazováním překročení hladiny, je nejvhodnější pro rozlišování tlumičů torzních kmitů o 'dobré nebo špatné kvalitě, čímž se jednodu-cihým způsobem provádějí hromadná měření a výběr.

Zařízení podle vynálezu obsahuje vedle elektronické jednotky s výhodou i dvě mechanické jednotky pro buzení volného dokmi-távání, přičemž obě jednotky se navzájem liší pouze tuhostí torzního hřídele.

Dále je podle vynálezu 'výhodné, je-li na kotouči systému torzního kmitání připevněn jedem nebo více ladících kotoučů systému.

U jednoho výhodného provedení zařízení podle vynálezu je jako zdroj energie pro buzení volného dokimitává.ní provedeno zařízení, tvořené jedním nebo několika 'vzduchovými válci, zapojenými paralelně, jejichž ovládání se provádí pomocí elektroipneumatického ventilu.

Výhoda způsobu a zařízení podle vynálezu spočívá v tom, že se může tímtéž způsobem provést rychle přezkoušení koeficientu tlumení a tedy účinnosti tlumičů torzních kmitů, naplněných viskózní kapalinou a opatřených vibračním kroužkem za pomoci stejné zkoušky.

S ohledem na to, že se koeficienty tlumení mohou v porovnání s dosavadními řešeními rozlišovat mnohem přesněji, může se i kontrolovat vliv parametrů, které ovlivňují velikost činitelů tlumení, čímž se opět umožňuje optimalizace konstrukce a technologie a z toho vyplývající technické a ekonomické výhody.

Rychlost činnosti a spolehlivost zařízení umožňují kontrolu výroby tlumičů torzních kmitů a jejich použitím se může zabránit zabudování vadných výrobků. Těmito opatřeními se zvýší spolehlivost a životnost vysokohodnotných strojů, protože jsou chráněny i proti namáháním, která vyplývají ze škodlivých kmitů.

Další výhoda se projevuje při velkých opravác-h, při kterých je k dispozici rychlá informace o vhodnosti zabudování nebo· opětného použití tlumiče torzních kmitů, kterým je opatřen opravovaný spalovací motor.

Rovněž tak je výhodou, že s poměrně malým počtem měření se může stanovit maximální amplituda kmitů původního systému a kmitočtová charakteristika, čímž se ušetří měření kmitů v originálním systému, protože na základě kmitočtu, který se dá zjistit za pomoci daného tlumiče v původním systému, se může zjistit maximální amplituda. ^_max kmitání, účelně vztaženo к harmonické, která vyvolává nejsilnější buzení.

Způsob podle vynálezu a zařízení vhodné к provádění tohoto způsobu, budou blíže vysvětleny na příkladu provedení za pomoci připojených výkresů, kde ukazuje:

obr. 1 charakteristiku, která vyjadřuje vztah mezi koeficientem tlumení β a amplitudou kmitů φ°, zjištěnými na spalovacím motoru s tlumiči kmitů stejné konstrukce.

s bodem rezonance harmonické, která dává nejsilnější buzení, obr. 2 charakteristiku vztahu mezi koeficientem tlumení β¹ a počtem kmitů n zařízení podle vynálezu, obr. 3 diagram procesu volného dokimitávání jako funkci času, obr. 4 schematické znázornění jednoho z příkladů provedení zařízení podle vynálezu a .

obr. 5 možné uspořádání dalšího kotouče pro ladění systému torzního kmitání.

Obr. 1 ukazuje průběh amplitudy kmitů φ' v 'závislosti na koeficientu tlumení β. Nejmenší amplituda p_min ibude získána při optimálním koeficientu tlumení β_ορι. Maximální přípustné amplitudě kmitě φ_ιη;1χ jsou přiřazeny dva koeficienty tlumení, a to a ftnax· Koefecient tlumení β a tím i činnost tlumiče, mohou být považovány za. bezvadné, když koeficient tlumení leží v intervalu mezi 0_rnin a /3_max.

Z obrázku vyplývá, že následkem toho, že v rozsahu optimálního koeficientu tlumení βορί vzniká malá změna charakteristiky, nemůže se snadno stanovit ta část intervalu, ve které leží koeficient tlumení kteréhokoli tlumiče kmitů. V souvislosti s tím je třeba poznamenat, že v praxi je tato charakteristika více plochá. Ostatně, s ohledem na složitost, zdlouhavost a nejistotu navazujících měření, .není tato charakteristika vhodná к tomu, aby mohla sloužit jako základ pro hromadná měření.

Na obr. 2 je znázorněna křivka závislosti mezi koeficientem tlumení β¹ a kmitočtem n u zařízení podle vynálezu. Označí-li se i zde, stejně jako v obr. 1, ^min a ^max hodnoty koeficientu tlumení, odpovídající nebo identické s přípustnými minimálními a maximálními koeficienty tlumení /3min a /3max, pak při odpovídající kvalitě tlumiče torzních kmitů musí koeficient tlumení β' ležet uvnitř tohoto intervalu. Jaik je vidět z diagramu, zaujímá minimální hodnota ^‘opt koeficientu tlumení vztažená na kmitočet n oproti hodnotě β^ζ0|)ί znázorněné na obr. 1, podstatně odlišné postavení, leží totiž mimo interval definovaný hodnotami /ť_min a /3‘_max a současně lze považovat poměr mezi koeficientem tlumení β a kmitočtem n ve zmíněném intervalu prakticky za lineární. Se zřetelem na zmíněné křivky mohou- být koeficienty tlumení β' tiumičů kmitů jednoznačně a přesně rozlišeny na základě stanovení kmitočtu n. Účelně se v tomto systému může provést ladění tím způsobem, že se nastaví vztah /3_min > 1,5 β'ορι mezi optimálním koeficientem tlumení ^‘_opt a minimálním koeficientem tlumení ^_min. Samozřejmě může minimální a maximální koeficient tlumení, který definuje tento interval, vyplývat z ještě přijatelného- rozptylu výroby, nebo může souhlasit s hodnotami ^_min a ft_nax z -obr. 1. Prve zmíněná okolnost může být zajištěna kontrolou výroby, ve druhém případě se mů že ještě zjistit bezpečná činnost v nějakém systému, například ve spalovacím motoru.

U 'diagramu znázorněného na obr. 2 se kmitočet nebo počet půlkmitů získá tím způsobem, že se v diagramu znázorněném na obr. 3, na kterém je znázorněn proces volného dokmitávání a na jehož jednu osu je nanesena veličina úměrná úhlovému krutu φ°, na druhou osu čas tav oblasti časové osy souměrně zakreslené čáry φ a — p, které označují hodnoty, které označují .amplitudy, -při jejichž překročení nebo rovnosti se počítají půlvlny. Takto získaný počet půlvln odpovídá počtu průsečíků zakreslených na obrázku. U příkladu, znázorněného na obr. 3, je počet půlvln roven osmi.

Na obr. 4 je schematicky znázorněno zařízení pro provádění způsobu podle vynálezu. V podstatě sestává zařízení ze tří, navzájem spojených hlavních dílů. Jsou to systém 1 torzního kmitání, mechanismus 18 volného dokmitávání a elektronická jednotka 20.

Systém 1 torzního kmitání obsahuje torzní hřídel 3, který je připevněn na jednom svém konci к nosnému zařízení 2, například pomocí neznázorněných šroubových spojů, zatímco jeho druhý -konec je uložen pomocí náboje 5. Náboj 5 а к němu připevněný kotouč 6 jsou zajištěny proti otáčení na torzním hřídeli 3. Připevnění může být provedeno například vhodně dimenzovaným šroubovým spojením. Zkoušený tlumič 8 torzních kmitů je rovněž připevněn pomocí šroubového spoje ke kotouči 6. Na obvodu kotouče 6 je uložena kladka 7. Účelně je jako protizávaží vůči této· kladce uspořádáno těleso o stejné hmotě, eventuálně druhá kladka 7‘. Ta však .nemusí být uložena v ložisku, stačí když je připevněna bez možnosti otáčení. Proti 'kladce 7 se může otáčet excentrický vačkový 'kotouč 9, uspořádaný na hřídeli 10 -budícího mechanismu 18 volného dokmitávání. Hřídel 10 je uložen v ložisku na konzol i 31, která tvoří část nosného zařízení 2. Na hřídeli 10 jsou uspořádány spojkové kotouče 11, 12 spojky, vytvořené pro přenos momentu pouze v jednom směru. Celní plochy spojkových kotoučů 11, 12 vzájemně zabírají do svých radiálních ozubení. Druhý spojkový kotouč 12 a odpovídající úsek hřídele 10 jsou opatřeny vroubkováním pro přenos momentu a pro axiální vedení druhého spojkového kotouče 12, zatímco první spojkový kotouč 11 je na hřídeli 10, který jím prochází, otočný. Spojkové kotouče 11 a 12 jsou к sobě tlačeny pružinou 13, opírající se o nehybný kotouč 14. První spojkový kotouč 11 je spojen se vzduchovým válcem 16 ramenem 15, přičemž ve vzduchovém vedení 17 vzduchového válce 16 je zabudován elektropneumatický ventil 19. Elektrop.neumatický ventil 19 je připojen к řídicí jednotce 25 elektronické jednotky 20. Na torzním hřídeli 3 je uspořádán snímač 4 elektronické jednotky 20, například měřicí můstek, sestávající z odporových tenzometrů, a svorka snímače 4 je připojena к zesilovači 21. Komparátor 22 s hysterezí, sestavený známým způsobem. ze symetrických ikomparátorů, slouží pro zachycení překročení hladiny, označené ha obr. 3 čarami a —φ, výstupním signálem zesilovače 21. Komparátor 22 s hysterezí vydává při překročení nad čáru a pod čáru —φ, které slouží jako prahové hodnoty, signál. Počitadlo 23 má počítat jednotnou řadu impulsů komparátoru 22 s hysterezí. Po proběhlém dekódování dojde к ukazování dosažených počtů dekódovacím a číslicovým ukazovacím přístrojem 24 s Nixiovými elektronikami.

Při volbě tlumiče torzních kmitů musí elektroniclká jednotka 20 obsahovat príslušný proudový obvod, který je vhodný pro porovnávání doby periody T s referenční dobou T_rcř a ppo ukazování výsledků.

V daném konkrétním případě ukazují dvě žárovky, jedna z nich červená a druhá zelená, zda koeficient tlumení β¹ nedosahuje nebo překračuje hodnotu /3^€ _opt tlumiče kmitů. Před počátkem měření svítí jedna, a to zelená žárovka. Když je při následujícím měření doba periody T delší než nastavená referenční doba T_ref, překlopí se přídržný obvod a rozsvítí se druhá, to jest červená žárovka a zůstává rozsvícená dostatečnou dobu pro zaznamenání výsledků měření a pak přepne rdící jednotka a výchozí stav, který předcházel měření. Byla-li zde doba periody T během měření Ikratší než nastavená referenční doba T_reř, přidržovací obvod nepřepne a žárovka, která svítila před měřením, zůstane ve svém rozsvíceném stavu. ’

Elektronická jednotka 20 může pro stanovení a udání vztahu „menší—větší“ obsahovat generátor 26 referenční doby, porovnávací a přidržovací obvod 27, jakož i druhý ukazovací přístroj 28. Generátor 26 referenční doby, který poskytuje optimální referenční dobu T/?‘_opt, je připojen ke komparátoru 22 s hysterezí а к porovnávacímu a přidržováním u· obvodu 27. Pro snímání skutečné doby periody je porovnávací a pridržovací obvod 27 připojen také к počitadlu 23. Pro ukazování vztahu určeného v .porovnávacím a přidržovacím obvodu 27 slouží druhý ukazovací přístroj 28, který je, jak bylo právě uvedeno, opatřen jednou červenou a jednou zelenou žárovkou pro ukazování špatné nebo dobré kvality tlumme 8 torzních kmitů. Přesněji řečeno, když se podle nastavení po uplynutí procesu rozsvítí červená žárovka a nastavení proběhlo tak, že v tomto případě nedosahuje koeficient tlumení hodnotu /S‘_opt, je tlumič jednoznačně označen za zmetek. Rozsvítí-li se však druhá, to jest zelená žárovka, pak je koeficient tlumení větší než /3‘_opt a dobrá nebo špatná kvalita tlumiče se rozliší na základě kmitočtu.

Na obr. 5 je znázorněno mechanické u254301 spořádání ladicího kotouče 30, připevněného ke kotouči 6 mechanismu bez možnosti otáčení a sloužícího к ladění systému kmitání.

Způsoib činnosti zařízení podle vynálezu je následující. Tlumič 8 kmitů se ipřipevní na kotouč 6. Excentrický vačkový kotouč 9 se hřídelem 10 natočí do své výchozí polohy vůči kladce 7 tak, že se na začátku otáčení excentrický vačkový kotouč 9 a kotouč 6 .navzájem dotýkají. Při stisknutí tlačítka 29 proudí vzduch elektropneumatickým ventilem 19 do vzduchového válce 16, současně se počitadlo 23 pomocí řídicí jednotky 25 nastaví na nulu. Přes silový .převodový řetězec, sestávající ze vzduchového válce 16, ramena 15, spojkových .kotoučů 11 a 12, hřídele 10, excentrického vačkového kotouče 9 a kladiky 7 začíná natáčení kotouče 6 a kroucení torzního hřídele 3. Mezitím sklouzne vačka excentrického vačkového kotouče 9 na otáčející se kladku 7 a po dosažení polohy mrtvého ibodu, se přemění moment působící na hřídel 10, vznikající silou přenášenou z kladky 7 na excentrický vačkový kotouč 9, do opačného smyslu, načež spojkové kotouče 11 a 12 překonají tlak pružiny 13 spojky, která je přizpůsobena pro přenos momentu pouze v jednom směru, posunou se proti sobě, excentrický vačkový kotouč 9 a kladka 7 se již nedotýkají a v systému 1 torzního kmitání nastává volné dokmitání. Měřicí signál úměrný procesu přijde ze snímače 4 přes zesilovač 21 do· komparátoru 22 s ihysterezí. Když měřicí signál překročí hladinu +<p nebo —y>, za12 kreslenou na obr. 1, překlopí se Ikomparátory symetrické vůči zemi a při každé půlperiodě vydávají jeden impuls. Sled impulsů se spočítá pomocí počitadla 23 a ukládá se. Výsledek ve formě počtu půlkmitů, které tvoří základ pro¹ hodnocení, se ukáže na dekódovacím číslicovém ukazovacím přístroji 24 s Nixiovýml elektronkami.

Způsob činnosti jednotlivých jednotek je stejný, 1 když kontrolní systém obsahuje dva systémy 1 torzního kmitání a dva budicí mechanismy 18 volného dokmitávání.

V případě, že elektronická jednotka 20 pro vyhodnocování doby periody obsahuje jeden ukazovací generátor 26 referenční doiby, jeden porovnávací a přidržovací obvod 27, jakož i jeden ukazovací přístroj 28, je způsob činnosti následující·. Když měřicí signál .poprvé překročí hladinu nebo —φ, znázorněnou na obr. 3, uvede impuls vyvozený z komparátoru 22 s hysterezí do chodu generátor 26 referenční doby, který dodává signál referenční doiby T/3_opt, jehož výstupní signál přijde do porovnávacího a přidržovacího obvodu 27. Po· uplynutí doby T označené na obr. 3, která odpovídá skutečné době periody, vyjde z počitadla 23 rovněž signál do jednotky porovnávacího a přidržovacího obvodu 27. Překlopení přidržovacího obvodu závisí na časovém sledu, kdy dorazí oba signály, přičemž tímto způsobem se zaznamená, zda je skutečná doba periody kratší nebo delší než referenční doba T/Jopt. Výsledek se sdělí tím, že se rozsvítí jedna ze žárovek na druhém ukazovacím přístroji¹ 28.

Claims (11)

1. pRedmEt

   1. Způsob stanovení kvality tlumičů torzních kmitů naplněných visikózní kapalinou, který spočívá v tom, že se vyvolají volné kmity zkoušeného tlumiče na torzním hřídeli ve formě pružiny předem dané tuhosti a při stanovení koeficientu tlumení se přihlíží к počtu volných 'kmitů, vyznačující se tím, že pro zkrácení doby se předem zjistí přípustné mezní hodnoty koeficientu tlumení (3‘min а /3‘_111ах systému vykazujícího kotouč a torzní hřídel, vytvoří se grafická závislost koeficientu tlumení na počtu volných kmitů o zvolených amplitudách, systém se nastaví změnou vlastní frekvence, aby se měřená závislost získala v udržované oblasti, vybudí se volné kmity o předem dané počáteční amplitudě systému se zkoušeným tlumičem, změří se počet kmitů tlumiče v tomto systému na základě charakteristiky a změřený počet se porovná s čísly, ležícími mezi mezními hodnotami pro počty kmitu n_mj_n a n_max.
2. 2. Způsob podle bodu 1 vyznačující se tím, že se vyšetří koeficient tlumení /3_opt v hranicích mezi /З‘_т1п a /З‘_тах, aby se obdržel VZtah 1,5 β _Opt < β mil)·

   VYNALEZU
3. 3. Zařízení к provádění způsobu podle •bodu 1 obsahující systém torzního kmitání, vyznačující se tím, že sestává z torzního hřídele (3) uloženého na jednom konci pevně a na druhém konci otočně, na němž je neotočně uložen kotouč (6) pro uchycení tlumiče (8), na jehož okraji je uložena kladka (7), ke 'které je připojen budicí mechanismus (18), volného dokmitávání systému (1), opatřený zdrojem napájecí energie kmitání, přičemž na torzním hřídelí (3) je uspořádán snímač (4), к němuž je připojena elektronická jednotka (20).
4. 4. Zařízení podle bodu 3 vyznačující se tím, že kotouč (6) systému (1) torzního kmitání je spojen s torzním hřídelem (3) nábojem (5), jímž je torzní hřídel (3) uložen na druhém konci otočně.
5. 5. Zařízení podle bodů 3 a 4 vyznačující se tím, že budicí mechanismus (18) volného dokmitávání sestává z hřídele (10), připojeného к vačkovému kotouči (9), který je uspořádán excentricky oproti kladce (7) kotouče (6), к němuž je připojena spojka sestávající ze dvou spojkových kotoučů (11, 12) momentu v jednom směru, přičemž к prvnímu spojkovému kotouči (11) je připo-\Jf' jen zdroj napájecí energie. í'
6. 6. Zařízení podle bodu 5 vyznačující se tím, že první spojkový kotouč (11) spojený se zdrojem napájecí energie je na hřídeli (10) uležen volně otočně, zatímco druhý spojkový kotouč (12) je na vodicím úseku hřídele (10) uložen suvně a neotočně a dva spojkové kotouče (11, 12) jsou к sebě přitlačeny pružinou (13).
7. 7. Zařízení podle bodů 5 a 6 vyznačující so tím, že zdroj napájecí energie budicího mechanismu (18) volného dokmitávání má alespoň jeden vzduchový válec (16), který je ramenem (15), spojen s prvním spojkovým kotoučem (11).
8. 8. Zařízení ipodle bodu 3 vyznačující se tím, že vstup elektronické jednotky (20) připojené ke snímači (4), připevněnému Ií torznímu hřídeli (3), je tvořen zesilovačem (21) , na jehož výstup je pres komparátor (22) s hysterezí připojena jednotka, která sestává z počitadla (23), spojeného s dekó dovacím a číslicovým ukazovacím přístrojem (24), přičemž к počitadlu (23) je připojen výstup řídicí jednotky (25).
9. 9. Zařízení podle bodu 8 vyznačující se tím, že elektronická jednotka (20) obsahuje generátor (26) referenční doby, jehož vstup je spojen s výstupem komparátoru (22) s hysterezí a jehož výstup je připojen к porovnávacímu a přidržovacímu odvodu (27), spojenému s druhým ukazovacím přístrojem (28) se dvěma ukazateli, přičemž porovnávací a přidržovací obvod (27) je spojen s výstupem řídicí jednotky (25) a počitadla (23).
10. 10. Zařízení podle bodu 3 vyznačující se tím, že к elektronické jednotce (20) jsou připojeny dva systémy (1) torzního kmitání a dva budicí mechanismy (18) volného 'dokmitávání.
11. 11. Zařízení podle bodů 3 a 10 vyznačující se tím, že na kotouči (6) systému (1) torzního kmitání je připevněn neotočně alespoň jeden ladicí kotouč (30).