CS253836B1

CS253836B1 - Tuková směs pro ošetření historických bílých vazebních usní nebo/a pergamenů

Info

Publication number: CS253836B1
Application number: CS321386A
Authority: CS
Inventors: Petr Rehak; Alois Orlita; Jirina Hanzlova; Bruno Hoege
Original assignee: Petr Rehak; Alois Orlita; Jirina Hanzlova; Bruno Hoege
Priority date: 1986-05-04
Filing date: 1986-05-04
Publication date: 1987-12-17

Abstract

Tuková směs pro konzervační ošetření historických bílých vazebních usní a pergamenů současně blokující negativní působení mikroorganismů hmotnostně sestává ze 75 až 85 % chloroformu a 15 až 25 i tukových složek, jež tvoří hmotnostně 10 až 20 dílů metylsilikonového oleje, 1 až 10 dílů butylenglykolového reesterifikátu klihárenského tuku nebo glycerínu, 0,1 až 1,5 dílu etylenglykolového esteru mastných a voskových kyselin obsažených v oxidovaném montánním vosku a 2 až 10^ dílů kvartérních. amoniových solí, zejména alkyldimetylbenzylamoniumchloridu, dimetyllaurylamoniumbromidu, lauryltrimetylamoniumchloridu nebo N-(karbetoxypentadecyl) trimetylamoniumbromidu.

Description

Vynález se týká tukovací směsi pro ošetření historických bílých vazebních usní nebo/a pergamenů, chemicky vyčištěných a případně dočiněných, zejména přípravkem, jehož součástí je formaldehyd.

Pod pojmem historické bílé vazební usně a pergameny se zpravidla rozumějí vepřovice, teletiny a skopovice, v menší míře pak kůže dalších domácích zvířat, vyčiněné hlinitými solemi, nebo nečiněné kůže, připravené jako pergameny. Do těchto materiálů, byly v uplynulých letech vázány originály knih. V závislosti na druhu použité výchozí kůže a způsobu činění, na druhu tukovacích látek i na způsobu koželužské, knihařské či jiné technologické úpravy, jakož i na způsobu a místě skladování, došlo v průběhu staletí u historických usní ke značným změnám v jejich fyzikálních i chemických vlastnostech. Tyto změny, způsobené korozivními či degradaČními vlivy, postupně vedou ^ž k úplnému rozpadu historických usní. Proto je nutno všechny historicky cenné památky vyrobené z usní podrobit konzervačnímu ošetření, jehož účelem je zastavit působení degradačních vlivů, a pokud možno, i zlepšit fyzikální a chemický stav usní.

Různé způsoby ošetření či restaurace historických usní, týkající se zejména třísločiněných usní, jsou známy například z CS 203 598 nebo SU 676 618. Ke komplexnímu ošetření historických usní je však nezbytné také jejich tukování, protože obsah tuku je v nich minimální.

Pro tyto účely je známa například tukovací směs podle CS 203 597, v níž je použit rozpouštědlový systém s využitím rafinovaného lanolinu, japonského nebo včelího vosku a paznehtního nebo cedrového oleje; ve směsi nechybí ani antimikrobní složka.

Tento způsob však nelze aplikovat na bílé vazební usně a pergameny, nebot sama směs je nahnědlého odstínu a při aplikaci by měnila nevhodně bílou barvu ošetřovaných materiálů, k čemuž pak ještě přistupuje, že použité antimikrobní přípravky mění působením ultrafialového záření barvu do tmavších odstínu.

Oprava podle SU 676 618 navrhuje pro tukování kostní olej s následným lisováním materiálu, avšak u tohoto postupu není zaručena penetrace tuku do celé tlouštky usně, ani antimikrobní ochrana a navíc, z praktického hlediska, nelze provádět lisování vazeb, jež jsou zdobeny tzv. slepotiskem.

Popsané nevýhody se nevyskytují při ošetření historických bílých vazebních usní nebo/a pergamenů, které byly fyzikálně a chemicky vyčištěny a popřípadě dočiněny, zejména přípravkem, jehož součástí je formaldehyd, jestliže se do těchto materiálů vpravuje roztok tukovací směsi podle vynálezu, jejíž podstata spočívá v tom, že hmotnostně sestává ze 75 až 85 procent chloroformu a 15 až 25 procent tukových složek, jež hmotnostně tvoří 10 až 20 dílů metylsilikonového oleje, 1 až 10 dílů butylenglykolového reesterifikátu klihárenského tuku nebo glycerínu, 0,1 až 1,5 dílu etylenglykolového esteru mastných a voskových kyselin obsažených v oxidovaném montánním vosku a 2 až 10 dílů kvartérních amoniových solí, zejména alkyldimetylbenzylamou!amchloridu, dimetyllaurylamoniumbromidu, lauryltrimetylamoniumchloridu nebo N-(karbetoxypantadecyl)-trimetylamoniumbromidu.

Technický účinek vynálezu spočívá v účinné ochraně historických bílých vazebních usní a pergamenů, jímž se tukovací směsí podle vynálezu dodá chybějící tuk a zabezpečí antimikrobní ochrana, aniž by docházelo k výraznějším změnám bílého odstínu při aplikaci, ale zejména v průběhu dalšího uchovávání.

Aplikace tukovací směsi podle vynálezu se prakticky provádí tak, že historické bílé vazební usně a pergameny se po fyzikálním a chemickém vyčištění a po případném dočinění ošetří tukovacími látkami, které dodají poškozeným materiálům chybějící tuk a tím i požadovanou vláčnost.

Tukovací smě- nodle vyná¹jzu obsahuje 75 až 85 hmotnostních procent chloroformu'a 15 až 25 hmotnostních procť.it tuk<'vb:h složek, které pak dále hmotnostně sestávají z 10 až 20 dílů metylsilikonového oleje, 1 až 10 hmotnostních dílů butylenglykolového reesterifikátu kliháren3 ského tuku nebo glycerínu, 0,1 až 1,5 dílu etylenglykolového esteru mastných a voskových kyselin obsažených v oxidovaném montánním vosku a 2 až 10 dílů kvartérních amoniových solí, zejména alkyldimetylbenzylamoniumchloridu, dimetyllaurylamoniumbromidu, lauryltrimetylamoniumchloridu nebo N-(karbetoxypentadecyl)-trimetyl-amoniumbromidu.

Tukování se provádí vatovým tamponem nebo plochým štětcem tukovací směsí, vytemperovanou na teplotu přibližně nad 30 °C. Po odpaření chloroformu, přibližně za 2 hodiny, se ošetřená vazba přeleští flanelovým hadříkem. Před vlastní aplikací tukovací směsi podle vynálezu se připravuje její konečné složení ze dvou složek, z nichž jedna složka obsahuje roztok metylsilikonového oleje v chloroformu (roztok A podle příkladu 1) a druhá složka obsahuje roztok klihárenského tuku reesterifikovaného butylenglykolem, popřípadě glycerínu, kvartérní amoniové soli a etylenglykolového esteru mastných a voskových kyselin obsažených v oxidovaném montánním vosku (vosk Ε), rovněž v chloroformu (roztok B). Toto smíchávání až před použitím je nezbytné proto, že pokud by se smíchávaly všechny komponenty v chloroformu najednou, docházelo by k rozsazování tukovací směsi. Vzájemná interakce jednotlivých komponent v tukovací směsi podle vynálezu je v tom, že mazací tukové složky, které na jedné straně zvláčňují historické vazební usně a pergameny, představují na druhé straně svou lipidickou povahou živnou půdu pro mikroorganismy, takže tuto živnou schopnost je nutno umrtvovat kvartérními amoniovými solemi, které současně respektují bílé zabarvení usňových vazeb a pergamenů. Vosk E pak navíc vytváří na povrchu vazebních usní vrdý, nelepivý film, který chrání vnitřní prostory před škodlivými účinky ovzduší.

Ošetření bílých vazebních usní a pergamenů tukovací směsí podle vynálezu je blíže vysvětleno následujícími příklady, které se týkají ošetřeni knižních vazeb.

Příklad 1

Po dočinění, například izopropanonovým roztokem formaldehydu s obsahem vodného roztoku hydrogenuhličitanu sodného, se nechá nakonzervovaná vazba vyschnout na 17 % vlhkosti a aplikuje se tukovací směs, která sestává ze dvou oddělených roztoků, smíchaných v poměru l-l za mírně zvýšené teploty 30 až 50 °C, těsně před vlastním použitím.

Složení roztoku A (v hmotnostních dílech):

metylsilikonový olej 29,0 chloroform --1.,0

Složení roztoku B <v hmotnostních dílech):

k ¹ i h'.renský tuk reesterifikovaný hul yt.uiglykolem 8,1 i'osk E 1,6

N- íkarbetoxypentadecy i) trimetv.1 amoniisiiibromid 9,1 chloroform 81,2 mi se pi.tnůrVí vanovým tampone-,i tukcvccl· jmesí vytemperovanou na teplotu nad 50 °C. Po .učení chloroformu, přibližné po dvou hodinách se ošetřená vazba přeleští flanelovým hadříkem.

dřík!

Histc ' i./'!	, pí; , .''..ivenč shodně	a příklad».,a i pro tukování je použita dvousložková
tukovací ·:ν· ·;	o. ď.ýveki složení	(v hmotnostních dílech)
	'l Lí konový olej	15,0
I-. 1 í h.^J	nsky tuk reesterif iko¹/	my butylenglykolem 5,0
vosk	E	1,0

d íraetyllaury lamoniumbromici 5,0 chloroform 74,0 aplikace a další postup je shodný 3 příkladem 1.

Příklady 3 až 6

Shodných výsledků bylo dosaženo, jestliže tuková směs jakožto kvartérni amoniová sůl obsahovala alkyldimetylbenzylamoniumchlorid nebo hexadecyltrimetylamoniumchlorid, alkyldimetyl-trichlorbenzylamonium-chlorid, resp. benzyldimetylbenzylamoniumchlorid.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Tukovací směs pro ošetření historických vazebních usní nebo/a pergamenů, chemicky vyčištěných a popřípadě dočiněnýoh, zejména přípravkem, jehož součástí je formaldehyd, vyznačená tím, že hmotnostně sestává ze 75 až 85 procent chloroformu a 15 až 25 procent tukových složek, jež hmotnostně tvoří 10 až 20 dílů metylsilikonového oleje, 1 až 10 dílů butylenglykolového reesterifikátu klihárenského tuku nebo glycerínu, 0,1 až 1,5 dílu etylenglykolového esteru mastných a voskových kyselin obsažených v oxidovaném montánním vosku a 2 až 10 hmotnostních dílů kvartérních amoniových solí, zejména alkyldimetylbenzylamoniumchloridu, dimetyllaurylamoniumbromidu, aluryltrimetylamoniumchloridu nebo N-(karbetoxypentadecyl)trimetylamoniumbromidu.