CS251791A3 - Novel sulfoureas - Google Patents

Novel sulfoureas Download PDF

Info

Publication number
CS251791A3
CS251791A3 CS912517A CS251791A CS251791A3 CS 251791 A3 CS251791 A3 CS 251791A3 CS 912517 A CS912517 A CS 912517A CS 251791 A CS251791 A CS 251791A CS 251791 A3 CS251791 A3 CS 251791A3
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
formula
alkyl
alkoxy
compounds
halogen
Prior art date
Application number
CS912517A
Other languages
English (en)
Inventor
Willy Meyer
Original Assignee
Ciba Geigy Ag
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Ciba Geigy Ag filed Critical Ciba Geigy Ag
Publication of CS251791A3 publication Critical patent/CS251791A3/cs

Links

Classifications

    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07D—HETEROCYCLIC COMPOUNDS
    • C07D521/00—Heterocyclic compounds containing unspecified hetero rings
    • C—CHEMISTRY; METALLURGY
    • C07—ORGANIC CHEMISTRY
    • C07C—ACYCLIC OR CARBOCYCLIC COMPOUNDS
    • C07C323/00—Thiols, sulfides, hydropolysulfides or polysulfides substituted by halogen, oxygen or nitrogen atoms, or by sulfur atoms not being part of thio groups
    • C07C323/64—Thiols, sulfides, hydropolysulfides or polysulfides substituted by halogen, oxygen or nitrogen atoms, or by sulfur atoms not being part of thio groups containing thio groups and sulfur atoms, not being part of thio groups, bound to the same carbon skeleton
    • C07C323/67—Thiols, sulfides, hydropolysulfides or polysulfides substituted by halogen, oxygen or nitrogen atoms, or by sulfur atoms not being part of thio groups containing thio groups and sulfur atoms, not being part of thio groups, bound to the same carbon skeleton containing sulfur atoms of sulfonamide groups, bound to the carbon skeleton

Landscapes

  • Chemical & Material Sciences (AREA)
  • Organic Chemistry (AREA)
  • Agricultural Chemicals And Associated Chemicals (AREA)
  • Plural Heterocyclic Compounds (AREA)

Description

' Γ / Ί VK
:A
Nové sulfonylmočoviny
Oblast vynálezu Předložený vynález, se· týká nových, herbicidněúčinných a růst rostlin regulujících N-fenylsulfony1-N*,pyrimidinyl- a triazinylmočovin, způsobu jejich vý- -Λ. - j roby, prostředků, které je obsahují jako účinnou slož-ku, jakož i jejich použití při hubení plevelů, předev-ším. selektivně v kulturách užitkových rostlin nebo * k regulaci a zpomalování růstu rostlin.
Dosavadní stav .techniky 'Ί
Fenylsulfonylmočoviny s herbicidním účinkem jsouznámé z evropských patentových přihlášek č. 0044808a ΟΟ72347. Uvedené účinné látky však ne vždy splňujípožadavky kladené na účinnost a spektrum účinnosti. Vy-vstává tak potřeba; účinnějších a selektivnějších účin-ných látek. t
Podstata vynálezu
Nyní byly nalezeny nové sulfonylmočoviny se zlep-šenými herbicidními a růst rostlin regulujícími vlast-nostmi,
N-Fenylsulfonyl-N'-pyrimidinyl- a -triazinylmočo-viny podle vynálezu odpovídají obecnému vzorci I -2-
/1/ R znamená vodík nebo C^-C^-alkyl,
Rj znamená vodík, halogen, C^C^alkyl, C^-C^alkenyl,-C^halogenalkyl, COO-Rg nebo. A-R^, R2 je C^-C^-alkyl, β3 Ci-C^alkyl, C2-C^alkoxyalkyl nebo C1-C^-halogen- alkyl, X je C^-C-j-alkyl, halogenem jednou až třikrát substi-tuovaný C^-Cj-alkyl, Cj-C-j-alkoxyl nebo halogenemjednou až třikrát substituovaná Cj-Cj-alkoxyskupi-na, A znamená kyslík, síru, SO nebo S02, Y je.halogen, C^-C^-alkyl, halogenem jednou až třikrátsubstituovaný C^-C^-alkyl, C^-C^-alkoxyl, halogenemjednou až třikrát substituovaná C^-C^-alkoxyskupinajcyklopropyl, methylamino nebo dimethylaminoskupina,. E znamená dusík nebo methinovcu skupinu a Z znamená fluor nebo chlor, a sole těchto sloučenin. V definici substituentů uváděné alkylové skupinymohou být přímé nebo rozvětvené a znamenají napříkladmethyl, ethyl, n-propyl,isopropyl,n-butyl, sek.butyl,iso-butyl, terc.butyl, n-pentyl nebo isomery pentylu. V rozsahu předloženého vynálezu představuje alkyl vý-hodně methyl nebo ethyl. haiOgen znamená fluor, chlor,brom a jod, výhodně fluor a chlor. -3- λ:
Halogenalkyl například znamená trifluormethyl, 1- fluorethyl, 1,1-dichlorethyl, 3,3,3-trifluorpropyl, 2- fluorisopropyl, 3-fluorpropyl, 1,1,1-trichlorpen-tyl, 1-fluor-3-methylpentyl nebo T-bromhexyl, Příklady alkoxyalkylu jsou: methoxymethyl, metho-xyethyl, methoxypropyl, ethoxymethyl, ethoxyethyl ne-bo propyloxymethyl. V substituentech X a Y uváděné -C^-alkylovézbytky- zahrnují- jednotlivě: methyl, ethyl, n-propyl- a - --isopropyl, jakož i tyto zbytky jednou až třikrát substi^tuované halogenalkylem. Výhodně obsahují:alkylové zbytky:v substituentech X. a Y jeden až. dva. atomy .uhlíku. V substituentech X a Y se vyskytující jedním ažtřemi halogeny substituované' -C^-alkylové skupiny jsou ·výhodně jedním· až třemi atomy fluoru nebo chloru sub- ;.stituované -C2-alkylové skupiny.. k<vláš tě výhodně: v substituentech X a Ý se vyskytující, jedním až .třemihalogeny substituované C^-C^-alkylové zbytky jsou:trifluormethyl,.difluormethyl, 2-chlorethyl, chlordi-fluormethyl, dichlorraethyl, chlórfluormethyli 1,1-di-chlorethyl, trifluorethyl, 3,3,3-trifluorpropyl nebo2,3-dichlorpropyl, zvláště výhodné jsou fluormethyl,chlormethyl, difluormethyl a trifluormethyl. f V substituentech R^ se vyskytující C2-C^-alkeny-lové zbytky mohou být v Z-formě/cis/ nebo v E-formě/trans/ ‘a““mohou“nií"t* -přímý-ře t-ě-zec-nebo -být- rozvětvené. - Výhodně------------ mají alkenylové. zbytky délku řetězce od dvou do tří atomů uhlíku. Příklady C2-C^-alkenylových skupin jsou:vinyl, allyl, methallyl, 1-methylvinyl, 2-methylvinyl, •v· z*’· J·". :,‘· r · "V- ř -4- but-2-en-1-yl nebo pent-3-en-1-yl. Výhodný je vinyl aallyl.
Vynález rovněž zahrnuje sole, které mohou slouče-niny obecného Vzorce I.tvořit a aminy, bázemi skalic-kých kovů nebo kovů alkalických zemin nebo kvarterní-mi amoniovými bázemi.
Mezi hydroxidy alkalických kovů a kovů alkalic-
I kých zemin jako činidly, vytvářejícími sole, jsou zahr-nuty hydroxidy lithia, sodíku, draslíku, hořčíku nebovápníku, zejména ale sodíku nebo draslíku. Příklady aminů vhodných pro tvorbu solí zahrnují "primární, sekundární a terciární alifatické a aromatic-'ké aminy jako je methylamin, ethylamin, propylamin,iso-propylamin, jakož i čtyři isomerní butylaminy, di-'methylamin, diethylamin, diethanolamin, dipropylamin,diisopropylamin, di-n-butylamin, pyrrolidin, piperi- din, morfolin, trimethylamin-,· triethylamin, tripropyl-amin, chinuklidin, pyridin, chinolin a iso-chinolin,zejména ale ethyl-, propyl-, diethyl- nebo triethyl-amin, především ale iso-propylamin a diethanolamin. Příklady kvartérních amoniových bází jsou obecněkationty halogenamoniových solí, např. tetramethylamonium-kationt, trimethylbenzylamoniumkationt, triethylbenzyl-amoniumkationt, tetraethylamoniumkationt, trimethylethyl-amoniumkationt, ale také araoniový kationt.
Ze sloučenin obecného vzorce I jsou výhodné ty,kde' R1 je v poloze 5 fenylového kruhu a skupina-S-CH2-CHF-Z je v poloze 2. -5- X>ále jsou ze sloučenin obecného vzorce I výhodnéty, kde R^ a/nebo R znamená vodík» ^cela zvláště výhodné jsou ty skupiny sloučeninobecného vzorce X, kde a/ X znamená C^-C^-alkyl, CpC^-alkoxyl, nebo halogenemjednou až třikrát substituovaný C1-Cj-alkoxyl a Y znamená chlor, C^-C^-alkyl, C^-C^-alkoxyl, cyklo-propyl nebo halogenem jednou až třikrát substituo-vaný C1-C^-alkoxyl, nebo b/ X znamená methyl, methoxy, ethóxy nebo difíuormetho-xy a Y znamená methylmethoxy, ethoxy, difluormethoxy' 'nebo chlor, nebo c/ X znamená methoxy nebo ethoxy a Y znamená methylnebo methoxy, nebo d/ E znamená dusík.
Pro svoji biologickou účinnost zvláště výhodnouskupinu'sloučenin obecného vzorce i tvoří ty, u kterýchR1 představuje vodík a X znamená C^-C^-alkyl, CpC^-al- koxyl nebo halogenem jednou až třikrát substituovanýC^-C^-alkoxyl, a Y znamená chlor, Č^-Cy alkyl, Cj-Čyal-koxyl, cyklopropyl nebo halogenem jednou až třikrát sub-stituovaný. Cj-C^-alko.xylo X. této skupiny .jsou dále vý-hodné ty sloučeniny obecného vzorce.1, ye kterých X zna-mená methyl, methoxy, ethoxy nebo difluormethoxy aY znamená methyl, methoxy, ethoxy, difluormethoxy nebo .chlor,přičemž pro X jsou zvláště výhodné methoxy a etho-xy aT př'd"“Y~význámy ""methylene bó' méthoxý.""Výhodně u této"'skupině sloučenin je R1 v poloze 5 fenylového kruhu askupina -S-CHg-CHF-Z je v poloze 2. -6- <Jako výhodné sloučeniny z rozsahu obecného vzorceI jsou jmenovány: N-/2-/2-chlor-2-fluorethylthio/-fenylsulfonyl/-N *-/4-methoxy-r6-methyl-l ,3,5-triazin-2-yl/močovina aN-/2-/2,2-dÍfluor-ethylthio/-fenyl-sulfonyl/-Nz-/4-methoxy-b-methyl-1,3,b-triezin-2-yl/močovina.
Sloučeniny obecného vzorce I mohou být připrave-ny tak, že se
a/ fenylsulfonylamid obecného vzorce XIV ’ SO2NH2 S-CH^-CHí-Z /XIV/
kde Rj. a Z mají význam .uvedený pod vzorcem I,s N-pyrimidiňyl- nebo N-triazinylkarbamátem obecnéhovzorce XI
0 R
» I C—íí-
/XI/ kde X, ϊ, K a h mají význam uvedený pod vzorcem i aRy znamená C^-C^-alkyl nebo fenyl, který může být sub- stituován , C^-C^-alkylem nebo* halogenem,za přítomnosti báze, nebo -Ί-
b/ se nechá reagovat fenylsulfonamid obecného vzorce" XII R; L ^so0-b 2 /XII/
-CH2-CHF-Z kde a Z. mají význam uvedený v obecném vzorci Iv nároku 1, a 3 znamená
OH
it I Ηγ—O—C—W'— nebo’ O=C=N-, za přítomnosti báze
s 2-aminopyrimidinem- nebo triazinem obecného vzor-ce XIII
X H2N—
/XIII/ kde E, X a Ϊ mají význam uvedený pod obecným vzorcemI v nároku 1.
Reakce, pro výrobu sloučenin obecného vzorce Ise výhodně provádějí, v aprotických, inertních orga-nických rozpouštědlech. Takovými rozpouštědly jsou -8- uhlovodíky jako je benzen, toluen, xylen nebo cyklohe-xan, chlorované uhlovodíky jako je dichlormethan, tri-chlormethan, tetrachlormethan nebo chlorbenzen, etheryjako je dieth.ylether,, ethylenglykoldimethylether, di-ethylenglykoldimethylether, tetrahydrofuran nebo dioxan,nitrii jako je acetonitril nebo propionitril, amidyjako je dimethylformamid, diethylformamiď nebo N-methyl-pyrrolidinone Reakční teploty leží výhodně mezi -20 °Ca + 120 °Ce
Reakce obecně probíhají slabě exothermně a mohoubýt prováděny při teplotě místnostio Pro zkrácení ,, reakční doby nebo pro započetí reakce se účelně reakč-ní směs zahřeje na krátkou dobu až na teplotu varu.
Reakční dobu je možno popřípadě zkrátit přídavkem něko-lika kapek báze jako katalyzátoru reakce<. Jako bázejsou zvláště vhodné terciární aminy jako je trimethyl-amin, triethylamin, chinuklidin, 1,4-diazabicyklo-/2«,2.2./oktan, 1,5-diazabicyklo/4.3.Q/non-5-en nebo 1,5-diaza-'bicyklo/5.4.Q/undec-7-en. Jako báze mohou být.také po-užity anorganické báze jako hydridy jako je hydrid sod-ný nebo hydrid vápenatý, hydroxidy, jako hydroxid sod-ný a draselný, uhličitany jako uhličitan sodný a dra-selný nebo hydrogenuhličitany jako je hydrogenuhličitandraselný a sodný.
Konečné produkty mohou být izolovány zahuštěním a/nebo odpařením rozpouštědel a přečištěny překrystalo-váním; nebo rozetřením pevného zbytku s rozpouštědlem, vekterém se dobře nerozpouští, jako je ether, aromatic-i-ké uhlovodíky nebo chlorované uhlovodíky.
Meziprodukty obecného vzorce XI, XII a XIII jsouznámé nebo mohou být připraveny analogicky podle známýchpostupů. Způsoby výroby N-pyrimidinyl- a N-triazinyl- -9- karbamátú'1 jsou například popsány v EP-A-0101670. Způ-
Ssoby výroby sloučenin obecného vzorce XII jsou popsányv EP-A 0044808. Sloučeniny obecného vzorce XIII jsouznámé z EP-A-0070804.
Sloučeniny obecného vzorce XIV mohou být vyrobenytak, že se
a/ 2-halogenfenylsulfonamid obecného vzorce II
kde Χ^ znamená fluor, chlor nebo brom, za přítomnostibáze převede merkaptaném obecného vzorce III R5 -sfr /m/ kde R^ znamená C^-Cg-alkyl nebo fenylem substituovanýC^-Cg-alkyl, na 2-sulfenylfenylsulfonamid obecnéhovzorce IV" J .
kde'R^ má význam uvedený pod'vzorcem III -10-
b/tato sloučenina se oxiduje na 2-5ulfinyl-fenylsulfon-amid obecného vzorce V /¼./'£O2N;;2 S-Rc1« 7 0 /v/ kde R5 má význam uvedený pod obecným vzorcem III,c/ získaný 2-sulfinyl-fenylsulfonamid obecného vzorce
7 reaguje za přítomnosti kyseliny na disulfid obec-ného vzorce VI
O~NH
d/ disulfid obecného vzorce VI se redukuje na 2-mer·kapto-fenylsulfonamid obecného vzorce VII S02NH2 /VII/ -11-
e/tato sloučenina se převede trialkylarainem vzorce X /r6/3 N /X/
kde Rg'znamená C^-C^-alkyl, na 2-merkapto-fenylsul-fonamid-trialkylaminovou sůl obecného vzorce VIII
/VIII/
s hn/r6/3 r·.'
kde Rg má význam uvedený pod vzorcem X a
f/ a získaná sloučenina se nechá reagovat s halogen-fluorethanem obecného vzorce IX
YrCH2CHF-Z /IX/ kde Y^ znamená chlor nebo brom a Z znamená fluor nebochlor’. ';y
Sloučeniny obecných vzorců II, III,, IV,, V, VII aIX jsou známé a částečně obchodně dostupné.
Disulfiny obecnéhovzorce VI jakož i trialkyl-aminové sole 2-merkapto-fenylsulfonamidu obecného vzor- ! ce VIII jsou podstatou švýcarské patentové .přihlášky V substituentu R^ uváděné -Cg-alkylové skupinymohou být přímé nebo rozvětvené a představují napříkladmethyl, ethyl, n-propyl, iso-propyl, n-butyl, sek.butvl, ·.’> ť . i —í;ΐ -12- iso-butyl, terc.butyl, n-pentyl nebo isomerní pentyl,ri-hexyl nebo isomerní hexyl. Výhodně obsahují v substi-tuentu R- alkylové skupiny 1 až 3 atomy uhlíku* Jestližejsou alkylové skupiny substituovány fenylem, obsahujívýhodně v řetězci 1 až 3 atomy uhlíku. Zvláště výhod-ným substituentem R^ je benzyl. V substituentu R^ -C^-alkylové skupiny mohoumít přímý nebo rozvětvený řetězec a představují methyl,ethyl, n-propyl, iso-propyl, n-butyl, sek-butyl neboterc.butyl. Zvláště výhodně znamená R^ ethyl.
Stupen a/ se výhodně provádí v inertním rozpouš-tědle při teplotě mezi +20 °C a teplotě' varu. rozpouš-tědla. Obvykle je teplota mezi +20 a +180 GC, výhodněmezi +20 a + 120 °C. Zvláště výhodný je teplotní rozsahmezi +50 a +70 °C.
Vhodnými rozpouštědly jsou chlorované uhlovodíky,jako je dichlormethan, trichlormethan, trichlorethan /nebo tetrachlorethan, chlorbenzen nebo- dichlorbenzen;aromatické uhlovodíky jako je benzen, toluen nebo xy-lenj ethery jako je diethylether, diisopropylether, tetra-hydrofuran nebo dioxan; nitril.y jako je acetonitrilnebo propionitril; cyklohexan, pyridin, N-methylpyrro-lidon nebo Ν,Ν-dimethylformamid, přičemž je zvláště vý-hodnýN,N-dimethylformamid.
Jako báze se zejména používají hydridy, hydroxidy,uhličitany nebo alkoholáty alkalických kovů nebo kovůalkalických zemin, trialkylamin nebo pyridinové báze.^vláště výhodnými bázemi jsou pyridin, hydroxid sodný,methylát sodný, ethylát sodný, .uhličitan sodný nebouhličitan draselný. Zvláště výhodný je uhličitan draselný. -13- lf. i h * i:
Stupen aú může být zvláště výhodně proveden tak, že se j. -jako 2-halogenfenylsulfonamid obecného vzorce II pou- žije; 2-fluor-fenylsulfonamid# 5
Jako oxidační prostředky jsou ve stupni b/ zvláš-tě vhodné manganistany, jodistany, perkyseliny a proxidvodíku.
•J Výhodnými oxidačními činidly jsou kyselina per- ; octová, kyselina perbenzoová, kyselina jodistá, manga- j nistan draselný, jodistan draselný a peroxid vodíku.
Zvláště výhodným oxidačním činidlem je peroxid vodíku.
Oxidace. 2-sulf enylf eny.lsulfonamidů obecného vzorce IV ·, se provádí výhodně při teplotách od 0 °C do θθ °C, přičemž zvláště výhodná je teplota od 0 °C do +40 °C. :
Ve výhodné variantě způsobu přípravy sloučeninobecného vzorce II se provede oxidace- 2-sulfenyl-fenylsulfonamidu obecného vzorce IV peroxidem vodíkuza přítomnosti.kyseliny octové při teplotě od +5 ao +15 '
Stupen c/ se výhodně provádí při teplotě od +20 °Cdo teploty varu rozpouštědla. Zvláště vhodnými rozpouš-tědly jsou alkoholy s řetězcem s 1 až 4 atomy uhlíku,jako je například methanol, ethanol, propanol, iso-propanlo, butanol nebo 2-;butanol. Zvláště výhodným roz-pouštědlem je methanol.
Kysele katalyzované pře.smyky iulfoxidů jsou v li- .teratuře známy pod jménem "Pummererův přesmyk". Pří- - klady takových reakcí jsou uvedeny v AdVíOrg.Chem. 6, -14- 356 /1969/· Na rozdíl od této publikace se kysele ka-λtályzováný přesmyk 2-sulfinyl-fenylsulfonamidu vzorce Vneprovádí na 2-merkapto-fenylsulfonamid ale na 2,2/- bis-aminosulfonyl.difenyl-disulfid vzorce VI, který jemožno z reakčního media jednoduchým způsobem izolovata který vykazuje vysokou stabilitu při skladování·
Charakter použitých kyselin není pro reakci pod-statný. Výhodné jsou minerální kyseliny, zejména kyseli-na chlorovodíková nebo kyselina sírová.
Stupně b/ a c/ je možno také provádět bezprostřed- «'v ně po sobě, bez izolace meziproduktu vzorce V v jedné 5S:reakční nádobě. Rozpouštědla vhodná pro tento reakčnístupen odpovídají rozpouštědlům uvedeným ve stupni c/.
Reduktivní štěpení disulfidu obecného vzorce VIna 2-mérkapto-fenylsulfonamiď obecného vzorce VII /stu-peň d// se obecně provádí při teplotách od +20 °C do100 °C.
Redukce se výhodně provádí vodíkem za přítomnosti,katalyzátorů na bázi vzácných kovů, nebo se zinkem,železem nebo cínem za přítomnosti kyseliny chlorovo-díkové nebo kyseliny octové, nebo s amalgamem sodíku,hořčíku nebo hliníku. Výhodnými redukčními prostředky jsouvodík za přítomnosti katalyzátorů na bázi platiny,palladia, rhodia nebo niklu, jakož i zinku, železa aa cínu za přítomnosti kyseliny chlorovodíkové nebo kyse-liny octové. Zvláště výhodným redukčním činidlem je zi-nek za přítomnosti kyseliny chlorovodíkové nebo kyse-liny octové.
Pro tvorbu solí podle stupně e/ je zvláště vhodnýmtrialkylaminem obecného vzorce X triethylamin. -15-
Seakční teplota5, při reakci trialkylaminové eole 2-merkapto-f enylsulf on amidu s halogen-fluorethanem obec-ného vzorce IX /stupen f// leží mezi 0 °C a + 40 °C.Reakce zvláště probíhá výhodně, jestliže v obecnémvzorci IX Yj. představuje brom. Rozpouštědla vhodná prostupen f/ odpovídají rozpouštědlům pro stupen a/. Účinné látky obecného vzorce I se obvykle použí-vají v množstvích od 0,001 do 2 kg/ha, zejména 0,005až 1 kg/ha. Pro požadovaný účinek potřebnou dávku jetaké možno stanovit pokusně', závisí naóruhu účinku·, vý-vojovém stadiu kulturních rostlin a plevelů jakož i naaplikaci /místo, doba, způsob/ a může se pohybovat-i voblasti mimo,uvedené parametry. Při menších použitých množstvích se sloučeninyobecného vzorce I vyznačují vlastnostmi-herbicidnímiae vlastnostmi zpomalujícími růst, které' j'e: činí použi- ,telnými v kulturách užitkových rostlin, zejména, v obi-lí, bavlníku, sóje, řepce, kukuřici a rýži.
Vynález se také týká herbicidních prostředků aprostředků, regulujících růst rostlin, které obsahujínovou účinnou látku obecného vzorce I,. jakož i způso-bů potlačování růstu rostlin.
Regulátory růstu rostlin jsou substance, kterév./na rostlině způsobují biochemické a/nebo fyziolo-gické a/nebo morfologické změny.
Prostředky podle vynálezu, obsahující účinnou lát- v · ku ovlivňují růst rostlin podle způ^sobu aplikace1, dáv-kování, způsobu aplikace a podmínkách prostředí, růz-ným způsobem. Regulátory růstu rostlin obecného vzorce -16- I mohou například zpomalovat vegetativní růst rostlin./Tento druh působení je zvláště zajímavý pro plochytrávníků', okrasné zahrady, ovocné plantáže, silničnínáspy, sportovní a průmyslové objekty, ale také přicíleném tírzd&amp;ni vedlejších výhonků jako u tabáku. V ze-mědělství vede brzdění vegetativního růstu u obilík zesílení stébel a redukované délce, podobných agro-nomických účinků se dosahuje u řepky, slunečnic, kuku-řice a dalších kulturních rostlin. Dále se může potla-čováním. vegetativního růstu zvyšovat počet rostlin naplochu. Další oblastí použití je pro potlačování růstuselektivní kontrola rostlin, pokrývajících půdu naplantážích nebo dalších kulturách silným potlačenímrůstu, bez zničení tohoto půdního porostu, takženekonkurují hlavní kultuře;, ale zůstávají zachovány-pozitivní účinky jako je potlačení eroze, vazba dusíkua nakypření půdy.
Pod tímto způsobem potlačování rostlinného růs-tu) se rozumí řízení přirozeného rostlinného vývoje:, bezgenetickými· vlastnostmi determinovaného životního cyklurostliny, ve smyslu mutace.Způsob; regulace růstu sepoužívá' v. ojedinělých případech k určitému vývojovémustupni rostliny. Aplikace účinné látky obecného vzorce;I se může provést před nebo po vzejití rostlin, napří-klad na semena nebo sazenice, na kořeny, hlízy, stonky,listy, květy nebo jiné části rostliny. Toho lze dosáh-nout např.nanesením účinné látky samotné nebo- ve for-mě prostředku na rostliny a/nebo ošetřením živnéhomedia rostlin /půdy/.
Pro použití sloučenin obecného vzorce 1 nebo pro-středku, který ji obsahuje pro regulaci růstu rostlinpřicházejí v úvahů mnohé metody, jako například: -17- i/ moření osiva a/ Moření semeň účinnou látkou formulovanou jako rozprašovací prášek třepáním v nádobě až do rovno-měrného rozdělení' na povrchu semen /moření za sucha/.Použije se přitom až 4 g účinné látky vzorce I/u 50% přípravku až 8,0 g rozprašovacího prášku/ na1 kg osiva. b/ Moření semen emulzním koncentrátem účinné látky ne-bo vodným roztokem'účinné látky formulované jako ..rozprašovací prášek postupema//moření namáčením/. c/ Moření ponořením osiva do břečky s obsahem 1000 ppmúčinné látky obecného vzorce I na 1 až 72 hodin apopřípadě následující sušení osiva /moření ponoře-ním , seed soaking/.
Moření osiva nebo- ošetření" vzešlých semenáčků jsouvýhodnými metodami aplikacey jestliže je ošetření, účin-,nou látkou plně zaměřeno na cílovou kulturu. Obvyklese používá 0,001 g až 4,0 g aktivní složky na 1 kgosiva, přičemž je také umožněn přídavek další účinnélátky nebo mikroživin, a použitá dávka podle postupumůže být pod i nad. uvedenými mezními koncentracemi. ii/ Šizené uvolňování účinné látky Účinná látka se nanese v roztoku na minerální gra-nulovaný nosič; nebo polymerní granulát /močovina/form-aldehyd/ a nechá se us c hnout. Popřípadě' může být-po-užit potah /potahovaný, granulát/, který umožňuje, že
' V se účinná látka uvolňuje ve stanoveném čase. -18-
Sloučeniny obecného vzorce' I mohou být použity .buá v nezměněné formě, tak jak byly získány syntézou,nebo výhodně .zpracovány s pomocnými prostředky? . obvyklý-mi, způsoby např. na emulgovatelné koncentráty, přímo ' postřikovatelné nebo ředitelné roztoky, ředitelné emul-ze, postřikovači prášky-·, rozpustné prášky, prašnéprostředky, granuláty a mohou být též zpracovány dokapslí např, z polymerních látek. Způsoby použití, ja-ko je postřik, mlžení, póprašování, smáčení, posyp . nebo polévání, budou však vždy voleny tak, aby odpo-vídaly vytčeným cílům.
Formulace., tj. účinnou látku obecného vzorce Ia popřípadě pevné nebo kapalné přídavné látky obsahu-jící prostředky, přípravky nebo složení je možno vyro-bit známým způsobem, např. smísením a/nebo rozemle-tím účinné látky s přísadamijako například rozpouš-tědly/, pevnými nosiči a, popřípadě povrchově aktivnímisloučeninami /tenzidy/.
Jako rozpouštědla přicházejí v úvahu: aromatickéuhlovodíky, zejména frakce Cg až C^, jako .směsi alkyl-benzenů, např. xylenové směsi nebo alkylované naftaleny,alifatické a cykloalifatické uhlovodíky jako jsou para-finy, cyklohexan nebo tetrah.ydronaf talen; alkoholy ja-ko je ethanol, propanol nebo butanol; glykoly jakož ijejich ethery a estery, jako je propylenglykol nebo· , - dipropylenglykolether, ketony jako je c.yklohexanon, iso-foron nebo diacetonalkohol, silně polární rozpouštědlajako je N-methyl-2-pyrrolidon, dimethylsulfoxid nebo voda; rostlinné oleje a jejich estery, jako je řepkový,,ricinový nebo sojový olej, popřípadě také silikonové ole-je.
i-. ííl ^1 "1 d 8 ííl &amp; Wíl (»· <:· :í:" -19-
Jako pevné nosiče, např. pro prašné prostředky adispergovatelné prášky se obvykle používají přírodnímleté horniny, jako kalcit, talek, kaolin, jnontmorillófenit nebo attapulgit. Pro zlepšení fyzikálních vlast-ností je také možno přidat vysoce disperzní kyselinukřemičitou nebo ..vysoce, disperzní savý polymerizát. Jako .zrnité, adsorpční granulární nosiče přicházejí v úva-hu porézní typy jako např;. pemza, cihelné .zlomky, se-piolit nebo bentonit, jako nesorpční nosné materiálynapř. kalcit nebo písek, ^imoto je možnou použítgranulované materiály anorganického nebo organickéhopůvodu, zejména dolomit nebo rozmělněné zbytky rostlin.
Jako povrchově aktivní látky přicházejí v úvahuneionogenní, kationo- a/neho anionoaktivní tensidy,· s dob-rými emulgačními, óispergačními a zesítujícími vlastnost-mi podle druhu zpracovávané látky*vzorce I. Mezi tensi-dy patří rovněž směsi tensidů»
Vhodnými anionickými tenzidy .mohou rovněž být tzv.ve vodě rozpustná mýdla jako ve vodě rozpustné syntetic-ké- povrchově aktivní sloučeniny. Mýdly jsou nazývány soli alkalických kovů, ko-vů alkalických zemin nebo popřípadě substituované amonio-vé sole vyšších mastných kyselin > *íaÍ£0 nspř.
Na- nebo K-sole olejové a stearové kyseliny,' nebo pří-rodní směsi mastných kyselin, která například může? býtzískána z oleje z kokosových ořechů nebo lojového ole-je-. Dále je možno také užít methyl-taurinové sole mast-ných kyselin. Častěji' se však používají takzvané syntetické ten-zidy, zejména sulfonáty mastných alkoholů, sulfáty mast-ných alkoholů, sulfonovsné deriváty benzimidazolu neboalky1ary1sulfonáty. -20- 1·
Sulfonátv nebo sulfáty mastných alkoholů jsouobvykle sole alkalických kovů, kovů alkalických zeminnebo popřípadě substituované amoniové sole a myjíalkylový zbytek s 8 až., 22 .atomy uhlíku, přičemž alkyltaké uzavírá álkylovou část acylového zbytku, např.
Na- nebo Ca sůl ligninsulfonové kyseliny, dodecyl-esterů: sírové kyseliny nebo směsí sulfátů mastných ky-selin získaných z přírodních mastných kyselin. Patřísem také soli esterů kyseliny sírové a sulfonových ky-selin s- aďukty mastného alkoholm a ethylenoxidu. Sul-fonované benzimidazolové deriváty obsahují výhodně' 2 sulfokysélinové skupiny a jeden zbytek mastné kyse-liny s 8 až 22 atomy uhlíku. Alkylarylsulfonáty jsounapř. Wa-, Ca- nebo triethanolaminové sole dodecylben-zensulfonové kyseliny, dibtylnaftalensulfonové kyseliny,nebo kondenzačí produkty naftalensulfonové kyselinya formaldehydu. Dále přicházejí v úvahu fosfáty jako např. solekyseliny fosforečné á aduktu p-nonylfenol-/4-14/-e.thy-lenoxidu nebo fosfolipidy.
Jako neionogenní tensidy přicházejí v první raděv úvahupolyglykoletherderiváty alifatických nebo cyklo-alifatických alkoholů,nasycených nebo nenasycených mast-ných kyselin a alkylfenolů, které mohou obsahovat 3 až30 glykoletherových skupin a 8 až 20 uhlíkových atomův /alifatickém/ uhlovodíkovém: zbytku a b až 18 atomůuhlíku v alkylovém zbytku alkylfenolů.
Dalšími vhodnými neionogenními- tensidy osou vevodě rozpustné, 20 až 250 ethylenglykoletherových sku-pin a 10 až 100 propylenglykoletherových skupin obsa-hující polyethylenoxidadukty na polypropylenglykolu,ethylendiaminopolypropylenglykolu a. alkylpolypropylengly-kolu s 1 až 10 atomy uhlíku v alkylovém řetězci. Uvedenésloučeniny obsahuji.obvykle na propvlenff] vkni fy Π r.; || '·*/
K ! •'<1
V- í< -21- notku 1 až 5 ethylenglykolových jednotek. jako příklady neionogenních tenzidů jsou uvedenynonylfenolpolyethoxyethanol, polyglykole.ther ricino-vého oleje?, polypropylen-polyethylenoxiďadukt, tribu-ty lfenoxypolyethoxyethanol, polyethylepglykol a oktyl-fenoxypolyethoxyethanol. . Dále přicházejí v úvahu také estery mastných ky-selin s. polyoxyethylensorbitanem jako je polyoxyethylen-r-sorbitan-trioieát....... ..........- ...... U kationických tensidů se zejména jedná o kvar-terní amoniové sole;, které jako N-substituenty obsahujínejméně jeden alkylový zbytek s 8 až 22 atomy uhlíku .a jako další substituenty nižší, popřípadě halogenova-néné alkyl-, benzyl- nebo nižší hydroxyalkylové zbytky.Solemi jsou výhodně halogenidy, methylsulfáty nebo ethylsulfáty, např. s.tearyltr.imethylamoniumchlorid nebo .benzyldi-/2-chlorethyl/-ethylamoniumbromid.
Tenzidy potřebné při přípravě formulací jsou mimojiné popsány v následujících publikacích--”Mc Cutcheon^S: Detergents and Emulsifier Annual", Mc
Publishing Corp., Glen Rock, New Jersey, 1988. -M. and J.Ash, "Eneyelopedia of Surfactants”, díl.I-IJI,
Chemical Publishing Co. New York, 1980-1981· - Dr.Helmut Stache; "Tensid-Taschenbuch", Carl Hanser r fc
Verlag, Mnichov/Vídeň 1981.
Pestucudní přípravky. obsahují' obvykle 0,1 až 99 %zejména 0,1,až 95 % účinné látky vzorce I, 1 až 99 %pevných nebo kapalných přísad a 0 až 25 %,· zejména 0,1až 25 % tenzidu. -22-
Zatímco jako obchodní zboží jsnu přípravky výhod-ně koncentrované:, spotřebitel je na závěr používá ,vezředěné formě. Přípravky mohou také obsahovat další přísady jakojsou stabilizátory např. epoxidované,' rostlinné oleje/epoxidovaný kokosový olej, řepkový nebo sojový olej/,odpěnovače, např. silikonový olej, konzervační prostřed-ky» regulátory viskozity, pojivá, pomocné prostředkyjako zahuštovadla nebo další účinné látky pro dosaženíspecifických účinků. Výhodné prostředky mají následující složení /% = ,hmotnostní procenta/ ^mulgovafeelný koncentrát účinná látka 1 až 90 %, výhodně 5 až . 20 % povrchově aktivní prostředek 1 až 30 %, výhodně 10 až20 % kapalný nosič ' 5 až 94 $, výhodně 70 až 85 %
Prachy účinná látka . 0,1 až 10 %, výhodně' 0,1 až 1 % pevný nosič 99,9 až 90 %, výhodně ' 99,9 až 99 %
Suspenzní koncentráty účinné látka 5 až 75 %, výhodně 10 až . 50 £ voda 94 až 24 ·%, výhodně 88 až 30 % povrchově aktivní látka 1 až 40 %, výhodně 2 až 30 % :>>· C4: Ϊ7Λ
ς1\
$ &amp; v-t. v·-? -23-
Sináčitelné prášky: -.účinná .látka 0,5 až 90 %, výhodně 1 až 80 % povrchově aktivní prostředek 0,5 až 20 %, výhodně ; . 1 až 15 % pevný nosič 5 až 95 %, výhodně 15 až 90 %
Granulát:účinná látka pevný nosič; 0,5 až 30 %, výhodně 3 až15 $ . 99,5 až 70 %, výhodně' 97až 85 % . Příklady provedení vynálezu Příklad 1 Výroba 2-benzylthiovfenylsulfonamidu
K roztoku 124,2 g 'benzylmerkaptanu ve 400 ml N,N-dimethylformamidu se přidá 175,2 g 2-fluor-fenylsulfo- nylamidu a 160 g uhličitanu draselného* Reakční směs-— __ .. s e - z áhři vá- -na- -+6 o - -°-G--po —j -hod-i-ny .—Po- vy chladnu t f - s mě s ř------ na +25 °C se směs zfiltruje a filtrát se odpaří*. K takto získanému zbytku se přidá 1500 ml vody,přičemž produkt se vyloučí ve formě bezbarvých krystalů.
Po oddělení rozpouštědla se získané krystaly rozpustí -24- v ethylacetátu a zpracují se síranem horečnatým, Po odfiltrování a odpaření filtrátu se získá 219 g /78,5% Ě teor./ 2-benzylthi.afebylsulfonamidu ve formě bezbarvých _ $ krystalů s teplotou tání +104 až +106 °C. - £ • ' , · Vj V.'·' Příklad 2 Výroba 2-benzylsulfinyl-fenylsulfonamidu |
O K roztoku 219 g podle příkladu 1 získaného 2-ben-zylthiofenylsulfonamidu v 500 m]fke»ee»tr®*£Bé;_.ky«.slix^octové se přikape? při teplotě +10 eC 102 ml 30% roz-toku peroxidu.vodíku. Pak., se reakční směs míchá' 5 hodinpřiteplotě +25 °C přičemž produkt pomalu krystaluje?. P©oddělení krystalů, promytí vodou a sušeni se získá219 g"/94,6 %/ 2-benz.ylsulfinylfenylsulfonámidu ve for-mě bezbarvých krystalu s teplotou tání +206 až +209 °C. Příklad 3 Výroba 2,2 '-bis-aminosulfonyl-difenyl-disulfidu o2nh2 /VI/
s
'S -25- K roztoku 214 g podle příkladu 2 vyrobeného 2-‘benzylsulfinylfenylsulfonamidu v 500 ml methanolu sepřidá 500 ml koncentrované kyseliny chlorovodíkové. Po7hodinovém varu reakční směsi a 2denním udržování tétosměsi na teplotě místnosti se vyloučený disulfid od-dělí a promyje se vodou, isopropanolem a diethylethe-rem. Získá se 133,2 g /97,7 % teorie/ 2,2'-bis-amino-sulfonyldifenyldisulfidu ve formě nažloutlých krysta-lů o teplotě tání +217 °C. Příklad 4 Výroba 2,2 -bis-aminosulfonyldifenyldisulfidu
K roztoku 10 g podle příkladu 1 získaného 2-benzyl-thiofenylsulfonamidu v 50 ml ethanolu se prikape 50 mlkoncentrované kyseliny chlorovodíkové a 3,5 g 30% rozto-ku, peroxidu vodíku. Pak se reakční směs zahřívá na tep-lotu zpětného toku 1 hodinu. Po ochlazení na +25 °C seoddělí vzniklé krystaly a promyjí se isopropanolem apetroletherem. Získá se 4 g 2,2^-bis-aminosulfonyldifenyl-disulfidu ve formě žlutých krystalů o teplotě tání +211až 213 °C. » -26- 7 Příklad 5 Výroba 2-mer§aptofenylsulfonamidu
/VII/
Suspenze 23,2 g podle příkladu 3 a příkladu 4získaného 2,2'-bis-aminosulfonyldifenyldisulfidu ve.180 ml koncentrované kyseliny octové se nechá reagovats t3 g zinkového prášku a zahřívá se 30 minut na teplotuzpětného toku. Pak se suspenze ochladí na + 17 °C a zfil-truje·. Po promytí zbytku na filtru ethylacetátem se fil-trát odpaří a zbytek se rozpustí ve 200 ml ethylacetátm.Po dvojnásobném, promytí 100 ml vody a sušení síranemhořečnatým se roztok odpaří. Získá se 22 g /94 % teorie/nečištěného 2-mer^aptofenylsulfonylamidu s teplotou tá-ní od +113 do 140 °C. Příklad 6 Výroba . triethylaminové.sole 2-merkaptofenylsulfonamidu /VIII/
K roztoku 7,6 g podle příkladu .5 získaného 2-mer-kaptošulfonamidu v 60 ml ·tetrahydrofuranu se při teplotě+25 °C přikape 5 g triethylaminu. Pak se oddělí vyloučené
iV £ ř-5 r, ř r,· ?·· -27- bezbarvé krystaly a promyjí se diethyletherem. Získáse 9,2 g- triethylaminové sole 2-merkapto-fenylsulfonami-du s teplotou tání +164 až +168 °C. Příklad 7 ' Výroba 2-/2,2-difluorethylthio/-fenyl-sulfonamidu
so2nh2
chf2
$
Směs 145,2 g podle příkladu 6 získané ijlethylami-nové soli 2-merkaptofenylsulfonamidu a 79,7 g 2-brom-1,1-difluorethanu v 600 ml methamolu.se míchá 16 hodin,při teplotě +55 °C až +60 °C. Pak se reakční směs od-paří. Rozmícháním .zbytku s ledovou, vodou a odfiltrováním’,takto získané suspenze·. se získá 120 g /95 % teorie/ 2-/2,2-difluorethylthio/-fenyl-sulfonamidu s teplotoutání +.111 °C až +112 °C. Příklad 8 Výroba. 2-/2-chlor-2-f luorethyl thio/-f enylsulf onamidu
Λ'
I -28- /, 'Λ:
Směs 21?,8 g podle příkladu 6 získané triethyl-aminové sole 2-merkaptofenylsulfónamidu a 1.01 g 1,2—dichlor-1-fluorethanu v 950 ml methanolu se nechá mí-chat při teplotě od + 65 °C do +70 °C 24 hodin a při+95 °C až +100 °C dalších 24 hodin v autoklávu. Pak sereakční směs odpaří a zbytek se rozmíchá s vodou. Extrakcíethylacetátem, promytím vodou, sušením nad síranem sod-ným, odpařením a chromatografickým čištěním zbytku s methy-lenchloridem se získá 99,5 g /49,2 % teorie/ 2-/2-chlor-2-fluorethylthio/-fenylsulfonamidu s teplotou tání +88 Caž +89 °C. 5’; ‘í,< Λ li Příklad 9 Výroba N-/2-/2-chlor-2-fluorethylthio/-fenylsulfonyl·/-Nz-/4-methoxy-6-methyl-1, 3,5-triezin-2-yl/moČoviny/sloučenina č. 1001/ . C.H- SO^HCOÍTH- /1001/ 'sch2chfci OCH-
Ke směsí 1,9 g 2-/2-chlor-2-fluorethylthio/-fényl-sulfonamidu a 1,85 g N-/4-methyl-6-methoxy.1,3,5-triazin-2-yl/-fenylkarbamáťu ve 40 ml absolutního dioxanu se při-kape při teplotě od +20 do +25 °C roztok i,07 g 1,8-di-azabicyklo/5.4.0/undecen-7-enu v 10 ml absolutního, dio-xanu. Pak se reakční směs míchá 6 hodin a potom se nalijedo vody. Po okyselení 10% kyselinou chlorovodíkovou, extrak-ci octanem eth.ylnatým , promytí vodou a sušení nad síranemsodným se reakční směs odfiltruje. Po odpaření filtrátua rekrystalizaci zbytku z ethylacetátu se získá 2,4 g -29- N-/2-/2-chlor-2-fluorethylthio/-fenyl-sulfonyl/-N ^-/4-methoxy-6-methyl-1,3,5-triazin-2-yl/-močoviny /sloučeninaČ. 100$/ s teplotou tání od +174 do +176 °C. Příklad 10 Výroba W-/2-/2,2-difluorethylthio/-fenyl-sulfonyl/-N·' -/4-methoxy-6-methyl-l , 3,5-triazin-2-yl/moč oviny7/sloučenina č. 1008/
Ke směsi 1,77 g 2-/2,2-difluorethylthio/-fenylsul-fonamidu a 1,82 g N-/4-methyl-6-methoxy»-1 ,3, 5-triazin- . 2-yl/-fenylkarbamátu,ve 40 ml absolutního·dioxanu se .při teplotě +20 až +25 °C přikape roztok 1,07 g 1,8-diazabicyklo/5.4.0/undec-7-enu v 10 ml absolutního di-oxanu. ^ále· se reakční směs míchá' 6 hodin a pak se na-lije do vody. Po okyselení 10% kyselinou chlorovodíko-vou, extrakci ethylacetátem, promytí vodou a sušenínad síranem sodným se reakční směs odfiltruje.·. Po odpa-ření filtrátu a rekrystalizaci zbytku z ethylacetátu sezíská 2,3 g N-/2-/2,2-dif luor-ethy-lthio/-fenyl-sulf o-nyl/-N -/4-methoxy-6-methyl-1,3,5-triazin-2-yl/močovinyr ___i______/slouč.eninal.č ...J.0O8/ o—teplotě ··tán-í--od- -+489--do---1-90--0-.--
Analogicky byly vyrobeny sloučeniny obecného vzor-ce I uvedené v následující tabulce 1. -30-
J
Tabulka T:-Sloúčeniny obecného vzorce I ' x H R, i ‘ j ' N—Λ SOjNH—π-N—P \ ť N=< ® '"'"S-CHj-CHF-Z Y H -31-
Tabulka 1
Sloúc JL .Z R Rl Y X E t.trc] i.ooí Cl H H ch3 och3 N. ' 174-176 1.002 Cl ch3 H ch3 och3 N 1.003 Cl H H ch3 och3 CH 159-161 1.004 Cl H H —0 oc2h5 N 1.005 Cl H H X] och3 N 1.006 Cl H H C2H5 och3 N 1.007 Cl H H ch3 0¾¾ N 1.008 F H H ch3 och3 N 189-190 1.009 F ch3 H ch3 och3 N 1.010 F H H ch3 och3 CH 170-174 1.011 F H H gh3 oc2h5 N 1.012 F: H H —<3 0¾¾ N 1.013 F H H ch3 CH 1.014 F H H -4 och3 N 1.015 F H H QH5 och3 N 1.016 F H H nhch3 0¾¾ N 1.017 F r H H N(CH3)2 • och3 N 1.018 F H H . N(CH3)2 och2cf3 N 1.019 F H H Cl och3 N 1.020 F H H OCHF2 ochf2 CH 1.021 F H H och3 och3 N 162-167 1-.022 F H H och3 och3 CH 179-181 1.023 F H H Cl och3 CH 154-160 1.024 F H H OCHF2 och3 CH .170-172 -32- Příklady biologické, účinnosti K vyzkoušení herbicidní účinnosti sloučenin ztéto přihlášky vynálezu proti sloučeninám ze známéhostavu techniky /EP-A-0044808/ byly provedeny následují- -cí příklady B1 a B2: Příklad B1
Pre-emergentní herbicidní účinnost
Ve skleníku se bezprostředně po vysázení pokusnýchrostlin /Amarantus, Chenopodium, Sinapsis, Stellaria,Chrysanthemům, Galium a Veronica/ do misek ošetří po-vrch půdy/ vodnou postřikovou břečkou v množství odpoví-dajícími 30 g popr. 8 g účinné složky/hektar. Osázenémisky se zdržují ve skleníku při 22 až 25 °C při relativ-ní vlhkosti vzduchu 45 až 60 %.
Po 3 týdnech' se hodnotí podle devítistupňové stup-nice; herbicidní účinnost ve srovnání s; kontrolní skupi-nou: 1: rostliny nevzešly nebo jsou úplně zničeny 2-3: velmi silná účinnost 4-6: střední účinnost 7-8: slabší účinnost 9: žádná účinnost /jako neošetřená kontrola/ cn3 .SO2NHCONH- sloučenina A:/č.391z EP-A-0044808/ SCK CK Cl2 2
OCH- -33- proti
CH-
OgNHCORH- SCH2CHFC1 _č. 1001 z předloženého \ vynálezuQCH-, ^\5O2NHCONH- SCH2CH2C1 /h3
-O \ / slouč.cB /č.399 z EP-A- N ( 0044808/ ock;......... proti
1003 podle předložené-ho vynálezu .· Výsledky jsou uvedeny .v tabulkách 1 se 2. ^abulka 1
Preemergentní herbicidní účinnost při 30 g úč.látky/hai
Testovaná rošt- slouč.A slouč.1001 slouč.B slouč.1003lina
Ama r an ťhus;—--------- 5
Chenopodium. 9
Sinapsis; 8
Stellarisl·. 9
Chrysanth. 9
Galium" 9 2 5 2 2 8 2 2 9 2 2 5 2 3 9 2 -34- &amp; ?Λ· té hí &amp; ;A·:.
Amaranthus:
Sinapsis
Stellária,
Chrysanth.
Galium
Veronica
Tabulka 2 t Preemergentní herbicidní účinnost při 8 g úč.slouč./ha j Testovaná rostlina sloučú B slouč.1003 9 7 9 3 9 2 9 2 9 3 5 2
Podle tohoto pokusu vykazují sloučeniny podle před-loženého vynálezu proti sloučeninám ze známého stavutechniky vyšší herbicidní účinnost. Příklad" 32
Post-emergentní herbicidní účinnost /kontaktní herbicid/
Znančý počet plevelů //Amaranthus, Chenopodium, Si-napsis;, Stellaria, Chras anthemům·, Galium, Viola trico-lcr a Veronica/ byl po vzejití /ve stadiu 4 až 6-ti .listů/ postříkán vodnou disperzí účinné látky v dávce8/popř.30 g účinné složky na hektar- na list a rostlinybyly udržovány při 22 až 25 °C a relativní vlhkosti 45-60 %. Po 15 dnech po ošetření byl pokus vyhodnocen pomo-ci devítistupňové stupnice ve srovnání s neošetrenou kon-trolou: 1: rostliny nevzešly nebo jsou zcela zničeny2-3: velmi silná účinnost '4-6: střední účinnost 7-8: slabá účinnost 9: žádná účinnost /jako neošetřená kontrola/' · Výsledky jsou uvedeny v tabulkách 3 a 4: -35-
Tabulka 3
Postemergentní herbicidní účinnost při 8 g úč.látky/ha
Testovaná rostlina slouč.A slouč.1001 Amaranthus.. 9 ' ' ·····; 3 Chenopodium . 9 4 Sinapsis 9 3 Stellaria 9 - 3 Chrysanth. 9 5 Galium 9 8
Viola t. Veronica 9 .... 9 . 7 7 . ... . - .. Tabulka 4 Postemergentní herbicidní účinnost při 30 g úč. látky/hí Testovaná rostlina slouč.A : slouč.1001 slouě.. S slouč . 1' Amaranthus· 7 2 { Chenopodium 9 3 8 6· Sinapsis. 3 ... .. 2 . 4 . 7. Stellaria 3 2 - Chrysanth. 4 3 - - Galium 6·. 3 7 Viola t. 9 4 4 7 Veronica 9 7 - Také při postemergentní aplikaci vykazují slouče- niny obecného vzorce I podle vynálezu lepší herbicidní účinnost se srovnávacími látkami ze známého stavu tech-niky. Příklad 33
Herbicidní účinnost ve vodní rýži/paddy/
Vodní plevel Echinochloa crus galii a Monocharia vag. se vy?e.ÍÍ dp květináčů z.plastické hmoty /60 cm povrch, 500 ml objem/. Po vysetí se naplní až po okraj vodou. 3 dny -36.- po. vysetí' se vodní hladina mírně zvýší nad povrch půdy/3-5 mm/.Aplikace se provede 3 dny po vysetí’ postřikemzkoušené látky na nádobu. Použitá dávka odpovídá účinné-mu množství 8-500 g úč.látky.na hektar. Nádoby s rošt- .linami pak byly umístěny ve skleníku za optimálních pod-mínek pro růst plevelů v rýži, tj. při 25 až 30 °C avyšší vzdušné vlhkosti.
Vyhodnocení pokusu se provádí 3 týdny po aplikaci.Sloučeniny obecného vzorce I poškozují plevely. <i· Příklady přípravků pro účinné látky obecného vzorce I/% = procenta hmotnostní/ 1. Postřikový prášek
úč.látka vzorce I
Na-ligninsulfonát
Na-laurylsulfonát
Na-diisobutylnaftalensulfonáto k t y lf eno1 po ly ethyl e ngly ko 1 e t he r/7-8 mol AeO/ vysocedisperzní kyselina křemičitá kaolin chlorid sodný a/ b/ c/ 20 % 50 % 0,5· % 5 % 5 % 5 3 % - -% 6 % 6. % 2 % 2 5 % 27 % 27 % 67 % - % 59,5 % Účinná látka se dobře smísí s přísadami a dobře pro-mele ve vhodném mlýnu. Získá se tak postřikový prásek,který se nechá ředit vodou na suspenze jakékoliv poža-dované koncentrace. v
•V £ -37- 2.Emulgovatelný koncentrát a/ b/ účinné látka vzorce I 10 % 1 % Ca-dodecylbenzensulfonát 3 % 3 % okiylfenolpolyethylenglykolether /4-5 mol AeO/ · . 3 %' 3% ricinový olej-pólyethylenglykolether /36 mol AeO/ 4 % \ % cyklohexanon’ 30 10 % xylenová směs 50 % 79 % Z takových koncentrátů mohou být ředěním vodou při- praveny emulze o jakékoliv požadované koncentraci. 3. Poprašovací prostředek a/ b/ účinná látka vzorce I 0,1 % 1 % talek 99,9 % - kaolin - 99 % Intenzivním míšením nosičů s účinnou látkou se získá požadovaný popraš. 4. Extrudováný granulát a/ b/ účinná látka vzorce I ' 1 0 1 % ' Na-ligninsulfonát 2 % 2 % karboxymethylcelulóza 1 % 1 % kaolin - 87 % 96 % Účinná látka se smísí s přísadami, mele a zvlhčí vodou. Tato směs: se extruduje a nakonec suší v proudu vzduchu.. 5. Potažený granulátúčinná látka vzorce Ipolyethylenglykol /MG200/kaolin 3 %3 %94 % ty -38-
Jemně rozemletá účinná látka se v mísiči naneserovnoměrně na polyethylenem zvlhčený kaolin. Tímtozpůsobem se získá bezprašný potažený granulát.
•i.\ H
6. Suspenzní koncentrát a/' b/ účinná látka vzorce I 5 % 40 % ethylenglykol 10 %. 10 % nonylfenolpolyethylenglykol- ether /15 mol AeO/ 1 % 6 %
Na-ligninsulfonát 5 % 10 % karboxymethylceluloza 1 % 1 % 37% vodný roztok formaldehydu 0,2 % 0,2 % . silikonový olej ve formě 75%vodné emulze? 0,8 % 0,8 % voda 77 % 32 %
Jemně rozemletá účinná látka se dobře promící spřísadami. Získá se suspenzní koncentrát, ze kteréhoje možno zředěním vodou připravit suspenze jakékolivpožadované koncentrace. 7. Solný roztok účinná látka vzorce I 5 % isopropylamin 1 % oktylfenolpolyethylenglykol- ether /78 mol AeO/ 91 %
Sloučeniny obecného vzorce I je možno užít v nezmě-něné formě, nebo výhodně jako přípravky spolu a. obvyklýmipomocnými látkami, pro výrobu prostředků. Proto budouznámými způsoby zpracovány-např. na emulzní koncentráty, .přímo postřikovatelné nebo ředitelné roztoky, ředěnéemulze, postřikové prášky, rozpustné prášky, popraše, gra-nuláty a rovněž mohou být kapslovány např. v polymer-
Ίk I <;j vj ,h i'] í •ý yj Ί n Ί ;j
U <1 il -39- ních’ látkách. Způsoby použití jako postřik, mlžení,poprašování, smáčení nebo polévání se volí vždy podlepožadovaného cíle a požadovaných poměrů. ta'
I
I
Stí i é $ s) ,’i $
Sf ty •5r '1
Ji p’
X Ϊ b í
i 5
i

Claims (9)

  1. -40- PATENTOVÉ NÁROKY 1.. N-Fenylsulf onyl-N^-pyrimidinyl- a triazinylmočovinyobecného vzorce I
    /1/ I___ ΑΛ3ΓΘ0ν'λΖ3ΊνκλΛ o ad I Óvsn L 6 ΙΙΙΛ .? 1 S 8 9 L C 0 <? tf i μ | u kde R znamená vodík nebo C^-C^-alkyl, Rj znamená vodík, halogen,. C^C^alkyl, Cg-C^-alkenyl·,Cj-C^-halogenalkyl, COO-R^ nebo A-R^, Rg znamená’ C^-C^-alkyl, Rj znamená C^C^-alkyl, C^-C^-alkoxyalkyl nebo C^-C^-ha-logenalkyl, X znamená C^-C^-alkyl, halogenem jednou až třikrát sub-stituovaný Cj-C^-alkyl; C-C^-alkoxyl nebo halogenemjednou až třikrát substituovaný -C^-alkoxyl, A znamená kyslík, síru, SO nebo SO^» Y znamená halogen, C^-C^-alkyl, halogenem jednou až tři-krát substituovaný C^-C^-alkyl; C1-C^-alkoxyl, halogenemjednou až třikrát substituovaný -Cj-alkoxyl; cyklo-propyl, methylamino nebo dimethylaminoskupinu, E znamená dusík nebo methinovou skupinu a Z znamená fluor nebo chlor, a soli těchto sloučenin. -41-
  2. 2. Sloučeniny obecného vzorce i podle nároku 1,kde Rj je v poloze 5 fenylového kruhu a skupina-S-CHg-CHF-Z je v poloze· 2.
  3. 3. Sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1,kde S znamená vodík.
  4. 4. Sloučeniny obecného vzorce 1 podle nároku 1,kde Rj znamená vodík. ^5. Sloučeniny obecného vzorce i podle nároku 1,kde E znamená dusík. 6* Sloučeniny obecného, vzorce I podle, nároku 1,- kdeX znamená C^C^-alkyl, C^C^-alkoxyl nebo halogenem jed-nou až třikrát substituovaný alkoxyl a- Y znamená chlor, C^-C^-alkyl, -C^-alkoxyl, cyklopro-.pyl nebo halogenem jednou až třikrát substituovaný C^-C^-alkoxyl► . 7· Sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kdeX znamená methyl, methoxy, ethoxy nebo difluórmethoxy a Y znamená methyl, methoxy, ethoxy, difluormethoxynebochlor·
  5. 8. Sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 1, kdeΛ znamená methoxy nebo ethoxy a Y znamená methyl nebo-methoxy.
  6. 9. Sloučeniny obecného vzorce .1 podle nároku 4, kdeX znamená Čy-C^-alkyl, C j-C^-alkoxyl nebo halogenem "jed-nou až třikrát'substituovaný Cj-C^-alkoxy a Y znamená chlor', C^-C^-alkyl, C^-C^-alkoxy, cyklopro-pyl nebo halogenem jednou až třikrát substituovaný C^-Cj-alkoxy. -42- 10. ' Sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 9, kde X znamená methyl, methoxy, ethoxy nebo difluormetho-xy s; Y znamená'methyl, methoxy, ethoxy, difluormethoxy nebochlor. £ ti 11* Sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 9, kde X znamená methoxy nebo ethoxy a í znamená methylnebo methoxy. 12. ‘ Sloučeniny obecného vzorce I podle nároku 9, kde skupina -S-CH^-CHF-Z je v poloze 2 fenylového kruhu. 13 · N-/2-/2-Chlor,-2-fluorethylthio/-fen.yl-sulfonyl/-Pr*-/4-methoxy-6-methýl-1,3,5-triazin-2-yl/-močovina podlenároku 1. 14.. N-/2-/2,2-Difluor-ethylthio/-fenyl-sulfonyl/-N'*- 4-methoxy-6-methyl-1,3,5-triazin-2-yl/-močovina podlenároku- 1 . .. 15· Způsob výroby sloučenin obecného.vzorce I podlenároku 1, vyznačující se t í m, že? sea/ fenylsulfonamiď obecného vzorce XIV
    CHF- Z H /XIV/ -43- kde .Z, má význam uvedený pod obecným vzorcem I, aeíhá reagovatsí N-pyrimidinyl- nebo N-triazin.ylkarbamátem obecnéhovzorce XI /X
    /XI/ kde X, Y, R a E mají význam· uvedený pod vzorcem I v ná-roku 1 a Ry znamená -C^-alkyl, nebo fenyl, který můžebýt substituován -C^-alkylem nebo halogenem,za přítomnosti báze, nebo b/ se nechá reagovat fenylsulfonamid obecného vzorce XII
    /XII/ kde R^ a Z mají význam uvedený pod vzorcem I v nároku 1 a:B znamená skupinu OH w 1 Έΐγ-Ο-Ο-Ν - nebo O=C=X- , za přítomnosti báze se2-aminopyrimidin- nebo -tria z lnem 'vzorce- -XIII - —--------- -44-
    Ί. *
    /XIII/ kde Ε, X a ϊ oiají význam uvedený pod vzorcem I podle-nároku 1.
  7. 16. Herbicidní a růst rostlin zpomalující prostře-dek, vyznačující se tím, že obsahuje,jednu nebo více sulfonyImočovin obecného vzorce I podlenároku 1.
  8. 17. Prostředek podle nároku 16, v y z n a č u j í- ( cíše t'í ar, že? obsahuje mezi 0,1 % a 95 % účinné látky obecného vzorce I podle nároku 1. 1 ' 18. Způsob potírání',růstu nežádoucích rostlin, v y z ra a- j Č u j í c í s e t í m, že: se účinná látka obecného vzor- í ce I podle nároku 1, nebo tuto účinnou látku obsahující ; prostředek aplikuje na rostliny nebo jejich životní pro- stor. r . i p 19» Způsob podle nároku 18, vyznačující setím, že1 se účinná látka adikuje v množství i ©ď 0,001 do 2 kg na hektar. Ϊ i . I. 20.. Způsob potlačování.' růstu rostlin, v y n· a č u j í- i · c í se t í ía, že.; se účinná látka obecného vzorce I podle? ] nároku 1, nebo tuto účinnou látku obsahující prostředek | aplikuje v účinném množství' na rostliny nebo na jejich j životní prostor. -45 ·*'&amp;?.· »<· 1¾ íl· .·'*’
  9. 21. . Způsob podle nároku 18 pro selektivní pře- nebopost-émergentní potlačování plevelů v- kulturách užitko-vých rostlin. líífl $ $ &amp;
    "í* X li B; I riř '3? (Ϊ íť 1 9 fí t ř<
CS912517A 1990-08-15 1991-08-14 Novel sulfoureas CS251791A3 (en)

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CH265490 1990-08-15

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS251791A3 true CS251791A3 (en) 1992-03-18

Family

ID=4238608

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS912517A CS251791A3 (en) 1990-08-15 1991-08-14 Novel sulfoureas

Country Status (8)

Country Link
US (2) US5163996A (cs)
EP (1) EP0471646B1 (cs)
AU (1) AU636788B2 (cs)
CA (1) CA2049130A1 (cs)
CS (1) CS251791A3 (cs)
DE (1) DE59106466D1 (cs)
HU (1) HUT57547A (cs)
IE (1) IE912888A1 (cs)

Families Citing this family (6)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
DE4206146A1 (de) * 1992-02-28 1993-09-02 Basf Ag Herbizide n-((1,3,5-triazin-2-yl)aminocarbonyl)benzolsulfonamide
DE69329797T2 (de) * 1992-05-06 2001-08-16 Novartis Ag, Basel Synergistische zusammensetzungen und verfahren zur selektiven unkrautbekämpfung
ZA200802442B (en) * 2005-09-01 2010-02-24 Du Pont Liquid sulfonylurea herbicide formulations
DE102006033572A1 (de) * 2006-07-20 2008-01-24 Bayer Cropscience Ag N'-Cyano-N-halogenalkyl-imidamid Derivate
TW200843642A (en) * 2007-03-08 2008-11-16 Du Pont Liquid sulfonylurea herbicide formulations
MX2021009954A (es) 2019-02-19 2021-12-10 Gowan Company L L C Composiciones liquidas estables y metodos para usar las mismas.

Family Cites Families (5)

* Cited by examiner, † Cited by third party
Publication number Priority date Publication date Assignee Title
US4310346A (en) * 1980-03-14 1982-01-12 E. I. Du Pont De Nemours And Company N(Substituted phenylsulfonyl) N'(substituted cyumidin-2-yl) ureas
US4452628A (en) * 1979-07-26 1984-06-05 E. I. Du Pont De Nemours And Company Herbicidal sulfonamides
CA1330438C (en) * 1980-07-17 1994-06-28 Willy Meyer N-phenylsulfonyl-n'-pyrimidinyl-and-triazinylureas
US4579584A (en) * 1981-10-13 1986-04-01 Ciba-Geigy Corporation N-phenylsulfonyl-N'-triazinylureas
US4534790A (en) * 1982-10-07 1985-08-13 E. I. Du Pont De Nemours And Company Herbicidal sulfonamides

Also Published As

Publication number Publication date
IE912888A1 (en) 1992-02-26
DE59106466D1 (de) 1995-10-19
US5163996A (en) 1992-11-17
EP0471646A3 (en) 1992-05-20
US5306693A (en) 1994-04-26
HUT57547A (en) 1991-12-30
EP0471646B1 (de) 1995-09-13
AU8246791A (en) 1992-06-11
EP0471646A2 (de) 1992-02-19
AU636788B2 (en) 1993-05-06
CA2049130A1 (en) 1992-02-16

Similar Documents

Publication Publication Date Title
RU2056415C1 (ru) Производные сульфонилмочевины или их соли, способ их получения, фенилсульфонамиды, сульфонилкарбаматы, фенилсульфохлориды, гербицидное и подавляющее рост растений средство, способ борьбы с нежелательным ростом растений и способ подавления роста растений
KR850000495B1 (ko) N-페닐설포닐-n&#39;-피리미디닐-및-트리아지닐우레아의 제조방법
CA1223589A (en) N-phenylsulfonyl-n&#39;-pyrimidinyl- and - triazinylureas
US4545811A (en) N-Phenylsulfonyl-N&#39;-triazinyl-ureas
CS257771B2 (en) Herbicide and method of its active component production
JPH0453861B2 (cs)
NZ204548A (en) N-heterocyclosulphonyl-n&#39;-pyrimidinylurea and n-heterocyclotriazinylurea derivatives and herbicidal and plant growth regulating composition
US5221315A (en) Sulfonylureas
JPS59212490A (ja) 縮合したｎ−フエニルスルホニル−ｎ′−ピリミジニル尿素及びｎ−フエニルスルホニル−ｎ′−トリアジニル尿素、その製法、中間体、組成物及び使用法
NO852078L (no) Nye sulfonylureaforbindelser, deres anvendelse for ugress-bekjempelse og herbicide preparater inneholdende samme.
JPH0656827A (ja) 新規のスルホニル尿素
CS251791A3 (en) Novel sulfoureas
EP0235449A1 (en) Herbicidal sulfonamides
JPH0324075A (ja) 新規なスルホニル尿素
US5552368A (en) Sulfonylureas
JPH0455428B2 (cs)