CS251709B1

CS251709B1 - Způsob sedimentační separace částic obsahujících stříbro z fotochemických odpadních vod

Info

Publication number: CS251709B1
Application number: CS847768A
Authority: CS
Inventors: Miroslav Trojan; Jan Kuehn
Original assignee: Miroslav Trojan; Jan Kuehn
Priority date: 1984-10-12
Filing date: 1984-10-12
Publication date: 1987-07-16
Also published as: CS776884A1

Abstract

Řešení se týká sedimentační separace částic obsahujících stříbro z fotochemic kých odpadních vod. Jde o způsob přípravy a aplikace hydroxidů železitého, hlinité ho a měánatého jako flokulátorů. Hydroxidy a flokulačními účinky se připravují oddě leně, mimo odpadní vody, srážením roztoků železnatých, železitých, hlinitých či měá- natých solí roztoky alkálií ta teploty O až 7 °C s výhodou za teploty O až 3 °C. Takto připravené flokulátory se aplikují do odpadní vody v hmot. množstvích čistého hydroxidu nejméně dvojnásobném k obsahu stříbra v odpadní vodě. Řešení je vhodné k použiti ve fotochemickém průmyslu, k regeneraci stříbra z odpadních vod, zejména pak z vod s velmi nízkými obsahy stříbra.

Description

Vynález se týká způsobu sedimentační separace částic obsahujících stříbro z fotochemických odpadních vod.

Odpadní vody ve fotochemickém průmyslu obsahují v nejrúznějších koncentracích jemně dispergované stříbrné sloučeniny, podle místa odpadu v technologii výroby fotomateriálú a podle druhu vyráběného sortimentu, případně podle následného zpracovatelského procesu. Zdrojem odpadních vod je jednak prací voda, která v technologii výroby fotomateriálú slouží k praní emulzí a jednak oplachová voda, jejímž zdrojem je voda na očistu technologického zařízení. U pracích vod se koncentrace stříbra pohybuje v desítkách miligramů na litr, u oplachových vod může koncentrace stříbra dosahovat až několika set miligramů na litr. V obou případech se však jedná o velmi zředěné suspenze. Z chemického hlediska se stříbro ve fotochemických odpadních vodách vyskytuje především v podobě halogenidů (AgX); existují však i jiné formy - Ag°, AggS, různé stříbrné komplexy. Převážné většina těchto látek je přítomna v nerozpustné formě; tyto částice obsahující stříbro jsou v odpadních vodách velmi jemně rozptýleny. Vody obsahují déle makromolekuly želatin (proměnlivého chemického složení), rozpuštěné anorganické sloučeniny (např. alkalické halogenídy, balastní soli) a jiné látky rovněž v nízkých koncentracích. Z organických látek pak prakticky všechny, které se používají v průběhu technologie výroby fotomateriálú. Zachycení stříbra z odpadních fotochemických fod je nutností nejen z ekonomického hlediska, ale i z důvodů ekologických. Metody, kterých se k tomu pou-r žívá jsou založeny především na sedimentační separaci částic obsahujících stříbro jak v poli zemské gravitace, tak v od2

251 709 středívém poli. Přitom se využívá různých způsobů flokulace a koagulace částic dispergovaných ve fotochemických vodách.

K nezjednoduším způsobům patří použití flokulátorů typu hydroxidů, např. hlinitého, železitého a mědnatého. Tyto metody pracují se srážením hydroxidů přímo v odpadní vodě, což vedle výhody docílení vysoké rychlosti sedimentace přináší i některé nevýhody. Je to především ekonomické hledisko plynoucí z poměrně velké spotřeby chemikálií a velké objemy získaného sedimentu; jeho zpracování převedením do roztoku je pak operací opět energeticky a materiálově neúměrně náročnou. Možnosti hutnického zpracování sedimentu zase brání jeho příliš velký obsah flokulátoru v poměru k relativně nízkému obsahu stříbra v sedimentu. Metody také vyžadují úpravu pH před srážením hydroxidů u fotochemických odpadních vod, které je pak po sedimentační separaci stříbra a před jejich dalším zužitkováním ev. kanalizací, třeba opět zneutralizovat.

Výše uvedené nevýhody odstraňuje způsob dle vynálezu, který spočívá v tom, že hydroxidy železitý, hlinitý a měňnatý, sloužící jako flokulátory se sráží odděleně, mimo odpadní vody při teplotě O až 7 °C, s výhodou 0 až 3 °C, načež se takto připravená suspenze činidla vnáší do odpadních vod obsahu stříbra v odpadní vodě. Snížené teplota výchozích roztoků použitých k přípravě hydroxidů přispívá ke zvýšení jejich flokulačních účinků. Umožňuje pomalejší růst zárodků i vlastních částic sraženin hydroxidů a tím zvyšuje jejich sorbční a koagulační vlastnosti; tyto sraženiny také rychleji sedimentují v porovnání s částicemi sraženin, připravenými za normálních či zvýšených teplot. Ke srážení hydroxidů lze použít roztoků solí železnatých, železitých, hlinitých či měňnatých a roztoků alkálií - např. sody, hydroxidu sodného, hydroxidu draselného, hydroxidu vápenatého či amoniaku a lze také využít i různých odpadů nižší čistoty, bez nebezpečí znečištění velkých množství vlastních fotochemických odpadních vod. Vysrážené hydroxidy lze před aplikací předem oddělit od kapalné fáze srážecího prostředí a tím i ev. nečistot, např. sedimentací. Získaný sediment hydroxidu lze pak ještě i promýt dekantací a te^prve potom

- 3 251 709 rozptýlit v odpadní fotochemické vodě k vlastní sedimentační separaci částic obsahujících stříbro·

Způsob podle vynálezu umožňuje připravit hydroxidy s vyššími flokulačními účinky, než doposud používanými postupy a způsob aplikace flokulátorů pak dovoluje jejich účinné působení při menší spotřebě než u dosavadních způsobů. K dalším výhodám způsobu podle vynálezu patří poměrně vysoká účinnost sedimentační separace zejména při nízkých koncentracích částic obsahujících stříbro ve fotochemických odpadních vodách i při malých spotřebách flokulátorů. Poměr obsahu kationtů kovu z hydroxidu k obsahu stříbra obsaženému v sedimentu je příznivý pro jeho následné hutnické zpracování. Odpadní voda, po odstranění částic obsahujících stříbro, není znečištěna dalšími rozpuštěnými solemi a není ovlivněno její původní pH. Spotřeba chemikálií k přípravě flokulátorů je relativně nízká; lze k tomuto účelu využít i různých odpadních medií, bez vážnějšího nebezpečí znečištění vlastní fotochemické vody.

V dalším jsou pak uvedeny některé příklady přípravy a aplikace flokulátorů podle vynálezu.

Příklad 1

Smísením 150 g vodného roztoku obsahujícího 30 g síranu hlinitého ( A^CSO^)^ ) a 100 g vodného roztoku obsahujícího 21 g hydroxidu sodného ( NaOH ), ochlazených předem na 1 °C, byla připravena suspenze, která byla vmíchána do 250 1 odpadní fotochemické vody s dispergovanými částicemi obsahujícími stříbro v množství 40 až 50 mg Ag/1 litr. Během tříhodinové sedimentace přešlo do sedimentu více než 90 % stříbra obsaženého v odpadní fotochemické vodě.

Příklad 2

Smísením 150 g vodného roztoku obsahujícího 32 g síranu železnatého ( FeSO^.7 H^O ) a 300 g vodného roztoku obsahujícího 50 g sody ( Na^CO^.lO H^O ), ochlazených předem na 3 °C, byla připravena suspenze, která byla vmíchána do

- 4 251 709 do 100 1 fotochemické odpadní vody s dispergovanými částicemi obsahujícími stříbro v množství 90 až 100 mg Ag/1 litr· Během pětihodinové sedimentace bylo dosaženo zachycení více než 60 % stříbra obsaženého v odpadní vodě do sedimentu·

Příklad 3

Slitím 130 g vodného roztoku obsahujícího 25 g síranu měčnatého ( CuSO^.5 HgO ) a 50 g vodného roztoku obsahujícího 13 g odpadní směsi hydroxidu draselného a hydroxidu sodného (65 hmot· % KOH, 35 % NaOH), předem ochlazených na 5 ®c, byla připravena suspenze, která byla vmíchána do 100 1 odpadní fotochemické fody s dispergovanými částicemi obsahujícími stříbro v množství 60 až 70 mg Ag/ 1 litř. Během pětihodinové sedimentace přešlo do sedimentu více než 75 % stříbra obsaženého v odpadní fotochemické vodě·

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

Způsob sedimentační separace částic obsahujících stříbro z fotochemických odpadních vod pomocí flokulátorů na bázi hydroxidu železítého, hlinitého, mědnatého, připravených vysrážením roztoků solí uvedených kovů alkáliemi, vyznačený tím, že se flokulétory sráží odděleně mimo odpadní vody a to za teploty 0 až 7 °C, s výhodou 0 až 3 °C, načež se takto připravené činidlo vnáší do odpadních vod v hmotnostním množství čistého hydroxidu nejméně dvojnásobném k obsahu stříbra v odpadní vodě.