CS249289B1 - Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu - Google Patents

Abstract

Řešení se týká způsobu výroby injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu. Podstatou vynálezu je to, že na předem připravenou reakční směs sestávající z chromatograficky čistého bromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10”^· až 10“4 mol/1 a hodnotě pH 2,0 až 8,0 a peroxidu vodíku o koncentraci 10”^ až 10_3 mol/ /1 se působí roztokem 50-2 000 MBq radioaktivního jodidu sodného Na12^I nebo jodidu sodného Na^25j nebo jodidu sodného Na^li a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým připraveným neradioaktivnim roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10”^ až 10“^ mol/1 a komplexon 3 o koncentraci 10~2 až 10“6 mol/ /1. Řešení může být uplatněno u výrobců radiofarmak a na odděleních nukleární medicíny.

Description

Vynález řeší způsob přípravy injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu používaného v nukleární medicíně k funkčnímu vyšetření jater.

Bromsulfalein (dvojsodná sůl 4, 5, 6, 7-tetrabromftalein-3,3'-disulfonové kyseliny) značený radioaktivním izotopem jódu je nejčastěji připravován jodací neradioaktivní substance pomocí chloridu jodného značeného radioaktivním izotopem jódu v kyselém prostředí. Někdy se joduje v prostředí vroucího metanolu, oproti jodaci ve vodě. Zkoušena byla též jodace bromsulfaleinu radioaktivním jódem za pomoci peroxidu vodíku nebo chloraminu T a elektrolytická jodace, ale výtěžky nedosahovaly takového stupně jako v případě jodace chloridem jodným v případě značení pomocí peroxidu vodíku dosahovaly maximálně 89 %.

Společným nedostatkem všech výše uvedených metod je fakt, že nevzniká jednotný a definovaný produkt. Názory na složení značeného bromsulfaleinu se různí, uvádí se, že zřejmě dochází k výměně bromového atomu za jód. Některé prameny uvádějí složení preparátu jako směs monojódbromsulfaleinu a dijódbromsulfaleinu, jejichž poměr je sice možno volbou reakčních podmínek regulovat, ale které jsou vždy přítomny v preparátu, pouze při velkém nadbytku jodačního činidla vzniká takřka výhradně dijódderivát.

Dosud komerčně vyráběné preparáty tedy obsahuji jako převládající složku nezreagovaný bromsulfalein a dále v určitém poměru zastoupené mono- a dijódbromsulfalein. Přitom biologické chování jednotlivých složek je různé a proto je třeba připravit značený dijódbromsulfalein pomocí izotopové výměnné reakce ve vysoké radiochemické čistotě.

Pro některé účely, zejména funkční testy, je výhodnější používat monojódbromsulfalein, který má rychlejší průběh vylučování z organismu. Uvedené nevýhody odstraňuje postup podle vynálezu. Příprava injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu je zde prováděna tak, že se na předem připravenou neradioaktivní reakční směs, sestávající z chromatograficky čistého bromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10 až 10^-4 mol/1 a hodnotě pH 2,0 až 8,0 a peroxidu vodíku o koncentraci 10 ¹ až 10 mol/1 působí roztokem 50-2 000 MBq radioaktivního jodidu sodného Na ¹²³ι ne£>o jodidu sodného Na ⁴³³I nebo jodidu sodného Na ¹³¹I a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru

1:5 až 1:20 s druhým připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan

-2-6 -2-6 sodný o koncentraci 10 až 10 mol/1 a komplexon 3 o koncentraci 10 až 10 mol/1.

Popsaný postup poskytuje jednotný produkt za krátkou dobu ve vysokém výtěžku. To umožňuje připravovat produkt jednoduchým způsobem z předem připravené reakční směsi, kterou je možno několik měsíců skladovat. To je výhodné zvláště při přípravě preparátu značeného izotopem ⁴²³I, který má krátký poločas (13 hodin) a kde je nutné provádět značení rychle a s vysokým výtěžkem. Postup podle vynálezu je vhodnější i z hlediska radiační bezpečnosti, nebot se ha rozdíl od dosavadních postupů nepracuje s radioaktivním elementárním jódem, který snadno tvoří aerosoly.

Příklad 1

Κ 1 ml 10 M roztoku chromatograficky čistého bromsulfaleinu v 0,2 M acetátovém pufru o pH 5,0 se přidá 0,2 ml jodidu sodného Na ¹³¹I, zahřívá se 4 minuty na vroucí vodní lázni, přidá se 0,1 ml 3% peroxidu vodíku a zahřívá se dále na vodní lázni dalších 10 minut. Takto vzniklá směs se upraví do konečné lékové formy přidáním 9 ml roztoku obsahujícího 10^-4 M -4 dihydrogenfosforečnan sodný a 10 M komplexon 3.

Příklad 2

Postupuje se stejně jako v případě 1 s tím rozdílem, že reakční směs bromsulfaleinu a peroxidu vodíku je předem připravena a uchována v zapertlované lahvičce (penicilince) a že místo jodidu sodného Na ⁴³³I se použije jodid sodný Na ³²³I, který se přidá injekční stříkačkou skrz zátku. Takto vzniklá reakční směs se zahřívá přímo v penicilince na vodní lázni.

Oprava do konečné lékové formy se provede stejně jako v příkladu 1.

Postup podle vynálezu umožňuje vyrábět uvedený preparát i bezprostředně na pracovišti uživatele. Je proto možné připravovat jej podle skutečné potřeby a není nutno jej mít neustále na skladě. Jeho pohotová příprava podle vynálezu umožňuje značení i krátkodobými radionuklidy jódu.

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu, vyznačený tím, že se na předem připravenou neradioaktivní reakční směs, sestávající z chro-1 -4 matograficky čistého bromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10 až 10 mol/1 a -1 -3 hodnotě pH 2,0 až 8,0 a peroxidu vodíku o koncentraci 10 až 10 mol/1 působí roztokem 50-2 000 MBq radioaktivního jodidu sodného Na ¹²³I nebo roztokem jodidu sodného Na ¹²⁵I nebo roztokem jodidu sodného Na ¹³¹I a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydro— 2 —6 —2 genfosforečnan sodný o koncentraci 10 až 10 mol/1 a komplexon 3 o koncentraci 10^- až 10^_€ mol/1.