CS207941B1 - Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu - Google Patents

Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu Download PDF

Info

Publication number
CS207941B1
CS207941B1 CS704579A CS704579A CS207941B1 CS 207941 B1 CS207941 B1 CS 207941B1 CS 704579 A CS704579 A CS 704579A CS 704579 A CS704579 A CS 704579A CS 207941 B1 CS207941 B1 CS 207941B1
Authority
CS
Czechoslovakia
Prior art keywords
mol
radioactive
solution
sodium iodide
iodine
Prior art date
Application number
CS704579A
Other languages
English (en)
Inventor
Irena Horka
Pavel Hradilek
Leo Kronrad
Original Assignee
Irena Horka
Pavel Hradilek
Leo Kronrad
Priority date (The priority date is an assumption and is not a legal conclusion. Google has not performed a legal analysis and makes no representation as to the accuracy of the date listed.)
Filing date
Publication date
Application filed by Irena Horka, Pavel Hradilek, Leo Kronrad filed Critical Irena Horka
Priority to CS704579A priority Critical patent/CS207941B1/cs
Publication of CS207941B1 publication Critical patent/CS207941B1/cs

Links

Landscapes

  • Medicines Containing Antibodies Or Antigens For Use As Internal Diagnostic Agents (AREA)

Description

Vynález řeší způsob výroby bez zahříváni pro injekční roztok dijodbromsulfaleinu značený radioaktivním izotopem jodu, používaný v nukleární medicíně k funkčnímu vyšetřeni jater.
Výchozí preparát, komerčně dostupný bromsulfalein, je dvojsodná sůl 4,5,6,7-tetrabromftalein 3,3*diaulfonové kyseliny, kterou lze označit radioaktivním izotopem jodu ve dvou polohách. Proto při obvyklém způsobu radioaktivního značeni Jodaci, /1. Tubis M. Nordyke R.A.,Posnick E. Blahd W.H.: 3. Nucl. Med. 2,282 (1961)./
2. Máni R.S.; Indián □. Chem. 4, 499 (1966).
3. Suwanik R,, Tubis M.; Int. □. Appl. Radiation Isotopee 19, 883 (1968).
4. Suarez A.F, de, Gomet S.3., Mitta A.E.A.: Report CNEA (Buenos Aires) No 153 (1969).
5. Suwanik R,f Tubis M,, Viranuvatti V., Linwongsa K.; Nucl. Med. 9, 269 (1970).
6. Kato S., Kuřata K.: U.S. Pat. 3,743 713 Appl. 22.6.1971.
7. Suwanik R.: Radiology. Proč. XIII Int, Congress of Radiology, Madrid 1973. Vol. 2. Excerpta Medica, 1974, 226.
B. Potocki 3., Rudkoweki R.; Nukleonika 21, 1074 (1976).
9. Máni R.S., Prahbu. P.: Isotopenpraxis 5, 227 (1969)./, která může probíhat do dvou stupňů, vzniká jednak monojodbromsulfalein, jednak dijodbromsulfalein. Volbou reakčnich podmínek lze ovlivnit jejich vzájemný poměr, ale vždy jsou v reakční směsi přítomny oba, vadle neoznačeného bromsulfaleinu. Pouze při velkém nadbytku jodačniho činidla vzniká téměř výlučně dijodderivát. Protože tyto deriváty bromsulfaleinu mají odlišné biologické chováni , /10. Elinger.: Bíomedicina 25 255 (1976).
11. Cifková I., Cifka II. Symposium RVHP o značených sloučeninách, Kazíaěř, říjen 1977
12. Angelie B., Cifka □ tamtéž jako 11./,
Je vhodnější připravit předem neradioaktivni jodaci s následným chromatografickým či Jiným vyčištěním, (13. 3iraa, Hykaě, ČS. patent č. 133 456) čistý mono nebo dijQdbromsulfalein a radioaktivní značeni provést izotopickou výměnou.
Při doeud známém způsobu značeni izotopickou výměnou jsou reakční směsi zpravidla zahřívány na 100 - 120 °C po dobu 30 i vice minut. Pro monojodbromsulfalein dosud nebyly nalezeny podmínky pro průběh izotopické reakce měřitelnou rychlostí, zatím co s dijodbromsulfaleinsm výměna za tepla probíhala.
Postup podle vynálezu odstraňuje tepelné zpracováni radioaktivní reakční směsi a zkracuje reakčni dobu na minimum, protože značeni proběhne pří laboratorní teplotě okamžitě po smísení reakční směsi.
123
Ke značeni lze použit radioaktivní roztok jodidu sodného Na 3. nebo jodidu sodného Na^253, nebo jodidu sodného Na^3^3 a nebo jodidu sodného Na^233.
131 nich nejlevnější a najrozěiřanšjáí Je Na 3, svým poločasem 8 dni je vhodný pro hromadného výrobca,dobře se deteguje, ale působí značnou radioaktivní zátěž pacienta.
p c má nízkou energii, což je výhodné pro pacienta, má dlouhý poločas rozpadu a Spatné se deteguje.
TX2 má krótký poločas rozpadu 2,3 hod., ale příliš vysokou energii. Spatné se deteguje.
je dosud značně drahý, ala je nejvhodnějši z hlediska zátěže i detekce a svým krátkým poločasem 13 hod. je vhodný pro použiti ke značeni přimo na odděleních nukl. medicíny, s použitím předem připravených injekčních souprav, které je možno zde skladovat a podle potřeby připravovat značenou látku těsně před aplikaci.
Podstata vynálezu je v tom, že na 0,5 - 500 ml vodného roztoku dljodbromsulfaleinu o pH 3 - 8 a molární koncentraci 10 mol/1 až lndl/1 se působí při laboratorní teplotě v přl—7 —2 tomnosti elementárního Jodu o koncentraci 10 mol/1 až 10 mol/1, 0,2 ml až 25 ml roztoku radioaktivního jodidu sodného Na^253, nebo jodidu sodného Na^233 nebo jodidu sodného Na''’2 3^3, nebo jodidu sodného Na^323, o molórni koncentraci 10-7 mol/1 až ÍO-4 mol/1, čimž se získá radioaktivní roztok dijodbromsulfaleinu.
Přiklad přípravy dljodbromsulfaleinu z komerčně vyráběného bromsulfaleinu, (Podle práce č. 12 v popisné části) ml injekčního roztoku bromsulfaleinu (50 mg sodné soli(ml se smlsl se 7 ml vody a 1 ml chloridu jodného p.a.o, koncentraci asi 0,6 mol/1 .Po 1 hod stání se titruje thiosulfótem sodným do vzniku žlutého zabarvení.
Chromatografickě čištěni lze provést na chromatografickém papíře Whatman č, 3. Na pruh papíru se nanese na start část reakční směsi a po zaschnuti nechá protékat roztokem fosfátového pufru o pH 6, Na hotovém chromatogramu sa parami amoniaku vyvolají barevné skvrny jednotlivých derivátů bromsulfaleinu, Skvrna dijodderivátu sa vystřihne, vymyje a upraví do inječni formy.
3ini autoři provádějí čištěni dalšími běžnými metodami, na přiklad srážením. V každém případě se však jedná o práce, které se obtížně provádějí s radioaktivním materiálem. Výhodou vynálezu je, že tyto práce Je možno provést předem v neradioaktivni formě.
Příklady použiti
1. Příprava injekce značeného bromsulfaleinu ze zásobní soupravy pro jednoho pacienta.
K 0,2 ml resublimovaného jodu v čistém lihu o koncentraci 2,10-3 mol/1, uchovávaném ve sterilní zatavené ampulce v temnu při +4 °C, se přidá injekční stříkačkou při pokojové teplotě 2 ml roztoku chromatografičky čistého dljodbromsulfaleinu, rozpuštěného v injekčním fyziologickém roztoku v koncentraci 5.10-3 mol/1, uchovávaného stejným způsobem. Ihned po smísení se přidá injekční stříkačkou 0,1 ml Na 3 o radioaktivitě 3 MBq - 5 a chemické koncentraci « 10 mol/1.
2. Příprava injekce ze zásobníku roztoku pro více pacientů.
K 1 ml 2,5.10 mol/1 roztoku chromatografičky čistého dljodbromsulfaleinu v injekční vodě, uchovávaného ve sterilní penicilince o obsahu 10 ml, se přidá sterilní skleněnou pipetou 0,2 ml roztoku resublimovaného Jodu v čistém lihu o chemické koncentraci 10-4i»ol/l. Po smieení se ihned přidá sterilní injekční stříkačkou 0,1 ml roztoku Na^233 o radioakti-5 vitě 40 MBq a chemické koncentraci £ 5,10 mol/1 a dobře promíchá. Úprava do injekční formy se provede přidáním 9 ml 2.10-4 raol/1 fosfátového pufru o hodnotě pH 7, který je připraven v další penicilince,
3. Způsob výroby pro hromadné výrobce
K 10 ml 2,5,10-2 mol/1 v roztoku chromatografleky čistého dijodbromaulfaleinu v injekční vodě ae přidá 2 ml čerstvě přlpravenéhor roztoku resublimovanáho Jodu v injekční vodě o molérni koncentraci 10-4 mol/1 a ihned ss přidá 0,5 ml roztoku Jodidu sodného Na^^^O o radioaktivitě 200 MBq a chemické koncentraci 10-4 mol/1 a dobře ss promíchá. Úprava do lékové formy se provádí přídavkem 60 ml roztoku obsahujícího 10-4 raol/1 dihydroganfo9forsčnanu sodného a 10-4 mol/1 chelatonu 3.
Přínosy vynálezu a možnosti využiti
Proti dosavadnímu způsobu výroby preparátů značených radioaktivním Jodem, kdy byla reakční směs zahřívána na 100 i více °C, není podle vynálezu třeba používat zvýšené teploty, reakce proběhne při laboratorní teplotě.
Zatím co dříve byl časový interval potřebný k dosažení maximálního výtěžku 30 i více minut, podle vynálezu proběhne reakce ihned po smísení složek reakční eměsl.
Reakce je v širokém rozmezí nezávislá na pH, což umožňuje vynechat v reakční směsi pufr a snížit tak zátěž pacienta. Oako jedno z rozpouštědel lze e výhodou použit komerčně vyráběného fyziologického roztoku.
Reakce proběhne s vysokým' výtěžkem i při nízkých molórnich koncentracích bromsulfaleinu, což umožni další sníženi zátěže pacienta a šetřeni surovinou. I při 5x menši koncentraci než je dosud uváděna proběhne reakce s výtěžkem 99,5 %, který lze v případě potřeby dále zvýšit snížením koncentrace radioaktivního jodidu.
Reakční směs, rozložena do dvou složek, je při +4 °C značně stálé, takže je možno ji skladovat na odděleních nukleární medicíny a přímo zde podle potřeby připravovat značenou látku. To umožňuje použiti krátkodobých izotopů, což je současným trendem nukleární medicíny.
Tato metoda umožňuje připravit i zásobní soupravy o malých objemech pro jednotlivá pacienty, což dřívější metody neumožňovaly. Všech/ny tyto výhody souhrnně umožňuji enižit náklady na vyšetřeni pacienta, zjednodušit a zkrátit dobu manipulace a radioaktivní látkou a tím zvýšit bezpečnost práce. I pro hromadného výrobce by znamenalo zavedeni výroby podle vynálezu zrychleni výrobního procesu, zlepšeni technologie, podstatné zvýšeni bezpečnosti práce a úsporu energie.
Využiti je možné u všech podniků a firem v oboru výroby radiofarmak a na všech odděleních nukleární medicíny.

Claims (2)

  1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU
    Způsob výroby injekčního roztoku dljodbromeulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu, vyznačující ae tim, že na 0,5 až 500 ml vodného rozoitku dijodbromaulfaleinu o pH 3 až
  2. 3 a molární koncentraci 10-5 mol/1 až 1 mol/1 se působí pří laboratorní teplotě v přítomnosti -7 -2 elementárního jodu o koncentraci 10 mol/1 až 10 mol/1 roztokem radioaktivního jodidu sodného Na^2^0, nebo Jodidu sodného Na^2^, nebo jodidu sodného Na^^^O, nebo jodidu sodného Na^^20 o molárni koncentraci 10-7 mol/1 až 10-4 mol/1 v množství 0,2 ml až 25 ml, čímž ee zieká radioaktivní roztok dijodbromaulfaleinu.
CS704579A 1979-10-17 1979-10-17 Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu CS207941B1 (cs)

Priority Applications (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS704579A CS207941B1 (cs) 1979-10-17 1979-10-17 Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu

Applications Claiming Priority (1)

Application Number Priority Date Filing Date Title
CS704579A CS207941B1 (cs) 1979-10-17 1979-10-17 Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu

Publications (1)

Publication Number Publication Date
CS207941B1 true CS207941B1 (cs) 1981-08-31

Family

ID=5418841

Family Applications (1)

Application Number Title Priority Date Filing Date
CS704579A CS207941B1 (cs) 1979-10-17 1979-10-17 Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu

Country Status (1)

Country Link
CS (1) CS207941B1 (cs)

Similar Documents

Publication Publication Date Title
US5219556A (en) Stabilized therapeutic radiopharmaceutical complexes
Srivastava et al. The development and in-vivo behavior of tin containing radiopharmaceuticals—I. Chemistry, preparation, and biodistribution in small animals
Lin et al. Effect of reaction conditions on preparations of rhenium-188 hydroxyethylidene diphosphonate complexes
Vaughan et al. The production and biological distribution of yttrium-90 labelled antibodies
Smith et al. [166Dy] dysporium/[166Ho] holmium in vivo generator
Breeman et al. Radiolabeling DOTA-peptides with 90Y and 177Lu to a high specific activity
US3740418A (en) Radioactive scanning preparation
US4515766A (en) Labeled phosphonic acid compositions for investigations of in vivo deposits of calcium
Vimalnath et al. Ce‐141‐labeled DOTMP: A theranostic option in management of pain due to skeletal metastases
CS207941B1 (cs) Způsob výroby injekčního roztoku dijodbromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu
EP0176288B1 (en) Aminocarboxylic acid complexes for the treatment of calcific tumors
Finn et al. Technical challenges associated with the radiolabeling of monoclonal antibodies utilizing short-lived, positron emitting radionuclides
RU2164420C2 (ru) Способ получения радиотерапевтического препарата
Norseev Synthesis of astatine-tagged methylene blue, a compound for fighting micrometastases and individual cells of melanoma
Bai et al. Preparation of a cold kit of 186 Re (Sn)-HEDP
IT202100024335A1 (it) Complesso radiofarmaceutico per l’imaging e/o per la localizzazione di cellule positive al psma
JPH0576953B2 (cs)
CS265357B1 (cs) Způsob zavádění radioaktivního izotopu jodu do m-jodbenzylguanidinu
El-Shaboury et al. Recent study on radioiodination of [4-127I] iodoantipyrine via isotope-exchange in dry-states up-to melt
Tripunoski et al. Preparation of 188Re-HEDP as a bone tumor radionuclide therapeutic
Reková et al. Technology of DTPA and immunoglobulins conjugation and their labeling to 90 Y and 177 Lu radionuclides
Liu et al. Comparison of [28Br] 4-bromoantipyrine and [125I] 4-iodoantipyrine: The kinetics of exchange reaction and biodistribution in rats
CS249289B1 (cs) Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jodu
Jeffries Nonisotopic Labeling
Reková et al. Technology of DTPA and immunoglobulins conjugation and their attachment to 90 Y and 177 Lu radionuclides