CS249288B1 - Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaieinu značeného radioaktivním izotopem jodu - Google Patents

Abstract

Řešeni se týká způsobu výroby injekčního roztoku bromsulfaieinu značeného radioaktivním izotopem jódu. Podstatou řešení je to, že na předem připravenou reakčni směs sestá­ vající z chromatograficky čistého monojódbromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10"! až 10"4 mol/1 o hodnotě pH 2,0 až 8,0 a chloridu mědného o koncentraci 10“2 až 10-5 mol/1 se působí roztokem 50 až 2 000 MBq radioaktivního jodidu sodného Na 123j nebo jodidu sodného Na 125j nebo jodidu sodného Na 131I a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10~2 až 10“® mol/1 a komplexon 3 o koncentraci 10-3 až 10-6 mol/1. Podstata řešení může být uplatněna u výrobců rádiofarmak, případně na odděleních nukleární medicíny.

Description

(54) Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaieinu značeného radioaktivním izotopem jodu

Řešeni se týká způsobu výroby injekčního roztoku bromsulfaieinu značeného radioaktivním izotopem jódu. Podstatou řešení je to, že na předem připravenou reakčni směs sestávající z chromatograficky čistého monojódbromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10! až 10⁴ mol/1 o hodnotě pH 2,0 až 8,0 a chloridu mědného o koncentraci 10“2 až 10^-5 mol/1 se působí roztokem 50 až 2 000 MBq radioaktivního jodidu sodného Na 123j nebo jodidu sodného Na 125j nebo jodidu sodného Na ¹³¹I a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10~2 až 10“® mol/1 a komplexon 3 o koncentraci 10^-3 až 10^-6 mol/1. Podstata řešení může být uplatněna u výrobců rádiofarmak, případně na odděleních nukleární medicíny.

Vynález řeší způsob přípravy injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu používaného v nukleární medicíně k funkčnímu vyšetřeni jater.

Bromsulfalein (dvojsodná sůl 4, 5, 6, 7-tetrabromftalein-3,3-disulfonové kyseliny) značený radioaktivním izotopem jódu je nejčastěji připravován jodací neradioaktivní substance pomoci chloridu jodného značeného radioaktivním izotopem jódu v kyselém prostředí.

Je -známa reakce, kdy se joduje v prostředí vroucího metanolu na rozdíl od jodace ve vodě. Zkoušena byla též jodace bromsulfaleinu radioaktivním jódem za pomoci peroxidu vodíku nebo ohloraminu T a elektrolytická jodace, ale výtěžky nedosahovaly takového stupně jako v případě jodace chloridem jodným, v případě značení pomocí peroxidu vodíku dosáhly maximálně 8 9 % .

Společná nevýhoda všech výše uvedených metod je ta, že nevzniká jednotný a definovaný produkt. Názory na složení značeného bromsulfaleinu se různí. Uvádí se např., že dochází zřejmě k výměně bromového atomu v molekule bromsulfaleinu za jód, někdy se uvádějí složení preparátu jako směs monojódbromsulfaleinu a dijódbromsulfaleinu, jejíchž poměr je sice možno regulovat volbou reakčních podmínek, ale které jsou vždy v preparátu přítomny, pouze při velkém nadbytku jodačního činidla vzniká takřka výhradně dijódderivát.

Dosud komerčně vyráběné preparáty tedy obsahuji jako převládající složku nezreagovaný nejódovaný bromsulfalein a dále v určitém poměru zastoupené mono- a dijódbromsulfalein. přitom biologické chování jednotlivých složek je různé, a proto je třeba připravit značený dijódbromsulfalein pomocí izotopové výměnné reakce ve vysoké radiochemické čistotě. Pro některé účely, zejména funkční testy, je výhodnější používat monojódbromsulfalein, který má rychlejší průběh vylučování z organismu.

Uvedené metody jsou tedy ztíženy určitými nevýhodami, které odstraňuje postup přípravy injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu podle vynálezu, při kterém se na předem připravenou reakční směs sestávající z chromatograficky čistého monojódbromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10 ⁴ až 10 ¹ mol/1 a hodnotě pH 2,0 až 8,0 a chloridu měčlného o koncentraci 10 až 10^_ mol/1 působí roztokem 50-2 000 MBq radioaktivního jodidu sodného Na^11!1I nebo jodidu sodného Na^^Sj nebo jodidu sodného Na¹¹¹! a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým připraveným radioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10 ² až 10 ⁶ mol/ “2 ^—6 /litr a komplexon 3 o koncentraci 10 až 10 mol/1.

Postup podle řešení je vhodnější 1 z hlediska radiační bezpečnosti, nebot se na rozdíl od dosavadních postupů nepracuje s radioaktivním elementárním jódem, který snadno tvoří aerosoly.

Postup je vhodný pro hromadného výrobce radiofarmaceutických preparátů nebo pro oddělení nukleární medicíny.

Příklad

K 0,1 ml 5x10 M roztoku chromatograficky čistého monojódbromsulfaleinu v acetátovém pufru o pH 3 se přidá 0,5 mg jemně třeného chloridu mědného a zahřeje na glykolové lázni po dobu 5 minut tak, aby se směs neodpařovala. Poté se přidá 0,1 ml radioaktivního jodidu sodného a směs se zahřívá na vodní lázni v zapertlované lahvičce. Po skončení reakce se produkt zflitruje přes kolonku se směsí chloridu stříbrného a písku v poměru 1:3 nebo přes filtrační papír nasycený chloridem stříbrným a naředěním, úpravou pH a sterilizací se adjustuje do výsledné lékové formy. Výtěžek značení je 98 %.

Claims (1)

1. PftEDMĚT VYNÁLEZU

   Způsob výroby injekčního roztoku bromsulfaleinu značeného radioaktivním izotopem jódu, vyznačený tím, že se na předem připravenou reakční směs sestávající z chromatografíčky čisté, -4 -1 ho monojódbromsulfaleinu ve vodném roztoku o koncentraci 10 až 10 mol/1 a hodnotě pH 2,0 -5 -2 až 8,0 a chloridu mědného o koncentraci 10 až 10 mol/1 působí roztokem 50-2000 MBq rádio aktivního jodidu sodného Na _neb_O jodidu sodného Na _nebo jodidu sodného Na l^lj a takto vzniklý roztok se po zahřátí na teplotu 80 až 120 °C smísí v poměru 1:5 až 1:20 s druhým připraveným neradioaktivním roztokem obsahujícím dihydrogenfosforečnan sodný o koncentraci 10 až 10 & mol/1 a komplexon 3 o koncentraci 10 až 10 mol/1.