CS243317B1 - Způsob výroby elektrografického materiálu pro přímá zobrazení - Google Patents

Abstract

Způsob výroby elektrografického materiálu na bázi kysličníku zinečnatého umožňující efektivní využití vysokorychlostních polévacích systémů, vyznačený tím, že. mimo hlavní složky elektrografické disperze, tj. aromatická rozpustldla, kysličník zinečnatý, pojivo a roztok sensibilisátorů obsahuje disperze 0,3 až 5 % ztekuoujíci složky na bázi monofunkčního primárního až terciárního alifatického alkoholu Cj až C5, a to samostatně anebo ve směsích. Řešení se využívá při výrobě elektrografických materiálů pro úpravu a řízení viskosity, dále pro dosažení velmi nízkých viskosit respektive disperzi s vysokou koncentrací pevné fáze.

Description

(54) Způsob výroby elektrografického materiálu pro přímá zobrazení

Způsob výroby elektrografického materiálu na bázi kysličníku zinečnatého umožňující efektivní využití vysokorychlostních polévacích systémů, vyznačený tím, že. mimo hlavní složky elektrografické disperze, tj. aromatická rozpustldla, kysličník zinečnatý, pojivo a roztok sensibilisátorů obsahuje disperze 0,3 až 5 % ztekuoujíci složky na bázi monofunkčního primárního až terciárního alifatického alkoholu Cj až C5, a to samostatně anebo ve směsích.

Řešení se využívá při výrobě elektrografických materiálů pro úpravu a řízení viskosity, dále pro dosažení velmi nízkých viskosit respektive disperzi s vysokou koncentrací pevné fáze.

Vynález se týká nového způsobu výroby elektrografického materiálu na bázi ZnO, který umožňuje efektivní využití vysokorychlostních polévacích systémů.

Je známé použití elektrografických materiálů pro přímé kopírování využívající fotovodivosti kysličníku zineČnatého rozptýleného v organickém pojivu na vodivě upravené papírové podložce. Způsob zpracování těchto materiálů spočívá v tom, že povrchová vrstva fotovodiče je pomocí koronového výboje opatřena potenciálem ve výši asi 400 až 700 V. Po exposici viditelným světlem je odveden náboj z osvětlených míst, na neosvětlených místech náboj zůstává a je zde elektroforeticky vyvolán kapalinovou nebo práškovou vývojkou.

Kysličník zinečnatý, jako základní fotopolovodič pro tento systém je využíván ve formě částic o velikosti přibližně 0,35 mikrometrů. Je jemně rozptýlen v nosném pojivu, vhodně · sensibilisován k viditelné oblasti záření a nanesen v roztoku pojivá na vodivou podložku na příklad papírovou. Kysličník zinečnatý je vyráběn spalováním zinkových par v proudu vzduchu nebo kyslíku. Podmínky spalování je nutno velmi přesně dodržovat, aby výsledný produkt měl jednotnou velikost částic a definovaný přebytek volného nesteohiometrického zinku.

Elektrografická podložka musí ve srovnání s běžným papírem vykazovat především zvýšenou vodivost, která je dosahována nánosem roztoků obsahujících například anorganické sole nebo častěji kvartérní amoniové polymery. Dále je tato podložka opatřena bariérovými vrstvami proti vsakováni organických rozpustidel. Uvedené vrstvy mohou být podle účelu užití umístěny jak symetricky tak i asymetricky ve vztahu k základní podložce.

Důležitou složkou elektrografických disperzí, respektive vlastních fotocitlivých vrstev je organické pojivo z přírodních nebo častěji syntetických pryskyřic. Požadavky kladné na tuto surovinu jsou velmi široké, neboE se předpokládá splnění řady požadavků z hlediska, správné funkce vrstvy.

Je možno jmenovat vysoký izolační odpor, dobré smáčení fotovodivých pigmentů, nízká tekutost připravených disperzí, dobré mechanické vlastnosti, vliv na fotoelektrické vlastnosti a podobně, obvykle se v současné době používají například kopolymery styrenu, vinylacetátu, akrylátové pryskyřice, polyestery jako alkydy a podobně, dále epoxidové pryskyřice, epoxiestery, silikonové pryskyřice, styrenbutadieny, deriváty odvozené od vinylkarbazolu, kopolymery vinylacetátu s kyselinou krotonovou, kopolymery vinylacetátu s vinylalkoholovými estery, kopolymer vinylchloridvinylacetát, vinylacetátmaleinanhydrid, deriváty kyseliny abietové, etery oelulosy, vosky apod.

Z hlavních výše uvedených surovin je připravována elektrografická disperze, což je v podstatě kysličník zinečnatý dispergovaný v nosném pojivu. Takto připravená disperze se polévá na speciálních zařízeních na vodivě upravenou papírovou podložku řízenou vydatností.

Způsob polevu spočívá obvykle v nanášení disperzí pomocí rotujících válců na celou šíři papírové podložky. Ihned za nanášecím místem následuje formování nánosu na stanovenou tloušEku a rovnoměrnost. Významnou roli zde hraje obsah aromatických rozpustidel používaných k ředění, jako hlavní složka pak toluen, případně xylen, kterými je disperze ředěna na technologicky vhodnou viskositu.

Ředění elektrografické disperze základní rozpouětěcí složkou, tj. aromatickým rozpustidlero je nevýhodné z řady hledisek. Především pokles viskozity je velmi pomalý a vyžaduje vysoké dávky toluenu. Je to způsobeno hlavně nepolárním charakterem použitých aromatických rozpustidel.

Vysoké dávky pro ředění způsobují dále jednak zvýšení objemu připravovaných násad, ale, a to hlavně, zvyšují silně zátěž sušárny,' zvyšují dále koncentraci toluenových par v odtahovém systému a silně zkracují výměnný cyklus regenerační stanice. Největším problémem i pak je zvyšující se množství exhalací se zvýšeným objemem použitého toluenu respektive xylenu.

Byl nyní nalezen způsob výroby elektrografického materiálu na bázi ZnO pro přímé zobrazení, vyznačený tím, že na papírovou podložku ovrstvenou kationickým polymerem je nanesena vrstva o složení 24 až 45 % hmotnosti aromatických rozpustidel, 4 až 18 % hmotnosti pojivové složky na bázi organických polymerů mohou být samostatně nebo ve směsích kopolymer styrenu, 2-ethylhexylakrylátu a kyseliny akrylové a/nebo alkydy na bázi rostlinných olejů s výhodou modifikovaných styrenem od 3 do 35 % hmotnosti, dále kopolymery, které jsou tvořeny 15 až 25 % hmotnosti styrenu, 35 až 55 % hmotnosti vinylacetátu, 25 až 40 % hmotnosti monoalkylesterů kyseliny akrylové anebo metakrylové a 1 až 4 % hmotnosti nenasycených mono-dikarboxylových alifatických kyselin, dále může být pojivová složka polyester jako glykolftalový, glycerlnftalový, polyester na bázi kyseliny adipové nebo sebakové, polyestery s pentaerythritem, maleinátové pryskyřice, epoxidové pryskyřice, epoxyestery, silikonové pryskyřice, dále styrenbutadleny, deriváty odvozené od vinylkarbazolu, kopolymery vinylacetátu s vinylalkoholovými estery, kopolymer vinylchloridvinylacetát, vinylacetátmaleinanhydrid, deriváty kyseliny abietové, estery a etery celulosy.

Ztekucující složka na bázi monofunkčního primárního až terciárního alifatického alkoholu až Cj může být samostatně nebo ve směsích methanol, ethanol, alylalkohol, propanol-1, propanol-2, butanol-1, butanol-2-, 2-methylpropanol-l, 2-methylpropanol-2, pentanol-1, pentanol-2, pentanol-3, 2-methylbutanol-l, 2-methylbutanol-2, 2-methylbutanol-4.

Způsob výroby elektrografického materiálu pro přímé zobrazení podle vynálezu má řadu výhod, z nichž je nutno uvést následující. Je možné snadné řízení viskozity v požadovaném intervalu, dále lze snadno dosáhnout velmi nízkých viskosit, neboť přídavek výše uvedené ztekucující složky je přibližně 7 až lOkrát účinnější než stejné množství aromatického rozpustidla.

Dále je možno použitím uvedeného způsobu výroby snížit velmi výrazně objemy jednotlivých násad elektrografických disperzí, snížením obsahu aromatických rozpustidel. Dále dochází ke snížení zátěže sušáren, ke snížení koncentrace aromatických uhlovodíků v odtahovém potrubí a současně se snižuje zatížení regenerační stanice a snižuji se exhalace. Vliv rozpustidel polárnějšího charakteru se projevuje výhodně ve zlepšené rozllvové schopnosti těchto disperzí, čímž se omezuje množství polevových závad, a při polevu spirálovou raklí se rozšiřuje rozmezí použitelných viskozlt asi o 50 až 80 % směrem k vyšším viskozitám beze změny kvality polevu a zpracovatelnosti disperze.

Přikladl

Porovnávací příklad, kdy konečné ředění je prováděno toluenem. Připraví se disperze o složení:

toluen technický 260 1 kopolymer styrenu, 2-ethylhexylakrylátu a kyseliny akrylové /jako 50% roztok v toluenu /hmotnostně// 71 kg alkyd na bázi rostlinných olejů 8 kg kysličník zlaečnatý 300 kg roztok sensibilisátorů v ethanolu 5 1

Po dispergaci je viskozita 22 s/Ford/4 mm. Pro polev nanášecím válcem a spirálovou raklí se ředí toluenem v množství 60 1, výsledná viskosita 15,3 s.

Příklad 2

Připraví se disperze jako v příkladu 1 bez ředění, která má viskozitu 22 s/Ford/4 mm. K ní se přidá 8 1 ethanolu, viskosita nyní činí 15,2 s/Ford/4 mm.

Příklad 3

Připraví se disperze podle příkladu 1 bez ředění toluenem s konečnou viskozitou 22 s/Ford/4 mm. Do této disperze se přidá 7 1 propanolu - 2, výsledná viskozita nyní je 15 s/Ford/4 mm.

Příklad 4

Připraví se disperze o složení: toluen technický 230 1 kopolymer styren - vinylacetát - alkylakrylát-kyselina akrylová /jako 50% roztok v toluenu /hmotnostně// 95 kg kysličník zinečnatý 375 kg roztok sensibilisátorů 6,1 1

Viskozita takto, přípravné disperze je 21 s/Ford/4 mm, ředí se bud přídavkem 6,5 1 propanolu - 2 na viskozitu 15,1 1 s/Ford/4 mm, nebo přídavkem 7,5 1 ethanolu na viskozitu 14,5 s/Ford/4 mm, nebo přídavkem 6,5 1 2-methylpropanolu - 2 na viskozitu 14,7 s/Ford/4 mm.

Příklady slouží pouze k ilustraci možností použití, neomezují nijak rozsah vynálezu. Elektrografická disperze uvedená v jednotlivých příkladech se polévá na vodivě upravenou papírovou podložku, s následným usušením. Materiál se využívá k hotovení elektrografických kopií na běžných kopírkách.

Claims (3)

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob výroby elektrografického materiálu na bázi znO pro přímé zobrazení, vyznačený tím, že na papírovou podložku ovrstvenou kationickým polymerem se nanese vrstva o složení 24 až 45 % hmotnosti aromatických rozpustidel, 4 až 18 % hmotnosti pojivové složky na bázi organických polymerů, 40 až 55 % hmotnosti kysličníku zinečnatého, 0,5 až 0,9 % hmotnosti roztoku sensibilisačních barviv v etylalkoholu a 0,3 až 5 % ztekucujřcí složky na bázi monofunkčního primárního až terciárního alifatického alkoholu až C₅ samostatně nebo ve směsích, načež se vrstva usuší.

2. Způsob podle bodu 1, vyznačený tím, že pojivovými složkami na bázi organických polymerů mohou být samostatně nebo ve směsích kopolymer styrenu, 2-ethylhaxylakrylátu a kyseliny akrylové nebo alkydy na bázi rostlinných olejů, s výhodou modifikované styrenem od 3 do 35 % hmotnosti, dále kopolymery, které jsou tvořeny 15 až 25 % hmotnosti styrenu,

35 až 55 % hmotnosti vinylacetátu, 25 až 40 % hmotnosti monoalkylesterů kyseliny akrylové anebo metakrylové a 1 až 4 % hmotnosti nenasycených mono- až dikarboxylových alifatických kyselin, dále kopolymery styrenu, alkylakrylátu kyseliny akrylové nebo metakrylové, dále může být pojivovou složkou polyester jako glykolftalový nebo glycerinftalový polyester na bázi kyseliny adipové nebo sebakové, polyestery s pentaerythritem, maleinátové pryskyřice, epoxidové pryskyřice, epoxyestery, silikonové pryskyřice, dále styrenbutadieny, deriváty odvozené od vinylkarbazolu, kopolymery vinylacetátu s kyselinou krotonovou, kopolymery vinylacetátu s vlnylalkoholovými estery, kopolymer vinylchlorid - vinylacetát, vinylacetát - maleinanhydrid, deriváty kyseliny abietové a estery a etery celulózy.

κ

3. Způsob podle bodů 1 a 2, vyznačený tím, že ztekucující složkou na bázi monofunkčního primárního až terciárního alifatického alkoholu až Cg může být samostatně nebo ve ve směsích methanol, ethanol, alylalkohol, propanol-1, propanol-2, butanol-1, butanol-2, 2-methylpropanol-l, 2-methylpropanol 2, pentanol-Ι-, pentanol-2, pentanol-3> 2-methylbutanol-1, 2-methylbutanol-2 a 2-methylbutanol-4.