CS237667B1 - Způsob stabilizace koloidních a senzorických vlastností nápojů obsahujících organické složky, zejména piva, vína a ovocných nápojů - Google Patents

Abstract

Podstata vynález$$mčívá v tom, že se na nápoj působí po^ddroti 1 až 80 minut při teplotě -2 až 80 C sdrbentem na bázi blokového kopolymeru pol^etylenoxidu a poly-6-kaprolaktamu v práškové porézní formě, s obsahem 1 až 40 hmot. % polyetylenoxidových jednotek, o měrném povrchu od 0,1 do 80 m2/g, a výhodou o středním poloměru póru od 1 do 600 nm, objemu pórů od 0,1 do 2,5 ml/g a pórozitě od- 1 do 60%.:

Description

Vynález se týká způsobu stabilizace koloidních a senzorických vlastností nápojů obsahujících organické látky způsobující vznik zákalů a sedimentů, zejména piva, vína a ovocných nápojů.

Jedním ze základních požadavků u nápojů je jejich optická a senzorická stabilita po celou požadovanou dobu, tj. od doby výroby až po dobu spotřeby nápoje; například pivo ztrácí svůj původní vzhled, tj. čirost, resp. optickou čistotu, tím, že se v něm začínají objevovat zákaly, způsobené vylučováním koloidních látek, je nestabilní, kazí se a je nepoužitelné. Při tomto procesu se obvykle nejedná jen o změnu vzhledu n&poje, ale často i o znehodnocení jeho senzorických, resp. chutových vlastností. Spotřebitel hodnotí zpravidla nápoj již při nákupu tím, že kontroluje vizuálně jeho optickou čistotu, resp.. čirost. Uptická čisteta nápoje je tedy považována za jednu z jeho důležitých vlastností. Zakalený nápoj je pro spotřebitele nepřijatelný.

Z těchto důvodů je důležité, aby si nápoj tuto vlastnost, tj. čirost, zachoval až do spotřeby, tj. po dobu záruční lhůty.

Řada nápojů, jako pivo, víno a ovocné nápoje obsahuje v menší či větší míře, podle druhu, určité množství látek, obvykle koloidní povahy, jako jsou polyf enoly, polysacharidy, poj.ypeptidy a pod., které podléhají řadě reakcí, zejména v čerstvě připraveném produktu z$ vzniku nerozpustných slpžek, které se projevují ve formě zákalů nebo sedimentů. Vznik těchto zákalů, resp. průběh reakcí, které způsobují jejich vznik, je urychlován přítomností kyslíku, některých kovových iontů, teplotou, světlem a jinými vlivy, kterým je obvykle nápoj vystaven po stáčení do lahví. Z uvedených důvodů je velmi obtížné zajistit, aby u hotového nópoje byly dodržovány, resp. zajištěny takové podmínky, při kterých by uvedené reakce neprobíhaly, zejména při dopravě..

_ 2 _

237 667 skladování a nakonec i při prodeji. Průběh reakcí způsobujících vznik koloidních zákalů v nápoji, je závislý na době od stáčení do jeho spotřeby.

Eliminace vzniku zákalů v nápoji, resp. potlačení průběhu uvedených reakcí se dosud provádí v podstatě dvěma způsoby.

První způsob spočívá v uchovávání nápoje za takových podmínek, při kterých by nedocházelo k průběhu reakci, které způsobují vznik zakalu a sedimentů. Z praktického hlediska je tento způsob nereálný. Druhý způsob spočívá v tom, že se při stáčení z nápoje odstraní látka nebo látky, Které způsobuji tyto zakaly, aniž by se narušily senzorické a jiné požadované'vlastnosti'nápoje, jako jsou např. barva, pěna a pod. K provedení druhého způsobu koloidní stabilizace nápoje existuje v současné době řada stabilizačních přípravků. Stabilizační přípravky jsou obvykle práškové látky porézní struktury, které se v nápoji naprosto nerozpouštějí a jsou organického nebo anorganického původu. Mechanismus jejich účinku spočívá v tom, že při Kontaktu s nápojem zachycují tyto látky resp. stabilizátory na svém povrchu, resp. sorbují l£tky, Které způsobují později zakaly a sedimenty, ale v procesu stáčení nápoje jsou v něm rozpustné a nejsou přitom nositeli jeho žádaných vlastností. Nejčastěji používanými anorganickými stabilizátory nápojů jsou křemičité xéro- a hydrogely, bentonity, různé druhy hlinek aj. nevýhodou anorganických stabilizátorů resp. sorbentů je jejich nízká účinnost a v důsledku toho je nutno pracovat s větším množstvím těchto sorbentů. Některé z nich, jako např. bentonity, způsobují senzorickou změnu nápoje tím, že dostává zemitou přichut a navíc ještě snižují některé jeho vlastnosti, například pěnivost piva.

Mnohem účinnější stabilizátory proti koloidním zákalům nápojů jsou přípravky na bázi polymerů nebo kopolymerů v práškové porézni formě, např. zesilovaný polyvinylpyrolidon. Tento známý způsob je dále zdokonalen podle předkládaného vynalezu.

Podstata vynalezu spočívá v tom, že se na nápoj působí po dobu 1 až 180 minut při tepioté -2 až 80°0 práŠKovým porézním polymerním sorbentem na bázi olokového kopolymeru polyetylén237 667

- 3 oxidu a poly-6-kaprolaktamu o měrném povrchu od 0,1 do 80 m²/g. Obsah polyetylenových jednotek resp. bloku ve výchozím xopolymeru pro přípravu sorbentu podle vynálezu ses výhodou pohybuje od 1 do 40 hmot. %, Střední poloměr pórů je od 1 do 66 nm, objem pórů od 0,1 do 2,5 ml/g a pórozita od 1 do 60 %. Blokový kopolymer polyetylenoxid - polyxaprolaktam se připravuje aktivovanou ániontovou polymerací 6-kaprolaktamu za přítomnosxi 0^ , Cú -diáminopoiyetylenoxidu o molekulové hmotnosti 100 až 10 000, při teplotě i40 až 240°(J.

Přínos předkládaného vynálezu spočívá ve větší účinnosxi procesu stabilizace a v použití stabilizátorů, resp. sorbentů, výhodných i z ekonomického hlediska.

Práškový porézní polymerní sorbent pro koioidni stabilizaci nápojů se vyrábí rozpuštěním biokového kopolymerů polyetylenoxid-poiykaprolaktamu v tavném rozpouštědle. Roztok se nechá zxunnout a tuhá hmota se rozemele a tavné rozpouštědlo vyextrahuje extrakčním činidlem, ve kterém se tavné rozpoušxědlo dokonale rozpouští, zatímco kopolymer se v extrakčním činidle nerozpouští, ani nebotná.

Práškový polymerní sorbent pro účely koloidní stabilizace nápojů podle předkládaného vynálezu se vyrábí pouze změnou fyzikální struktury blokového kopolymerů, takže neobsahuje nežádoucí složky, jako jsou zbytky monomerů, zbytky katalyzátorů apod., které by měly negativní vliv na látky obsažené v nápoji, nebo složky, které by se v něm rozpouštěly.

Aplikace práškového polymerniho porézního sorbentu při stabilizaci nápoje podle vynálezu se provádí.statickým nebo dynamickým způsobem, tj. přidáním stabilizátoru do nápoje, např. do kádě. a po namíchání a jeho sedimentaci následuje filtrace a/nebo propouštěním nápoje kolonou naplněnou stabilizátorem. S výhodou se však dá polymerní sorbent resp. stabilizátor .aplikovat naplavovací technikou, kde se kontinuálně přidává do proudu nápoje potřebné množství polymerniho stabilizátoru.

- 4 237 Ββ7

Snížení obsahu polyfenolových látek v nápoji, tj. látek, které způsobují obvykle vznik zákalu, se řídí množstvím práškového sorbentu a v závislosti na jeho texturních vlastnostech a složení blokového kopolymeru, ze kterého byl sorbent připra- , ven podle předkládaného vynálezu. Potřebné množství polymemího sorbentu závisí dále na druhu nápoje a pohybuje se od 5 do 200 g na 100 1 nápoje. Doba kontaktu polymerního stabilizátoru s nápojem. se pohybuje od 1 do 180 minut.

Při dodržení shora uvedených podmínek přípravy stabilizátoru, resp. sorbentu a jeho kontaktu s nápojem se dosahuje oproti známému stavu podstatného zvýšení stabilizačního účinku, jak je uvedeno v následujících příkladech.

Příklad 1

Použitý práškový porézní polymerní sorbent byl připraven z blokového kopolymeru polyetylenoxidu a poly-6-kaprolaktamu, s obsahem polyetylenoxidových jednotek 1 hmot. %, jeho rozpuštěním v 6-kaprolaktamu a dále zpracováno výše popsaným způsobem. Sorbent měl povrch 1,9 m^/g_} pórozitu 18 střední poloměr pórů 238 nm a objem pórů 0,203 ml/g. 2 g tohoto sorbentu byl^kontaktovány za stálého míchání sil jablečné slávy po dobu 30 minut při laboratorní teplotě. Po separaci stabilizátoru byl ve filtrátu stanoven úbytek polyfenolových látek oproti původnímu stavu o 17 hmot. % a anthokyanogenů o 28 hmot. %.

Příklad 2

K sorpci polyfenolových látek byl použit práškový polymerní sorbent připravený na bázi blokového kopolymeru polyetylenoxidu a poly-6-kaprolaktamu s obsahem polyetylenoxidových jednotek 5 hmot. %, o měrném povrchu 2,52 m^/g, pórozitě 29 %, středním poloměru pórů 349 nm a objemu pórů 0,372 ml/g. 2 g tohoto vzorku byly kontaktovány za stálého míchání sil 12% světlého piva při laboratorní teplotě po dobu 30 minut. Po separaci sorbentu byl v čirém pivu stanoven úbytek polyfenolových -látek oproti původnímu stavu o 26,0 hmot. % a anthokyanogenů o 42,48 hmot. %.

- 5 237 667

Příklad 3 g práškového polymerního sorbentu připraveného z blokového kopolymérů polyetylenoxidu a poly-6-kaprolaktamu s obsahem polyetylenoxidových jednotek 10 hmot. %, způsobem popsaným v pří kladech 1 a 2 o měrném povrchu 2,56 m²/g, porozitě 39,2 %, střed ním poloměru pórů 388 nm a objemu pórů 0,564 ml/g bylo kontaktováno sil 12% světlého piva při laboratorní teplotě po dobu 30 minut. Po separaci sorbentu byl v čirém pivu stanoven úbytek polyfenolových látek oproti původnímu stavu o 31,35 hmot. % a anthokyanogenů o 47,79 hmot. %.

Příklad 4 g sorbentu připraveného způsobem uvedeným v příkladech 1 a 2 z blokového kopolymérů s obsahem polyetylenoxidových jednotek 15 hmot. %, o měrném povrchu 3,0 m^/g, objemu póru 0,645 ml/g, porozitě 42,6 % a středním poloměru pórů 430 nm bylo mícháno 30 minut vil bílého vína při laboratorní teplotě. Po separaci sorbentu byl v čirém vínu stanoven úbytek polyfenolových látek oproti půvpdnímu stavu o 40,70 hmot. % a anthokyanogenů o 40,19 hmot. %.

Příklad 5 g sorbentu připraveného způsobem uvedeným v příkladech 1 a 2 z blokového kopolymérů obsahující 20 hmot. % polyetylenoxidových jednotek o měrném povrchu 2,9 m²/g, objemu pórů 0,632 ml/g, porozitě 39,3 % a středním poloměru pórů 388 nm bylo mícháno vil světlého 12% piva po dobu 30 minut při laboratorní teplotě. Po oddělení sorbentu byl v čirém pivu stanoven obsah, resp. úbytek polyfenolových látek oproti původnímu stavu o 38,70 hmot. % a anthokyanogenů o 48.60 hmot. %»

Claims (1)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   237 667

   Způsob stabilizace koloidnich a senzorických vlastností nápojů obsahujících organické složky, zejména piva, vína a ovocných nápojů, vyznačující se tím, že se na nápoj působí po dobu 1 až 80 minut při teploté -2 až 80°C sorbentem na bázi blokového kopolymeru polyetylenoxidu a poly-6-kaprolaktamu v práškové porézní formě, s obsahem 1 až 40 hmot. % polyetylenoxidových jednotek, o měrném povrchu od 0,1 do 80 m /g, s výhodou o středním poloměru pórů od 1 do 600 nm, objemu pórů od 0,1 do 2,5 ml/g a pórozitě od 1 do 60 %«

   Vytiskly Moravské tiskařské závody, Cena: 2 40 Kčs provoz 12, tř.Lidových milicí 3, Olomouc ’