CS236505B1 - Způsob výroby jádrové příze - Google Patents

Abstract

Způsob výroby jádrové příze, vytvářené ze dvou vnitřních vlákenných soustav tvořících jádro a samostatně zakrucováných nepravým zákrutem, které jsou následně nepravým zákrutem seskány a opatřeny dalšími obalovými vlákny vnější vlákenné soustavy, čehož je podle vynálezu dosaženo tím, že obalová vlákna se přivádějí na sfeskané vnitřní vlákenné soustavy,'přičemž se zčásti svými předními konci zachycují na rotujícím povrchu těchto soustav· a z části se ve volném stavu ukládají na povrchu těchto soustav, potom se tato vlákna později přeorientují ze směru přechodného zákrutu do směru zákrutu trvalého, vzájemně se překřižovávají a přepásávají, a tím vytvoří zpevňující vlákenný obal jádra příze.

Description

Vynález se týká způsobu výroby jádrové příze, vytvářené ze dvou' vnitřních vlékenných soustav tvořících jádro, samostatně zakrucovaných nepravým zákrutem, které jsou následně nepravým zákrutem seskány a opatřpvány dalšími staplovými obalovými vlákny vnějěí vlékenné soustavy.

Osou známy různé systémy nekonvenčního předení, z kterých například předení pomocí rotoru, tzv. předení a otevřeným koncem,je nejznámějěí. Při tomto způsobu předeni jsou na skluzovou stěnu rotoru přiváděna ojednocená vlákna, která jsou podtlakem nasávána do rotoru, otáSejiclho se vysokou rychlosti. Odstředivou silou kloužou tato ojednocená vlákna po skluzové ploše směrem k největšímu vnitřnímu průměru, kde se rovnoběžně orientovaná vlákna ukládají ve tvaru vlékenné stužky ve sběrné drážce spřádacího rotoru a jsou připřádéna na volný konec již předtím vytvořené příze. Při axiálním vytahování je vlékenné stužce udělován zákrut a příze je navíjena na křížovou cívku.

Nevýhoda tohoto způsobu spočívá v tom, že pevnost příze oproti klasické, vypředené na prstencovém dopřádacím stroji je asi o 15 až 30 % nižší.

Další nevýhoda spočívá v tom, že tento systém předení je pro vyěěí rozsahy jemnosti méně vhodný a česané příze jím nelze ekonomicky vyrábět.

U dalšího známého způsobu spřádáni střižových vláken pomocí zkrucovacího zařízení, působícího na vlákna, probíhá spřádací proces pomocí elektrostatického pole, které je vytvářeno mezi přívodem jednotlivých střižových vláken a rotující výstupní nálevkou. Toto elektrostatické pole vlékna napřimuje a přenáší je do rotující vstupní nálevky udělující zákrut.

Přitom však vznikají rozhodující nedostatky, které mají nepříznivý vliv na průběh předení a na jakost příze. Kolísající relativní vlhkostí je elektrostatické pole nepříznivě ovlivňováno, což může vést k přetrhům příze a k přerušení průběhu předení.

Dále je znám způsob předení, u kterého je prostřednictvím vzduchového víru vypřádána příze s pravým zákrutem.

Nevýhodou je přitom velká spotřeba vzduchu, kromě značné ztráty zákrutu, způsobované vzduchovým vírem. Déle je nevýhodné, že není vždy zajištěno napojení ojednocených vláken na konec příze, volně rotující ve vzduchovém víru, takže značná část vláken je odsávána do odpadu.

Další známý systém tvoření příze s pravým zákrutem je tzv. frikční, jehož nevýhoda spočívá v tom, že jej lze použít jen v omezeném rozsahu, především pro hrubší příze a v a v poměrně uzavřeném povrchu příze, zapříčiňujícím přílišnou tuhost výrobků s nedostatečnou splývavostí.

Z doposud známých způsobů lze dále uvést ještě způsob, u kterého je na povrchu jedné stužky vláken kroucené nepravým zákrutem pomocí anulace jí uděleného zákrutu ve zpětných ovinech navíjená ztužka nekroucených nebo méně kroucených vláken povrchových, čímž se vytváří vlékenné ěroubovice na v podstatě bezzékrutovém povrchu Tjádra. Tímto způsobem lze velmi úspěšně vyrébět přízi z dlouhých staplových vláken, která však vykazuje velmi nízkou tažnost, potřebnou v jejím delším zpracování. Kratší staplové délky nezaručují dostatečné zpevnění příze.

Další známý způsob tvorby bezvřetenové příze je systém, který odfukováním vytahuje a usměrňuje z překládané jedné nebo dvou stužek staplových vláken část staplové délky jejích předních konců a odklání tuto mimo oblast vnikání udělování nepravého zákrutu a následující změnou směru kroucení této stužky obtáčí tyto uvolněné přední konce staplových vláken v nepravém stavu kolem povrchu stužky, čímž tuto přeměňuje v přízi. Tento systém má hlavní nedostatek v tom, že délka uvolněných začátků staplových vláken je příliš krátké, než aby vytvořila dostatečné zpevnění příze, takže princip této příze může být využit pouze při zpracování staplů, což však je již podstatou výše popsaného systému tvorby příze.

Další nevýhodou tohoto systému je i okolnost, že napínání předních konců staplových vláken v rotujícím proudu tlakového média může nastat jedině za předpokladu, že postupová rychlost rotující šroubovice tlakového média napínající uvolněné předení konce staplových vláken je podstatně vyšší, než rychlost průchodu tvoření příze, takže se musí vytvářet příliš strmé stoupání rotujícího proudu tlakového média, zapříčiňující nedostatečné kroucení, takže nedochází k dostatečnému zákrutovému zpevnění příze, která v důsledku toho nedosahuje ani minimální pevnosti nutné pro její další zpracování.

Z doposud známých způsobů lze dále uvést ještě způsob tvorby příze, používaný hlavně vlnařským průmyslem a převážně pro pletené zboží a další známé způsoby tvorby vícekomponentní bezzákrutové příze, jejíž pevnost se dosau je lepením. Jsou známé i další způsoby tvorby, příze, které však v podstatě jsou různými variantami výše popsaných systémů. Použití těchto přízí je však velmi omezené.

Cílem vynálezu je vytvořit způsob výroby příze, sestávající alespoň ze dvou vlákenných soustav vnitřních a alespoň jedné soustavy vnější, jehož podstata spočívá v tom, že obalová staplové vlákna ve volném stavu se v přízetvorné zóně působením přivéděcího vzdušného média přivádějí na seskané vnitřní vlákenné soustavy (A, B), ve směru udělovaného nepravého skacího zákrutu, přičemž přední konce obalových staplových vláken se zčásti zachycují na rotujícím povrchu těchto soustav (A, B) a zčásti se ve volném stavu orientují ve směru rotace přiváděcího vzdušného média na povrchu vnitřních vlákénných soustav (A,

B), potom jejich zadní volné konce, orientované udělováním nepravého zákrutu do protisměru rotace přiváděcího vzdušného média, se přeorientovávají ze směru přechodného zákrutu do směru zákrutu trvalého a současně se vzájemně překřižovávají a přepásávají a společně s alespoň částí povrchových vláken vnitřních vlákénných soustav (A, B) vytvářejí vlákenný obal, který se při manipulaci nepravého zákrutu působením torzních sil utahuje na povrchu seskaných vnitřních vlákénných soustav (A, B).

Je výhodné, když všechny vnitřní vlákenné soustavy sestávají ze shodného materiálu, popřípadě když jedna vlákenné soustava sestává i z vláken méně hodnotných, bez význačnějšího poklesu kvality příze. To se s výhodou projeví v ekonomii předení. Je také možné, aby jedna z vnitřních soustav byla vytvořena z vláken nekonečných, popřípadě mechanicky tvarovaných, přičemž proces tvarování může být kontinuálně předřazen výrobě této příze.

Pro dosažení různých užitných efektních přízí i různých užitných vlastností přízí je výhodné, když jedna vnitřní vlákenná soustava sestává z vláken nekonečných.

Předností jádrové příze podle vynálezu je i její nerozkrutitelnost, dané různým směrem stoupání vlákénných soustav, což spolu s volitelným nebo zcela chybějícím torzním momentem příze, který je příčinou smyčkování příze, velice příznivě ovlivňuje dalěí zpracovatelnost, například na tryskových stavech a pletacích strojích.

Výroba této jádrové příze probíhá s výhodou v rotujících proudech tlakového média, popřípadě v mechanických, zaoblovaclch ústrojích, která průběžně udělují každé z vnitřních vlákenných soustav nepravý zákrut. Tyto vnitřní vlákenné soustavy jsou potom společně seskány nepravým zákrutem tlakového média, přičemž se povrch takto seskaných vnitřních vlákenných soustav opatřuje staplovými vlákny alespoň jedné vnější vlákenné soustavy, přičemž část předních konců vláken se zachycuje na rotujícím povrchu nepravým zákrutem seskávaných přízí vlákenných soustav a zčásti se va volném stavu kolem vnitřních vlákenných soustav orientuje do směru rotace proudu tlakového média napojuje se na vlákenný povrch nepravým zákrutem seskávaných vnitřních vlákenných soustav, přičemž zadní konce těchto staplových vláken vnějěí vlákenné soustavy, orientovaná tímto do protisměru rotace tlakového média se rychlostí vyšší, než je rychlost udělováni nepravého zákrutu vnitřním vlékenným soustavám, přeorientovávají ze směru nepravého (přechodného) zákrutu do směru zéki*utu trvalého. Současně se v rotujícím proudu tlakového média vzájemně překříží a přepásávajl spolu s ostatními vlákny vnější vlákenné soustavy, vytvářejí vlákenný obal, který se následným postupným snižováním torzních sil udělovaného nepravého zákrutu v zákrutových šroubovicích utahuje na povrch nepravým zákrutem seskaných vnitřních vlákenných soustav spřádané příze.

Ovlivňováním velikosti nepravého zákrutu, udělovaného vnitřním vlékenným soustavám, se řídí torzní moment výsledné příze, dále určený i torzními silami jednotlivých vnitřních vlákenných soustav po utažení vlákenných šroubovic na jejich povrchu s projevující se jednak charakterem stoupání vlákenných šroubovic vnitřních vlákenných soustav, jednak charakterem stoupání šroubovice skácí. V případě, že se použijí různobarevné vnitřní vlákenné soustavy, dochází k dalšímu barevnému přeorientování vláken soustavy probíhajícím udělováním nepravého skacího zákmitu, takže vnitřní vlákenné soustavy vykazují oba smšry vlákenných šroubovic s bezzákrutovými přechodovými úseky, což umožňuje výrobu vzhledově velmi efektivních přízí nového typu.

Vlákenné struktura jádrové příze podle vynálezu dovoluje používat v různých kombinacích i podřadné vlákna v některých z vlákenných soustav, a to bez zhoršení mechanicko-fyzikálních vlastností příze. V případě, že ve vnitřních vlákenných soustavách jsou použita jakýmkoliv způsobem tvarované vlákna chemická, v případě další kombinace s vlákny netvarovanýrai nebo staplovými, lze s úspěchem vyrábět nejrůznější typy jádrových přízí zcela nových užitných vlastností a hodnot. Při použití různých kombinací barevných vláken se dosáhnou i zcela nové efekty vzhledu příze, a tlm i tkanin nebo pletenin. Stále vzácnější přírodní vlákna zachycená na vlákenných chemických v kompaktním provázání jsou přitom umislována převážně na povrchu této příze, což je její velkou předností, protože tím výrobky získají vlastnosti použitých vláken přírodních se všemi známými výhodami savosti, snášenlivosti s pokožkou atd. Podle použitých vláken má výsledná příze vlastnosti přízí bavlnářských, vlnařských, lnářských nebo jejich vzájemné kombinace. Jádrové příze podle vynálezu mé vyšší stupeň kvalitativní, blížící se přízi skané, je stejnoměrnější a pevnější.

K provádění uvedeného způsobu výroby příze slouží zařízení, které je schematicky znázorněné na připojeném výkrese, kde pro každou vnitřní vlákennou soustavu je uspořádáno krutné ústrojí J. nebo 2, orientované do směru jejího průchodu, na které v témže směru navazuje další krutné ústrojí skácí 3, které současně jako další element nepravého zákrutu v přízetvorné zóně £ průběžně uděluje procházejícím vnitřním vlékenným soustavám A a B přístupný nepravý zákrut, přičemž do takto sestaveného zařízení jsou kanálem J přiváděna vlákna vnější vlákenné soustavy C, která směřují do vstupní oblasti přízetvorné zóny £, v které vychází příze 6.

- i

Přiváděči kanál staplových vláken vnější vlákenné soustavy C přitom směřuje do přízetvomé zóny £·

Přiváděči kanál £ vnější vlákenné soustavy C může směřovat také injektorově do směru rotace proudu tlakového média přízetvorné zóny £, popřípadě může směřovat injektorově i do směru rovinného proudu tlakového média již v přívodním otvoru, směřujícím do skácí trysky

Claims (1)

1. Způsob výroby jádrové příze, vytvářené ze dvou vnitřních vlákennýoh soustav tvořících jádro, samostatně zakrucovaných nepravým zákrutem, které jsou následně nepravým zákrutem seskány a opatřovány dalšími staplovými obalovými vlákny vnější vlákenné soustavy, vyznačující se tím, že obalové staplová vlákna ve volném stavu se v přízetvorné zóně působením přiváděcího vzdušného média přivádějí na seskané vnitřní vlákenné soustavy (A, B) ve směru udělovaného nepravého skaoího zákrutu, přičemž přední konce obalových staplových vláken se zčásti zachycuji na rotujícím povrchu těchto soustav (A, B) a z části se ve volném stavu orientuji ve směru rotace přiváděcího vzdušného média na povrch vnitřních vlákennýoh soustav (A, B), potom jejich zadní volné konce, orientované udělováním nepravého zákrutu do protisměru rotace přiváděcího vzdušného média, se přeorientovávají ze směru přechodného zákrutu do směru zákrutu trvalého a současně se vzájemně překřižovévají a přepésávají a společně s alespoň částí povrchových vláken vnitřních vlákenných soustav (A, B) vytvářejí vlákenný obal, který se při anulaci nepravého zákrutu působením torzních sil utahuje na povrchu seskaných vnitřních vlákenných soustav (A, B).