CS236459B2

CS236459B2 - Method of additional web treatment

Info

Publication number: CS236459B2
Application number: CS80216A
Authority: CS
Inventors: Schneider; Hemmerschmidt
Original assignee: Chemie Linz Ag
Priority date: 1979-01-11
Filing date: 1980-01-09
Publication date: 1985-05-15
Also published as: DE2900888A1; JPS5593863A; JPS59626B2; ZA8068B

Description

(54) Způsob dodatečného zpracování roun

Vynález se týká způsobu dodatečného zpracování roun zhotovených pod tryskou z termoplastických hmot, získaných ukládáním Čerstvě zvlákněných, prakticky nekonečných vláken po zvláknění v nahodilé poloze a následujícím zpevněním, a majících v jednom směru podstatně vyšší pevnost v tahu než ve směru к němu kolmém, a to protahováním při zvýšené teplotě·

Rouna vyrobená pod tryskou, která sestávají z prakticky nekonečných, v přibližně neorientované poloze uložených Vláken z termoplastických hmot, jsou již delší dobu známa· Většinou se vyrábějí ukládáním vláken bezprostředně po jejich zvláknění a po jejich dloužení, převážně za pomoci vzduchu· Viz britský patentový spis č· 932 482 a BAS 1 785 158· ,

Taková rouna jsou v zásadě dosažitelná za pomoci různých postupů, všem však je společná okolnost, že nekonečná vlákna ae z vlákní, přímo po zvláknění se dlouží a ihned potom se ukládají jako rouna· Rozdíly pak pozůstávají v druhu dloužení, které může být prováděno mechanicky nebo také sa pomoci velmi rychlých vzduchových proudů a ve způsobutukládání, při kterém v mnoha případech jsou vlákna natahována elektrostatickým nebo pneumatickým způsobem.

S použitým postupem ukládání se také m$ní míra přítomnosti zbytků rovnoběžných vlákenných svazků· Ideální, naprosto neorientované polohy, jak je požadována v britském patentním spisu č. 932 482, se většinou nedosáhne, takže takový rouna téměř pokaždé mají v jednom směru vyěěí pevnost v tahu než ve směru к němu kolmém, viz například rakouský pat· spis č. 317 408, kde se také poukazuje na existenci malých rovnoběžných vlákenných svazků.

U velké řady aplikací, například při hlubinném dobývání, nezáleží však na pevnosti v jednom směru, nýbrž ve všech směrech. To znamená, že při použití je směrodatná nejmenší pevnost v tahu, takže i tloušlka rouna musí být zvolena podle nejnižší pevnosti v tahu. To však znamená zdražení rounové vložky, což znemožňuje celou řadu použití v technice.

V DOS 2 639 466 je popsáno, že vlastnosti roun ze staplových vláken, jejichž jednotlivá vlákna jsou orientována v příčném směru pásma, lze zlepšit tím, že se nejdříve dlouží v podélném směru, pak se jehlují, pak se snovu dlouží v podélném směru, a konečně se protahují v příčném směru. Tím se zvýší stálost rosměrů i pevnost těchto roup.

Dále se z DOS 2 239 058 známo, že u nezpevněných, v nepravidelné poloze ležících staplových roun a poměrně krátkými vlákny, která za pomoci mechanických nebo fluidních sil jsou opatřena pravidelným vzorem, lze protahováním v příčném směru při současném srážení v podélném směru zlepšit pevnost v tahu v příčném směru, aniž by ae narušil vzor sestávající z pravidelných silných a tenkých nití. Tento vzor nůše být spíše opět úplně obnoven opětným dodatečným zpracováním fludními silami, které vyvolají přeorientování poměrně krátkých vláken.

Konečně je podle DOS 1 635 634 navrženo, aby rouna, která v důsledku vrstvení mají silnou orientaci v příčném směru, byla zlepšena co do pevnosti v tahu v podélném směru tím, že se při jehlování dlouží v podélném směru. Toto protahování, které má současně za následek nekontrolovatelné smrštění v příčném směru, má způsobit, že vlákenná pavučina, která je ve skládacím zařízení kladena vůči sobě v úhlu 10 až 15°‘, se při prvním jehlování tak deformuje, že vlákna konečně přijdou do vzájemné polohy pod úhlem 45°, a tak se ustálí.

_t Tento postup, který může být prováděn při jehlování jen za rozložení na mnoho jednotlivých malých protehovacích kroků, vyžaduje velkého aparativního nákladu, nebol například jehlovací stroj musí pracovat s malou vpichovací rychlostí, avšak s vysokou výstupní rychlostí a kromě toho by měl ještě měnit směr, jelikož jinak v rounu vzniknou pruhy· V uvedeném DOS je také poukázáno na to, že jednoduché protahování skládaného rouna není možné, jelikož se tvoří tenká místa, která se při dalším protahování roztrhnou.

I u roun z nekonečných vláken bylo již navršeno dloužení pro zlepšení jeho vlastností. Podle DOS 1 900 265 se rouna, svařená nebo slepená ns místech překřížení, protahují v alespoň jednom směru tak dalece, že se jejich povrch světší o činitel až 15· Jelikož body překřížení u roun použitých pro tento, postup jsou nehybněustáleny, vyvolá se tímto způsobem dloužení jednotlivých vláken, jejichž jednotlivé titry silně kolísají, přičemž se / dosáhne kolísání titru jednotlivých vláken o mocnosti desítky. Dloužení se přitom provádí přes zahřátou brzdicí botku·,

Podle vynálezu bylo nyní zjištěno, že pevnosti v tahu u roun zhotovených pod tryskou, jejichž vlákna leží přibližně v neorientované smetané poloze, nohou být ve směrech navzájem kolmých к sobě přiblíženy, přičemž nižší pevnost v tahu so v jednom z obou směrů značně zvýší, aniž by však vlákna samotná byla dloužena a aniž by se titr vláken stal nestejnoměrným, jestliže se jehlováné rouna dlouží při ušití vysoké teploty v onom směru, který má menší pevnost v tahu.

Tímto opatřením se zvýší pevnost v tahu, ačkoliv se současně plocha rouna zvětší na účet hmotnosti/m²· Skutečnost, že se přesto dosáhne vyšší minimální pevnosti v tahu, otvírá mošnost značně hospodárnějšího poušívání rouna, především při zemních pracech, jako je stavba silnic, stavba tunelů, svahování a vodní stavby, jelikoš sde prakticky sáloší pouze na chování při protahování pod silou, avšak nikoliv na hmotnosti rouna na m², takšo se stojnou hmotností rounového materiálu lze pokládat větší plochy·

Skutečnost, že lze zesílit jehlované rouno, u něhož jednotlivé body překřížení nejsou tak ' zpevněny, aby se je překvapující, jelikož bylo lze očekávat, že případně přítomná menší tenká místa se ještě zeslabí nebo že dokonce vzniknou díry., Tomu však tak není, nýbrž naopak se dokonce dosáhne rovnoměrnějšího rozložení vláken, která jsou v neorientované poloze, přičemž vlákna ležící ve smekách přejdou se stoupajícím stupněm dloužení do natažené polohy' p tím rounu propůjčí větší pevností .Toto vše lze však uskuueČnit jen tenkrát, jestliže se dloužení, popřípadě protahování provádí v určiéém teplotním rozmeeí, závislém ne teplotě tání kryssalitu.

. . v

Existuje ovšem ještě celá řada jných postupů, které vedou k uvedeným rounům, například postupy, u kterých vzduch pro dlouženi dopadá přímo na ještě roztavený pramen po opuštění zvldknovací trysky.

Tato známá rouna vyrobená pod tryskou β nepravidelným uložením nekonečných vláken se, pt jsou již zhotovena podle jakéhokoliv postupu, hodí jako výchozí maaeriál pro způsob dodatečného zpracování podle vynálezu, pokud splňuuí požadavek, že mmaí v jednom směru vyšší pevnost v tahu než ve směru k němu kolmém.

K tomu třeba ještě uvést, že zvýšená pevnost v tahu v jednom směru je vyvolána předností orientací vláken v jednom srnám, z čehož nuceně vyplývá, že nejmenší orientace je ve směru k němu kolmém, takže i tam musí být pevnost v tahu nejmennš. Vlastnosti rouna před zpracováním podle vynálezu p po něm jsou tedy úplně určeny, když se určí ve dvou k sobě kolmých smérech pe-vnosi v tahu, β bylo by jen zbytečným vynaložením práce, kdyby se pevnotti v tahu měřily také ještě v jných směrech, například ležících v úhlu 45° k oběma již určeným směrům. Vyznačení rouna určením pevnoosí v tahu p hodno.. protažení v podélném p příčném směru je kromě toho nejen úplně postačujcí, nýbrž je to také obvyklým postupem jeho přičemž ono z obou mšření je rozh^dujcí pro účel pot^ití, které dalo nižší pevnost v tahu. Tato metoda vyplývá z norem, které byly sestaveny pro zkoušení textilních tkanin p které jsou používány také pro rouna. Hodnoty uvedené v příkladech mají tedy plnou hodnotu, jelikož reprodukkuí největší pevnost v tahu ve směru výroby p nejmenší pevnost v tahu kolmo ke směru výroby, p tak t]h?aníčují potřebný rozáah.

Účel způsobu podle vynálezu záleží v tom, aby byly vyrovnány velké rozdíly .pevnost, které existuj v podélném p pří&iém smém, a to tím, že se neprotah^í vlákna samaorná Tohoto zlepšení se naopak změněnou polohou vláken, například vytažením sm^k, které se utvoří při Vládání, přičemž, jak ukázala mikroskopická šetření, se vyvolá přibližně hvězdooité uspořádání vláken kolem bodů ustálených vpichováním. Tpto změna uspořádání je parottl očekávání možná při .teplotě požadované podle vynálezu bez vytvoření tenkých míst nebo děr, avšak naproti .tomu se nezdíPÍ při teplotě místňoosi. Předpokladem k tomu je, že rouno je zpevněno vpichováním, p nikoliv snad tepelně nebo po^dly, nebol pro dosažení cíle podle vynálezu musí vlákna také i v bodech ustálených vpichováním mít ještě určitou pořwblivost, která u všech ostatních druhů zpevnění není již dáma.

Způsob podle vynálezu záleží v tom, že rouna ve vpichovsném stavu se podrobí protahování, p toto protahování, které je spojeno se současným zvětšením plochy rouna, se provádí při teplotě, ležící 85 pž 25 °C pod teplotou tán kryssalltu termoppaátické látky, ze které jsou vlákna zhotovena, a to ve smánu, ve kterém má rouno menší pevnost v tahu, zattaco rouno je ve směru k ' němu kolmém udržováno tak pod napětím, že se jeho délka v tomto směru před protahováním nebo při něm nezmění vůbec nebo nejvýše 0 + 10 %, přičemž stupeň protažení činí 20 až 200 % původní dálky. *

Podle výhodného 'provedení vynálezu se vyjde z roun zhotovených pod . tryskou p. vpichovaných do té míry, že v důsledku tohoto vpichování má více než 50 % optimálního přírůstku pevnoosi dosažitelného vpichováním.

Předpokladem pro zdar způsobu podle vynálezu je, že se vychází z rouna zpevněného jehlavánía. Pro dosažení dobrých vlastností, především při vyšších poměrech protahování, se s výhodou vychází od roun, která jsou do té míry jehlována, že přírůstek jejich pevnoeti jehlováním Činí nejméně 50 % optimálně dosažitelného přírůstku pevnot—. .jehlování.

To je dáno například při užití jehel ^typu 15 x 18 x 34/3 psice při asi I⁰⁰ vpicMch/cm? ^popří^padě při užití jehel ^typu ¹5 x 18 x 36/3 palce ^při ¹²⁰ v^chUch/cm². Zvtoěl žíznivých výsledků se dosáhne, užije-li se roun, která byla s uvedenými typy jehel zpracována s přibližně 1⁸⁰ až 200 v^pichů/cm².

Rouna z nekonečných vláken shora uvedeného druhu mají většinou v příčném směru menší pevnost v tahu. Tato rouna se podle vynálezu v příčném směru poexuuují nebo dloréí v rozmezí podle' vynálezu, což je například nožné na rozpínacím rámu o sobě známém.

Lze však také pouuít protahovacích přístrojů, u nich# je rouno zachyceno v kotouči, jež jsou na obvodu opatřeny zuby, jejcehž rovina stojí přibližně kolmo k rovině rouna a které jsou upraveny, v ostrém ÚhLu ke směru postupu rouna tak, že rouno při přecházení obvodu kotoučů je roztahováno. Takové zařízení je například popsáno v DOS 2 401 614.

Jeesliže se však rouno z nekonečných vláken před jehlováním uvede skládáním na určitou tloušťku, pak je to většinou podélný směr, který má nejmenší pevnost v tahu. V tomto případě musí být rouno protahováno v podélném směru, což lze na^příklad zvlášť příznivé provádět o sobě známým způsobem s válečkovým průtažrým ústrojím a s krátkou mezerou mezi válečky. Je však možné pouuít také jakehokooiv jiného způsobu délkového protahování, přičemž je třeba zabrán— ppílii sinnému sražení rouna, aby se dodržely meze podivy^ lezu. To lze provést například tak, že se pásma délkového protahování přeruší pásmy, ve kterých se rouno v ú^t^3^(^o^;í pro příčné napínání opět uvede na šířku vynálezem předepsanou, která má -ležet v rozmezí + 10 % původní šířky. Také v případě vrstveného rouna se při způsobu protahování podle vynálezu ovlivňuje nepravidelná poloha nekonečných vláken. Avšak s přeorientováním jednotlivých vláken, která v důsledku skládání leží v určitém úhlu, který se mění jek je toho dosaženo podle DOS 1 635 634 při dloužení roun ze stoplových vláken během jehlování, nemá protahovací postup podle vynálezu nic společného, i když se ho používá při skládaných rounech z nekonečných vláken.

Volba stupně dloužení wvútř rozsahu podle vynálezu se řídzí podle hodnot, jichž má být.dosaženo. Je-li například zemdleno zvýšit pevnost v tahu ve slabším směru například o 15 až 20 %, aniž by se snížila pevnost v podélné® směru, bude účelné zvoolt slabé dloužení 20 až 30 %. čím vyšší se zvooí stupeň dloužení, ve slabém sméru, tím více se sníží pevnost v tahu v silnějším směru, takže například při protaženích o 60 až 100 % se obdržzí rouna přibližně isotropní co do pevnos— v tahu, jejcehž pevnoosi v tahu leží ve středním rozsahu mezi původní délkovou a příčnou pewrxnost. Jelikož pro účel pooužtí je nejnižií pevnost v tahu, může být - rouno po zpracování podle vynálezu vystaveno silnějšímu zatížení než (původní rouno.

Způsob podle vynálezu pouužSelný pro rouna z nekonečných vláken ze všech t-rmooPajSických hmoo, jako je polyamid, polyester a poSyoSefin. Zvlášť výhodná jsou rouna z hsmopoSyи merů a kopolyaerů propylenu e z polyesteru. Způsob podle Vynálezu bude blíže vysvětlen v následujících příkladech. Tam uvedené hodnoty pevnoosi v tahu a prodloužení při přetržení jsou určeny podle DIN 53857.

Příklad 1

JeM.ováné rouno z nekonečných vláken z polypropylenu s následujícími charakteristickými faktory:

-« tita vlákna plošná hmoo.no s t jehlování dtex ²⁴⁰ g/m² ⁶⁰ v^pichú/co² s jehlami 15 x 18 x 34/3 palce, například ražená jazýčková jehla c.b.=close barb, což odpovídá 30 až 40 % opfcirální pevnooSi doaaaitelné jehlováním, pevnost v tahu prodloužení při přetržení pevnost v tahu protažení při přetržení v délkovém směru 640 N v podélném směru 85 % v příčném- směru 305 N v přín^m směru 120 % se bez délkového protažení upne do rozpínacího rámu a při teplotě 130 °C se v ne^pře Ožitém postupu protahuje v příčném směru o 20 %· Po opuštění pece s horkým vzduchem se rouno z rozpínacího rámu vyjme a plynule naaíjí. Má následující charaateeistiku:

plo^ěná hmotnost pevnost v tahu ’ pevnost v tahu prodloužení při přetržení prodloužení při přetržení

220 g/m² v podélném směru 653 N v pří&iém směru 352 N v podálím směru <51 % v přín^m směru 84 $, rouno má tedy při přibližné stejné pevnooti v tahu v podélném směru pevnost v tahu v příčném směru zvýšenou o 50 N.

Na rozdíl o^d toho má necHouto^ rouno, vyrobené obvyklým zvlálcnov^ím s plošnou hrnotnnssí ²²⁰ g/m² ^βΐ^τι^οί chfirarteeistiku:

pevnost v tahu v podélném směru 600 N pevnost v tahu v příčném směru 245 N prodloužení při přetržení v podélném směru 90 % prodloužení při přetržení v příčném směru 130

Rouno zhotovené podle vynálezu je tedy daleko d v tahu.

pokud jde o pevnost

PPíklad 2

Stejné rouno, jaké bylo popsáno v příkladu 1, se zavede do rozpínacHo rámu a odtahuje ee takovou rycto-oos!, že před zachycením postranních olarajd přídržnými ústrojími se ' při teplotě оХв^пос^Х protahuje v délkovém směru o 10 %. Potom se protahuje v příčném směru t 20 % při 130 °C. Rouno získané pt vyjmutí z rámu a ochlazení má následnici charakteristiku:

^ploěná ²⁰⁸ g/m² pevnost v tahu v podélném směru 624 N pevnost v tahu v pří né m směru 348 N prodloužení při přetržení v poUélnOm směru 57 % prodloužení při i přetržení v přímém - směru 86 % foproti tonu né rouno z nekonečných 'vláken z polypropylenu, vyrobená svlékneváitiín o ukládáním a naa^jcí ^plošnou hnoonost 200 g/n², v dálkován sněru pouze ^pevnost v tahu 570 N a v příčná· sněru 330 N, jakož. i prodloužení při přetržení v délková· sněru 90 % a v příčné· sněru 135 #.

Příklad 3

Silně jehlované rouno z nekonečných vláken z polypropylenu a néisledujrúcínx chhaaktteiatikani:

titr vlákna plošná hnotnost pevnost v tahu v podélné· sněru prodloužení v podélné· sněru pevnost v tahu v příčné· sněru prodloužení v pří&ién sněru jehlování

10 dtex 290 g/a² 690 N 91 % 357- N 139 % 1⁸⁰ v^pichd/cn²

s jehlani 15 x 18 x 34/3 palce c.b·, což odpovídá 85 % optiMlní pevnoaSt, doasžitelné jehlování·, . se v rozpínacín ránu bez předcchzejícího délkového protažení dlo^tí v ^příčnén sněru ^- o ⁴⁰ % ^při 135 °C. ^po odrazení ná rouno nUl-edující clharkt·riSti^tyl

plošná hrnoonoat pevnost v tahu v podélné· sněru prodloužení v podélné· sněru pevnost v tahu v příčné· sněru prodloužení v přítaén sněru

239 g/л² 558 N 76 % 438 N 84 %.

Na rozdíl od toho né rouno - o plošnou h·otnosSí 230 g/·*, vyrobené stojně jako výchozí Mteeii^l., pevnost v tahu v podélné· sněru 650 Nav pří&ié· sněru jen 290 N, jakož i poněrné prodloužení při přetržení v podélné· sněru 85 9, v pří&ié· sněru 125 S.

*

Příkladě

Rouno z polypropylenu s ^β^ά^ί^·! chfifaa: ker ^tikaní:

titr vlákna výchozí hnotnost jehlování	10 dtex 240 g/n² ²⁰⁰ v^pLchO^/cn²
a jehlani 15 x 18 x 36/3 palce c.b·,	což odpovídá 85 * optiku pennoH
pevnost v tahu.v podélné· sněru prodloužení v podélné· sněru pevnost v tahu v příčné· sněru prodloužení v příčné· sněru	656 - N 85 % 310 N 136 %

se v roz^^acín tánu ^při tepLotě ^{- 1}35 °C protáhne v ^příčné· sněru o ⁶⁰ % bos pře^uc^chzejíčí^ha podélného protažení.

Takto získané rouno ná tásleddJící chís^,atteeiseitj:

plošná hno.^noet. pevnost v tahu v podélné· sněru

188 g/·² 490 N

prodloužení v podélném směru pevnost - v tahu v příčném . směru prodloužení v příčném směru

75 % 364 N 51 «.

Ve srovnání s tím má rouno, které bylo vyrobeno stejný^ postupem jako výchozí rouno, avšak má plošnou hmotnost 180 g/m^{2, p}evnost v ^podélném směru ⁵³⁰ N a v' ^příČném směru 200 N, jakož i poměrné prodloužení při přetržení v podélném směru 95 % a v přísném směru 150 %.

Příklad 5

Rouno popsané v příkladu 4 se při teplotě 140 °C protahuje v příčném směru o 60 přičemž se nechá současně v podélném směru srazit o 10 %· Tím se obdrží rouno a následujícími charakteristikem!:

plošná hmoonoet pevnost v tahu v podélném směru pevnost v . tahu v příčném směru prodloužení v podélném směru prodloužení v příčném směru

195 g/m² 502 N 389 N 78 % 50

Ve srovnání s tím má rouno, které je vyrobeno etejiým postupem jako výchozí rouno, ^av^šak má plošnou hmotnost ²⁰⁰ g/m², pevnost v t.ahu v po^lncám směru ⁵⁷⁰ Ν» v příčném směru 230 N a poměrné prodloužení při přetržení v podélném směru 90 % a v příčném směru 135

Příklad 6

Jehlovaně rouno i nekonečných vláken i polypropylenu s následuuícími c^wk^arttei8Sikami:

titr . vlákna plošná hmotnost pevnost v'tahu v podélném směru prodloužení v podélném směru pevnost v tahu v příčném směru prodloužení v příSném směru jehlování

11 dtex 3⁸⁶ . g/m² • 1 139 N 110 % 514 K 152 % 2 120 vpic.hů/cm

typ jehly 15 x 18 x ' 36/3 palce se v roipínacím rámu bei předclhzijícího' délkového protažení dlouží v příčném směru při teplotě 135 °C v plynulém postupu o 100 Po výstupu i pece s horkým viduchem má rouno následnici chírarteeittity: '

plošná hmotnost pevnost v tahu v podélném směru prodloužení v podélném směru pevnost v tahu v příčném směru prodloužení v příčném směru

²1^{6 g}/^m² 701 N 51 % . 545 N 82 %.

Původní vysoký rozdíl.v pevnosti v tahu s poměrem podélně:příčně ” 2,2:1, molhL být protahovánímr* vyrovnán na poměr psdélně:přítaě = ' 1,2:1, přičemž pevnost v tahu v příčném směru po protahování rouna lehčího o 34 . hmotn· % vzrostla o 6 %- i 514 N na 545 N.

)

Pí í LL ad 7

Jehlováné rouno z nekonečných vláken z polypropylenu s následujícím, d^s^ra^k^te^ri^i^tikani:

titr vlákna plošné hmotnost pevnost v tahu v. poddlném směru prodloužení v podélném směru pevnost' v tahu v příčném směru prodloužení v pří&lén směru jehlování

11 dtex 236 ga² 600 N 107 % 320 N 146 % 120 vpichů/co²

* typ jehly 15 x 18 x 36/3 palco c.b., se v rozpízacín rátau bez předeMso^cího podélného protržení příčná protahuje při teplotě 135 °C o 120 %· Po odhLasení zr pecí nr horký vzduch á rouno ο^Ιβά^Ι^ chfla^,akteriztity:

plošná pevnost v tahu v poddlném směru prodloužení v poddlnén směru pevnost v tahu v příčnéa směru prodloužení v příčném směru

112 ga² 400 N - 39 * 240. N 62 ».

Př polkLeau plotně haotnoati o 53 % byla pevnost v trhu v podélném směru snížena jen o 33 %, pevnost v tahu v pří&ién směru jen o 25 %, rvárk poměr pevností ' v podélném a . příčném směru byl vyrovnán z 1,67 na 1,66:1.

PíkLad 8 *

Jehlováné rouno podle příkladu 1 s násled^ícíMi clhmsacteriztikaMi:

titr vlákna plošná ЬпоиоыН pevnost v tahu v . ptdélném srněru prodloužení v poddliné· saěru pevnost v tahu v příčném n^ěru prodloužení v příčném směru jehlování

11 dtex 16» gm² 503 N 94 » 224 N 133 » ¹²⁰ vpichiVcrn²

typ jehly 15 x 18 x 36/3 palce c.b·, re v rozpínací^ ránu bes předCházeícího podélného protahování dlodtí v pří&ién směru při teplotě 135 °C o 140 %· Po. ochremí za pecí na horký vzduch má rouno následující Charakteristiku:

plošná , pevnost v tahu v poddlMa směru prt&tužrní v poddliofa směru pevnost v trhu v příčném saěru prodloužen v příčném směru

⁶⁶ gm² 265 N 39 % 171 Li 76 %.

Při polkLesu plošné hmotnost. o 53 % klesla pevnost v tahu v podélném směru o 43 %> pevnost v tahu v příčném směru jeo o 25 i v důsledku protrhovácího děje, naproti tonu věak byl poměr pevootZÍ v - tahu v podélném a příčném směru vyrovnán z hodnoty 2,2:1 oa 1,66:1.

Příklad 9

Jehlovaně rouno podle příkladu ' s následujícími charakteristikami:

titr vlákna plošná hmotnost pevnost v tahu v podélném směru prodloužení v podélném směru pevnost v tahu v příčném směru prodloužení v příčném směru jehlování	11 dtex 298 g/m² 620 К 101¼ 320 Η 163 % 120 vpichů/cm²
typ jehly 15 x 18 x 36/3 palce c.b.	se v rozpínacím rámu bez předcházejícího délkového

protažení příčně dlouží při teplotě 135 °C o 180 %. Po ochlazení má rouno následující charakter!s tiky:

116 g/m² 480 N 29 % 260 N 102 %·

Při zmenšení plošně hmotnosti o 62 % klesla pevnost v tahu v dálkovém směru jen o 33 pevnost v tahu po protahování jen o 36 %_t avšak poměr pevností v podélném a příčném směru byl poněkud vyrovnán z hodnoty 1,93:1 na 1,84:1·

Příklad 10

Jehlované rouno podle příkladu 1 a následujícími charakteristikami:

titr vlákna plošná hmotnost pevnost v tahu v podélném směru prodloužení v podélném směru pevnost v tahu v příčném směru prodloužení v příčném směru jehlování

11 dtex 184 g/m² 503 N 94 % 224 N 133 % 120 vpichů/c®²

typ jehly 15 x 18 x 36/3 palce c«b« se v rozpínací» rámu při podélném protažení 10 % příčně dlouží při teplotě 135 °C o 140 Po ochlazení má rouno následující charakteristiky:

82 g/m² 290 N 37 % 168 N 78 %.

Při zmenšení plošné hmotnosti o 66 % klesla pevnost v tahu v podélném směru jen o 42 %, pevnost v tahu v podélném směru protahováním jen o 25 %, naproti tomu byl poměr pevností v tahu v podélném a příčném směru vyrovnán Z hodnoty 2,25:1 na hodnotu 1,72:1.

Příklad 11

Jehlované rouno podle příkladu 1 s následujícími charakteristikami:

11 dtex 184 g/m² 503 N 94 % 224 N 133 % 180 vpichA/ca²

typ jehly 15 x 18 x 36/3 palce c.b. ae v rospínacím rámu a podélným smrštěním o 10 % příčně protahuje při teplotě 135 °C o 140 %· Po ochlazení má rouno následující charakteristiky:

91 g/m² 281 N 42 % 175 N 73

Při zmenšení plošné hmotnosti o 51 % klesla pevnost v tahu v podélném směru jen o 44 %, pevnost v tahu v příčném směru po protahování dokonce jen o 22 naproti tomu byl poměr pevností v tahu v podélném a příčném směru vyrovnán z hodnoty 2,25:1 na hodnotu 1,60:1.

Příklad 12

Jehlované rouno z nekonečných vláken z polypropylenu s následujícími charakteristikami:

titr vlákna plošná hmotnost pevnost v tahu v podélném směru prodloužení při přetržení v podélném směru pevnost v tahu v příčném směru prodloužení při přetržení v příčném směru jehlování

10 dtex 230 g/m² 620 N 90 % 280 N 150 % 200 vpichŮ/cm

jehlami typu 15 x 18 x 36/3 palce с«Ъ._м což odpovídá 85 % optimální pevnosti dosažitelné jehlovánía, se bez podélného protažení upne do rozpínacího rámu a při teplotě 135 °C se plynulým postupem protahuje χ příčném směru o 80 Po výstupu z pece na horký vzduóh

se rouno vyjme z rozpínacího rámu a plynule navíjí.	Má následující charakteristiku:
plošná hmotnost pevnost v tahu v podélném směru prodloužení při přetržení v podélném směru ' pevnost v tahu v příčném směru prodloužení při přetržení v příčném směru	150 g/m² 420 N 75 % 340 N 57 %.

Na rozdíl od toho má nedloužené rouno vyrobená obvyklým zvláknováním's pLoánou hmotností.150 g/O následnici parametry:

pevnost v tahu v podélném směru prodloužení při přetržení v podélném.smOru pevnost v tahu v příčném směru prodloužení při přetrženi v příčném směru

470 N 95 * 160 N

150

2“

Jessiiže se stejné rouno s plodnou ^οο^ιο^ί 230 g/m* protahuje v příčném směru při 136 °C jen o 80 %, když bylo předtím při teplotě oístnooti v podélném směru protaženo o 10 %, obdrží se rouno s ' následujícími chaaskteristikemi:

' 2 plošná.hmotnost 165 g/m pevnost v tahu v podélném směru 435 N prodloužení při přetržení v podélném směru 70 % pevnost v tahu v příčném směru 356 N prodloužení při přetržení v příčném směru 52 %.

Claims

PŘEDMĚT VYNÁLEZU

1. Způsob dodatečného zpracování roun zhotovených pod tryskou z termoplastických hmot, získaných ukládáním čerstvě zvlékoSných, prakticky nekonečných vláken po.zvláknění v nahoddlé- poloze a následujícím zpevněním, á majících v jednom smOru podstatně vyěší pevnost v tahu než ve směru k němu kolmém, a to protahováním při zvýšené teplotě, vyznač^ící se tím, že rouna ve vpichovamém stavu se podrobí protahováno,- a toto protahování, které je spojeno se současným zvětšením plochy rouna, se provádí při teplotě, ležící

85 až 25 ' °C pod teplotou tání tгystαjitj termoolastické ' látky,- ze které jsou vlákna zhotovena, a to ve smOru, ve kterém má rouno menší pevnost v tahu, zatímco rouno je ve - směru k němu kolmém udržováno tak pod napětím,.že se jeho délka v tomto směru před protahováním nebo při něm nezmění vůbec nebo nejvýše o + 10 %, přičemž stupeň protažení činí 20 ež 200 % původní délky.
2. Způsob podle bodu 1, vyznoauujcí se tím, že se vyjde z roun zhotovených pod tryskou a vpichovaných do té míry, že v důsledku tohoto vpichování má více než 50 % oppimOlního přírůstku pevnoosi doзejitelnéht vpichováním.