CS235494B1 - Vlákenná vrstva, způsob její výroby a zařízení k provádění způsobu výroby vlákenné vrstvy - Google Patents

Abstract

Vlákenná vrstva 8 je vytvořena ze zhuštěných skladů 22 do tvaru vlnovek, které probíhají po celé šíři vlákenné vrstvy 8 a jsou řazeny tisnš za sebe v podélném směru. Výška vlnovek skladů 22 určuje výslednou tlouštku vlákenné vrstvy 8. Zhuštěné sklady 22 vláken jsou v podélném směru vzájemně provázány. Podstata způsobu výroby vlákenné vrstvy 8 spočívá v tom, ie se snímá textilní materiál 7 z části obvodu ojehleného bubnu 1 , kterážto část obvodu odpovídá jednomu kmitu snímacího prvku 2. Sejmutý textilní materiál 7 se přeloží v podstatě v polovině délky zmíněné části obvodu a vzniklý sklad vláken se přitlačí k předchozím shodně vytvořeným zhuštěným skladům 22. Zařízení se vyznačuje tím, že k ojehlenémti bubnu 1 mykacího stroje je přiřazena deska 4 a těleso 3 tak, že vytvářejí štěrbinu 21, do které zasahuje snímací lišta ,8 snímacího prvku 2. Vlákenná vrstva 8 je odváděna spodním 6 a vrchním dopravníkem 5. Vynález obsahuje další varianty provedení vlákenné vrstvy 8 a provedení zařízení.

Description

Vynález se týká vlákenné vrstvy, vytvořené formováním vláken snímaných kmitajícím snímacím prvkem z povrchu ojehleného bubnu stroje tak, že v délce obvodu té části bubnu, která připadá na jeden kmit snímacího prvku, jsou vlákna přeložena a přitlačena k předchozímu skladu, který vznikl stejným způsobem, přičemž jednotlivé sklady jsou navzájem propojeny vlákny vpichnutými z posledního skladu do skladů předchozích, takže toto propojení je provedeno v libovolném místí mezi rovinami ohraničujícími tlouílku vrstvy a v předem zvolené rozteči po Šířce vrstvy. Jednotlivé sklsdy vláken mohou být také navzájem spojeny působením teple, tleku e vlhkosti nebo i zpevňovecími nitěmi. V alternetivním provedení mohou být zhuštěné sklady vláken přichyceny ne nosném plošném útvsru.

Vlákerinou vrstvu tvoří vlákna zformované do vlnovek zprevidle o amplitudě 2 sž 10 mm, délce vlny dva průměry vlákna až 5 mra, propojené navzájem vlákny, například v ose vlnovek a v rozteči od 3 do 100 mm po šířce vrstvy.

Zařízení k výrobě této vrstvy sestává z prvků tvořících pěchovací štěrbinu a dále z kmitajícího snímacího prvku, opatřeného jehlami s vnějšími záseky, který je přisazen k ojehlenému bubnu k prvkům, které tvoří pěchovací štěrbinu.

Dosud známé způsoby výroby vlákenné vrstvy využívejí ukládání vrstev vláken sejmutých z ojehleného bubnu ne sebe navzájem. K realizaci těchto způsobů se využívá vertikálních nebo horizontálních rounotvořičů. Vrstvy takto vytvořené lze snadno odírat i po zpevnění například saturací, vlákna převážně leží v rovině vrstvy, aniž by procházela z jedné strany vrstvy na druhou. Jiný způsob je založen ne využití tzv. wirrefektu, kdy vlákna na ojehleném bubnu jsou zahuštěna a mechanicky náhodně rozprostřena tek, aby uspořádání vláken ve vrstvě vykazovalo izotropnější strukturu než v předchozím stavu.

Tyto vrstvy je možné potom dále zpracovávat na mechanických rounotvořičích. Ani v tomto případě neprochází vlákna z jedné strany vrstvy na druhou.

Další způsob tvorby vlákenné vrstvy využívá vláken sejmutých z ojehleného bubnu jako základu pro pneumatickou tvorbu rouna, kdy vlákna jsou nafukována nebo nasávána na sítový buben. V tomto případě již vlákna procházejí vrstvou z jedné strany na druhou, vrstva však obsahuje celou řadu náhodně zborcených vláken, které potom nedovolují plně využít vlastností těchto vláken tvořících vrstvu.

Zařízení pro výrobu vlákenných vrstev zmíněnými způsoby jsou bu3 náročná na plochu, jak je tomu u výroby vrstvy pomocí horizontálních 1 vertikálních rounotvořičů, nebo jsou náročná na energii, jak je tomu u pneumotvořičů. Obecně lze poukázat na uvedené způsoby tvorby jak pro jisté účely použití méně vhodné. To proto, že ve vrstvách není využito ohybových vlastností vláken, při odírání vrstev dochází k oddělování celých vláken, nikoliv jen k vyčesání jejich konců, prowdení vlhkosti z jedné strany vrstvy na druhou je využito menšího počtu vláken a transportní cesta vlhkosti naskrz vrstvou je komplikovanější.

Výroba smyčkového pojeného koberce je obsažena v čs. patentu č. 56 029. Podle;.tohoto řešení se vlákenné rouno střídavě překládá zvláštním ústrojím, které v.podstatě tvoří · dva rovnoběžné pruty, které ee střídavě vratně pohybují. Vedle pohybu ve stejné rovině posunují se pruty i v kolmém emlru, takže se střídavě překrývají a odkrývají a tak vrství přehnutý pás rouna do tvaru harmoniky. V další operaci se nanáší na povrch takto složeného pásu rouna pojivo a rouno se lepí ne podkladovou tkaninu, která může být také opatřena vrstvou pojivá. Tkaninu je možno lepit i z obou stran na vrstvu složeného rouna a tzv. dvojplyš rozřezávat na dva vlasové koberce. V případě, že se lepí tkanina pouze z jedné strany, získá se určitý druh smyčkového pojeného koberce.

Překládání rouna se může provádět také pomocí vaček na dvojici válců podle čs. patentu č. 62 475. Jejich pohyb je koordinován s pomocným výkyvným zařízením a dodáváním, popřípadě vkládáním oddělovacích prutů i které se současně s přehnutím rouna skládají do sestupného kanálu, jímž jsou spolu s rounem tlačeny kupředu. Nanášení pojivá a další operace jsou podobné jako v předešlém případě.

Na principu překládám! rouna je také založen způsob výroby pojených vlasových koberců, obsažený v čs. patentním spisu č. 87 556. Na rozdíl od ostatních způsobů se nekonečný pás rouna, popřípadě přástu nebo přízí střídavě přehýbá výkyvnými noži a současně zatlačuje přímo do aktivované vrstvy pojivá na podkladových tkaninách, vedených z obou stran rouna. Překládání a současné zatlačování rouna přímo do pojivá vyžaduje, aby pojivo proniklo při rázu nože celou vrstvou rouna a zajistilo spojení s podkladem. Poměrně dobře se uplatnil nános kaučukové nevulkanizované směsi, která je na stroji před vstupem do vklédacího ústrojí rozvlažena rozpouětědlem.

Směs musí mít potřebné vulkanizační příměsi, aby v dalěí fázi mohlo dojít k trvalému zpevnění. Rozřezávání koberce v polovině skladů se provádí pásovým nožem. Před rozříznutím se provádí vulkanizece. Konečná úprava je podobná jako u jiné výroby. Jako podkladové textilie se používá jutové tkaniny. Pojivo se na její povrch nanáěí natíráním viskóznlmi roztoky kaučuku nebo nánosovénlm kaučukové směsi na víceválcovém kalandru. Pavučina, která se ohýbá a vtlačuje ve výkyvném zařízení, má vlákna orientována co nejlépe v podélném směru, aby ve výrobku mohla vytvořit kolmo uložený vlas.

Uvedené výroby koberců jsou podmíněny použitím dvou textilií, mezi které je rouno vkládáno.

Na principu tvoření smyček z roúna a jejich lepení na podkladovou textilii je založeno několik výrobních způsobů.

Smyčky z rouna, pramenů, přástů nebo přízí se vytvářejí například pomocí čelistí a vyhřívaného přítlačného nože, který vytvořenou smyčku přilisuje do podkladu s nánosem termoplastického pojivá. Tento princip je obsažen v USA patentovém spisu č. 2 638 960.

Vytvoření smyček nebo obloučkovánl rouna se dosahuje také podle způsobu uvedeného v patentovém spisu NSR č. 1 002 724. Na obvodu velkého bubnu jsou vytvořeny ozuby, mezi které se rouno vtlačuje vkládacím mechanismem. Zvlněný vláknitý pás se na vnějším povrchu natírá kaučukovou směsí a zdvojuje se s podkladovou tkaninou opatřenou také nánosem pojivá. Smyčková pojená textilie, například koberec, se d^le suěí a vulkanizuje. Při tomto způsobu se obloučkování rouna děje ozuby, které mají svoji tlouělku. Po opuštění ozubu se vytvořené smyčky poněkud uvolní, takže při lepení na podklad nejsou složeny těsně za sebou.

Uvedené nevýhody odstraňuje vrstva podle vynálezu, ve které jsou vlákna uspořádána ve vlnovkách, což způsobí, že transportní dráha pro vedení vlhkosti z jedná strany na druhou je krátká a z vlákenné vrstvy nelze při odírání odstranit celá vlákna, protože oděr probíhá pouze po hřbetech ohnutých vláken, a vrstva je pružná. Vrstvě s takovou strukturou má výhodnějěí fyziologické vlastnosti, tj. například vyěěí rychlost sorpce, vyěěí prodyšnost. Formování takové vrstvy lze dosáhnout vytvořením pěchovací štěrbiny v blízkosti ojehleného bubnu, do které jsou ukládána vlákna snímaná z povrchu ojehleného bubnu v délce připadající na jeden' kmit zčeaávacl pilky tak, že se přeloží cca v polovině této d^lky a přitlačí k předchozímu skladu, přičemž jednotlivé sklady jsou navzájem propojeny buď vlákny vpichnutými z posledního skladu do skladů předchozích v libovolném místě mezi rovinami ohraničujícími tlouělku vrstvy a v předem zvolené rozteči po šířce vrstvy, nebo propojeny za tepla, tlaku a vlhkosti. Vzniklá vrstva je ze štěrbiny vytlačována například mezi dopravníky, které procházejí zónou mechanického účinku, která vyrovná případná nerovnoměrná vnitřní pnutí ve vrstvě. Vrstvu vyrobenou tímto způsobem lze zpracovat dále všemi známými způsoby používanými pro výrobu netkaných textilií.

Podstatě vlákenné vrstvy ze staplových vláken podle vynálezu spočívá v tom, ie tato vlákna vytváří zhuštěné sklady ve tvaru vlnovek, které probíhají po celé ěířl vlákenné vrstvy a jsou řazeny zhuětěně za sebou v podélném směru vlákenné vrstvy. Výška vlnovek určuje tloušťku celé vlákenné vrstvy. Takto vyrobená vlákenné vrstva m&še být v podélném směru zpevněna, to znamená, že zhuštěné sklady vláken jsou vzájemně provázány ve zvolených místech mezi rovinami určujícími tloušťku vlákenné vrstvy a ve zvolených roztečích po šířce vlákenné vrstvy. Toto provázání zhuštěných skladů vláken je provedeno bu3 vlastními vlákny nebo zpevňovacími nitěmi. Zhuštěné sklady vláken mohou být také přichyceny na nosném plošném útvaru.

Vlákenná vrstva obsahuje kromě běžných vláken rouna ještě tuhá krátká vlákna, a to v množství do 25 % hmot. celkové hmotnosti výrobku. Stapl těchto vláken je 3 ai 7 mm.

1'ato krátká vlákna zajišťují soudržnost jednotlivých skladů vláken vrstvy, tvoří její vazné body.

Při výrobě vlákenné vrstvy se vrstva staplových vláken snímá kmitajícím snímacím prvkem z povrchu otáčejícího se ojehleného bubnu stroje. Podstatou způsobu výroby je, že vlákna z části obvodu ojehleného bubnu se sejmou snímacím prvkem a přeloží. Vzniklý sklad se přitlačí k předchozím shodně vytvořeným zhuštěným skladům, které ae přidržují a odvádějí od stroje. Část obvodu ojehleného bubnu, ze kterého vznikne sklad vláken, je úměrný době jednoho kmitu snímacího prvku.

Zařízení pro realizování tohoto způsobu výroby je charakterizováno tím, že v místi spodní polohy spodní hrany snímacího prvku je k ojehlenému bubnu a k této spodní hraně snímacího prvku přiřazena deska, přičemž v místě horni polohy spodní hrany snímacího prvku je k této spodní hraně přiřazeno těleso tak, že deska a těleso tvoří štěrbinu probíhající po celé délce ojehleného bubnu, štěrbinou procházejí sklady vláken. Spodní hrana snímacího prvku směřuje v pracovní poloze do takto vytvořené štěrbiny. Těleso ja vůči desce přestavitelná a je tvarováno tak, že vytváří vůči této deace jedno minimum šířky štěrbiny. Hrana tělesa, tvořící minimum šířky štěrbiny může být pružná.

V alternativních případech je těleso obklopeno pružnou planžetou, jejíž jeden konec je spojen s hřídelem snímacího prvku a její druhý konec je přisazen k desce nebo těleso je vytvořeno válcem probíhajícím po celé šíři stroje rovnoběžně s deskou, přičemž tento válec se otáčí obvodovou rychlostí odpovídající výstupní rychlosti vrstvy ze štěrbiny nebo je těleso vytvořeno vstupní částí odváděcího horního dopravníku. Povrch válce nebo pásu dopravníku může být zdrsněn například drážkami nebo vhodným povrstvením například smirkem, z důvodu dokonalejšího přidržení a odvedení vrstvy ze štěrbiny. Pro zjednodušení zařízení je možno desku nahradit přímo spodním dopravníkem, jehož pás je u ojehleného bubnu stroje veden pokud možno přes co nejmeněí poloměr bubnu. Toto řešení je ale náhražkové

Lišta snímacího prvku je podle vynálezu vybavena ve zvolených roztečích jehlami s vnějěími záseky. Jehly jsou zahnuty do oblouku, jehož poloměr je shodný s poloměrem, na kterém kmitá spodní kraj snímací lišty.

Realizaci způsobu výroby podle vynálezu lze provést na cca pětkrát menší ploše než při použití horizontálních rounotvořičů a spotřeba elektrické energie je zhruba desetkrát menší než při výrobě vlákenné vrstvy ns pneumotvořičích. Ze delší výhodu pro realizaci lze považovat možnost instalace pěchovací štěrbiny přímo za snímacím bubnem mykaclho stroje popřípadě gamety a jako snímacího prvku využít běžně používané snímací pilky.

Docílená struktura výhodně ovlivní odgruodolnost netkaných textilií vyrobených z této vrstvy, její pružnost, kterou lze využít například u podkladových vrstev koberců, rychlost sorpce tekutin a prodyšnost. V neposlední řadě lze za výhodu považovat i to, že způsobem podle vynálezu lze formovet vlákennou vrstvu prakticky ze všech typů vlákenných surovin, jejich směsí, a to i takových surovin, které obsahují velmi krátká vlákna, popřípadě směsi dlouhých vláken s velmi krátkými vlákny a v neposlední řadě suroviny, které obsahují i hrubší nečistoty. Je to proto, že dráha mezi zahušťováním a bubnem, na kterém je materiál rozprostřen, je prakticky nulová, kdežto při poažití horizontálních ukladačů jsou místa, kde může docházet k poškození vlákenné vrstvy daleko četnější a rozměrnější. Tento fakt je výhodný například při zpracování druhotných vlákenných surovin velmi nízké kvality. Pro případné zvýšení pevností lze vrstvu přímo při její tvorbě laminovat jinou plošnou textilií, s výhodou lze použít mřížek z fólií nebo ji zpevnit vkládanými nekonečnými vlákny.

Konkrétní·' provedení vynálezu je schematicky znázorněno na připojených výkresech, kde na obr. 1 je prostorový pohled na vlákennou vrstvu vystupující ze štěrbiny stroje ještě před vstupem mezi dopravníky, na obr. 2 je pohled na tutéž vrstvu jako z obr. 1, avšak její jednotlivé sklady jsou navzájem propojeny vlastními vpichnutými vlákny, ne obr. 2a a 2b je vrstvě z obr. 2 v příčném a podélném řezu, na obr. 3 je pohled na vrstvu zpevněnou nitěmi, ha obr. 4 je pohled na vrstvu zpevněnou plošnou textilií, na obr. 5 je příkladné provedení zařízení s pevným tělesem, na obr. 6 je zařízení opatřené pružnou planžetou okolo tělese, na obr. 7 je úprava zařízení k výrobě vlákenné vrstvy zpevněné nitěmi, na obr. 8 je provedení zařízení k výrobě vlákenné vrstvy zpevněné plošnou textilií, ne obr. 9 e 10 je uspořádání snímacího prvku pro vzájemné spojení jednotlivých skladů vrstvy vpichnutými vlastními vlákny vždy do předcházejících skladů vláken, na obr. 11 je provedení tělesa, ne obr. 12 je možné provedení tělesa a na obr.

je možné provedení desky.

Na obr. 1 je znázorněna vlákenné vrstva £, vyrobená podle vynálezu, která vykazuje tloušťku dvě amplitudy A vlny a délku £ vlny. Vlákenná vrstva 8 je vytvořena ze zhuštěných skladů 22 vláken.

Na obr. 2, 2a a 2b je stejná vlákenná vrstva 8, která je ve volitelných roztečích t, zpevněna vpichnutými vlastními vlákny 14. probíhajícími z posledně vytvořených zhuštěných skladů 22 během výroby do skladů 22 předchozích, šipka 10 ukazuje podélný směr vlákenné vrstvy 8. Vlastní vlákna 14 jsou podle obr. 2b vpiohnuta v rovině 2. vlákenné vrstvy £, přičemž tato rovina o, leží v tomto případě uprostřed tlouětky zhuštěných skladů 32. vláken.

Takové vrstvy lze vyrobit na zařízení podle obr. 5, kde k ojehlenému bubnu £ je v místě spodní polohy spodní hreny 20 snímacího prvku 3 přiřazena deska místě horní polohy spodní hrany 20 snímacího prvku 3 je přiřazeno těleso £ tak, že deska X a těleso £ tvoří štěrbinu 21 po celé šířce ojehleného bubnu £. K výstupu ze štirbiny 21 jsou* potom přiřazeny dva dopravníky, spodní dopravník £ a vrchní dopravník £. Snímací prvek 3 Je opatřen snímací lištou £8, která nese v roztěčíoh £ jehly 13 opatřené vnějšími záseky 1 á.

Snímací lišta 18 je spojena s hřídelí 17 prostřednictvím planžety 19. Ojehlený buben £ se otáčí ve směru šipky otáčení 16. Spodní dopravník £ je po celé své šířce vybaven v jednom místě, podle obr. 5 cca ve středu délky dopravníku £, excentrem £, který se otáčí e kmitá horní větví pásu spodního dopravníku £ s vlákennou vrstvou 8 společní se spodní větví horního dopravníku £. Tímto pohybem odváděné vlákenné vrstvy 8 dochází k vyrovnání pnutí uvnitř této vrstvy.

Zařízení pracuje tak, že vlákenný materiál £, zafixovaný na jehlách ojehleného bubnu £, postupuje pod deskou X k snímacímu prvku 2, který jej z povrchu bubnu £ sejme v délce odpovídající jednomu kmitu snímacího prvku 2, přehne přes horní hranu desky X, přeloží mezi touto délkou a zasune do štěrbiny 21 mezi deskou χ a tělesem 3* štěrbina 21 mezi deskou χ a tělesem 3 ^v místě jejího minimálního profilu a rychlost obou dopravníků £, £ ovlivňuje prakticky hmotnost vznikající vlákenné vrstvy 8, která je odváděna na spodním dopravníku £ nebo mezi oběma dopravníky £, £. Podle obr. 5 je vyráběna vlákenná vrstvě £ zobrazená ne obr. 1. V případě, že snímací lišta 18 je opatřena jehlami £3, vznikne vlákenná vrstva 8 podle obr. 2. Každý sklad 22 vláken je v tomto případě propojen s před235494 6 cházejícími sklady 22 pomocí vlastních vláken. Jehly 13 jsou upraveny například jako vpichovací a přivádějí do vlákenná vrstvy 8 vlákna. Připíchnou každý nový sklad 22 vláken k předcházejícím skladům 22. čímž vzniká útvar podle obr. 2.

Provedení zařízení podle obr. 6 se liěí pouze v uspořádání desky 4 a tělese 2, kdy těleso 2 Je obklopeno pružnou plenžetou 31 tak, že jedne hrena planžety 31 je uchycena k hřídeli 17 snímacího prvku £. Tímto uspořádáním dojde k současnému kmitání jak snímacího prvku 2, tak i planžety 31 . což umožňuje snadnější průchod vlákenná vrstvy 8 štěrbinou

Toto uspořádání je vhodné pro méně hmotné vlákenná vrstvy 8.

Na obr. 3 je vlákenná vrstva 8, která je zpevněna nitěmi 11 . Zařízení pro její výrobu je znázorněno na obr. 7. Zpevňovecí nitě 11 jsou přiváděny na povrchu ojehleného bubnu £ pod vrstvou textilního materiálu 2, přičemž vstupují do Štěrbiny 21 na horní straně desky 4 nad vrstvou textilního materiálu 2· Jednotlivá zhuštěné sklady 22 vláken se navlékají ne tyto napnuté zpevňovecí nitě 11. Snímací lišta 18 může být i v tomto případě vybavena jehlami 13 podle obr. 9, 10.

Na obr. 8 je znázorněno uspořádání zařízení pro výrobu vlákenná vrstvy 8 podle obr. 4, které je zpevněna plošným útvarem 12. například netkanou textilií, ne které jsou sklady 22 vláken přichyceny. Snímací lišta 18 je v tomto případě vybavena jehlami 22 podle obr. 9, 10. Vlákenná vrstva 8 je přichycena k plošnému útvaru 12 pomocí vlastních vláken. Plošný útvar 12 je přiváděn k horní hraně desky 4 ⁸ ůo Štěrbiny 21 pod textilním materiálem 2> ř®sp. pod ekledy 22 vláken.

Soudržnost jednotlivých zhuštěných skladů 22 vláken do následující operace resp. do dalšího zpracování vlákenná vrstvy je možno zajistit vhodnou volbou suroviny, ze které je vrstva vyrobena. Toho je možno dosáhnout nepříklad použitím vlněných vláken nebo přidat k vláknům rouna tvrdá krátká vlékna o délce 3 až 7 mm a to v množství do 25 % hmot. celé vlákenná vrstvy. Krátká vlákně tvoří pro jednotlivé sklady vláken vszné body. Dobré soudržnosti skladů vláken je možno také dosáhnout vlhčením vrstvy v pěchovací štěrbině 211 například nanášením vlhkosti pomocí obou dopravníků 2» 2· Je možno použít vody nebo využít i lepidel s výhodou ve formě vodní disperze.

Obr. 1, znázorňuje provedení tělesa 2 ⁸ pružnou jeho spodní hranou 23. provedenou například z pryže. Alternativně může být tato spodní hrana 23 opatřena například silonovým vlasem v podobě kartáče. Účelem tohoto provedení tělesa 2 j® zachytit a přidržet počáteční sklady 22 na počátku tvorby vlákenná vrstvy 8 do okamžiku zapínání štěrbiny 21 vlákenným materiálem 2· Tím ^s® zabraňuje počátečním ztrátám materiálu vznikajícím do zaplnění šířky štěrbinou 21 vlákennou vrstvou 8. Pružná spodní hrana 23 tělesa 2 umožňuje také vyrábět méně hmotné vlákenná vrstvy 8.

Obr. 12 znázorňuje provedení, kda těleso 2 je nahrazeno vstupní částí horního dopravníku 2. Tím ae zjednoduší provedení zařízení bez ztráty funkčnosti při výrobě vrstev 8 o větších hmotnostech.

Podle obr. 13 je deska 4. nahrazena přímo spodním dopravníkem 2> leká těleso 2 je zde tvořeno horním dopravníkem 2* Tímto provedením se dosáhne snížení tvořících prvků zařízení.

Příklad 1

Vlákenná vrstva vytvořená z trhaných konfekčních odpadů a dodateční zpevněna provázáním nekonečnými vlákny například na stroji Arachne. Výrobek je vhodný například jako obalový materiál.

Postup výroby:

Surovina se předloží ke zpracování válcovému mykacímu stroji, k jehož snímači a sčesavacímu orgánu jsou přiřazeny prvky tvořící štěrbinu. Sčesávací orgán je opatřen vpichovacími jehlami podle vynálezu, v tomto přípedě je rozteč jehel rovna 3 mm. Rychlost snímače 18 m/min , počet kmitů pilky 1 700 ot/min, rychlost výstupu vrstvy ze štěrbiny 1,3 m/min, tlouštka vrstvy 6 mm, hmotnost vrstvy 200 g/m^, jednotlivé sklady pavučiny jsou provázeny vlastními vlákny v roztečích t = 3 mm. Tato vrstva ae předloží proplétacímu stroji například Arachne.

Příklad 2

Vlákenná vrstva vytvořená ze 100 % PESs dodatečně zpevněná impregnací akrylátovou disperzí. Výrobek je vhodný jako vzduchový nebo vodní filtr.

Postup výroby:

Surovina 100 % PESs 3,1 dtex/57mm se předloží ke zpracování válcovému mykacímu stroji, k jehož snímači a sčesávacímu orgánu opatřenému.vpichovacími jehlami jsou přiřazeny prvky tvořící štěrbinu podle vynálezu. Při rychlosti snímače 18 m/min, počtu kmitů pilky 1 700 ot/min, výstupní rychlosti 1 m/min, vznikne vlákenná vrstva o hmotnosti 200 g/m^, tlouštky 6 mm, která se impregnuje akrylátovou disperzí. Po odmačku a usušení vznikne vrstva o hmotnosti 260 g/ta a tlouštce 3,5 mm.

Příklad 3 «

vlákenná vrstva vytvořená z trhaných odpadů, ve které jsou jednotlivé sklady propojeny přízemi. Výrobek je vhodný jako tepelně izolační vrstva.

Postup výroby:

Surovina se předloží mykacímu stroji s průměrem snímače 300 mm, ke kterému jsou přiřazeny prvky tvořící pšchovací štěrbinu a sčesávací orgán. Sčesávací orgán je opšt opatřen vpichovacími jehlami. Při rychlosti snímače 18 n/min, počtu kmitů pilky 1 700 ot/min e výstupní rychlosti 0,6 m/min byla hmotnost vrstvy 450 g/m^, tlouštka vrstvy 8 mm. Zpevňovací příze se přivádějí do štěrbiny ned vrstvou vláken s v hotovém výrobku leží uvnitř vrstvy.

Příklad 4

Vlákenná vrstva vytvořená ze ,00 % syntetických druhotných vlákenných surovin, jejíž každý eklad je připíchnut v netkané textilii ze syntetických vláken. Výrobek je vhodný jako obalová netlející textilie nebo zavlažovači textilie.

Postup výroby:

Surovina se předloží mykacímu stroji, k jehož snímači a snímacímu orgánu jsou přiřazeny prvky tvořící zahuělovací Stírbinu. Sčesávací orgán je opatřen vpichovacími jehlemi. Při rychlosti snímače 10 min/min, počtu kmitů pilky 1 700 ot/min a odtahové rychlosti netkané textilie 1 tn/min vznikla vrstva o tlouělce 6 mm, hmotnosti 270 g/m², vpichnutá do netkané textilie.

Claims (20)

1. I. Vlákenné vrstva určená pro netkané textilie, zejména pro izolace a filtry, vyznačená tím, že vlákna obsažená ve vrství tvoří zhuštěné skledy (22) ve tvaru vlnovek, probíhající po celé ěíři vlákenné vrstvy (8) a řazené zhuštění za sebou v podélném směru vlákenné vrstvy (8), přičemž výška vlnovek určuje tloušlku vlákenné vrstvy (8),
2. 2. Vlákenná vrstva podle bodu 1, vyznačená tím, že zhuštěné sklady (22) vláken jsou v podélném směru vlákenné vrstvy (8) vzájemně provázeny ve zvolených místech mezi rovinami určujícími tloušlku vlákenné vrstvy (8), a to ve zvolených roztečích (t) po šířce vlákenné vrstvy (8).
3. 3. Vlákenné vrstva podle bodu 2, vyznačená tím, že zhuštěné sklady (22) jsou vzájemně provázeny vlastními vlákny.
4. 4. Vlákenné vrstva podle bodu 2, vyznačená tím, že zhuštěné sklady (22) vláken jsou vzájemně spojeny zpsvňovací nití (11).
5. 5. Vlákenné vrstva podle bodu 1, vyznačená tím, že zhuštěné sklady (22) vláken jsou přichyceny na nosném plošném útvaru (12).
6. 6. Vlákenná vrstva podle bodu 1, vyznačená tím, že zhuštěné sklady (22) vrstvy vláken obsahují tuhá krátká vlákna o staplu 3 bž 7 mm v množství do 25 % hmot. vlákenné vrstvy.
7. 7. Způsob výroby vlákenné vrstvy podle bodů 1 až 6, při kterém se vrstva staplových vláken snímá kmitajícím sndftacím prvkem z povrchu otáčejícího se ojehleného bubnu stroje, vyznačený tím, že sejmutá vlákna z části obvodu ojehleného bubnu, kterážto část obvodu odpovídá jednomu kmitu snímacího prvku, se přeloží mezi délkou zmíněné části obvodu s vzniklý sklad vláken se přitlačí k předchozím shodně vytvořeným zhuštěným skladům, které se přidržují a/Odvádějí.
8. 8. Způsob výroby podle bodu 7, vyznačený tlm, že některá vlákna nebo svazky vláken každého skladu se vplchnou mezi vlákna předchozích skladů ve zvoleném místě mezi rovinami určujícími tloušlku vlékennné vrstvy a v předem zvolené rozteči po šířce vlákenné vrstvy.
9. 9. Způsob výroby podle bodu.7, vyznačený tím, že jednotlivé skledy vláken se natlačují na napnuté nitě, probíhající v podélném směru vlákenné vrstvy, přičemž nitě se přivádějí k pracovnímu místu nad vrstvou vláken rychlostí výstupu vlákenná vrstvy.
10. 10. Způsob výroby podle bodu 7, vyznačený tím, že jednotlivé sklady vláken se vplchnou jehlami do plošného útvaru, přiváděného k pracovnímu místu pod vrstvou vláken.
11. 11. Zařízení k provádění způsobu podle bodů 7 ai 10, které obsahuje otáčející se ojehlený buben a k němu přiřazený kmitající snímací prvek, vyznačující se tím, že v místě spodní polohy spodní hrany (20) snímacího prvku (2) je k ojehlenému bubnu (1) a spodní hraně (20) snímacího prvku (2) přiřazena deska (4) a v místě horní polohy spodní hrsny (20) snímacího prvku (2) je k této spodní hraně (20) snímacího prvku (2) přiřazeno těleso (3) tak, že deska (4) a těleso (3) tvoří štěrbinu (21) probíhající po celé délce ojehleného bubnu (1), přičemž spodní hrana (20) snímacího prvku (2) směřuje v pracovní poloze do štěbiny (21).
12. 12. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že těleso (3) je vůči desce (4) přestavitelné a je tvarováno tak, že vytváří vůči desce (4) jedno minimum šířky štěrbiny (21 ).
13. 13. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že těleso (3) je obklopeno pružnou planžetou (3·)> jejíž jeden konec je spojen s hřídelem (17) snímacího prvku (2), zatímco její protilehlá část je přisazena k desce (4).
14. 14. Zařízení podle bodu 12, vyznačující se tím, že dolejší hrana (23) tělesa (3), tvořící minimum šířky štěrbiny (21), je pružná.
15. 15. Zařízení podle bodu 11 , vyznačující se tím, že snímací lišta (18) snímacího prvku (2) je opatřena ve zvolených roztečích (t) jehlami (13) s vnějšími záseky (15), přičemž jehly (13) jsou upraveny do oblouku o poloměru (R), který je shodný s poloměrem, na kterém kmitá spodní hrana (20) snímací lišty (18).

    . y
16. 16. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že pod deskou (4) je umístěn spodní dopravník (6) a nad ním vrchní dopravník (5).
17. 17. Zařízení podle bodu 16, vyznačující se tím, že spodní dopravník (6) je opatřen excentrem (9), umístěným pod celou šíří horní dopravní větve spodního dopravníku (6).
18. 18. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že těleso (3) je tvořeno horním dopravníkem (5).
19. 19. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že desku (4) tvoří spodní dopravník (6).
20. 20. Zařízení podle bodu 11, vyznačující se tím, že těleso (3) je tvořeno otáčejícím se válcem, který probíhá po celé šíři stroje rovnoběžně s deskou (4).