CS234011B2 - Punching and winding equipment for punched band coils making - Google Patents

Description

Vynález se týká děrovacího a navíjecího zařízení pro výrobu svitků děrovaného pásu.

V řadě zařízení se vyžadují vinuté svitky z děrovaného pásu, ve kterých maaí být vytvořeny radiálně' probíháSící drážky. Tyto svitky se vyžaduj zejména pro výrobu elektromechanických zařízení, například elektrických motorů a transformátorů. Pro výrobu těchto svitků jsou zapotřebí vhodná -navvjecí zařízení. Při navření pásu je otvory a výřezy ' třeba spojit tak, že tyto otvory a výřezy vytvářejí ve svitku drážky nebo průchody.

Nejjassěji se vyžaduje vyrovnání otvorů v radiálním směru, takže tyto otvory vytvářejí ve svitku radiálně probbheSící drážky. V - některých případech - se vyžaduje řídit vzájemné vyrovnávání výřezů tak, aby vzniklé ' drážky probíhaly radiálně pod určiýým úhlem. Kromě toho se vyžaduje výroba svitků s vnitřními dutinami.

Dráha pásu při navíjení svitku se blíží spirále, pro praxi věak postačuje přiblížení, podle kterého jednooiivé vrstvy pásu sledují krupici, která na konci stupňovitě přechází v začátek - dalěí vrstvy.

Pro- děrování pásu a svitků děrovaného pásu byla zkonstruována řada zařízení.

Jedno ze známých děrovacích a ma^ecích zařízení pro výrobu svitků děrovaného pásu sestává z hlavního rámu, na kterém je uspořádáno děrovací ústroj kterým prochází pás, ve kterém jsou při průchodu děrovacím ústrojím vyráženy v určitých odstupech otvory. Zařízení - dále obsahuje navvjecí- ústrojí pro navření pásu ve svitek, které sestává z poltyblivého rámu uloženého - pohybbivě na hlavním rámu, přičemž na -pohyblivém rámu je otočně uložen hnaný hřídel. - U obvodu svitku je uspořádán přítlačný váleček a děrovací ústrojí je opatřeno děrovacím hnacím ústrojím, které je s navíjecím hnacím ústrojím spřaženo koordinačním ústrojím.

Zařízení dále sestává z přepínacího ústrojí a regulačního ústrojí vsájmrného pohybu děrovacího ústroj a navíjecího ústrojí.

Poptané známé zařízení věak nesplňuj· uvedené požadavty, to jest nezaručuje přesnou polohu - otvorů při vytváření drážek ve svitku.

Uvedené nedostatky odstraňuje děrovací a naaíjecí zařízení pro výrobu svitků děrovaného pásu podle vynálezu, jehož podstata spočívá v tom, že regulační ústící sestává z kladky uložené na pohyblivém rámu a ramena spojeného s děrovacím- ústrojím nebo hlavním rámem a dosedajícího na kladku, přičemž předpínací úrnstroí je upraveno k vyvozování korntentint díly na kladku.

Regulační ússrooí s výhodou obsahuje voddcí dráhu spojenou buď s děrovacím ústrojím nebo pohyblivým rámem a sledovací rameno spojené s rámem nebo děrovacím ústrojím a ^osedjíc^ na vodicí dráhu.

Děrovací ústrooí sestává z průstřižníku a průstřižnice, přičemž průssřižník je uložen na nosném bloku, který je na hlavním rámu uložen proti purůstřižnlci pohyyiivě ve směru kolmém na rovinu pásu, a průssřižník Je na nosném bloku uložen po^lUvě v podélném směru pásu, průstřižnice je ne hlavním rámu uložena potyUivě v podélném směru pásu a průssřižník a průstřižnice jsou navzájem spřeženy pákovým ústrojím pro společný pohyb podél pásu.

Předpínací sestává z dvojramenné páty, jejíž jedno rameno je spojeno s tažným ústrojím pro vyvozování přibližně kontantní síly na toto rameno dvojramenné páky. Zrn jíněné tažné úatjro j je s výhodou tvořeno zátěží.

Jiná moonost spočívá v ' tom, že předpínací p8Srojí je tvořeno válčím s přívodem tlakového mééia. ·

Na pohyblivém rámu je otočně uložen hnaný hřídel opatřený souosým a posuvným středícím nákružkem-spřaženým s hnaným hřídelem a dále řídicím člením pro posuv středícího nákružku podél hnaného hřídele.

Děrovací úзSrojí obsahuje řadu průstřižníků - a prtastřižnic a selektivní aktivační ústгojí pro průštřižníky. Děr^vecí Ú8trojí dále obsahuje řídicí ústroj pro spřažení selektivního aktivačního ústroj s hnaným hřídelím.

Hnaný hřídel Je opatřen navíjecím hnscím ústrojím, které je opatřeno západkovým kolem, které je v záběru se západkou a hnaný hřídel je opatřen zápedkou d^^^v^ol^jjící otáčení hnaného hřídele pouze ve směru navvjení.

Výhodné je rovněž provedení, ve kterém na pás v místě jeho přilehnutí ne svitel dosedá přítaačný váleček.

Nový a vyšší účinek vynálezu spočívá v tom, že děrovací a ne^jecí zařízení zaručuje přesné polohy otvorů při vytváření drážek ve svitku a tedy i přesný průběh těchto drážek. Protože se takto vyrobené svitky pouužvsjí jako rotory elektrccliých točivých strojů, um)žž^nje vynález pooužtí svitků pro tento účel bez da^ího obrábění.

Vynález je dále objesněn na příkladu jeho provedenn, který je popsán pomocí připojených výkresů, které znázor^nu!: Obr. 1 schématický perspektivní pohled na děrovací в navíjecí zařízení, obr. 2 schématictý persppdtiííí pohled na dslěí provedení děrovacího a navíjecího zařízení, obr. 3 schématický boční pohled na hnecť άθΐ^^ί zařízení z obr. 1 a - 2, obr. 4 schématický boční pohled na trn a hnací άβ^^ι^ί z obr. 3, obir. 5 blokové schéma řídicího obvodu děrovacího ústroj zařízení z obr. 1 a 2, obr. 6 perspektivní pohled na jedno proveden rotoru indukčního rotoru ' vyrobeného děrovacím e navíjecím zařízení podle vynálezu, obr. ’ 7 perspektivní pohled na výhodné provedení statoru nebo rotoru synchronního motoru vyrobeného děrovacím a navíjecím zařízením podle vynalezu, obr. 8 peerspektívní pohled na zadní stranu rotoru motoru·na stejnosměrný proud vyrobeného děrovacím a navíjecím zařízením podXe vynálezu, obr. 9 radiální řez rotorem z obr. 8, obr. 10 perspektivní pohled·na provedení statoru motoru se stíněiými póly vyrobeného · děrovacím a rovíjecím zařízením podle vynálezu, obr. 11 perspektivní rozložený pohled na jednu stranu výhodného provedení transformátoru s dvěma vinutími vyrobeného děrovacím a navíjecím zařízením podle vynálezu, obr. 12 perspektivní pohled na polovinu transformátoru bez vinutí z obr. 1 , toto provedení umožňuje měnnt maggineickou vazbu, obr. 13 perspektivní pohled na dalš provedení kuželovitého rotoru nebo statoru, obr. 14 podélný řez indukčním ·motorem s kuželovitá tvarovaným statorem a rotorem, obr. 15 schematický půdorysný pohled na děrovaný pás, obr. 16 schématický perspektivní pohled na rotor se Šikmými drážkami, · obr. ·17 schématický perspektivní pohled na rotor vyrobený vcelku s oběžným kolem, obr. 18 schématický perspektivní polhLed na vinuté·oběžné kolo, obr. 19 schématický perspektivní polhLed na rozložený axiální indukční elektrický motor, obr. 20 schématický perspektivě pohled ne stator a čelní desku motoru z·Obr. 19, obr. 21 perspektivní schématický pohled na obměněné provedení spoje statoru.s čelní deskou motoru ? obr. 19, obr. 22 perspektivní schémtický ^hled na další obměněné provedení spoje statoru s čelní deskou motoru z obr. 19, obr. 23 schémaaický pohled na vinutý transformátor se čtvercovým průřezem, obr. 24 schémaaický pohled na třífázový regulační transformátor, obr. 25 schématický pohled na děrovaný pás pro výrobu transformátoru z obr. 23 a obr. 26 schématický pohled na děrovaný pás pro navíjení oboustranného statoru nebo rotoru.

Děrovací a navíjecí zařízení 101 znázorněné na obr. 1 slouží pro výrobu svitku 102. který se vytváří navíjením pásu 101 ne středící nákružek 104. Děrovací a nav^ecí zařízení 101 může být pro účely popisu rozděleno na dvě hlavě poddestavy, to jest na děrovací ústrojí 105 a nav^ecí ústrojí 106. Děrovací ústrojí 105 vytváří ve výchozím pásu 108 řadu otvorů 107. takže vzniká pás · 101 e otvory 107. toaljecí ústrojí 106 naaljí tento pás 103 ve svitek 102.

Děrovací ústrojí 105 sestává z průstřižnice 109 a prtstřižníků 11Q.·který·oři pohybu směrem k pirůsři;lěci 109 tváří ve výchozím pásu 108 ' otvory Ю7. Průstřižnice 109 a' průstřižník -110 jsou uspořádány ne rámu 111. který je posuvně uložen -na hlavním rámu 1Ю. Rám 111 je při svém posuvu na hlavním rámu 112 ' veden drážkami 113 s trojúhelníkem průřezem, do kterých zapadej vodicí výstupky 112 s odpovídajícím profilem. Rám 111 je vůči hlavního rámu 112 tažen směrem dopravě ^znázorněnou pružinou.

Prйstřižjík 110 je pomocí klikového táhle 114 uváděn ve svislém směru v přímočarý vratný pohyb. Klikové táhlo 114 je otočně spojeno s nosným blokem 134 a vyvolává přímočarý vratný pohyb tohoto nosného bloku 134 ve svislém smaru. Přímočarý vratný pohyb klikového táhla 114tse vyvozuje otáčející se klikou, která . v tomto provedení není znázorněna.

Naavjecí ústrojí 106 sestává ze středícího nákružku 104. ke kterému se připevní začátek pásu 103. Středící nákružek- 104 je poháněn ^znázorněnou převodovou·sestavou, která pracuje synchronně s klikovým táhlem 114. Středící nákružek 104 je poháněn západkovým kde^m 115, · do kterého zabírá vratně se polybující západka, která · se · pohybuje synchronně s klkkovým táhlem 114. takže západkové kolo 115 se krokově otáčí ve směru pohybu hodinových ručiček.

Západkové kolo 115 je se·středícím nákružkem 104 spřeženo ^znázorněnou převodovou soustavou. Středící -nákružek . 104 se tedy v · skuvíil08ti s přímočarým vratiým pohybem, klikového táhla 114 krokově otáčí. Krokové otáčení středícího nákružku 104 má ze následek krokový posuv výchozího pásu 108 mezi prйstřižnicí 109 a průstřížěkem 110. čímž se rnziotvory 10Ύ vytvářejí požadované odstupy. Západkové kolo · 115 je naklínováno na hnaném hřídeli 19.1 . který je opatřen ústrojm pro vymezení směru otáčení, takže se může otáčet pouze ve směru pohybu hodinových ručiček. Toto ústrojí může být·tvořeno jakoukoliv známou jednosměrnou spojkou. Úkolem této spojky je působit¹ proti · tahu pásu 103.. který má v průběhu vytváření svitku 102 snahu vyvolat otáčení tohoto svitku 102_ proti směru pohybu hodinových ručiček. Středící nákružek 104 je otočně uložen v pohyblivém rámu 116. ze kterého jsou schématicky znázorněna vodicí pouzdra 118. kt^erými procházejí svislé vodicí tyče Ц7.

Pohyblivý rám 116 se v závislosti na zvětšování·průměru svitku 102 může pohybovat ve svisem směru. ^Účelem ^toho^to posuvu ve svisem směru je zakovat neměnnou ^polo^hu přilehnutí pásu 103 na svitek 102. Udržováním koiutantní polohy přilehnutí pásu ^03 na svitek 10.2 se vyloučí nežádoucí změny rychlouti posuvu, které by vznikly v důsledku * zvětSení vzdálenooti mezi místem přilehnutí pásu 103 na svitek 102 a průssřižnicí 109 s průstřižnkkem 110. · .

Je třeba upřesnit, že pohyblivý^ rámem 116 je ve sviséém směru přitlečován k · přítlačnému válečku 119. což je zajištěno protizávažím nebo hydrauliklým či pneumatickým válcem, kterém je vnější obvod · svitku 102 přitlačován k pří tlenému!*· válečku 119. Při návrhu tohoto přítlačného ústrojí svitku 102 je důůežité, aby svislá síla působící na středící nák^užek 104 byla přibližně konntannirá, čímž nedojde ke zvětěování tahu v pásu 103. VětSí změny tahu by·mohly · způsobit borcení a · protahování· pásu Ί03. což má ze následek nesprávné srovnávání otvorů 107 tvořících·drážky 120.

Vzzdáenooti mezi otvory 107 urCuj umístění těchto otvorů 107 ve svitku- · 102. Jestliže maj být otvory 107 vyřízeny navzájem tak, aby · ve svitku 102 vytvářely radiálně probíheaící drážky 120. muuí se při zvětšování průměru svitku 102 zvětšovat i vzdálenost. -mezi otvory 107. Při konstantní opakovači rychlosti děrování je tedy nutné postupně ^zvyšovat rychlost posuvu, což · je zajištěno postupným zvětšováním průměru svitku 102 při konstantní průměrné úhlové rycHosti středícího nákružku 104.

^усШ-оз!, posuvu · výchozího pásu 108 v děrovacím ústrojí 105 je dána dvěma faktory. Hlavní složka posuvu Je dána přerušovaným otáčením středícího nákružku 104. Při zvětšování průměru svitku 102 se zvyšuje i rychlost posuvu, což představuje hlavní příčinu zvětšování vzdálenooti mezi vyráženými otvory 107. Protože však pás 103 ve svitku 102 nevytváří přesnou spirálu a jeho dráhy ve svitku t02 se blíží·· soustřddrým kružnicím, které jedna do druhé přecházejí stupňoovtě, bylo zjištěno, že rychlost posuvu výchozího pásu 108 muuí · být·vyšší než·rychlost daná zvětšováním průměru svitku 102.

Toto přídavné zvýšení rychlooti je v děrovacím a navíjecím zařízení zajištěno posuvem rámu 111 vůči středícímu nákružku Ю4. Dále tylo zjištěno, že přídavné zvýšení .

rychlooti posuvu muuí být úměrné průměru svitku 102. Rám 111 je proto opatřen vodicí dráhou 121 a nav^ecí ústrojí 106 je opatřeno kladkou 122. která je uložena na sledovacím ramenu 123 upevněném na pohyblivém rámu 116. Jestliže Se potyblivý ráb 116 v důsledku zvětšování průměru · svitku 102 , pohybuje směrem dolů, pohybuje se směrem dolů i kladka 122 doseddaícií na voddcí · dráhu 121 . což má za následek p^jsuj^i^t^rí rámu 111 směrem doleva. Vddcí dráhy 121 je vytvořena ne ·Celní straně ramena 124. které je na rámu 11 1 připevněno otočně pomocí čepu 125'. Rameno 124 Je · spojeno s kal^:^1^:o^'^i^]ý^m stevěcím segmentem 126. kterýfa prochází stavěči·šroub · sloužící pro zajištění · polohy ramena 124 a tedy pro nestavení sklonu vodicí dráhy 121 vůči kladce 122.

DbIŠÍ výhoda použžtí rámu 111 spočívá v tom, ·že změnou sklonu v(xddcí sráhy 121 (Je možno mnít polohu otvorů vytvářených p^ť^ůl^i^iž^i.cí 109 a prSstřižn0k6m 110. takže · _ drážky 120 nemusí probíhat jen radiálně, nýbrž také po určitým úhlem - obr. 17.

Dále tylo zjištěno, že při vytváření svitku 102 z pásu 103 může být výhodné dát tomuto svitku 102 kuželovitý tvar, kterého se dosáhne posuvem středícího nákružku 104 na hnaném Iřídeei 12L,· na kterém Je středící náOružžO 104 uložen a který tento středící , nákružek·104 pohaní. Hnaný hřídel 191 je se středícím nákružkem 104 v záběru prostřednictvím per a drážek. Středící nákružek 104 je opatřen výstupkem 126. který dosedá na vodící dráhu 127 vyvolávající při svislém pohybu středícího nákružku 104 axiální posuv tohoto středícího nákružku 104. VoUcí dráhy 127 je vytvořena na čelní straně řídicího členu 128, který je otočně připevněn na hlavním rámu 112. Úhel vodicí dráhy 127 se může nastavit ·“tavícím se^entem Д22, ^kterým ^pnchází stavěči ' Šroub 13⁰ zajišťující ^polo^hu řídicího · členu 128, která určuje kuželovitý tvar svitku·102.

Průstřižník 110 je ovládán saněmi 121. kterl dosedají ne nosný blok 134 pohy^ujcí se přímočarým vratným pohybem ve svislém směru. V pracovní poloze saní 133 zasahují w mezi průstřižníkový člen 132 a nosný blok 134 dorazy 135 saní 133. takže doclházzř k pohybu průstřižníku 110 ve svislém směru. V nepracovní poloze saní 133 zapadaaí dorazy 135 do drážek 116, takže k přenosu pohybu nosného bloku · 134 na prdů tržník 110 nedojde. Přesouvání saní 134 mmzi uvedenými polohami je zajištěno selektvvním aktivačním ústrojím 137. jehož činnost je řízena buď elektronicky nebo pomocí mechanické vačky ovládaaící mikrospínač.

Na obr. 5 je znázorněna vačka 137 synchronizovaná s navíjecím ústrojím 106.

Vačka 137 se otáčí synchronně se středícím·nákružkem 104 a uvádí v činnost prostřednictvím rozdělovače 147 impulsů spínač 138. který pak rozesílá signály do řídicího ústrojí 139. například elektromagnetu, kterl_ovládájí polohy jednotlivých saní 140. kterl dosedaaí na desku 141. která se pohybuje přímočarým vratným pohybem ve svislém směru. V saních 140 je vytvořeno vybrání 142. do kterlho při vyřezení z čimsti zapadá horní konec průstřižníkovlho členu 143.

Jestliže se však saně 140 posunou tak, že průstřižníkový člen 143 již nezapadá do vybrání 142. nýbrž dosedá na čelo·-144 saní 140. dojde k přenosu pohybu desky 141 na průstřižníkový člen 143 a k proražení výchozího pásu 108, _který pod průstřižníkoýým členem 143 prociiází. Přesouvání saní 140 mezi uvedenými polohami je ovládáno řídicím ústrojím 139. kterl působí proti pružině 145. JednoHivl _ výstupky 146 rozdělovače 147 impulsů mohou být připojeny k dalším řídicím ústrojím 139. která mohou uvádět v činnost další prйstřižrííkoé členy 143.

Na obr. 2 a 3 je znázorněno daaší provedení děrovacího a navíjecího_zařízení 15Í. kterl opiát sestává z děrovacího ústrojí 152 a rav0jecíhk ústrojí 153. Děrovací ústrojí 1 52 sestává z řady průstřižníkových členů 1 54 a řady _ průstřižnícových členů_ 1 55'. _spojených pákovým ústrojím 156 umooňuuícím svislý přímočarý vratný pohyb průstřižníkových členů 154 vůči průstřižnClovýo členům 155.

PrůůVěžníkově členy 154 a prdů tržnicová členy 155 jsou na hlavním rámu 158 uloženy posuvně, takže se mohou přesouvat podél pásu 159. Pohyb průs tržnicových členů 1515. a pr^Sstřižniíkvých členů 1 54 je řízen i nastavitelnou večkou dráhou 160. na kterou dosedá kladka 161 , která se spolu s nosníkem 16^ / pohybuje ve svislmrn směru. Průůtržníkovl členy 154 mohou být pomocí příslušných staoělích šroubů 190 individuálně spojeny s hlavním · rámem 1518. P^stři-ž^kovl členy 154 · jsou spřaženy s blokem 163. který vykonává svislý přímočarý vratný pohyb, při kterém je veden v hlavním rámu 158.

Pohyb bloku 163 je vyvozován klikou 164.·která je s blokem 163 spřažena spojovací tyčí 166. Spojení spojovací tyče 166 s klikou 164 je·provedeno·výstředně utištěným čepem 165. Klika 164 je poháněna setrvačnkkem 167. který je pomocí řemenů 168 poháněn neznázor~ něnýn elektrckkým motorem.

Naavíecí ústrojí 153 sestává z rlpu 169. který se ve svislém směru může přesouvat ne vodicích tyčích 170. kterl přo-cházejí vodicími pouzdry 171.· V rámu 169 navíjecího ústrojí lži je otočně uložen středidí ·nákružek 122.

Vodicí pouzdra 171 jsou součástí dalšího rámu 173. který je posuvně uložen na vodicích tyčích 174. které jsou upevněny na hlavním rámu 158. Vooicí tyče 174 jsou uložené posuvně ve vodicích pouzdrech 171. která ·umooňují vodorovný pohyb rámu 173 vůči hlavnímu rámu 1519. Rám 173 je pružinou 175 · tažen doleva. V případě potřeby · může být rám 173 stavěcími šrouby 172 spojen s hlavním rámem 158.

Rám 169 je tlačen · nahoru dvojramennou · pákou · 176. která je otočně uložena na čepu 177 a na protilehéOo konci opatřena tažným ústrojím 178. například Rám 169 je s dvojramennou pákou 176 spojen porncí kolíku 179 ' a drážky 180 ve třmenu 181. který je spojen s rámem 169. Pohyb této strany·dvojramenné páky 176 směrem nahoru může být případně podporován válcem 182. například dvojči-rným. Je třeba zdůraazit, že síla vyvozovaná ne rám 169 dvojramennou pákou 176 musí být přibližně konntantní. aby se zajistil přibližně konntantní tah pásu 159. Jediná změna nastavení ivoiraoenné páky 176 a tažného ústrojí 178 vyplývá ze zvětšování hmot^eti navíjeného svitku 183.

V · s^utalos^ s děrovacím a navíjecím zařízením 101 podle obr. 1 již bylo vysvětleno. že v zájmu správného vyrovnání vyražených otvorů 107 je nutné. aby se rychlost posuvu pásu 159 zvyšovala rychleji, než odpovídá zvětšování rychlosti posuvu v důsledku zvětšování průměru navíjeného svitku 183.. Tohoto přídavného zvýšení rychlooti se dosahuje oddalováním středícího nákružku 192 od · průstřižníkových členů 154 a průstřižnícových členů 122·

Uvedený vzájemný pohyb může být dosažen bu3 řídicím ústrojím 184 nebo řídicím ústrojím 185. Které^o-iv z těchto řídicích ústrojí 184. 185 může být vyřazeno nebo p^i^J^ito v·komminaci se zbývajícím řídicím 'ústrojím 184. 185. ·takže jejich činnost při posuvu středícího nákružku 192 vůči průstřiinítovým členům 154 a pгůstřiinítovrt členům 155 se může kombinovat. '

Řídicí ústrojí·184 sestává z ramena 186. které vystupuje z rámu 169 a je na něm uložena kladka 187 doseddajcí na vačkovou dráhu 188. jejíž sklon lze nastavovat a tak mmnnt velikost vodorovného pohybu·rámu 169 v závislosti na · svislem pohybu tohoto rámu 169. který vyplývá ze zvětšuj^ího se průměru navíjené^ svitku 183. Řídicí ústrojí ¹⁸⁵ sestává z ramena 189. které je upevněno na nosníku 162. se kterým · se pohyb^e. Na konci ramena 189 jsou uloženy kladky 151. které dosedead na vačkové ·· dráhy 160.· které vyvolávaaí vzájemný pohyb mmzi středícím nákružkem 192 a průstřižníkovými členy 154 a průssřižnicovými členy 155. Je třeba zdůraznntj že při pouuití dvou řídicích ústrojí 184. 185 může být děrovací a navvjecí zařízení 151 . využito pro navření svitku 183 s vellým průměrem. DěrovBczí a n^5^v_ije<^:í zařízení 101 podle obr. 1 , které je opatřeno· pouze jedním řídicím ústrojím, je vhodné pro navíjení poměrně mdlých svitků 102. Dále je třeba zdůrazxnt, že různým nastavením stavěčích šroubů 172. 190 vačkových drah 188. 160 a příslušných kladek 187. 161 lze nastavit vyrážení různých variecí otvorů v různých polohách.

Děrovací a nav^ecí zařízení 1 51 může být dále opatřeno saněmi tdpPoVdiaícími 'saním obr. 1 a řídicím obvodem podle obr. 5, což přináší d^a^í^rí výhodu · .spoěíveaicl ve zvětšení · rozsahu činnost.

Děrovací a n^A^v^jjecí zařízení ' 151 je podle obr. 3 a 4 opatřeno navíjecím hnacím ústrojím 500. které je tvořeno výkyvnou pákou 501 uloženou pommcí čepů 502 otočně na hlavním rámu 158. Jeden konec výkyvné páky 501 dosedá prostřednictvím kladky 504 na vačku 503. která vyvolává kývavý pohyb · výkyvné páky 501. Prooilehlý konec výkyvné páky 501 je opatřen kladkou 505. která dosedá na zdvihací tyč 506 pohyblivou ve svislém směru a · vyvolává svislý pohyb této zdvihací tyče 506_. Zd^hací tyč 506 je pommcí třmenů 508· spojena otočně se základnou 507. takže při · svisimm pohybu zdvihací tyče 506 dochází i k vodorovnému pohybu této zdvihací tyče 506. Pohyb zdvihací tyče 506 je·vymezen stavětío šroubem 509. Zdvihací ·tyč 506 je ppřipojena k rámu 173. Vodorovný pohyb zdvihací tyče 506 se p,omm'cí západkového kola 511 s západky 512 převádí na otočný pohyb hřídele 51Q.

Ί

Západka 512 se kolem hřídele 510 natáčí v důsledku natáčení ramena 513. na které se pomocí kladky 514 přenáší pohyb zdvihací tyče 506. Západkové kolo 511 je spolu se středicím nákružkem 192 naklínováno na hřídeli 5Ю.

Středící nákružzk 192 může být nahrazen jedním ze středicich nákružků 192 uložených na otočné hlzvě 515 opatřené rameny 516, na kterých jsou tyto náhradní otočné nákružky I92 uloženy. Tímto způsobem lze urychhit činnost děrovacího a navíjecího·zařízení 151.

Děrovací a navíjecí zařízení podle vynálezu lze vyilít pro výrobu axiálních elektrických strojů, a to jak točivých, tek i netočivých. Na obr. 6 je znázorněno první provedení rotoru indukčního stroje na střídavý proud. Rotor 201 sestává ze dvou soustředných vodivých prstenců 202. 203. mezi kterými se nachází spirály 204 z vrstveného maagneicky vodivého maateiálu. .

Spirály 204 je navinuta popsaným způsobem z pásu, ve kterém jsou ještě před navíjením vytvořeny otvory, které po navinutí pásu vytvářejí ve spirále 204 radiální průchody 205. V radiálních průchodech 205 jsou uloženy vodivé tyče 206. které jsou elektricky a mechanicky, například pájenými spoji 207. spojeny s vodivými prstenci 202. 203.

Děrování pásu před navíjením ve spirálu 204 může být dříve popsaným způsobem nastaveno tak, aby . se získaly zakřivené průchody 208. 209. jejichž směr a zakřivení se volí tak, a,by se komppnnovaly deformace maagnZického pole motoru, které vznikají při otáčení rotoru. Ne obr. 3 je část vnějšího vodivého prstence 203 vyříznuta, aby byl lépe patrný průběh radiálního průchodu 205.

Na obr. 6 je znázorněno jádro 211 . které může představovat stator indukčního motoru na střídavý proud, synchronního motoru nebo motoru na stejnosměrný proud. Kromě toho· může toto jádro představovat vinutý rotor synchronního motoru. Spirála 2C4 jádra podle obr. 7 je děrována e navinuta stejně jako v předchozích případech a jsou v ní vytvořeny otevřené profilové drážky 212. ve kterých jsou uloženy vinutí 213. Profilové drážky 212 jsou otevřeny směrem ke vzduchové ·mezeře jádra 211. na obr. 7 je tedy znázorněna čelní strana jádra 211. ,

Na obr. 8 je znázorněna zadní strana rotoru motoru na . stejnosměrný proud. V · přední straně rotoru 215. která vymezuje.vzduchovou mezeru motoru, jsou vytvořeny profilové drážky 212 popsané v souvvilosti s obr. 7. V zadní straně rotoru 215 jsou uloženy lamely 216 komuuátoru, které jsou od sebe odděleny izolací . 217. která překrývá i vnitřní čele těchto lamel 216 komuuátoru.

Z obr. 9 je patrné, že v mstě malého průměru spirály 204 je šířka pásu . vytvářejícího tuto spirálu 204 zmenšena, takže ve spirále 204 vzniká kruhové vybránn, ve kterém·mohou být lamely 216 komuuátory uloženy. Při obvodu spirály 204 má pás tvořící tuto spirálu 204 plnou šířku, takže obvody 216 komuuátoru jsou zachyceny nejméně několika vrstvami pásu. Odstředivá síla působící na lamely 216 komuuátoru při otáčeni rotoru 215 tedy nemůže způsobit posunutí lzmel 216 komuuátoru, jejichž poloha je zajištěné obvodovými vrstvami . spirály 204. *

Rotor 215 se proto může otáčet velmi vysokou rychhoosí, aniž by došlo k rozpadnutí komuuátoru, jak sz to stává u běžných strojů na stejnosměrný proud. Jestliže sz vyžad^í ještě vyšší rychhooti otáčení, může být na obvod spirály 204 navlečen ^ztužný prstenec 218 z vysoce pevného maateiálu, například oceZi, ktzrý přispěje k zachycení síly vyvozované lamelami 216 komuuátoru. Je zřejmé, žz moonns.b zvýšení otáček motoru s komutátorem bez nebezpečí poškození komuuátoru v důsledku vznikadicích odstředivých sil představuje vz srovnání se stavem techniky podstatnou výhodu.

Νθ obr. 10 je znázorněn stator 220 výhodného provedení motoru se stíněnými póly. Ve 8tatoru 220 jsou vytvořeny profilové drážky 212 vytvořené ve spirále 204 stejným způsobem jako v předchozích případech. Na obr. Ю je znázorněna pouze jedna profilová drážka 2¹2. Způsobem znázorněným na obr. 4 jeou v profilových drážkách 212 uložena neznázorněná vinutí £££. Rovnoběžně s keždou profilovou drážkou 212 je vytvořena drážka 221 . ve které je uloženo rozběhové vinutí 222. které je na obr. 10 znázorněno také před vložením do této drážky 221. Změny magnetického toku procházejícího rozběhovým vinutím 222 indukují v tomto rozběhovém vinutí 222 proud takového směru, že působí proti změnám magnetického toku procházejícího tímto rozběhovým vinutím 222. V důsledku toho dojde jak к prostorové, tak i Časové změně magnetického toku procházejícího radiální vzduchovou mezerou motoru. Tato změna magnetického toku vyvolává známým způsobem rozběhový moment.

Děrovací a navíjecí zařízení podle vynálezu lze použít také pro výrobu transformátorů, protože indukční motor na střídavý proud lze považovat za transformátor se zkratovaným sekundárním vinutím, které se vůči primárnímu vinutí na statoru navíc ještě otáčí. Na obr. 11 Jsou znázorněny dvě poloviny 225. 226 jednorázového transformátoru. První polovina 225 Je stejně Jako v předchozích případech tvořena spirálou 204 a Jsou v ní vytvořeny čtyři drážky 227. 228. 229. 230.

Primární vinutí musí být pro keždou fázi rozděleno ve dvě cívky, první cívka Je uložena v drážkách 227. 228. zatímco zbývající cívka Je uložena v drážkách 229. 230. Tyto dvě cívky, které při zapojení do série tvoří primární vinutí, mají s výhodou stejný počet závitů, Jsou však navinuty v opačném smyslu, aby indukovaly magnetický tok, který z první poloviny 225 přechází do druhé poloviny 226 transformátoru.

Sekundární vinutí může být tvořeno Jedinou cívkou uloženou pouze v jedné dvojici drážek. Jestliže se však vyžaduje sekundární vinutí se středním vývodem, Je výhodné uložit jednu polovinu sekundárního vinutí do drážek 227. 228 a zbývající polovinu sekundárního vinutí do drážek 229. 230. Tímto způsobem se dosáhne mechanické a elektrické symetrie transformátoru.

Druhá pálbvina 226 transformátoru Je vyrobena z neděrovaného pásu svinutého ve spirálu stejně Jako v předchozích případech, ve srovnání s první polovinou 225 Je však druhá polovina 226 užší. Poloviny 225. 226 transformátoru mohou být к sobě přiloženy bez znatelné vzduchové mezery nebo mohou být,od sebe oddáleny, takže v případě potřeby vznikne prstencová vzduchová mezera. Obě poloviny 225. 226 transformátoru mohou být к sobě staženy třmeny vytvořenými na Jedné polovině, které zapadají do odpovídajících vybrání ve zbývající polovině.

Z předchozího popisu je zřejmé, že popsaný transformátor mé velmi malé rozptylové pole, protože téměř celé vinutí Je uzavřeno v magneticky vodivém materiálu, z něhož vystupují pouze vnitřní a vnější strany,vinutí. Popsaná konstrukce transformátoru Je proto zvláště vhodná pro vysokofrekvenční oddělovací transformátory e Jiné vysokofrekvenční transformátory používané ve sdělovací technice, kde rozptylové magnetické pole způsobuje při vysokých kmitočtech závažné problémy, mimo Jiné rušení.

Ne obr. 12 Je znázorněno obměněné provedení transformátoru z obr. 11. Druhá polovina £LL transformátoru je zde stejně jako v předchozích případech tvořena spirálou 204. jejíž pás však byl předem vytvarován tak, že ve spirále 204 vznikají dvě vybrání 232. 233. která mají s výhodou znázorněný segmentový tvar.

Zatímco druhá polovina 226 z obť. 8 Je к první polovině 225 připevněna nehybně, Je druhá polovina 23podle Obr. 9 uložena ňa první polovině 225 z obr. 8 otočně, což umožňuje měnit-magnetickou važbu mezi*vinutími první poloviny 225» Jestliže se vybrání 232, 231 «acháaejí nad vinutími první poloviny 225. Je mezi těmito dvěma vinutími poměrně volná vazba, zatímco Jestliže se vybrání 232. 233 nacházejí uprostřed mezi oběma vinutími, Je vazba mezi vinutími maximální. .

Toto - provedení transformátoru je vhodné například pro svařovací zařízení, u kterých se vyžadi^^je, aby výstupní sekundárního - vinutí se mohlo nastavovat podle druhu prováděné práce. Změnou maanceického odporu v dráze -meagietického. toku procházzeícího primárním - a sekundárním vinutím lze nastavit mnnožtví energie přenášené mezi oběma - vinutími a tak i velikost výstupního napětí s vnitřní odpor svařovacího - transformátoru. ·

Transformátor podle obr. 11 může být upraven také tak, že maanneická vazba se nastavuje axiálním posuvem druhé poloviny 226 - směrem od a k první polovině ' 225. takže mezi těmito polovinami 225. 226 se vytváří přibližně rovnoměrná vzduchová mezera, jejíž šířka se může měnnt ve stanovených meeích. Axiálního posuvu se dosáhne například- tak, že na druhé polovně 226 se vytvoří vnitřní závit, kterým prochází axiální nosný šroub. ’

Jiná -možnnst spočívá v tom, že kolem středů polovin 225. 226 se vytvoří kruhové šikmé plochy a druhá polovina 226 se vůči první polovině 225 uloží - otočně. Při vzájemném • natáčení polovin 225. 226 dojde v důsledku šikmých dosedacích ploch ke zvětšení vzduchové mezery. ,

Ne obr. 13 je znázorněn k^á^€^].o^itý rotor nebo - stator. Maanneicky vodivé - jádro 240 znázorněné na obr. 13 může představovat jak* stator indukčního motoru ^'střídavý proud, synchronního motoru nebo motoru na stejnosměrný proud, tak i rotor indukčního nebo synchronního m^^oru na - střídavý proud. Jádro 240 je stejně jako - v předchozích- případech tvořeno spirálou 204. jednotlivé vrstvy 204 jsou však vůči sousedním vrstvám v -bočním směru posunuty, takže vznikne kušeeovité jádro 240. V srovnání s obr. - 7 je zřejmé, že čelo jádra 240 přivrácené k vzduchové mezeře stroje je zde místo rovinné plochy - tvořena' kuželovou plochou. , '

Strana jádra 240 přivrácená ke vzduchové-mezeře v tomto případě sestává ze Rady mmlých stu^pňů vzni^klýc^h v ^důsle^dku bočního ^posunutí jednotlivým vrstev ve s^pirále 204. ^- Toto boční posunutí se s výhodou vytváří přeformováním navinuté ploché spirály 204’v kuželovitý tvar, V jádru 240 jsou podobně jako v provedení podle obr. 4 vytvořeny profilové drážky 212. Je zřejmé, že profilové drážky 212 mohou být vytvořeny v kterékoliv - z kuželových ploch jádra 240.

Na obr. 14 je znázorněn podélný řez jedním provedením elektrického eo0oru, ve kterém je poum kuželovité - tvarovaný stator a rotor z - obr?. 13. Znázorněný elektrický motor 242 představuje - s výhodou indukční motor a sestává z hřídele 243 na kterém je nasazen rotor 24*4. Jeden konec hřídele je uložen v ložisku 245- zamontovaném ve statoru 246.

Prooilehlý konec hřídele 243 je bu5 bez uložení, nebo je uložen v dalším neznázorněném ložisku. . .

Jak rotor 24*4. tak i stator 242 jsou tvořeny spirálou 204. která je podobně jako v příkladu podle obr. 13 vytvarována bočním posunutím sousedních vrstev. Vrrhooové' úhly A rotoru 244 o statoru 246 jsou shodné, takže mezi rotorem 244 a ste^rem 246 je vytvořena vzduchová mezera G o konstantní šířce. Vrstvy deformované spirály 204 mohou být zafixovány jaký^^^iv vhodným způsobem, například svařením na té straně kužele, která nevytváří vzduchovou mezeru G. Prstencový prostor 247 uvnétř rotoru 244 lze v/ušít pro uložení pomocného vybavení mmtoru, například odstředivého spínače, jestliže se jedná o indukční motor s rozběhovým kondenzátorem.

Je zřejmé, že radiální délka X vzduchové mmzery G je podstatně větší než poloměr H odpěoídajjcí vzduchové mmzery v motoru s axiální vzduchovou m^J^erou a shodným průměrem. Tímto způsobem je ve srovnání s motorem podle obr. 7 podstatně zvýšen celkový objem' vzduchové mezery G, vněěší průměr motoru však zůstává zachován. Tímto způsobem lze tedy s použitím přibližně stejného m^nož1^'^:f eajeriάlj vytvořit při stejném vnějším průměru podstatně výkonnější motor.

►

23401 i

V případě, že axiální délka L motoru není podstatná* lze'při použití kuželovité konstrukce motoru znázorněné ne obr. 13 8 '4 dosáhnout velké úspory hmoOtooti a matteiálu. Zvětšení délky L kromě toho nemusí mít zs následek zvětšení celkové délky motoru, protože prstencový prostor 247 může bý't využit pro pomocné vybavení, napříkled spínač, rozběhový kondenzátor, odstředivý spínač a podobně.

Na obr. 15 jsou znázorněny etepy výroby rotoru indukčního mmtoru podle obr. 6.

Pás 250 z laminované oceei, který Je poněkud širší než požadovaná Šířka rotoru, Je vyděrován výše popsaným způsobem, v přípedě potřeby pomooí dvou nebo více průstřižníků e průůtřižnic. Tímto způsobem se současně . vyrobí drážky 251 ventilátoru, · které mm Jí pravoúhlý tvar, a·drážky 252 pro víouuí. Drážky 251 ventilátoru se vytvářejí na straně rotoru odvrácené od vzduchové 'mezeity, kde po svinutí vzrn.kají přibližně radiální žebra z štěrbiny, jejichž tvar může být volen ppdobně Jako u běžných odlévaných ventilátorových kol. Tímto způsobem se při výxobě rotoru současně vyrobí i ventalátor pro mooor·

Drážky 252 pro vinutí Jsou po stranách opatřeny Jazýčky 253. které vyč.idvaaí směrem' od zbylé Čááti drážky 252 pro vinutí. Zbylá část drážky 252 pro ' vinutí sestává z ' přibližně kruhové části 254 a kosočtvercové části 255. ,

Po vyděrování pásu 250 a Jeho svinutí ve spirálu 204 Jsou drážky 252 pro vinutí vyřízeny tak, že tvoří radiálně probíhhaící drážky. Do drážek 252 pro vlnití se pak vloží vodivé tyče 206 a ne spirálu 204 se zevnntř z zvenčí nasadí předem připravené .

vodivé prstence 202. 203. Vodivé tyče 206 se nacházzjí v kruhových částech 254 drážek 252 pro vinuH, vodivé prstence 202. 203 Jsou uspořádány podle obr. 6.

Aby bylo zeJiětěno uchycení vodivých tyčí 206 . v drážkách 252 pro vinita, Je rotor slisován tak, aby Jazýčky 253 na sebe svými konci dosedly a tak uzavřely kosočtvercovou část 255. což . Je znázorněno na obr. 1 5. Rotor může být současně vytvarován na kuželovitý tvar znázorněný na obr. 13 ' в '4.

Předem vytvarovené vodivé členy mohou být tvořeny vodivými prstenci 202. 20-3. ke kterým Jsou natvrdo připáJeny vodivé tyče 206. nebo o^l^zity vcelku či vyrobeny z Jedné ' nebo více vrstev vyražených z plochého mJee^rí^]lž. Předem tvarovaný vodivý člen může být případně tvořen také cívkami nebo plošrými spoji.

Na obr. i6 Je znázorněna kotva vyrobená na děrovacím a navíjecím zařízení 101 nebo 151 podle obr. 1 a 2. Kotvo 30¹ má přibližně válcový tvar a Jsou v ní vytvořeny Šikmé radiální drážky 302. Tyto radiální drážky 302 vznikají vyřízením výřezů 303 vyražených v pásu 304. ze kterého se kotva 301 navíJ. Kromě toho Je v pásu 304 vyřazena řada otvorů 305. které se po svinutí kotvy 301 rovněž v zákrytu a tvoří . radiálně probíhaJJcí průchody sloužící pro zasunutí·kolíků 306.

Tyto kolíky 306 slouží pro . zajištění kotvy 301 ve svinutém stavu. Kotva 301 Je určena pro axiální elektrický stroJ, zeJména vhodná Je pro axiální indukční mooor.· Kotva 301 Je pak zalita do pláště 307. který může vytvářet i kovové pásky uložené v radiálních dráhách 302. Pl^{ášť 307} v^ša^k nepřebývá čelo ^{308 k}otv^{y 301} .

Na obr. 17 Je znázorněno vinuté Jádro 321 . které můůž.být p^i^i^ito Jako rotor axiálního indukčního stroJe. Tento rotor Je vyroben vcelku s oběžným kolem 324 kapalinového čerpadla. Jádro 32i · se v tomto případě vytváří navíJením pásu 322. který se děruJe a oojvjí v děrovacím s navíJecím zařízení 101 nebo. 151 . podle obr. 1 a 2. V Jádru 321 Jsou vytvořeny radiálně probbhsJJcí drážky 323 pro uložení vodivých pásů, které spolu s Jádrem. 321 tvoří rotor. . V Jádru . 321 Je dále vytvořena řade šikmých radiálních drážek 325 sloužících pro urychlování kapaliny v plášti, které tak tvoří oběžné kolo·324 kapalinového čerpadla. 1 1

Na obr. 18 je znázorněn složitý tvar oběžného kola 331. které může být vyrobeno navíjením děrovaného pásu 332 v děrovacím a navíjecím zařízení 101 nebo 151 podle obr. 1 a 2. V souvislosti s obr. 17 a 18 je třeba poznamenat, že při vytvoření oběžných kol vcelku s rotory mohou být tato oběžná kola uložena uvnitř kapalinového zásobníku, přičemž spojení se statorem axiálního elektrického motoru je zajištěno pouze magnetickým polem statoru. Oběžné kolo proto může být uloženo uvnitř kapalinového zásobníku a stator může být uspořádán vně tohoto kapalinového zásobníku. Popsané zařízení pracuje spolehlivě za předpokladu, Že nádoba kapalinového zásobníku není z ferromegnetického materiálu.

Na obr. 19 je znázorněn axiální indukční motor 350, který sestává z rotoru 351 a statoru 222, které jsou tvořeny statorovým jádrem 363 a rotorovým jádrem 369. které byly vyrobeny pomocí děrovacího a navíjecího zařízení 101 nebo 151 podle obr. 1 e 2. Axiální indukční motor 350 je opatřen čelními deskami 353. 354. které mají přibližně rovinný tvar a jsou opatřeny radiálně vyčnívajícími výstupky 355. které zasahují do pláště 356 a tvoří tak kryt axiálního indukčního motoru 350.

Čelní desky 353. 354 jsou opatřeny válcovými nástavci 357 pro uložení ložiskových pouzder 358. ve kterých jsou uložena ložiska 359. V ložiskách 359 je otočně uložen hřídel 360. na kterém je nasazen rotor 221- Ložisková pouzdra 358 jsou opatřena radiálně vyčnívajícími výstupky 361, které brání pohybu ložiskových pouzder 358 směrem do válcových nástavců 221· Ložisková pouzdra 358 mohou být po vložení ložisek 359 navíc mírně radiálně 5 zdeformována směrem dovnitř, čímž se zabrání snadnému vypadnutí ložisek 359 z těchto ložiskových pouzder 358«

V plášti 356 jsou vytvořeny výřezy 361, do kterých zapadají výstupky 355. což je znázorněno v detailu A na obr. 19. Z tohoto detailu A je patrně, že výřezy 361 jsou opatřeny deformovatelnými okraji, které mohou být zahnuty radiálně dovnitř, takže dosednou na vnější rovinný povrch čelních desek 353. 354. čímž jsou tyto čelní desky 353. 354 zajištěny v plášti 356.

Na obr. 20 je znázorněna čelní deska 353. ke které se má připevnit stator 352. Stator 222 je tvořen statorovým jádrem 363. které bylo vyrobeno dříve popsaným navíjením. Statorové jádro 363 je na čelní desce 353 upevněno pomocí radiálních kolíků 364. které procházejí otvory 365 ve svinutém pásu. Otvory 365 jsou navzájem v zákrytu, takže vytvářejí radiálně probíhající průchody pro vložení radiálních kolíků 364.

Radiální kolíky 364 jsou zachyceny zdeformováním jazýčku 366 kolem těchto radiálních kolíků 364. což je patrné z detailů В na obr. 19. Stator 352 se získá provlečením vinutí 367 drážkami 368, které jsou vytvořeny ve statorovém jádru 363.

Motor 22L je tvořen rotorovým jádrem 369. které je vyrobeno na děrovacím a navíjecím** zařízení podle obr. 1 e 2 z děrovaného svinutého kovového pásu. Ne rotorovém Jádru 369 je nasazen vnější vodivý prstenec 370 a vnitřní vodivý prstenec 371 . které jsou navzájem propojen^ radiálními vodivými pásy 372, které jsou uloženy v drážkách vytvořených v rotorovém jádru 369. Na obvodu vnějšího vodivého prstence 370 je uspořádáno oběžné kolo 373 ventilátoru, které je opatřeno radiálně vystupujícími žebry, která vířením vzduchu uvnitř pláště 356 zajišlují chlazení axiálního indukčního motoru 350. Plášl 356 axiálního indukčního motoru j50 je vyroben z plechu, který je svinut ve válcový tvar a jeho podélné hrany jsou spojeny, takže vznikne válec.

Podélné hrany mohou být opatřeny rybinami, které do sebe zapadají, takže se nemusí používat Šroubového spoje. Při vytváření pláště 356 se rybinemi opatřené podélné hrany překryjí a poté slisují, takže materiál pláště 356 se v těchto místech deformuje a vytvoří pevný spoj.

Na obr. 21 je znázorněno statorové jádro 363 statoru 352 z obr. 19. V tomto připadá je vSak použit jiný způsob upevnění statoru 352 na čelní desku 353_. Statorové jádro 363 je vyrobeno · z ’děrovaného pásu 376, ve kterém je vytvořena řada výřezů 37*7. které tvoří radiálně probíhající drážky 378. V děrovaném pásu 376 je dále vyděrována řada výřezů 37*9. které jsou vyřízeny tak, ie tvoří radiálně prot^íy^aaiícC drážky 380, které maaí rybinový' profil. Do těchto drážek ·380 sě vkládá rybina 381 moonážní patky 3812. kterou prochází svorník 383 sloužící pro připevnění moonážní patky 382 a tím i statorového jádra 363 k čelní desce

Na obr. 22 je znázorněno dalSÍ možný způsob upevnění. Cení deska 390 je v tomto případě provedena takj aby mohla zacctyttt kolíky 391. které slouží k připevnění statoru 392 na čelní desku 390. ·Na čelní desce 390 jsou vytvořeny deformovvtelné výstupky 393. kterými · se kolíky 391 sevřou-. .

Na obr. 23 je v jednotlivých částech A, B, C znázorněn čtvercový nebo obdélníkový transformátor 400. který je navinut z děrovaného pásu. V části A obr. 23 je znázorněno jádro 401 primářů a primární vinutí 402. Jádro 401 primářů je navinuto kolem podélné osy okénka 403. která probíhá kolmo na rovinu výkresu. Pás tvořící jádro 401 primářů je vyděrován tak, ie vytvořené otvory tvoří po svinutí průchody ' 404. kterými prochází primární vinutí 402. V části B obr. 23 je. znázorněno jádro 405 sekundářů a sekundární vinutí 406. Jádro 405 je shodné s jádrem 401 primářů. Obě jádra 401. 405 jsou uložena v pLál^t^i, který je znázorněn v části C obr. 23.

Jádra 401. 405 zde na sebe dosedaaí tak, že maaí společnou podélnou osu. Mezi jádry Ж. 405 Je vložena vrstva izolace 408. která·brání případnému zkratu. Na vysvětlenou je třeba dodat, že m^agnei-cký tok vytvářený primárním vinutím 402 se · uzavírá která je označena Šipkou 409. Výstupní napětí sekundárního vinutí 406 se' může zmeešSt natočením j^ádra 405 sekundářů z poloh^y zn^áznrn^ěn^ě v čááti B obr. ²³ o ⁹°⁰ kolem ^podéln^é osy jader 40.1 . 405. Tímto způsobem se podstatně· zmeréí majpedický · tok pmcCiházeící sekundárním vinutím 406. ·

Na obr. 24 je znázorněno primární vinutí třiáZnověho transformátoru. Jádro 420 primářů je vyrobeno z pásu svinutého kolem podélné osy jádra 420 primáru. V pásu·je vytvořena řada výřezů, které · po svinutí pásu vytvářeeí radiálně prob^haící drážky 41. ve kterých je uloženo vinutí 422. Jádro sekundářů může mít shodné provedení a dosedá na čelní stranu znázorněného jádra 420 primáru, takže obě jádra jsou souosá. Výstupní nepěěť sekundárního vinutí se otáčením jádra 420 primáru vůči jádru sekundářů kolem jejich společné podélné osy může měnit mezi nulovou a meaiměáLnf hodnotou.

Na obr. 25 je znázorněn děrovaný pás 430 pou^tý pro výrobu transformátoru z obr. 24. V darovaném pásu 430 jsou vytvořeny výřezy·431. které po svinutí děrovaného pásu 430 tvoří drážky 431. Vyražené otvory 432 slouží po svinutí pásu pro vložení mcrnnážních kolíků.

Na obr 26 je znázorněn děrovaný pás 440 shodný· pro oboustranný rotor nebo stator. V děrovaném pásu 440 jsou vytvořeny dvě řady výřezů 441. 442. které po svinutí statoru nebo rotoru tvoří radiálně a^ící drážky. Otvory 443 slouží po svinutí statoru nebo rotoru pro vložení stahovacích kolíků.

_Při výrobě indukčních'motorů mohou být vinutí navinuta na jhu, nebo případně zvláěl a pak do vinutého jádra vložena. Motory mohou být kromě toho vyrobeny s jakýmkooiv počtem pólů, ansáno lze vym^t i mooory s vysokým počtem pólů, například se 700 póly. Motory e takto vysokým počtem pólů jsou zvláStě vhodné pro pohon talířů gramofonových přístrojů.

Claims (13)

1. Děrovací a navíjecí zařízení pro výrobu svirkú děrovaného pásu, které sestává z hlavního rámu, na kterém je uspořádáno děrovací ústrojí, kterým prochází pás, ve kterém jsou při průchodu děrovacím ústrojím vyráženy v určitých odstupech otvory, dále z navíjecího ústrojí pro navíjení pásu ve svitek, které sestává z pohyblivého rámu uloženého pohyblivě na hlavním rámu, přičemž ηβ pohyblivém rámu je otočné uložen hnaný hřídel, u obvodu svitku je uspořádán přítlačný váleček, děrovací ústrojí je opatřeno děrovacím hnacím ústrojím, které je s navíjecím hnacím ústrojím spřaženo koordinačním ústrojím, dále z předpínacího ústrojí a regulačního ústrojí vzájemného pohybu děrovacího ústrojí a navíjecího ústrojí, vyznačující se tím, Že regulační ústrojí (193) sestává z kladky (122) uložené na pohyblivém rámu (116) a ramena (124) spojeného s děrovacím ústrojím (105) nebo hlavním rámem (112) a dosedajícího na kladku (122), přičemž předpínací ústrojí (194) je upraveno к vyvozování konstantní síly na kladku (122).

2. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že regulační ústrojí (193) obsahuje vodicí dráhu (121) spojenou buS s děrovacím ústrojím (105) nebo pohyblivým rámem (116) a sledovací rameno (123) spojené s pohyblivým rámem (116) nebo děrovacím ústrojím (105) a dosedající na vodicí dráhu (121).

3. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 1 nebo 2, vyzhačující se tím, že děrovací ústrojí (105) sestává z průstřižníku (110) a průstřižnice (109), přičemž průstřižník (110) je uložen na nosném bloku (134), který je na hlavním rámu (112) uložen proti průstřižnici (Ю9) pohyblivě ve směru kolmém na rovinu pásu (103), a průstřižník je na nosném bloku (134) uložen pohyblivě v podélném směru pásu (103), průstřižnice (109) je na hlavním rámu (112) uložena pohyblivě v podélném směru pásu (103) a průstřižník (110) a průstřižnice (109) jsou navzájem spřaženy pákovým ústrojím (156) pro společný pohyb podél pásu (103).

4. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že předpínací ústrojí (194) sestává z dvojramenné páky (176), jejíž jedno rameno je spojeno s tBŽným ústrojím (173) pro vyvozování konstantní síly na toto rameno dvojramenné páky (176).

5. Děrovací a navíjecí zařízení podlje bodu 4, vyznačující se tím, že tažné ústrojí (178) je tvořeno zátěží·

6. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že předpínací ústrojí (194) je tvořeno válcem (182) s přívodem tlakového média.

7. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodů 1 až 6, vyznačující se tím, že na pohyblivém rámu (116) je otočně uložen hnaný hřídel (191) opatřený souosým a posuvným středícím nákružkem (104) spřaženým a hnaným hřídelem (191) a dále řídicím členem (128) pro posuv středícího nákružku (104) podél hnaného hřídele (191).

8. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, že řídicí člen (128) je opatřen vodicí dráhou (127).

9. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 1, vyznačující se tím, že děrovací ústrojí (105) obsahuje řadu průstřižníků (110) a průstřižnic (109).

10. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 9, vyznačující se tím, že děrovací ústrojí (105) obsahuje selektivně aktivační ústrojí (137) pro průstřižníky (110).

«,

11. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 10, vyznačující se tím, že děrovací ústrojí (105) obsahuje řídicí ústrojí (139) pro spřažení selektivního aktivačního ústrojí (137) s hnaným hřídelem (391).

12, Děrovocí a navíjecí zařízení podle bodu 7, vyznačující se tím, Že hnaný hřídel (191) je opatřen navíjecím hnacím ústrojím (500), které je opatřeno západkovým kolem (511), které je v záběru se západkou (512) © hnaný hřídel (191) je opatřen západkou dovolující otáčení hnaného hřídele (191) pouze ve směru navíjení.

13. Děrovací a navíjecí zařízení podle bodu 3, vyznačující se tím, že na pás (103) v místě jeho přilehnutí na svitek (102) dosedá přítlačný váleček (119).