CS233550B1 - Sklářská taviči plamenná pec s probubláváním - Google Patents

Abstract

Vynález se týká sklářské taviči plamenné pece a řeší problém cirkulačního proudění skloviny v taviči části probubláváním. Podstata vynálezu spočívá v tom, že taviči část je rozdělena do tři oblastí: centrální oblasti, přední oblasti před průtokem a protilehlá zadní oblast. Tyto oblasti se liší hustotou probublávacích trysek, tj. počtem trysek na jednotku plochy dna, přičemž nejvyšší hustota probublábaclch trysek je v centrální oblasti, nejnižší v zadní oblasti. Předmět vynálezu může být využit u sklářských pecí, zejména pro obalovou sklovinu.

Description

Vynález ae týká sklářské tavící plamenné pece s probubláváním. Taviči část mé hloubku skloviny minimálně 1,0 ra a je ve střechovitě zvýšeném dně opatřena tryskami pro přívod plynu do skloviny. Trysky jsou rozmístěny souměrně vzhledem k podélné ose pece.

Probublávání skloviny plynem se využívá ke zlepšení čeřícího procesu a urychlení vyčeření skloviny od plynných produktů taviči reakce. Kromě toho mé však značný význam okolnost, že bubliny přiváděného plynu sotupajícího k hladině uvádějí okolní sklovinu do pohybu, čímž urychlují protavení. V tomto případě je důležité rozmístění trysek, přivádějících probublávací plyn. Většina dosavadních provedení sklářských pecí řeší probublávání j skloviny umístěním trysek v oblasti maximálních teplot, nebo těsně před průtokem v jedné, nebo několika řadách, např podle A. 0. SSSR 290 887.

Je známo i řešení do trojúhelníka, nebo čtverce podle pat. NSR 1 113 793, event. do tvaru písmene T v tavící části podle pat. USA 3 330 639. U těchto provedení má soustava probublávacích trysek vyvolávat vzestupný proud v oblasti maximálních teplot, který způsobí zpětné hladinové proudění a vrací zpět neprotavenou vsázku a pěnu k zakládací stěně a brání proniknutí neprotavů a pěny k průtoku.

Je známo také řešení, uvedená v pat. USA 2 909 005, s probublávacími tryskami rovnoměrně rozmístěnými ve dně tavicího prostoru, s cílem homogenizovat pohyb a protavování skloviny. Trysky jsou uspořádány do obdélníkových nebo trojúhelníkových útvarů v tavícím prostoru, před průtokem do polokruhu.

Společným znakem dosavadních provedení je, že nerespektují trojrozměrné přirozené proudění skloviny, podmíněné především klesajícími proudy, zejména u zadní stěny a bočních stěn tavícího prostoru. Důsledek toho je snaha o posílení zpětného proudění ve směru podélné osy pece, zatímco podpora ostatních složek rychlosti proudění je zanedbána.

Uvedené nevýhody se odstraní nebo podstatně omezí podle vynélezu, jehož podstata spočívá v tom, že tavící část sestává ze tří oblastí, a to centrální oblasti, přední oblasti před průtokem a protilehlá zadní oblasti. Hustota probublávacích trysek je v centrální oblasti vyšší než v přední oblasti, v níž je hustota trysek vyšší než v zadní oblasti. Poměr plochy dna taviči části k druhé mocnině hloubky tavicí části je v rozmezí 1 až 20. Střechovitě zvýšené dno taviči části mé s výhodou spád k zadní stěně taviči části.

Účelným uspořádáním hustoty probublávacích trysek v poměrně hluboké taviči části se ve sklovině vytvoří stabilní prostorové cirkulační proudění s velikou hybností, jehož charakter se nezmění ani v důsledku řídicích zásahů při normálním odběru skloviny a ani vlivem kolísavého odběru.

Příkladné provedení vynálezu je dále popsáno a schematicky znázorněno na připojených výkresech, z' nichž představuje obr. 1 nárysný řez taviči části a obr. 2 půdorysný pohled na tavicí část.

Tavicí část 1 sklářské pece (obr. 1, 2) má ve střechovitě zvýšeném dně 2. umístěny probublávací trysky £. Podle hustoty trysek £, dané počtem probublávacích trysek £ na jednotku plochy dna £, je tavicí část 1 rozdělena do tří oblastí: centrální oblast £, přední oblasti £ před průtokem £ a zadní oblasti £. V centrální oblasti £ je nejvyšší hustota probublávacích trysek £ a nejnižší je u zadní oblasti £. Např. pro tavicí část o ploše dne 30 m , hloubce skloviny £ 1,4 m je v centrální oblasti A 16 probublávacích trysek £, v přední oblasti £ 8 probublévacíbh trysek Jav zadní oblasti £ 6 probublávacích trysek £. Dno £ s plochým hřebenem v podélné ose pece se svažuje k oběma bočním stěnám g a zadní stěně g tavicí části £.

Tavení potom probíhá takovým způsobem, že v relativně hluboká tavicí části £ probublévecí trysky £ u centrální oblasti £ způsobují vzestupný proud skloviny, čímž se podpo3 ruje příčné proudění směrem k bočním stěnám g tavící části g. Probublávací trysky J přední oblasti E před průtokem g podporují zpětné proudění skloviny pod vsázku. Probublávací trysky g v zadní oblasti £ vytváří proudění v buňkách malých rozměrů, které podporují tavení vsázky zespodu, přičemž věak neručí silné hlavní proudění, které je podporováno i účin kem bočních stěn g a zadní stěny £. Tyto stěny g, £ jsou v důsledku střechovitě vyspádovaného dna 2. dostatečně vysoké k rozvinutí samovolných klesajících proudů skloviny. Tyto klesající proudy dále podporuji a zintenzivňují hlavní cirkulační proudění.

Claims (2)

1. PŘEDMĚT VYNÁLEZU

   1. Sklářské taviči plamenné pec s probubláváním, jejíž taviči čáat o hloubce skloviny minimálně 1,0 m je ve střechovitě zvýěeném dně opatřena tryskami pro přivádění plynu do skloviny, které jsou rozmístěny souměrně vzhledem k podélné ose pece, vyznačená tim, že taviči část (1) sestává z centrální oblasti (A), přední oblasti (B) před průtokem (4) a protilehlé zadní oblasti (C), přičemž hustota trysek (3) v centrální oblasti (A) je vyěěí než v přední oblasti (B), v níž je hustota trysek (3) vyěěí než v zadní oblasti (C) a poměr plochy dna (2) taviči části (1) k druhé mocnině hloubky taviči části ()) je v rozmezí

   1 až 20.
2. 2. Pec podle bodu 1, vyznačená tím, že střechovitě zvýšené dno (2) taviči části (i) má spád k zadní stěně (6) taviči části (1).